OKRES. LITOMù ICE. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO

Transkript

1 OKRES LITOMù ICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO

2 Ústecko OKRES LITOMù ICE Slepé rameno fieky Ohfie u Brozan. Zlatohlávek Potosia aeruginosa poutá vysoce atraktivním vzhledem. Na pfiedchozí stranû: Házmburk jeden z izolovan ch sopeãn ch vrchû na jiïním úpatí âeského stfiedohofií, symbol dolního Poohfií. 8 LT Okres Litomûfiice leïí mezi pohraniãním okresem Ústí n. L. na severu a stfiedoãesk mi okresy Kladno a Mûlník na jihu. Pfiirozenou osou okresu je fieka Labe, která do nûho vtéká u Horních Poãápel, protéká tûtím, Roudnicí, Litomûfiicemi, Lovosicemi a mnoha men ími obcemi, a asi po 45 km ho opou tí u Libochovan. Odedávna byla dûleïitou dopravní cestou; s rozvíjející se Ïelezniãní a silniãní dopravou pfiibyly po obou bfiezích v znamné Ïelezniãní tratû a v nûkter ch úsecích i silnice první tfiídy. U Litomûfiic se do Labe vlévá z levé strany druhá nejvût í severoãeská fieka Ohfie. Nejvy ím bodem okresu je vrchol Mile ovky (837 m n. m.), nejniï ím hladina Labe u Libochovan, 36 m n. m. NíÏina dolního Poohfií leïí pfieváïnû v nadmofiské v ce m. Rozlohou 03 km je okres Litomûfiice tfietím nejvût ím z regionu. Hustotou obyvatelstva (0 obyvatel na km ) patfií k nejménû zalidnûn m. Do okresu zasahují dvû chránûné krajinné oblasti. CHKO âeské stfiedohofií, jejíï správa sídlí v Litomûfiicích, zabírá zhruba severní tfietinu okresu. CHKO Kokofiínsko pfiesahuje na Litomûfiicko katastry nûkolika málo obcí v pískovcovém území pfii v chodní hranici okresu. Podrobná charakteristika této CHKO je uvedena v dílu vûnovaném stfiedním âechám. Krajinn ráz je urãován dynamick m reliéfem oblasti tfietihorních vulkanitû v severní ãásti okresu a jen málo zvlnûnou níïinou kfiídové tabule v polovinû jiïní. Obû ãásti jsou oddûleny v znamnou zlomovou linií, litomûfiick m hlubinn m zlomem, kter zde prochází pfiibliïnû po spojnici Ko Èálov Radob l Ploskovice. Druhohorní, pfieváïnû turonské sedimenty (slínovce, jílovité vápence, vápnité prachovce a pískovce), pfievaïují jiïnû od nûho a mezi izolovan mi stfiedohorsk mi vrchy. Jsou bohaté na zkamenûliny mofisk ch hub, mûkk Û, ostnokoïcû a hlavonoïcû, vzácnûj í jsou Ïraloãí zuby a raci. Písãité slínovce aï jílovité vápence se tûïí jako surovina k v robû cementu (kdysi dûl Richard u Litomûfiic, do dne ní doby âíïkovice). Kvádrové pískovce zasahují okrajovû na Ú tûcko.

