P Ř Í K A Z. č í m ž s e d o p u s t i l a. přestupku podle 20 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, z a c o ž s e j í u k l á d á

Transkript

1 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 19. září 2018 Č.j.: 2018 / / 570 Ke sp. zn. Sp/2018/100/573 Počet stran: 9 HOLIDAY SERVICE s.r.o. IČO Nekázanka 880/ Praha 1 P Ř Í K A Z Česká národní banka (dále také jen správní orgán ) jako správní orgán dohledu příslušný v oblasti provozování směnárenské činnosti podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) ve vazbě na zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen zákon o směnárenské činnosti ) rozhodla dle 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen přestupkový zákon ) ve spojení s 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) v řízení se společností HOLIDAY SERVICE s.r.o., IČO , se sídlem Nekázanka 880/11, Praha 1, takto: Společnost HOLIDAY SERVICE s.r.o., IČO , se sídlem Nekázanka 880/11, Praha 1, se shledává vinnou, že neoprávněně provozovala směnárenskou činnost ve smyslu ustanovení 2 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když v provozovně na adrese Masarykovo nábřeží 246/12, Praha 1, dne v 15:20 hod. provedla směnárenský obchod spočívající v nákupu cizí měny ve výši 50 EUR, dne ve 14:45 hod. provedla směnárenský obchod spočívající v prodeji cizí měny EUR ve výši 79 EUR, dne ve 14:25 hod. provedla směnárenský obchod spočívající v prodeji cizí měny ve výši 80 EUR a dne ve 14:00 hod. provedla směnárenský obchod spočívající v prodeji cizí měny EUR ve výši 80 EUR, č í m ž s e d o p u s t i l a přestupku podle 20 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, z a c o ž s e j í u k l á d á podle 20 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši Kč (slovy sto tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce.

2 O D Ů V O D N Ě N Í A. Identifikace účastníka řízení 1. Společnost HOLIDAY SERVICE s.r.o., IČO , se sídlem Nekázanka 880/11, Praha 1 (dále jen účastník řízení ), byla do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze zapsána dne , oddíl C, vložka Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto příkazu zapsán jako předmět podnikání výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. 2. Jediným jednatelem účastníka řízení byl ke dni vydání příkazu Gurhan Murat Sumer, nar , bytem Yesil Bahar Sok 60, Instanbul, Turecká republika. Společníky jsou pak Gurhan Murat Sumer, Sayim Huseyin Guleryuz, nar , bytem Kemalpasa mah. Eylul Cad. 6, Istanbul, Turecká republika, a Oguz Kocyigit, nar , bytem Isiklar cad. 124/100, Antalya, Turecká republika. 3. Účastník řízení nikdy nedisponoval žádným oprávněním k výkonu směnárenské činnosti, ani ke dni vydání tohoto příkazu nedisponuje povolením k činnosti směnárníka podle ustanovení 6 zákona o směnárenské činnosti. Účastník řízení rovněž není bankou, zahraniční bankou, zahraniční finanční institucí, spořitelním družstvem nebo úvěrovým družstvem, které za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank nebo činnost spořitelních a úvěrních družstev mohou provozovat směnárenskou činnost (spis, č.l. 1 3). 4. Účastník řízení provozoval směnárenskou činnost v provozovně na adrese Masarykovo nábřeží 246/12, Praha 1 (dále jen provozovna ). V této provozovně původně vykonávala směnárenskou činnost společnost TRADE MARKETING SERVICE s.r.o. v likvidaci, IČO , se sídlem Nekázanka 880/11, Praha 1, pod jejímž jménem byla provozovna evidována. Tato společnost byla dne vymazána z obchodního rejstříku a namísto ní začal v předmětné provozovně vykonávat činnost účastník řízení. Obě společnosti spojovala i shodná adresa sídla a rovněž osoba Gurhana Murata Sumara, který byl stejně jako u účastníka řízení jednatelem a jedním ze společníků vymazané společnosti. B. Promlčecí lhůta 5. Správní orgán konstatuje, že příkaz byl vydán včas a nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek uvedený ve výroku příkazu. 6. Ustanovení 7 přestupkového zákona stanoví, že pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. 7. Podle 30 přestupkového zákona činí promlčecí doba a) 1 rok, nebo b) 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň Kč. 2

