Rozvoj škol jako center CŽU Praha,

Transkript

1

2

3 Rozvoj škol jako center CŽU Praha, Petr Paníček, NÚV,

4 Š K O L Y jako centra celoživotního učení 1. modul

5 Účel semináře pomoc škole orientovat se v možnostech a podmínkách plánování a uskutečňování vzdělávání dospělých a seniorů středními školami v rámci celoživotního učení. Hlavní cíle: vědět, co vše lze realizovat ve škole v rámci celoživotního vzdělávání a celoživotního učení, v čem může být realizace CŽU pro školu přínosná, co pro to škola musí udělat, jaké podmínky jsou vymezené normami.

6 Střední škola jako centrum CŽU počáteční vzdělávání odborné další vzdělávání profesní DVPP občanské zájmové vzdělávání seniorů

7 Orientace v pojmech vzdělávání dospělých další vzdělávání celoživotní vzdělávání celoživotní učení

8 Koncept střední školy jako centra CŽU Struktura poskytovaného vzdělávání ve vzdělávacím systému ČR VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE počáteční vzdělávání další vzdělávání žáci - mládež žáci dospělí (vstoupivší do pracovního procesu k získání stupně vzdělání): - dálkové studium při zaměstnání, účastníci vzdělávání - dospělí účastníci vzdělávání - senioři - kombinované studium

9 Koncept střední školy jako centra CŽU Druhy vzdělávání formální vzdělávání: stupeň vzdělání + certifikát celostátní platnost kvalifikace + certifikát nonformální - neformální vzdělávání: mimoškolní v rámci počátečního (certifikát možný, uznatelnost nezajištěna) DV (certifikát možný) informální učení: proces uznávání - zkouška + certifikát celostátní platnost

10 Koncept střední školy jako centra CŽU Poskytované vzdělání pro dospělé: 2 souběžné modely dosažení kvalifikace dospělými PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PROCES UZNÁVÁNÍ vzdělávací programy vedoucí ke: - kvalifikaci - rekvalifikaci získání profesní kvalifikace složením zkoušky podle Národní soustavy kvalifikací doplňující: - rozšiřující - prohlubující - aktualizující

11 Proces uznávání výsledků předchozího učení Procesy uznávání výsledků další cesta k získání kvalifikace dospělými: předchozího učení nonformálního vzdělávání informálního učení procesy: 1) rekognice: vzdělávací instituce = autorizovaná osoba - zjišťování, - prokazování, 2) uznání výsledků předchozího učení, 3) certifikace. způsob prokazování: standardizovaná zkouška získání: profesní kvalifikace PK (ne stupně vzdělání) Národní soustava kvalifikací NSK (www. narodnikvalifikace.cz) 1) standardy kvalifikační (závazný kompetenční model pro výkon dané profese), 2) standardy hodnoticí (závazný kompetenční model pro zjišťování a hodnocení výsledků předchozího učení + požadavky na zkoušku a hodnotitele).

12 Občanské vzdělávání Vymezení a charakteristika: součástí dalšího vzdělávání, vytváří předpoklady pro kultivaci jedince jako občana, pro jeho adaptaci na měnící se podmínky společnosti a podmínky lidského života, slouží k další socializaci a k utváření hodnotové orientace občanů. Obsah: oblast všeobecného vzdělání (gramotnosti), problematiku etickou, hodnotovou, právní, politickou včetně prosociální aktivnosti a participace na životě společnosti. Funkce: na rozdíl od vzdělání zájmového, které slouží výhradně potřebám a zájmům jedince, je v zájmu státu a stát ho deklaruje podporovat.

13 Občanské vzdělávání Společný evropský koncept vzdělávání občanů úroveň společná: kompetenční model EU vybrané gramotnosti osobnostně sociální kompetence úroveň národní: zájem státu demokratické občanství bezpečnost občanů zdraví občanská participace postoje, znalosti, dovednosti participace

14 Gramotnosti evropského občana komunikace v mateřském jazyce cizojazyčná komunikace technická matematická finanční digitální environmentální přírodovědná občanská kulturní povědomí a vyjádření

15 Zájmové vzdělávání Cílem zájmového vzdělávání je: uspokojovat vzdělávací potřeby jedince podle jeho individuálních zájmů, prostředek dotváření osobnosti, prostředek seberealizace ve volném čase. Zájmové vzdělávání dospělých poskytované středními školami může vycházet z: vize školy profilace, oborového zaměření školy, oborové kompetence učitelů.

