Uklízeči a pomocníci. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu. Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Uklízeči a pomocníci Praha, 2015

2 OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ POČET ZAMĚSTNANÝCH ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ Mobilita do skupiny povolání Mobilita ze skupiny povolání DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Genderové a věkové charakteristiky Vzdělanostní struktura Kvalifikační profil skupiny povolání Uklízeči a pomocníci ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Požadavky pracovních míst Využití dovedností v zaměstnání ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Pracovní hodnoty pracovníků Závěr Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

3 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Uklízeči a pomocníci (ISCO 91). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 14 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních (ISCO 91123) 27,5% 27,5% Uklízeči a pomocníci v administrativních objektech (ISCO 91121) 26,2% 53,7% Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních (ISCO 91122) 14,9% 68,6% Ostatní uklízeči a pomocníci (ISCO 91129) 8,2% 76,8% Uklízeči výrobních prostor (kromě potravinářské a farmac. výroby) a skladů (ISCO 91126) 6,8% 83,6% Uklízeči prodejních prostor (ISCO 91127) 4,4% 88,0% Uklízeči ve stravovacích zařízeních, potravinářských a farmac. Výrob. prostorech (ISCO 91124) 3,2% 91,2% Pracovníci pro ruční praní a žehlení (ISCO 91210) 2,6% 93,8% Uklízeči a pomocníci v domácnostech (kromě hospodyní) (ISCO 91110) 2,0% 95,7% Uklízeči v provozovnách osobních služeb (ISCO 91128) 1,8% 97,5% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 10 povolání: Úklidový pracovník restauračních a ubytovacích zařízení, Úklidový pracovník v ubytovacím zařízení pokojská, Pomocný pracovník v pohostinství, Úklidový pracovník administrativních ploch, Úklidový pracovník ve zdravotnických a nemocničních zařízeních, Úklidový pracovník průmyslových ploch, Úklidový pracovník dopravních prostředků, Úklidový pracovník osobních automobilů, Úklidový pracovník v potravinářských provozech, Úklidový pracovník - speciální práce Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Uklízečů a pomocníků průběžně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno téměř 99 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 1,5 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,0 % (15. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Poptávka po pracovnících této skupiny povolání je výrazně ovlivněna ekonomickými trendy a navázaná na vývoj v příslušných odvětvích. Po odeznění ekonomické krize a oživení trhu práce se počet pracovních míst zvýšil. 1

4 Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Uklízeči a pomocníci Provozovatelé Pracovníci v oblastiodborní pracovníci prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 11,0 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti vysoká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Uklízeči a pomocníci Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce Zdroj: VŠPS 2

5 V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 8,2 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 3,8 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,0 %, tj. je o 1,8 p. b. nižší než v EU28. Pouze ve třech zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší, a to v Bulharsku, Švédsku a Rumunsku. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% CY ES FR BE IT PT LU EU28 AT NL EL DK DE MT LT HR LV HU EE UK FI SI PL SK IE CZ RO SE BG Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Odvětvová koncentrace ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci vykazuje v ČR podprůměrné hodnoty. Tato skupina povolání je tedy charakteristická vyšší mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Také v EU28 není odvětvová koncentrace skupiny povolání Uklízeči a pomocníci nikterak vysoká, ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami dosahuje odvětvová koncentrace v této skupině povolání průměrných hodnot. Ve srovnání s ČR je nicméně koncentrace u této skupiny v EU28 na vyšší úrovni. 3

6 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Uklízeči a pomocníci Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Uklízeči a pomocníci dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětvích Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (24,1 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví), Vzdělávání (17,0 %) a Zdravotní a sociální péče (14,7 %). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace této skupiny povolání jsou také v ČR evidovány v rámci odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (10,8 %). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 24,1% 27,3% Vzdělávání 17,0% 7,7% Zdravotní a sociální péče 14,7% 15,9% Ubytování, stravování a pohostinství 10,8% 6,5% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 5,7% 25,0% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 5,6% 4,0% Veřejná správa a obrana 4,4% 5,8% Potravinářský a tabákový průmysl 2,3% 0,9% Doprava, skladování a poštovní činnosti 1,8% 1,0% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 1,6% 1,5% Ostatní odvětví 11,8% 4,5% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

