Ota zky pro sta tni bakala r skou zkous ku oboru Biologie a ekologie
|
|
- Antonín Navrátil
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ota zky pro sta tni bakala r skou zkous ku oboru Biologie a ekologie Ota zky jsou zver ejne ny na webu Katedry zoologie (Výuka a studium - Studijní plány). Komise Pr edsedove doc. Mgr. Vladimi r Remes, Ph.D. doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. C lenove prof. Ing. Ladislav Boca k, Ph.D. prof. RNDr. Aloisie Pouli c kova, CSc. doc. RNDr. Petr Has ler, Ph.D. doc. RNDr. Barbora Mieslerova, Ph.D. doc. RNDr. Bohumil Tra vni c ek, Ph.D. Ing. Jir i Bezdi c ek, Ph.D. RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D. RNDr. Martin Duchoslav, Ph.D. RNDr. Ivana Fellnerova, Ph.D. RNDr. Zbyne k Hradi lek, Ph.D. Mgr. Milos Krist, Ph.D. RNDr. Robin Kundrata, Ph.D. Mgr. Beata Matysiokova, Ph.D. RNDr. Božena Navra tilova, Ph.D. RNDr. Vladimi r Uvi ra, Dr. RNDr. Ivona Uvi rova, Ph.D. RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. prof. RNDr. Frantis ek Krahulec, CSc. Botanický u stav AV ČR Pru honice prof. RNDr. Vladimi r S imek, CSc. Masarykova univerzita v Brne prof. RNDr. Jaromi r Van hara, CSc. Masarykova univerzita v Brne Pozna mky Ve nujte pozornost pokynu m uvedeným v dokumentu: "Pravidla pro bakala r ske sta tni za ve rec ne zkous ky" ( U vs ech taxonomických ota zek u vs ech systematických pr edme tu bude examina tor automaticky oc eka vat krome te mat zdu razne ných v ota zka ch, že odpove d bude zahrnovat: 1) charakteristiku skupiny (s du razem na významne evoluc ni novinky a apomorfni znaky), 2) za stupce (druhy, rody, c elede...) 3) fylogeneticke vztahy (napr. kladogram podle probi rane la tky).
2 Pr edmět Ekologie rostlin a živočichů (ZOO/SZZEZ) Okruh Ekologie rostlin 1. Obecne za konitosti v ekologii rostlin (za kladni za kony, nika) a mechanismy evoluce. 2. Fotosynte za a jeji ekologicke souvislosti. 3. Sve telne za r eni jako ekologický faktor a adaptace rostlin. 4. Tepelna bilance rostlin a adaptace rostlin. 5. Pu da a atmosfe ra jako životni prostr edi rostlin, ohen jako ekologický c initel. 6. Vodni bilance prostr edi rostlin a adaptace rostlin. 7. Voda jako životni prostr edi rostlin. 8. Minera lni výživa rostlin, pr i jem živin a adaptace rostlin. 9. Zme ny vegetace v c ase (vc etne sukcese). 10. Populac ni dynamika rostlin, problematika definice jedince, s i r eni rostlin, semenne banky a dormance. 11. Z ivotni strategie rostlin, konkurence. 12. Rostlinna spolec enstva a biodiverzita. 13. Vztahy mezi organismy: neutralismus, mutualismus, herbivorie, predace, parazitismus, komenzalismus, amenzalismus. 14. Ekosyste m, produktivita, potravni si te a pyramidy. 15. Biogeochemicke cykly. Townsend C.R., Begon M., Harper J.L. (2010) Za klady ekologie. UP Olomouc. Begon M., J. L. Harper, C. R. Townsend (1997): Ekologie jedinci, populace a spolec enstva. VUP, Olomouc. 949 pp. Larcher W. (1988): Fyziologicka ekologie rostlin. Academia, Praha. 361 pp. Larcher W. (2003): Physiological plant ecology. Ecophysiology and stress physiology of functional groups. Springer. 513 pp. Slavi kova J. (1986): Ekologie rostlin. SPN, Praha. 366 pp. pr edna s ky Okruh Ekologie živočichů 1. Velikost te la a jeji evoluce, s ka lova ni, metabolicka teorie 2. Potravni ekologie živoc ichu 3. Metabolismus me r ene typy, zpu soby me r eni, faktory, ktere ovlivn uji intenzitu metabolismu 4. Evoluce endotermie, výhody, nevýhody, adaptace endotermu pro život v extre mni ch podmi nka ch 5. Ektotermie výhody, nevýhody, adaptace ektodermu pro život v extre mni ch podmi nka ch 6. Adaptace živoc ichu na život v mor i ch 7. Adaptace živoc ichu na život v chladných oblastech 8. Adaptace živoc ichu na život v pous ti ch a polopous ti ch 9. Z ivotni strategie mezidruhova prome nlivost, hlavni korela ty, mechanismy evoluce 10. Z ivotni strategie metody studia, za kladni typy, plasticita a vnitrodruhova variabilita 11. Proxima tni mechanismy životni ch strategii Pr edna s ky k pr edme tu. Townsend, C. R., Begon, M., Harper, J. L Za klady ekologie. Vydavatelstvi UP. Willmer P., Stone G., Johnston, I Environmental Physiology of Animals, 2nd ed. Wiley Blackwell.
