In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In"

Transkript

1 In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In future, there will be no oil, but there will still be algae So, doesn t it make sense to explore if we can again get oil from algae?

2 Lipidy nepolární Nejběžnějšími zásobními tuky řas jsou triglyceridy (neutrální lipidy) 3 fatty acid (acyl) groups + glycerol

3 Polární fosfolipidy glykolipidy esenciální složkou buněčných membrán

4 Volné MK

5 PUFAs - polyunsaturated fatty acids -3 mastné kyseliny -6 mastné kyseliny alfa linolenová 18:3n-3 linoleová 18:2n-6 eikosapentanová 20:5n-3 gama linolenová 18:3n-6 arachidonová kys. 20:4n-6

6 Obsah tuků v různých skupinách sinic a řas

7 Faktory ovlivňující produkci lipidů a jejich složení teplota zvýšení počtu nenasycených vazeb při nižších t, zkracování řetězců MK světlo stimulace produkce biomasy = stimulace produkce MK, membránových lipidů, nadměrné osvětlení inhibice růstu vyšší produkce lipidů živiny CO2 - stimulace produkce biomasy a produkce PUFA mixotrofie (organický zdroj C) stimulace růstu i produkce lipidů nedostatek N, P snížení růstové rychlosti, zvýšení produkce TAG kolísání během životního cyklu, během dne

8 FAS fatty acid synthase Syntéza MK a lipidů

9 Produkce biopaliv

10

11

12 Transesterifikace Transesterification: alcohol + ester different alcohol + different ester methylestery MK ethylestery MK = biodiesel (typicky produkován z rostlinných olejů) triglycerid + EtOH katalyzátor NaOH/KOH glycerol + ethylester

13 Akumulace lipidů v buňkách řas a produkce bionafty Některé rozsivky (např. Amphora, Navicula, Nitzschia) přeměňují značnou část fixovaného C na lipidy (až 72 % sušiny) Produkce lipidů může zvýšena pokud jsou řasy vystaveny stresu (nedostatek N; příp. kombinace nedostatku N a Si u rozsivek 2-3násobné zvýšení obsahu lipidů). Další pokusy byly dělány na Isochrysis (Haptophyta=Primnesiophyta). Produkce lipidů ve venkovní velkoplošné kultivaci představovala 6 g. m -2. d -1. Pokus probíhal 45 dní. Pokud by bylo možné udržet produkci celý rok, výtěžek by představoval 21 tun. ha -1. rok -1. Amphora Isochrysis Navicula

14 Produkce biopaliv z rostlinných olejů - transesterifikace biopaliva Kniha: Jak si vyrobit biopalivo doma Making Algae Biodiesel at Home Do it your self You tube video TC9h78b2RM4

15 Řasy jako obnovitelný zdroj energie Využívání obnovitelných zdrojů fotosynteticky vzniklé biomasy. C se vlastně využívá v uzavřeném cyklu. Každá molekula CO 2, která vznikne spalováním paliv, byla nedávno využita fotosyntetizujícím organismem, nedochází tedy k absolutnímu zvyšování koncentrace CO 2 v ovzduší. Produkce metanu z řasové biomasy: 1) termální zplynování 2) katalytická hydrogenace 3) biologické zplynování (gasifikace) Produkce metanu Anaerobní rozklad biomasy smíšeným společenstvem mikroorganismů. Hlavní konečné produkty metan a CO 2.

16 Dvoustupňový proces: 1) hydrolýza komplexních biomolekul na MK (C 1 C 6 ), CO 2, H 2 H 2 S, NH 3. Z MK převažuje kys. octová tento krok vede k výraznému poklesu ph acid-forming stage, katalyzován nemetanogenními bakteriemi 2) methan-forming stage metanogenní bakterie mění meziprodukty na metan a CO 2. (buď přeměnou MK na CH 4 a CO 2 nebo reakcí mezi CO 2 a H 2 CH 4 a H 2 O. Metanogenní bakterie rostou pomalu, nesnáší kyslík a kolísání ph. Tolerují ph mezi 6,0 7,5 (optimum 7).

