Cestovní kancelář směnárna, spol. s r.o. IČO Celetná 602/ Praha 1 Staré Město P Ř Í K A Z

Transkript

1 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 26. října 2017 Č.j.: 2017 / / 570 Ke sp.zn. Sp/2017/316/573 Počet stran: 9 Cestovní kancelář směnárna, spol. s r.o. IČO Celetná 602/ Praha 1 Staré Město P Ř Í K A Z Česká národní banka (dále též jen správní orgán ) jako správní orgán příslušný k dohledu v oblasti provozování směnárenské činnosti podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) ve vazbě na zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen zákon o směnárenské činnosti ) rozhodla dle 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen přestupkový zákon ) ve spojení s 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) v řízení se společností Cestovní kancelář směnárna, spol. s r.o., IČO , se sídlem Celetná 602/3, Praha 1 Staré Město, takto: I. Společnost Cestovní kancelář směnárna, spol. s r.o., IČO , se sídlem Celetná 602/3, Praha 1 Staré Město, se uznává vinnou, že (i) při třech kontrolních směnách provedených ve dnech , a v provozovně na adrese Celetná 602/3, Praha 1, nesdělila zájemcům, kontrolním pracovníkům, s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenských obchodů v textové podobě informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, tj. informace o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce, a (ii) při třech kontrolních směnách provedených ve dnech , a v provozovně na adrese Celetná 602/3, Praha 1, nevydala klientům, kontrolním pracovníkům, bez zbytečného odkladu po provedení směnárenských obchodů doklad o provedení směnárenského obchodu ve smyslu 14 zákona o směnárenské činnosti, t e d y p o r u š i l a (i) (ii) ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti a ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti, č í m ž s e d o p u s t i l a

2 ad (i) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti ve znění do a ad (ii) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti ve znění do , z a c o ž s e j í u k l á d á podle 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti ve znění do pokuta ve výši Kč (slovy padesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. A. Identifikace účastníka řízení O D Ů V O D N Ě N Í R O Z H O D N U T Í 1. Cestovní kancelář směnárna, spol. s r.o., IČO , se sídlem Celetná 602/3, Praha 1 Staré Město, (dále jen účastník řízení ) byla do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze zapsána dne , oddíl C, vložka Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto příkazu zapsán jako předmět podnikání výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jednateli a společníky s 50% podíly účastníka řízení byli ke dni vydání příkazu MUDr. Jana Němcová, nar , trvale bytem Jihozápadní V 1022/17, Praha 4 Záběhlice, a Rudolf Němec, nar , trvale bytem Jihozápadní V 1022/17, Praha 4 Záběhlice (spis, č.l. 1 3). 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je od pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti č.j. 2010/196/761. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. Další rolí, kterou účastník řízení vykonává, je činnost obchodního zástupce zahraničního poskytovatele platebních služeb, když je službu oprávněn poskytovat od Účastník řízení měl ke dni vydání tohoto příkazu jednu provozovnu evidovanou ke směnárenské činnosti na adrese Celetná 602/3, Praha 1 (dále jen provozovna ). Provozovna byla pro výkon směnárenské činnosti evidována Českou národní bankou dne B. Změna právní úpravy 4. Podle článku 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. (dále jen listina ) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější. Právní úprava rozhodná pro posouzení jednání účastníka řízení je obsažena v zákoně o směnárenské činnosti. Zákon o směnárenské činnosti byl s účinností k novelizován, avšak na základě porovnání znění tohoto zákona účinného do , tedy v době protiprávního jednání, se zněním účinným od , Česká národní banka konstatuje, že zůstala zachována jak obsahová totožnost konkrétních 2

