Dokumenty vydané na úrovni regionu soudržnosti Severozápad

Transkript

1 Dokumenty vydané na úrovni regionu soudržnosti Severozápad Ústí nad Labem,

2 Dokumenty vydané na úrovni regionu soudržnosti Severozápad Na úrovni regionu Severozápad byly doposud vydány následující dokumenty: Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU; Analýza socioekonomického rozvoje Ústeckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky; Analýza socioekonomického rozvoje Karlovarského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky. Interní pracovní skupinou pro přípravu programového období byly výše uvedené dokumenty prostudovány a následně sestavena tato prezentace, která představuje hlavní navrhované aspekty budoucí politiky soudržnosti na úrovni jednotlivých krajů. Vzhledem k tomu, že se však pohybujeme na úrovni krajů, věnujme pozornost nejprve dokumentu: Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy

3 Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy dokument vydán dne ; koncepční dokument, ve kterém je formulována pozice krajů k jednotlivým aspektům budoucí kohezní politiky, popsaným v Páté kohezní zprávě a ve kterém je zároveň předložena strategie krajů pro příští programové období. Budoucnost politiky soudržnosti 1. Těsnější provázání politiky soudržnosti regiony podporují vícefondovost operačních programů tak, aby s ohledem na stanovené cíle byla v praxi zajištěna kompaktnost rozvoje území; regiony nesouhlasí s vázáním podmiňujících podmínek na sankce, resp. na výkonnostní prémie uplatňované v rámci kohezní politiky;

4 Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy regiony souhlasí se závěry směrem k reformě adicionality bez dopadu na zvýšení administrativní zátěže příjemců, ale nesouhlasí, aby byla adicionalita vázána na dohled dodržování konvergenčních a stabilizačních programů; 2. Podpora využívání nových finančních nástrojů regiony podporují pouze přiměřený rozvoj nových finančních nástrojů, při umožnění kombinace s dotacemi; Územní soudržnost nový rozměr politiky soudržnosti 1. Vztah město a venkov regiony podporují takovou kohezní politiku, která umožní řešit témata hospodářské, sociální a územní soudržnosti s tím, že zvláštní důraz bude kladen na socioekonomické problémy regionů, na širší území měst, periferie uvnitř regionů, funkčních zeměpisných celků nebo demografických problémů;

5 Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy regiony podpoří vytvoření takových podmínek v rámci regionálních programů, které umožní na odpovídající úrovni řešit v kontextu cílů kohezní politiky problematiku širšího území měst, resp. skupin několika měst; 2. Makroregionální strategie regiony s ohledem na koncentraci řešení jejich problémů nepodporují, aby se součástí politiky soudržnosti staly makroregionální strategie; 3. Posílení partnerství regiony podporují takové iniciativy, které přispějí v rámci řešení socioekonomických problémů regionů ke zvýšení efektivity kohezní politiky; 4. Zefektivnit a zjednodušit systém poskytování regiony souhlasí se zavedením schvalování účetní závěrky pouze za podmínky, pokud to umožní částečnou roční uzávěrku programů a pokud to přispěje ke zpřesnění podmínek realizace programů v čase;

6 Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy regiony nepodporují proplácení výdajů členskému státu až po jeho proplacení příjemcům a rovněž nesouhlasí se zavedením motivačních prvků; 5. Snižování administrativní zátěže regiony souhlasí se zavedením společných pravidel na úrovni EU, včetně sjednocení pravidel mezi fondy tak, aby se snížila administrativní zátěž a odstranily se stávající bariéry; 6. Finanční kázeň regiony podporují zachování pravidla N+2/N+3 tak, jak je řešeno ve stávajícím programovém období, tj. N+3 zachovat minimálně pro první polovinu programového období; 7. Finanční kontrola z uvedeného popisu není dostatečně zřejmé, jaký model kontrolních a řídících systémů je navrhován.

