KRAJSKÝ ÚŘAD - JIHOČESKÝ KRAJ

Transkript

1 KRAJSKÝ ÚŘAD - JIHOČESKÝ KRAJ odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic oddělení stavebního řádu U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, tel.: , fax: kadlecova@kraj-jihocesky.cz, V Českých Budějovicích dne Č. j.: KUJCK 26161/2009 OREG/3 Vyřizuje: Kadlecová Ludmila ROZHODNUTÍ Krajskému úřadu - Jihočeskému kraji, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, jako příslušnému orgánu dle 67 odst.1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na 11 odst. 1 písm. b) a 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, bylo dne Městským úřadem Třeboň, odborem územního plánování a stavebního řádu, postoupeno odvolání ing. Marie Čánikové, bytem Fráni Šrámka 1317/16, České Budějovice, proti rozhodnutí Městského úřadu Třeboň, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne pod č.j. METR 1824/2009GrPe, kterým bylo: I. Podle 92 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění) a 9 vyhlášky č.503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, rozhodnuto o umístění stavby garáž s domovní částí elektro přípojky na pozemcích parc. č. 428/4, 427/31 a 428/10 v ulici Mlýnská, v obci a kat. území Třeboň. II. Podle 115 stavebního zákona, 5 a 6 vyhlášky č. 526/2006 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, vydáno stavební povolení pro stavbu garáž s domovní částí elektro přípojky na pozemcích parc. č. 428/4, 427/31 a 428/10 v ulici Mlýnská, v obci a kat. území Třeboň. Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, přezkoumal v odvolacím řízení, jehož účastníkem podle 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění, je Lucie Zasadilová, nar , bytem Boženy Němcové 514, Lomnice nad Lužnicí, zastoupena zplnomocněným zástupcem ing. Vladimírem Knapíkem, Táboritská 1104/II, Třeboň, podle ustanovení 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění, napadené rozhodnutí Městského úřadu Třeboň, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne pod č.j. METR 1824/2009GrPe a rozhodl takto: I. Podle 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění, se napadené rozhodnutí Městského úřadu Třeboň, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne pod č.j. METR 1824/2009GrPe - výroková část označená I., kterou bylo rozhodnuto o umístění stavby garáž s domovní částí elektro přípojky na pozemcích parc. č. 428/4,

2 2 427/31 a 428/10 v ulici Mlýnská, v obci a kat. území Třeboň, ruší a věc se vrací k novému projednání prvoinstančnímu orgánu; II. Podle 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění, se napadené rozhodnutí Městského úřadu Třeboň, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne pod č.j. METR 1824/2009GrPe - výroková část označená II., kterou byla povolena stavba garáž s domovní částí elektro přípojky na pozemcích parc. č. 428/4, 427/31 a 428/10 v ulici Mlýnská, v obci a kat. území Třeboň, včetně vedlejšího výroku, jímž bylo rozhodnutu o námitkách účastníka řízení, ruší a věc se vrací k novému projednání prvoinstančnímu orgánu; Odůvodnění: Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, zjistil ze spisového materiálu vážícího se k napadenému rozhodnutí, který mu byl postoupen spolu s výše uvedeným odvoláním, tento skutkový stav. Dne předložila Lucie Zasadilová, prostřednictvím zplnomocněného zástupce ing. Vladimíra Knapíka, projektanta, žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby novostavba garáže o rozměrech 7 x 8m a výšky 5,5 m na pozemcích parc. č. 427/31, 428/4, 428/10, v katastrálním území Třeboň a žádost o její stavební povolení. Současně bylo požádáno o spojení územního a stavebního řízení. Usnesením ze dne poznamenaným do spisu stavební úřad obě správní řízení spojil. Z důvodu nedostatků žádostí stavební úřad vyzval přípisem ze dne k jejich odstranění a současně usnesením ze dne společné řízení přerušil. Dne bylo stavebnímu úřadu předloženo požadované závazné stanovisko orgánu státní památkové péče. Stavební úřad opatřením ze dne informoval účastníky řízení, o podaných žádostech, o spojení územního a stavebního řízení, o zahájení společného řízení a současně k projednání žádostí nařídil veřejné ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den K vyvěšení informace žadatele o záměru určil stavební úřad konkrétní místo. Účastníkům územního řízení, které v rozdělovníku písemnosti vyjmenoval, sdělil uvedené skutečnosti formou