3 zákonem stanovených povinností, které jsou relevantní pro právní hodnocení jednání účastníka řízení, tak též jejich trestnost z hlediska podřazení porušení právní povinnosti pod kategorii správního deliktu. Rovněž otázka typové závažnosti nahlížení na porušení právní povinnosti nedoznala změny ve prospěch účastníka řízení. 5. Dne nabyl účinnosti nový přestupkový zákon. V kontextu čl. 40 odst. 6 listiny správní orgán zohlednil také znění přechodných ustanovení upravených ustanoveními 112 přestupkového zákona. 6. V souladu s přechodným ustanovením 112 odst. 1 tohoto zákona se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Zmíněný odstavec 1 přestupkového zákona tak upravuje otázku aplikovatelosti hmotněprávních ustanovení na jednání účastníka řízení, tedy úpravu práv a povinností stanovených povinným subjektům. Vzhledem ke skutečnosti, že k jednání zakládajícímu odpovědnost účastníka řízení došlo přede dnem nabytí účinnosti přestupkového zákona, a ke skutečnosti, že hmotněprávní úprava obsažená v přestupkovém zákoně není pro účastníka řízení příznivější, posoudil správní orgán odpovědnost účastníka řízení podle právních předpisů účinných v době, kdy byl čin spáchán. Zároveň protože nedošlo ke změně povahy a obsahu stanovených (dosavadních) správních deliktů, ale pouze k jejich přejmenování na přestupky, označuje správní orgán v souladu s výše uvedenými zásadami a příslušnými přechodnými ustanoveními zákona o přestupcích v tomto rozhodnutí posuzované (dosavadní) správní delikty stále jako správní delikty spáchané podle zákona o směnárenské činnosti ve znění do Správní orgán se dále neopomněl zabývat otázkou, jaká právní úprava bude v konkrétním případě aplikována. Přechodné ustanovení 112 odst. 3 přestupkového zákona stanoví, že na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. Správní orgán proto komparoval ustanovení 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění do , která stanoví společná ustanovení ke správním deliktům podle tohoto zákona s úpravou v 35 a násl. přestupkového zákona stanovující správní tresty a jejich ukládání. Po provedeném srovnání je možné konstatovat, že způsob určení druhu a výměry sankce v přestupkovém zákoně nedoznal takový posun, který by v daném případě byl pro pachatele výhodnější s výjimkou demonstrativního výčtu polehčujících okolností v 39 přestupkového zákona. Správní orgán tak druh a výměru trestu posuzoval podle 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění do Jinak je tomu však ve věci procesní úpravy, kdy správní orgán konstatuje, že v souladu s 112 odst. 4 přestupkového zákona platí, že správní řízení zahájená před se dokončí podle platné právní úpravy účinné do tohoto data; logickým výkladem a contrario se pak řízení ve věci správního deliktu spáchaného do po tomto datu zahájí a projednají již v režimu přestupkového zákona. S ohledem na výše uvedené tak správní orgán vydáním příkazu zahájí přestupkové řízení s účastníkem řízení podle přestupkového zákona, a to na základě spáchání správních deliktů upravených v 22 odst. 1 písm. g) a h) zákona o směnárenské činnosti ve znění do

4 9. Dále, v souvislosti se zněním 112 odst. 2 přestupkového zákona, který uvádí, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí, je třeba aplikovat i tento právní institut. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Správní orgán se tedy zabýval také skutečností, zda nedošlo k zániku odpovědnosti. Podle 30 přestupkového zákona ve spojení se speciálním ustanovením 46e odst. 3 zákona o České národní bance, by k zániku odpovědnosti došlo nejdříve ke dni C. Kontrola 10. U účastníka řízení byla dne zahájena kontrola doručením oznámení o zahájení kontroly č.j. 2017/81336/CNB/650. Před zahájením kontroly byly v provozovně účastníka řízení provedeny kontrolními pracovníky České národní banky 4 kontrolní směny, a to ve dnech , , a Dne bylo plánováno rovněž provedení kontrolní směny, ke které však nedošlo z důvodu uzavření provozovny, byla tak provedena pouze kontrolní obhlídka. Kontrolní nákupy, tj. úkony ve smyslu 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), (dále jen kontrolní směny ) byly zaměřeny zejména na dodržování povinností stanovených v 10 až 14 zákona o směnárenské činnosti. Z provedených kontrolních směn byly pořízeny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu se sp. zn. Sp/2017/316/573 (spis příloha, č.l ). 11. O provedené kontrole byl dne pořízen kontrolní protokol č.j. 2017/83404/CNB/650 (dále jen kontrolní protokol ) (spis příloha, č.l. 1 3), s jehož úplným zněním byl účastník řízení seznámen, když mu byl dne doručen jeden výtisk. 12. Účastník řízení podal námitky proti protokolu, které byly správnímu orgánu doručeny pod evid. č. 2017/98410/CNB/650 dne Správní orgán zamítl veškeré námitky účastníka řízení, když je shledal jako nedůvodné. Dne pak bylo rozhodnutí o námitkách č.j. 2017/105071/CNB/650 doručeno účastníku řízení. 13. Správní orgán kontrolní zjištění uvedená v úředních záznamech vyhodnotil a rozhodl vydat příkaz. D. Skutková zjištění a jejich právní kvalifikace ad (i) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 14. Ve dnech , , a byly provedeny v provozovně účastníka řízení celkem 4 kontrolní směny (ve dne byla provedena pouze kontrolní obhlídka). V průběhu 4 kontrolních směn byly shledány níže popsané nedostatky. 15. Průběh kontrolní směny ze dne , 13:55 hod. provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 50 EUR (z pohledu účastníka řízení, i dále v textu jsou směnárenské obchody vždy popisovány z pohledu účastníka řízení). 4

