Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí M A N U Á L Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání Praha, 2015

2 OBSAH Úvod... 3 Část A Stručné vysvětlení obsahu a struktury a způsoby interpretace a využití informačního produktu Profily skupin povolání Zaměstnanost ve skupině povolání VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Kvalifikační profil skupiny povolání ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Shrnutí

3 Část B Detailní popis Profily skupin povolání metodologie a data pro použité indikátory VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Kvalifikační profil skupiny povolání ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ

4 Úvod Manuál profilů skupin povolání je sestaven do dvou hlavních částí. První hlavní část (Část A Stručné vysvětlení obsahu a struktury a způsoby interpretace a využití informačního produktu Profily skupin povolání) obsahuje přehledné představení profilu skupin povolání, včetně způsobu práce s ním a způsobem, jakým lze interpretovat a využít obsažené informace vůči cílovým skupinám. Druhá hlavní část (Část B Detailní popis Profilů skupin povolání metodologie a data pro použité indikátory) pak na jedné straně vysvětluje používané kvalitativní a kvantitativní indikátory a na straně druhé definuje použité datové zdroje. Manuály je zpracován tak, že umožňuje cílovým skupinám v plné míře aplikovat poznatky obsažené v profilech jednotlivých skupin povolání v praxi. Z hlediska členění tematických oblastí kopíruje tento manuál strukturu profilů skupin povolání. 3

5 Část A Stručné vysvětlení obsahu a struktury a způsoby interpretace a využití informačního produktu Profily skupin povolání První část tohoto manuálu poskytuje čtenáři stručný přehled a popis jednotlivých tematických oblastí, použitých ukazatelů a datových výstupů v rámci profilů skupin povolání. V souvislosti s ukazateli v jednotlivých tematických oblastech zprostředkovává tento manuál návod k interpretaci datových výstupů, které jsou v profilech skupin povolání obsaženy. 1. Zaměstnanost ve skupině povolání V y m e z e n í s k u p i n y p o v o l á n í Tato podkapitola obsahuje vymezení skupiny povolání podle mezinárodní klasifikaci ISCO-08 a odpovídající povolání definována Národní soustavou povolání. Základní vymezení skupiny povolání podle mezinárodní klasifikaci ISCO-08 probíhalo na 3. úrovni, podrobnější členění až na 5. úrovni. Přiložená tabulka obsahuje největší povolání (z hlediska podílu na celkové zaměstnanosti) podle podrobnějšího členění, tj. podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08. Povolání jsou zde seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině. Tabulka obsahuje přibližně 10 největších povolání zahrnujících minimálně polovinu všech zaměstnaných osob zařazených do této skupiny povolání. Podkapitola obsahuje i informace o počtu povolání, které definuje Národní soustava povolání (NSP). U většiny skupin povolání je počet povolání definovaných NSP vysoký, jsou zde tedy uvedeny pouze příklady P o č e t z a m ě s t n a n ý c h V této podkapitole je analyzován vývoj počtu zaměstnaných osob dané skupiny povolání a podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti. Používají se zde indikátory: počet zaměstnaných, podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti a míra nezaměstnanosti. Indikátor počtu zaměstnaných vyjadřuje počet osob, které jsou svým zaměstnáním (pracovní pozicí) zařazeni do dané skupiny povolání. Byl analyzován vývoj počtu zaměstnaných osob v období 2000 až 2014 a byla vypočtena průměrná meziroční změna v letech v ČR. Nejvyšší počet zaměstnaných má skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Nejnižší počet zaměstnaných má skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách. Indikátor podílu dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyjadřuje významnost dané skupiny povolání z hlediska velikosti (počtu zaměstnaných osob). Čím je hodnota indikátoru vyšší, tím je více zaměstnaných osob ve skupině povolání a vyšší mírou se podílí na celkové zaměstnanosti (ČR, EU28). Na základě výpočtu indikátoru bylo stanoveno pořadí dané skupiny ze 40 skupin. První graf zachycuje hodnoty indikátoru podílu dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Poslední graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a hodnotami podílu členských zemí EU28 v roce

