In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In
|
|
- Miluše Kučerová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In future, there will be no oil, but there will still be algae So, doesn t it make sense to explore if we can again get oil from algae?
2 Lipidy nepolární Nejběžnějšími zásobními tuky řas jsou triglyceridy (neutrální lipidy) 3 fatty acid (acyl) groups + glycerol
3 Polární fosfolipidy glykolipidy esenciální složkou buněčných membrán
4 Volné MK
5 PUFAs - polyunsaturated fatty acids -3 mastné kyseliny -6 mastné kyseliny alfa linolenová 18:3n-3 linoleová 18:2n-6 eikosapentanová 20:5n-3 gama linolenová 18:3n-6 arachidonová kys. 20:4n-6
6 Obsah tuků v různých skupinách sinic a řas
7 Faktory ovlivňující produkci lipidů a jejich složení teplota zvýšení počtu nenasycených vazeb při nižších t, zkracování řetězců MK světlo stimulace produkce biomasy = stimulace produkce MK, membránových lipidů, nadměrné osvětlení inhibice růstu vyšší produkce lipidů živiny CO2 - stimulace produkce biomasy a produkce PUFA mixotrofie (organický zdroj C) stimulace růstu i produkce lipidů nedostatek N, P snížení růstové rychlosti, zvýšení produkce TAG kolísání během životního cyklu, během dne
8 FAS fatty acid synthase Syntéza MK a lipidů
9 Produkce biopaliv
10
11
12 Transesterifikace Transesterification: alcohol + ester different alcohol + different ester methylestery MK ethylestery MK = biodiesel (typicky produkován z rostlinných olejů) triglycerid + EtOH katalyzátor NaOH/KOH glycerol + ethylester
13 Akumulace lipidů v buňkách řas a produkce bionafty Některé rozsivky (např. Amphora, Navicula, Nitzschia) přeměňují značnou část fixovaného C na lipidy (až 72 % sušiny) Produkce lipidů může zvýšena pokud jsou řasy vystaveny stresu (nedostatek N; příp. kombinace nedostatku N a Si u rozsivek 2-3násobné zvýšení obsahu lipidů). Další pokusy byly dělány na Isochrysis (Haptophyta=Primnesiophyta). Produkce lipidů ve venkovní velkoplošné kultivaci představovala 6 g. m -2. d -1. Pokus probíhal 45 dní. Pokud by bylo možné udržet produkci celý rok, výtěžek by představoval 21 tun. ha -1. rok -1. Amphora Isochrysis Navicula
14 Produkce biopaliv z rostlinných olejů - transesterifikace biopaliva Kniha: Jak si vyrobit biopalivo doma Making Algae Biodiesel at Home Do it your self You tube video TC9h78b2RM4
15 Řasy jako obnovitelný zdroj energie Využívání obnovitelných zdrojů fotosynteticky vzniklé biomasy. C se vlastně využívá v uzavřeném cyklu. Každá molekula CO 2, která vznikne spalováním paliv, byla nedávno využita fotosyntetizujícím organismem, nedochází tedy k absolutnímu zvyšování koncentrace CO 2 v ovzduší. Produkce metanu z řasové biomasy: 1) termální zplynování 2) katalytická hydrogenace 3) biologické zplynování (gasifikace) Produkce metanu Anaerobní rozklad biomasy smíšeným společenstvem mikroorganismů. Hlavní konečné produkty metan a CO 2.
16 Dvoustupňový proces: 1) hydrolýza komplexních biomolekul na MK (C 1 C 6 ), CO 2, H 2 H 2 S, NH 3. Z MK převažuje kys. octová tento krok vede k výraznému poklesu ph acid-forming stage, katalyzován nemetanogenními bakteriemi 2) methan-forming stage metanogenní bakterie mění meziprodukty na metan a CO 2. (buď přeměnou MK na CH 4 a CO 2 nebo reakcí mezi CO 2 a H 2 CH 4 a H 2 O. Metanogenní bakterie rostou pomalu, nesnáší kyslík a kolísání ph. Tolerují ph mezi 6,0 7,5 (optimum 7).