3 Okres Litomûfiice V âeské bránû u Velk ch Îernosek proráïí Labe vyzdviïenou kru krystalinika, tvofienou celou sérií metamorfitû a mocn mi ryolity; krystalinikum vychází i na úpatí Mile ovky. Ve star ích tfietihorách docházelo okrajovû i na území okresu k ukládání sladkovodních sedimentû. V Ïitenick ch kfiemit ch pískovcích se dochovaly zbytky teplomilné flóry, v skyt slu- ÀákÛ dokládá zvûtrávání pískovcû jiï vtfietihorách. Tfietihorní vyvfieliny jsou zastoupeny pfiedev ím ãediãov mi horninami; trachytoidní horniny nalezneme napfi. na Kybiãce, Holém vrchu, Skalkách a Hofiidlech u Tfiebutiãek. V dutinách vulkanitû krystalovaly z pfiesycen ch roztokû minerály ze skupiny zeolitû; nejv znamnûj í je nalezi tû chabazitu u epãic. Pfiedev ím ãediãe jsou intenzivnû tûïeny, tûïba hornin se stává krajinotvorn m ãinitelem (velkolomy Dobkoviãky a Libochovany, prakticky vytûïen Obfiick vrch, ukonãená tûïba na Radob lu, Ple ivci a Kfiesínsk ch kopcích atd.). V nejchladnûj ích obdobích ãtvrtohor vznikaly z eolick ch usazenin spra- e. V mnohametrov ch vrstvách pfiekr vají kfiídové sedimenty pfiedev ím v jiïní ãásti okresu. TûÏí se jako cihláfiské hlíny (Libochovice). Obdobnû jsou tûïeny tûrky a tûrkopísky labsk ch teras (DobfiíÀ) a váté písky (Travãice). Ve ãtvrtohorních deluviálních tûrcích u Podsedic, DlaÏkovic i jinde se nachází nejen pyrop, ale i dal í zajímavé minerály (zirkon, spinel, korund, turmalin, velmi vzácnû moissanit, diamant aj.). Dominantními pûdami okresu jsou ãernozem typická na spra ích a ãernozem pelická na slínech a slínit ch jílech. V severní ãásti okresu vznikly na mocnûj ích pokryvech karbonátov ch svahovin pararendziny typická. NPP Kleneã. PR LouÏek 3. PR Myslivna 4. PR Na âernãí 5. PP RadouÀ 6. NPP Bílé stránû 7. NPP Boreãsk vrch 8. PR Bfiezina 9. NPP Dubí hora 0. PR Hol vrch. PP Hradi tû. PR Kalvárie 3. PP Ko Èálov 4. PP Kuzov 5. PR Lipská hora 6. NPR Lovo 7. NPR Mile ovka 8. PP Ple ivec 9. PP Radob l 0. NPR Sedlo. CHKO âeské stfiedohofií (lokality ã. 6 0 leïí v CHKO âeské stfiedohofií) * památné stromy 4 (viz text) LT 3 9