7 Jak již bylo řečeno, úroveň odvětvové koncentrace skupiny povolání Uklízeči a pomocníci je v EU28 vyšší než v ČR. Nejvyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (27,3 %, o 3,1 p. b. více než v ČR) a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (25,0 %, o 19,2 p. b. více než v ČR). Mezi odvětví s vyšší úrovní odvětvové koncentrace bychom v EU28 mohli zařadit také odvětví Zdravotní a sociální péče (15,9 %, o 1,1 p. b. více než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Uklízeči a pomocníci je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 14 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to téměř o 3 p. b. více). Dalších téměř 13 % pracuje v Praze (podílí se na celkové zaměstnanosti ČR 16 %), téměř 11 % v Jihomoravském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 10 % ve Středočeském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR podprůměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Moravskoslezkém kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Uklízeči a pomocníci zaměstnáno 12 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Moravskoslezský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Uklízeči a pomocníci v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

8 Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Ani odvětvová exkluzivita nedosahuje v případě skupiny povolání Uklízeči a pomocníci nikterak vysokých hodnot. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je odvětvová exkluzivita této skupiny povolání v ČR podprůměrná. Z níže přiloženého grafu můžeme zároveň vidět, že je odvětvová exkluzivita skupiny povolání Uklízeči a pomocníci v EU28 ve srovnání s ČR téměř dvojnásobná - odvětvová exkluzivita dosahuje v EU28 nadprůměrných hodnot. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu společností Uklízeči a pomocníci Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Podíly pracovníků skupiny povolání Uklízeči a pomocníci je nejvyšší v rámci odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (18,4 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V rámci ostatních odvětví jsou podíly pracovníků skupiny povolání Uklízeči a pomocníci poměrně nízké. V EU28 je situace z hlediska podílů pracovníků skupiny Uklízeči a pomocníci napříč jednotlivými odvětvími podobná. Nejvyšší podíly pracovníků vykazuje v EU28 odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (25,0 %, o 6,6 p. b. více než v ČR). Vyšší podíl pracovníků skupiny povolání Uklízeči a pomocníci vykazuje v EU28 také odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti (17,1 %, o 14,2 p. b. více než v ČR). 6

9 Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 18,4% 25,0% Ubytování, stravování a pohostinství 5,5% 5,4% Vzdělávání 5,2% 3,8% Zdravotní a sociální péče 4,1% 5,5% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 2,9% 17,1% Potravinářský a tabákový průmysl 2,0% 1,4% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 1,7% 0,6% Těžební průmysl 1,5% 0,4% Veřejná správa a obrana 1,4% 3,1% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1,2% 1,2% Podíl na zaměstnanosti celkem 2,0% 3,8% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Olomoucký 2,5% Liberecký 2,4% Moravskoslezský 2,3% Ústecký 2,2% Zlínský 2,1% Karlovarský 2,1% ČR celkem 1,9% Jihomoravský 1,8% Vysočina 1,8% Středočeský 1,7% Pardubický 1,7% Královéhradecký 1,6% Plzeňský 1,6% Jihočeský 1,5% Praha 1,5% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Uklízečů a pomocníků v Olomouckém (2,5 %), Libereckém (2,4 %), Moravskoslezském (2,3 %) a Ústeckém kraji (2,2 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Jihočeském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je podprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje pouze 1,8 % osob, což je až o 4,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

10 Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci do roku 2020 očekávat snížení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno téměř 99 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit zhruba o 7 tisíc, tedy přibližně o 7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině podprůměrných hodnot. 8

