ČR R a jejích regionů po roce 2013 v kontextu politiky soudržnosti

Transkript

1 Analýza zhodnocení potřeb ČR R a jejích regionů po roce 2013 v kontextu politiky soudržnosti René Wokoun XII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách

2 Nejdříve je třeba t si položit otázku Jaké jsou implikace z členství v EU pro Českou republiku a její regiony? Obecně lze konstatovat, že e zapojení se České republiky do integračního procesu vytvořilo některn které vhodné podmínky pro posílen lení ekonomického růstu r a tím t m i zvýšen ení ekonomické úrovně nejen celéčr, ale i jednotlivých regionů.. Zvláš áštní roli v tomto procesu mám politika hospodářsk ské a sociáln lní soudržnosti.

3 Česká republika měla m v minulém m programovacím m období ( ) a mám i v tomto programovacím m období ( ) nárok n na získz skání prostředk edků na posilování hospodářsk ské a sociáln lní soudržnosti. Klíčovou otázkou však v v této t to souvislosti zůstz stává efektivita jejich využit ití.. Je třeba t vzít t do úvahy procesy evaluace, které mohou ovlivnit alokace prostředk edků na členské státy, ty, případnp padně i konkrétn tní regiony, právě po roce Tato skutečnost nás n s tedy musí zajímat zejména s ohledem na budoucí období,, po roce Za rozhodující faktor, který v budoucnosti ovlivní schopnost České republiky dostat se na ekonomickou úroveň v současnosti vyspělých členských států Evropské unie, lze považovat ovat domácí hospodářskou skou politiku. V případp padě regionáln lních disparit musí rozhodující roli sehrát t regionáln lní politika.

4 Metodika - Analýza vývoje českých regionů Analýza se zaměř ěřila na socioekonomickou úroveň vyšší šších územně samosprávných celků ČR, tedy krajů. Použit itá metodika se opírá o zkušenosti se zpracováním m analýz a komparací pro potřeby Národního rozvojového plánu a Strategie regionáln lního rozvoje ČR R a další ších regionáln lních studií a rovněž ěžči i spíš íše e zejména dostupnosti statistických dat. ZákladnZ kladním m zdrojem statistických údajů byl Český statistický úřad, který poskytl relativně dobrou škálu statistických údajů na krajské úrovni.

5 Metodika a kritéria ria hodnocení Metodika hodnocení regionů včr zahrnuje především faktory regionálního rozvoje dlouhodobého charakteru. Tyto faktory mají největší potenciál pro udržitelnost stabilního ekonomickosociálního růstu nejen daného města, ale i jeho zázemí. Všechny ukazatele a metodika byly pečlivě definovány.

6 Na základz kladě specifikace analýzy/dopadové studie a dostupnosti statických dat bylo vybráno 25 ukazatelů: Počet obyvatel v roce 2007, ČSÚ,, (v tis. obyvatel) Nárůst počtu obyvatel mezi roky 2000 a 2007, ČSÚ (v %) HDP na obyvatele (2006), ČSÚ,, (v Kč) K Čistý disponibilní důchod na obyvatele (2006), ČSÚ,, (v Kč) K Vývoj HDP ve stálých cenách ch (průměrn rné roční tempo růstu r ), ČSÚ,(v %) Nárůst čistého disponibilního důchodu d domácnost cností (2006/2000), ČSÚ, (v %) Míra nezaměstnanosti (2007), MPSV (v %) Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (12/2007) Podíl l dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti regionu (4q 2007), MPSV, (v %) Vývoj míry m nezaměstnanosti (porovnání 2000 a 2007), MPSV, (rok 2000 = 100) Podíl l zemědělstv lství na celkové zaměstnanosti (4q 2007), ČSÚ,, (v %) Počet výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ

7 Medián n hodinového výdělku v soukromém m sektoru (2007), ČSÚ,, (v Kč) K Medián n hodinového výdělku ve veřejn ejném m sektoru (2007), ČSÚ,, (v Kč) K Počet registrovaných jednotek na 100 obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY Nárůst počtu registrovaných subjektů (2006/2000, JMK a VYS 2003/2000), RISY, (v %) Středn ední délka života, muži i (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech) Středn ední délka života, ženy (2006, JMK a VYS 2003), RISY (v letech) Dokončen ené byty na 1 tis. obyvatel (2006), ČSÚ Měrné emise SO2 v roce (2006), MŽP, M (v tunách za rok na km2) Počet sportovních zařízen zení na 10 tis. obyvatel (2006, JMK a VYS 2003), RISY Lékaři i v zařízen zeních ambulantní péče e na 1000 obyvatel (2006), ČSÚ Procento uživatelu ivatelů internetu (2006), ČSÚ,, % Začlen lenění kraje do cíle c Konvergence politiky hospodářsk ské a sociáln lní soudržnosti EU, MMR (ano/ne) Podíl l zahrnutí kraje do regionů se soustřed eděnou podporou státu tu (podíl zahrnutého ho obyvatelstva v %), MMR

8 Výsledné pořad adí krajů 1. Hl. m. Praha 91,08 2. Středočeský kraj 61,91 3. Plzeňský kraj 61,58 4. Jihočeský kraj 60,17 5. Liberecký kraj 56,89 6. Vysočina 56,82 7. Pardubický kraj 56,80 8. Jihomoravský kraj 56,29 9. Královehradecký kraj 55, Zlínský kraj 54, Olomoucký kraj 53, Moravskoslezský kraj 51, Karlovarský kraj 49, Ústecký kraj 48,77

9 Kraje ČR - Vybrané tři i slabé stránky Praha Nedořešen ená dopravní situace a negativní dopady dopravy na životní prostřed edí ve městm stě Malé využit ití vědecké a výzkumné základny pro inovační funkci města Vysoká kriminalita Středo edočeský eský kraj Upadající průmyslov myslová centra v některých n částech regionu Velké rozdíly v ekonomickém m rozvoji v rámci kraje Prohlubující se problémy s dopravní situací v kraji i v návaznosti n na Prahu a tranzit Plzeňský kraj Výrazné disparity v území Stagnace vědeckov decko-výzkumných a inovačních aktivit, podpory a komercionalizace průmyslov myslového výzkumu a vývoje Profesní a územní nerovnováha nabídky a poptávky na trhu práce

10 Jihočeský kraj Nízký podíl l progresivních odvětv tví na tvorbě HDP a zaměstnanosti Nedostatečně rozvinutý marketing zemědělských a potravinářských produktů Absence dálnid lničního propojení,, zpožď žďování výstavby dálnice d D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a R4 Liberecký kraj Nízká kvalita služeb a infrastruktury cestovního ruchu Rostoucí znečištění ovzduší a zátěžz hlukem, způsoben sobené zejména dopravou Existence regionáln lních rozdílů v oblasti hospodářsk ského rozvoje Vysočina Strukturáln lní nezaměstnanost, nesoulad kvalifikace uchazečů s potřebami trhu práce Pokles počtu obyvatel kraje; nízkn zká porodnost, úbytek obyvatelstva přirozenou měnou; m stárnutí populace Špatný stavebně technický stav dopravní infrastruktury

11 Pardubický kraj Nedostatečná inovační aktivita průmyslových firem Značný ný podíl l strukturáln lně ohrožených odvětv tví v ekonomické struktuře kraje Absence dálnic d a rychlostních silnic (vnější silniční napojení kraje) Jihomoravský kraj Značný ný rozsah margináln lních území vyznačuj ujících ch se potenciáln lními problémy socioekonomického charakteru Slabá spolupráce vysokých škol a průmyslu, resp. tržních služeb Zvyšuj ující se průměrn rná délka nezaměstnanosti Králov lovéhradecký kraj Přetíženost enost komunikací,, chybějící obchvaty obcí pro tranzitní dopravu Nepříznivý demografický vývoj venkovských oblastí,, zhoršov ování věkové struktury venkovské populace Nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory ze strany obcí Zlínský kraj Vysoký podíl l sekundárn rního ekonomického sektoru na tvorbě HDP Pomalu rostoucí rozsah dálnic d a rychlostních komunikací na území regionu a dosud nedostatečné napojení na celostátn tní síť Nenaplněný ný potenciál l cestovního ruchu: slabý marketing, slabá provázanost služeb, nižší kvalita infrastruktury, zařízen zení a služeb