17 Přeměna meziproduktů metabolismu na metan vyžaduje energii

18 Biomethanizace Pokusy byly prováděny jak s makro-, tak s mikrořasami (např. Spirulina maxima, Sargassum muticum, Kappaphycus alvarezii ). Řasy většinou poskytovaly vyšší výtěžek methanu než cévnaté rostliny % dostupného C bylo přeměněno na metan. Sargassum muticum Spirulina maxima

19 Fermentace degradace molekuly karbohydrátu na 2 nebo více menších molekul bez přístupu molekulárního kyslíku tvorba ATP pyruvát není degradován v mitochondrii, ale v cytosolu produkty fermentace jsou většinou exkretovány z buňky Embden-Meyerhof-Parnas glykolitická dráha

20 Fermentace indukovaná Chlorococcum minutum Chlamydomonas reinhardtii Chlorella pyrenoidosa (vulgaris nebo sorokiniana) Chlorococcum minutum experimentálně pěstovány v dusíkaté atmosféře za nepřístupu O 2 (ve tmě) produkty fermentace: acetát, etanol, formát (kys. mravenčí), glycerol, laktát, butandiol + plyny H 2 a CO 2 Chlamydomonas reinhardtii

21 Fermentace přírodních podmínkách sinice tvořící silné nárosty (microbial mats) často v extrémních podmínkách v den fotoautotrofní metabolismus noc chemofrofní metabolismus rozklad glykogenu anoxie O 2 dýchání fermentace O.limnetica - hypolymnion hypersalinního jezera homolaktická fermentace (2 mol. laktátu) O. terebriformis - nárosty v termálních pramenech O. limosa - mořské nárosty, heterolaktická fermentace (laktát, etanol, CO 2 ) Microcoleus chthonoplastes - nárosty v moři a hypersalinních jezerech smíšená fermentace (acetát, etanol, formát, laktát, H 2 ) Oscillatoria limnetica Oscillatoria limosa Oscillatoria terebriformis

22 Přímá produkce energeticky bohatých látek Etanol z glycerolu Za optimálních růstových podmínek může halofytní zelený bičíkovec Dunaliella vyprodukovat až 8 g glycerolu. m -2. d -1. Glycerol jako takový nepředstavuje vhodné kapalné palivo. (teplo získané spálením 1 g glycerolu je 4,3 kcal, spálením 1 g benzínu získáme 11,4 kcal). Glycerol může být přeměněn na energetičtější palivo bakteriální fermentací Paliva vzniklá fermentací mají vyšší obsah energie (etanol 7,1 kcal. g 1 ). Dunaliella

23 Přeměna glycerolu na kapalná paliva bakteriální fermentací

24 Produkce vodíku 1) využitím enzymu nitrogenázy u sinic fixujících vzdušný N 2 Nitrogenázová aktivita byla zjištěna u více než 125 kmenů sinic. Enzym nitrogenáza normálně katalyzuje ATP řízenou redukci molekulárního N 2 na amoniak, H 2 vzniká jako vedlejší produkt. Aktivita nitrogenázy je ovlivněna kultivačními podmínkami. Pokud nemá substrát (N 2 ), soustředí se zcela na produkci molekulárního H 2. Problémy: a) produkce amoniaku a vodíku je kompetitivní b) reversní hydrogenáza (hydrogen uptake enzym) vzniklý vodík reoxiduje na vodu. Pravděpodobně byl tento mechanismus vyvinut jako ochrana proti ztrátě redukčních ekvivalentů 2) využitím hydrogenázové aktivity, kterou má většina řas obrovská spotřeba energie U Anabaena variabilis izolován mutant, kde exprese nitrogenázy není inhibována přítomností amonných a dusičnanových iontů.