3 8. Podle 31 odst. 2 písm. a) přestupkového zákona promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku. 9. Podle 46e odst. 3 zákona o České národní bance u přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle tohoto anebo jiného zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň Kč, činí promlčecí doba 5 let. 10. V případě projednávaného přestupku se jedná o pokračování v přestupku, když poslední dílčí útok byl spáchán dne Nemohlo tedy dojít k promlčení přestupku, protože k zániku odpovědnosti by došlo až dne C. Změna právní úpravy 11. Dne nabyl účinnosti nový přestupkový zákon. Vzhledem k tomu, že k porušení právní povinnosti došlo již za účinnosti tohoto zákona, bude na jednání účastníka řízení jak hmotněprávně, tak po procesní stránce plně aplikován tento zákon. D. Skutková zjištění a jejich právní kvalifikace Skutková zjištění 12. V provozovně účastníka řízení byla provedena kontrolními pracovníky České národní banky celkem 4 místní šetření, a to ve dnech , , a Místní šetření, tj. úkony ve smyslu 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), (dále jen kontrolní směny ) byly zaměřeny na dodržování některých povinností stanovených zákonem o směnárenské činnosti. Z provedených kontrolních směn byly pořízeny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu se sp. zn. Sp/2018/100/573 (spis příloha, č.l. 1 12). Konkrétní průběh kontrolních směn je popsán níže. 13. V rámci každé kontrolní směny byla provedena rovněž kontrolní obhlídka. Správní orgán došel v případě každé kontrolní směny při obhlídce ke shodným zjištěním, neboť vzhled a obsah provozovny nedoznal v průběhu období, kdy byly prováděny kontrolní směny, žádných změn. Je tak možno popsat provozovnu následovně: kolem vstupních dveří do provozovny se nacházely reklamní poutače s nápisem MÁNES EXCHANGE upozorňující na nulový poplatek. Stejný poutač se nacházel pod propustí směnárenského pracoviště. Na pravé straně přepážky směnárenského pracoviště se spolu s informací o nulovém poplatku nacházel informační papír, na kterém bylo zobrazeno, kolik obdrží klient CZK za určité množství valut. Směnné kurzy byly zobrazeny na monitoru, který se nacházel uvnitř směnárenského pracoviště napravo od propusti. V provozovně se na žádném místě nenacházel kurzovní lístek ani označení provozovny. 14. Průběh kontrolní směny ze dne , 15:20 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 50 EUR (z pohledu účastníka řízení, i dále v textu jsou směnárenské obchody popisovány z jeho pohledu). Kontrolující požádali obsluhu o směnu 50 EUR na CZK a vložili obnos do propusti. Obsluha ukázala kontrolujícím na kalkulačce číslo Toto číslo kontrolující odsouhlasili a obsluha si převzala obnos. Následně obsluha vytáhla z peněženky CZK a předala je kontrolujícím. Kontrolující po převzetí obnosu požádali obsluhu o doklad o směnné 3

4 transakci. Obsluha předala kontrolujícím doklad o provedení směnárenského obchodu, na kterém bylo razítko s obchodní firmou a dalšími identifikačními údaji účastníka řízení, přičemž uvedená adresa sídla byla zřejmě zastaralá, když byla podle obchodního rejstříku platná do V žádném okamžiku průběhu směny nepředala obsluha kontrolujícím informace podle ustanovení 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti (dále jen předsmluvní informace ) (spis příloha, č.l. 1 3). 