Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod V y m e z e n í s k u p i n y p o v o l á n í Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. (ISCO 52 kromě 522). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 16 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Pokladníci v prodejnách (ISCO 52303) 35,3% 35,3% Obsluha čerpacích stanic a mycích linek dopravních prostředků (ISCO 52450) 15,5% 50,9% Pracovníci v oblasti prodeje jinde neuvedení (ISCO 52499) 9,1% 60,0% Obsluha v zařízeních rychlého občerstvení (ISCO 52460) 8,3% 68,4% Stánkoví prodavači potravin (kromě rychlého občerstvení) (ISCO 52110) 7,5% 75,9% Pokladníci a prodavači jízdenek v osobní dopravě (ISCO 52305) 4,5% 80,4% Prodejci po telefonu (ISCO 52440) 3,7% 84,1% Pokladníci v organizacích (ISCO 52302) 3,2% 87,3% Podomní prodejci (ISCO 52430) 2,7% 90,0% Pouliční prodavači rychlého občerstvení (ISCO 52120) 2,1% 92,2% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 8 povolání: Pokladní, Pokladník, Obsluha čerpací stanice s PHL, Referent internetového obchodu, Osobní pokladník železniční dopravy, Manekýn, Pracovník pronájmu prádla, Nákladní pokladník železniční dopravy P o č e t z a m ě s t n a n ý c h Počet zaměstnaných Pokladníků, prodavačů vstupenek a jízdenek apod. se nemění. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 63 tisíc osob. Průměrná změna počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představovala zhruba 0,01 % ročně. Nezměnil se ani jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 1,3 % (7. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Počet těchto pracovníků dynamicky rostl zejména v devadesátých letech (výstavba velkoformátových prodejen a obchodních center). V dalším období se jich počet stabilizoval a byl negativně ovlivněn ekonomickou krizí. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Provozovatelé Pracovníci v oblastiodborní pracovníci prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání pouze 7,9 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti vysoká (vyšší je pouze u 2 skupin povolání). Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 3,2 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 1,5 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 1,3 %, tj. je o 0,2 p. b. nižší než v EU28. Téměř stejný podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti jako v ČR je na Slovensku a ve Švédsku. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% DK MT PT NL BG CY HR LT EL EE FI PL UK ES FR RO EU28 IT HU SE SK CZ BE AT SI LV DE IE LU Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS R o z l o ž e n í v o d v ě t v í c h Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. je v ČR i EU28 charakteristická vysokou odvětvovou koncentrací a vykazuje tedy nižší míru rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že je odvětvová koncentrace v rámci skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. v ČR i EU28 velmi podobná. Odvětvová koncentrace dosahuje v ČR i EU28 prakticky stejné úrovně. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace dosahuje v ČR ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. nejvyšších hodnot především v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (70,6 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). V rámci ostatních odvětví je úroveň odvětvové koncentrace jen velmi nízká. To je koneckonců dobře patrné i z níže přiložené tabulky zobrazující rozložení skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. v jednotlivých odvětvích. Mezi odvětví s vyšší mírou odvětvové koncentrace bychom mohli ještě zařadit odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (12,5 %). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 70,6% 70,0% Ubytování, stravování a pohostinství 12,5% 10,9% Doprava, skladování a poštovní činnosti 5,0% 2,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 3,4% 2,3% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 2,0% 3,6% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 1,6% 1,2% Veřejná správa a obrana 1,0% 0,4% Zdravotní a sociální péče 0,8% 0,5% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,6% 0,4% Potravinářský a tabákový průmysl 0,5% 1,1% Ostatní odvětví 2,0% 6,7% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 V EU28 je situace z pohledu odvětvové koncentrace v rámci jednotlivých odvětví prakticky totožná. Nejvyšší odvětvovou koncentraci vykazuje v EU28 odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, podobně jako v ČR (70,0 %, o 0,6 p. b. méně než v ČR). Pokud v rámci EU28 srovnáme hodnoty odvětvové koncentrace v tomto odvětví s ostatními sledovanými odvětvími, můžeme opět pozorovat poměrně výrazný rozdíl. I zde vykazuje vyšší míru odvětvové koncentrace odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (10,9 %, o 1,6 p. b. méně než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. je zaměstnána ve Středočeském kraji. V tomto kraji pracuje více téměř 16 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 5 p. b. více). Dalších téměř 15 % pracuje v Praze (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 16 %), více než 11 % v Ústeckém kraji (kraj má 7% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 9 % v Moravskoslezském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR průměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Ústeckém kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. zaměstnáno 11 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Ústecký kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 7 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. v kraji je tedy vzhledem k jeho velikosti velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, jak je na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Z grafu je jasně zřetelné, že tato skupina povolání je charakteristická velmi nízkou odvětvovou exkluzivitou a to jak v ČR, tak i v EU28. Úroveň odvětvové koncentrace v rámci skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. je přitom v ČR a EU28 prakticky totožná. V ČR vykazuje tato skupina povolání ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami čtvrtou nejnižší odvětvovou exkluzivitu. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu společností Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Velmi nízká úroveň odvětvové exkluzivity skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. se samozřejmě odráží také ve velikosti podílů pracovníků této skupiny v rámci jednotlivých odvětví. Nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. je evidován v rámci odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, přičemž činí pouze 7,5 % (tedy 7,5 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Ve srovnání s ostatními odvětvími vykazuje vyšší podíl také odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (4,0 %). V rámci ostatních odvětví jsou podíly pracovníků skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. velmi nízké. V EU28 je situace velmi podobná, i zde jsou podíly pracovníků v jednotlivých odvětvích velmi nízké. Nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. vykazuje v EU28 odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (7,1 %, o 0,4 p. b. méně než v ČR) a Ubytování, stravování a pohostinství (3,5 %, o 0,5 p. b. méně než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 7,5% 7,1% Ubytování, stravování a pohostinství 4,0% 3,5% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 1,1% 0,6% Doprava, skladování a poštovní činnosti 1,1% 0,8% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 1,0% 1,3% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 1,0% 0,9% Vydavatelské a mediální činnosti 0,6% 1,4% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,3% 0,4% Potravinářský a tabákový průmysl 0,3% 0,7% Veřejná správa a obrana 0,2% 0,1% Podíl na zaměstnanosti celkem 5,1% 5,8% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Ústecký 2,0% Středočeský 1,8% Karlovarský 1,7% Olomoucký 1,5% Vysočina 1,5% ČR celkem 1,3% Praha 1,2% Liberecký 1,1% Plzeňský 1,1% Zlínský 1,1% Moravskoslezský 1,1% Pardubický 1,0% Jihomoravský 1,0% Královéhradecký 1,0% Jihočeský 0,8% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Pokladníků, prodavačů vstupenek a jízdenek apod. v Ústeckém (2,0 %), Středočeském (1,8 %), Karlovarském (1,7 %) a Olomouckém kraji (1,5 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 4,6% osob, což je o 1,3 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS P r o j e k c e d o r o k u e x p a n z i v n í a n a h r a z o v a c í p o p t á v k a Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Ačkoliv lze v důsledku změn ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 spolu s vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, očekávat nárůsty a poklesy v počtu pracovních míst v rámci jednotlivých skupin povolání, v případě Pokladníků, prodavačů vstupenek a jízdenek apod. pravděpodobně k žádným výrazným změnám nedojde. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 63 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků držet prakticky na stejné úrovni. Ve srovnání s ostatními skupinami je úroveň expanzivní poptávky ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. prakticky nulová. To je dobře patrné i z níže přiloženého grafu. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Přestože se do roku 2020 ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. neočekává žádná výrazná změna v počtu pracovních míst, je třeba počítat s obsazením již existujících pracovních míst, která budou uvolněna odchodem pracovníků do důchodu apod. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit téměř 8 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. potřeba nově obsadit zhruba 8 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1. 5. M o b i l i t a m e z i s k u p i n a m i p o v o l á n í Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je vysoce nadprůměrná. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují vysoké hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 2. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Uklízeči a pomocníci či Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 2. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Více pracovníků odešlo pouze ze skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Uklízeči a pomocníci či Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Do této skupiny povolání přišlo 18,5 % nově příchozích a odešlo 16,0 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 2,5 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je vyšší, než podíl odcházejících pracovníků Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 18,5 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 18,5% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 1,6% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 20,4% z toho nejčastěji: Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 4,3% Pracovníci v oblasti osobních služeb 3,5% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 1,6% Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 1,6% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 1,6% přišli ze vzdělávání (ze školy) 15,7% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 13,3% přišli z nezaměstnanosti 49,0% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 49,0 %. Jde tak o skupinu povolání s osmým nejvyšším podílem příchozích z nezaměstnanosti. Obdobný podíl v nově příchozích z nezaměstnanosti do skupiny povolání najdeme například u skupin povolání Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí či Uklízeči a pomocníci. Druhou nejpočetnější seskupení nově příchozích pracovníků představují lidé, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (20,4 %). Absolventi škol představují 15,7 % nově příchozích do této skupiny povolání. Obdobně vysoký podíl absolventů škol vstoupil například do skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb. Následují pracovníci, kteří přišli z předchozí neaktivity (13,3 %). Nejnižší zastoupení mají pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání (1,6 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že zastoupení jednotlivých skupin povolán je velmi nízké, přičemž nejčastěji šlo o skupiny 10

13 povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci, Pracovníci v oblasti osobních služeb Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy či Obsluha stacionárních strojů a zařízení Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 18,5 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 16,0 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 16,0% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 1,9% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 36,4% z toho nejčastěji: Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 11,2% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 5,6% Montážní dělníci výrobků a zařízení 2,3% Montážní dělníci výrobků a zařízení 1,9% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 1,9% odešli do vzdělávání (do školy) 13,6% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 20,1% z toho odešli do důchodu 12,1% odešli mezi nezaměstnané 28,0% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS Také zde je zřejmé, že nejvíce těch, kteří z této skupiny povolání odešli, odešli do zcela jiné skupiny povolání (36,4 %). Druhou největší skupinou jsou ti, kteří se stali nezaměstnanými (28,0 %). Následují ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními 20,1 % (mimo ty, kteří odešli do vzdělávání), přičemž do důchodu odešlo 12,1 %. Do vzdělávání odešlo 13,6 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Nejméně je těch, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (1,9 %). Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli do skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci. S odstupem následují odchody do skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, Montážní dělníci výrobků a zařízení a také se z nich stávali Montážní dělníci výrobků a zařízení a Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Jak můžeme vidět, je tato skupina povolání nejvíce navázána na skupinu povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci, kdy tato skupina je významná jak zdrojová skupina nově příchozích, tak cílová skupina odcházejících pracovníků. Na perspektivu této skupiny povolání poukazuje i fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané. Ačkoliv je fluktuace pracovní síly u této skupiny povolání vysoká, je zřejmé, že tato skupina povolání má na trhu práce dobrou perspektivu. 11