5 Kontrolující požádali v anglickém jazyce obsluhu směnárny o směnu 50 EUR. Obsluha směnárny zadala údaje do počítače a sdělila kontrolujícím částku k výplatě (1 250 CZK). Kontrolující částku odsouhlasili a vložili příslušný obnos do propusti, který obsluha směnárny převzala a následně vyplatila kontrolujícím částku CZK. V žádném okamžiku průběhu kontrolní směny nebyly kontrolujícím sděleny v textové podobě žádné informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu 13 zákona o směnárenské činnosti (dále jen předsmluvní informace ) a ani jim nebyl předán doklad o provedení směnárenského obchodu ve smyslu 14 téhož zákona (dále jen doklad ) (spis příloha, č.l. 17). 16. Průběh kontrolní směny ze dne , 14:00 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 20 EUR. Kontrolující požádali v anglickém jazyce obsluhu směnárny o směnu 20 EUR. Kontrolující vložili příslušný obnos do propusti, který obsluha směnárny beze slov převzala a následně vyplatila kontrolujícím částku 500 CZK. V žádném okamžiku průběhu kontrolní směny nebyly kontrolujícím sděleny v textové podobě předsmluvní informace a ani jim nebyl předán doklad (spis příloha, č.l. 21). 17. Průběh kontrolní směny ze dne , 13:15 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 40 EUR. Kontrolující požádali v anglickém jazyce obsluhu směnárny o směnu 40 EUR. Obsluha směnárny zadala transakci do počítače a sdělila kontrolujícím v anglickém jazyce částku k vyplacení (1 000 CZK). Kontrolující částku odsouhlasili a vložili příslušný obnos do propusti. Obsluha směnárny příslušný obnos převzala a předala kontrolujícím 2 propisovací tiskopisy, které obsahovaly předsmluvní informace. Kontrolující doklad s předsmluvními informacemi podepsali a obsluha směnárny si jej převzala zpět. Následně pak kontrolujícím předala spolu s dokladem o provedení směnárenského obchodu a dokladem s předsmluvními informacemi částku CZK (spis příloha, č.l. 24). 18. Průběh kontrolní směny ze dne , 10:45 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 30 EUR. Kontrolující požádali v anglickém jazyce obsluhu směnárny o směnu 30 EUR. Kontrolující vložili příslušný obnos do propusti a obsluha směnárny jej beze slov převzala a následně vyplatila kontrolujícím částku 750 CZK. V žádném okamžiku průběhu kontrolní směny nebyly kontrolujícím sděleny v textové podobě předsmluvní informace a ani jim nebyl předán doklad (spis příloha, č.l. 31). 19. Skutková zjištění z kontrolních směn lze shrnout tak, že účastník řízení v případě 3 ze 4 provedených kontrolních směn nesdělil v textové podobě předsmluvní informace před uzavřením směnárenského obchodu a nevydal doklad. Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 20. Ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu informace uvedené v odstavci 2, tedy o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 21. Účastník řízení v případě 3 ze 4 provedených kontrolních směn nedostál povinnosti uvedené ve větě první 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když ve svých provozovnách nesdělil zájemcům, kontrolním pracovníkům, předsmluvní informace 5