veřejné vyhlášky, esenciálním účastníkům územního řízení a účastníkům stavebního řízení, které rovněž v rozdělovníku písemnosti označil, a dotčeným orgánům jednotlivě. Dne obdržel stavební úřad dopis ing. Marie Čánikové, účastníka řízení, ve kterém sdělila stavebnímu úřadu, že původní vlastník bytovek v Mlýnské ulici v daném místě v roce 1997 provedl plot, který zasahuje na její pozemek parc. č. 427/20. Podle mínění ing. Čánikové je nezbytné vyjasnit a vyřešit tuto situaci, protože v současné době nový vlastník hodlá v daném místě postavit trvalou stavbu. Rovněž upozorňovala na skutečnost, že trvá na dodržení vzdálenosti zamýšlené stavby od hranic pozemků dle platných stavebních předpisů, a požadovala vytýčení hranic pozemků za její účasti. Z veřejného ústního jednání konaného dne , kterého se zúčastnil pouze zástupce stavebníka a ing. Čániková, byl sepsán protokol. Ing. Čániková do protokolu uvedla, že trvá na oplocení pozemku se stavbou garáže ještě před zahájením stavby a zástupce stavebníka trval na vydání stavebního povolení. Stavební úřad vydal dne pod č.j. METR 1824/2009GrPe rozhodnutí, kterým ve výroku č. I. rozhodl o umístění stavby garáž s domovní částí elektro přípojky, ve vedlejším ustanovení pro její umístění stanovil podmínky. Výrokem č. II. napadeného rozhodnutí orgán I. stupně předmětnou stavbu povolil, v jeho vedlejším ustanovení stanovil podmínky pro provedení a užívání stavby, rozhodl o námitkách ing. Čánikové, když námitce týkající se vytýčení hranice pozemku parc. č. 427/3 vyhověl, a námitku související se

3 3 stávajícím plotem u severozápadní hranice pozemku parc. č. 427/20 a požadavek na nové oplocení pozemku parc. č. 427/31 na společné hranici s pozemkem ing. Čánikové zamítl. Dne obdržel stavební úřad odvolání ing. Čánikové, kterým napadala všechny výroky prvoinstančního rozhodnutí, kromě výroku, kterým bylo vyhověno její námitce týkající se vytýčení hranice pozemku (tudíž napadla rozhodnutí v celém rozsahu). Stavební úřad po úkonech provedených v souladu s 86 odst. 2 správního řádu postoupil dne předmětné odvolání spolu se spisovým materiálem souvisejícím s napadeným prvoinstančním rozhodnutím Krajskému úřadu - Jihočeskému kraji, odboru regionálního rozvoje, územního plánu, stavebního řádu a investic, coby věcně a místně příslušnému odvolacímu správnímu orgánu. V prvé řadě bylo povinností odvolacího orgánu posoudit, zda předmětné odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem. Jelikož ing. Marii Čánikové přiznal stavební úřad postavení účastníka územního i stavebního řízení, příslušelo jí právo podat proti prvoinstančnímu rozhodnutí odvolání. Tudíž odvolání bylo podáno oprávněným subjektem. Další povinností odvolacího orgánu bylo posoudit, zda bylo odvolání podáno v zákonné lhůtě stanovené podle 83 správního řádu. V 83 odst. 1 správního řádu je stanoveno, že odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o umístění stavby bylo doručeno, resp. oznámeno, účastníkům územního řízení za použití institutu veřejné vyhlášky až dne , bylo nezbytné odvolání proti výroku o umístění stavby, které stavební úřad obdržel dne , posoudit dle 83 odst. 1 správního řádu tak, že bylo podáno v první den odvolací lhůty, tzn. že odvolání proti umístění stavby bylo podáno ve lhůtě stanovené zákonem. Rozhodnutí orgánu I. stupně - výrok č. II., jímž byla předmětná stavba povolena, bylo oznámeno ing. Čánikové doručením písemného vyhotovení do vlastních rukou dne , tudíž i odvolání proti rozhodnutí o povolení stavby bylo podáno ve lhůtě stanovené zákonem. Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, přezkoumal podle 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, správnost napadeného rozhodnutí pak přezkoumal jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, přičemž dospěl k závěru, že v řízení i v samotném rozhodnutí se orgán I. stupně dopustil takových pochybení, které měly vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a které je nutno napravit. Po posouzení zjištěných vad pak dospěl k závěru, že vzhledem k zachování dvouinstančnosti řízení přímá náprava v rámci odvolacího řízení možná není, a proto přikročil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci zpět prvoinstančnímu orgánu k novému projednání. V prvé řadě je nutno stavebnímu úřadu vytknout, že se řádně nezabýval obsahem posuzovaných žádostí, včetně jejich příloh. Žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby sice byla orgánu I. stupně předložena na předepsaném formuláři, nicméně neobsahovala dokumentaci stavby podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb. (viz. formulář žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, část B, bod 6.). V příloze č. 4 citované vyhlášky je podrobně řešen obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (DUR), která se zpracovává v rozsahu a podrobnostech s ohledem na podmínky v území a charakter stavby. Povinnost žadatele připojit k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby DUR vyplývá z 3 odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. V daném případě prvoinstanční spis pak obsahoval pouze projektovou dokumentaci nazvanou projekt pro stavební řízení. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlašované stavby uvedené v 104

4 4 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, projektové dokumentace pro stavební řízení, dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby. V příloze č. 1 citované vyhlášky je pak stanoven podrobný rozsah a obsah projektové dokumentace mimo další i k žádosti o stavební povolení podle 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části: A. Průvodní zpráva; B. Souhrnná technická zpráva; C. Situace stavby; D. Dokladová část; E. Zásady organizace výstavby; F. Dokumentace objektů, členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Předložená projektová dokumentace však povolovanou stavbu v potřebném rozsahu neřešila. Např. v části A pod písmenem e) se uvedou informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu. Posuzovaná stavba musí být v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, kterými jsou požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy (viz. 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona). Přitom projekt v tomto bodě pouze uváděl, že garáž je navržena podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., která upravuje obecné technické požadavky na výstavbu. Zda byly splněny i požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, projekt již nezmiňoval. Projekt žádným způsobem neřešil likvidaci dešťových vod, ačkoliv v ustanovení 21 odst. 3 vyhlášky citované v předchozí větě jsou stanoveny podmínky pro splnění vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení ve smyslu 20 odst. 5 písm. c) shodné vyhlášky. Také požární bezpečnost, uvedená v části B. Souhrnná technická zpráva pod bodem 3. nebyla řešena v požadovaném rozsahu. Rovněž ani výkresová část dokumentace neobsahovala potřebné náležitosti, neboť neobsahovala půdorys střechy s vyznačenou polohou okapů a svodů, v řezech nebyly vyznačeny výškové kóty úpravy vstupu a vjezdu, ani výškové kóty původního terénu. Přitom výškové kóty musí být vztaženy k nadmořské výšce prvního nadzemního podlaží, která rovněž uvedena nebyla. Okolní terén stavby byl ve výkresech projektu vyznačen jako absolutní rovina, přestože v textové části projektu bylo uvedeno, že se jedná o mírně svažitý terén. Zásadní pochybení stavebního úřadu, které způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, je však nutno spatřovat v tom, že orgán I. stupně nesprávně posoudil okruh účastníků jak územního, tak i stavebního řízení. Z podkladů založených v prvoinstančním spisu i z projektové dokumentace vyplývá, že na pozemku parc. č. 427/31 je uložen kanalizační sběrač, který provozuje firma Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s. Podle ustanovení 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona je účastníkem územního řízení také ten, kdo má jiné věcné právo k pozemku, na kterém má být požadovaný záměr uskutečněn. Účastníkem stavebního řízení je podle 109 odst. 1 písm. d) stavebního zákona vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena. Stavební úřad však provozovateli veřejné kanalizace postavení účastníka územního a stavebního řízení nepřiznal a ani jiným způsobem s ním v průběhu správního řízení nejednal. Ve spisu je sice založeno vyjádření VAK JČ ze dne , že souhlasí se stavbou garáže na pozemku parc. č. 427/31 avšak za předpokladu, že bude zachováno ochranné bezpečnostní pásmo kanalizace. Dále spis obsahuje vyjádření VAK JČ ze dne , z jehož obsahu vyplývá, že je nezbytné před zahájením projekčních prací provést vytýčení kanalizace na místě. Ve výkresu projektové dokumentace označeném č. 3 a nazvaném SITUACE - TŘEBOŇ, který byl vyhotoven v měřítku 1:250, sice byla zakreslena trasa kanalizace probíhající přes pozemek parc. č. 427/31, nicméně ze spisu nelze spolehlivě dovodit, že by trasa kanalizace byla v projektu vyznačena na základě předchozího vytýčení. V tomto výkresu bylo rovněž vyznačeno i ochranné pásmo kanalizace, aniž by však bylo okótováno a uveden průměr potrubí. Poměřením bylo zjištěno, že projektant vyznačil ochranné pásmo v rozsahu cca 800 mm od středu trasy kanalizace na každou stranu,