3 Pr edmět Fyziologie živočichů a rostlin (ZOO/SZZF) Okruh Fyziologie živočichů 1. La tkova fyziologie (sacharidy, proteiny, lipidy: zastoupeni a funkce v živých organismech) 2. Fyziologie bun ky (bune c ný metabolismus, distribuce la tek na membra ne, membra nový transport) 3. Mezibune c na komunikace (chemicka a elektricka signalizace, receptory, signa lni dra hy) 4. Obecna neurofyziologie (neuron, synapse, klidový a akc ni potencia l, vzruch, reflexni oblouk) 5. Centra lni nervova soustava (fylogeneze, mozek, mi cha funkc ni charakteristika) 6. Periferni nervova soustava (autonomni a somatický nervový syste m, funkc ni charakteristika) 7. Smyslova fyziologie: (molekula rni principy; smyslove orga ny c love ka a živoc ichu ) 8. Fyziologie svalstva (molekula rni struktura, inervace a funkce kosterni, hladke a srdec ni svaloviny) 9. Fyziologie krve (chemicke složeni, krevni barviva, krevni bun ky, hematopoeza, hemosta za) 10. Kardiovaskula rni syste m (fylogeneze, otevr ený a uzavr ený KO, srdce, kapila rni si t ) 11. Fyziologie imunitni ho syste mu (orga ny, bun ky a molekuly IS, antigen, specificka a nespecificka imunita) 12. Fyziologie dýcha ni (fylogeneze, dýcha ni vodni ch a suchozemských živoc ichu, plicni ventilace, regulace dýcha ni ) 13. Endokrinni syste m (endokrinni orga ny, hormony, klasifikace, u c inky, patofyziologie) 14. Fyziologie tra veni a vstr eba va ni (srovna vaci fyziologie tra vici soustavy u živoc ichu, vstr eba va ni živin) 15. Metabolismus (anaerobni a aerobni metabolismus, regulace metabolismu, baza lni metabolismus) 16. Fyziologie výživy (za kladni složky výživy obratlovcu, esencia lni a neesencia lni složky, vitami ny) 17. Te lni pokryvy a termoregulace (ku že a kožni deriva ty, regulace te lesne teploty, hibernace) 18. Fyziologie vyluc ovaci soustavy (morfologie ledvin; srovna vaci fyziologie vyluc ovaci ch orga nu ) 19. Fyziologie rozmnožova ni (samc i a samic i reprodukc ni syste my, funkc ni morfologie, endokrinni regulace) 20. Ontogenetický vývoj (oplozeni, gravidita, ru st a dospi va ni, endokrinni regulace) Srovna vaci fyziologie živoc ichu (Va cha a kol., Brno 2008 resp. 2010) Prakticka cvic eni z fyziologie c love ka a živoc ichu (Fellnerova, Bezdi c ek, Olomouc 2014) Le kar ska fyziologie (Trojan a kol, Grada Avicenum 2003) vybrane kapitoly Materia ly z pr edna s ek a cvic eni Za klady le kar ske fyziologie (2009, Langmeier M.) Pr ehled le kar ske fyziologie (2005, Ganong W. F.) Animal physiology (2004): Hill, R.W., Human physiology Fox, S.I. (vyda ni 4. a výs e): Human physiology Silverthorn A.C. (vyda ni 2. a výs e): popr. ktera koli jina obecna, živoc is na nebo huma nni fyziologie Za klady bune c ne biologie,1998 (Essentials cell biology, 2004): Alberts B. Okruh Fyziologie rostlin 1. Složeni rostlinne ho te la cukry, AMK, bi lkoviny, tuky, nukleotidy, význam, za stupci 2. Struktura a fyziologie rostlinne bun ky organely, metabolicke de je, bune c ný cyklus 3. Membra nový transport cytoplazmaticka membra na, pasi vni, aktivni transport, otevi ra ni pru duchu 4. Vodni provoz rostlin mechanismy pr i jmu, transportu a výdeje, adaptace 5. Minera lni výživa biogenni prvky, pr i jem, transport, metabolismus N a P, hydroponie
4 6. Heterotrofni výživa charakteristika, saprofytismus, parazitismus, mixotrofni výživa, mykorhiza, pr i klady 7. Floe mový transport floe m, stavba, funkce, složeni, mechanismy transportu 8. Prima rni de je fotosynte zy chloroplasty, fotosyste m I a II, Hillova reakce 9. Sekunda rni de je fotosynte zy Calvinu v cyklus, C4 a CAM rostliny, fotorespirace 10. Respirace mitochondrie, glykolýza, Krebsu v cyklus, dýchaci r ete zec, respirac ni koeficient 11. Ru st a vývoj rostlin charakterizace ru stu a vývoje, ru stove regula tory, vne js i faktory 12. Vegetativni vývoj rostliny stavba semen, typy a regulace kli c eni, ru stove korelace 13. Dormance a senescence význam, fyziologicke a biochemicke zme ny, dormance semen 14. Pohyby rostlin rozde leni a charakterizace, tropismy, nastie, pr i klady 15. Sekunda rni metabolity charakteristika, typy a obranne mechanismy rostlin na stresove faktory Lus tinec, J., Z a rský, V. (2003): U vod do fyziologie vys s i ch rostlin. Uc ebni texty Univerzity Karlovy v Praze, Karolinum. Procha zka, S., Macha c kova, I., Krekule, J., S eba nek, J. a kolektiv (1997): Fyziologie rostlin. Academia Praha. Strnad, M.: Pr edna s ky z fyziologie rostlin. (výukove materia ly LRR, Pr F UPOL)