12 Olomoucký kraj Nedostatečná nadregionáln lní spolupráce, zejména s Ostravským krajem Minimáln lní infrastrukturní vybavenost a propojení s okrajovými částmi regionu Venkovský charakter značnéčásti kraje Moravskoslezský kraj Neuspokojivý stav životního prostřed edí zejména v průmyslových centrech Vysoká nezaměstnanost, značný ný počet lidí s nedostatečnou nou nebo s jednostranně zaměř ěřenou kvalifikací po útlumu dolů a hutí Dopravní odlehlost kraje, pomalé budování dálnice a další ších komunikací Karlovarský kraj Nízká vzdělanostn lanostní a kvalifikační úroveň obyvatelstva Zanedbaný stav dopravní infrastruktury Silně periferní postavení kraje Ústecký kraj Vysoká nezaměstnanost, sociáln lní problémy Výrazně devastované životní prostřed edí,, znečištění ovzduší a vod, byť došlo k výraznému zlepšen ení Slabá role výzkumu a vývoje

13 Regiony a jejich vývojové trendy po roce 2013 Zřejmě i po roce 2013 lze očeko ekávat další prohlubování polohové diferenciace v atrak-tivit tivitě regionů s odrazem v intenzitě kontaktů se zeměmi mi EU podmíněné vzdálenost leností. Lze také předpokládat dat zvýraznění selektivního působenp sobení polohového faktoru v souvislosti s rozvojem velké infrastruktury, a tedy posilování rozvojových os. Rovněž lze očeko ekávat další zvýhodnění regionů s významnými centry služeb, zejména kvartérn rních aktivit, jako jsou Praha a Brno, případnp padně i další (Plzeň,, Olomouc, Hradec Králov lové-pardubice, České Budějovice, možná Zlín, Liberec-Jablonec nad Nisou). Naopak znevýhodněny ny budou i nadále regiony s koncentrací těžkého průmyslu, s málo diverzifikovanou ekonomickou základnou z především v kraji Ústeckém m a do určit ité míry v Moravskoslezském m a částečně Karlovarském.

14 Rozvojové osy v ČR

15 Při i souhrnném m pohledu na současný vývoj krajů (i jiných regionů a měst a obcí) ČR R je možno ve vývojové perspektivě hovořit o: dlouhodobém, avšak ak mírnm rném m prohlubování regionáln lních rozdílů v sociáln lních poměrech obyvatelstva (zlepšov ování situace v Praze a Středo edočeském m kraji, naopak zhoršov ování v Ústeckém m a Karlovarském a částečně i Moravskoslezském m kraji), určit itému malému mu prohlubování meziregionáln lních rozdílů v ekonomické výkonnosti (vnitřní rozdíly v rámci krajů a měst m ČR) a současn asně změně pozic v pomyslném pořad adí krajů - výrazný socioekonomický růst r Středo edočeského kraje, mírný m propad Jihomoravského kraje, snad mírnm rné ekonomické oživení Moravskoslezského kraje, prohlubování polohové diferenciace ekonomického a v návaznosti na to sociáln lního rozvoje, pokud nedojde k razantnímu zlepšen ení dopravní dostupnosti, dynamickém m prohlubování rozdílů v regionáln lně diferencované ekonomické atraktivitě (mikroregion Mladá Boleslav v regionu soudržnosti Středn edníčechy echy jako příklad p růstu), r snižov ování rozdílů v kvalitě životního prostřed edí (v celé zemi).