6 Nejvyšší podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR i v EU28 má skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Nejnižší podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti má skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách. Indikátor míry nezaměstnanosti ukazuje podíl nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v dané skupině na celkovém počtu pracovníků ve skupině povolání. Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Nejnižší míru nezaměstnanosti má skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací a naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti má skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků R o z l o ž e n í v o d v ě t v í c h V této podkapitole je analyzováno, v jakých odvětvích ekonomiky (použito členění do 26 odvětví) jsou nejčastěji zaměstnány osoby, pracující v dané skupině povolání. Používají se zde indikátory koncentrace a exkluzivity. Jde jak o odvětvovou, tak také krajskou koncentraci a exkluzivitu. Indikátor koncentrace ukazuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny povolání napříč sledovanými odvětvími (u odvětvové koncentrace) či v rámci jednotlivých krajů ČR (v případě krajské koncentrace). Pokud jsou osoby z dané skupiny povolání zaměstnány jen v málo odvětvích resp. krajích, má skupina povolání vyšší odvětvovou resp. krajskou koncentraci a naopak. Nejvyšší odvětvovou koncentraci vykazuje skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách - pracovníci v této skupině jsou v ČR prakticky všichni zaměstnáni v odvětví Veřejná správa a obrana. Podobně je tomu v případě Všeobecných sester a porodních asistentek se specializací ty jsou zaměstnány výhradně v odvětví Zdravotní a sociální péče. Naopak, nejnižší odvětvovou koncentraci vykazuje skupina povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (v žádném z odvětví zaměstnáno alespoň 10 %). V této podkapitole je nejprve v grafu porovnáván indikátor odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Dále v podkapitole následuje tabulka, která ukazuje, ve kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší. Odvětví v tabulce jsou řazena sestupně podle zastoupení skupiny povolání v jednotlivých odvětvích v ČR. V další části této podkapitoly je znázorněn indikátor krajské koncentrace. Pro jeho znázornění je použita mapa, ve které mají jednotlivé kraje ČR různou barvu podle velikosti indikátoru od světle červené (pro nejnižší hodnoty) po tmavě zelenou (pro nejvyšší hodnoty). Zelenými odstíny jsou v mapě zabarveny kraje, ve kterých je podíl na zaměstnanosti dané skupiny povolání vyšší, než je podíl kraje na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky. Červené odstíny mají kraje, kde je tomu naopak. Indikátor krajské koncentrace tedy nezohledňuje pouze prosté rozdělení zaměstnaných z dané skupiny povolání do jednotlivých krajů, ale zohledňuje i velikost kraje (z pohledu počtu zaměstnaných). Nejvyšší krajskou koncentraci mají skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií a Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní. Téměř polovina z každé této skupiny povolání je zaměstnána v Praze. Nejnižší krajskou koncentraci mají naopak osoby ze skupiny povolání Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu - největší část z nich pracuje v Jihomoravském kraji. Indikátor exkluzivity ukazuje rozmístění zaměstnaných z dané skupiny povolání z hlediska podílu na zaměstnaných v jednotlivých odvětvích či krajích. Odvětvová či krajská exkluzivita nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci odvětví či krajů nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou či krajskou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví či kraje a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové či krajské exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví či kraje zastoupena výrazně více než ostatní - lidé z dané skupiny povolání tvoří ve vybraném odvětví či kraji velkou část ze všech zaměstnaných. Indikátor exkluzivity je v profilu skupin povolání, podobně jako indikátor koncentrace, prezentován v několika různých podobách. Nejprve je v grafu srovnána odvětvová exkluzivita v dané skupině povolání 5

7 se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Dalším výstupem je tabulka poskytující informaci o tom, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Celkově nejvyšší indikátor odvětvové exkluzivity mají skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb a Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání. Je to způsobeno především tím, že tyto skupiny povolání tvoří téměř dvě třetiny všech zaměstnaných v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství resp. ve Vzdělávání. Naopak nejnižší hodnotu má index odvětvové exkluzivity pro skupinu povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností. Tato skupina povolání má ve všech odvětvích podíl na zaměstnanosti nižší než 3 %. Indikátor krajské exkluzivity je v této podkapitole prezentován ve dvou formách jednak v tabulce a pak také v mapě, kde jsou jednotlivé kraje zabarveny různým odstínem béžové podle velikosti indikátoru. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR i ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti. Mapa pak znázorňuje tyto podíly graficky. Platí, že čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Indikátory odvětvové koncentrace a exkluzivity lze využít hned ve dvou směrech. Jednak dávají představu o tom, ve kterých oblastech trhu práce (jak z pohledu odvětví, tak geograficky z pohledu krajů) nacházejí osoby s danou skupinou povolání uplatnění. Z těchto indikátorů lze zároveň vyvodit riziko ztráty pracovního místa. Skupiny povolání, které mají nižší odvětvovou koncentraci, jsou zaměstnány ve větším množství odvětví. V praxi to znamená, že pokud postihne krize nějaké odvětví, dá se u těchto osob předpokládat, že najdou snáze uplatnění v jiném odvětví ekonomiky, než v tom kterém byly dosud zaměstnány. Naopak osoby, které patří do skupin povolání s vysokou odvětvovou koncentrací, mohou mít při krizi daného odvětví značné problémy s uplatněním v jiném odvětví, neboť jejich skupina povolání je úzce svázána jen s několika málo odvětvími P r o j e k c e d o r o k u e x p a n z i v n í a n a h r a z o v a c í p o p t á v k a Profily jednotlivých skupin povolání obsahují informace o předpokládaném vývoji počtu pracovníků v dané skupině do roku 2020 prostřednictvím dvou ukazatelů tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky. Expanzivní poptávka vyjadřuje rozdíl v počtu nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období. Tento ukazatel nám poskytuje informaci o tom, zda v následujících letech dojde v rámci dané skupiny povolání k nárůstu nebo naopak poklesu počtu pracovních míst ve srovnání s aktuální situací. Prostřednictvím tohoto ukazatele tedy můžeme odvozovat, v jakých skupinách povolání bude poptávka po pracovnících vyšší, kde bude o pracovníky větší zájem, v rámci kterých skupin povolání bude na pracovním trhu větší šance na pracovní uplatnění a naopak, v kterých skupinách bude poptávka po pracovnících klesat a kde dojde z hlediska počtu pracovních míst k poklesu a útlumu. Nejvyšší expanzivní poptávku vykazují skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech a Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě. Expanzivní poptávka je naopak nejnižší u skupin povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a Obsluha stacionárních strojů a zařízení. V rámci této podkapitoly je přiložen graf znázorňující srovnání expanzivní poptávky dané skupiny povolání se skupinami s nejvyšší a nejnižší expanzivní poptávkou. Expanzivní poptávka přitom může nabývat kladných (nárůst počtu pracovních míst) a záporných hodnot (úbytek pracovních míst). V rámci grafu můžeme zároveň hodnoty expanzivní poptávky dané skupiny srovnávat s celkovou situací v ČR. Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly (do důchodu apod.). Tento ukazatel nám tedy zprostředkovává informaci o tom, kolik uvolněných pracovních míst bude třeba v rámci jednotlivých skupin povolání nově obsadit, v kterých skupinách lze očekávat výraznější odliv pracovníků a kde naopak nebude počet odcházejících pracovníků příliš vysoký. Nahrazovací poptávka dosahuje nejvyšších hodnot ve skupinách povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání a Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci. Nejnižší hodnoty nahrazovací poptávky jsou 6

