Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ; V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání (ISCO 23). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 36 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Učitelé na 2. stupni základních škol (ISCO 23303) 15,0% 15,0% Učitelé na 1. stupni základních škol (ISCO 23410) 14,1% 29,1% Učitelé v oblasti předškolní výchovy (ISCO 23420) 13,1% 42,2% Učitelé odborných předmětů (kromě pro žáky se speciálními vzděl. potřebami) (ISCO 23201) 8,8% 51,0% Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů na středních školách (ISCO 23301) 8,0% 59,1% Vychovatelé (kromě vychovatelů pro osoby se speciálními vzděl. potřebami) (ISCO 23593) 5,6% 64,6% Lektoři a učitelé jazyků na ostatních školách (ISCO 23530) 5,4% 70,0% Lektoři a učitelé hudby na ostatních školách (ISCO 23540) 3,9% 73,8% Profesoři na vysokých školách (ISCO 23102) 3,7% 77,6% Učitelé odborného výcviku (kromě pro žáky se speciálními vzděl.potřebami) (ISCO 23203) 2,9% 80,5% Odborní asistenti na vysokých školách (ISCO 23104) 2,9% 83,4% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 59 povolání. Jako příklad lze uvést: Učitel druhého stupně základní školy, Učitel prvního stupně základní školy, Učitel mateřské školy, Učitel odborných předmětů SŠ strojírenství, Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, Vychovatel, Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, Vysokoškolský učitel, Speciální pedagog Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Učitelů a ostatních specialistů v oblasti výchovy a vzdělávání narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 228 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 1,6 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 4,6 % (5. největší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu Učitelů a ostatních specialistů v oblasti výchovy a vzdělávání je také odrazem znatelného růstu počtu žáků mateřských i základních škol souvisejícího s nárůstem počtu dětí narozených před několika lety. V roce 1999, kdy porodnost v ČR dosáhla nejnižší úrovně, se narodilo dětí, v letech 2007 až 2010 každoročně přes 110 tis. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání pouze 1,3 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti nízká (ještě nižší je pouze u 5 skupin povolání). Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 10,5 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 4,9 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 4,6 %, tj. je o 0,3 p. b. nižší než v EU28. Pouze ve 4 zemí EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší, a to v Rumunsku, Německu, Bulharsku a na Slovensku. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% DK LU BE EL SE CY SI IT ES LT AT FI PL HU MT HR NL PT EE FR EU28 IE LV UK CZ SK BG DE RO Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání dosahuje v ČR velmi vysoké úrovně odvětvové koncentrace a vykazuje tedy nižší míru rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. To je dobře patrné i z níže přiloženého grafu, kde můžeme vidět srovnání skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání se skupinami s nejvyšší odvětvovou koncentrací v ČR. Také v Evropské unii je míra odvětvové koncentrace u této skupiny povolání velmi vysoká. Ve srovnání s ČR však dosahuje odvětvová koncentrace v EU28 nižších hodnot. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětví Vzdělávání (95,1 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví), kde je koncentrována většina pracovníků této skupiny povolání. V rámci ostatních odvětví dosahuje odvětvová koncentrace velmi nízkých hodnot, mírně vyšší úroveň vykazuje ve srovnání s ostatními odvětvími Zdravotní a sociální péče (2,6 %). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Vzdělávání 95,1% 90,5% Zdravotní a sociální péče 2,6% 4,5% Ubytování, stravování a pohostinství 0,6% 0,1% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 0,6% 1,5% Veřejná správa a obrana 0,6% 1,5% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 0,3% 0,8% Peněžnictví a pojišťovnictví 0,1% 0,1% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 0,1% 0,0% Výroba dopravních prostředků 0,1% 0,0% Těžební průmysl 0,0% 0,0% Ostatní odvětví 0,0% 0,8% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Situace v EU28 je z hlediska míry odvětvové koncentrace prakticky totožná. I zde jsou pracovníci nejvíce koncentrováni v rámci odvětví Vzdělávání (90,5 %, o 4,6 p. b. méně než v ČR). V ostatních odvětvích nicméně ve srovnání s ČR dosahuje odvětvová koncentrace o něco vyšších hodnot - například ve Zdravotní a sociální péči (4,5 %, o 1,9 p. b. více než v ČR), dále v odvětvích Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (1,5 %, o 0,9 p. b. více než v ČR) a Veřejná správa a obrana (1,5 %, o 0,9 p. b. více než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání je zaměstnána v