Škola českého jazyka a literatury pro pedagogy

Transkript

1 Škola českého jazyka a literatury pro pedagogy října 2017 v Praze Školu českého jazyka a literatury pro pedagogy pořádá Akademie věd ČR, resp. Středisko společných činností AV ČR, ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR a Ústavem pro českou literaturu AV ČR již od roku Vzdělávací kurz je určen aktivním učitelům českého jazyka a literatury 2. stupně ZŠ, SOŠ, SOU a gymnázií. Cílem Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy je účastníkům představit zajímavá témata a poslední trendy v českém jazyce a v české literatuře. Po absolvování kurzu každý pedagog získá nové poznatky a nápady, které následně může aplikovat v praxi při výuce českého jazyka a literatury na příslušné škole. Odbornými garanty Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy jsou PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA, z Ústavu pro jazyk český AV ČR a PhDr. Robert Kolár, Ph.D., z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Místo konání: zasedací sál Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1 (16. a ) a budova Akademie věd ČR, Národní 1009/3, Praha 1, sál č. 205 ( ). Témata O povaze vyprávění Co je literární druh a žánr Gramatika ve slovníku Nářečí českého národního jazyka Jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a literatury Kreativní práce s textem Exkurze Literární beseda se spisovatelem Literární procházka Židovským městem Přednášející doc. PhDr. Alice Jedličková, CSc. PhDr. Pavel Šidák, Ph.D. Mgr. Barbora Štěpánková, Ph.D. PhDr. Vojtěch Veselý, Ph.D. PhDr. Martina Ireinová, Ph.D. PhDr. Hana Konečná Mgr. Gabriela Baumgartnerová Mgr. Hana Prokšová Mgr. Gabriela Baumgartnerová Mgr. Hana Prokšová Tereza Límanová Mgr. Daniel Soukup, Ph.D. Mgr. Matouš Jaluška, Ph.D. Strana 1/11

2 Program Pondělí :30 9:00 registrace účastníků 9:00 9:05 zahájení Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy 9:05 10:30 přednáška O povaze vyprávění doc. PhDr. Alice Jedličková, CSc. Ústav pro českou literaturu AV ČR 11:00 12:30 přednáška Co je literární druh a žánr PhDr. Pavel Šidák, Ph.D. Ústav pro českou literaturu AV ČR 12:30 14:00 přestávka na oběd 14:00 15:00 beseda se spisovatelem Literární beseda s Terezou Límanovou Úterý :00 10:30 přednáška Gramatika ve slovníku Mgr. Barbora Štěpánková, Ph.D., PhDr. Vojtěch Veselý, Ph.D. Ústav pro jazyk český AV ČR 11:00 12:30 přednáška Nářečí českého národního jazyka PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., PhDr. Hana Konečná Ústav pro jazyk český AV ČR 12:30 14:00 přestávka na oběd 14:00 15:30 16:00 17:30 exkurze (dvě skupiny po sobě) Literární procházka Židovským městem Mgr. Daniel Soukup, Ph.D., Mgr. Matouš Jaluška, Ph.D. Ústav pro českou literaturu AV ČR Sraz účastníků ve 14 h i v 16 h: Staronová synagoga, Maiselova 18, Praha 1 Středa :00 10:30 přednáška s navazující diskusí Jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a literatury Mgr. Gabriela Baumgartnerová CERMAT, Mgr. Hana Prokšová Ústav pro jazyk český AV ČR 11:00 12:30 workshop Kreativní práce s textem Mgr. Gabriela Baumgartnerová, Mgr. Hana Prokšová 12:30 13:00 zakončení Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy, předání osvědčení o absolvování vzdělávacího cyklu Škola českého jazyka a literatury Strana 2/11