14 1. 6. D e m o g r a f i c k á s t r u k t u r a Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 40,4 roku, což je o 2,1 roku méně než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. je 7. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 13 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 3 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi v menší míře (nadprůměrně). Absolventi různých oborů vzdělání nacházejí uplatnění na pokladnách hypermarketů a supermarketů, kde se vyšší znalosti nevyžadují. Zaměstnávají se zde na částečné či zkrácené úvazky nebo jako brigádníci. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 5,6 % a je o 1,2 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 79 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 36 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání, z toho v 10 výrazně a Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Vzdělanostní struktura u skupiny Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. se pracovníci soustředí do dvou hlavních vzdělanostních kategorií do středního vzdělání s výučním listem (46,0 %) a do středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (44,2 %). S výrazným odstupem následují pracovníci se základním a nižším vzděláním (5,5 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání vykazuje jako nejvyšší ukončené terciární vzdělání (4,3 %), kdy nejčastěji jde o pracovníky s magisterským vzděláním (2,1 %), dále o pracovníky s dosaženým bakalářským stupněm vzdělání (0,9 %) a o pracovníky, kteří absolvovali vyšší odbornou školu (0,7 %). Doktorskou úroveň terciárního vzdělání vykazuje 0,6 % pracovníků této skupiny povolání. Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud dosáhl středního vzdělání s výučním listem či středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, neboť tyto dvě úrovně vzdělání vykazuje nejvíce pracovníků. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do této skupiny povolání bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni vyučení (50,0 % % inzerátů, kde byl uveden požadavek na vzdělání). Střední vzdělání s maturitou bylo požadováno v 34,6 % a minimálně střední vzdělání pak v 22,4 %. Požadavek na úroveň vzdělání byl uváděn u poloviny inzerátů hledajících pracovníky z této skupiny povolání. Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 72 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (12 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (37 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (21 oborů). Z tohoto vyššího množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 pracovníků soustředí hlavně do jednoho oboru Velkoobchod a maloobchod (19,8 %) s výučním listem. Pracovníci s jinými obory vzdělání jsou již podstatně méně zastoupeni. Po pracovnících se vzděláním získaným v oboru Velkoobchod a maloobchod s výučním listem, následují pracovníci, kteří absolvovali vzdělání v oboru Obecné vzdělání (6,3 %) na maturitní úrovni, Hotelnictví, restaurace, stravování (střední vzdělání s výučním listem 6,2 %) a Obecné vzdělání (základní vzdělání 5,5 %). Mezi 5 3 % se v této skupině povolání vyskytují pracovníci se vzděláním získaným v oboru Management a správa, a to na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou, Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (s výučním listem), Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, Velkoobchod a maloobchod a Účetnictví a daně na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. v ČR v roce % 15% 10% 5% 0% 16-Obchod (SŠ bez MZ) 01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ) 52-Hotelnictví (SŠ bez MZ) 01-Obecné vzdělání 20-Management (SŠ s MZ) 36-Oděvnictví (SŠ bez MZ) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 16-Obchod (SŠ s MZ) 19-Účetnictví (SŠ s MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Pokud jde o srovnání vyskytujících se oborů vzdělání u pracovníků s požadavky na obor vzdělání v analýze inzerce zaměstnání z roku , pak v inzertní nabídce zaměstnání nebyl obor vzdělání pro tuto skupinu povolání příliš často uváděn. Pouze 15 % inzerátů poptávajících pracovníky z této skupiny povolání obsahovalo požadavek na obor vzdělání. Pokud byl uveden požadavek na vzdělání, šlo o požadavek na ekonomicky orientované vzdělání, v méně případech na vzdělání ve společensky orientovaných oborech vzdělání. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Ú r o v e ň k v a l i f i k a č n í c h p o ž a d a v k ů Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (kolem 86 % pracovníků). Přibližně 4 % pracovníků dosahují postsekundárního vzdělání, kam patří především nástavbové studium. Terciární vzdělání se objevuje spíše okrajově, z toho přibližně 1 % pracovníků dosahuje vyššího odborného vzdělání a kolem 3 % magisterské úrovně vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména ve směru posílení podílu nižší úrovně vzdělání, kdy část pracovníků uvádí, že pro jejich práci by byla dostačující nižší úroveň vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (21 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání), na druhé straně je vyšší zastoupení pracovníků s terciárním vzděláním, kdy asi 7 % pracovníků má vyšší odborné vzdělání, 5 % dosahuje bakalářské úrovně a asi 5 % magisterské úrovně vzdělání. Nejvhodnější struktura v průměru za země EU by zahrnovala další zvýšení podílu pracovníků s nižší úrovní vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem či s maturitní zkouškou. Oborové zaměření není u této skupiny až tak určující. Výhodu mohou mít pracovníci, kteří absolvovali v oboru Velkoobchod a Maloobchod jak na úrovni středního vzdělání s výučním listem, tak na úrovni maturitního vzdělání. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. se požadavky pracovních míst ve srovnání s jinými skupinami povolání pohybují zhruba kolem průměru. Vyžadována je na těchto pracovních místech především dostatečná míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů (index 2,2 odpovídá průměru) a schopnost dalšího učení (index 2,2 oproti 2,0 v průměru). Potřeba ovlivňovat ostatní pracovníky (index 2,1 oproti 1,8 v průměru) a nutnost plánování (index 2,1 oproti 2,2 v průměru) jsou mírně nižší. Ve srovnání s požadavky pracovních míst ostatních skupin povolání v ČR jsou na Pokladníky, prodavače vstupenek a jízdenek kladeny relativně vyšší požadavky v míře ovlivňování ostatních, která je zpravidla poměrně nízká, a v nárocích na další učení. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že požadavky pracovních míst v ČR jsou výrazně vyšší, než odpovídá v průměru zemím EU. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání, která je potřebná pro získání pracovního místa v této skupině povolání. Ve skupině Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek požadovaná doba vzdělávání dosahuje v průměru 11,5 roku, je tedy o 1,6 roku kratší než průměrná doba za všechny skupiny povolání, která činí 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání přitom v České republice ve skupině Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek činí jen 11,2 roku. Srovnání ČR se zeměmi EU ukazuje, že úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání je v zemích EU v průměru prakticky stejná. Obvyklá doba vzdělávání činí 11,5 roku a postačující doba 11,1 roku Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti. Index využití těchto dovedností dosahuje 2,5 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR. Nadprůměrně často využívají i čtenářské dovednosti i schopnost používat informační technologie (2,1, resp. 2,2 oproti 1,9, resp. 2,0 v průměru). Méně často potřebují písemné dovednosti. Zde je četnost využití nejnižší a zároveň i pod průměrem ze všech pracovních míst. V rámci zemí EU je četnost využití všech uvedených dovedností, s výjimkou numerických ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. nižší než činí průměr v EU ze všech skupin povolání. Ve srovnání s pracovníky ČR pak pracovníci v EU využívají tyto dovednosti rovněž méně často. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Ú r o v e ň z n a l o s t í, d o v e d n o s t í a k o m p e t e n c í p r a c o v n í k ů Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. dosahují poměrně vysoké úrovně především ve schopnosti řešit problémy. Nižší, ale přesto nadprůměrné jsou jejich numerické dovednosti, kam řadíme schopnost získávat, používat a interpretovat matematické informace. Relativně nižší jsou čtenářské dovednosti. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 296 bodů, což je o 14 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 2 roky vzdělávání navíc. Nadprůměrné úrovně dosahují i v numerických dovednostech (287 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů). Čtenářské dovednosti jsou mírně nižší, bodové ohodnocení činí 283 bodů, přesto jsou stále nad průměrem zhruba o 7 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na podstatně vyšší úrovni. Největší rozdíl je u numerických dovedností, kde pracovníci v ČR dosahují v průměru asi o 23 bodů lepšího výsledku. Ve čtenářské dovednosti a dovednosti řešit problémy činí tento rozdíl 14, resp. 13 bodů. Porovnáme-li situaci s okolními státy, pak se ovšem výsledky příliš neliší. Např. úroveň dovednosti řešit problémy přibližně odpovídá situaci na Slovensku, Polsku nebo v Německu a v Rakousku mají pracovníci výsledky dokonce příznivější. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod., podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především spolehlivost, zájem o ostatní, schopnost spolupráce, sebeovládání, zásadovost a odolnost vůči stresu. Poměrně důležité, z hlediska srovnání s ostatními skupinami přibližně na úrovni průměru, jsou sociální kompetence. Z nich jsou nejdůležitější schopnost pracovat ve skupině, vstřícnost a nápomocnost, dále schopnost řešit konflikty. Z metodologických kompetencí je podstatné zvládání svobody a četnosti rozhodování, vedení, řízení a motivace podřízených a schopnost ovlivňovat svým rozhodnutím spolupracovníky a umět je zaškolit. Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. potřebují pro výkon povolání především znalosti z oblasti služeb a dále administrativy, řízení, prodeje a marketingu. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání je komunikace v mateřském jazyce. Pracovníci musí být schopni komunikovat s nadřízenými i dalšími osobami, telefonovat a zvládat práci na veřejnosti. Relativně důležité jsou i numerické dovednosti, především základy matematiky a zvládání číselných operací. Z praktických dovedností je nejpodstatnější schopnost získávat informace, identifikovat události a děje, používat počítač při práci a monitorovat procesy. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US OccupationalInformation Network (O*NET), S o c i á l n ě - p s y c h o l o g i c k é c h a r a k t e r i s t i k y p o v o l á n í Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. převažuje systematická a přesná práce s fakty, čísly a daty s důrazem na detaily a přesnost (Konvenčnost). Dále je významně zastoupeno řízení a ovlivňování lidí, obchodní a ekonomické činnosti (Podnikavost). Významnou složku tvoří i manuálně technické činnosti, práce se stoji, na počítači a podobně (Realističnost). Podstatně je zastoupena i komunikace se zákazníky a s tím související informační činnost a pomoc zákazníkům (Sociálnost). Ve srovnání s jinými skupinami povolání je nadprůměrně zastoupena především práce s čísly a daty. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US OccupationalInformation Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro pracovníky v této skupině povolání jsou podstatné hlavně sociální vztahy na pracovišti a dále podpora jejich práce. Dobrá pracovní podmínky, uznání, úspěch a rovněž nezávislost nejsou až tak podstatné. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je ovšem pouze důležitost sociálních vztahů zhruba na úrovni průměru ze všech pracovních míst, ostatní aspekty jsou důležité podprůměrně. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Úspěch 60% Pracovní podmínky 40% 20% Nezávislost Skupina povolání 0% Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US OccupationalInformation Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 16 různých povolání. Největší z nich jsou Pokladníci v prodejnách (ISCO 52303) a Obsluha čerpacích stanic a mycích linek dopravních prostředků (ISCO 52450). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně nízký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 7. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání téměř stejný podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti jako v ČR je na Slovensku a ve Švédsku. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Pokladníků, prodavačů vstupenek a jízdenek apod. vysoká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 7,9 %. Skupina povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická vysokou koncentrací a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. V rámci ostatních odvětví je úroveň odvětvové koncentrace jen velmi nízká. Exkluzivita skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. naopak dosahuje v ČR a EU28 velmi nízkých hodnot. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v rámci odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Ve srovnání s ostatními odvětvími vykazuje vyšší podíl také odvětví Ubytování, stravování a pohostinství. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. k žádným výrazným změnám v počtu pracovních míst nedojde do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků držet prakticky na podobné úrovni jako v roce 2014 (v rámci VŠPS zde bylo v roce 2014 evidováno přibližně 63 tisíc osob). Přesto je nutné počítat s tím, že některá pracovní místa bude třeba nově obsadit, z důvodu odchodu pracovníků do důchodu apod. svá současná pracovní místa by mělo opustit téměř 8 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit asi 8 tisíc pracovních míst. Mobilita pracovníků je v případě skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. ve srovnání s ostatními skupinami povolání významně vyšší. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Odcházející pracovníci míří nejčastěji do jiných povolání. Tato skupina povolání je nejvíce navázána na skupinu povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci, kdy tato skupina je významná jak zdrojová skupina nově příchozích, tak cílová skupina odcházejících pracovníků. Na perspektivu této skupiny povolání poukazuje fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané. Ačkoliv je fluktuace pracovní síly u této skupiny povolání vysoká, je zřejmé, že tato skupina povolání má na trhu práce dobrou perspektivu. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 40,4 roku, což je o 2,1 roku méně než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy ty tvoří téměř 79 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury v této skupině povolání výrazně převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (kolem 86 % pracovníků). Přibližně 4 % pracovníků dosahují postsekundárního vzdělání, kam patří především nástavbové a pomaturitní studium. Terciární vzdělání se objevuje spíše okrajově. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména ve směru posílení podílu nižší úrovně vzdělání. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání, jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (21 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání), na druhé straně je zde vyšší zastoupení pracovníků s terciárním vzděláním. Ve skupině Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. je na pracovních místech vyžadována především dostatečná míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů a schopnost dalšího učení. Potřeba ovlivňovat ostatní pracovníky a nutnost plánování jsou mírně nižší. Srovnání se situací 23