16 Střední škola jako centrum CŽU - vzdělávání cílových skupin: vzdělávání dospělých a vzdělávání seniorů CŽU vzdělávání dospělých a seniorů profesní uznávání výsledků předchozího učení občanské zájmové

17 CŽU rozšíření věkového spektra i směrem dolů Žáci ZŠ, popř. děti MŠ - vstup dalších věkových skupin do středních škol jako center CŽU mimo stávající koncept - nutnost podpory zatím systémově nezajištěného polytechnického vzdělávání nižších stupňů vzdělávání, - volba středních odborných škol jako místa realizace i realizující vzdělávací instituci (ZŠ ve společných projektech se SŠ, kroužky pro žáky ZŠ, výuka pro žáky ZŠ ) děti předškolního věku žáci mladšího a staršího školního věku žáci SŠ dospělí účastníci vzdělávání senioři

18 Střední školy jako centra CŽU Varianta pro školy technického a přírodovědného zaměření - poskytování podpory polytechnickému vzdělávání žáků základního, popř. předškolního vzdělávání CŽU vzdělávání dětí, dospělých a seniorů Dospělí v dalším vzdělávání: - profesní vzdělávání - uznávání výsledků předchozího učení - občanské zdělávání - zájmové vzdělávání Senioři: - profesní vzdělávání - uznávání výsledků předchozího učení - občanské vzdělávání - zájmové vzdělávání Děti (děti z PV, žáci z ZV): - podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního/základního vzdělávání - zájmové vzdělávání

19 Specifický druh profesního vzdělávání DVPP - střední škola jako učící se organizace Další vzdělávání pedagogických pracovníků ve škole jako součást profesního vzdělávání realizovaného školou samotnou (analogie s firemním vzděláváním) Podmínka pro zařazení DVPP do CŽU ve škole: vzdělávání uskutečňované samotnou školou pro své učitele, případně i pro učitele z jiných škol. Varianty: na půdě školy / uvnitř školy školou nebo směrem ven - druhých

20 DVPP - střední škola jako učící se organizace uvnitř školy: kdo učí / vzdělává: lektor externí, lektor členem sboru peers / kolegiální učení, kdo se učí / vzdělává: společné vzdělávání celého sboru, skupiny, dvojice (kolegiální hospitace, uvádění, tandemová výuka, společné metodické semináře, ) vzdělávání učitelů z jiných škol (akreditované programy, společné semináře): majáková škola (jezdí do ní odjinud - např. metoda CLIL v odborných předmětech; specialisté na určitou technologii, jediní majitelé určitého vybavení), vzdělávání v rámci sítě spřízněných škol, učitelů předmětů v určitých typech škol, poskytování stáže, stínování; mezinárodní spolupráce na projektech vzdělávání dospělých Erasmus + (vzdělávání PP v rámci CŽU) Gruntvig (přímo pro vzdělávání dospělých a PP v rámci CŽU)

21 Š K O L Y jako centra celoživotního učení 2. modul

22 Cíl prezentace Strategie dalšího vzdělávání Legislativa Vzdělavatelé v ČR Trendy v DV Podpora DV Co říkají čísla o DV Co přináší DV školám Škola jako centrum CŽU Sítě škol poskytujících DV

23 Strategie CŽU Strategie ČR 2020 Dlouhodobý záměr MŠMT Dlouhodobé záměry krajů

24 Legislativa CŽU Kompetenční zákon č. 2/1969 Sb. Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, kapitola 9, 113, 113a, 113b, 113c, 113d, 114 Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků DV Vyhláška č. 208/2007 Sb., o podrobnostech stanovených k provedení zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání Vyhláška č. 176/2009 Sb., o akreditaci vzdělávacího programu

25 Vzdělavatelé DV v ČR a v EU podnikové vzdělávací instituce soukromé vzdělávací instituce školy vzdělavatelé DV v EU

26 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v letech Zdroj dat: Eurostat

27 Postavení DV ČR v EU EVROPSKÁ UNIE 10,7 % ŠVÉDSKO 25,4 % SLOVINSKO 11, 9 % ČESKÁ REPUBLIKA 9,3 %

28 Podpora DV UNIV 1, UNIV 2 KRAJE, UNIV 3 OP VV NSK - Národní soustava kvalifikací KONCEPT OP VVV OP Z

29 Podpora NÚV pro školy návaznost na realizované projekty nastavení a ověření procesů ověřování a uznávání výsledků předchozího učení zkouškou podle standardů NSK koncept SOŠ jako center CŽU v oblasti profesního vzdělávání koncept a vytváření krajských sítí škol - center CŽU projekt Senior - podpora dalšího vzdělávání osob 50+ tvorba vzdělávacích programů pro seniory SOŠ, koncept vzdělávání seniorů založený na principu mezigeneračního učení úzká spolupráce s MŠMT a s kraji jako zřizovateli škol mezinárodní spolupráce