8 evidovány ve skupinách povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách, Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie a Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu. V souvislosti se sledováním nahrazovací poptávky v rámci jednotlivých skupiny povolání je přiložen graf poskytující srovnání nahrazovací poptávky dané skupiny povolání se skupinami s nejvyšší a nejnižší nahrazovací poptávkou. Podrobně se celou projekcí trhu práce podle skupin povolání zabývá samostatná studie Vývoj povolání. Projekce pracovních míst a zaměstnanosti v ČR do roku 2025 podle skupin povolání, která je také výstupem projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) M o b i l i t a m e z i s k u p i n a m i p o v o l á n í Indikátor mobility ukazuje pohyb pracovníků mezi skupinami povolání z pohledu podílu osob, které do dané skupiny nově vstoupily nebo které z ní ve sledovaném období odešly. Údaje o mobilitě pracovníků nám poskytují informace o tom, do jaké míry jde, z pohledu pohybu pracovní síly, o stabilní skupinu povolání nebo naopak o skupinu povolání, která má vysokou úroveň pohybu pracovníků, což může poukazovat na nestabilitu či nevyhraněnost dané skupiny povolání či na určité problémy, které jsou s danou skupinou povolání spojeny (ať již jde o charakter činností či jiné faktory). Rozdíl mezi nově příchozími pracovníky do skupiny povolání a těmi, kteří ze skupiny povolání odešli, je jedním z faktorů, které poukazují na perspektivnost skupiny povolání na trhu práce. Pokud do skupiny povolání více pracovníků přijde, než z ní odejde, lze na danou skupinu pohlížet jako na perspektivní, neboť je schopná pojmout více pracovníků, než kolik jich odchází. Pokud ze skupiny povolání více pracovníků odejde, než do ní přijde, můžeme usuzovat, že daná skupina povolání má postavení na trhu práce horší, neboť podíl jejích pracovníků klesá. Nejvyšší rozdíl ve prospěch mezi pracovníky, kteří nově vstoupili do skupiny povolání a těmi, kteří z ní odešli, byly zaznamenány u skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností, a to v neprospěch nově příchozích. Naopak největší rozdíl mezi nově příchozími a odchozími ve prospěch nově příchozích byl zjištěn u skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. V případě skupin povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení a Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nebyl zaznamenán žádný rozdíl mezi podílem nově příchozích a odchozích. Indikátor mobility je v profilu skupin povolání prezentován ve dvou podobách. Nejprve je v tabulce uvedena mobilita do skupiny povolání - ta je sledována z pohledu těch, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali v dané skupině povolání, příchozích z jiné skupiny povolání, osob, které přišli ze vzdělávání (ze školy), přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání a těch, kteří přišli z nezaměstnanosti. Nejvyšší podíl nově příchozích pracovníků byl zaznamenán u skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Naopak nejméně nových pracovníků vstoupilo do skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách. Druhý pohled představují pracovníci, kteří z dané skupiny povolání odešli. Také mobilita z dané skupiny povolání byla sledována z pohledu těch, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali v dané skupině, dále těch, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, osob, které odešli do vzdělávání (do školy), odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání a těch, kteří odešli do nezaměstnanosti. Nejvyšší podíl pracovníků, kteří opustili skupinu povolání, byl zaznamenán u skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Nejméně pracovníků odešlo ze skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví D e m o g r a f i c k á s t r u k t u r a Tato podkapitola obsahuje věkovou, genderovou a vzdělanostní charakteristiku zaměstnaných osob dané skupiny povolání. Je rozdělena do dvou částí Genderové a věkové charakteristiky Prví část se zabývá věkovou a genderovou charakteristikou. Používají se zde indikátory: průměrný věk, podíl absolventů, podíl osob starších 60 let a podíl mužů a žen. 7

