Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr... 23

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě V y m e z e n í s k u p i n y p o v o l á n í Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (ISCO 33). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 76 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Obchodní zástupci (ISCO 33220) 17,9% 17,9% Odbytoví agenti (ISCO 33311) 5,1% 23,0% Obchodní referenti (ISCO 33392) 5,0% 28,0% Nákupčí (ISCO 33230) 4,9% 32,8% Odborní pojišťovací poradci (ISCO 33211) 4,6% 37,4% Odborní asistenti v administrativě (ISCO 33431) 4,6% 42,0% Realitní makléři (ISCO 33340) 4,5% 46,5% Odborní pracovníci v oblasti personalistiky, ekonomové práce (ISCO 33138) 3,6% 50,1% Vedoucí úředníků v logistice (ISCO 33417) 3,1% 53,2% Ostatní odborní pracovníci v oblasti účetnictví a ekonomiky (ISCO 33139) 2,8% 56,0% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 167 povolání. Jako příklad lze uvést: Obchodní zástupce, Obchodní cestující, Pracovník odbytu, Celní deklarant, Odborný obchodní referent, Nákupčí, Pojišťovací poradce, Asistentka, Obchodník s realitami, Personalista, Fakturant, Vedoucí v poštovním provozu, Mzdová účetní P o č e t z a m ě s t n a n ý c h Počet zaměstnaných Odborných pracovníků v obchodní sféře a veřejné správě mírně klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 373 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,1 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 7,5 % (největší skupina povolání ze 40 skupin). Výrazným mezníkem ve vývoji počtu pracovních míst byla změna ekonomických a společenských poměrů na začátku 90. let minulého století, která výrazným způsobem ovlivnila vývoj ve všech ekonomických činnostech. Vznikla celá řada nových služeb a produktů a celkové fungování a organizaci ve firmách a institucích působících v této oblasti i podmínky a fungování trhu obecně. Počet těchto pracovníků v 90. letech výrazně vzrostl. Nyní jich je trhu práce dostatek a jejich počet kolísá v souvislosti s vývojem ekonomiky, tj. mírný pokles souvisel se světovou ekonomickou krizí. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Odborní pracovníci uměleckých a oblasti ubytovacích v obchodní sféře a tradičních řemesel a polygrafie a stravovacích služeb a obchodu veřejné správě Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 3,5 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 LU SE CY DK AT IT DE CZ HU FR LV SI EU28 LT FI SK NL UK MT EE PL BE HR ES PT IE BG EL RO V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 14,5 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 6,7 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 7,5 %, tj. je o 0,8 p. b. vyšší než v EU28. Ze zemí EU28 výrazně vyšší podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti je v Lucembursku. Pro tuto zemi je charakteristická silná otevřenost ekonomiky, integrace do větších hospodářských celků (tzv. Grande Région, Benelux, EU) a silná orientace na zahraniční obchod. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 13% 12% 11% 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS R o z l o ž e n í v o d v ě t v í c h Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě je v ČR charakteristická podprůměrnou odvětvovou koncentrací a tedy i nadprůměrnou mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Z níže přiloženého grafu zobrazujícího srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace můžeme vidět, že se Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě v ČR blíží skupinám s nejnižší úrovní odvětvové koncentrace. Také v EU28 dosahuje koncentrace ve srovnání s ostatními skupinami podprůměrných hodnot, ve srovnání s ČR je její úroveň téměř totožná. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětvích Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (21,0 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví) a Veřejná správa a obrana (18,7 %). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují také odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví (14,1 %) a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (11,5 %). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 21,0% 16,0% Veřejná správa a obrana 18,7% 20,7% Peněžnictví a pojišťovnictví 14,1% 12,0% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 11,5% 13,7% Stavebnictví 2,8% 2,6% Výroba kovů a kovodělných výrobků 2,7% 1,2% Doprava, skladování a poštovní činnosti 2,6% 3,8% Výroba elektrických a optických přístrojů 2,4% 1,1% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 2,1% 4,2% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 2,0% 1,9% Ostatní odvětví 20,0% 23,0% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 V EU28 jsou pracovníci skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nejvíce koncentrováni v odvětví Veřejná správa a obrana (20,7 %, o 2 p. b. více než v ČR). Vyšší úroveň odvětvové koncentrace je v EU28 dále evidována v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (16,0 %, o 5 p. b. méně než v ČR), Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (13,7 %, o 2,2 p. b. více než v ČR) a Peněžnictví a pojišťovnictví (12,0 %, o 2,1 