5 Pr edmět System a evoluce nižs i ch a vys s i ch rostlin (ZOO/SZZSE) Okruh System a evoluce nižs i ch rostlin 1. Lis ejni ky charakteristika, rozmnožova ni, rozde leni a za stupci 2. R i s e: Fungi, Odd.: Basidiomycota charakteristika, rozmnožova ni, syste m a za stupci 3. R i s e: Fungi, Odd.: Ascomycota charakteristika, rozmnožova ni, syste m a za stupci 4. R i s e: Fungi, Odd.: Zygomycota, Chytridiomycota charakteristika, rozmnožova ni, syste m a za stupci 5. R i s e. Chromista; Odd.: Oomycota charakteristika, rozmnožova ni, syste m a za stupci 6. R i s e: Protozoa, Odd.: Myxomycota, Plasmodiophoromycota charakteristika, rozmnožova ni, syste m a za stupci 7. Charakteristika hub a houbových organismu, životni strategie, rozde leni do r i s i a odde leni 8. Cyanobacteria (Cyanophyta) charakteristika, rozmnožova ni, syste m, za stupci 9. Archaeplastida I.: Glaucophyta, Rhodophyta, charakteristika, rozmnožova ni, za stupci, endosymbioticka teorie 10. Archaeplastida II.: Chlorophyta, Streptophyta charakteristika, rozmnožova ni, za stupci 11. Excavata: Euglenophyta charakteristika, rozmnožova ni, syste m a za stupci, architektura mona d u r as 12. Cryptophyta, Haptophyta charakteristika, rozmnožova ni, syste m a za stupci, organizac ni stupne ste lky u r as 13. Alveolata, Rhizaria: Dinophyta, Chlorarachniophyta charakteristika, rozmnožova ni, syste m a za stupci 14. Stramenopiles I: Bacillariophyceae, Eustigmatophyceae, Raphidophyceae charakt., rozmn., syste m, za stupci 15. Stramenopiles II: Chrysophyceae, Phaeophyceae, Xanthophyceae charakt., rozmnožova ni, syste m a za stupci Kalina, T. (1994): Syste m a vývoj sinic a r as. Skriptum UK Praha Kalina, T., Va n a, J. (2006): Sinice, r asy, houby, mechorosty a podobne organismy v souc asne biologii. Karolinum Praha Pouli c kova, A., Jurc a k, J. (2001): Malý obrazový atlas nas ich sinic a r as. VUP Olomouc. Pouli c kova, A., Dvor a k, P., Has ler P. (2015): Pru vodce mikrosve tem sinic a r as. VUP Olomouc. Okruh System a evoluce vys s i ch rostlin 1. Charakteristika vys s i ch rostlin, jejich pu vod a syste m, rodozme na 2. Charakteristika mechorostu, syste m a na zory na jejich fylogenezi 3. Charakteristika, syste m a fylogeneze pr eslic ek (Equisetophyta) 4. Charakteristika, syste m a fylogeneze plavuni (Lycopodiophyta) a psilofyt (Psilotophyta) 5. Charakteristika, syste m a fylogeneze kapradin (Polypodiophyta) 6. Charakteristika, syste m a fylogeneze gymnospermni ch rostlin 7. Krytosemenne rostliny, srovna ni pu vodni ch a odvozených anatomicko morfologických znaku 8. Magnoliidae a Nymphaeidae charakteristika, syste m a významni za stupci 9. Ranunculidae a Hamamelididae charakteristika, syste m a významni za stupci 10. Caryophyllidae a Dilleniidae charakteristika, syste m a významni za stupci 11. Rosidae a Cornidae charakteristika, syste m a významni za stupci 12. Asteridae charakteristika, syste m a významni za stupci 13. Lamiidae charakteristika, syste m a významni za stupci 14. Liliidae a Alismatidae charakteristika, syste m a významni za stupci 15. Commelinidae, Arecidae a Aridae charakteristika, syste m a významni za stupci
6 Pr edna s ky z fylogeneze a syste mu vys s i ch rostlin (Hradi lek Z., Tra vni c ek B.). Hendrych R. (1977): Syste m a evoluce vys s i ch rostlin. Praha. Peciar V., Červenka M. & Hinda k F. (1984): Za klady syste mu a evolu cie výtrusných rastli n. Bratislava. Smejkal M. (1992): Syste m a evoluce vys s i ch rostlin. In: Rosypal S. et al., Fylogeneze, syste m a biologie organismu, p SPN Praha.