4 Ústecko 0 LT 4 Sinokvût chrpovit (Jurinea cyanoides), typická rostlina vát ch pískû v Polabí se zde nachází jiï jen na nûkolika málo lokalitách. a kambizemní, nad nimiï navazují na ústeck okres kambizemû. Jedná se hlavnû o kambizem typickou a arenickou na tûrkopíscích a tûrcích z kyselého materiálu i kambizem eutrickou na svahovinách z bazick ch efuziv, na kter ch se rovnûï vyvinuly rozlohou malé plo ky rankerû. Tyto kambizemû a jejich asociace se zdvihají i jiïnû od soutoku Ohfie s Labem a po obou stranách Labe. V nivách dvou nejvût ích fiek okresu se vytvofiily pomûrnû iroké pásy fluvizemû typické na bezkarbonátov ch (Ohfie) a karbonátov ch (Labe) nivních sedimentech. V ãernozemní oblasti mezi Libochovicemi a Lovosicemi se nachází úzké vloïky ãernice typické na karbonátov ch nivních sedimentech. Na severov chodû okresu se na vût ím území vyvinula hnûdozem typická na spra i, ojedinûle s lokalitami luvizemû arenické na spra ové hlínû pfiekr vající vápnité pískovce. Klima Libochovicka a Roudnicka je teplé a suché, s mírnou zimou. PrÛmûrné roãní teploty se pohybují mezi 8 C a8,5 C. Ve vy ích polohách Stfiedohofií je klima jiï vrchovinné, mírnû teplé a mírnû vlhké; extrémní hodnoty jsou udávány z Mile ovky (prûmûrná roãní teplota je jen 5, C). Namûfiená prûmûrná mnoïství sráïek za rok se pohybují mezi 480 a 600 mm; napfi. v Tfiebenicích 493 mm, ale v 9 km vzdáleném Mile ovû jiï 607 mm. Zvût ích potokû se vlévá do Labe Luãní potok, Ú tûck potok s Obrtkou a Modla, do Ohfie BudyÀsk potok a âepel. V znamné zásoby kvalitní podzemní vody jsou napfi. u obcí Vrutice, Sváfienice a Velké Îernoseky. Pro intenzivnû obhospodafiované níïiny dolního Poohfií a Podfiipska jsou typická spoleãenstva teplomiln ch plevelû dejvorec velkoplod (Caucalis platycarpos), hofiinka v chodní (Conringia orientalis), úporek pochybn (Kickxia spuria), prorostlík okrouhlolist (Bupleurum rotundifolium) a dal í. Fragmenty pfiirozen ch porostû pfieïívají jen místy na strm ch svazích spra- ov ch, opukov ch nebo labsk ch teras, pokud nebyly zalesnûny akátem nebo borovicí. Je to napfi. lokalita hvozdíku píseãného ãeského (Dianthus arenarius subsp. bohemicus), více nalezi È kozince viãencovitého (Astragalus onobrychis) u M eného Lázní, na nûkter ch partiích Holého vrchu u Budynû. Na zbytcích nezalesnûn ch vát ch pískû u Ole ka dosud roste sinokvût chrpovit (Jurinea cyanoides) a ater svazãit (Gypsophila fastigiata), na nûkolika lokalitách v ir ím okolí Roudnice nalezneme smûlek siv (Koeleria glauca), kostfiavu píseãnou (Festuca psammophila) a dal í psamofyty. V údolní nivû Labe (po Lovosice) i Ohfie se dochovaly luïní lesy. Na vápnit ch pískovcích mezi Ú tûkem a tûtím se ve svûtl ch borech s dubem mozaikovitû stfiídají místa s pfievaïující kvûtenou vápnomilnou pûchava vápnomilná (Sesleria albicans), ostfiice chabá (Carex flacca), vstavaãovité rostliny (PR Na âernãí, PP RadouÀ) a kvûtenou kysel ch podkladû vfies obecn (Calluna vulgaris), brusinka obecná (Rhodococcus vitis-idaea), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). Pfiirozené stepní trávníky jsou omezeny jen na jiïní svahy vulkanitû (Radob l, Deblík, Humensk vrch, kdysi Obfiick vrch) a spra ov ch odkryvû, kdeïto teplomilné ipákové doubravy na mírnûj í sklony a hlub í pûdy. V rámci âech jsou jedineãn mi nálezy: baïanka vejãitá (Mercurialis ovata) Skalky u Tfiebutiãek, brukev prodlouïená (Brassica elongata), hrachor hrachovit (Lathyrus pisiformis) M ené Láznû, hrachor paãoãkov (Lathyrus aphaca) Îalhostice. Svérázná jsou spoleãenstva s lomikamenem trsnat m (Saxifraga rosacea) na ãediãov ch a trachytov ch drolinách (Boreã, Ostr aj.). Na zbytcích nezalesnûn ch vát ch pískû a v pískovnû u Travãic ( Travãick les ) byly zji tûny v znamné psammofilní druhy stfievlíkû (napfi. Harpalus flavescens, H. hirtipes, H. servus a H. picipennis), v okolních lesích Harpalus xanthopus. V luïních lesích na Ohfii (Písteck les) byly sbírány druhy Harpalus progrediens, Badister unipustulatus, Platynus livens, na bfiezích fieky Dyschirius intermedius, Bembidion fluviatile atd. Ve veslafiském kanálu u Raãic Ïije mlï sláviãka mnohotvárná

5 Okres Litomûfiice KRAJINN POKRYV (Dreissena polymorpha), kdysi pozorovaná v Labi, a medúzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi). Z plïû zasluhují zmínku západoevropská suchomilka ladní (Helicella itala) a jihov chodní, pod zemí Ïijící plï skelnatka zemní (Oxychilus inopinatus). Z oboj- ÏivelníkÛ jsou pomûrnû ãastí ãolek obecn (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan skfiehotav (Rana ridibunda), ve vlhk ch údolích a humózních lesích mlok skvrnit (Salamandra salamandra); podstatnû vzácnûj í je napfi. kuàka obecná (Bombina bombina) a rosniãka zelená (Hyla arborea). Z plazû se nejãastûji setkáme s je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), slep em kfiehk m (Anguis fragilis) a zmijí obecnou (Vipera berus). V znamné zimovi tû vodních ptákû pfiedstavuje Labe, na nûmï se provádûjí pravidelná zimní sãítání ptactva. Fauna savcû dolního Poohfií a Podfiipska odpovídá pomûrûm v intenzivnû zemûdûlsky obhospodafiované krajinû; jen vzácnû se objevuje napfi. kfieãek pol- Pavouk lovãík hajní (Pisaura mirabilis) osidluje svûtlé lesní biotopy (okraje lesû, kfioviny). LT 5