p. b. méně než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě je zaměstnána v Praze, sídlí zde většina finančních institucí a zahraničních firem. V Praze pracuje více než 22 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 6 p. b. více). Dalších více než 12 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 10 % v Moravskoslezském kraji (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 9 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR), tj. v nejvýznamnějších regionálních centrech. V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nadprůměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve JIhomoravském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správězaměstnáno 12 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Jihomoravský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého obrázku můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Ze srovnání se skupinami s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity je dobře patrné, že exkluzivita dosahuje u této skupiny povolání v ČR velmi vysokých hodnot, její úroveň se blíží skupinám s nejvyšší odvětvovou exkluzivitou vůbec. V EU28 je odvětvová exkluzivita skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě výrazně nižší, oproti ČR dosahuje téměř polovičních hodnot. V EU28 je nicméně ve srovnání s ostatními skupinami míra odvětvové koncentrace této skupiny povolání stále vysoká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Odborní pracovníci ozbrojených silách oblasti ubytovacích v obchodní sféře a a stravovacích veřejné správě služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nejvyšší v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví (43,3 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). Podíl pracovníků této skupiny tvoří téměř polovinu všech pracovníků v tomto odvětví. Vyšší podíl pracovníků této skupiny vykazují také odvětví Veřejná správa a obrana (21,8 %), Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (16,0 %) a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (13,3 %). Z hlediska rozložení pracovníků je situace v EU28 poměrně podobná, přestože je celková úroveň exkluzivity výrazně nižší. Nejvyšší podíl pracovníků této skupiny je v EU28, podobně jako v ČR, v rámci odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví (26,9 %, o 16,5 p. b. méně než v ČR). Vyšší podíl pracovníků skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě dále vykazují odvětví Veřejná správa a obrana (20,0 %, o 1,8 p. b. méně než v ČR) a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (15,1 %, 0,9 p. b. méně než v ČR). V rámci ostatních sledovaných odvětví jsou podíly pracovníků této skupiny povolání poměrně nízké. 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Peněžnictví a pojišťovnictví 43,3% 26,9% Veřejná správa a obrana 21,8% 20,0% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 16,0% 15,1% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 13,3% 7,5% Vydavatelské a mediální činnosti 10,2% 6,3% Telekomunikační a informační technologie a činnosti 7,1% 6,4% Výroba elektrických a optických přístrojů 6,2% 5,4% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 6,1% 6,9% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 6,0% 7,1% Výroba strojů a zařízení 6,0% 5,8% Podíl na zaměstnanosti celkem 7,5% 6,7% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Praha 10,6% Jihomoravský 8,5% Plzeňský 8,4% Pardubický 8,1% ČR celkem 7,6% Liberecký 7,1% Moravskoslezský 7,0% Zlínský 6,9% Královéhradecký 6,9% Jihočeský 6,8% Středočeský 6,4% Vysočina 6,2% Ústecký 6,2% Olomoucký 5,8% Karlovarský 4,8% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Odborných pracovníků v obchodní sféře a veřejné správě v Praze (10,6 %), Jihomoravském (8,5 %), Plzeňském (8,4 %) a Pardubickém kraji (8,1 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Karlovarském a Olomouckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 8,5 % osob, což je o 2,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS P r o j e k c e d o r o k u e x p a n z i v n í a n a h r a z o v a c í p o p t á v k a Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě do roku 2020 očekávat velmi výrazné zvýšení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno téměř 373 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 32 tisíc. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině nejvyšší hodnoty tedy, jinými slovy, v této skupině povolání bude nárůst počtu pracovních pozic ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami nejvýraznější. To je dobře patrné i z níže přiloženého grafu. 8