15. Průběh kontrolní směny ze dne , 14:45 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 79 EUR. Kontrolující požádali obsluhu o směnu CZK na EUR a vložili obnos do propusti. Obsluha ukázala kontrolujícím na kalkulačce číslo 79. Toto číslo kontrolující odsouhlasili a obsluha si převzala obnos. Následně obsluha vytáhla z peněženky obnos ve výši 79 EUR a předala jej kontrolujícím. Kontrolující po převzetí obnosu požádali obsluhu o doklad o směnné transakci. Obsluha předala kontrolujícím doklad o provedení směnárenského obchodu, na kterém bylo razítko s obchodní firmou a dalšími identifikačními údaji účastníka řízení, přičemž uvedená adresa sídla byla zřejmě zastaralá, když byla podle obchodního rejstříku platná do V žádném okamžiku průběhu směny nepředala obsluha kontrolujícím předsmluvní informace (spis příloha, č.l. 4 6). 16. Průběh kontrolní směny ze dne , 14:25 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 80 EUR. Kontrolující požádali obsluhu o směnu CZK na EUR a vložili obnos do propusti. Obsluha sdělila kontrolujícím, že možná nebude mít dostatečnou hotovost. Kontrolující sdělili obsluze, že může snížit hodnotu částky ke směně. Obsluha ukázala kontrolujícím na kalkulačce číslo 80. Tuto částku kontrolující odsouhlasili a obsluha si převzala obnos. Následně si obsluha převzala obnos z propusti, vytáhla z peněženky 80 EUR a předala je kontrolujícím. Kontrolující po převzetí obnosu požádali obsluhu o doklad o směnné transakci. Obsluha předala kontrolujícím doklad o provedení směnárenského obchodu. Kontrolující poté upozornili obsluhu na to, že směnná částka CZK neodpovídá převzatému obnosu 80 EUR (dle avizovaného směnného kurzu se mělo jednat o cca 86 EUR). Obsluha spočítala transakci na kalkulačce a převzala původní doklad o provedení směnárenského obchodu. Poté předala kontrolujícím nový doklad s vyplněnou hodnotou 85 a vyplatila částky 5 EUR a 33 CZK. Obsluha na dokladu o provedení směnárenského obchodu ovšem uvedla chybnou výši obnosu určeného ke směně (2 250 CZK). Obnos určený ke směně činil CZK. V žádném okamžiku průběhu směny nepředala obsluha kontrolujícím předsmluvní informace (spis příloha, č.l. 7 9). 17. Průběh kontrolní směny ze dne , 14:00 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 80 EUR. Kontrolující požádali obsluhu o směnu CZK za 80 EUR. Obsluha ukázala kontrolujícím na kalkulačce číslo Následně obsluha vzala z peněženky obnos ve výši 80 EUR a předala jej kontrolujícím. Kontrolující požádali o vyplacení bankovek o menší nominální hodnotě na místo bankovky ve výši 50 EUR, čemuž obsluha vyhověla. Kontrolující následně po převzetí obnosu požádali obsluhu o doklad o provedené směně. Obsluha předala kontrolujícím vyplněný výdajový pokladní doklad, na kterém bylo razítko s obchodní firmou a dalšími identifikačními údaji účastníka řízení, přičemž uvedená adresa sídla byla zřejmě zastaralá, když byla podle obchodního rejstříku platná do V žádném okamžiku průběhu směny nepředala obsluha kontrolujícím předsmluvní informace (spis příloha, č.l ). 18. Z výše uvedeného popisu průběhu kontrolních směn vyplývá, že účastník řízení ve všech čtyřech případech ve své provozovně provedl směnárenský obchod ve smyslu ustanovení 4

5 2 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti. V případě třech kontrolních směn vydal účastník řízení i doklad o provedení směnárenského obchodu se svou obchodní firmou a dalšími identifikačními údaji. Navíc, jak vyplývá z fotodokumentace přiložené k úředním záznamům, účastník řízení před provozovnu umístil reklamní poutače a uvnitř provozovny bylo možné nalézt písemnou informaci o nulovém poplatku za provedení směny a písemnou informaci o tom, kolik obdrží klient CZK za určité množství valut. Dále se v provozovně nacházel monitor, který informoval o směnných kurzech. Právní kvalifikace 19. Ustanovení 2 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti definuje směnárenskou činnost, když stanoví, že je to soustavná činnost provozovaná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, která spočívá v provádění směnárenských obchodů. 20. Správní orgán nejprve musel posoudit, zda činnost prováděnou účastníkem řízení lze subsumovat pod směnárenskou činnost. K jednotlivým nezbytným znakům směnárenské činnosti účastníka řízení uvádí správní orgán následující. 