9 Indikátor průměrného věku poukazuje na stáří dané skupiny povolání. Průměrný věk dané skupiny povolání je zde hodnocen v kontextu s průměrným věkem všech zaměstnaných osob v ČR. Na základě výpočtu indikátoru bylo stanoveno pořadí dané skupiny ze 40 skupin. Přiložený graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR. Nejnižší průměrný věk má skupina povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií a naopak nejvyšší průměrný věk má skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností. Indikátor podílu absolventů vyjadřuje podíl těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech na celkovém počtu zaměstnaných osob dané skupiny povolání. Podíl absolventů škol je zde hodnocen v kontextu s průměrným podílem absolventů škol ze zaměstnaných osob v ČR. Tímto srovnáním lze popsat, jakou měrou se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi škol, nicméně z těchto informací nelze vyvodit závěry do jaké míry a zda vůbec se zde uplatňují absolventi příslušných oborů vzdělání. I za těchto okolností tento indikátor do jisté míry vyjadřuje, jaké šance mají čerství absolventi škol na uplatnění v dané skupině povolání a jak je také daná skupina povolání pro čerstvé absolventy škol atraktivní. Nejnižší podíl absolventů škol má skupina povolání Uklízeči a pomocníci a naopak nejvyšší podíl absolventů škol má skupina povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. Indikátor podílu osob starších 60 let sděluje jaký je podíl osob starších 60 let z celkového počtu zaměstnaných osob dané skupiny povolání. Podíl osob starších 60 let dané skupiny povolání je zde hodnocen v kontextu s průměrným podílem osob starších 60 let ze zaměstnaných osob v ČR. Tento indikátor informuje o reálné situaci z hlediska věkové struktury zaměstnaných osob a to jednak z důvodu, že u osob starších 60 let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit. Ale také podává přehled o skupinách povolání, kde je vyšší předpoklad zůstat v pracovním procesu do vyššího věku, případně ve vyšším věku v něm nalézt uplatnění. Nejnižší podíl osob starších 60 let má skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách a naopak nejvyšší podíl osob starších 60 let má skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Indikátor podílu žen a mužů vyjadřuje jaký je podíl žen a mužů ze všech zaměstnaných osob v dané skupině povolání. Podíl žen a mužů je zde hodnocen v kontextu s průměrným podílem žen a mužů ze zaměstnaných osob v ČR. V hodnocení se klade důraz na pohlaví s vyšším podílovým zastoupením. Hodnotící škála je třístupňová: dané pohlaví převládá velmi výrazně, převládá nebo je ve skupině povolání zastoupení mužů a žen vyrovnané. Nejnižší podíl žen a naopak nejvyšší podíl mužů má skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby a obráceně nejvyšší podíl žen a nejnižší podíl mužů má skupina povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Vzdělanostní struktura Indikátor vzdělanostní struktury ukazuje podíly pracovníků v jednotlivých skupinách povolání podle nejvyššího dosaženého vzdělání a podle oborové struktury nejvyššího dosaženého vzdělání. Přináší tak poznatky o vzdělanostní náročnosti jednotlivých skupin povolání a o tom, zda je pro výkon pracovní činnosti v dané skupině povolání nutná nějaká oborová specializace či zda jde o skupinu povolání, ve které výkon pracovní činnosti není nijak výrazně svázán s pevně danou oborovou specializací. Pokud v dané skupině povolání výrazně převažuje určitý typ dosaženého vzdělání (vysoká vzdělanostní koncentrace bližší definice viz analogie s podkapitolou 1.3), je možné konstatovat, že dosažení daného typu vzdělání je vhodným předpokladem pro výkon práce v dané skupině povolání. Pokud ve skupině povolání pracovníci jednoho typu vzdělání nijak výrazně nedominují, jde o skupinu povolání, ve které se zřejmě pracovní činnost neodvíjí od dosaženého vzdělání. Úroveň dosaženého vzdělání byla sledována v kategoriích: základní vzdělání a nižší, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou a terciární vzdělání. Terciární vzdělání bylo sledováno na úrovních vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol), bakalářská úroveň vzdělání, magisterská úroveň a doktorská úroveň 8

10 dosaženého vzdělání. Nejvíce pracovníků s dosaženým terciárním vzděláním vykazuje skupina povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví, nejméně jich působí ve skupině povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí. Nejvíce pracovníků s nejvyšším ukončeným vzděláním na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou je evidováno ve skupině povolání Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice, nejméně jich působí ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Pracovníci s nejvyšším ukončeným vzděláním na úrovni středního vzdělání s výučním listem působí nejčastěji ve skupině povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb, nejméně pak ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Pracovníky bez kvalifikace (tedy osoby, které jako nejvyšší ukončené vzdělání uvádějí základní vzdělání či nižší) najdeme především ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci, nejméně jich pak pracuje ve skupině povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví. Oborová struktura nejvyššího dosaženého vzdělání pracovníků ukazuje, zda je skupina povolání svým zaměřením spojena s nějakým typem oboru vzdělání více než s jinými (oborová koncentrace bližší definice viz analogie s podkapitolou 1.3) a zda absolventi s daným oborem vzdělání mají vyšší šance na uplatnění v dané skupině povolání. Obory vzdělání (definováno 58 skupin detailní definice viz Část B tohoto manuálu) byly sledovány pro daný typ dosaženého vzdělání byly sledovány obory vzdělání na terciární úrovni vzdělání, na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou a na úrovni středního vzdělání s výučním listem. Nejvíce oborů vzdělání je spojeno se skupinou povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (pracovníci v této skupině povolání mají 130 oborů vzdělání při členění na nejdetailnější úroveň), nejméně oborů vzdělání je spojeno se skupinou povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací (pracovníci této skupiny povolání mají 22 oborů vzdělání). 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce. Data, z kterých vychází analýzy v této kapitole, nejsou dostupná pro skupinu povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách (ISCO 0). Profil této skupiny povolání tak analýzy z kapitoly 2 neobsahuje Ú r o v e ň k v a l i f i k a č n í c h p o ž a d a v k ů V této podkapitole je analyzováno, jaké kvalifikační požadavky jsou na pracovníky v dané skupině povolání kladeny. V grafu Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání je uvedena dosažená úroveň vzdělání pracovníků v dané skupině povolání v ČR na základě členění podle mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED. Dále je zde srovnání s nejvhodnější strukturou vzdělání v dané skupině povolání v rámci ČR, které je založeno na vyjádření pracovníků, jaká úroveň vzdělání by byla pro výkon povolání nejvhodnější. Graf uvádí i dosaženou úroveň vzdělání v dané skupině povolání v průměru za země EU a poskytuje srovnání s nejvhodnější strukturou v zemích EU. 9