5 5 přičemž umístění garáže bylo navrženo tak, že se severovýchodním rohem takto vyznačeného pásma dotýkala. Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok jsou stanovena v 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, v platném znění. Podle odstavce 3 citovaného paragrafu jsou ochranná pásma vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: písm. a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m; písm. b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m; písm. c) u vodovodních řadů a kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným terénem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. S ohledem na shora uvedené je tudíž nutno konstatovat, že stavební úřad dostatečně neposoudil podmínky pro umístění stavby v daném území a rozhodl o jejím umístění, ačkoliv neměl ke svému rozhodnutí dostatečné podklady. Další vadu lze shledat v tom, že projektová dokumentace stavby ke stavebnímu řízení nebyla posouzena příslušným orgánem vykonávající státní požární dozor ve smyslu 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění. S ohledem na shora uvedené je nutno konstatovat, že stavební úřad na základě neúplné žádosti nemohl řádně posoudit soulad záměru s veškerými podmínkami uvedenými v 90 stavebního zákona a rovněž ani nemohl řádně přezkoumat žádost o stavební povolení ve smyslu 111 stavebního zákona. Při novém projednání věci bude tudíž nezbytné opatřit potřebné podklady pro řádné posouzení umístění a povolení stavby, zejména takové podklady, z nichž bude zřejmé skutečné polohové uspořádání kanalizace na pozemku parc. č. 427/31, uveden průměr stoky, popř. hloubku jejího založení, pro určení ochranného pásma ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích, tyto údaje zapracovat do projektové dokumentace modifikované tak, aby splňovala náležitosti DUR a náležitosti projektové dokumentace k žádosti stavební povolení, která bude posouzena příslušným orgánem vykonávajícím státní požární dozor. Co se týká vymezeného okruhu účastníků územního řízení o umístění stavby a účastníků stavebního řízení, je pak nutno konstatovat, že je nepřezkoumatelný, neboť orgán I. stupně totiž neuvedl žádné konkrétní úvahy, na jejichž základě dospěl ke stanovenému okruhu účastníků a navíc zcela opomněl vlastníka, resp. provozovatele, stavby na pozemku, na kterém má být záměr uskutečněn, jak jsme konstatovali již shora. Odvolací orgán přesto ponechal shodný okruh účastníků odvolacího řízení, kterými jsou kromě žadatele Lucie Zasadilové, bytem Boženy Němcové 514, Lomnice nad Lužnicí, zastoupené zmocněncem ing. Vladimírem Knapíkem, bytem Táboritská 1104/II, Třeboň, město Třeboň a ing. Marie Čániková, bytem Fráni Šrámka 1317/16, České Budějovice. Odvolací orgán ponechal shodný okruh účastníků řízení zejména z důvodu, že prvoinstanční rozhodnutí ruší a věc vrací k novému projednání. Při novém projednání věci bude nezbytné, aby stavební úřad stanovil a řádně zdůvodnil okruh účastníků územního a stavebního řízení. K důvodům odvolání účastníka řízení uvádíme následující. Ing. Čániková napadla odvoláním prvoinstanční rozhodnutí o umístění a povolení stavby garáže s domovní částí, elektro přípojky z důvodu, že podle jejího mínění měla být jak účastníkem územního řízení tak i účastníkem stavebního řízení. Ačkoliv odvolací orgán prohlásil stanovený okruh účastníků řízení za nepřezkoumatelný, přesto nelze k tomuto důvodu odvolání přisvědčit, neboť jak vyplývá z odůvodnění části I. i části II. napadeného rozhodnutí, odvolatelce bylo přiznáno postavení účastníka územního i stavebního řízení a stavební úřad s ní během spojeného řízení jako s účastníkem obou řízení také jednal. Další důvod k odvolání ing. Čániková spatřovala v tom, že stavební úřad podle jejího mínění chybně vyhodnotil její námitky, když je z části považoval za námitky proti provádění stavby a z části za námitky, které se netýkaly navrhované garáže. Ing. Čániková pak v odvolání odcitovala ustanovení 89 odst. 5 stavebního zákona s tím, že z jejích dosavadních podání jednoznačně plyne, že