3 Anotace O povaze vyprávění Vyprávění se na první pohled může jevit jako samozřejmý způsob podání, čtenářsky preferovanější opozice popisu. Nejde přitom ani tolik o povahu tohoto modu jako spíše o jeho předmět, totiž událost či děj. Tato samozřejmost se vytrácí ve chvíli, kdy studenti mají povahu vyprávění popsat. Jak se vyhnout tvrzení, že v tomto textu žádný vypravěč není, nebo že vyprávějící hrdina vyrůstá v témž městě jako autor, a tudíž je vypravěč totožný s autorem? Jak vytvořit předpoklady pro rozlišení různých typů vyprávění? Jak ukázat, že bližší zkoumání vyprávění se vyplatí, protože nám odhalí jeho funkci ve výstavbě příběhu a působení na jeho smysl? Znamená to stanovit nejprve parametry pozorování a pak zvažovat, zda nám pravidelnosti v jejich vzájemných vztazích dovolí vymezení typické vyprávěcí situace či vypravěče. Vedle náčrtu popisné a analytické poetiky vyprávění navrhneme i způsoby, jak vnímavost pro vlastnosti vyprávění a jejich význam posílit ať už rozborem funkce vyprávění ve zprostředkování zkušenosti, či vlastní kreací studentů. Součástí programu bude diskuse nad konkrétními příklady textů a úloh. doc. PhDr. Alice Jedličková, CSc. Literární analytička, zastánkyně podrobného, opakovaného čtení primárních textů. Zabývá se teorií literatury (editorka rozšířeného vydání Průvodce po světové literární teorii, 2012), historickou poetikou a interpretací prózy (spoluautorka četných kolektivních svazků, naposledy V souřadnicích mnohosti, 2014), teorií a poetikou vyprávění: jeho časovostí a perspektivou, reprezentací a funkcí prostoru (monografie Zkušenost prostoru, 2010). Posledně jmenované téma sleduje i napříč uměními. Všechny tyto zájmy se promítly do nejnovější monografie vytvořené společně se Stanislavou Fedrovou Viditelné popisy. Vizualita, sugestivita a intermedialita literární deskripce (2016), v níž usilují o rehabilitaci popisu jako slohového útvaru, a to odhalením jeho reprezentačního potenciálu z pohledu několika disciplín. Působí v Oddělení teorie Ústavu pro českou literaturu AV ČR; na FF MU se podílí na rozvíjení studijního oboru Literatura a mezikulturní komunikace, v němž zavedla semináře intermediálních studií. Strana 3/11

4 Co je literární druh a žánr Přednáška se věnuje základům genologie, tj. žánrosloví, literárněvědné disciplíny, která je pro reflexi literatury zásadní, ale málokdy se systematicky vyučuje. Představíme základní genologické pojmy literární druh, žánr a subžánr. Ukážeme si, jak lze tyto pojmy definovat a k čemu slouží v praxi. A konečně se pokusíme jednotlivé žánry stručně charakterizovat a představit jejich vzájemné vztahy nepůjde tedy o abecední soupis žánrů, ale o výklad jejich genetické a umělecké provázanosti. PhDr. Pavel Šidák, Ph.D. Vystudoval bohemistiku na FF UK, posléze tamtéž absolvoval postgraduální studium literární teorie. Jako vědecký pracovník působil v oddělení komutační lingvistiky na MFF UK, v akademickém roce 2004/2005 působil jako lektor české literatury na univerzitě v německé Kostnici, v letech vyučoval na Literární akademii, od roku 2015 pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Zabývá se literární teorií (s Richardem Müllerem vydal Slovník novější literární teorie, Academia 2012), zejména genologií (Úvod do studia genologie: Teorie literárního žánru a žánrová krajina, Akropolis 2013, a skripta Literární žánry, Literární akademie 2013) a také folkloristikou (v tisku je monografie o vodníkovi v české literatuře). Strana 4/11