17 Přeměna meziproduktů metabolismu na metan vyžaduje energii
18 Biomethanizace Pokusy byly prováděny jak s makro-, tak s mikrořasami (např. Spirulina maxima, Sargassum muticum, Kappaphycus alvarezii ). Řasy většinou poskytovaly vyšší výtěžek methanu než cévnaté rostliny % dostupného C bylo přeměněno na metan. Sargassum muticum Spirulina maxima
19 Fermentace degradace molekuly karbohydrátu na 2 nebo více menších molekul bez přístupu molekulárního kyslíku tvorba ATP pyruvát není degradován v mitochondrii, ale v cytosolu produkty fermentace jsou většinou exkretovány z buňky Embden-Meyerhof-Parnas glykolitická dráha
20 Fermentace indukovaná Chlorococcum minutum Chlamydomonas reinhardtii Chlorella pyrenoidosa (vulgaris nebo sorokiniana) Chlorococcum minutum experimentálně pěstovány v dusíkaté atmosféře za nepřístupu O 2 (ve tmě) produkty fermentace: acetát, etanol, formát (kys. mravenčí), glycerol, laktát, butandiol + plyny H 2 a CO 2 Chlamydomonas reinhardtii
21 Fermentace přírodních podmínkách sinice tvořící silné nárosty (microbial mats) často v extrémních podmínkách v den fotoautotrofní metabolismus noc chemofrofní metabolismus rozklad glykogenu anoxie O 2 dýchání fermentace O.limnetica - hypolymnion hypersalinního jezera homolaktická fermentace (2 mol. laktátu) O. terebriformis - nárosty v termálních pramenech O. limosa - mořské nárosty, heterolaktická fermentace (laktát, etanol, CO 2 ) Microcoleus chthonoplastes - nárosty v moři a hypersalinních jezerech smíšená fermentace (acetát, etanol, formát, laktát, H 2 ) Oscillatoria limnetica Oscillatoria limosa Oscillatoria terebriformis
22 Přímá produkce energeticky bohatých látek Etanol z glycerolu Za optimálních růstových podmínek může halofytní zelený bičíkovec Dunaliella vyprodukovat až 8 g glycerolu. m -2. d -1. Glycerol jako takový nepředstavuje vhodné kapalné palivo. (teplo získané spálením 1 g glycerolu je 4,3 kcal, spálením 1 g benzínu získáme 11,4 kcal). Glycerol může být přeměněn na energetičtější palivo bakteriální fermentací Paliva vzniklá fermentací mají vyšší obsah energie (etanol 7,1 kcal. g 1 ). Dunaliella
23 Přeměna glycerolu na kapalná paliva bakteriální fermentací
24 Produkce vodíku 1) využitím enzymu nitrogenázy u sinic fixujících vzdušný N 2 Nitrogenázová aktivita byla zjištěna u více než 125 kmenů sinic. Enzym nitrogenáza normálně katalyzuje ATP řízenou redukci molekulárního N 2 na amoniak, H 2 vzniká jako vedlejší produkt. Aktivita nitrogenázy je ovlivněna kultivačními podmínkami. Pokud nemá substrát (N 2 ), soustředí se zcela na produkci molekulárního H 2. Problémy: a) produkce amoniaku a vodíku je kompetitivní b) reversní hydrogenáza (hydrogen uptake enzym) vzniklý vodík reoxiduje na vodu. Pravděpodobně byl tento mechanismus vyvinut jako ochrana proti ztrátě redukčních ekvivalentů 2) využitím hydrogenázové aktivity, kterou má většina řas obrovská spotřeba energie U Anabaena variabilis izolován mutant, kde exprese nitrogenázy není inhibována přítomností amonných a dusičnanových iontů.
25
26 Produkce vodíku využitím hydrogenázové aktivity Absorpce světelného kvanta, světelná energie umožňuje oxidaci vody a endergonický transport elektronů na ferredoxin. Ferredoxin slouží jako donor elektronů pro Fe-hydrogenázu, ta spojuje elektrony s protony a generuje H 2.
27 U Chlamydomonas reinhardtii se podařilo časově oddělit produkci O 2 a H 2. Médium bez S - klesá rychlost fotosyntézy, ale mitochondriální dýchání není ovlivněno. Výsledek: spotřeba veškerého kyslíkuanaerobióza podmínky pro tvorbu H 2 bublinky H 2 Médium obsahující S - probíhá normální oxygenní fotosyntéza Opakované použití přepínače (přítomnost a absence S v médiu) umožňuje řasám střídat produkci O 2 a H 2
28 Koordinace fotosyntézy a mitochondriálního dýchání při produkci H 2. Fotosyntetický e - transport dopravuje e - získané fotolýzou vody až k Fe-reduktáze - fotofosforylace, produkce H 2.Takto vzniklý O 2 je využit při oxidativní fosforylaci během mitochondriálního dýchání. Elektrony [4e] jsou získávány štěpením endogenních substrátů (v dýchacím řetězci), vznik redukčních ekvivalentů a CO 2. Uvolňování H 2 z chloroplastu pomáhá udržovat elektronový transport a tudíž vznik protonového gradientu, který je nutný pro tvorbu ATP.