11 Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Uklízeči a pomocníci Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Zatímco expanzivní poptávka je v případě skupiny povolání Uklízeči a pomocníci podprůměrná, nahrazovací poptávka dosahuje v této skupině povolání nadprůměrných hodnot. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 18 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci potřeba nově obsadit téměř 11 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky Změna počtu prac. míst v tis Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Uklízeči a pomocníci Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

12 1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je celkem vysoká. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. V podílu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují vysoké hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 3. místo ze 40 skupin povolání. Více lidí přijde již jen do skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků a Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání také na 3. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Více odcházejících pracovníků vykazují pouze skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků a Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Do této skupiny povolání přišlo 16,2 % nově příchozích a odešlo 14,3 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 1,9 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je vyšší, než podíl odcházejících pracovníků Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 16,2 % pracovníků, jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 16,2% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 3,4% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 13,5% z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 3,2% Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 2,3% Pracovníci v oblasti osobních služeb 2,0% Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. 1,1% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 0,9% přišli ze vzdělávání (ze školy) 6,6% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 24,9% přišli z nezaměstnanosti 51,6% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak je z uvedené tabulky patrné, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to více jak polovina (51,6 %). Obdobný podíl nově příchozích pracovníků z řad nezaměstnaných vykazují například skupiny povolání Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají či Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí. Druhou největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (24,9 %). Následují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (13,5 %). Čtvrtou skupinou jsou pracovníci, kteří do této skupiny povolání přišli ze vzdělávání (6,6 %). Nejméně pracovníků pak představují ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, těch je 3,4%. Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že nejčastěji šlo o skupiny povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (3,2 %), Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci (2,3 %), Pracovníci v oblasti osobních služeb 10

13 (2,0 %), Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. (1,1 %) a Obsluha stacionárních strojů a zařízení (0,9 %) Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 16,2 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 14,3 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 14,3% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 4,0% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 16,6% z toho nejčastěji: Pracovníci v oblasti osobních služeb 4,0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 3,7% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 2,0% Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 1,7% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 1,0% odešli do vzdělávání (do školy) 6,0% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 35,2% z toho odešli do důchodu 28,9% odešli mezi nezaměstnané 38,2% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Také zde je zřejmé, že z této skupiny povolání nejvyšší podíl pracovníků zamířil mezi nezaměstnané (38,2 %). Na druhém místě (co početnosti odcházejících) stojí ti, kteří odešli do neaktivity (35,2 %), přičemž do důchodu odešlo 28,9 %. Třetí místo obsadili odcházející pracovníci mířící do zcela jiné skupin povolání (16,6 %). Následují pracovníci, kteří odešli do vzdělávání (6,0 %). Nejméně je v této skupině povolání lidí, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (4,0 %). Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli do skupin povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků, Obsluha stacionárních strojů a zařízení, Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech a Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Jak můžeme vidět, tato skupina je nejvíce spojena se skupinami povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb a Obsluha stacionárních strojů a zařízení. Tyto dvě skupiny povolání jsou jak cílovými skupinami pro odcházející pracovníky, tak také skupinami, ze kterých pracovníci přicházejí. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že má skupina povolání Uklízeči a pomocníci stabilní postavení. Zároveň jde o skupinu povolání, do které celkem významně více pracovníků přichází, než z ní odchází. Na perspektivu této skupiny povolání poukazuje fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané. Je tak zřejmé, že tato skupina povolání má na trhu práce dobrou perspektivu. 11

14 1.6. Demografická struktura Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 46,8 roku a je výrazně vyšší než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR (42,5 roku). Skupina povolání Uklízeči a pomocníci je 3. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Uklízeči a pomocníci Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 4 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je téměř o 6 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi v malé míře (podprůměrně). Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je až 12,3 % a je o 4,9 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 3 skupin povolání je podíl ještě vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří více než 93 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 50 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání, z toho v 10 výrazně a Uklízeči a pomocníci jsou jednou z nich. 12