21. Znak soustavnosti shledává správní orgán v jednání účastníka řízení, když tento provedl čtyři směnárenské obchody ve dvou po sobě jdoucích měsících. Tyto směnárenské obchody pak provedl pokaždé, kdy byl o jejich provedení kontrolními pracovníky požádán. Soustavnosti jednání účastníka řízení nasvědčuje rovněž náležité vybavení provozovny informacemi o nulovém poplatku, o směnných kurzech a o nabízené protihodnotě směnárenských obchodů a poutači s nápisy inzerujícími provádění směnárenských služeb. Veškerá činnost na první pohled v podstatě odpovídala standardním směnárenským obchodům, jaké provádí směnárníci disponující povolením, avšak s flagrantními nedostatky, co se týče dodržování povinností uvedených v zákoně o směnárenské činnosti (nesdělení předsmluvních informací, vydávání dokladů až na požádání, nedodržení uvedeného směnného kurzu apod.). 22. Pokud jde o znaky provozování činnosti vlastním jménem a na vlastní odpovědnost správní orgán uvádí, že účastník řízení při třech kontrolních směnách vystavil doklad o provedení směny, který obsahoval razítko s jeho obchodní firmou, dále IČO, adresu (byť nesprávnou) sídla, DIČ, telefon a fax., a proto o výkonu předmětné činnosti vlastním jménem účastníka řízení nemůže být žádných pochyb. Rovněž ze směnárenských obchodů vyplývala jak odpovědnost soukromoprávní v podobě závazkových smluvních vztahů účastníka řízení s jednotlivými klienty, tak odpovědnost veřejnoprávní v podobě důsledků za protiprávní jednání účastníka řízení. 23. Ke znaku výkonu činnosti za účelem dosažení zisku správní orgán uvádí, že zisk plynul z provádění směnárenských obchodů. Není přitom důležitý skutečný dosažený zisk, jenž v konkrétním případě není možné přesně kvantifikovat, ale úmysl tohoto zisku dosáhnout, což bylo ověřeno tím, že účastník řízení byl pokaždé ochoten na požádání směnárenskou transakci provést, a to za směnný kurz uvedený na monitoru umístěném uvnitř provozovny. 24. Lze shrnout, že činnost účastníka shledává správní orgán jako provádění směnárenské činnosti ve smyslu 2 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. 25. Ustanovení 3 zákona o směnárenské činnosti stanoví pod nadpisem osoby oprávněné provozovat směnárenskou činnost, že provozovat směnárenskou činnost mohou pouze a) banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených 5

6 zákonem upravujícím činnost bank, b) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev, c) směnárníci a d) Česká národní banka za podmínek stanovených zákonem upravujícím působnost České národní banky. 26. Ustanovení 4 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že směnárník je ten, kdo je oprávněn provozovat směnárenskou činnost na základě povolení k činnosti směnárníka uděleného Českou národní bankou. 27. Vzhledem k tomu, že 3 zákona o směnárenské činnosti obsahuje taxativní výčet subjektů, které mohou provozovat směnárenskou činnost, představuje zároveň zákaz pro ostatní subjekty, aby tuto činnost vykonávaly. Účastník řízení tedy provozoval směnárenskou činnost, ale přitom nebyl směnárníkem, neboť nebyl držitelem povolení k činnosti směnárníka, ani nebyl dříve registrován ke směnárenské činnosti podle devizového zákona. Účastníka řízení tedy nelze podřadit pod žádnou z kategorií osob uvedených v ustanovení 3 zákona o směnárenské činnosti. 28. Ustanovení 20 odst. 1 písm. c) pak uvádí, že fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje směnárenskou činnost, aniž je k tomu oprávněna. Vzhledem k tomu, že účastník řízení provozoval směnárenskou činnost bez povolení České národní banky, naplnil skutkovou podstatu tohoto přestupku. 