11 Změna počtu prac. míst v tis. Změna počtu prac. míst v tis. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nicméně vykazuje velmi vysoké hodnoty také z hlediska nahrazovací poptávky. V rámci této skupiny dosahuje nahrazovací poptávka ve srovnání s ostatními skupinami nejvyšších hodnot. Do roku 2020 by totiž v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 49 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě potřeba nově obsadit téměř 81 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Odborní pracovníci Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v v obchodní sféře a veřejné správě uměleckých a ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu tradičních řemesel a polygrafie Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1. 5. M o b i l i t a m e z i s k u p i n a m i p o v o l á n í Na základě dostupných údajů můžeme konstatovat, že fluktuace pracovníků této skupiny povolání je průměrná, neboť do této skupiny povolání přišlo 8,8 % nových pracovníků, přičemž současně 8,7 % jich z této skupiny povolání odešlo. Jde o poměrně stabilní skupinu povolání, neboť rozdíl mezi nově příchozími a těmi, kteří odešli, činí 0,1 procentního bodu ve prospěch nově příchozích pracovníků. Obdobně vyrovnaného podílu mezi nově příchozími a odchozími dosahují skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení, Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají a Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností. Na základě dat je možné říci, že jde o skupinu povolání, ve které je průměrná výše fluktuace pracovních sil, ale současně jde o stabilní skupinu povolání, kde počet pracovníků zůstává stejný Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 8,8 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 8,8% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 12,8% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 33,9% z toho nejčastěji: Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě 4,1% Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 4,1% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 3,1% Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 2,2% Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. 1,8% přišli ze vzdělávání (ze školy) 9,1% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 18,4% přišli z nezaměstnanosti 25,7% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak je z uvedené tabulky patrné, nejvíce nových pracovníků v této skupině povolání tvoří ti, kteří do této skupiny povolání vstoupili z jiného povolání (33,9 %). Následují ti, kteří přišli z nezaměstnanosti (25,7 %) a ti, kteří před příchodem do této skupiny povolání byli neaktivní (18,4 %). Čtvrtou skupinu, co do počtu nově příchozích, představují ti, kteří sice změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (12,8 %). Nejméně nově příchozích přišlo ze vzdělávání (9,1 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Specialisty v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě (4,1 %) a Administrativní pracovníky, sekretáře apod., Následují další skupiny povolání - Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech, Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice a Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Jak jsme uvedli již v úvodu, jde o skupinu povolání s průměrnou úrovní fluktuace, kdy do skupiny přišel podobný podíl pracovníků, jaký z ní odešel. Skupina se tak jeví velmi stabilní. 10

13 Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 8,8 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 8,7 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 8,7% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 12,9% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 29,0% z toho nejčastěji: Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 4,6% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 3,0% Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě 2,5% Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 2,5% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 2,4% odešli do vzdělávání (do školy) 3,3% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 34,6% z toho odešli do důchodu 15,4% odešli mezi nezaměstnané 20,3% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Nejpočetnější skupinu zde představují ti, kteří opustili skupiny povolání a stali se neaktivními (34,6 %), přičemž do důchodu jich odešlo 15,4 %. Početnou skupinu také představují pracovníci, kteří z této skupiny povolání odešli do zcela jiné skupiny povolání (29,0 %). Mezi nezaměstnané odešlo 20,3 % pracovníků. S odstupem následují ti, kteří sice změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (29,0 %) a ti, kteří odešli do vzdělávání (2,3 %). Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Úředníky pro zpracování číselných údajů a v logistice a mezi Provozovatele prodejen, prodavače a příbuzné pracovníky. S mírným odstupem následují další skupiny povolání - Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě, Administrativní pracovníci, sekretáři apod. či Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Tato skupina povolání patří k těm, které mají průměrnou úroveň fluktuace pracovních sil, kdy jí patří 16. místo v pomyslném žebříčku fluktuace pracovních sil. Současně jde o perspektivní skupinu povolání, na což poukazuje i fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané. Je tak zřejmé, že tato skupina povolání má na trhu práce stabilní místo. 11