6 Ústecko ní (Cricetus cricetus), témûfi vyhynul sysel obecn (Spermophilus citellus). Dolní Poohfií a Podfiipsko jsou na lesy velmi chudé. Vût ina písãin a tûrkov ch teras je zalesnûna kulturními bory nebo akátinami, bory pfieva- Ïují i na kvádrov ch pískovcích. OstrÛvky teplomiln ch doubrav jsou v okolí Roudnice, M eného Lázní, Libochovic, Tfiebenic, Litomûfiic a jinde. Buãiny jsou omezeny na vlhãí polohy âeského stfiedohofií (StaÀkovice, Kleteãná aj.). Kulturní smrãiny z velké ãásti podlehly vlivu imisí. S v jimkou vy ích poloh âeského stfiedohofií je Litomûfiicko trvale osídleno od mlad ího paleolitu. V dolním Poohfií byly nalezeny stopy prakticky v ech pravûk ch kultur, se kter mi je moïné se v âechách setkat. Pravûká nebo ranû stfiedovûká hradi tû byla na návr ích Hradec u Levína, Malé Hradi tû, Zbytky ol ov ch luhû do dne ní doby pfieïívají v dolním Poohfií (PR Myslivna). LT 6

7 Okres Litomûfiice Kalvárie, Házmburk, Sovice. Poãetné jsou i stfiedovûké hrady: Házmburk, Hrádek (Helfenburg), Kalich, Kam k, Ko Èálov, Oparno, Panna a dal í. Mimofiádnû pfiíznivé klimatické a pûdní pomûry dovolují pûstovat i nároãné plodiny, jako jsou vinná réva, chmel, meruàky, broskve, velkoplo nû cukrovku, p enici i kukufiici ( Zahrada âech ). Od stfiedovûku aï donedávna byly zemûdûlsky vyuïívány i dostupnûj- í ãásti svahû stfiedohorsk ch vrchû (pastva, extenzivní sady). Litomûfiice, Ú tûk a Terezín jsou mûstské památkové rezervace, Malá pevnost v Terezínû národní kulturní památka. Stejn status má vrch íp, spojen s povûstmi o poãátcích ãesk ch národních dûjin kdysi v znamná pfiírodovûdná lokalita (dodnes s jedinou populací kosatce nízkého Iris pumila v âechách), v 9. století zalesnûna. REKONSTRUOVANÁ VEGETACE LT 7 3

8 Ústecko 4 LT 8 Podle Dalimilovy kroniky se zde pfiibliïnû pfied tisícietím rozkládalo hradi tû LuãanÛ. Kolem roku 300 byl na témûfi holém ãediãovém suku vybudován hrad, pûvodnû zvan Klap, stejnû jako obec pod ním. Od r. 335 nese název Házmburk. Zpustl poãátkem 7. století.

9 Okres Litomûfiice LT 9 5

10 Ústecko GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno druhohorními sedimenty ãeské kfiídové pánve. Vápnité a slínité usazeniny stfiedního turonu jsou pfiekryty ãtvrtohorní pleistocenní terasou fieky Labe a mlad ími písãitohlinit mi sedimenty. tûrkopísky labské terasy na lokalitû místy pfiímo vycházejí na povrch. PÛdy jsou v raznû písãité. KVùTENA Travnatou, v souãasné dobû zãásti zalesnûnou stráàku porûstají pískomilná travinná spoleãenstva. Charakterizuje je tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), psineãek rozkladit (Agrostis capillaris), kostfiava ovãí (Festuca ovina), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), paliãkovec edav (Corynephorus canescens), trávniãka obecná (Armeria vulgaris), mochna píseãná (Potentilla arenaria), udáván je v skyt kostfiavy píseãné (Festuca psammophila). V skyt endemického hvozdíku píseãného ãeského (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) je vázán na tato stanovi tû, která na obdobn ch lokalitách v okolí vlivem pfiirozené sukcese mizejí. ZVÍ ENA Fauna obratlovcû není zvlá tû v znamná. V znamná je fauna bezobratl ch. Byl zde zaznamenán v skyt více neï 50 druhû hmyzu, z toho více neï 00 druhû broukû (napfi. tesafiík Stenurella bifasciata, stfievlíci Masoreus wetterhalli, Licinus depressus, z ostatních ãeledí napfi. Coptocephala rubicunda nebo Tha- lycra fervida). Îije zde i zvlá - tû chránûn li aj pry cov (Celerio euphorbiae) a druhû mravencû, z nichï tfii druhy patfií do kategorie zvlá tû chránûn ch ÏivoãichÛ (Formica cunicularia, Formica fusca, Formica rufibarbis). LESNICTVÍ Národní pfiírodní památka se nachází na písãité stráni exponované k jihozápadu, která byla zãásti zalesnûna borovicí lesní a náletem trnovníku akátu. VYUÎITÍ Lokalita byla v minulosti vypásána a byly zde otevfiené, ãasto naru ované písãiny. Po skonãení pastvy zaãala plocha zarûstat dfievinami (rû- Ïe ípková, vi eà, akát) a místy i tfitinou kfiovi tní. Porost se zmûnil v uzavfien trávník s hust m drnem. Následoval útlum populace endemického hvozdíku píseãného ãeského. Bylo proto nutné pfiistoupit k pravidelnému provádûní speciálních zásahû (odstraàování náletû dfievin, kosení, rozru ování drnû), a k záchranné kultivaci tohoto hvozdíku. BIBLIOGRAFIE 97, 95, Národní pfiírodní památka Kleneã Jihozápadnû exponovaná písãitá stráà 50 m v chodnû od obce Kleneã. Katastrální území: Kleneã V mûra: 5,35 ha Nadmofiská v ka: 95 0 m Vyhlá eno: 976 Nalezi tû endemického hvozdíku píseãného ãeského (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) jediná, evropsky v znamná lokalita. 6 LT 0 Pro udrïení pfiirozeného charakteru biotopu je v NPP Kleneã nutno zabránit ífiení dfievin a tfitiny kfiovi tní. Hvozdík píseãn ãesk (Dianthus arenarius subsp. bohemicus), kriticky ohroïená rostlina flóry âr, roste na Podfiipsku na jediné lokalitû.