7 Pr edmět System a evoluce bezobratlých a strunatců (ZOO/SZZBS) Okruh System a fylogeneze bezobratlých 1. Opisthokonta; Choanoflagellata, Ministeriida, Porifera 2. Baza lni Metazoa; Ctenophora, Placozoa, Cnidaria, Myxozoa 3. Bilateria; Acoelomorpha; Eubilateria; Chaetognatha 4. Lophotrochozoa; Platyhelminthes, Gastrotricha, Entoprocta, Rotifera, Acanthocephala 5. Lophotrochozoa; Mollusca, Brachiozoa 6. Lophotrochozoa; Annelida, Nemertea, Sipuncula 7. Lophotrochozoa; Ectoprocta, Mesozoa, Myzostomida 8. Ecdysozoa; Priapula, Kinorhyncha, Loricifera, Nematomorpha, Nematoda 9. Ecdysozoa; Pancrustacea; Pentastomida, Crustacea 10. Deuterostomia; Xenoturbellida, Hemichordata, Echinodermata 11. Chelicerata fylogeneze a charakteristika r a du 12. Myriapoda (fylogeneze), Chilopoda, Symphyla, Diplopoda, Pauropoda 13. Hexapoda fylogeneze, postaveni v Arthropoda, morfologie a anatomie hmyzu 14. Hexapoda: prima rne bezkr i dle skupiny 15. Insecta: Palaeopterni skupiny 16. Insecta: baza lni skupiny Neoptera ("Polyneoptera") 17. Insecta: Paraneoptera 18. Insecta: Holometabola (charakteristika, pr ehled skupin a fylogeneticke vztahy) 19. Insecta: Holometabola Neuropteroidea (Raphidioptera, Megaloptera, Neuroptera) 20. Insecta: Holometabola Coleoptera (Archostemata, Myxophaga, Adephaga, Polyphaga) 21. Insecta: Holometabola mecopteroidni komplex: Antliophora Mecoptera, Siphonaptera, Diptera; Strepsiptera 22. Insecta: Holometabola mecopteroidni komplex: Amphiesmenoptera (Trichoptera, Lepidoptera; Hymenoptera) Uvi ra, V.: Pr edna s ky ze syste mu a fylogeneze bezobratlých (1. c a st ). Boca k, L.: Pr edna s ky ze syste mu a fylogeneze bezobratlých (2. c a st ). Lang, J. a kol.(1971): Zoologie, 1,di l. SPN Praha. Krejc a, J., Korbel, L. (1993): Velka kniha živoc ichu. Pri roda. Motyc ka, V., Roller, Z. (2001): Bezobratli 1. a 2. di l. Sve t zvi r at X. Albatros Praha Sedla k, E. (2002): Zoologie bezobratlých. MU Brno. Brusca, R.C. and Brusca G.J. (2002): Invertebrates. Sinauer. Okruh System a fylogeneze strunatců 1. Strunatci apomorfie. Neobratlovc i strunatci Tunicata (pla s te nci) a Cephalochordata (kopinatci); kambricka exploze. 2. Vertebrata (obratlovci) významne momenty evoluce, apomorfie. 3. Kruhou sti versus kruhou sti ; konodonti a Ostracodermi ( s ti tnatci ). Srovna ni s Gnathostomata. 4. Gnathostomata (c elistnatci) Placodermi (panci r natci), Acanthodi (trnoploutvi ) a Chondrichthyes (paryby) 5. Actinopterygii (paprskoploutve ryby) 6. Sarcopterygii srovna ni s Actinopterygii. Charakteristika Dipnoi (dvojdys ni ) a Actinistia (str apcoploutvi ) 7. Tetrapoda vznik suchozemských obratlovcu ; adaptace spojene s pr echodem na sous. 8. Lissamphibia (obojživelni ci). 9. Amniota. Lepidosauria a Anapsida 10. Archosauria Aves (pta ci). Evoluce aktivni ho letu u obratlovcu.