6 v textové podobě vůbec. Na základě uvedených zjištění má správní orgán za nepochybné, že se jedná o systémový nedostatek provádění směnárenské činnosti účastníkem řízení. 22. Důvodová zpráva k návrhu zákona o směnárenské činnosti ve věci předsmluvních informací výslovně stanoví, že, cit: Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoli zobrazit. Je tedy nepochybné, že textová podoba je zachována, může-li informace uchovat a opakovaně zobrazovat nejen provozovatel směnárenské činnosti (kterého k tomu navíc povinuje 16 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti), ale i zákazník, kterému však byly tyto možnosti účastníkem řízení odepřeny. 23. Účastník řízení tím, že při třech kontrolních směnách provedených ve dnech , a v provozovně nesdělil zájemcům, kontrolním pracovníkům, s dostatečným předstihem před provedením směnárenských obchodů v textové podobě předsmluvní informace, porušil ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle 22 odst. 1 písm. g) téhož zákona ve znění do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu, neboť nesdělování předsmluvních informací naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno totožným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. Posuzování jednotného záměru u správního deliktu spáchaného účastníkem řízení je specifické, neboť je u něj dána objektivní odpovědnost, tzn. jeho odpovědnost je založena bez ohledu na konkrétní zavinění. Dle správního orgánu k naplnění jednotného záměru v konkrétním případě postačí, že ačkoliv si účastník řízení byl vědom své zákonné povinnosti, nesdělil předsmluvní informace (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014, č.j. 9 Afs 55/ ). 25. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech , a Úprava pokračování ve správním deliktu dříve nebyla v předpisech správního práva výslovně upravena, ale byla odvozována analogicky z trestního práva. S nabytím účinnosti přestupkového práva lze nalézt legální definici pokračování již rovněž v oboru správního práva (konkrétně v ustanovení 7 přestupkového zákona), která se prakticky shoduje s úpravou v trestním zákoníku. Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotněprávní otázku doplňující charakteristiku správního deliktu, kterého se účastník řízení dopustil, je na místě nikoli přímá aplikace přestupkového zákona, ale postup per analogiam legis (viz odstavec 6 příkazu). Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. ad (ii) Doklad o provedení směnárenského obchodu Skutková zjištění 26. Jak již bylo uvedeno, při 3 kontrolních směnách provedených ve dnech , a ve výše zmiňované provozovně nevydal účastník řízení kontrolním pracovníkům jako těm, se kterými provedl směnárenské obchody, bez zbytečného odkladu po provedení směnárenských obchodů doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. V rámci 4 kontrolních směn nebyl doklad vydán ve 3 případech (spis příloha, č.l. 17, 21 a 31). 6

7 Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 27. Ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 28. K interpretaci neurčitého právního pojmu bez zbytečného odkladu užitému v ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti odkazuje správní orgán například na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2005 pod sp. zn. IV. ÚS 314/05 judikoval, cit: Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Ačkoli se Ústavní soud vyjadřoval k ustanovení občanského zákoníku, lze jeho odůvodnění vztáhnout i na výklad tohoto pojmu v zákoně o směnárenské činnosti. Lze uzavřít, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu neexistuje skutečnost, pro kterou by bylo omluvitelné, že účastník řízení nejenže ve 3 případech nevydal kontrolním pracovníkům doklad bezprostředně po provedení směnárenského obchodu, ale nevydal jej vůbec. Rovněž v tomto případě shledal správní orgán systémový charakter porušení právní povinnosti účastníkem řízení. 29. Na základě skutkových zjištění má správní orgán za prokázané, že se účastník řízení při třech kontrolních směnách provedených ve dnech , a dopustil porušení povinnosti uvedené v ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti, když nevydal klientům, kontrolním pracovníkům, bez zbytečného odkladu po provedení směnárenského obchodu doklad o provedení směnárenského obchodu, a tak se svým jednáním dopustil správního deliktu dle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti. 30. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nevydávání dokladů naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. K otázce posuzování jednotného záměru lze odkázat výše k odstavci 23 příkazu. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech , a E. Pokuta 31. V době spáchání správních deliktů byl účastník řízení profesionálním subjektem působícím v oblasti provozování směnárenské činnosti již více než 16 let, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty celkem dvou různých správních deliktů. Účastník řízení nepochybně znal předpisy upravující směnárenskou činnost, a správní orgán od něj očekával striktní dodržování povinností z těchto předpisů vyplývajících. 32. Ustanovení 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti ve znění do uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Ustanovení 90 odst. 1 přestupkového zákona zmocňuje správní orgán, aby o přestupku rozhodnul příkazem, přičemž uložil trest v podobě napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Speciální úprava v ustanovení 46e odst. 2 zákona o České národní bance dále zmocňuje Českou národní banku, že může uložit rovněž opatření k nápravě nebo odejmout oprávnění k činnosti podle příslušného právního předpisu. 7