11 Okres Litomûfiice Pfiírodní rezervace LouÏek Údolní niva na obou bfiezích Ohfie a ostrov mezi Ohfií a slep m ramenem 500 m jiïnû od klá tera v Doksanech. Katastrální území: Doksany Nadmofiská v ka: 53 m V mûra: 0,50 ha Vyhlá eno: 933 Zbytek kdysi rozsáhl ch tepl ch luïních lesû typick ch pro dolní Poohfií charakterizují mohutné topoly, ol e, jasany, kleny a javory s bohat m bylinn m patrem. Rezervace je znám m hnízdi tûm havranû polních (Corvus frugilegus). G EOLOGIE Druhohorní sedimenty ãeské kfiídové pánve jsou zastoupeny opukami a slínovci stfiedního a svrchního turonu aï coniaku. Kfiídové sedimenty jsou pfiekryty ãtvrtohorními aluviálními náplavy fieky Ohfie. V údolní nivû pfievaïují hlinité oglejené pûdy. Vegetaci rezerkvùtena vace tvofií spoleãenstva údolních niv velk ch vodních tokû v níïinách, kde se ve stromovém patfie uplatàují ol e, jasany, kleny a jilmy. Ve velmi bohatém kefiovém a bylinném patfie rostou stfiemcha obecná (Padus avium), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), orsej jarní (Ficaria bulbifera). Ze zvlá tû chránûn ch druhû rostlin se zde vyskytuje lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a ve velkém mnoïství ladoàka dvoulistá (Scilla vindobonensis). V rezervaci byl ZVÍ ENA zaznamenán v skyt 90 druhû obratlovcû. Vedle poãetné kolonie havranû polních (Corvus frugilegus) zde hnízdí holub doupàák (Columba oenas), kavka obecná (Corvus monedula), cvrãilka zelená (Locustella naevia), tfii druhy rákosníkû (Acrocephalus sp.) a hojnû i slavík obecn (Luscinia megarhynchos). Ze savcû byla pozorována vydra fiíãní (Lutra lutra), vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Z bezobratl ch je v znaãná fauna mûkk Û. Îije zde 5 druhû suchozemsk ch a vodních mûkk Û. Pozoruhodné jsou ãlunka pravohrotá (Ferrissia wautieri) a údolníãek r hovan (Vallonia enniensis), Ïijící na vlhk ch lukách. Lesní porosty LESNICTVÍ jsou v údolní nivû na náplavech tvofieny nestejnovûk m smí en m porostem s bohat m zastoupením rûzn ch listnáãû typick ch pro luïní lesy (topoly, vrby, jasany). V lesním porostu VYUÎITÍ se hospodafií podle lesního hospodáfiského plánu s ohledem na zachování pfiirozeného charakteru biotopu. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ 36, 9 strana 3 Zbytky luïních lesû na dolní Ohfii patfií k nejzachovalej ím v âechách. Dymnivka dutá (Corydalis cava) je typickou rostlinou luïních lesû v Poohfií. LT 7