8 11. Archosauria Crocodylomorpha, neptac i Dinosaur i 12. Synapsida nesavc i synapsida, Mammalia (savci) 13. Oporna a kryci soustava zme ny v pru be hu evoluce. Popis te situaci u ru zných skupin od kopinatce výs e 14. Tra vici, vyluc ovaci a rozmnožovaci soustava zme ny v pru be hu evoluce. Popis te situaci u ru zných skupin od kopinatce výs e 15. Dýchaci a ce vni soustava zme ny v pru be hu evoluce. Popis te situaci u ru zných skupin od kopinatce výs e Student musi být schopen ves kere vys s i skupiny ( tr i dy ) zar adit do kladogramu strunatcu (viz pr edna s ky). Da le zna t za kladni fylogeneticke vztahy v ra mci jednotlivých skupin podle kladogramu probi raných na pr edna s ce. Pr edna s ky k pr edme tu Gaisler J., Zima, J. 2007: Zoologie obratlovcu. Academia, Praha.
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Okruhy témat otázek z biologie k bakalářským zkouškám (učitelské studium Bi-X, obor 1501R001 Biologie) V akademickém roce 2017/2018
Okruhy témat otázek z biologie k bakalářským zkouškám (učitelské studium Bi-X, obor 1501R001 Biologie)
Okruhy témat otázek z biologie k bakalářským zkouškám (učitelské studium Bi-X, obor 1501R001 Biologie) V akademickém roce 2014/2015 dochází k aktualizaci části Botanika - Systém nižších rostlin Obecná
Okruhy témat z biologie k bakalářským zkouškám (učitelské studium Bi-X, obor 1501R001 Biologie) akademický rok 2010/2011
Okruhy témat z biologie k bakalářským zkouškám (učitelské studium Bi-X, obor 1501R001 Biologie) akademický rok 2010/2011 Obecná botanika Hierarchie výstavby rostlinného organismu Základní charakteristika
Soubory otázek z biologie k bakalářským zkouškám (učitelské studium Bi-X, obor 1501T Biologie)
Soubory otázek z biologie k bakalářským zkouškám (učitelské studium Bi-X, obor 1501T Biologie) Osnova uspořádání otázek: A) obecná botanika B) systém nižších rostlin C) systém vyšších rostlin D) obecná
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu;
Biologie G5 1) Opakování Geologie VÝSTUP porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy; využívá vybrané metody identifikace minerálů; vyhodnotí bezpečnost ukládání
Odkaz na elektronickou podobu žádosti: UPShare: portal.upol.cz
A-I Základní informace o žádosti o akreditaci Název vysoké školy: Univerzita Palackého v Olomouci Název součásti vysoké školy: Přírodovědecká fakulta Název spolupracující instituce: Název studijního programu:
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Tematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.
Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. EV - rozmanitost přírody, organismů. - výživa
Přírodopis - 6. ročník Rozliší základní projevy a podmínky vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a života, orientuje se v daném vývoji jeho význam EV - rozmanitost přírody, organismů - výživa probudit
uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.
Cо aбstka 143 SbУбrka zaбkonuй cо. 377 /2001 Strana 7965 377 VYHLAб Sо KA Energetickeбho regulacоnубho uбrоadu ze dne 17. rоубjna 2001 o Energetickeбm regulacоnубm fondu, kterou se stanovуб zpuй sob vyбbeоru
Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc
Charakteristika vyučovacího předmětu přírodopis Vyučovací předmět má časovou dotaci 2 hodiny týdně v šestém, sedmém a osmém ročníku a 1 hodinu týdně v devátém ročníku. Výuka probíhá v odborné učebně přírodopisu
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
Maturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět přírodopis se vyučuje
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
Fyziologie člověka. Aplikovaná tělesná výchova a sport. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Fyziologie člověka studijní opora pro kombinovanou formu studia Aplikovaná tělesná výchova a sport Doc.MUDr.Staša Bartůňková, CSc. Praha 2011
Maturitní témata BIOLOGIE
Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
Biologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět:: PŘÍRODOPIS A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Výběr učiva je proveden tak, aby si žáci vytvořili ucelenou představu o mnohotvárných
Organismy. Látky. Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí, většina z nich je však velmi užitečná a v přírodě potřebná
Organismy Všechny živé tvory dohromady nazýváme živé organismy (zkráceně "organismy") Živé organismy můžeme roztřídit na čtyři hlavní skupiny: Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí,
Učební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
Mechy. Kapradiny Přesličky Plavuně
- dokáže popsat základní rozdíly mezi stavbou těla vyšší a nižší rostliny - uvede příklady vyšších rostlin ze svého okolí Charakteristika vyšších rostlin MV: Ch - uvede místa a podmínky výskytu mechů -
(Bi2MP_DPZO) 2008/2009 (14.10., 11.11., 25.11., 9.12.)