14 1. 6. D e m o g r a f i c k á s t r u k t u r a Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,9 roku, což je o 0,6 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě je 16. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Specialisté v Odborní oblasti pracovníci v informačních a obchodní sféře a komunikačních veřejné správě technologií Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 11 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o procentní bod více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi lehce nadprůměrně. Absolventů s vhodným profilem vzdělání je na trhu práce dostatek, část absolventů se potýká s problémy s nalezením odpovídajícího uplatnění na trhu práce. Nadále se budou zvyšovat požadavky na odbornou kompetenci ve vybraných činnostech, nároky na kvalitu pracovníků a důraz na lepší práci s klienty. Lze očekávat, že s postupem času budou i na pracovní pozice, které byli obsazovány absolventy maturitních oborů vzdělání, stále častěji přijímáni absolventi VŠ a VOŠ (na trhu práce je jich dostatek). Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 5,7 % a je o 1,7 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 11 skupin povolání je podíl nižší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě převládají mezi zaměstnanými v ČR mírně ženy. Ty tvoří téměř 55 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 12 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání a Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Vzdělanostní struktura u skupiny Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře Odborných pracovníků v obchodní sféře a veřejné správě je jednoznačně dominantní střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou (62,2 %). Následují pracovníci s dosaženým terciárním vzděláním (30,8 %), kdy nejčastěji jde o pracovníky, kteří absolvovali magisterskou úroveň vzdělání (20,6 %). Již o něco méně početnou skupinu představují pracovníci s bakalářským vzděláním (6,7 %) či absolventi vyšší odborné školy (3,3 %). Nejméně pracovníků s terciárním vzděláním dosáhlo doktorské úrovně vzdělání (0,2 %). S výrazným odstupem následují pracovníci, kteří dosáhli nižších úrovní vzdělání - třetí vzdělanostní skupinou jsou ti, kteří absolvovali střední vzdělání ukončené výučním listem (6,7 %) a čtvrtou pak pracovníci, kteří absolvovali pouze základní školu (0,2 %). Z uvedených údajů je zřejmé, že pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud dosáhl minimálně středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, neboť toto je nejčastější úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (42,6 % inzerátů poptávajících pracovníky z této skupiny), následoval požadavek na minimálně maturitní vzdělání (37,5 %) a vysokoškolské vzdělání bylo požadováno v 17,4 % inzerátů hledajících tyto pracovníky. Tomu, že na vzdělání těchto pracovníků zaměstnavatelům záleží, odpovídá i to, že pouze v 21,0 % inzerátů nebyl uveden požadavek na výši dosaženého vzdělání. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání mají značný rozptyl absolvovaného oboru vzdělání, kdy se v oborové struktuře vyskytlo 130 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ) 12-Ekonomie (ter. vzd.) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 20-Management (SŠ s MZ) 19-Účetnictví a daně (SŠ s MZ) 12-Ekonomie (SŠ s MZ) 40-Stavebnictví (SŠ s MZ) 20-Management (ter. vzd.) 31-Elektrotechnika (SŠ s MZ) vzdělání. Z tohoto velkého množství oborů vzdělání se relativně nejvíce pracovníků soustředí do oboru vzdělání Obecné vzdělání na střední úrovni vzdělání s maturitní zkouškou. Tento oboru vzdělání vykazuje 8,2 % pracovníků. Následují pracovníci s dalšími obory vzdělání Ekonomie na terciární úrovni vzdělání (7,6 %). Mezi 7 5 % se pohybuje podíl pracovníků s maturitním vzděláním v oborech Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, Management a správa, Účetnictví a daně a Ekonomie. Mezi 5 3 % se objevují pracovníci, kteří absolvovali v oborech Stavebnictví a inženýrské stavitelství na středoškolské úrovni, Management a správa na terciární úrovni a také Elektrotechnika a energetika na maturitní úrovni. Pracovníci s jinými obory vzdělání nepřesáhli 3 % zastoupení. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě v ČR v roce % 5% 0% V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Vysoký rozptyl oborů vzdělání potvrzují i údaje z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání jen u cca třetiny inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. Bylo patrné, že zaměstnavatelé u této skupiny povolání sledovali spíše výši dosaženého vzdělání, než obor vzdělání, který byl již méně častý. Pokud se požadavek na obor vzdělání objevil, pak k těm více frekventovaným patřil požadavek na vzdělání ekonomického směru a technického zaměření. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Ú r o v e ň k v a l i f i k a č n í c h p o ž a d a v k ů Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (65 % pracovníků). Přibližně 3 % pracovníků dosahují vyššího odborného vzdělání, asi 6 % bakalářské úrovně vzdělání a 20 % magisterské úrovně. Nejvhodnější struktura vzdělání se liší jen mírně, a to v navýšení podílu pracovníků s vyšším odborným vzděláním na úkor pracovníků s magisterskou úrovní vzdělání. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy téměř stejné, jako skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v průměru v zemích EU vyšší než v České republice. V zemích EU je v průměru vyšší podíl pracovníků s vyšším odborným vzděláním (13 %) a bakalářským vzděláním (11 %) na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním. Nejvhodnější úroveň vzdělání v zemích EU je posunutá k prakticky zaměřenému terciárnímu vzdělávání a dalšímu zvýšení podílu pracovníků s vyšším odborným vzděláním (15 %) a bakalářským vzděláním (18 %). Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou či terciární vzdělání v ekonomicky či technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Ekonomie, Management a správa či v oboru Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě jsou požadavky pracovních míst celkově relativně vysoké. Vyžadována je především vysoká míra nezávislosti (index 2,5 oproti průměru 2,2) a schopnost plánování (index 2,2 odpovídá průměru). Významně nad průměrem je dále míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky (index 2,1 oproti průměru 1,8). Potřeba schopnosti dalšího učení je rovněž mírně nad průměrem (index 2,1 oproti 2,0 v průměru). Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny mírně vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že zejména v oblasti požadavků na míru ovlivňování ostatních pracovníků jsou požadavky v ČR vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. 16

19 Index Požadavků pracovního místa Požadavky pracovních míst skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání, která je potřebná pro získání pracovního místa v této skupině povolání. Ve skupině Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě požadovaná doba vzdělávání dosahuje v průměru 14,2 roku, je tedy zhruba o rok delší než průměrná doba za všechny skupiny povolání, která činí 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání přitom v České republice činí 13,6 roku. Srovnání ČR se zeměmi EU ukazuje, že úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání je téměř shodná Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti. Četnost jejich využití je výrazně nad průměrem i ve srovnání s jinými skupinami povolání (index využití těchto dovedností dosahuje 2,7 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Nadprůměrně často využívají i informační technologie (index využití dosahuje 2,5 oproti průměru 2,0). Méně často, ovšem ve srovnání s jinými skupinami povolání výrazně nadprůměrně potřebují Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě i čtenářské a písemné dovednosti (index využití dosahuje 2,4 oproti 1,9 resp. 2,0 v průměru). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě mnohem vyšší než činí průměr ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a průměru ze zemí EU, pak pracovníci v České republice častěji potřebují numerické dovednosti, ostatní dovednosti využívají stejně často. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá ze skutečnosti, že v této skupině nepracují pracovníci bez zkušenosti s prací na PC. Podobná situace je i v ostatních zemích EU. 17

20 Index Využití dovedností v práci Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Ú r o v e ň z n a l o s t í, d o v e d n o s t í a k o m p e t e n c í p r a c o v n í k ů Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě dosahují nadprůměrné úrovně ve čtenářských i numerických dovednostech i ve schopnostech řešit problémy. Vysoké úrovně dosahují především ve schopnosti řešit problémy a v numerických dovednostech, kam řadíme schopnost získávat, používat a interpretovat matematické informace. Nadprůměrné z hlediska srovnání s ostatními povoláními jsou i jejich čtenářské dovednosti. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 299 bodů, což je o 11 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 1,5 roků vzdělávání navíc. Vysoké úrovně dosahují i u numerických dovedností (292 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů). Čtenářské dovednosti jsou mírně nižší (284 bodů), přesto stále nad průměrem zhruba o 9 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni. Například úroveň dovedností řešit problémy je v ČR ve skupině Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nižší než v Německu, ale lepší než v Polsku nebo na Slovensku. 18

21 Počet bodů - PIAAC 2012 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především spolehlivost, iniciativnost, schopnost spolupráce, odolnost vůči stresu. Dále jsou v této skupině nadprůměrně podstatné sociální kompetence. Z nich pracovníci potřebují zejména schopnost navazovat a udržovat kontakty a pracovat ve skupině. Relativně méně podstatné, ale ve srovnání s ostatními skupinami oborů stále nad průměrem, jsou metodologické kompetence, nutné je zejména organizování, strukturování práce a schopnost pracovat v časové tísni. Vzhledem k charakteru povolání potřebují Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě především znalosti z oblasti podnikání, administrativy a řízení a úřednické práce. Důležitost těchto znalostí i nároky na pracovníky jsou podstatně vyšší než v průměru za všechny skupiny povolání. Podstatné jsou i znalosti z oblasti zákaznických a osobních služeb. Ze společenských věd potřebují pracovníci především znalosti práva, veřejné správy a psychologie. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání je schopnost komunikace v mateřském jazyce, kde jsou důležitost i nároky výrazně nadprůměrné. Potřebné jsou i kognitivní dovednosti, zejména rozhodování a řešení problémů, zpracování informací a doplnění a využití relevantních znalostí. Potřebná je i schopnost se učit. 19