29 Hypotéza: tvorba kerogenů selektivním zachováním algenanových BS (Derenne et al. 1991) Pokud jsou kerogeny v zemské kůře zahřáty na správnou teplotu, mohou se z nich uvolnit uhlovodíky, které daly vzniknout ropě a zemnímu plynu
30 Algenany alifatické uhlovodíkové řetězce, které jsou vzájemně zesíťovány Keratococcus bicaudatus: TLS, vznik TLS splýváním trilaminárních destiček A, B elektronmikroskopické snímky Nannochloropsis salina. C, extrahované BS. D, algenan
31 Sporopollenin x algenan
32 Final structure of the pollen wall, with the pectocellulosic Intine (In), the sporopollenin Exine (Ex) and later deposited membrane like structure which may contain recognition proteins (arrows). L. Boavida et al. 2005
33 Fosilizované BS řas
34 3 typy algenanů: 1) Chlorophyta: základní stavební bloky se skládají z lineárních řetězců C 22 C 34. Na několika místech jsou funkční skupiny, které spojují monomery etherovou nebo esterovou vazbou Tetraedron minimum, Scenedesmus communis 2) Botryococcus braunii: nenasycené alifatické aldehydy a nenasycené uhlovodíky s průměrným počtem C 40. Monomery spojené acetálovou nebo esterovou vazbou
35 3 typy algenanů: 3) Eustigmatophyta: stavební bloky C 28 C 36. Monomery spojené esterovou vazbou. Nannochloropsis salina Algenanové stěny musí obsahovat póry pro výměnu látek s vnějším prostředím. Přesto působí jako efektivní bariéra pro extracelulární enzymy a detergenty. Odpočívající stádia řas (cysty) chrání algenany v BS před vysušením (během vzdušného transportu nebo během období sucha, např. Haematococcus pluvialis).
36 Dinosporiny recentních obrněnek Dinosporin je definován jako makromolekulární odolná organická látka, která tvoří uzavřené nebo částečně uzavřené BS cyst obrněnek, chemická struktura dinosporinu nebyla dosud zjištěna. Cysty lze rozdělit do 2 skupin: 1) gonyaulacoidní cysty (př. Lingulodinium) odolnější vůči hydrolýze, uhlovodíkové řetězce spojeny převážně etherovou vazbou 2) peridinoidní cysty (př. Scrippsiella) méně odolné, vyžadují šetrnější hydrolýzu, uhlovodíkové řetězce spojeny převážně esterovou vazbou Lingulodinium Scrippsiella
37 Basic aspects of dinoflagellate cell construction and life cycle. The vegetative form with a cellulosic theca (wall) is encountered in many free-living dinoflagellates. Almost all fossil dinoflagellates represent the encysted phase, which may be quite different in appearance from the thecal form from which it derives.
38 (b) Graphic demonstration of the predominance of the Peridiniphycidae (Gonyaulacales plus Peridiniales) throughout dinoflagellate evolution as represented by resistant-walled cysts.
39 Late Triassic and Jurassic dinoflagellate cysts. Although Paleozoic dinoflagellate cysts have been reported, none of the claims has been substantiated. The known range of dinoflagellate cysts is late Triassic to present. The Triassic forms are somewhat unusual, in comparison to modern dinoflagellate cysts, but most of the Jurassic forms represent trends not greatly different from those of extant taxa.
40 Uhlovodíky z řas Biomolekuly podobné uhlovodíkům: 1) molekuly vzniklé izoprenovou biosyntetickou dráhou 2) molekuly vzniklé biosynt. dráhou MK Mezi nejproduktivnější patří Botryococcus braunii, 85 % sušiny tvoří uhlovodíky.