7 Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy Architektura politiky soudržnosti regiony soudržnosti v ČR mají ambici v dalším období spravovat evropskou pomoc nad rámec rozsahu intervencí v současném období s cílem dosáhnout maximální míru synergických a integračních efektů; zdůrazněna nutnost reflektovat různou úroveň rozvinutosti regionů; požadovány kompetence regionů volit odpovídající mix priorit ve vztahu k jejich území a konkurenceschopnosti; požadováno uplatnění místně orientovaného přístupu prostřednictvím regionálních investičních strategií a podpora víceúrovňového řízení; pokud mají politiku soudržnosti mít nárok využívat všechny regiony, musí být podmínkou zapojení i Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova zemědělské politiky; na podporu zvýšení efektivity akcí je nutné dále zajistit sjednocení pravidel pro využívání Evropského sociálního fondu v rámci investiční strategie.

8 Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy Strategie krajů základním východiskem strategie by se měl stát nový regionální index konkurenceschopnosti; na základě indexu konkurenceschopnosti lze dopracovat model, který umožní stanovení měřitelných cílů v závislosti na stupni rozvinutosti konkrétního regionu a odpovídající konkrétním potřebám; index konkurenceschopnosti aplikovaný na všechny regiony NUTS 2 je složen z jedenácti pilířů/indikátorů (a ty jsou podloženy celkem 69 ukazateli), které jsou organizovány do tří skupin; jedenáct pilířů/indikátorů by se mělo stát základem, resp. pilíři priorit krajů pro zvyšování konkurenceschopnosti regionů.

9 Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy

10 Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU dokument vydán v květnu 2010; zadavatelem dokumentu byl Ústecký kraj, zhotovitelem dokumentu byl SPF Group, v.o.s; dokument obsahuje analýzu vývoje příprav nového programového období na evropské a národní úrovni, analýzu připravenosti Ústeckého kraje na přípravu nového programového období a analýzu a syntézu shrnutí zkušeností z příprav a realizace Regionálního operačního programu Severozápad v programovém období

11 Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU Stav čerpání finančních prostředků z ROP Stav k , kurz 24,25 Kč/EUR

12 Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU Základní přehled řešených tematických operačních programů Stav k , kurz 24,25 Kč/EUR

13 Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU Identifikace problémů v procesu programování, strategickém zaměření ROP SZ a jeho implementaci

14 Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU

15 Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU

16 Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU Úkoly pro fundované zahájení přípravy kraje na nové programové období politiky soudržnosti EU 1. Doporučené organizační úkoly zajistit komunikační a koordinační platformu mezi věcně příslušnými odbory KÚ v oblasti přípravy kraje na nové programové období politiky soudržnosti EU; zajistit promptní a efektivní výměnu informací mezi jednotlivými útvary KÚ zastupující kraj např. v Asociaci krajů a jeho relevantních pracovních skupinách, příp. ÚRR SZ; zajistit komunikační a koordinační platformu s relevantními útvary KÚ KK; zajistit distribuci relevantních informací také krajským socioekonomickým partnerům a významným regionálním a lokálním subjektům ÚK; realizovat určitou formu osvěty mezi regionálními/lokálními partnery s cílem zvýšit jejich povědomí širších souvislostí kohezní politiky EU a zpracování OP.

17 Podkladová analýza pro přípravu Ústeckého kraje na příští programové období politiky soudržnosti EU 2. Doporučené strategické úkoly sledovat a aktivně se zapojovat do meziresortních připomínkovacích řízení na národní úrovni; sledovat vývoj debat a návrhů na reformu politiky soudržnosti po roce 2014; reflektovat v současnosti předpokládaný harmonogram dalšího vývoje debat o reformě politiky soudržnosti EU na národní a evropské úrovni; věnovat pozornost včasnému a preciznímu definování prioritních potřeb kraje a jejich kvantifikaci v rámci konkretizované dlouhodobější rozvojové strategii kraje; postupně zahájit jednání s KK a ÚRR SZ o tom, kdo by měl být nositelem zpracování případného ROP SZ a o jednotlivých činnostech s tím souvisejících; vést debatu a vyhodnotit, která varianta architektury OP by byla pro ÚK nejvýhodnější; brát v úvahu skutečnost, že se v roce 2012 budou konat krajské volby a zaměřit se na provádění věcné osvěty mezi zastupiteli kraje a dalšími aktéry na krajské úrovni

18 Analýza socioekonomického rozvoje Ústeckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Analýza socioekonomického rozvoje Ústeckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky dokument vydán v červenci 2010; zadavatelem dokumentu bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, zhotovitelem dokumentu byl SPF Group, v.o.s; zpracování analýzy je součástí širšího projektu Analýza socioekonomického rozvoje kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky, v rámci něhož jsou zpracovány socioekonomické analýzy pro všech 14 krajů v ČR; dokument vyhodnocuje pozici Ústeckého kraje z hlediska ekonomiky, obyvatelstva, veřejných služeb, infrastruktury a životního prostředí a na základě toho pak specifikuje relativně omezený okruh priorit, které budou sloužit jako východisko pro vyjednávání o podobě kohezní politiky po roce 2013.