12 Ústecko GEOLOGIE PodloÏí tvofií druhohorní pfieváïné slínité sedimenty ãeské kfiídové pánve. Na zlomové linii docházelo k posunûm jednotliv ch tektonick ch ker a proto tu vystupují jak sedimenty cenomanu, tak i spodního, stfiedního a svrchního turonu. Kfiídové sedimenty jsou pfiekryty ãtvrtohorní tûrkopískovou terasou fieky Ohfie. Na okraji nivy jsou drobná loïiska limonitick ch pûnovcû. Pfieva- Ïujícím pûdním typem v údolní nivû je humózní glejová pûda na aluviálních náplavech. KVùTENA Vegetaci rezervace tvofií nûkolik typû spoleãenstev od tûní s trvalou vodou (bahenní ol iny svazu Carici acutiformis-alnetum) pfies luïní les s ol í, vrbami a topoly (Fraxino-Populetum), luïní les s duby, jilmy, javory a jasany (Querco-Ulmetum) aï po porosty na svahu fiíãní terasy. Bylinné a kefiové patro se vyznaãuje velkou druhovou pestrostí. Z v znamnûj ích zde rostoucích rostlin najdeme rûïkatec bradavãit (Ceratophyllum submersum), kapradiník baïinn (Thelypteris palustris), ladoàku vídeàskou (Scilla vindobonensis), omûj vlãí (Aconitum vulparia) a lilii zlatohlávek (Lilium martagon), které jsou zvlá tû chránûné v kategorii rostlin silnû ohroïen ch a ohroïen ch, dále kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), l kovec jedovat (Daphne mezereum), blatouch bahenní (Caltha palustris) aprvosenku vy í (Primula elatior). ZVÍ ENA V rezervaci byl zaznamenán v skyt 85 druhû obratlovcû. Z ptákû jsou poãetnû zastoupeny druhy luïních lesû, hnízdí zde Ïluna edá (Picus canus), krutihlav obecn (Jynx torquilla), lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca), cvrãilka zelená (Locustella naevia), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus) arákosník zpûvn (Acrocepha- lus palustris). Pochází odtud v b valé âssr první nález suchozemského kor e Trichoniscoides helveticus), udáváno je odtud 54 druhû mûkk Û, ze zajímav ch druhû se zde vyskytuje vfietenatka Macrogastra ventricosa. LESNICTVÍ V luïních lesích mezi Malou Ohfií a lesním svahem fiíãní terasy plo nû pfievaïuje tvrd luh luïní les s duby, jasany a jilmy. Na tûnû strvalou vodou a rákosinami navazuje mûkk luh s ol í, jasanem, vrbami a topoly, a bahenní ol iny. Okraj území lemují su í háje na úpatí fiíãní terasy. VYUÎITÍ V lesních porostech se hospodafií podle lesního hospodáfiského plánu zpracovaného v souãinnosti s orgány ochrany pfiírody. POZNÁMKA Ochranáfisky patrnû je tû cennûj í, av ak dosud nechránûn, je navazující svahov komplex lipov ch a habrov ch doubrav, ronov ch lesû a svahov ch prameni È stvorbou pûnovcû. BIBLIOGRAFIE 89, 9 MAPA ÚZEMÍ strana 3 Pfiírodní rezervace Myslivna LuÏní les západnû od obce Kostelec nad Ohfií. Katastrální území: Poplze, Kostelec nad Ohfií V mûra: 35,4 ha Nadmofiská v ka: m Vyhlá eno: 968 Jeden s nejzachovalej ích zbytkû luïních lesû v dolním Poohfií ohraniãuje na severu tok Malé Ohfie, na jihu hrana terasov ch tûrkû vlastní Ohfie. Tím je toto území v znamné i z hlediska geologického a geomorfologického. PR Myslivna je ukázkou luhu, trvale podmáãeného postranními prameny. ZarÛstající tûà v PR Myslivna. 8 LT