30 O čem mluví čísla % SŠ a VOŠ poskytuje v ČR další vzdělávání 41 % škol se nejvíce věnuje DV PP 34 % škol poskytuje občanům zájmové další vzdělávání 31 % škol poskytuje občanům rekvalifikace 30 % škol realizuje firemní vzdělávání 28 % škol realizuje DV v oblasti ICT 21 % škol poskytuje DV před vykonáním zkoušky podle NSK 18 % škol poskytuje autorizace podle z. č. 179/2006 Sb., 13 % škol se věnuje DV seniorů

31 Co poskytování DV školám přináší Bonusy: Odborný rozvoj profesních kompetencí PP vyšší respekt k požadavkům světa práce provázanost počátečního a dalšího vzdělávání naplnění konceptu CŽU Společenský rozvoj spolupráce se sociálními partnery, nová partnerství vyšší informovanost veřejnosti o činnosti škol marketing přínos pro kraje a obce přínos pro jednotlivce Finanční lepší postavení škol na trhu vzdělávání finanční přínos

32 Model - Škola jako centrum CŽU profesní vzdělávání Centrum celoživotního učení občanské vzdělávání počáteční a další vzdělávání procesy uznávání zájmové vzdělávání vzdělávání starší generace všechny typy SŠ

33 Co potřebuje škola k poskytování DV personální zázemí materiální vybavení sociální partnery vazbu na potřeby trhu práce v kraji vazbu na potřeby občanů

34 Vize Školy = otevřené instituce poskytující počáteční i nejrůznější druhy dalšího vzdělání (včetně uznávání výsledků předchozího učení) nejen žákům, ale i dospělým a seniorům, a to jak s ohledem na jejich možnosti, zájmy a předpoklady, tak s ohledem na co je k tomu potřeba rozvinout potřebné profesní kompetence PP změnit řízení škol změnit kritéria pro hodnocení škol posilovat postavení škol jejich propojením do sítí potřeby regionálního trhu práce...

35 Nejvyšší úroveň školy v poskytování DV Další vzdělávání: je plnohodnotnou součástí práce školy, je systematicky rozvíjeno, škola spolupracuje s úřady práce a zaměstnavateli, realizuje kurzy pro samoplátce, pro seniory, připravuje programy dalšího vzdělávání, je autorizovanou osobou pro některou z profesních kvalifikací podle zákona č. 179/2006 Sb. a realizuje kurzy, za realizaci dalšího vzdělávání odpovídá pověřený pracovník školy, většina lektorů prošla vzděláváním v oblasti lektorských dovedností, realizuje zájmové, občanské vzdělávání, DVPP a vzdělávání seniorů.

36 Současná úroveň rozvoje školy jako centra celoživotního učení a předpokládaný posun

37 Sdružování škol do sítí ULK LBK KHK KVK PH PLK SCK KVYS PAK OLK MSK JCK JMK ZLK sdružení o.p.s. př. org. asociace ředitelů škol

38 Sítě středních odborných škol - center CŽU aktivizace krajských sítí v jednotlivých krajích (aktivita se v regionech výrazně liší) možné rozšiřování jejich funkcí (naplňování funkcí a jejich kvalita je regionálně rozdílné) vůči zapojeným školám poskytování služeb dalším zájemcům z řad škol i vzdělávacímu prostředí dospělých (poradenství zájemcům o další vzdělávání dospělých z řad veřejnosti) poradenství poskytovatelům DV sdružování škol s různými obory vzdělávání do společných vzdělávacích projektů sdílení zkušeností s profesním vzděláváním dospělých, informování o programech DV poskytovaných středními školami v regionu atd. do sítě by se mohly se svými vzdělávacími aktivitami určenými dospělým zapojit nově gymnázia, lycea a konzervatoře

39 Model sdružování škol do sítí sdružování sdílení aktivizace krajských sítí poskytování poradenství rozšiřování jejich funkcí rozšiřování jejich činností

40 Š K O L Y Školy jako centra jako celoživotního centra celoživotního učení učení modul

41 Požadavky na plánování a realizaci vzdělávání dospělých Specifika projektování vzdělávání DV: Tvorba vzdělávacího programu: cíle vzdělávání dospělých, vzdělávací obsah, výukové strategie (metody, formy, prostředky vhodné pro dospělé), zjišťování výsledků učení, hodnocení výsledků učení. Poradenství Výuka Uznávání výsledků předchozího učení Lektoři specifika vzdělávání dospělých

42 Specifika plánování a realizace dalšího vzdělávání projektování výuky a procesu uznávání poradenství výuka zkouška lektoři VD program DV průvodce organizace organizace odbornost oborová zadání zkoušky orientace diagnostik řízení vedení specifika VD

43 Požadavky na plánování a realizaci vzdělávání dospělých Specifika projektování: tvorba programů DV cíle dalšího vzdělávání stanovení očekávaných výsledků učení vzdělávací obsah výukové strategie zjišťování výsledků učení hodnocení výsledků učení kritéria a parametry splnění výčet získaných kompetencí

