Pracovníci v oblasti osobních služeb

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pracovníci v oblasti osobních služeb Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Pracovníci v oblasti osobních služeb (ISCO 51). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 37 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Kuchaři (kromě šéfkuchařů) (ISCO 51201) 25,1% 25,1% Číšníci a servírky (ISCO 51310) 19,6% 44,7% Správci objektů (ISCO 51530) 9,4% 54,1% Kadeřníci (ISCO 51410) 8,8% 62,9% Pomocní kuchaři (ISCO 51203) 5,5% 68,3% Vedoucí provozu v ubytování, stravování a pohostinství (kromě šk. jídelen a menz) (ISCO 51512) 4,8% 73,2% Kosmetici a maskéři (ISCO 51421) 3,9% 77,0% Maséři (kromě odborných masérů ve zdravotnictví) (ISCO 51423) 3,2% 80,2% Barmani (ISCO 51320) 3,1% 83,3% Manikéři a pedikéři (ISCO 51422) 2,8% 86,1% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 58 povolání. Jako příklad lze uvést: Kuchař teplé kuchyně, Kuchař pro přípravu pokrmů na objednávku, Číšník, Správce objektu, Kadeřník, Výrobce příloh, Hospodyně v restauračních a ubytovacích zařízeních, Kosmetička, Masér pro klasickou a regenerační masáž, Barman, Vizážistka, Průvodce cestovního ruchu Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Pracovníků v oblasti osobních služeb výrazně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 249 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 1,7 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 5,0 % (2. největší skupina povolání ze 40 skupin). Tato skupina povolání zahrnuje širší spektrum služeb. Nárůst počtu zaměstnaných této skupiny povolání souvisí se zvýšenou poptávkou po těchto službách, která je přímo úměrná rostoucím příjmům a zvyšující se spotřebě. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu osobních služeb Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 6,0 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti vysoká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Odborní pracovníci Pracovníci v oblasti v oblasti osobních služeb zdravotnictví Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno téměř 10 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 4,6 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 5,0 %, tj. je o 0,4 p. b. vyšší než v EU28. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% ES EL HR CY AT SK NL CZ IT IE FI DE SI EU28 MT PT BG LV DK UK HU FR SE EE LT RO LU BE PL Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Odvětvová koncentrace skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb dosahuje v ČR ve srovnání s ostatními skupinami nadprůměrných hodnot. Míra rozptýlenosti pracovníků této skupiny povolání napříč jednotlivými odvětvími je tedy poměrně nízká. Skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb je charakteristická nadprůměrnou odvětvovou koncentrací také v EU28. Z níže přiloženého grafu však můžeme vidět, že je úroveň odvětvové koncentrace této skupiny povolání v EU28 o něco nižší než v ČR. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Pracovníci v oblasti osobních služeb Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb dosahuje nejvyšších hodnot odvětvové koncentrace především v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (50,5 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje také odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (21,1 %) a Vzdělávání (12,0 %). V rámci ostatních odvětví je odvětvová koncentrace na velmi nízké úrovni. Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Ubytování, stravování a pohostinství 50,5% 47,6% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 21,1% 25,2% Vzdělávání 12,0% 5,5% Zdravotní a sociální péče 5,2% 5,2% Doprava, skladování a poštovní činnosti 2,3% 3,4% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 2,0% 3,7% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 1,9% 2,6% Potravinářský a tabákový průmysl 1,6% 0,5% Veřejná správa a obrana 1,1% 1,8% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 0,6% 2,2% Ostatní odvětví 1,7% 2,3% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Z hlediska úrovně odvětvové koncentrace v rámci jednotlivých odvětví je situace v EU28 velmi podobná. Také v EU28 vykazuje skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb nejvyšší hodnoty odvětvové koncentrace v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (47,6 %, o 2,8 p. b. méně než v ČR). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace můžeme, podobně jako v ČR, evidovat také v rámci odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (25,2 %, o 4,1 p. b. více než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb je zaměstnána v Praze, která je vzhledem k počtu obyvatel (zákazníků) přirozeným centrem služeb. V Praze pracuje více než 16 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (Praha má téměř stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR). Dalších více než 11 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), téměř 11 % v Moravskoslezském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 11 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR podprůměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Karlovarském kraji jsou ze skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb zaměstnány 4 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Karlovarský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 3 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb v kraji je tedy vzhledem k jeho velikosti vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Na níže přiloženém grafu se můžeme podívat, jak to v rámci skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb vypadá s odvětvovou exkluzivitou. Skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb vykazuje v ČR velmi vysokou úroveň odvětvové exkluzivity. Pokud se podíváme na níže přiložený graf, můžeme vidět, že odvětvová exkluzivita v rámci této skupiny povolání dosahuje v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami vůbec nejvyšších hodnot. Ve srovnání s ČR je v EU28 odvětvová exkluzivita skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb výrazně nižší. Úroveň odvětvové exkluzivity je v ČR ve srovnání s EU28 téměř dvojnásobná. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Pracovníci v oblasti osobních služeb Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb vykazuje v ČR odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (64,4 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V rámci tohoto odvětví jsou pracovníci skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb poměrně dominantní skupinou. Vyšší podíl pracovníků této skupiny povolání dále vykazuje odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (26,9 %) a Vzdělávání (9,2 %). Také v EU28 jsou pracovníci této skupiny nejvíce zastoupeni v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství. Přestože je úroveň odvětvové exkluzivity ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb v EU28 výrazně nižší než v ČR, odvětví Ubytování, stravování a pohostinství vykazuje v EU28 poměrně vysoký podíl těchto pracovníků (48,2 %, o 16,1 % méně než v ČR). Vyšší podíl pracovníků této skupiny povolání je také zaměstnán v rámci odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (21,3 %, o 5,5 p. b. méně než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Ubytování, stravování a pohostinství 64,4% 48,2% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 26,9% 21,3% Vzdělávání 9,2% 3,4% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 3,8% 4,2% Zdravotní a sociální péče 3,7% 2,2% Potravinářský a tabákový průmysl 3,6% 1,0% Doprava, skladování a poštovní činnosti 1,9% 3,0% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 1,7% 1,9% Zemědělství, lesnictví a rybolov 1,0% 0,6% Veřejná správa a obrana 0,9% 1,2% Podíl na zaměstnanosti celkem 5,1% 4,6% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Karlovarský 7,7% Jihočeský 5,3% Olomoucký 5,1% Jihomoravský 5,0% Praha 5,0% Liberecký 4,9% Vysočina 4,9% ČR celkem 4,9% Moravskoslezský 4,8% Ústecký 4,8% Středočeský 4,8% Pardubický 4,6% Plzeňský 4,4% Zlínský 4,4% Královéhradecký 4,1% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Pracovníků v oblasti osobních služeb v Karlovarském (7,7 %), Jihočeském (5,3 %), Olomouckém (5,1 %) a Jihomoravském kraji (5,0 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Královehradeckém a Zlínském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 4,6 % osob, což je o 1,4 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Ačkoliv lze v důsledku změn ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 spolu s vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, očekávat nárůsty a poklesy v počtu pracovních míst v rámci jednotlivých skupin povolání, v případě skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb pravděpodobně k žádným výrazným změnám nedojde. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 249 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit pouze o 1 tisíc osob (vzhledem k počtu již existujících pracovních míst je tento rozdíl prakticky nulový). Ve srovnání s ostatními skupinami je úroveň expanzivní poptávky ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb velmi nízká - to je dobře patrné i z níže přiloženého grafu. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Pracovníci v oblasti osobních služeb Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Přestože se do roku 2020 ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb neočekává výrazná změna v počtu pracovních míst, je třeba brát v úvahu skutečnost, že bude zapotřebí obsadit již existující pracovní místa, uvolněná pracovníky odcházejícími do důchodu apod. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit téměř 22 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb potřeba nově obsadit přibližně 20 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v osobních služeb oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je mírně nadprůměrná. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 10. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby či Montážní dělníci výrobků a zařízení. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání také k těm, které vykazují vyšší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 9. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel do skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby či Montážní dělníci výrobků a zařízení. Do této skupiny povolání přišlo 12,5 % nově příchozích a odešlo 11,1 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 1,4 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je vyšší, než podíl odcházejících pracovníků Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 12,5 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 12,5% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 8,7% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 18,2% z toho nejčastěji: Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu 2,3% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 2,0% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 1,8% Uklízeči a pomocníci 1,8% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 1,7% přišli ze vzdělávání (ze školy) 16,4% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 18,2% přišli z nezaměstnanosti 38,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 38,6 %. Jde o více jak třetinu nově příchozích. Obdobný podíl v nově příchozích do skupiny povolání najdeme například u skupin povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení či Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci. Následují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (18,2 %) a ti, kteří přišli z předchozí neaktivity (18,2 %). Absolventi škol představují 16,4 % nově příchozích do této skupiny povolání. Obdobně vysoký podíl absolventů škol vstoupil například do skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Nejnižší zastoupení mají pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání (8,7 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že zastoupení jednotlivých skupin povolán je velmi nízké, přičemž nejčastěji šlo o skupiny povolání Řídící 10

13 pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu či Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 12,5 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 11,1 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 11,1% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 9,9% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 22,4% z toho nejčastěji: Obsluha stacionárních strojů a zařízení 2,4% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 1,7% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 1,7% Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. 1,5% Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu 1,4% odešli do vzdělávání (do školy) 10,4% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 27,1% z toho odešli do důchodu 14,4% odešli mezi nezaměstnané 30,1% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS Největší skupinu tvoří pracovníci, kteří se po odchodu ze skupin povolání stali nezaměstnanými (30,1 %). Druhou skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními - 27,1 % (mimo ty, kteří odešli do vzdělávání), přičemž do důchodu odešlo 14,4 %. Následují ti, kteří z této skupiny povolání odešli do zcela jiné skupiny povolání (22,4%). Do vzdělávání pak odešlo 10,4 %, což je druhý nejvyšší podíl ze všech sledovaných skupin. Více pracovníků odešlo do vzdělávání pouze ve skupině povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Nejméně je v této skupině těch, změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (9,9 %). Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, vidíme, že stejně jako u těch, kteří do skupiny vstoupili, jsou podíly jednotlivých skupin povolání velmi malé. Relativně nejčastěji pracovníci odcházeli do skupin povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení, Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech či Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je celkem dobrá, kdy do ní více pracovníků přichází, než odchází. Z hlediska uplatnění pracovní síly na trhu práce lze u této skupiny povolání předpokládat, že bude schopna pojmout nové pracovníky. To do určité míry ukazuje i fakt, že do této skupin vstoupí z řad nezaměstnaných více lidí, než z ní do nezaměstnanosti odejde. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 40,9 roku, což je o 1,6 roku méně než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb je 8. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Pracovníci v oblasti osobních služeb Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 10 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je téměř stejný podíl jako celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi na úrovni průměru. Absolventi studijních oborů kuchař a číšník se potýkají s vyšší nezaměstnaností. Je to částečně ovlivněno nesouladem mezi zaměřením výuky a požadavky zaměstnavatelů, navíc úroveň mzdové nabídky zaměstnavatelů a pracovní podmínky odrazují absolventy od práce v oboru. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 6,5 % a je o 0,9 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy. Ty tvoří téměř 67 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 24 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání a Pracovníci v oblasti osobních služeb jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb. Vzdělanostní struktura u skupiny Pracovníci v oblasti osobních služeb v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře Pracovníci v oblasti osobních služeb se pracovníci soustředí do dvou hlavních skupin do středního vzdělání s výučním listem (55,6 %) a do středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (33,9 %). Následují pracovníci se základním a nižším vzděláním (5,6 %). Nejméně pracovníků vykazuje terciární vzdělání (4,9 %), kdy nejčastěji jde o pracovníky s magisterským vzděláním (3,1 %), dále o pracovníky s dosaženým bakalářským stupněm vzdělání (1,2 %) a o pracovníky, kteří absolvovali vyšší odbornou školu (0,7 %). Žádný z pracovníků této skupiny povolání s terciárním vzděláním nedosáhl doktorské úrovně vzdělání. Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud dosáhl středního vzdělání s výučním listem či středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, neboť tyto dvě úrovně vzdělání vykazují nejvíce pracovníků. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do této skupiny povolání bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni vyučení (77,2 % inzerátů, kde byl uveden požadavek na vzdělání). Ostatní úroveň vzdělání byla požadována jen minimálně. U této skupiny nebyl požadavek na úroveň vzdělání až tak častý, jako u skupin povolání s vyšší kvalifikační náročností. Úroveň vzdělání byla požadována u 38,0 % inzerátů. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání mají značný rozptyl absolvovaného oboru vzdělání, kdy se v oborové struktuře vyskytlo 103 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (32 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (45 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (24 oborů). Z tohoto velkého množství oborů vzdělání se nejvyšší podíl pracovníků soustředí zejména do jednoho oboru, a to do oboru 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 Hotelnictví, restaurace, stravování (27,0 %) na úrovni středního vzdělání s výučním listem. S výrazným odstupem následují další obory Kadeřnické a kosmetické služby (8,5 %) na úrovni středního vzdělání s výučním listem, Hotelnictví, restaurace, stravování (8,0 %)na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou, Obecné vzdělání (5,6 %) na základní úrovni vzdělání, Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (4,2 %) na úrovni středního vzdělání s výučním listem či Velkoobchod a maloobchod (3,8 %) také na úrovni středního vzdělání s výučním listem. K četněji zastoupeným ještě patří Obecné vzdělání na střední úrovni vzdělání s maturitní zkouškou a Management a správa také na maturitní úrovni vzdělání. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb v ČR v roce % 25% 20% 15% 10% 5% 0% 52-Hotelnictví (SŠ bez MZ) 55-Kadeřnicví (SŠ bez MZ) 52-Hotelnictví (SŠ s MZ) 01-Obecné vzdělání 36-Oděvnictví (SŠ bez MZ) 16-Obchod (SŠ bez MZ) 01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ) 20-Management (SŠ s MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u 13,4 % inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v naprosté většině chtěli vzdělání v oblasti Gastronomie, hotelnictví a turismu. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Pracovníci v oblasti osobních služeb převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, kam patří především vyučení a pracovníci s maturitou (kolem 85 % pracovníků). Jen okrajově jsou zastoupeni pracovníci s terciární úrovní vzdělání, asi 1 % dosahuje bakalářské úrovně vzdělání a 3 % magisterské úrovně. Nejvhodnější struktura vzdělání je jen lehce odlišná, a to v požadavku na mírně vyšší zastoupení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání se tedy zásadním způsobem neliší od skutečné vzdělanostní úrovně. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání, jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (23 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání). Na druhé straně je zde vyšší zastoupení pracovníků s vyšším odborným vzděláním (6 %). Nejvhodnější struktura v průměru za země EU by zahrnovala zejména ještě další zvýšení podílu pracovníků s nižší úrovní vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem či s maturitní zkouškou, a to v oboru Hotelnictví, gastronomie a turismus. Obor vzdělání však není u této skupiny povolání příliš významný. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Pracovníci v oblasti osobních služeb ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Pracovníci v oblasti osobních služeb se požadavky pracovních míst pohybují přibližně kolem průměru, resp. lehce pod průměrem. Vyžadována je především dostatečná míra nezávislosti a samostatnosti při plnění pracovních úkolů (index 2,3 oproti 2,2 v průměru). V menší míře a zároveň ve srovnání s ostatními skupinami povolání mírně podprůměrně je požadována schopnost plánování (index 2,1 oproti 2,2 v průměru). Relativně nejméně podstatné jsou pro tato pracovní místa schopnost dalšího učení (index 1,9 oproti 2,0) a ovlivňování ostatních pracovníků (index 1,7 oproti 1,8 v průměru). Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že kromě požadavku na míru ovlivňování ostatních pracovníků, která je i v ČR relativně nízká, kladou pracovní místa v zemích EU na Pracovníky v oblasti osobních služeb nižší požadavky. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání, která je potřebná pro získání pracovního místa v této skupině povolání. Ve skupině Pracovníci v oblasti osobních služeb požadovaná doba vzdělávání dosahuje v průměru jen 11,6 roku, je tedy o 1,5 roku kratší než průměrná doba vzdělávání za všechny skupiny povolání, která činí 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání přitom v České republice činí jen 11,2 roku. Srovnání ČR se zeměmi EU ukazuje, že úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání je v zemích EU v průměru ještě mírně nižší. Obvyklá doba vzdělávání zde dosahuje jen 11,0 roku a postačující doba 10,7 roku Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb nejvíce využívají? Pracovníci v oblasti osobních služeb využívají numerické, čtenářské, písemné i ICT dovednosti relativně málo často. Nejčastěji využívají numerické dovednosti, četnost jejich využití je ovšem výrazně pod průměrem ze všech skupin povolání (index využití těchto dovedností dosahuje 1,7 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Ještě méně často potřebují čtenářské a písemné dovednosti (index jejich využití dosahuje jen 1,5 oproti 1,9, resp. 2,0 v průměru). Velmi málo pak potřebují informační technologie. Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb podstatně nižší než činí průměr ze všech skupin povolání v zemích EU. Porovnáme-li četnost využívání jednotlivých dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je rovněž na obdobné úrovni. Relativně nižší náročnost povolání na potřebu zvládání informačních technologií je zřejmá i z mírně nadprůměrného podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC (kolem 6,0 % oproti 5,0 %), což přibližně odpovídá srovnatelné skupině z průměru zemí EU. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb dosahují mírně podprůměrné úrovně ve čtenářských i numerických dovednostech i v dovednosti řešit problémy. Relativně nejlepší je bodové ohodnocení schopnosti řešit problémy, dále pak v numerických dovednostech. Nejslabší jsou jejich výsledky v oblasti čtenářských dovedností. Rozdíly jsou ovšem velmi malé. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 274 bodů, což je o 8 bodů méně, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru více než 1 rok vzdělávání navíc. U numerických dovedností dosahují 270 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který činí 279 bodů. Čtenářské dovednosti jsou mírně nižší (267 bodů), přesto ve srovnání s průměrem je výsledek nižší rovněž o 8 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině v průměru na obdobné úrovni. Například úroveň numerických dovedností přibližně odpovídá situaci na Slovensku, je ovšem mírně lepší než v Rakousku nebo Německu. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Pracovníci v oblasti osobních služeb, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Nejdůležitější jsou pro tyto pracovníky především schopnost spolupráce, spolehlivost a sebeovládání, dále zájem o ostatní a odolnost vůči stresu. Velmi důležité, a to i ve srovnání s ostatními skupinami povolání, jsou sociální kompetence. Z nich Pracovníci v oblasti osobních služeb potřebují především vstřícnost a nápomocnost, sociální vnímavost, schopnost řešit konflikty a jednat s lidmi a dále pracovat ve skupině. Z metodologických kompetencí je potřebná svoboda v rozhodování, četnost rozhodování a vedení, řízení a motivace podřízených. Vzhledem k charakteru povolání potřebují pracovníci především znalost problematiky osobních a zákaznických služeb, administrativy a řízení a rovněž prodeje a marketingu. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou komunikace v mateřském jazyce a dostatečné kognitivní dovednosti, především řazení informací, schopnost posuzování vlastností věcí, služeb nebo lidí a rozhodování a řešení problémů. Ve srovnání s průměrem ze všech skupin povolání je ovšem důležitost těchto kompetencí i náročnost, která je na pracovníky kladena, nižší. Relativně podstatná je dále i schopnost se učit. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb je nejvýznamnější složkou řízení, ovlivňování a přesvědčování lidí, prodejní a ekonomické činnosti (Podnikavost), dále zahrnuje přesnou a systematickou práci s čísly a fakty, a práci podle pokynů jiných lidí (Konvenčnost). Ve stejné míře jsou zastoupeny i činnosti sociálního a informačního charakteru (Sociálnost) a podstatné jsou i manuálně technické činnosti, práce se stroji a výpočetní technikou a podobně (Realističnost). Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je výrazně nadprůměrně zastoupena sociální činnost a řízení lidí. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb Kreativita 80% 60% Sociálnost 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost Pracovníků v oblasti osobních služeb jsou v práci nejdůležitější hodnotou sociální vztahy, dále pak podpora a nezávislost. Relativně podstatné je i vytvoření dobrých pracovních podmínek a úspěch. Ovšem ve srovnání s průměrem za všechny skupiny povolání jsou tyto hodnoty pro spokojenost pracovníků méně podstatné. Nadprůměrně důležité jsou pro Pracovníky v oblasti osobních služeb pouze dobré sociální vztahy. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 37 různých povolání. Největší z nich jsou Kuchaři (kromě šéfkuchařů) (ISCO 51201) a Číšníci a servírky (ISCO 51310). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je vysoký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 2. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je lehce nadprůměrný z hlediska srovnání s průměrem EU28. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Pracovníků v oblasti osobních služeb poměrně vysoká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 6,0 %. Skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická nadprůměrnou mírou odvětvové koncentrace a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství. Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazuje také odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti a Vzdělávání. Exkluzivitu skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb lze v ČR považovat za velmi vysokou - odvětvová exkluzivita v rámci této skupiny povolání dosahuje v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami vůbec nejvyšších hodnot. Míra odvětvové exkluzivity je v ČR výrazná také ve srovnání s EU28 zde dosahuje exkluzivita téměř polovičních hodnot. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství. V rámci tohoto odvětví jsou pracovníci této skupiny povolání poměrně dominantní skupinou. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb nedojde v počtu pracovních míst k žádným výrazným změnám do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit pouze o 1 tisíc (vzhledem k počtu již existujících pracovních míst je tento rozdíl prakticky nulový). Měli bychom nicméně brát v úvahu skutečnost, že bude třeba obsadit již existující pracovní místa, uvolněná pracovníky odcházejícími do důchodu apod. - svá současná pracovní místa by mělo opustit téměř 22 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit přibližně 20 tisíc pracovních míst. Mobilita pracovníků je v případě skupiny povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb ve srovnání s ostatními skupinami povolání mírně nadprůměrná. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní a také mezi nezaměstnané odcházejí. Jde o skupinu povolání, z níž, ve srovnání s ostatními skupinami, odchází vyšší podíl pracovníků do vzdělávání. Tato skupina povolání je nejvíce navázána na skupinu povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci, kdy tato skupina figuruje jak na straně nově příchozích, tak jako cílová skupina odcházejících pracovníků. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je celkem dobrá, kdy do ní více pracovníků přichází, než odchází. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 40,9 roku, což je o 1,6 roku méně než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy ty tvoří téměř 67 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou. Jen okrajově jsou zastoupeni pracovníci s terciární úrovní vzdělání. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání se zásadním způsobem neliší od skutečné vzdělanostní úrovně. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání, jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (23 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání), na druhé straně je zde zároveň vyšší zastoupení pracovníků s vyšším odborným vzděláním (6 %). Ve skupině Pracovníci v oblasti osobních služeb se požadavky pracovních míst pohybují přibližně kolem průměru, resp. lehce pod průměrem. Vyžadována je především dostatečná míra nezávislosti a samostatnosti při plnění pracovních úkolů. V menší míře je potřebná i schopnost plánování. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že pracovní místa v zemích EU kladou na Pracovníky v oblasti osobních služeb relativně nižší požadavky. Celkově poměrně nízké požadavky na pracovníky jsou zřejmé i ze skutečnosti, že Pracovníci v oblasti osobních služeb využívají numerické, čtenářské, písemné i ICT dovednosti relativně 23