13 Okres Litomûfiice 3 4 Pfiírodní památka RadouÀ Dvû oddûlené lokality terasovitá stráà severov chodní expozice vlevo od silnice RadouÀ âakovice 300 m od okraje zástavby a stráà západní expozice vpravo od silnice RadouÀ Kfie ov 00 m od obce. Katastrální území: RadouÀ V mûra:,98 ha Nadmofiská v ka: 5 5 m Vyhlá eno: 983 V znamná lokalita vstavaãe vojenského (Orchis militaris) zvlá tû chránûné rostliny zafiazené do kategorie rostlin silnû ohroïen ch. GEOLOGIE Druhohorní sedimenty ãeské kfiídové pánve jsou zastoupeny slínit mi usazeninami (opukami) stfiedního turonu. PÛdy jsou písãitohlinité, na lokalitû RadouÀ II (strmá stráà) je pûda mûlká, kamenitá, typu rendzina. KVùTENA Na travnaté stráni se severní expozicí, svaïující se do mûlkého údolí Obrtky, roste aï nûkolik set exempláfiû silnû ohroïeného vstavaãe vojenského (Orchis militaris). Kromû toho se zde nacházejí i dal í chránûné druhy hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata) a sasanka lesní (Anemone sylvestris). ZVÍ ENA Na lokalitû byly pozorovány bûïné druhy obratlovcû kulturní stepi, v sousedství pfiírodní památky je kolonie chránûného druhu bfiehule fiíãní (Riparia riparia). Vzhledem kpfiedmûtu ochrany není zoologick v znam lokality rozhodující. MAPA ÚZEMÍ strana Nenápadná stráàka s kfiovinat mi lemy je v znamn m nalezi tûm silnû ohroïeného vstavaãe vojenského (Orchis militaris). Skfiivan polní (Alauda arvensis) staví svá hnízda na zemi. Vstavaã vojensk (Orchis militaris) roste v PP RadouÀ ve znaãném mnoïství. Vzácnû se na lokalitû vyskytuje hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata). Vfietenu ka kozincová (Zygaena loti) bûïnû Ïije na loukách, mezích pasekách a dal ích otevfien ch plochách. 5 LT 3 9

14 Ústecko GEOLOGIE Druhohorní sedimenty ãeské kfiídové pánve jsou zastoupeny písãit mi slínovci a vápnit mi pískovci stfiedního turonu. Slínovce obsahují mnoïství otiskû schránek mlïû. Kfiídové sedimenty jsou zakryty ãtvrtohorními spra emi. PÛdy jsou písãitohlinité, pfieváïnû rendzinové. Z lokality je udákvùtena ván v skyt fiady zvlá tû chránûn ch rostlin, pfiedev ím z ãeledi vstavaãovit ch. Z rostlin kriticky ohroïen ch je to tofiiã hmyzonosn (Ophrys insectifera), ze silnû ohroïen ch vstavaã nachov (Orchis purpurea), vstavaã vojensk (Orchis militaris), vstavaã osmahl (Orchis ustulata). Dal ími zvlá tû chránûn mi druhy rostlin jsou okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens) a dal í dru- hy kru tíkû, pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), koulenka prodlouïená (Globularia bisnagarica), len Ïlut (Linum flavum) a sasanka lesní (Anemone sylvestris). Jako na jediné lokalitû v âechách zde byl nalezen kru tík Epipactis distans. Systematick zoozví ENA logick prûzkum nebyl proveden. Pfiírodní rezerlesnictví vaci tvofií izolovan porost borovice lesní mezi obhospodafiovan mi zemûdûlsk mi plochami. Místy se vyskytuje nepûvodní borovice ãerná. Pfiírodní rezervace Na âernãí Ploch slínit hfibet,5 km severnû od osady Julãín s reliktním vápnomiln m borem. Katastrální území: Rochov Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,80 ha Vyhlá eno: 990 Chránûné území tvofií porost borovice lesní uprostfied obdûlávan ch polí. V podrostu boru roste fiada druhû rostlin z celkovû ohroïené ãeledi vstavaãovit ch. Jde o druhovû nejbohat í lokalitu tûchto rostlin v Ú tûcké pahorkatinû. V lesním porostu VYUÎITÍ se provádûjí pouze zásahy smûfiující k zaji tûní pfiirozeného prostfiedí pro rozvoj sledovan ch druhû. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ 73 strana 3 Zachovalé zbytky vápnomiln ch borû s v znamnou kvûtenou vstavaãovit ch rostlin. Slavík obecn (Luscinia megarhynchos) si staví své hnízdo v husté spleti rostlin. 30 LT 4