6 6 její námitky směřovaly již proti umístění stavby a týkaly se existence práv, resp. rozsahu vlastnických práv. K tomuto bodu odvolání je nutno uvést, že předmětem územního a stavebního řízení vedeného na žádost bylo umístění a povolení stavby garáže, která žádnou částí nezasahovala na sousední pozemek parc. č. 427/20 ve vlastnictví odvolatelky, a proto se nejednalo o dotčení vlastnických práv účastníka řízení předmětem rozhodnutí. Podle mínění odvolatelky jsou její vlastnická práva dotčena plotem údajně provedeným na jejím pozemku, nicméně nelze s daným řízením slučovat případnou nápravu ve věci oplocení sousedního pozemku parc. č. 428/10. Rovněž nelze souhlasit s míněním ing. Čánikové uvedeným v odvolání, že byl stavební úřad povinen uložit stavebníkovi povinnost stavbu oplotit z důvodu zabránění poškození jejího majetku, a ne námitku zamítnout s odůvodněním, že ze žádného právního předpisu nevyplývá povinnost provedení plotu kolem garáže. Odvolací orgán se ztotožnil se závěrem orgánu I. stupně, jelikož v 12 odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění, pod písmeny a) až d) jsou deklaratorně vymezeny stavby, jejichž pozemky musí být oploceny, a stavby garáží mezi nimi uvedeny nejsou, neboť se nejedná o stavby, které mohou nepříznivě působit na životní prostředí; stavby, kde je nutno zamezit volnému pohybu lidí či zvířat; stavby, které je nutno chránit před okolními vlivy nebo před vstupem neoprávněných osob. Je vždy ve vlastním zájmu osoby, která má obavy z poškození svého majetku se bránit. V daném případě pak by bylo na ing. Čánikové svůj pozemek oplotit, aby zabránila vstupu cizích osob na něj. Rovněž náhradu případné škody by musela vymáhat soudní cestou, pokud by se s osobou, která škodu způsobila, nedohodla. V posledním bodu odvolání ing. Čániková namítala, že se měl stavební úřad zabývat její námitkou související s údajně černou stavbou plotu. Zde je nutno ing. Čánikové částečně přisvědčit s tím, že stavební úřad měl tuto informaci posoudit jako podnět na zahájení správního řízení dle 42 správního řádu a prověřit uváděné skutečnosti. Pokud by se prokázalo, že se skutečně jedná o stavbu provedenou bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadované stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, měl pak stavební úřad postupovat podle 129 stavebního zákona a zahájit z moci úřední řízení o odstranění stavby. Proto bude povinností stavebního úřadu následně provést kontrolní prohlídku stavby plotu a v případě, že by byl zjištěn rozpor se stavebním zákonem, tak v nápravě věci dále postupovat v dikci stavebního zákona. Nicméně tato námitka nesouvisela s předmětem projednávaných žádostí a nemohla být řešena v rámci spojeného řízení o umístění a povolení stavby garáže. S ohledem na výše uvedené bylo o podaném odvolání rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení o odvolání: Proti tomuto rozhodnutí se nelze dle ust. 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům řízení podle 27 odst. 1 správního řádu. Ludvík Zíma vedoucí odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic

7 7 Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu 15-ti dnů v souladu s ustanovením 25 odst. 2 správního řádu na úřední desce Krajského úřadu - Jihočeského kraje a úřední desce Městského úřadu Třeboň a rovněž zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Po uplynutí lhůty pro vyvěšení budou veřejné vyhlášky s vyznačenými údaji o vyvěšení a sejmutí vráceny zpět na krajský úřad. Datum vyvěšení: Datum sejmutí: Razítko a podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí veřejné vyhlášky Obdrží pro vyvěšení (doručenky): Krajský úřad Jihočeského kraje, -zde- Městský úřad Třeboň, Masarykovo nám. 20/I, Třeboň Dále se doručí: - účastníci řízení dle 85 odst. 1 a dle 109 odst. 1 stavebního zákona (doručenky) Ing. Vladimír Knapík, Táboritská 1104/II, Třeboň (zmocněnec žadatele Lucie Zasadilové) Město Třeboň, Masarykovo nám. 20/I, Třeboň Ing. Marie Čániková, Fráni Šrámka 1317/16, České Budějovice - účastníci řízení podle 85 odst. 2 stavebního zákona (veřejná vyhláška) Ing. Marie Čániková, Fráni Šrámka 1317/16, České Budějovice - stavební úřad s výzvou k provedení kontrolní prohlídky (doručenky) Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, Masarykovo nám. 20/I, Třeboň