22 Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 100% 80% 60% 40% 20% 0% Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), S o c i á l n ě - p s y c h o l o g i c k é c h a r a k t e r i s t i k y p o v o l á n í Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě převažují systematická a přesná práce s čísly a fakty, administrativní činnosti. Práce často probíhá podle pokynů jiných lidí (Konvenčnost). Dále jsou výrazným prvkem práce v této skupině povolání řízení, ovlivňování a přesvědčování lidí, prodejní a ekonomické činnosti (Podnikavost). V menší míře jsou zastoupeny činnosti, které souvisí s informační a poradenskou činností (Sociálnost). Manuálně technické činnosti a analyzování a zkoumání a vyhodnocování jevů se vyskytují jen okrajově. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost Odborných pracovníků v obchodní sféře a veřejné správě v práci jsou nejdůležitější dobré sociální vztahy, dále i vytvoření dobrých pracovních podmínek, dostatečná podpora, nezávislost a úspěch. Relativně méně tito pracovníci vyžadují uznání. Význam většiny uvedených hodnot, s výjimkou potřeby podpory, je pro Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě důležitější než v průměru pro pracovníky za všechna pracovní místa. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 76 různých povolání. Největší z nich jsou Obchodní zástupci (ISCO 33220) a Odbytoví agenti (ISCO 33311). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je velmi vysoký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je lehce nadprůměrný také z hlediska mezinárodního srovnání. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Odborných pracovníků v obchodní sféře a veřejné správě poměrně nízká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 3,5 %. Skupina povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická podprůměrnou koncentrací a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují také odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. Exkluzivitu skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech lze naopak v ČR považovat za velmi vysokou, a to i ve srovnání s EU28, kde dosahuje exkluzivita téměř polovičních hodnot. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví. Podíl pracovníků této skupiny tvoří téměř polovinu všech pracovníků v tomto odvětví. Vyšší podíl pracovníků této skupiny vykazují také odvětví Veřejná správa a obrana, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě dojde ve srovnání s ostatními skupinami k velmi výraznému navýšení pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 32 tisíc. Z hlediska expanzivní poptávky dosahuje tato skupina povolání ve srovnání s ostatními skupinami nejvyšších hodnot. Nejvyšších hodnot dosahuje v této skupině povolání také nahrazovací poptávka svá současná pracovní místa by mělo opustit přibližně 49 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit téměř 81 tisíc pracovních míst. Mobilita pracovních sil ve skupině Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě je ve srovnání s ostatními skupinami povolání průměrná. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří zcela změnili své profesní zaměření a odcházejí mezi neaktivní. Tato skupina povolání je provázána zejména se skupinami povolání Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě, Administrativní pracovníci, sekretáři apod., Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech a Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice. Právě do těchto skupin povolání pracovníci ze skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nejčastěji jak odcházejí, tak také z nich přicházejí. Jde o perspektivní a stabilní skupinu povolání, kdy takřka stejný podíl pracovníků do ní vstoupí, jako z ní odejde. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,9 roku, což je o 0,6 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR mírně ženy ty tvoří téměř 55 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury jsou ve skupině Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě nejvíce zastoupeni pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (65 % pracovníků). Přibližně 3 % pracovníků dosahují vyššího odborného vzdělání, asi 6 % bakalářské úrovně vzdělání a kolem 20 % magisterské úrovně. Nejvhodnější struktura vzdělání se liší jen mírně, a to v navýšení podílu pracovníků s vyšším odborným vzděláním na úkor pracovníků s magisterskou úrovní vzdělání. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání tedy přibližně odpovídají skutečné vzdělanostní úrovni. Úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou ovšem v průměru v zemích EU vyšší než v České republice. Zejména je zde vyšší podíl pracovníků s vyšším odborným vzděláním a bakalářským vzděláním na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním. 23