44 Profesní vzdělávání Akreditované programy Autorizované osoby pro proces uznávání - příprava - hodnocení (dle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání)

45 Vzdělávání seniorů středními školami Úkol pro střední školy: zapojit střední školy do vzdělávání seniorů (vyjádřeno ve vládních strategiích a dalších dokumentech vzdělávací politiky). Přínosy: rozšířit nabídky vzdělávacích aktivit určených pro specifickou skupinu, rozšířit dostupnost vzdělávání pro seniory - možnosti vzdělávání v blízkosti bydliště, umožnit mezigenerační setkávání - využít k mezigeneračnímu setkávání a dialogu prostředí školy, nabídnout vzdělávání specificky zaměřené pro potřeby cílové skupiny (co potřebují senioři a ostatní zatím ne), zaměřit vzdělávání na získávání konkrétních dovedností prostřednictvím aktivizačních metod učení pro starší věkovou skupinu a v prostředí s účastí mladých lidí.

46 Efekty vzdělávání seniorů pro školy Střední školy jako Centra celoživotního učení rozšiřují své působení kontinuálně na další cílovou skupinu účastníků celoživotního učení, poskytují kromě počátečního a dalšího odborného vzdělání i vzdělání občanské či zájmové pro specifickou cílovou skupinu. Učitelé rozšiřují si pedagogické kompetence o přístupy a strategie v učení seniorů a o znalost mezigeneračního učení. Žáci (účastníci mezigeneračního učení) potvrzují výsledky svého učení učením druhých (seniorů), rozvíjejí a rozšiřují si sociální a personální kompetence v mezigeneračním dialogu.

47 Doporučení pojetí činností Tvorba modulových vzdělávacích programů pro starší dospělé a seniory - vytvářeny týmy učitelů SOŠ. Koncept vzdělávání seniorů na základě konceptu stárnutí WHO - součástí strategie mezigeneračního učení, - vytvářen a průběžně modifikován v NÚV.

48 Východiska pro vzdělávání seniorů Konkrétně vázáno na cíle národní vzdělávací politiky vztahující se k seniorům a vycházející ze společného konceptu aktivního stárnutí v rámci EU. Pro sféru vzdělávání akcentována podpora účasti starších obyvatel (nad 50/55 let) na celoživotním vzdělávání. Při koncipování programů rozlišování na skupinu: starších občanů/obyvatel 50+ seniorů 60+/spíše 65+. Akcentuje tři dimenze aktivního stárnutí: 1) aktivní stárnutí a zaměstnanost, 2) aktivní účast na společenském dění, 3) nezávislý život.

49 Oblasti pro vzdělávání seniorů Rozvoj a udržení fyzické, duševní, sociální a duchovní kvality života. Participace na životě společnosti v mikroprostředí i makroprostředí rodina, sousedská komunita, občanská komunita, veřejná politika. Ochrana seniorů před konkrétním fyzickým a psychickým násilím (domácí násilí), jako potencionálních obětí trestných činů, jako obětí přímých projevů ageismu ve veřejném prostoru, jako spotřebitelů, jako osob ohrožených sociálním vyloučením.

50 Druhy vzdělávání a témata programů vzdělávání seniorů Osobnostní rozvoj: fyzická kondice, duševní zdraví kognitivní - paměť, kognitivní učení se - nové poznatky a dovednosti, emoční zdraví rozpomínání se, zdravý životní styl stravování, životospráva, prevence,. Zájmové vzdělávání: ICT/digi v oblasti koníčků (např. digitální fotografie), umělecké vzdělávání specializované, odívání, zahradničení, modelářství, stolařství / truhlářství,. Profesní vzdělávání: vybrané kompetence profesních kvalifikací dle NSK (např. sadař, zelinář, aj.). Občanské vzdělávání: společenská informovanost, právní informovanost, ochrana spotřebitele - informovanost, finanční gramotnost, digitální gramotnost, další oblasti gramotností.

51 Oblast CŽU ve škole v rámci ŠAP zavedení nové oblasti stávající oblasti - rozšíření stávající oblasti - zkvalitnění stávající oblasti - udržení kvality

52 Vyhodnocení stavu pro plánování CŽU v ŠAP sociální partneři personální podmínky lokální podmínky materiální podmínky potřeby občanů

53 Vize školy strategie realizační plán KDY CO KDO PROČ JAK

54 Očekávání Různá míra a způsoby naplňování v jednotlivých školách - od jednotlivých kroků v CŽU po systém CŽU volba zaměření více oblastí CŽU specifická oblast výběr aktivit systém vzdělávání jednotlivé aktivity podílení specializace participace

55 Rozvoj škol jako center CŽU a to je už opravdu všechno a nyní už budeme diskutovat

56 Děkuji za pozornost