8 33. K možné liberaci účastníka řízení dle 21 odst. 1 a 2 přestupkového zákona správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby přestupku zabránil. 34. V popsaném případě se proto jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění individuálně a generálně preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty dle 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti ve znění do Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti ve znění do k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 35. Pokud se týká způsobu spáchání správního deliktu, v případě obou správních deliktů se jedná o delikty omisivní povahy, tedy nekonání v případě, kdy měl účastník řízení povinnost určitým přesně vymezeným způsobem konat, tedy sdělovat předsmluvní informace a vydávat doklady. 36. Co se týče objektů správních deliktů, shledal správní orgán ohrožení následujících chráněných zájmů. Nejpřísněji postižitelný správní delikt ad (i) spočívající v nesdělování předsmluvních informací ohrozil zájem na informovanosti o podmínkách směnárenských obchodů v rozhodující předsmluvní fázi a na možnost pozdější reklamace nabízených služeb, delikt ad (ii) spočívající v nevydávání dokladů prakticky znemožnil možnost reklamovat poskytnuté služby. Lze uvést, že oba delikty právě společně synergicky umocňovaly negativní dopad na klienty. Společenskou škodlivost reflektuje i zákon o směnárenské činnosti ve znění do , když umožňuje za nejpřísněji postižitelný správní delikt ad (i) uložit peněžitou pokutu až do výše Kč ( 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti, ve znění do ). Lze shrnout, že individuální závažnost správního deliktu ad (i), za který je ukládána pokuta, shledává správní orgán jako vysokou. 37. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí za nejpřísněji postižitelný správní delikt. Vzhledem k tomu, že zákon o směnárenské činnosti stanoví za oba delikty shodnou horní hranici výše pokuty, shledal správní orgán v konkrétním případě za závažnější správní delikt, za který bude ukládána sankce, správní delikt ad (i) nesdělování předsmluvních informací. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalšího správního deliktu, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). 38. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto správních deliktů. 39. Jako přitěžující okolnosti shledal správní orgán, jak již bylo výše uvedeno, že se v případě účastníka řízení jednalo o systémové nedostatky v provádění směnárenské činnosti a účastník řízení se dopustil pokračování ve správních deliktech. 40. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i polehčující skutečnosti svědčící ve prospěch 8

9 účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotil správní orgán to, že účastník řízení poskytoval správnímu orgánu v průběhu kontroly náležitou součinnost a nebyla zjištěna škoda, která by vznikla jednotlivým zákazníkům. 41. Správní orgán se také zabýval majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán vycházel při hodnocení majetkových poměrů z rozvahy a výkazu zisků a ztráty za roky 2015 a 2016, které nalezl ve sbírce listin obchodního rejstříku. Z výkazu zisků a ztráty a rozvahy sestavených ke dni a vyplývá následující. Účastník řízení vykázal v roce 2016 kladný výsledek hospodaření za účetní období po zdanění ve výši Kč (v předchozím období byl kladný výsledek hospodaření po zdanění ve výši Kč) a jeho vlastní kapitál vykazoval kladnou hodnotu v rozsahu Kč (v předchozím období vykázal Kč). Celkový objem směnárenských obchodů účastníka řízení v roce 2015 dosáhl výše Kč a v roce Kč. Vysokého objemu dosahuje i v roce 2017, když za 1. čtvrtletí roku 2017 vykázal objem nakoupené a prodané cizí měny ve výši Kč. Uvedené objemy směnárenských obchodů zařazují účastníka řízení mezi velké nebankovní směnárníky. 42. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši Kč (slovy padesát tisíc korun českých), a to podle 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti ve znění do Takto uložená pokuta je výrazně při dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze 5 % maximální výše pokuty. 43. Ustanovení 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s ustanovením 150 odst. 1 správního řádu umožňuje správnímu orgánu v řízení z moci úřední uložit povinnost formou písemného příkazu. Správní orgán přistoupil k vydání příkazu, neboť v tomto případě považuje skutková zjištění za dostatečná, a ze všech výše uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. P O U Č E N Í Proti tomuto příkazu lze podat odpor dle ustanovení 150 odst. 3 správního řádu u sekce licenčních a sankčních řízení České národní banky, se sídlem Na Příkopě 28, Praha 1, a to do 8 dnů ode dne doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a v řízení se pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky 9