29. Správní orgán se při právní kvalifikaci důkladně zabýval naplněním všech formálních znaků skutkové podstaty daného přestupku. Zároveň se zabýval i otázkou, zda není na místě uplatnění materiálního korektivu vzhledem ke konkrétní výši společenské škodlivosti projednávaného jednání. Na základě nepochybných skutkových zjištění dospěl správní orgán k tomu, že prokazatelně došlo k naplnění znaků skutkové podstaty přestupku ve smyslu ustanovení 20 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, přičemž nelze uvažovat o tom, že by společenská škodlivost jednání byla natolik nízká, že by nedošlo k naplnění materiální stránky přestupku. Ba právě naopak přestupek spočívající v provádění směnárenské činnosti bez oprávnění považuje správní orgán, jak bude blíže rozvedeno v části pokuta, za vysoce závažný. 30. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že neoprávněně provozoval směnárenskou činnost ve smyslu ustanovení 2 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když v provozovně na adrese Masarykovo nábřeží 246/12, Praha 1, dne v 15:20 hod. provedl směnárenský obchod spočívající v nákupu cizí měny ve výši 50 EUR, dne ve 14:45 hod. provedl směnárenský obchod spočívající v prodeji cizí měny EUR ve výši 79 EUR, dne ve 14:25 hod. provedl směnárenský obchod spočívající v prodeji cizí měny ve výši 80 EUR a dne ve 14:00 hod. provedl směnárenský obchod spočívající v prodeji cizí měny EUR ve výši 80 EUR, se dopustil přestupku právnické osoby podle 20 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti. 31. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování v přestupku, neboť neoprávněné provozování směnárenské činnosti naplňovalo shodnou skutkovou podstatu přestupku, bylo spojeno totožným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. Posuzování jednotného záměru u přestupku spáchaného účastníkem řízení je specifické, neboť je u něj dána objektivní odpovědnost, tzn. jeho odpovědnost je založena bez ohledu na konkrétní zavinění. Dle správního orgánu k naplnění jednotného záměru došlo, když účastník řízení pojal 6

7 úmysl vztahující se ke všem dílčím útokům dosahovat zisku provozováním směnárenské činnosti, ačkoli si byl vědom nebo měl být vědom zákazu vykonávat směnárenskou činnost bez náležitého povolení. 32. Účastník řízení pokračoval v přestupku minimálně ve dnech , , a S nabytím účinnosti přestupkového zákona lze nalézt i v oboru správního práva legální definici pokračování v přestupku v ustanovení 7 přestupkového zákona, která se prakticky shoduje s úpravou v trestním zákoníku. Okolnost, že účastník řízení pokračoval v přestupku, zvyšuje závažnost tohoto přestupku E. Pokuta 33. Ustanovení 90 odst. 1 přestupkového zákona zmocňuje správní orgán, aby o přestupku rozhodnul příkazem, přičemž uložil trest v podobě napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Speciální úprava v ustanovení 46e odst. 2 zákona o České národní bance dále zmocňuje Českou národní banku, že může uložit rovněž opatření k nápravě nebo odejmout oprávnění k činnosti podle příslušného právního předpisu. Správní orgán přistoupil k vydání příkazu, neboť v tomto případě považuje skutková zjištění za dostatečná, a ze všech výše uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. 34. K možné liberaci účastníka řízení dle 21 odst. 1 a 2 přestupkového zákona správní orgán uvádí, že účastník řízení neprokázal, že by vynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby přestupku zabránil. Naopak v případě aktivního konání účastníka řízení je taková možnost v podstatě pojmově vyloučena. 35. Česká národní banka má za to, že s ohledem na závažnost protiprávního jednání účastníka řízení v tomto konkrétním případě nepřipadá aplikace alternativních druhů trestání (např. napomenutí) ani modifikace trestu (např. podmíněné upuštění od uložení správního trestu) v úvahu a rozhodla o uložení trestu ve formě pokuty. 36. Uložení pokuty dle 20 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti se v popsaném případě jeví jako efektivní prostředek, který zajistí splnění individuálně a generálně preventivního i represivního účelu sankce. 