5 Literární beseda s Terezou Límanovou Pozvání přijala Tereza Límanová, autorka prózy Domeček (2014). Povídat si budeme o psaní, popisování, učení a poslechneme si krátkou ukázku z nového rukopisu Kozy ven. Z recenzí Domečku: Překladatelka, učitelka a též malířka Tereza Límanová (nar. 1965) napsala svůj debut. Jmenuje se Domeček. A popisuje malostranský dům, v němž autorka vyrostla. A ta knížka je hezká. Ale náročná. Zvláště pro netrpělivého čtivce představuje možná problém, který typická čtenářka Prousta mít nebude. Text je totiž jako jemná mozaika poskládán z drobných pozorování lovených z paměti, jež jsou přiměřeně stylizovaná tak, aby dětská optika vypravěčky a zároveň autorky v dětských letech (vše je přiznaně autobiografické) byla snesitelná pro dospělého čtenáře s určitými estetickými očekáváními. Eva Klíčová: Ach jedné paměti; Host, 2014, č. 6 Ačkoli próza Domeček je autorčinou prvotinou, rozhodně nejde o text začátečnický : určitá myšlenková i umělecká zralost tvůrkyně byť doposud pouze výtvarné je v něm patrná. Lze říci, že Domeček je dobrá kniha. Blanka Kostřicová: Od vstupu ke konci; Souvislosti, 2014, č. 2 Avšak povedlo se. Domeček není plod nějaké hypersenzibility, která na papír souká k zemdlení detailistické a meditující popisy. Líčení si po celou dobu uchovává realistickou živost, lidskost, protože věci, zvuky, pachy, vůně, světelné konstelace jsou zde spojeny se sobě blízkými lidmi, s rodinou, s níž se čtenář Domečku postupně sžívá a začíná být zvědav, co ještě Tereza Límanová osvětlí, jaké situační a prostorové zákoutí té symbiózy ve Šporkově 8 vykreslí. Josef Chuchma: Ač ten domek stojí, už neexistuje; Lidové noviny, 2014, č. 176 Přestože je psaní Terezy Límanové zakotveno v popisu, je to psaní velmi živé, jazykově a stylisticky tvořivé a vynalézavé. A kdyby je náhodou nikdo nečetl, alespoň by mohlo sloužit badatelům a učitelům jako důkaz, že současná próza je schopna s popisem funkčně a působivě pracovat. Pavel Janoušek: 969 slov o próze; Tvar, 2014, č. 13 Strana 5/11

6 Gramatika ve slovníku Obecně lze říci, že gramatické informace jsou ve slovníkových heslech podávány buď explicitně (jako metajazykový komentář, výčet slovních tvarů, slovnědruhové zařazení apod.) nebo implicitně (formulací výkladu významu, volbou příkladů aj.). Oba způsoby se obvykle kombinují. Ve výkladovém slovníku jsou zachyceny různé jevy z oblasti gramatiky, především: morfologické tvary ohebných slov, valence (slovesná i neslovesná), reflexivita. Gramatické vlastnosti lexikálních jednotek se nezřídka podmiňují (např.: slovesa s levovalenčním doplněním vyjádřitelným zájmenem co se zpravidla neužívají v imperativu) a souvisí rovněž s lexikálním významem (např. sloveso chytit má ve spojeních tráva chytla a chytil mě za ruku jiný význam i valenci). V přednášce ukážeme, jak se tyto vztahy obrážejí ve zpracování slovníkových hesel. Mgr. Barbora Štěpánková Odborná pracovnice v oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR. Vystudovala český jazyk a literaturu na FF UK a v roce 2013 zde také získala doktorát. Zabývá se především synsémantickými slovními druhy. V současnosti je členkou týmu, který vytváří Akademický slovník současné češtiny. PhDr. Vojtěch Veselý, Ph.D. Odborný pracovník v oddělení gramatiky Ústavu pro jazyk český AV ČR. Vystudoval obor český jazyk a literatura na FF UK, v roce 2014 zde získal doktorát v oboru český jazyk. Publikuje v odborných časopisech a knihách. Věnuje se především jevům, které náleží na rozhraní syntaktické a lexikální sémantiky, např. kvantifikaci, presupozici, reflexivitě. Strana 6/11