11 Uvedené údaje umožňují porovnat existující strukturu vzdělání v dané skupině povolání s požadavky pracovního trhu v ČR a zjistit, zda jsou odpovídající, případně zda jsou kvalifikační nároky povolání vyšší nebo nižší než skutečná kvalifikační úroveň. V souvislosti s nižšími požadavky, je ovšem vhodné upozornit, že i v situaci, kdy kvalifikační požadavky ve skupině povolání jsou aktuálně velmi nízké, je dokončené střední vzdělání důležité pro perspektivní uplatnění pracovníků na trhu práce a představuje významnou prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále graf ukazuje obdobně strukturu kvalifikační úrovně v dané skupině povolání v průměru za země EU a její srovnání s průměrem za všechny skupiny povolání v zemích EU na základě této informace jsme schopni porovnat kvalifikační nároky v dané skupině povolání v ČR a zemích EU. V další části podkapitoly jsou v grafu Požadavky pracovních míst zobrazeny požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a jejich srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných indikátorů. V grafu jsou použity 4 indikátory: Míra ovlivňování ostatních ukazuje, jak často pracovník v rámci pracovních činností ovlivňuje ostatní pracovníky, klienty, zákazníky a podobně, a to např. v podobě instruktáže, výuky nebo školení lidí; uskutečňování projevů nebo prezentací; dále jde o uskutečňování projevů nebo prezentací, prodávání výrobků nebo služeb, poskytování poradenství, plánování činnosti ostatních lidí, přesvědčování nebo ovlivňování ostatních, vyjednávání. Nejvyšší úrovně dosahuje míra ovlivňování ostatních ve skupinách Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání, Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností, Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností, Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání. Nejnižší míra ovlivňování ostatních je naopak ve skupinách povolání Uklízeči a pomocníci a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Míra plánování ukazuje, jak často pracovník v rámci pracovní činnosti plánuje vlastní aktivity nebo aktivity ostatních lidí. Nejvyšší úrovně dosahuje míra plánování ve skupinách povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností, Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností, Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání, Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu. Nejnižší úrovně míry plánování najdeme opět ve skupinách Uklízeči a pomocníci, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, dále pak Obsluha stacionárních strojů a zařízení, Montážní dělníci výrobků a zařízení, Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají a Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí. Míra nezávislosti ukazuje, jak často je člověku umožněno ve své práci jednat nezávisle například v podobě volby nebo změny pořadí pracovních úkolů, rychlosti práce, nebo pracovní doby; volby, jakým způsobem dělat svou práci. Míra nezávislosti dosahuje nejvyšších hodnot opět ve skupinách povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností, Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností, Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání, Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu. Naopak velmi nízká je míra nezávislosti ve skupinách Obsluha stacionárních strojů a zařízení a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Schopnost dalšího učení vyjadřuje míru, s jakou je pracovník připraven učit se novým věcem. Tato schopnost například ukazuje, zda se člověk snaží najít v běžném životě využití pro nové myšlenky, zda se rád učí novým věcem, zda se snaží najít souvislosti mezi novými poznatky a tím, co již zná, zda rád přichází na kloub složitým věcem, zda jej baví přemýšlet o tom, jak spolu souvisejí různé myšlenky a zda se snaží získat další informace, v případě kdy něčemu nerozumí. Nároky na schopnost dalšího učení jsou kladeny na pracovníky především ve skupinách: Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností, Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností, Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání, Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu, Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií a Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní. Naopak nízké jsou ve skupinách Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí, Uklízeči a pomocníci, Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu, Obsluha stacionárních strojů a zařízení, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Porovnání vzájemné úrovně uvedených indikátorů charakterizuje danou skupinu povolání z hlediska požadavků, které jsou na pracovníky v jednotlivých oblastech kladeny. Zároveň ukazuje, zda jsou požadavky v jednotlivých oblastech v rámci ČR srovnatelné, případně vyšší nebo nižší než v této skupině v rámci celé EU. 10