Praze, která je přirozeným centrem vzdělávání. V Praze pracuje více než 19 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 3 p. b. více). Dalších více než 11 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), téměř 11 % v Moravskoslezském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 11 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR průměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Praze, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání zaměstnáno 19 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Praha podíl na zaměstnanosti v ČR jen 16 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání v Praze je tedy vzhledem k její velikosti velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Kromě velmi vysoké míry odvětvové koncentrace vykazuje v ČR skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání také velmi vysoké hodnoty odvětvové exkluzivity. Z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání vykazuje druhou nejvyšší míru odvětvové exkluzivity v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání. Skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání dosahuje velmi vysoké odvětvové exkluzivity také v Evropské unii. V EU28 nicméně dosahuje odvětvová exkluzivita této skupiny povolání ve srovnání s ČR poměrně výrazně nižších hodnot. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Učitelé a ostatní ozbrojených silách oblasti ubytovacíchspecialisté v oblasti a stravovacích služeb a obchodu výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání nejvyšší v odvětví Vzdělávání (66,6 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V rámci ostatních odvětví dosahují podíly pracovníků skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání velmi nízkých hodnot. V EU28 je situace z pohledu odvětví opět velmi podobná. Nejvyšší podíl pracovníků této skupiny vykazuje odvětví Vzdělávání (58,7 %, o 7,9 p. b. méně než v ČR). Také v EU28 vykazují ostatní odvětví velmi nízké podíly, stejně jako v ČR. 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Vzdělávání 66,6% 58,7% Zdravotní a sociální péče 1,7% 2,1% Ubytování, stravování a pohostinství 0,7% 0,1% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 0,7% 1,4% Veřejná správa a obrana 0,4% 1,1% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 0,2% 0,7% Těžební průmysl 0,2% 0,0% Peněžnictví a pojišťovnictví 0,2% 0,1% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 0,1% 0,0% Výroba dopravních prostředků 0,1% 0,1% Podíl na zaměstnanosti celkem 4,5% 4,9% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Praha 5,6% Olomoucký 5,3% Liberecký 4,7% ČR celkem 4,6% Moravskoslezský 4,6% Jihomoravský 4,6% Středočeský 4,6% Jihočeský 4,3% Plzeňský 4,2% Pardubický 4,2% Královéhradecký 4,2% Zlínský 4,1% Vysočina 4,1% Ústecký 4,0% Karlovarský 3,9% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Učitelů a ostatních specialistů v oblasti výchovy a vzdělávání v Praze (5,6 %), Olomouckém (5,3 %), Libereckém (4,7 %) a Moravskoslezském kraji (4,6 %). Nejnižší podíl učitelů na celkové zaměstnanosti v kraji je v Karlovarském a Ústeckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 4,8% osob, což je o 1,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání do roku 2020 očekává mírný pokles počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 228 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit zhruba o 2 tisíce osob. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině povolání mírně podprůměrné hodnoty v této skupině povolání sice dojde k poklesu v počtu pracovních pozic, pokles nicméně nebude nijak dramatický. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání nicméně vykazuje vysokou nahrazovací poptávku - ta je v této skupině povolání ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami druhá nejvyšší. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 30 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání potřeba nově obsadit zhruba 28 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že fluktuace pracovníků této skupiny povolání je mírně podprůměrná (patří mezi skupiny s mírně podprůměrnou mobilitou). Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 24. místo žebříčku fluktuace pracovníků. Také v počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují nižší hodnoty. V hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 26. místo ze 40 skupin povolání. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se liší o 0,6 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Do této skupiny povolání přišlo 6,9 % nových pracovníků, přičemž jich současně odešlo 7,5 %. Jde tak skupinu povolání, kde podíl odcházejících je mírně vyšší než podíl nově příchozích. Obdobných hodnot dosahují například skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických), Administrativní pracovníci, sekretáři či Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 6,9 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 6,9% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 7,7% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 17,9% z toho nejčastěji: Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 4,2% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 2,6% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 1,6% Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 1,0% Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 1,0% přišli ze vzdělávání (ze školy) 13,4% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 39,9% přišli z nezaměstnanosti 21,1% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z jiné neaktivity než ze vzdělávání (39,9 %). Následují pracovníci, kteří do skupiny povolání vstoupili z nezaměstnanosti (21,1 %). Třetí nejpočetnější skupinu tvoří ti, kteří přišli ze vzdělávání, tedy absolventi škol (13,4 %). Následují ti, kteří přišli z jiné skupiny povolání (17,9 %). A konečně ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné profesní skupině (7,7 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Pracovníky osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oborech (4,2 %). Dále šlo o Řídící pracovníky v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (2,6 %). Přes 1 % se ještě dostal podíl pracovníků, kteří přišli ze skupiny Odborné pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (1,6 %). Jak je zřejmé, do této skupiny povolání příliš pracovníků z jiných skupin povolání nepřichází. Je to dáno charakterem prací v této skupině povolání. 10

13 Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 6,9 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 7,5 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 7,5% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 7,0% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 12,2% z toho nejčastěji: Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 2,0% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 1,7% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 1,2% Specialisté v oblasti vědy a techniky 0,9% Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu 0,6% odešli do vzdělávání (do školy) 3,8% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 63,3% z toho odešli do důchodu 38,8% odešli mezi nezaměstnané 13,7% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS Také zde je zřejmé, že největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (63,3 %), přičemž nejčastěji šlo o pracovníky, kteří odešli do důchodu (38,8 %). Následují ti, kteří se stali nezaměstnanými (13,7 %). Třetí místo pak tvoří ti, kteří odešli do zcela jiné skupiny povolání (12,2 %). Pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, představují 7,0 %. Do vzdělávání odešlo 3,8 % pracovníků. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak je zřejmé, že relativně nejčastěji odcházeli do skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií (2,0 %), dále do skupiny Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (1,7 %) a do skupiny Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech (1,2 %). Do ostatních skupin povolání zamířilo méně než 1 % pracovníků. Jak můžeme vidět, specifika činnosti v této skupině povolání způsobují, že je jen velmi málo pracovníků, kteří do této skupiny přichází (či z ní odchází) z jiné skupiny povolání. Je to dáno nároky, které jsou spojené s výkonem profesí, které do této skupiny náleží. Jednoduše řečeno, povolání v této skupině nemůže vykonávat každý a současně ti, kteří je vykonávají, nemění charakter svého povolání příliš často. Z těch, kteří míří do neaktivity, zdaleka ne všichni odchází do důchodu. U této skupiny povolání, která je výrazně feminizována, můžeme předpokládat, že jde o odchody na mateřskou, případně rodičovskou dovolenou. Při celkovém pohledu na tuto skupinu povolání můžeme konstatovat, že jde o stabilní skupinu povolání. Ačkoliv více pracovníků z ní odchází, než do ní přichází, rozdíl mezi nově příchozími a odcházejícími nepřekračuje jeden procentní bod. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 44,6 roku, což je o 2,1 roku více než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání je 7. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 15 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 5 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy nadprůměrná. Na druhou stranu výsledky výzkumů poukazují na výrazný pokles zájmu mezi studenty středních škol o pedagogické studium, zejména mezi žáky s lepšími studijními předpoklady. Velkou roli zřejmě hraje i nízká platová atraktivita profese učitele. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 9,5 % a je o 1,1 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 9 skupin povolání je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří více než 74 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 31 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání, z toho v 10 výrazně a Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání. Vzdělanostní struktura u skupiny Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Jak je z grafu patrné, ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání působí nejvíce pracovníků s terciárním vzděláním (79,5 %). Nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (61,9 %). Bakalářské úrovně dosáhlo 8,5 % pracovníků. Vyšší odbornou školu absolvovalo 4,7 % pracovníků. Pracovníci s doktorskou úrovní vzdělání tvoří 4,5 %. Výrazně méně pracovníků má jako nejvyšší dokončené vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou (19,8 %). Jen velmi málo se v této skupině povolání vyskytují pracovníci se středním vzděláním bez maturitní zkoušky (0,7 %). Se základním vzděláním nepůsobí v této skupině povolání ani jeden pracovník. Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nezbytné jeví absolvování minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou, neboť pracovníci se středním vzděláním s maturitní zkouškou či s terciárním vzděláním tvoří téměř 100 % pracovníků. Nižší úroveň vzdělání se v této skupině povolání prakticky nevyskytuje. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání bylo požadováno střední vzdělání s maturitní zkouškou či vyšší. Nižší vzdělání nebylo vůbec uváděno. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 100 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Je to velký počet oborů, který se u pracovníků této skupiny povolání vyskytuje. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (46 oborů), tak se středním vzděláním s maturitní zkouškou (41 oborů). Nižší úroveň vzdělání a obory s ní spojené se vyskytují pouze ojediněle. 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání v ČR v roce % 25% 20% 15% 10% 5% 0% 05-Příprava učitelů (ter. vzd.) 02-Pedagogika (ter. vzd.) 04-Příprava učitelů ZŠ (ter. vzd.) 03-Příprava učitelů MŠ (SŠ s MZ) 06-Umění (ter. vzd.) 02-Pedagogika (SŠ s MZ) 03-Příprava učitelů MŠ (ter. vzd.) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Ze získaných údajů vyplývá, že v této skupině povolání má nejvíce osob terciární vzdělání s oborem vzdělání Příprava učitelů odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů. Tyto osoby tvoří 25,0 % z celé skupiny povolání. Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají terciární vzdělání s oborem vzdělání Pedagogika, kteří tvoří 12,5 % pracovníků. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby s terciárním vzděláním s oborem vzdělání Příprava učitelů pro základní vzdělávání (10,4 %) a také pracovníci se středoškolským maturitním vzděláním s oborem vzdělání Příprava učitelů pro předškolní výchovu (8,1 %). Další, i když méně zastoupené obory, jsou obory Výtvarné, hudební a divadelní umění na terciární úrovni či Pedagogika na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou a také Příprava učitelů pro předškolní výchovu na terciární úrovni vzdělání. Ostatní obory jsou již méně zastoupené a nepřekročili 3 %. Vysoký rozptyl oborů je ovlivněn šíří činností, které do této skupiny povolání patří. Ačkoliv jde nejčastěji o pozici učitele, specializace činností učitele a jeho zaměření je velmi široká, což se samozřejmě odráží i v jeho vzdělanostní přípravě. Oblast vzdělávání je velmi široká a najdou v ní uplatnění pracovníci s nejrůznějším oborem vzdělání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do této skupiny povolání bylo nejčastěji požadováno pedagogické vzdělání, ale i v inzertní nabídce byl rozptyl požadovaného vzdělání značný. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání převažují pracovníci s magisterskou úrovní vzdělání (65 %). Druhou nejvíce zastoupenou kategorií jsou pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (20 %). Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na podstatně vyšší zastoupení absolventů bakalářského vzdělání (z přibližně 9 % na 17 %) a vyššího odborného vzdělání (ze 4 % na 9 %), a to na úkor pracovníků s magisterským vzděláním. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak v průměru v zemích EU jsou v této skupině povolání podstatně více zastoupeni pracovníci s bakalářskou úrovní vzdělání (26 %), přičemž nejvhodnější struktura by předpokládala další nárůst na přibližně 30 %. Naopak nižší je současný i nejvhodnější podíl pracovníků s vyšší sekundární úrovní vzdělání (12 %, resp. 8 %). Skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v ČR mírně vyšší, než odpovídá průměru EU. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování terciárního vzdělání či středního vzdělání s maturitní zkouškou, přičemž zde dominují obory vzdělání Příprava učitelů a Pedagogika. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání jsou požadavky pracovních míst celkově vysoké. Vyžadována je vzhledem k náplni práce především vysoká míra ovlivňování ostatních (index 3,0) a dále míra plánování (index 2,7). Tyto požadavky jsou vysoce nad průměrem ze všech skupin povolání. Požadavek na schopnost dalšího učení je nižší, ale rovněž nad průměrem (index 2,2 oproti 2,0). Nejméně je vyžadována nezávislost, jejíž index je zároveň lehce pod průměrem (index 2,0 oproti 2,2). Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že struktura požadavků je podobná, vysoce nadprůměrem jsou nároky na schopnost ovlivňovat ostatní a míra plánování, ostatní jsou zhruba na úrovni průměru. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 3,5 3,0 2,5 Index Požadavků pracovního místa 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Vysoké kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z poměrně dlouhé požadované doby vzdělávání pracovníků pro získání pracovního místa v této skupině povolání v rámci ČR, která činí 16,6 roku oproti 13,1 v průměru, přičemž postačující doba vzdělávání je jen mírně nižší (16,3 roku). V zemích EU se situace významně neliší. Obvykle požadovaná doba vzdělávání pro získání pracovního místa je jen o půl roku nižší (16,1 let), což zřejmě odráží posun k mírně nižší vzdělanostní struktuře a výraznějšímu zastoupení pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání oproti magisterské úrovni Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání nejvíce využívají? Nejčastěji využívají čtenářské dovednosti a dále pak písemné dovednosti. Index využití těchto dovedností dosahuje 2,5, resp. 2,2 a pohybuje se nad průměrem ze všech skupin povolání. Naopak četnost využití numerických dovedností a informačních technologií je nižší a pohybuje se pod průměrem (index 1,8 resp. 1,9 oproti 2,2 a 2,0). Situace v zemích EU je z hlediska četnosti využití dovedností obdobná. I v rámci zemí EU Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání nadprůměrně často využívají především čtenářské dovednosti a relativně často i písemné dovednosti. Naopak četnost využití numerických dovedností a informačních technologií se pohybuje kolem průměru ze zemí EU. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností obdobná, index využití čtenářských a numerických dovedností je v průměru v zemích EU jen nepatrně vyšší. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i z prakticky nulového podílu pracovníků, kteří nemají žádnou zkušenost s prací na PC. 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání dosahují velmi vysoké úrovně především ve čtenářských dovednostech. Podobné úrovně pak dosahují i v numerických dovednostech a dovednosti řešit problémy, kam řadíme schopnost řešit pracovní, osobní i občanské problémy stanovením vhodných cílů a plánů a získáváním a používáním informací za pomoci počítačů a počítačových sítí. Podíváme-li se na úroveň těchto dovedností podrobněji, pak nejlepších výsledků dosahují Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání ve čtenářských dovednostech, kde bodové skóre (299 bodů) přesahuje průměr přibližně o 24 bodů. V řešení problémů dosahují skóre 297 bodů, což je o 15 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 2 roky vzdělávání navíc. Nadprůměrné úrovně dosahují i u numerických dovedností (298 bodů oproti 279 bodům v průměru v rámci ČR). Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni, dosažené výsledky jsou v ČR ve všech oblastech jen nepatrně vyšší. Přibližně srovnatelných výsledků dosahují např. Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání v Německu, Rakousku nebo Polsku. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povoláníučitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především zásadovost, spolehlivost, sebeovládání a zájem o druhé. Méně podstatné, ale ve srovnání s ostatními skupinami povolání z hlediska důležitosti nadprůměrem jsou sociální i metodologické kompetence. Ze sociálních kompetencí Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání potřebují zejména schopnost pracovat ve skupině a navazovat a udržovat kontakty. Specificky potřebnou kompetencí je schopnost pracovníků dávat pokyny. Z metodologických kompetencí patří k nejdůležitějším svoboda v rozhodování a strukturovaná práce, dále schopnost samostatně se rozhodovat, koučování a rozvoj druhých lidí, koordinace a vedení druhých, zaškolování a vyučování. Vzhledem k charakteru povolání potřebují Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání především přehled z oblasti vzdělávání a výchovy. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů výrazně nadprůměrná. Relativně důležité v porovnání s ostatními skupinami povolání, jsou i znalosti z oblasti společenských a humanitních oborů, případně i zdravotních oborů. Nejdůležitější dovednosti pro toto povolání jsou schopnost komunikace v mateřském jazyce, schopnost se učit a kognitivní dovednosti. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání je charakteristickým prvkem, podstatně výrazněji zastoupeným než v jiných skupinách povolání, vzdělávací, informační a poradenská složka (Sociálnost). Druhou významnou složkou jsou kreativní činnosti a práce v nestrukturovaných podmínkách (Kreativita). Dále do obsahu práce Učitelů a ostatních specialistů v oblasti výchovy a vzdělávání patří intelektuální činnosti, zkoumání, pozorování, studium a řešení problémů (Investigativnost). Relativně méně Učitelé jsou zastoupeny administrativní činnosti a přesná práce s čísly a daty (Konvenčnost) a rovněž organizační a ekonomické činnosti (Podnikavost). Jejich zastoupení je nižší než činí průměr ze všech skupin povolání. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro pracovníky ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání jsou nejdůležitější hodnotou sociální vztahy, dále pak úspěch, nezávislost a vhodné pracovní podmínky. Všechny tyto hodnoty jsou pro tyto pracovníky ve srovnání s jinými skupinami povolání nadprůměrně důležité. Naopak relativně méně podstatná je podpora. Míra důležitosti této hodnoty je lehce pod průměrem. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Úspěch 100% 80% Pracovní podmínky 60% 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 36 různých povolání. Největší z nich jsou Učitelé na 2. stupni základních škol (ISCO 23303) a Učitelé na 1. stupni základních škol (ISCO 23410). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 5. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání pouze ve 4 zemí EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Učitelů a ostatních specialistů v oblasti výchovy a vzdělávání velice nízká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 1,3 %. Skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání vykazuje v ČR velmi vysoké úroveň odvětvové koncentrace napříč jednotlivými odvětvími. Také v EU28 dosahuje v rámci této skupiny povolání odvětvová koncentrace vysokých hodnot, nicméně ve srovnání s ČR je její úroveň v EU28 nižší. V ČR jsou pracovníci této skupiny povolání v drtivé většině koncentrováni v odvětví Vzdělávání, v ostatních odvětvích je úroveň odvětvové koncentrace velmi nízká. Vysokých hodnot dosahuje v případě této skupiny povolání také odvětvová exkluzivita. Skupina povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání vykazuje druhou nejvyšší míru odvětvové exkluzivity v ČR ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání. Také v EU28 je odvětvová exkluzivita vysoká, ve srovnání s ČR je ovšem opět na nižší úrovni. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Vzdělávání. Z hlediska očekáváného vývoje lze ve skupině povolání Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání předpokládat mírný pokles počtu pracovních míst. Do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit zhruba o 2 tisíce osob. Tato skupina povolání zároveň vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami druhou nejvyšší nahrazovací poptávku. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 30 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání potřeba nově obsadit zhruba 28 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků této skupiny povolání je mírně podprůměrná. Jde tak skupinu povolání, kde podíl odcházejících je mírně vyšší než podíl nově příchozích. Obdobných hodnot dosahují například skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických), Administrativní pracovníci, sekretáři či Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím neaktivní. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 44,6 roku (7. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR). V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy ty tvoří více než 74 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury jsou ve skupině Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání nejvíce zastoupeni pracovníci s magisterskou úrovní vzdělání (65 %). Druhou nejvíce zastoupenou kategorií jsou pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (20 %). Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na podstatně vyšší zastoupení absolventů bakalářského vzdělání (z přibližně 9 % na 17 %) a vyššího odborného vzdělání (ze 4 % na 9 %), a to na úkor pracovníků s magisterským vzděláním. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak v průměru v zemích EU jsou v této skupině povolání podstatně více zastoupeni právě pracovníci s bakalářskou úrovní vzdělání (26 %), přičemž nejvhodnější struktura by předpokládala další nárůst na přibližně 30 %. Skutečná úroveň vzdělání v tomto povolání v ČR je tedy mírně vyšší, než odpovídá průměru EU. Ve skupině Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání jsou požadavky pracovních míst celkově vysoké. Vyžadována je především vysoká míra ovlivňování ostatních a plánování a požadavek na schopnost dalšího učení. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že struktura požadavků je podobná. 23