37. Správní orgán při určování druhu správního trestu a jeho výměry přihlížel v souladu s ustanovením 37 odst. 2 přestupkového zákona k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti právnické osoby. Zmíněné ustanovení 37 přestupkového zákona upravuje demonstrativní výčet faktorů, z nichž bylo možné vzhledem k charakteru přestupku uplatnit pouze výše jmenované. 38. Podle ustanovení 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména: významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku a počtem dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Rovněž v tomto případě se jedná o demonstrativní výčet. 39. K povaze a závažnosti daných přestupků správní orgán uvádí, že jejich objektem, tedy zákonem chráněným zájmem, za který správní orgán ukládá sankci tímto příkazem, je ohrožení zájmu správního orgánu na jistotě, že nebudou uváděny padělané či pozměněné peněžní prostředky do peněžního oběhu a dále byl ohrožen zájem 7

8 klientů na tom, že jim nebude způsobena majetková újma vzhledem k neodbornosti poskytování uvedených služeb. 40. Co se týče významu a rozsahu následku přestupku, lze uvést, že společenskou škodlivost reflektuje i 20 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti, když umožňuje za přestupek uložit pokutu až do výše Kč. Dále lze uvést, že se jednalo o pokračování v přestupku, které bylo dáno celkem 4 dílčími útoky. Tato skutečnost zvyšuje závažnost přestupku. 41. Z hlediska způsobu, jakým se účastník řízení dopustil protiprávního jednání, správní orgán konstatuje, že jde o jednání komisivní povahy, tedy konání tam, kde měl účastník řízení povinnost se určitého jednání zdržet (neprovádět směnárenskou činnost bez povolení). 42. Co se týče otázky zavinění, jedná se o přestupek založený na principu objektivní odpovědnosti, tedy odpovědnosti za výsledek, kdy se konkrétní zavinění nezkoumá. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty přestupku dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty tohoto přestupku. Správní orgán proto vznik škody podrobněji nezkoumal a nekvantifikoval. 43. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i polehčující skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Správní orgán však žádnou polehčující okolnost neshledal. 44. Správní orgán se ve správním řízení rovněž pokusil zaobírat majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán však nemohl majetkové poměry účastníka řízení přezkoumat, jelikož potřebné dokumenty nebyly ze strany účastníka řízení v rozporu s právními přepisy založeny do sbírky listin obchodního rejstříku. Správní orgán je však přesvědčen, že účastník řízení by měl být schopen uloženou pokutu ve výši Kč unést, jelikož takto uložená pokuta je výrazně při dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze cca 2 % maximální výše pokuty. 45. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši Kč (slovy sto tisíc korun českých), a to podle 20 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti. 46. Ustanovení 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s ustanovením 150 odst. 1 správního řádu umožňuje správnímu orgánu v řízení z moci úřední uložit povinnost formou písemného příkazu. Správní orgán přistoupil k vydání příkazu, neboť v tomto případě považuje skutková zjištění za dostatečná, a ze všech výše uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. P O U Č E N Í Proti tomuto příkazu lze podat odpor dle ustanovení 150 odst. 3 správního řádu u sekce licenčních a sankčních řízení České národní banky, se sídlem Na Příkopě 28, Praha 1, a to do 8 dnů ode dne doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a v řízení se pokračuje. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 8

9 V případě podání odporu správní orgán poučuje účastníka řízení v souladu s 80 odst. 2 přestupkového zákona o jeho právu požádat o konání ústního jednání. Správní orgán není návrhem účastníka řízení ve věci konání ústního jednání vázán a ústní jednání nařídí, je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, nebo pro uplatnění práv účastníka řízení. podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky 9