16 Návrhy na zaměř ěření kohezní politiky z pohledu českých regionů Základním m problémem vztahu České republiky ke kohezní politice Evropské unie pro období bude jistá rozporuplnost vyplývající sice z pomalého, leč doložen eného přibližování socioekonomické úrovně českých regionů regionům m unijním, konkrétn tně NUTS 2. Podle některých n analýz, avšak ak nedokonalých s ohledem na nereflektování posledních trendů vývoje finančních trhů a navazujícímu vývoji hospodářstv ství nejvýznamnější ších zemí světa i EU, lze očekávat u některých n českých regionů soudržnosti překročení ukazatele pro zařazen azení pod cíl c l konvergence (pokud vezmeme za základ z analogii se současným programovacím m obdobím).

17 Ohroženými regiony soudržnosti jsou (z hlediska možnosti vyřazen azení z budoucího cíle 1 ): 1 Středn ední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, Moravskoslezsko.

18 Určit itá schizofrenní pozice České republiky se ukazuje v případě snad očeko ekávané větší podpory růstových r regionů v EU. Tyto regiony nepochybně vytváří rozhodující část HDP jednotlivých států a tím t m i celé EU. VČeskV eské republice je tomu rovněž tak, kdy rozhodujícíčást českého HDP je dle některých n kvalifikovaných odhadů doplněných ných ne zcela přesnými p propočty vytvářena dvaceti-třiceti iceti největší šími růstovými r póly, tedy zpravidla městy m nad 50 tisíc c obyvatel. V tomto případp padě lze doporučit určitou dvojakost českého přístupu, a to: výrazná podpora prolongace stávaj vajícího systému kohezní politiky EU i do další šího období,, tj. na období ; 2020; přiměřená,, ale důraznd razná podpora snahám m o podporu růstovým centrům, motorům m ekonomického růstu r v EU pro období

19 Lze si položit zásadnz sadní otázku, do jaké míry lze očekávat, že e intervence Společenstv enství zvýší konkurenceschopnost: za prvé celé České republiky a za druhé jejích regionů, a to předpoklp edpokládejme dejme posílen lením m báze b znalostí a inovací v podnikání,, podporou výzkumu a vývoje, vyvážen eného rozvoje, zlepšen ením dostupnosti regionů a podporu zaměstnanosti. Česká republika by měla m rozvíjet výzkum a inovace, a to zejména disponibilních zdrojů ze strukturáln lních fondů.

20 Z řady dokumentů EU a ČR R jednoznačně vyplývá výhodnost kohezní politiky pro rozvoj republiky a jejích regionů,, protože e princip adicionality, tedy spolufinancování je pro ČR R výhodný i přes p nemalé platby do společného rozpočtu EU. I v budoucnosti bude třeba t z pohledu ČR R trvat na zachování kohezní politiky, protože e platby do společného rozpočtu EU bude ČR odvádět t a způsob realizace kohezní politiky přitom p umožní dlouhodobě cílevědomě rozvíjet určit itá progresivní odvětv tví a zejména problémov mové regiony v souladu s evropskými a světovými trendy přenos know-how how,, propojení výzkumu a podnikatelské sféry za účelem zavádění inovací,, systematické budování infrastruktury a její propojení na evropské systémy, rozvoj lidských zdrojů zejména propojení akademické sféry na podnikatelskou atd.

21 Základní otázkou je do jakých oblastí by se měly m primárn rně soustředit prostředky z politiky soudržnosti v období po r s ohledem na potřeby ČR R (dopravní infrastruktura, vzdělávání,, věda v a výzkum, průmysl) v období po r. 2013, aby se zvýšila konkurenceschopnost ČR R a jejích regionů? Hlavní snahou České republiky by s ohledem na harmonický rozvoj celého státu tu a jednotlivých regionů (regionů soudržnosti, respektive krajů) ) po roce 2013 mělo m být co nejvíce investovat v souladu s oblastmi podpor EU do: lidských zdrojů, výzkumu a vývoje, podpory znalostní ekonomiky, - nadále na podporu výstavby hmotné infrastruktury (zejména dopravní), protože e infrastruktura je nezbytnou podmínkou pro rozvoj všech v ostatních záměrů. z

22 Děkuji za pozornost