19 Analýza socioekonomického rozvoje Ústeckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky SWOT analýzou byly v Ústeckém kraji identifikovány tyto silné stánky: nadprůměrná velikost obcí umožňující mj. snadnější financování provozních i rozvojových aktivit; relativně příznivá věková struktura obyvatel kraje; dostatečná kapacita bytového fondu a jeho vybavenost základní infrastrukturou; kapacitně dostatečná nabídka zařízení pro sport, volný čas a kulturu; rostoucí produktivita práce v kraji v posledních letech; tradice a vysoký potenciál některých výrobních odvětví v ekonomice kraje; dlouhodobě odpovědné (převážně přebytkové) hospodaření samosprávných subjektů v kraji; obecně dobrá dostupnost většiny částí kraje silniční dopravou; vysoká hustota železniční sítě a její využití pro nákladní dopravu; rychle se lepšící stav životního prostředí obecně

20 Analýza socioekonomického rozvoje Ústeckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky SWOT analýzou byly v Ústeckém kraji identifikovány tyto slabé stánky: rychlé stárnutí obyvatel kraje; velmi nízká vzdělanostní úroveň obyvatel kraje; nízká spjatost obyvatel kraje (platí zejména pro pánevní oblasti) s regionem a lokalitou, v níž žijí; výskyt etnických menšin, který zejména v případě romského etnika přispívá k sociální i prostorové polarizaci kraje; špatný stav a opotřebení řady obytných celků, především panelových sídlišť, a to včetně koncentrace sociálně patologických jevů; zhoršený zdravotní stav obyvatel daný nižší úrovní jejich péče o vlastní zdraví, narušeným životním prostředím, částečně i nižší příjmovou úrovní; nedostatečná kapacita mateřských škol v některých částech kraje; nízký standard některých sociálních služeb; nedostatečná dostupnost ambulantních a terénních sociálních služeb pro různé cílové skupiny uživatelů zejména v periferních částech kraje

21 Analýza socioekonomického rozvoje Ústeckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky 3 klíčové priority Při zobecnění jednotlivých dílčích problémů a výběru nejdůležitějších z nich vyplývá, že v Ústeckém kraji je potřeba soustředit se na tři klíčové priority, potřebné pro jeho další rozvoj: 1. Rozvoj výzkumu, vývoje a potenciálu pro vznik inovací změnit charakter regionální ekonomiky směrem k posílení oborů, odvětví a pracovních pozic s vyšší přidanou hodnotou, zvýšit inovační potenciál regionální ekonomiky, zvýšit roli výzkumu a vývoje v ekonomice a posílit spolupráci jednotlivých subjektů v oblasti výzkumu a vývoje; 2. Revitalizace stávajících či potenciálních deprivovaných lokalit odstranit ekologické zátěže vzniklé v důsledku výrobních aktivit, zlepšit stav krajiny a složek životního prostředí, zlepšit prostředí pro život obyvatel v obytných zónách měst, zvýšit sociální status obyvatel žijících v problémových lokalitách, zregenerovat území ohrožená sociálně prostorovou segregací či okluzí, případně optimalizovat jejich funkční využití;

22 Analýza socioekonomického rozvoje Ústeckého kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky 3. Zvýšení potenciálu lidských zdrojů a zlepšení situace na trhu práce posílit zaměstnanost obyvatel kraje, zejména pak eliminovat dlouhodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost skupin nejvíce ohrožených ztrátou zaměstnání, zvýšit lokální zaměstnatelnost obyvatel (vč. živnostenského podnikání) ve specifických odvětvích, pro něž má daná lokalita rozvojový potenciál, rozšířit a zefektivnit spolupráci mezi vzdělávacím systémem na straně jedné a praxí a trhem práce na straně druhé, zvýšit vzdělanostní úroveň, kvalifikaci a pracovní kompetence obyvatel, snížit podíl obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a chudobou.