12 Porovnání uvedených indikátorů za skupinu povolání s průměrem ze všech skupin povolání v ČR umožňuje identifikovat specifika povolání a oblasti, ve kterých jsou na pracovníky kladeny nadprůměrně vysoké nároky. V rámci podkapitoly jsou dále uvedeny údaje o obvykle požadovaném a postačujícím vzdělání. Obvykle požadované vzdělání je úroveň vzdělání obvykle vyžadovaná pro získání vykonávaného pracovního místa. Tato úroveň vzdělání je přepočtena na počet let nutných v příslušné zemi k získání dané úrovně vzdělání. Postačující požadované vzdělání je úroveň vzdělání nezbytná k uspokojivému vykonávání práce na daném pracovním místě. Tato úroveň vzdělání je přepočtena na počet let nutných v příslušné zemi k získání dané úrovně vzdělání. Porovnání obvykle požadovaného vzdělání za danou skupinu povolání s průměrnou obvykle požadovanou dobou vzdělávání za všechny skupiny povolání v rámci ČR ukazuje kvalifikační náročnost, tedy zda požadavky na dobu vzdělávání na pracovníky v dané skupině povolání jsou vyšší nebo nižší než v průměru a zda jsou tyto rozdíly vyjádřené počtem let vzdělávání výrazné. Uvedené údaje dále umožňují srovnat nároky v ČR a v zemích EU jako celku. Tedy jinými slovy, zda úroveň vzdělání požadovaná v dané skupině povolání v ČR vyjádřená počtem let vzdělávání je vyšší nebo nižší než v průměru v zemích EU jako celku. Nejdelší obvykle požadovaná doba vzdělávání je ve skupinách Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví, Specialisté v oblasti vědy a techniky, Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání, Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě, Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií a Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání. Nejkratší naopak ve skupinách Uklízeči a pomocníci, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají, Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Dále jsou v podkapitole uváděny informace o tom, jaké dovednosti pracovníci při výkonu zaměstnání nejčastěji využívají, které ukazují kvalifikační náročnost z tohoto pohledu. V grafu Četnost využití dovedností v zaměstnání jsou uvedeny hodnoty indexů využití čtenářských, písemných a numerických dovedností v práci a index využití ICT dovedností v práci. Index využití čtenářských dovedností v práci charakterizuje četnost čtení. Ukazuje, jak často pracovník v rámci pracovní činnosti čte dokumenty (například směrnice, pokyny, dopisy, poznámky, y, články, knihy, příručky, účtenky, faktury, diagramy, mapy). Četnost využití čtenářských dovedností je nejvyšší ve skupinách povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní, Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností, Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností, Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání. Naopak velmi nízká je ve skupinách Uklízeči a pomocníci a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Index používání písemných dovedností v práci vyjadřuje četnost psaní. Tento index poskytuje informaci o tom, jak často pracovník v dané skupině povolání vytváří psané dokumenty (například píše dopisy, poznámky, y, články, zprávy, nebo vyplňuje formuláře). Index využití písemných dovedností je nejvyšší ve skupinách povolání Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností, Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání, Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě a Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní. Naopak nízkých hodnot dosahuje Index používání písemných dovedností ve skupinách Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí, Uklízeči a pomocníci. Index používání numerických dovedností v práci vyjadřuje četnost počítání. Ukazuje, jak často pracovník v rámci své pracovní činnosti provádí různé numerické úkony (například kalkulaci cen, nákladů nebo rozpočtu; používá zlomky, desetinná čísla nebo procenta; používá kalkulačku; připravuje grafy nebo tabulky; používá algebru nebo vzorce; používá pokročilou matematiku nebo statistiku jako je například trigonometrie nebo regresní analýza). Index používání numerických dovedností je nejvyšší ve skupinách povolání Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností, Specialisté v oblasti vědy a techniky, Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě, Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech. Naopak nízký je ve skupinách Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy, Uklízeči a pomocníci a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. 11

13 Index využití ICT dovedností v práci ukazuje, jak často člověk ve své práci používá informační technologie (například , internet, tabulkové procesory, textové procesory, programovací jazyky; provádí online transakce; účastní se on-line diskuzí jako jsou konference nebo chaty). Index využití ICT dovedností je nejvyšší ve skupinách Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností, Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností, Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání, Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě, Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. Naopak nejnižší je ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení. Porovnání vzájemné úrovně uvedených indexů charakterizuje danou skupinu povolání z hlediska četnosti a náplně práce a požadavků, které jsou na pracovníky v jednotlivých povoláních kladeny. Porovnání hodnot uvedených indexů za skupinu povolání s průměrem ze všech skupin povolání v ČR umožňuje identifikovat oblasti, kterým se pracovníci na těchto pracovních místech nejčastěji věnují, a ve kterých jsou na v tomto smyslu na ně kladeny určité nároky. Graf zároveň ukazuje, zda je struktura pracovních činností v daném povolání v ČR srovnatelná se zeměmi EU. Dále je v této podkapitole uveden údaj a podílu pracovníků v dané skupině povolání, kteří nemají žádné zkušenosti s používáním počítače. Lze z něj vyvodit, ve kterých skupinách povolání je podíl pracovníků bez zkušeností s prací s PC vysoký a kde jsou tedy kvalifikační nároky na využití ICT nízké. Nejvyšší podíl pracovníků bez zkušenosti s prací na PC najdeme ve skupinách povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení, Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí, Uklízeči a pomocníci, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Ú r o v e ň z n a l o s t í, d o v e d n o s t í a k o m p e t e n c í p r a c o v n í k ů V této podkapitole je uveden graf Úroveň schopností a dovedností, který ukazuje průměrnou dosaženou úroveň čtenářské a numerické dovednosti a dovednosti řešit problémy v dané skupině povolání a porovnává ji s průměrem ze všech skupin povolání v ČR. Dále je v grafu obdobně uvedena i průměrná úroveň za uvedenou skupinu povolání v zemích EU a průměr za všechny skupiny povolání v zemích EU. Porovnání údajů v grafu ukazuje úroveň dovedností pracovníků v dané skupině povolání a umožňuje jak vzájemné porovnání (tedy zjištění zda jsou např. vyšší čtenářské nebo numerické dovednosti pracovníků), tak i srovnání s průměrem za všechny skupiny povolání, ze kterého vyplývá, zda pracovníci dosahují v určitých oblastech nadprůměrné úrovně. Čtenářská dovednost je schopnost porozumět psaným textům, hodnotit je, používat je a zabývat se jimi s cílem účastnit se života společnosti, dosahovat svých cílů a rozvíjet své vědomosti a potenciál. Ke skupinám povolání s nejvyšší úrovní čtenářských dovedností patří Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání, Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě, Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií a Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní. Numerická dovednost je schopnost získávat, používat, interpretovat a sdělovat matematické informace a představy s cílem zapojovat se do rozmanitých matematických situací života a zvládat jejich nároky. Ke skupinám povolání s nejvyšší úrovní numerických dovedností patří Specialisté v oblasti vědy a techniky, Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií, Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě, Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. Dovednost řešit problémy je schopnost řešit pracovní, osobní i občanské problémy stanovením vhodných cílů a plánů a získáváním a používáním informací za pomoci počítačů a počítačových sítí. Nejvyšší úrovně dosahují pracovníci ve skupinách Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností, Specialisté v oblasti vědy a techniky, Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě, Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií, Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií. V grafu Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání jsou uvedeny údaje o důležitosti a náročnosti kompetencí, znalostí a dovedností dané skupiny povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami. Z grafu je například možné vyčíst, jaké kompetence jsou pro výkon 12