25

26 Produkce vodíku využitím hydrogenázové aktivity Absorpce světelného kvanta, světelná energie umožňuje oxidaci vody a endergonický transport elektronů na ferredoxin. Ferredoxin slouží jako donor elektronů pro Fe-hydrogenázu, ta spojuje elektrony s protony a generuje H 2.

27 U Chlamydomonas reinhardtii se podařilo časově oddělit produkci O 2 a H 2. Médium bez S - klesá rychlost fotosyntézy, ale mitochondriální dýchání není ovlivněno. Výsledek: spotřeba veškerého kyslíkuanaerobióza podmínky pro tvorbu H 2 bublinky H 2 Médium obsahující S - probíhá normální oxygenní fotosyntéza Opakované použití přepínače (přítomnost a absence S v médiu) umožňuje řasám střídat produkci O 2 a H 2

28 Koordinace fotosyntézy a mitochondriálního dýchání při produkci H 2. Fotosyntetický e - transport dopravuje e - získané fotolýzou vody až k Fe-reduktáze - fotofosforylace, produkce H 2.Takto vzniklý O 2 je využit při oxidativní fosforylaci během mitochondriálního dýchání. Elektrony [4e] jsou získávány štěpením endogenních substrátů (v dýchacím řetězci), vznik redukčních ekvivalentů a CO 2. Uvolňování H 2 z chloroplastu pomáhá udržovat elektronový transport a tudíž vznik protonového gradientu, který je nutný pro tvorbu ATP.

29 Hypotéza: tvorba kerogenů selektivním zachováním algenanových BS (Derenne et al. 1991) Pokud jsou kerogeny v zemské kůře zahřáty na správnou teplotu, mohou se z nich uvolnit uhlovodíky, které daly vzniknout ropě a zemnímu plynu

30 Algenany alifatické uhlovodíkové řetězce, které jsou vzájemně zesíťovány Keratococcus bicaudatus: TLS, vznik TLS splýváním trilaminárních destiček A, B elektronmikroskopické snímky Nannochloropsis salina. C, extrahované BS. D, algenan

31 Sporopollenin x algenan

32 Final structure of the pollen wall, with the pectocellulosic Intine (In), the sporopollenin Exine (Ex) and later deposited membrane like structure which may contain recognition proteins (arrows). L. Boavida et al. 2005

33 Fosilizované BS řas

34 3 typy algenanů: 1) Chlorophyta: základní stavební bloky se skládají z lineárních řetězců C 22 C 34. Na několika místech jsou funkční skupiny, které spojují monomery etherovou nebo esterovou vazbou Tetraedron minimum, Scenedesmus communis 2) Botryococcus braunii: nenasycené alifatické aldehydy a nenasycené uhlovodíky s průměrným počtem C 40. Monomery spojené acetálovou nebo esterovou vazbou

35 3 typy algenanů: 3) Eustigmatophyta: stavební bloky C 28 C 36. Monomery spojené esterovou vazbou. Nannochloropsis salina Algenanové stěny musí obsahovat póry pro výměnu látek s vnějším prostředím. Přesto působí jako efektivní bariéra pro extracelulární enzymy a detergenty. Odpočívající stádia řas (cysty) chrání algenany v BS před vysušením (během vzdušného transportu nebo během období sucha, např. Haematococcus pluvialis).

36 Dinosporiny recentních obrněnek Dinosporin je definován jako makromolekulární odolná organická látka, která tvoří uzavřené nebo částečně uzavřené BS cyst obrněnek, chemická struktura dinosporinu nebyla dosud zjištěna. Cysty lze rozdělit do 2 skupin: 1) gonyaulacoidní cysty (př. Lingulodinium) odolnější vůči hydrolýze, uhlovodíkové řetězce spojeny převážně etherovou vazbou 2) peridinoidní cysty (př. Scrippsiella) méně odolné, vyžadují šetrnější hydrolýzu, uhlovodíkové řetězce spojeny převážně esterovou vazbou Lingulodinium Scrippsiella

37 Basic aspects of dinoflagellate cell construction and life cycle. The vegetative form with a cellulosic theca (wall) is encountered in many free-living dinoflagellates. Almost all fossil dinoflagellates represent the encysted phase, which may be quite different in appearance from the thecal form from which it derives.