23 Analýza socioekonomického rozvoje Karlovarského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Analýza socioekonomického rozvoje Karlovarského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky dokument vydán dne ; zadavatelem dokumentu bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, zhotovitelem dokumentu bylo RegioPartner, s.r.o.; zpracování analýzy je součástí širšího projektu Analýza socioekonomického rozvoje kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky, v rámci něhož jsou zpracovány socioekonomické analýzy pro všech 14 krajů v ČR; v dokumentu je věnována úvodní část základní charakteristice Karlovarského kraje a následně se dokument zaměřuje na identifikaci hlavních prioritních oblastí Karlovarského kraje pro nové programové období.

24 Analýza socioekonomického rozvoje Karlovarského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky SWOT analýzou byly v Karlovarském kraji identifikovány tyto silné stánky: silná tradice a potenciál cestovního ruchu, zejména lázeňství; relativně nižší sezónnost cestovního ruchu; existence mezinárodního letiště v Karlových Varech; vysoká míra podnikatelské aktivity; diverzifikovaný průmysl kraje bez existence jednoho dominantního odvětví; exponovaná poloha kraje vzhledem k ekonomicky nejdůležitějším regionům na evropské úrovni; relativně nízké náklady na pracovní sílu; dlouhodobé snižování emisí, zvláště z velkých zdrojů; dobrá vybavenost obcí ČOV (vysoký podíl čištěných odpadních vod); koncepční přístup kraje k zdravotnictví a službám sociální péče.

25 Analýza socioekonomického rozvoje Karlovarského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky SWOT analýzou byly v Karlovarském kraji identifikovány tyto slabé stránky: nízký potenciál vědy a výzkumu a jejich nedostatečné propojení s praxí; nedostatečné dopravní propojení se sousedními kraji a s hlavním městem; chybějící obchvaty měst a obcí; nízká vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatelstva; neexistence samostatné veřejné univerzity; vysoká koncentrace cestovního ruchu do lázeňských oblastí, v ostatních částech kraje často chybějící služby vyšší kvality i koncepční přístup; slabé využití méně známých kulturních památek pro cestovní ruch, chátrání některých památek; výskyt plošně rozsáhlých, silně depopulačních, periferních oblastí s nedostatečným dopravním napojením; nepříznivá sociální struktura obyvatelstva a s ní související jevy (např. horší zdravotní stav, vysoká rozvodovost, zvýšený výskyt sociálně patologických jevů)

26 Analýza socioekonomického rozvoje Karlovarského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Čtyři klíčové oblasti Při zobecnění jednotlivých dílčích problémů a výběru nejdůležitějších z nich vyplývá, že v Karlovarském kraji je potřeba soustředit se na čtyři klíčové oblasti, potřebné pro jeho další rozvoj: 1. Lidské zdroje a vzdělávání intervence do infrastruktury pro vzdělávání, do zkvalitnění samotných pedagogů, výhradní zaměření na úroveň středoškolského a vysokoškolského vzdělávání, důležitou roli májí v tomto ohledu i rekvalifikace; 2. Inovace intervence na posílení inovací ve firmách, zaměření na transfer technologií mezi výzkumnou a komerční sférou, posílení spolupráce místních firem a vysokých škol, posílení spolupráce malých a středních podniků, posílení inovací v podnicích generujících co nejvyšší přidanou hodnotu (v KK jich moc není);

27 Analýza socioekonomického rozvoje Karlovarského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky 3. Podnikatelské prostředí a infrastruktura intervence na zlepšení podnikatelského prostředí, zaměření především na poradenské služby pro začínající podnikatele, vybudování podnikatelských inkubátorů, investice do dopravní infrastruktury prioritou je dobudovat R6, dále železnice; 4. Revitalizace upadajících částí měst a obcí zlepšení fyzického vzhledu obcí a měst, zaměření na fyzickou revitalizaci tzv. brownfields

28 Dokumenty vydané na úrovni regionu soudržnosti Severozápad Děkuji za pozornost.

29