14 povolání nejdůležitější a zda jsou podstatnější než v průměru za všechny skupiny povolání. Obdobně je možné zjistit, jaké znalosti a dovednosti v dané skupině povolání pracovníci nejvíce potřebují a v jakých oblastech je nejvyšší úroveň náročnosti. Kompetence zahrnují schopnosti osobnostní, sociální a metodologické, znalosti následující skupiny: Vzdělání a výchova, Humanitní obory a umění, Společenské obory, obchod a právo, Přírodovědní obory, matematika a informatika, Technické obory, výroba a stavebnictví, Zdravotnictví a sociální péče, Služby, Podnikání, administrativa a řízení. Poslední součástí jsou následující dovednosti: Kognitivní dovednosti, Praktické dovednosti, Komunikace v mateřském jazyce, Komunikace v cizím jazyce, Numerické dovednosti a základy STEM (tj. Science, Technology, Engineering, Math, tedy souhrnně přírodovědné a technické obory), Schopnost se dále učit. Hodnoty u jednotlivých skupin tak ukazují, které kompetence, znalosti a dovednosti jsou v povoláních daného odvětví (a tedy i v odvětví jako celku) důležité, a zároveň je možné porovnat jejich úroveň důležitosti oproti celkovému průměru za všechna odvětví. Dále je možné porovnat u jednotlivých skupin kompetencí, znalostí a dovedností úroveň, jaká je u nich úroveň náročnosti ve srovnání s úrovní důležitosti. Každý z indikátorů uvedených v grafu představuje průměrnou hodnotu složenou z celé škály podrobnějších aspektů daných kompetencí, znalostí nebo dovedností. Například indikátor Důležitost osobnostních schopností zahrnuje aspekty jako Přizpůsobivost, Pracovitost, Zájem o ostatní, Spolupráci, Spolehlivost, Generování nápadů, Nezávislost, Iniciativu, Zavádění inovací, Zásadovost, Vůdcovství, Monitorování, Originalitu, Vytrvalost, Schopnost rozpoznat problém, Sebeovládání, Odolnost vůči stresu a Kreativní myšlení S o c i á l n ě - p s y c h o l o g i c k é c h a r a k t e r i s t i k y p o v o l á n í V této podkapitole jsou analyzovány sociálně-psychologické aspekty povolání, především pracovní orientace a pracovní hodnoty. Graf Pracovní orientace ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. V grafu jsou tyto modely vyjádřeny jako prostředí manuálně technické, intelektuální, resp. vědecké, umělecké, sociální podnikavé a konformní (v něm převažuje administrativa, důraz na detaily, práce podle pokynů). Z grafu je možné vyčíst, jaké činnosti v dané skupině povolání převažují, a dále zda jsou ve srovnání s ostatními pracovními místy zastoupeny ve větší nebo menší míře. Dalším grafem v této subkapitole jsou Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků. Graf ukazuje pracovní hodnoty, které charakterizují náplň a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Z grafu je možné zjistit, které hodnoty jsou pro pracovníky nejpodstatnější, a porovnat strukturu hodnot s průměrem za všechna pracovní místa. 3. Shrnutí V poslední kapitole je provedeno shrnutí hlavních závěrů z celého profilu dané skupiny povolání. 13

15 Část B Detailní popis Profily skupin povolání metodologie a data pro použité indikátory 1. 1 V y m e z e n í s k u p i n y p o v o l á n í Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu pro výpočet podílu odvětví na zaměstnanosti a data z Národních účtů ČSÚ pro výpočet podílu odvětví na hrubé přidané hodnotě. Dále jsou využity údaje z Národní soustavy povolání ( Roky: údaje za rok P o č e t z a m ě s t n a n ý c h Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu a Labour Force Survey z Eurostatu. Použita jsou data za rok Vzhledem ke změně klasifikace povolání z KZAM na CZ-ISCO jsou údaje pro rok 2000 mírnou aproximací, nikoliv přesnými hodnotami z datového souboru R o z l o ž e n í v o d v ě t v í c h Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: pro EU28 jsou použita data z European Union Labour Force Survey (EU LFS) z Eurostatu. Pro českou republiku jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu. Analyzované roky: většinou se jedná o údaje za rok Při počítání indikátorů krajské koncentrace a exkluzivity byly pro zvýšení robustnosti dat sloučeny údaje za roky 2012 až Výpočet indikátorů koncentrace a exkluzivity: při výpočtu se vychází z upraveného Herfindahl- Hirschmanova indexu. Indikátor odvětvové koncentrace se vypočítá jako Indikátor odvětvové exkluzivity se vypočítá jako 26 IK i = ( z 2 io ) z i o=1 26 IE i = ( z 2 io ) z o o=1 kde: IK i je indikátor odvětvové koncentrace pro skupinu povolání i, IE i je indikátor odvětvové exkluzivity pro skupinu povolání i, o je odvětví 1 až 26 (definice odvětví viz níže), z io je počet zaměstnaných osob ze skupiny povolání i v odvětví o, z i je počet zaměstnaných osob ve skupině povolání i celkem a 14