7 Nářečí českého národního jazyka Přednáška se bude věnovat tradičním teritoriálním dialektům českého národního jazyka, jejich vzniku a rozdělení. Je všeobecně známo, že poněkud jinak se mluví v Čechách a jinak na Moravě a ve Slezsku. V Čechách lidé vostávají na vesnici, na Moravě bévajó/bývajú a ve Slezsku meškaju na dědině, v Čechách nám poličku vyrobí truhlář, na Moravě stolař, v Čechách o štíhlém člověku řekneme, že je hubený, na Moravě pak, že je chudý, v Čechách uslyšíte chci, na Moravě chcu, v Čechách se vyslovuje na schledanou, na Moravě zpravidla na zhledanou. Různě se mluví i v jednotlivých částech Česka jinak zní čeština v okolí Plzně nebo na Českobudějovicku, jinak zase v Podkrkonoší nebo na Litomyšlsku; podle mluvy můžeme identifikovat rodáka z Prostějovska, Valašska, Ostravska. V přednášce budou představeny jednotlivé nářeční skupiny a podskupiny, jejich hlavní znaky budou doloženy četnými příklady včetně autentických nářečních nahrávek. PhDr. Hana Konečná Absolventka FF MU, obor český jazyk a literatura hudební výchova. Od roku 1995 pracuje v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR. Externě působí v Kabinetu češtiny pro cizince Ústavu českého jazyka FF MU. Je spoluautorkou Českého jazykového atlasu, Slovníku nářečí českého jazyka a Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku; v letech se podílela na tvorbě Internetové jazykové příručky a je spoluautorkou Akademické příručky českého jazyka. Publikuje v odborných časopisech a věnuje se popularizaci. PhDr. Martina Ireinová, Ph.D. Odborná pracovnice v oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR. Vystudovala český jazyk a literaturu na FF UK a v roce 2013 zde také získala doktorát. Zabývá se především synsémantickými slovními druhy. V současnosti je členkou týmu, který vytváří Akademický slovník současné češtiny. Strana 7/11

8 Jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a literatury V přednášce se budeme zabývat především tématem přijímacích zkoušek na střední školy zakončené maturitní zkouškou. Seznámíme účastníky s obecnými charakteristikami didaktického testu (vlastnosti validního testu, analýza typů testových úloh a jejich specifika aj.), přiblížíme koncepci testů pro přijímací zkoušky. Podrobněji budeme analyzovat test určený pro 9. ročník ZŠ. V přednášce upozorníme na oblasti, které žákům opakovaně činí problémy, pokusíme se také porovnat výsledky testů v rámci přijímacích zkoušek s výsledky testů maturitních. V závěru přednášky bude ponechán prostor pro diskusi. Program: 1. Didaktický test vlastnosti didaktického testu typy testových úloh a jejich specifika porovnání uzavřených a otevřených úloh proces revize didaktického testu, kontrolní mechanismy 2. Přijímací zkoušky na střední školy zakončené maturitní zkouškou význam jednotných přijímacích zkoušek koncepce didaktických testů analýza didaktického testu pro 9. ročník ZŠ problematické oblasti v didaktickém testu z pohledu žáka porovnání výsledků přijímacích zkoušek s výsledky maturitní zkoušky Kreativní práce s textem V rámci workshopu budou mít účastníci možnost pracovat s konkrétními testovými úlohami: budou posuzovat jejich validitu, pokusí se navrhnout vhodnou úpravu problematických úloh či posoudí náročnost jednotlivých úloh. Součástí bloku bude také tvůrčí práce s různými typy textů. Mgr. Gabriela Baumgartnerová Absolventka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor učitelství pro 1. stupeň, a Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, obor český jazyk psychologie. Od roku 2000 vyučovala český jazyk a literaturu v různých oborech středního vzdělávání, v současné době pracuje jako metodička pro český jazyk a literaturu v CZVV. V roce 2012 byla vedoucí hodnocení předmětu v projektu HOPP (centrální hodnocení písemných prací z ČJL), podílela se na vývoji metodiky komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury, je lektorkou hodnocení písemných prací a ústní zkoušky z ČJL. Je spoluautorkou učebnice Český jazyk a literatura písemná práce a dalších metodických materiálů týkajících se maturitní zkoušky z ČJL. Mgr. Hana Prokšová Absolvovala obory český jazyk a literatura estetika na FF UK v Praze a nyní studuje doktorský program český jazyk. Od roku 2009 pracuje v oddělení jazykové kultury v Ústavu pro jazyk český AV ČR, od října 2016 vyučuje na plný úvazek v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu jazyků a komunikace neslyšících na FF UK. Od června 2013 spolupracuje s CZVV při revizích testů státních maturit z češtiny, včetně úpravy pro studenty s vadou sluchu, a přijímacích zkoušek z českého jazyka. Zajímá ji zejména oblast (morfo)syntaxe, proměn současné češtiny (adaptace cizích slov v češtině, proměny gramatických konstrukcí aj.) a znakový jazyk, její disertační téma se týká prepozicionalizace a vztahu gramatické a sémantické složky českých předložek. Strana 8/11

