CHARAKTERISTIKA 2. STUPEŇ

Transkript

1 CHARAKTERISTIKA 2. STUPEŇ Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávací oblasti RVP Jazyk a jazyková komunikace. Žák 2. stupně základní školy je vzděláván ve třech oblastech jazyka. 1. Jazyková výchova 2. Komunikační a slohová výchova 3. Literární výchova Každá z uvedených oblastí má svá specifika, avšak v průběhu vzdělávání na sebe navazují, vzájemně se doplňují a propojují se s oblastmi historie, společenských věd, umění aj. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Čj je zaměřeno na:: - rozvíjení kultivovaného ústního i písemného projevu - pochopení role v různých komunikačních situacích - porozumění různým druhům mluvených i psaných jazykových projevů - poznání záměru autora, vyjádření hlavní myšlenky - vyjádření pocitů - orientaci při vnímání okolního světa i sebe sama - vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků - využívání různých zdrojů informací /masmédia, knihy, slovníky, encyklopedie, bibliografie, internet / - propojování informací získaných v jiných oblastech poznávání - pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství - pochopení jazyka a jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je úzce spjat s ostatními druhy umění výtvarným, hudbou, dějepisem, informačními a komunikačními technologiemi. Součástí výuky jsou pravidelné návštěvy knihovny a čítárny. Žáci mají možnost využívat nabídky členství v Klubu mladých diváků, který každoročně poskytuje čtyři kvalitní divadelní představení. S obsahem pak učitel pracuje v hodinách literárních i slohových. Žáci musí formulovat své promluvy, naslouchat názorům a výkladům jiných, učí se pracovat s textem, při řešení problémů a úkolů se učí kooperovat s druhými. Žáci se učí uplatňovat analogii, učí se zobecňovat, abstrahovat a porovnávat jednotlivé jevy, řeší problémy, osvojují si základní strategie učení v oblasti jazyka a komunikace. 1

2 Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících 2. stupně. 6. ročník 4 hodin týdně + 1 hodina týdně - jazykový seminář 7. ročník 4 hodiny týdně 8. ročník 4 hodiny týdně 9. ročník 4 hodiny týdně + 1 hodina jazykový seminář Výuka Čj probíhá v učebně, která je pro výuku vybavena slovníky, encyklopediemi, nástěnnými tabulemi, beletrií a nástěnnými tabulemi určenými k prezentaci ovských jazykových, slohových a literárních prací. Předmětem prolínají průřezová témata: OSV, VMEGS, MKV, EV, MEDV Výchovné a vzdělávací strategie předmětu KOMPETENCE K UČENÍ - Vedeme y k vyhledávání a třídění informací, k užívání správné terminologie, ke kultivovanému mluvenému i písemnému projevu. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMÚ - Podporujeme y k samostatnému řešení úkolů a problémů. Zadáváme úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů. KOMPETENCE KOMUNIKAČNÍ - Vedeme y k pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání literatury jako svébytného prostředku Komunikace.Zadáváme úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat. Žáky vedeme k výstižné argumentaci. KOMPETENCE PRACOVNÍ - Poskytneme ům příležitost k emocionálnímu sebevyjádření, poskytneme jim poznávání a ověřování jazykových zákonitostí. Dopřejeme jim příležitost relaxace a vzájemné komunikace prostřednictvím poslechu vlastní četby a literárních ukázek na CD. Kompetence sociální, personální a občanské jsou rozvíjena především díky mezipředmětovým vztahům. 2

3 3 Očekávané výstupy předmětu pro 2.stupeň Komunikační a slohová výchova Žák: ČJL odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji ČJL rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru ČJL rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj ČJL dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci ČJL odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru ČJL v mluveném projevupřipraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paravingválních prostředků řeči ČJL zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu ČJL využívá základy studijního čtení vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu: samostatně připraví a s oporou o text přednese referát ČJL uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování ČJL využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů ČJL p, ČJL p čte plynule s porozuměním; reprodukuje text ČJL p, ČJL p komunikuje v běžných situacích, v komunikaci ve škole užívá spisovný jazyk ČJL p, ČJL p píše běžné písemnosti; podle předlohy sestaví vlastní životopis a napíše žádost; popíše děje, jevy, osoby, pracovní postup; vypráví podle předem připravené osnovy; s vhodnou podporou pedagogického pracovníka písemně zpracuje zadané téma Učivo (U) 1.1 čtení praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, znalost orientačních prvků v textu), věcné (studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové 1.2 naslouchání praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), zážitkové 1.3 mluvený projev zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální); komunikační žánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse 1.4 písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech; vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní (komunikační žánry: výpisek, žádost, soukromý a úřední dopis, objednávka, teze, strukturovaný životopis, pozvánka, charakteristika, subjektivně zabarvený popis, výklad, úvaha)

4 Jazyková výchova ČJL spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova ČJL rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech ČJL samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami ČJL správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci ČJL využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace ČJL rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí ČJL v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí ČJL rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití ČJL p orientuje se v Pravidlech českého pravopisu ČJL p pozná a určí slovní druhy; skloňuje podstatná ména a přídavná jména; pozná osobní zájmena; časuje slovesa ČJL p, ČJL p rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk ČJL p rozezná větu jednoduchou od souvětí ČJL p správně píše slova s předponami a předložkami ČJL p ovládá pravopis vyjmenovaných slov ČJL p zvládá pravopis podle shody přísudku s podmětem Učivo (U) 1.1 zvuková podoba jazyka zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči (přízvuk slovní a větný), intonace, členění souvislé řeči (pauzy, frázování) 1.2 slovní zásoba a tvoření slov slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby, význam slova, homonyma, synonyma, obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov 1.3 tvarosloví slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov 1.4 skladba výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě, rozvíjející větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu 1.5 pravopis lexikální, morfologický, syntaktický 1.6 obecné poučení o jazyce čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), skupiny jazyků (slovanské především slovenština a jiné, jazyky menšinové), rozvrstvení národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary a prostředky), jazyk a komunikace (jazyková norma a kodifikace, kultura jazyka a řeči, původ a základy vývoje češtiny, jazykové příručky) Literární výchova 4

5 ČJL uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovyinterpretuje smysl díla ČJL rozpoznává základní rysy výrozného individuálního stylu autora ČJL formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo ČJL tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie ČJL rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty ČJL rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele ČJL uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře ČJL porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování ČJL vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích ČJL p orientuje se v literárním textu, nachází jeho hlavní myšlenku ČJL p ústně formuluje dojmy z četby, divadelního nebo filmového představení ČJL p rozezná základní literární druhy a žánry ČJL p dokáže vyhledat potřebné informace v oblasti literatury - má pozitivní vztah k literatuře Učivo 1.1 tvořivé činnosti s literárním textem přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného teytu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům 1.2 způsoby interpretace literárních a jiných děl 1.3 základní literární teorie a historie struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně-naučná, literatura faktu, publicistické žánry) 1.4 literární druhy a žánry poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické v proměnách času- hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé 5