38 (b) Graphic demonstration of the predominance of the Peridiniphycidae (Gonyaulacales plus Peridiniales) throughout dinoflagellate evolution as represented by resistant-walled cysts.

39 Late Triassic and Jurassic dinoflagellate cysts. Although Paleozoic dinoflagellate cysts have been reported, none of the claims has been substantiated. The known range of dinoflagellate cysts is late Triassic to present. The Triassic forms are somewhat unusual, in comparison to modern dinoflagellate cysts, but most of the Jurassic forms represent trends not greatly different from those of extant taxa.

40 Uhlovodíky z řas Biomolekuly podobné uhlovodíkům: 1) molekuly vzniklé izoprenovou biosyntetickou dráhou 2) molekuly vzniklé biosynt. dráhou MK Mezi nejproduktivnější patří Botryococcus braunii, 85 % sušiny tvoří uhlovodíky.

41 Akumulace lipidů v buňkách řas a produkce bionafty Botryococcus braunii pohárky matrix impregnované lipidy, z nich 35% tv. uhlovodíky Mastné kyseliny, triacylglyceridy palmitová oleová

42 Botryococcus braunii

43 Botryococcus Vodní květ koloniální zelená řasa (Trebouxiophyceae), velikost kolonií 30µm 2mm. Typická organizace kolonií. Buňky usazeny uvnitř pohárků matrix, která je inpregnovaná lipidy (až 85% sušiny) z toho uhlovodíky tvoří (až 35 %), součástí olejových břidlic - Ordovik.

44 Uhlovodíky z Botryococcus braunii A-race n-alkeny 1-4 dvojné vazby, terminální dvojná vazba acyklické botriococceny B-race triterpenoidy (izoprenoidní biosyntetická dráha) cyklické (cyklobotryococceny) lycopadien L-race lycopadien (izolován z kmenů žijících v tropech) C 40 H 78 (izoprenoidní biosyntetická dráha) kmeny se liší morfologicky x 13 popsaných druhů Botryococcus (Komárek et. Marvan, 1992)

45

46 Botryococcus - karotenoidy stacionární fáze růstu - akumulace karotenoidů (především u B a L race) exponenciální fáze růstu

47 karotenoidy oleová Mastné kyseliny, triacylglyceridy race A, B, L palmitová β karoten lutein Karotenoidy loroxantin

48 botryaly (A race) Neobvyklé lipidy dlouhé uhlíkaté řetězce α-rozvětvených aldehydů MK. Uhlíkaté skelety jsou složeny ze stejného počtu uhlíků, obsahují vždy 3 dvojné vazby epoxibotryaly (A race) non-isoprenoid x B a L races epoxidy isoprenoidní povahy epoxidová skupina

49 Etherové lipidy Tyto látky nesou kyslíkové můstky (O-alkyl etherové můstky) mezi dlouhými alkylovými řetězci. Bylo popsáno více než 20 chemických sloučenin. Uvedené příklady A race; B race produkuje jiné typy etherových lipidů, lycopaneroly alkoxy etherové lipidy fenoxy etherové lipidy součástí etherového můstku je fenolická látka Algenany

50 95% uhlovodíků ve vnější BS; strukturní elementy - houba (algenany?) max. produkce - exp. fáze není schopný katabolizovat vlastní uhlovodíky Proč roste tak pomalu? v současnosti nejstudovanější mikrořasa

51 Výroba paliva z Botryococcus braunii -botryococceny (izoprenoidy) chemická přeměna na palivo krakování = pyrolýza dlouhé uhlovodíky + organické molekuly (kerogeny) jsou štěpeny na prekurzory (C-C vazba)

52

In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In

In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In future, there will be no oil, but there will still be algae

Více

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová Struktura lipidů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Od glycerolu jsou odvozené a) neutrální tuky b) některé fosfolipidy c) triacylglyceroly d) estery cholesterolu Od glycerolu jsou odvozené a)

Více

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

Více

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější

Více

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron). Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek

Více

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.