DIDAKTIKA PŘÍRODOPISU SE ZOOLOGIÍ (Bi2MP_DPZO) 2008/2009 (studijní program Učitelství přírodopisu pro ZŠ) Jediná skup. (3.,4. v.h) sudé Út 8.50 10.30 h Jediná skup. (3.,4. v.h) sudé Út 8.50 10.30 h (14.10.,
Biologie - Septima, 3. ročník
- Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Fylogeneze oběhové
vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí
prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich
Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
1. Buňka základy buněčné teorie (R. Hooke, M. J. Schleiden, T. Schwann, J. E. Purkyně), chemické složení buňky, stavba prokaryotické a eukaryotické buňky, funkce buněčných organel, rozdíly ve stavbě buňky
OKRUHY OTÁZEK PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY Navazující magisterský obor Zoologie
OKRUHY OTÁZEK PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY Navazující magisterský obor Zoologie Zkušební komise: Předseda: prof. Ing. Ladislav Bocák, Ph.D. prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc. Členové: prof. Ing. Ladislav
Oddíl E učební osnovy X.1.A BIOLOGIE
Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328 Oddíl E učební osnovy X.1.A BIOLOGIE X.1.A Biologie Charakteristika předmětu: BIOLOGIE v nižším stupni osmiletého studia Obsah předmětu Biologie
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis. Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředm. vztahy Přesahy. Poznám ky. Výstup.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 6. Výstup Poznám ky - vysvětlí, co zkoumají jednotlivé biologické vědy - uvede příklady rozmanitosti přírody - - popíše buňku,
Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu:
Z připravovaných skript MZLU LDF Biomy Země - Jeník J. & Pavliš J. Ekosystémy a geobiocenózy Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu: (1) V nejobecnějším pojetí ekosystém je každá soustava, v níž je
Systém a evoluce živočichů
Systém a evoluce živočichů 1. Bezobratlí (Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.; RNDr Jana Schenková, Ph.D.) 2. Strunatci (Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D.) Osnova pro část bezobratlí : 1) Úvod do zoologické
C 0 3 a 0 0stka 164. (biologicky 0 0ch) a toxinovy 0 0ch zbran 0 1 0 0 a o zme 0 3ne 0 3 z 0 3ivnostenske 0 0ho
1 3Strana 9404 Sb 0 1 0 0rka za 0 0konu 0 8 c 0 3. 474 /2002 C 0 3 a 0 0stka 164 474 VYHLA 0 0 S 0 3 KA ze dne 1. listopadu 2002, kterou se prova 0 0d 0 1 0 0 za 0 0kon c 0 3. 281/2002 Sb., o ne 0 3ktery
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
7. V Ї 4 odstavce 2 a 3 zneяjѕт:
5 VYHLAТ SЯ KA ze dne 21. prosince 2006, kterou se meяnѕт vyhlaтsяka cя. 482/2005 Sb., o stanovenѕт druhuъ, zpuъ sobuъ vyuzя itѕт a parametruъ biomasy prяi podporяe vyтroby elektrяiny z biomasy Ministerstvo
z 0 3a 0 0dosti o vyda 0 0n rozhodnut o um ste 0 3n stavby
1 3Strana 6962 Sb 0 1 0 0rka za 0 0konu 0 8 c 0 3. 503 / 2006 C 0 3 a 0 0stka 163 503 VYHLA 0 0 S 0 3 KA ze dne 10. listopadu 2006 o podrobne 0 3js 0 3 0 1 0 0 u 0 0 prave 0 3 u 0 0 zemn 0 1 0 0ho r 0
Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí
Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou
Buchar et al. 1987. joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz
Buchar et al. 1987 Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz říše: Plantae (rostliny) oddělení: hlevíky (Anthoceratophyta) (dříve řazeny jako k játrovkám či jako samostatná třída) mechorosty
Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin
- opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj
Srovnávací morfologie obratlovců
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Srovnávací morfologie obratlovců I. Úvod, literatura, fylogenetický systém Embryonální původ orgánových soustav a tělních dutin
VY_32_INOVACE_02.12 1/8 3.2.02.12 Měkkýši Měkkýši živočichové s měkkým tělem
1/8 3.2.02.12 živočichové s měkkým tělem cíl - popsat stavbu těla jednotlivých živočišných tříd - rozlišit různé způsoby života, stavby těla, životně důležitých orgánů - název podle měkkého, nečlánkovaného
Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Fylogeneze dýchací
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 BIOLOGIE Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému
Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému
Biologie (v rozsahu látky probírané na gymnáziu)
Okruhy otázek k přijímací zkoušce na bakalářské studijní obory Biologie (v rozsahu látky probírané na gymnáziu) 1. Buňka Chemické složení buňky, struktura buňky, výměna látek mezi buňkou a prostředím,
KAMIWAZA CUP 2018 MINITURNAJ PRO DĚTI + DĚTSKÁ LIGA SOBOTA
KAMIWAZA CUP 2018 MINITURNAJ PRO DĚTI + DĚTSKÁ LIGA SOBOTA 21. 4. 2018 Kamiwaza cup je za vod urcěny pr edevs i m pro nejmens i za vodni ky a pro de ti, ktere nemaji zati m ve ts i za vodni zkus enosti,
Evoluce orgánových soustav: Vylučovací soustava. Jana Zajacová Speciální zoologie bezobratlých 2014
Evoluce orgánových soustav: Vylučovací soustava Jana Zajacová Speciální zoologie bezobratlých 2014 Vylučovací soustava - funkce vylučování odpadních látek metabolismu z těla především dusíkatých sloučenin
Maturitní otázky z předmětu BIOLOGIE
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu BIOLOGIE 1. Život a jeho poznávání 2. Buňka biologie, biologické vědy, významní biologové; jedinec, ontogeneze,
Cvičení z biologie Jednoletý volitelný předmět
Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Cvičení z biologie O8A, C4A Jednoletý volitelný předmět Cíle předmětu Předmět cvičení z biologie je určen pro studenty, kteří potřebují ke svému budoucímu studiu
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
Vs eobecne podmi nky ve rnostni ho programu spolec nosti Victoria-Tip.