15 Okres Litomûfiice NA âernâi STR. 30 LOUÎEK STR. 7 MYSLIVNA STR. 8 RADOU STR. 9 LT 5 3

16 Ústecko Památné stromy. Dub letní, k. ú. Brozany, p. ã. 864/, západní okraj luïního lesa u fieky Ohfie, jv. od Brozan. O: 475 cm, Vs: 5 m, S: 350 let.. Dub letní ãerven, k. ú. Bfiehoryje, p. ã. 50, u lesní cesty. O: 650 cm, Vs: 7 m, S: 300 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. DlaÏkovice, p. ã. /, park u zámeãku. O: 40 cm, Vs:,5 m, S: 50 let. 4. Dub letní, k. ú. DobfiíÀ, p. ã. 54, mezi polní a lesní cestou k ãerpací stanici. O: 495 cm, Vs: 30 m, S: 350 let. 5. Dub letní, k. ú. DobfiíÀ, p. ã. 549, v DobfiíÀském háji u fieky Labe. O: 475 cm, Vs: 30 m, S: 350 let. 6. Skupina 9 dubû letních, k. ú. DobfiíÀ, ã.p. 560, 54, okraj lesního porostu v blízkosti Labe. O: cm, Vs: 37 m, S: cca 350 let. 7. Jinan dvoulaloãn, k. ú. Doksany, p. ã. 8/, 5 m od objektu klá tera. O: 340 cm, Vs: m, S: 00 let. 8. Platan javorolist, k. ú. Doksany, p. ã. 8/, nádvofií klá tera. O: 370 cm, Vs: 6 m, S: 300 let. 9. Buk lesní, k. ú. Doksany, p. ã. 807/, v parku mezi klá terem a náhonem. O: 505 cm, Vs: 6,5 m, S: 350 let. 0. Borovice ãerná, k. ú. Chodouny, p. ã. 83, 50 m od silnice Chodouny Vûdomice, uprostfied polí. O: 58 cm, Vs: 4 m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. Kalovice, p. ã. 444, vpravo od silnice Sukorady Kalovice (s lípou). O: 540 cm, Vs: m, S: 00 let.. Dfiezovec trojtrnn, k. ú. Lovosice, p. ã. 535, u silnice a oplocení pivovaru. O: 330 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Male ov, p. ã. 73/8, vpravo od silnice Male ov StfiíÏovice. O: 500 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. M ené Láznû, p. ã. 404/, u cesty v polích. O: 445 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. M ené Láznû, p. ã. 90, samota Zahájí. O: 40 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 6. Dva buky lesní, k. ú. Poplze, p. ã. 69, rozcestí lesních cest u PR Myslivna a lesní kolky. O: 343 cm, 45 cm, Vs: 35 m, 37 m, S: 50 let. 7. Dva duby letní, k. ú. Poplze, p. ã. 66/, louãka na cestû do Kostelce n. Ohfií u PR Myslivna. O: 470 cm, 560 cm, Vs: m, m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. Poplze, p. ã. 680/, poblíï Malé Ohfie u odvodàovacího kanálu z PR Myslivna. O: 50 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 9. Buk lesní, k. ú. Poplze, p. ã. 69, v lese na terase nad fiekou Ohfií. O: 530 cm, Vs: 9 m, S: 300 let. 0. âtyfii lípy malolisté, k. ú. Sukorady, p. ã. 38/, nad obcí na kfii- Ïovatce s kfiíïkem. O: 430 cm, 8 cm, 40 cm, 390 cm, Vs: 3 m, 30 m, 6 m, 30, m, S: let.. Hlo ina úzkolistá, k. ú. Terezín, p. ã. 563, za vrátnicí v parãíku vojenské nemocnice. O: 8 cm, Vs: 4 m, S: 70 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Tfiebenice, p. ã. 6, na hfibitovû. O: 505 cm, Vs: 7,5 m, S: 350 let. 3. Borovice ãerná, k. ú. ZáluÏí, p. ã. 60, 00 m od Labe na kfii- Ïovatce lesních cest. O: 370 cm, Vs: m, S: 300 let. 4. Lípa malolistá, k.ú Zimofi, p. ã. 88/, uprostfied obce u silnice Litomûfiice Ú tûk. O: 60 cm, Vs: m, S: 50 let. 3 Jinan dvoulaloãn v areálu parku klá tera v Doksanech patfií k nejmohutnûj ím stromûm Litomûfiicka. Lípu malolistou v obci Zimofi u Ú tûka bylo pfied nûkolika lety nutno vzhledem k po kození a blízkosti obytné zástavby radikálnû o etfiit. Jeden z mohutn ch dubû letních v luïním lese u Budynû nad Ohfií poblíï pfiírodní rezervace Myslivna. 3 3 LT 6