Více

Čepička et al. Vesmír 89 (2010) Co jsou řasy?

Čepička et al. Vesmír 89 (2010) Co jsou řasy? Čepička et al. Vesmír 89 (2010) Co jsou řasy? Collecting spirulina from a lake in Chad (photo J. Maley). Spirulina cakes (dihé) on sale in a local market in Chad (photo J. Maley). Aztecs harvesting algae

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických

Více

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické

Více

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace 14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes

Více

Chemické složení buňky

Chemické složení buňky Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

Štěpení lipidů. - potravou přijaté lipidy štěpí lipázy gastrointestinálního traktu

Štěpení lipidů. - potravou přijaté lipidy štěpí lipázy gastrointestinálního traktu METABOLISMUS LIPIDŮ ODBOURÁVÁNÍ LIPIDŮ - z potravy nebo z tukových rezerv - hydrolytické štěpení esterových vazeb - vznik glycerolu a mastných kyselin - hydrolytické štěpení LIPÁZY (karboxylesterázy) -

Více

Biosyntéza sacharidů 1

Biosyntéza sacharidů 1 Biosyntéza sacharidů 1 S a c h a r id y p o tr a v y (š k r o b, g ly k o g e n, sa c h a r o sa, a j.) R e z e r v n í p o ly sa c h a r id y J in é m o n o sa c h a r id y Trávení (amylásy - sliny, pankreas)

Více

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější

Více

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa 8. Dýchací řetězec a fotosyntéza Obtížnost A Pomocí následující tabulky charakterizujte jednotlivé složky mitochondriálního dýchacího řetězce. SLOŽKA Pořadí v dýchacím řetězci 1) Molekulový typ 2) Charakteristika

Více

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221

Více

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie

Více

Charakteristika Teorie kyselin a zásad. Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce. Významné kyseliny. Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho

Charakteristika Teorie kyselin a zásad. Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce. Významné kyseliny. Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho Petra Ustohalová 1 harakteristika Teorie kyselin a zásad Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce Fyzikální a chemické Významné kyseliny 2 Látky, které ve

Více

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje

Více

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii

Více

Metabolismus. Source:

Metabolismus. Source: Source: http://www.roche.com/ http://www.expasy.org/ Metabolismus Source: http://www.roche.com/sustainability/for_communities_and_environment/philanthropy/science_education/pathways.htm Metabolismus -

Více

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana

Více

H H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H

H H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H Alkany a cykloalkany sexta Martin Dojiva uhlovodíky obsahující pouze jednoduché vazby obecný vzorec alkanů: C n 2n+2 cykloalkanů: C n 2n homologický přírůstek C 2 Dělení alkanů přímé větvené u větvených

Více

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující

Více

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,

Více

Energetika a metabolismus buňky

Energetika a metabolismus buňky Předmět: KBB/BB1P Energetika a metabolismus buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače s tím, jak buňky získávají energii k životu a jak s ní hospodaří Klíčová slova: energetika buňky, volná energie, enzymy,

Více

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu

Více

Lékařská chemie -přednáška č. 8

Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech

Více

Mendělejevova tabulka prvků

Mendělejevova tabulka prvků Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/CHPB2 Chemie pro biology 2 Lipidy Lucie Szüčová Osnova: vosky, tuky, mastné kyseliny,mýdla Klíčová slova: lipidy,vosky,

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza

Více

Katabolismus - jak budeme postupovat

Katabolismus - jak budeme postupovat Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův

Více

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/ C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus

Více

Lipidy a biologické membrány

Lipidy a biologické membrány Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina

Více

Přehled energetického metabolismu

Přehled energetického metabolismu Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu

Více

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016 ŘEŠENÍ Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 016 1 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je jen

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - anabolismus

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - anabolismus Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolusmus lipidů - anabolismus LIPIDY Zásobárna energie Hlavní složka buněčných membrán Pigmenty (retinal, karoten), kofaktory (vitamin

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď

Více

1. ročník Počet hodin

1. ročník Počet hodin SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY

Více

1- Úvod do fotosyntézy

1- Úvod do fotosyntézy 1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

ANABOLISMUS SACHARIDŮ

ANABOLISMUS SACHARIDŮ zdroj sacharidů: autotrofní org. produkty fotosyntézy heterotrofní org. příjem v potravě důležitou roli hraje GLUKÓZA METABOLISMUS SACHARIDŮ ANABOLISMUS SACHARIDŮ 1. FOTOSYNTÉZA autotrofní org. 2. GLUKONEOGENEZE

Více

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016 Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 016 1 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je jen jedna

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty

Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty Úvod Karboxylové kyseliny jsou nejdůležitější organické kyseliny. Jejich funkční skupina je karboxylová skupina a tento název je složen ze slov karbonyl a

Více

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz

Více

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i 1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v

Více

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5)

Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5) Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5) 1. Vápník má atomové číslo 20, hmotnostní 40. Kolik elektronů obsahuje kationt Ca 2+? a) 18 b) 20 c) 40 d) 60 2. Kolik elektronů ve valenční sféře má atom Al? a) 1

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Organická chemie pro biochemiky II část 14 14-1

Organická chemie pro biochemiky II část 14 14-1 rganická chemie pro biochemiky II část 14 14-1 oxidace a redukce mají v organické chemii trochu jiný charakter než v chemii anorganické obvykle u jde o adici na systém s dvojnou vazbou či štěpení vazby

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Fotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O. Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové:

Fotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O. Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové: Fotosyntéza Fotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO 2 + 2 H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové: Kde všude jsou fotosyntetické organismy? 2013 Yoon

Více

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody

Více

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ Most, 29.11.2012 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH - CESTY K REDUKCI NOVOTVORBY CO 2 NEOBNOVITELNÉ SUROVINY OMEZENÍ

Více

CHEMIE POTRAVIN - cvičení REAKCE LIPIDŮ

CHEMIE POTRAVIN - cvičení REAKCE LIPIDŮ CHEMIE POTRAVIN - cvičení REAKCE LIPIDŮ TÉMATA Oxidační reakce (oxidační žluknutí) Oxidace vzdušným (tripletovým) kyslíkem (=AUTOOXIDACE) Oxidace singletovým kyslíkem (=FOTOOXIDACE) Oxidace katalyzovaná

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotosyntéza Fotosyntéza pohlcení energie slunečního záření a její přeměna na chemickou energii rovnováha fotosyntetisujících a heterotrofních

Více

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání LIPIDY autor: Mgr. Hana Sloupová 1. Doplň tvrzení: Lipidy jsou přírodní látky. Patří mezi ně...,... a... Tuky jsou estery... a mastných... kyselin. Nasycené tuky obsahují ve svých molekulách karboxylové

Více

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) 3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU

Více

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER OBSAH - CESTY K REDUKCI NOVOTVORBY CO 2 NEOBNOVITELNÉ SUROVINY OMEZENÍ UHLÍKOVÝCH

Více

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Biogeochemické cykly biogenních prvků Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Regulace metabolických drah na úrovni buňky Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

Dýchací řetězec (Respirace)

Dýchací řetězec (Respirace) Dýchací řetězec (Respirace) Buněčná respirace (analogie se spalovacím motorem) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 ---------> 6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Oxidativní

Více

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,

Více

9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy

9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy 9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy Obtížnost A Vyjmenujte kofaktory, které využívá multienzymový komplex pyruvátdehydrogenasy; které z nich řadíme mezi koenzymy

Více