Vs eobecne podmi nky ve rnostni ho programu spolec nosti Victoria-Tip. 1. U vodni ustanoveni 1.1. Ve rnostni program je produkt provozovany spolec nosti Victoria-Tip, a.s. a.s., se si dlem Letenske na
Ministryne 0 3: JUDr. Buzkova 0 0 v. r.
1 3Strana 490 Sb 0 1 0 0rka za 0 0konu 0 8 c 0 3. 71 a 72 / 2005 z du 0 8 vodu 0 8 hodny 0 0ch zvla 0 0s 0 3tn 0 1 0 0ho zr 0 3etele, zejme 0 0na zdravotn 0 1 0 0ch, lze pome 0 3rnou c 0 3a 0 0st u 0 0platy
Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
Vývojová morfologie živočichů
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Vývojová morfologie živočichů I. Embryonální původ orgánových soustav a tělních dutin 1 Úvod, literatura 2006 J. Zrzavý 2007 J.
P - 2. stupeň. rozmanitost životních podmínek přírodniny živé přírodniny neživé botanika zoologie přírodní děje
Obecná biologie a genetika zařadit správně přírodniny mezi živé a neživé vysvětlit, co zkoumají jednotlivé vědy vyjmenovat přírodní děje zdůvodnit vliv jednotlivých přírodních dějů na přírodu vymezit základní
Biologie - Sekunda. porovná vnitřní a vnější stavbu živočichů za použití osvojené
- Sekunda Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní Učivo
Maturitní okruhy z biologie
Maturitní okruhy z biologie Botanika 1. Nebuněčné formy živých soustav Viry základní charakteristika, rozmnožování, průběh virové infekce, význam virů. 2. Prokaryotické organismy Hlavní součásti prokaryotické
Maturitní témata z biologie
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Trutnov, Procházkova 303 Školní rok 2017-2018 Obor: ZDRAVOTNICKÉ LYCEUM Maturitní témata z biologie 1) Biologie jako věda, základní vlastnosti
Školní řád pro gymnázium
Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín náměstí T. G. Masaryka 2734-9, Zlín Školní řád pro gymnázium pro školní rok 2015/2016 Příloha 2 Podmínky pro hodnocení v předmětech pro
Hořické gymnázium. Všechny podmínky typu B vybírejte po předchozí konzultaci s vyučující, některé podmínky lze získat víckrát
Biologie druhý ročník 2015/2016 A1 Houby. Systém, charakteristika skupin, rozmnožování hub, zástupci, ekologie. Houby jako původci onemocnění rostlin, živočichů i člověka. Využití člověkem. Lišejníky.