16 z o je počet zaměstnaných osob v odvětví o celkem. Krajská koncentrace se vypočítá analogicky, jen je v rovnicích 26 odvětví nahrazeno 14 kraji ČR. Definice analyzovaných odvětví: pro analýzu bylo použito členění do 26 odvětví, tak jak jsou definovány v informačním produktu Profily odvětví. Zde je jejich seznam i jejich vymezení podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE 1 ):

17 Hranice pro kategorie v mapách krajské koncentrace: V první mapě v profilu povolání, která zobrazuje Indikátor krajské koncentrace, je zobrazen tento ukazatel: KZ ik = z ik z i z k z ČR kde: KZ ik je index krajské koncentrace pro skupinu povolání i v kraji k zohledňující celkovou velikost (z pohledu počtu zaměstnaných) kraje, z ik je počet zaměstnaných osob ve skupině povolání i v kraji k, z i je počet zaměstnaných osob ve skupině povolání i celkem, z k je počet zaměstnaných osob v kraji k celkem a z ČR je počet zaměstnaných osob v ČR celkem. Podle velikosti indexu KZ ik je pak pro danou skupinu povolání každý z krajů ČR zařazen do jedné z níže uvedených skupin takto: 0 % < KZ ik <= 70 % Velmi nízký 70 % < KZ ik <= 85 % Nízký 85 % < KZ ik <= 100 % Podprůměrný 100 % < KZ ik <= 105 % Nadprůměrný 105 % < KZ ik <= 120 % Vysoký 120 % < KZ ik Velmi vysoký Hranice pro kategorie v mapách krajské exkluzivity: Ve druhé mapě v profilu povolání, která zobrazuje krajskou exkluzivitu, je pro zabarvení jednotlivých krajů v ČR v dané skupině povolání využit tento ukazatel: kde: KE ik = z ik z k KE ik je index krajské exkluzivity pro skupinu povolání i v kraji k, z ik je počet zaměstnaných osob ve skupině povolání i v kraji k a z k je počet zaměstnaných osob v kraji k celkem. Podle velikosti indexu KE ik je pak pro danou skupinu povolání každý z krajů ČR zařazen do jedné z níže uvedených skupin takto: 0,0 % < KE ik <= 1,5 % Velmi nízký 1,5 % < KE ik <= 4,0 % Nízký 4,0 % < KE ik <= 6,0 % Podprůměrný 6,0 % < KE ik <= 8,0 % Nadprůměrný 8,0 % < KE ik <= 11,0 % Vysoký 11,0 % < KE ik Velmi vysoký 16

18 1. 4 P r o j e k c e d o r o k u e x p a n z i v n í a n a h r a z o v a c í p o p t á v k a Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: expanzivní poptávka je spočítána na základě projekce připravené CEDEFOPem (Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy) a vlastními výpočty Střediska vzdělávací politiky PedF UK. Nahrazovací poptávka je spočítána týmem Střediska vzdělávací politiky PedF UK na základě data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu. Podrobně se celou projekcí trhu práce podle skupin povolání zabývá samostatná studie Vývoj povolání. Projekce pracovních míst a zaměstnanosti v ČR do roku 2025 podle skupin povolání, která je také výstupem projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) M o b i l i t a m e z i s k u p i n a m i p o v o l á n í Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu. Roky: data D e m o g r a f i c k á s t r u k t u r a Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu. Výpočet a jednotky: Průměrný věk: je vypočítán jako aritmetický průměr věku osob zaměstnaných v dané skupině povolání. Přehled a definice použitých oborů vzdělání: Obory vzdělání (58 detailních skupin) Obecné vzdělání (ISCED 0) Pedagogika (ISCED 142) Příprava učitelů pro předškolní výchovu (ISCED 143) Příprava učitelů pro základní vzdělávání (ISCED 144) Příprava učitelů odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů (ISCED ) Výtvarné, hudební a divadelní umění (ICED ) Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce (ISCED 213) Design (ISCED 214) Uměleckořemeslné dovednosti (ISCED 215) Jazyky, historie a náboženství (ISCED 22 kromě 226) Filozofie a etika (ISCED 226) Ekonomie (ISCED 314) Společenské vědy a vědy o lidském chování (ISCED ) Politické vědy a občanská nauka (ISCED 313) Žurnalistika, knihovnictví a informace (ISCED 32) Velkoobchod a maloobchod (ISCED 341) Marketing a propagace (ISCED 342) Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví (ISCED 343) Účetnictví a daně (ISCED 344) Management a správa (ISCED 345) Sekretářské, kancelářské práce a pracovníci prostředí (ICED 346) 17