9 Strana 9/11

10 Literární procházka Židovským městem Mgr. Daniel Soukup, Ph.D., Mgr. Matouš Jaluška, Ph.D. Sraz: Staronová synagoga, Maiselova 18, Praha 1 Literárně-historická přednáška po Židovském městě pražském. V rámci procházky se zamyslíme nad vztahem místa a textu, historie a paměti, nad historickými událostmi a osobnostmi a jejich stopami v literatuře a písemných pramenech napříč staletími. Při jednotlivých zastaveních zazní známá jména Mordechai Maisel či Franz Kafka, ale vzpomeneme také zapomenuté hrdiny i oběti dějin pražské židovské čtvrti. Strana 10/11

11 Odborní garanti: PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA Ústav pro jazyk český AV ČR Působí v Ústavu pro jazyk český AV ČR jako vědecká pracovnice, zástupkyně ředitele a vedoucí redaktorka časopisu Naše řeč, od r je členkou Akademické rady AV ČR. Absolvovala Filozofickou fakultu UK (filozofie český jazyk a literatura) a Fakultu sociálních věd UK (mediální studia). Je autorkou monografie McDonald s tak trochu jiná kultura? (Karolinum, 2006), spoluautorkou Internetové jazykové příručky (prirucka.ujc.cas.cz), editorkou a vedoucí autorkou několika kolektivních monografií: O češtině 1 3 (Česká televize, 2007, 2008, 2010), Jsme v češtině doma? (Academia, 2012), Akademická příručka českého jazyka (Academia, 2014), Čeština nově od A do Ž (Academia, 2016), zpracovatelkou normy ČSN (ÚNMZ, 2014) a autorkou řady odborných studií, popularizačních textů a mediálních projektů. PhDr. Robert Kolár, Ph.D. Ústav pro českou literaturu AV ČR Působí v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, kde se věnuje teorii verše. V minulosti působil jako učitel českého jazyka a literatury na Anglickém gymnáziu v Praze. Je autorem či se spolupodílel na tvorbě knih Teorie literatury: učebnice pro střední školy (Fraus, 2014), Úvod do teorie verše (Akropolis, 2013), Interpretace textů (nejen) ke státní maturitě (Akropolis, 2010). Řídí Seminář České knižnice, edici přinášející interpretace literárních děl pro učitele a studenty. Je členem redakční rady časopisu Český jazyk a literatura. Organizační zajištění: Mgr. Monika Petržílková Středisko společných činností AV ČR Odbor projektů, grantů a medializace Národní 1009/ PRAHA 1 Tel.: petrzilkova@ssc.cas.cz Strana 11/11