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
Název: Příprava kultivační půdy pro plísně
Název: Příprava kultivační půdy pro plísně Autor: RNDr. Lenka Simonianová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie, chemie Ročník: 3. (1. ročník
Fyziologie výživy
Fyziologie výživy Obrázek trávic vicí ústrojí 15.9.2006 1 Úvod Mgr. Lucie Mandelová Katedra sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy E -mail: mandelova@fsps.muni.cz Telefon: 5 49498664 Konzultační
Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ
SYSTÉM A FYLOGENEZE OBRATLOVC
SYSTÉM A FYLOGENEZE OBRATLOVC JAN ZIMA Osnova pednášky Pokroky v systematice a poznání fylogenetického vývoje. Nové paleontologické nálezy, kladistická metodologie, molekulární fylogenetika. Postavení
1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková 1- živočichové úvod Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013 Anotace - pro učitele i
Základy ekologie hmyzu
Základy ekologie hmyzu Ekologie - definice, subdisciplíny základní ekologické kategorie biocenóza - základní atributy potravní vztahy - obecná charakteristika postavení hmyzu v biocenózách stabilita ekosystému
I. Sekaniny1804 Přírodopis
Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje
Přírodopis. Charakteristika vyučovacího předmětu:
Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení Obsah vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávacího oboru Přírodopis vzdělávací oblasti Člověk a příroda, stanovených RVP ZV. Částečně
Cد aآstka 190 Sb آrka zaآkonuت cد. 563 / 2004. ZAآ KON ze dne 24. zaآrد آ 2004 o pedagogickyآch pracovn آc آch a o zmeدneد neدkteryآch zaآkonuت
Cد aآstka 190 Sb آrka zaآkonuت cد. 563 / 2004 Strana 10333 563 ZAآ KON ze dne 24. zaآrد آ 2004 o pedagogickyآch pracovn آc آch a o zmeدneد neدkteryآch zaآkonuت Parlament se usnesl na tomto zaآkoneد Cد
Transformace Aplikace Trojný integrál. Objem, hmotnost, moment
Trojný integrál Dvojný a trojný integrál Objem, hmotnost, moment obecne ji I Nez zavedeme transformaci dvojne ho integra lu obecne, potr ebujeme ne kolik pojmu. Definice Necht je da no zobrazenı F : R2
1. Chloroplasty jsou: a. v buňkách rostlin b. v buňkách živočichů c. v buňkách bakterií
1. Chloroplasty jsou: a. v buňkách rostlin b. v buňkách živočichů c. v buňkách bakterií 2. Rostlinná buňka je: a. autotrofní b. heterotrofní c. schopna fagocytózy 3. Splynutím pohlavních buněk vzniká:
Přírodopis. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku
Vyučovací předmět přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda a je realizován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Charakteristika výuky: Vzdělávacím cílem v předmětu přírodopis
Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice
1. Buňka a. Podobnosti a rozdíly rostlinné a živočišné buňky b. Jednobuněčné organismy 2. Viry, sinice, bakterie a. Virové a bakteriální choroby b. Hospodářský význam bakterií 3. Prvoci a. Charakteristika
Křížová cesta - postní píseň
1.a)U sto - lu s ná - mi se - dí Pán, chléb spá- sy bu - de po - dá - ván, 1.b)A je to po - krm ži - vo - ta, do kon-ce svě-ta bu - de brán, 2.Do tmy se hrou-ží zah-ra - da. Je - žíš se do muk pro-pa -
Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody
Vodní režim rostlin - příjem, vedení a výdej vody - většina rostliny -> voda, nejvíc ve stonku, nejméně v semenech - důležité rozpouštědlo - metabolické procesy dýchání, fotosyntéza - termoregulace - při
POSOUZENÍ STAVU HLAVNÍHO OBJEKTU BUDOVY Č. OR. 10 V JEZDECKÉ ULICI V PROSTĚJOVĚ
z.č.: 13-1672-81 POSOUZENÍ STAVU HLAVNÍHO OBJEKTU BUDOVY Č. OR. 10 V JEZDECKÉ ULICI V PROSTĚJOVĚ Vypracoval: Ing. Daniel Lemák, Ph.D. Zhotovitel: Zakázkové číslo: 13-1672-81 Objednatel: STATIKA Olomouc,
Zemědělská botanika. joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz Biologický systém (část 1) říše: Protozoa (prvoci) oddělení: Myxomycota (hlenky) Euglenophyta (krásnoočka, eugleny) Dinophyta (obrněnky) říše: Chromista
NadaЛnМ fond dпtskи onkologie Krtek. www.krtek-nf.cz
NadaЛnМ fond dпtskи onkologie Krtek www.krtek-nf.cz NadaЛnМ fond dпtskи onkologie KRTEK byl zaloыen 15. listopadu 1999 v BrnП. Jeho posl nмm je napom hat v pїeklenov nм dosavadnмch mezer ve financov nм
Tělní dutiny Alexandra Hánová Brno; 2014
Tělní dutiny Alexandra Hánová Brno; 2014 Tělní dutiny tělo složeno z buněk těsný kontakt oddělené ECM (=extracelulární matrix) tvoří kompaktní organizaci v mezodermální tkáni pouze Bilateria u většiny
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Maturitní témata z biologie
Maturitní témata z biologie 1. Obecné zákonitosti živých soustav, biologie jako věda - základní charakteristiky organizmů společné znaky živých soustav - chemické složení organizmů -bílkoviny, tuky, cukry,
Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
ADAPTACE = přizpůsobení
ADAPTACE = přizpůsobení BIOLOGICKÁ a) přizpp izpůsobení se organismu podmínk nkám m určit itého měnícího se prostřed edí b) důled ležitý faktor v evoluci organismů Vývojová adaptace je podmíněna na změnou
Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Fyziologie zátěže. studijní opora pro kombinovanou formu studia
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Fyziologie zátěže studijní opora pro kombinovanou formu studia Aplikovaná tělesná výchova a sport Doc. MUDr. Jan Heller, CSc. Praha 2012 Anotace