41 Akumulace lipidů v buňkách řas a produkce bionafty Botryococcus braunii pohárky matrix impregnované lipidy, z nich 35% tv. uhlovodíky Mastné kyseliny, triacylglyceridy palmitová oleová
42 Botryococcus braunii
43 Botryococcus Vodní květ koloniální zelená řasa (Trebouxiophyceae), velikost kolonií 30µm 2mm. Typická organizace kolonií. Buňky usazeny uvnitř pohárků matrix, která je inpregnovaná lipidy (až 85% sušiny) z toho uhlovodíky tvoří (až 35 %), součástí olejových břidlic - Ordovik.
44 Uhlovodíky z Botryococcus braunii A-race n-alkeny 1-4 dvojné vazby, terminální dvojná vazba acyklické botriococceny B-race triterpenoidy (izoprenoidní biosyntetická dráha) cyklické (cyklobotryococceny) lycopadien L-race lycopadien (izolován z kmenů žijících v tropech) C 40 H 78 (izoprenoidní biosyntetická dráha) kmeny se liší morfologicky x 13 popsaných druhů Botryococcus (Komárek et. Marvan, 1992)
45
46 Botryococcus - karotenoidy stacionární fáze růstu - akumulace karotenoidů (především u B a L race) exponenciální fáze růstu
47 karotenoidy oleová Mastné kyseliny, triacylglyceridy race A, B, L palmitová β karoten lutein Karotenoidy loroxantin
48 botryaly (A race) Neobvyklé lipidy dlouhé uhlíkaté řetězce α-rozvětvených aldehydů MK. Uhlíkaté skelety jsou složeny ze stejného počtu uhlíků, obsahují vždy 3 dvojné vazby epoxibotryaly (A race) non-isoprenoid x B a L races epoxidy isoprenoidní povahy epoxidová skupina
49 Etherové lipidy Tyto látky nesou kyslíkové můstky (O-alkyl etherové můstky) mezi dlouhými alkylovými řetězci. Bylo popsáno více než 20 chemických sloučenin. Uvedené příklady A race; B race produkuje jiné typy etherových lipidů, lycopaneroly alkoxy etherové lipidy fenoxy etherové lipidy součástí etherového můstku je fenolická látka Algenany
50 95% uhlovodíků ve vnější BS; strukturní elementy - houba (algenany?) max. produkce - exp. fáze není schopný katabolizovat vlastní uhlovodíky Proč roste tak pomalu? v současnosti nejstudovanější mikrořasa
51 Výroba paliva z Botryococcus braunii -botryococceny (izoprenoidy) chemická přeměna na palivo krakování = pyrolýza dlouhé uhlovodíky + organické molekuly (kerogeny) jsou štěpeny na prekurzory (C-C vazba)
52
In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In
In the beginning, there were algae, but there was no oil Then, from algae came oil. Now, the algae are still there, but oil is fast depleting In future, there will be no oil, but there will still be algae
Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura lipidů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Od glycerolu jsou odvozené a) neutrální tuky b) některé fosfolipidy c) triacylglyceroly d) estery cholesterolu Od glycerolu jsou odvozené a)
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
Čepička et al. Vesmír 89 (2010) Co jsou řasy?
Čepička et al. Vesmír 89 (2010) Co jsou řasy? Collecting spirulina from a lake in Chad (photo J. Maley). Spirulina cakes (dihé) on sale in a local market in Chad (photo J. Maley). Aztecs harvesting algae
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík
Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
B4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes
Chemické složení buňky
Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Štěpení lipidů. - potravou přijaté lipidy štěpí lipázy gastrointestinálního traktu
METABOLISMUS LIPIDŮ ODBOURÁVÁNÍ LIPIDŮ - z potravy nebo z tukových rezerv - hydrolytické štěpení esterových vazeb - vznik glycerolu a mastných kyselin - hydrolytické štěpení LIPÁZY (karboxylesterázy) -
Biosyntéza sacharidů 1
Biosyntéza sacharidů 1 S a c h a r id y p o tr a v y (š k r o b, g ly k o g e n, sa c h a r o sa, a j.) R e z e r v n í p o ly sa c h a r id y J in é m o n o sa c h a r id y Trávení (amylásy - sliny, pankreas)
FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa
8. Dýchací řetězec a fotosyntéza Obtížnost A Pomocí následující tabulky charakterizujte jednotlivé složky mitochondriálního dýchacího řetězce. SLOŽKA Pořadí v dýchacím řetězci 1) Molekulový typ 2) Charakteristika
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
Charakteristika Teorie kyselin a zásad. Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce. Významné kyseliny. Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho
Petra Ustohalová 1 harakteristika Teorie kyselin a zásad Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce Fyzikální a chemické Významné kyseliny 2 Látky, které ve
Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii
Metabolismus. Source:
Source: http://www.roche.com/ http://www.expasy.org/ Metabolismus Source: http://www.roche.com/sustainability/for_communities_and_environment/philanthropy/science_education/pathways.htm Metabolismus -
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
H H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H
Alkany a cykloalkany sexta Martin Dojiva uhlovodíky obsahující pouze jednoduché vazby obecný vzorec alkanů: C n 2n+2 cykloalkanů: C n 2n homologický přírůstek C 2 Dělení alkanů přímé větvené u větvených
Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Energetika a metabolismus buňky
Předmět: KBB/BB1P Energetika a metabolismus buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače s tím, jak buňky získávají energii k životu a jak s ní hospodaří Klíčová slova: energetika buňky, volná energie, enzymy,
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu
Lékařská chemie -přednáška č. 8
Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/CHPB2 Chemie pro biology 2 Lipidy Lucie Szüčová Osnova: vosky, tuky, mastné kyseliny,mýdla Klíčová slova: lipidy,vosky,
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Lipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
Přehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016
ŘEŠENÍ Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 016 1 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je jen
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - anabolismus
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolusmus lipidů - anabolismus LIPIDY Zásobárna energie Hlavní složka buněčných membrán Pigmenty (retinal, karoten), kofaktory (vitamin
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
ANABOLISMUS SACHARIDŮ
zdroj sacharidů: autotrofní org. produkty fotosyntézy heterotrofní org. příjem v potravě důležitou roli hraje GLUKÓZA METABOLISMUS SACHARIDŮ ANABOLISMUS SACHARIDŮ 1. FOTOSYNTÉZA autotrofní org. 2. GLUKONEOGENEZE
PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016
Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 016 1 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je jen jedna
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty
Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty Úvod Karboxylové kyseliny jsou nejdůležitější organické kyseliny. Jejich funkční skupina je karboxylová skupina a tento název je složen ze slov karbonyl a
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i
1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý
TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto
Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5)
Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5) 1. Vápník má atomové číslo 20, hmotnostní 40. Kolik elektronů obsahuje kationt Ca 2+? a) 18 b) 20 c) 40 d) 60 2. Kolik elektronů ve valenční sféře má atom Al? a) 1
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
Organická chemie pro biochemiky II část 14 14-1
rganická chemie pro biochemiky II část 14 14-1 oxidace a redukce mají v organické chemii trochu jiný charakter než v chemii anorganické obvykle u jde o adici na systém s dvojnou vazbou či štěpení vazby
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
Fotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O. Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové:
Fotosyntéza Fotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO 2 + 2 H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové: Kde všude jsou fotosyntetické organismy? 2013 Yoon
ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin
Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody
OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.
OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ Most, 29.11.2012 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH - CESTY K REDUKCI NOVOTVORBY CO 2 NEOBNOVITELNÉ SUROVINY OMEZENÍ
CHEMIE POTRAVIN - cvičení REAKCE LIPIDŮ
CHEMIE POTRAVIN - cvičení REAKCE LIPIDŮ TÉMATA Oxidační reakce (oxidační žluknutí) Oxidace vzdušným (tripletovým) kyslíkem (=AUTOOXIDACE) Oxidace singletovým kyslíkem (=FOTOOXIDACE) Oxidace katalyzovaná
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotosyntéza Fotosyntéza pohlcení energie slunečního záření a její přeměna na chemickou energii rovnováha fotosyntetisujících a heterotrofních
LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání
LIPIDY autor: Mgr. Hana Sloupová 1. Doplň tvrzení: Lipidy jsou přírodní látky. Patří mezi ně...,... a... Tuky jsou estery... a mastných... kyselin. Nasycené tuky obsahují ve svých molekulách karboxylové
TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER
OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER OBSAH - CESTY K REDUKCI NOVOTVORBY CO 2 NEOBNOVITELNÉ SUROVINY OMEZENÍ UHLÍKOVÝCH
CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Biogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Modul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.
Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Dýchací řetězec (Respirace)
Dýchací řetězec (Respirace) Buněčná respirace (analogie se spalovacím motorem) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 ---------> 6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Oxidativní
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy
9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy Obtížnost A Vyjmenujte kofaktory, které využívá multienzymový komplex pyruvátdehydrogenasy; které z nich řadíme mezi koenzymy