15 Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci. Vzdělanostní struktura u skupiny Uklízeči a pomocníci v ČR v roce 2014 Terciární Skupina povolání ČR celkem SŠ s MZ SŠ bez MZ ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Uklízeči a pomocníci dominuje střední vzdělání s výučním listem - tito pracovníci představují více jak polovinu lidí působících v této skupině povolání (55,9 %). Druhou skupinou jsou pracovníci se základním či nižším vzděláním, kteří činí 25,2 %. Třetí kategorii představují pracovníci se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou (17,3 %). Nejméně pracovníků této skupiny povolání představují absolventi terciárního vzdělání (1,6 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (0,5 %), bakalářský vzdělávací program (0,7 %) a vyšší odbornou školu (0,4 %). V doktorském vzdělávacím programu neabsolvoval žádný pracovník této skupiny povolání. Z uvedených údajů je zřejmé, že pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem, neboť jde v případě této skupiny o nejčastější úroveň vzdělání. V rámci této skupiny povolání se nicméně celkem dobře uplatní také pracovníci se základním vzděláním, kterých působí v této skupině povolání přibližně čtvrtina. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku , kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Uklízeči a pomocníci nebylo vzdělání požadováno v 81,6 % inzerátů, ve kterých zaměstnavatelé hledali pracovníky této skupiny povolání. Pokud byla výše vzdělání uvedena, pak šlo ve všech případech o vyučení. Je tak zřejmé, že tato skupina povolání přináší příležitosti i lidem nekvalifikovaným. Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 66 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou jen málo spojeny s terciární úrovní vzdělání (8 oborů). Více oborů je na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (31 oborů) i se 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

16 středním vzděláním bez maturity (26 oborů). Z tohoto množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí zejména do tří oborů nejvíce pracovníků má pouze základní vzdělání (25,2 %), následují pracovníci se vzděláním v učebních oborech Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (17,0 %) a také Velkoobchod a maloobchod (11,2 %). Již výrazné méně jsou zastoupeni pracovníci dalších učebních oborů: Hotelnictví, restaurace, stravování (6,7%), Potravinářství (4,1 %), Rostlinná a živočišná výroba a rybářství (2,7 %), Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo 2,5 %). Na maturitní úrovni mezi nejčetnějšími obory najdeme obor Obecná vzdělání (2,6 %). Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Uklízeči a pomocníci v ČR v roce % 25% 20% 15% 10% 5% 0% 01-Obecné vzdělání (ZŠ) 36-Oděvnictví (SŠ bez MZ) 16-Obchod (SŠ bez MZ) 52-Hotelnictví (SŠ bez MZ) 35-Potravinářství (SŠ bez MZ) 41-Zemědělství (SŠ bez MZ) 01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ) 37-Výroba a zpr. mater. (SŠ bez MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Jak jsme uvedli již u výše požadovaného vzdělání, u této skupiny povolání nebyl na vzdělání v inzertní nabídce zaměstnání z roku kladen důraz. Zaměstnavatelé zde neměli na obor vzdělání žádné požadavky. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu NÚV. Praha

17 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Uklízeči a pomocníci Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce Úroveň kvalifikačních požadavků Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Uklízeči a pomocníci převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (67 % pracovníků). Dále jsou poměrně výrazně zastoupeni pracovníci s nižší sekundární úrovní vzdělání, kam patří především pracovníci s ukončeným 2. stupněm základní školy (29 %). Okrajově se zde vyskytují pracovníci s postsekundárním (nástavbové nebo pomaturitní studium) nebo vyšším vzděláním (2 %). Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje výrazné snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (na 10 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (71 %) a zahrnutí pracovníků s primárním vzděláním (19 %). Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v ČR jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání v průměru zemí EU je nižší, tedy se více blíží nejvhodnější struktuře v ČR. Zejména je zde nižší zastoupení pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (37 %) a naopak vyšší podíl pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (40 %) a zastoupeni jsou i pracovníci s pouze primární nebo nižší úrovní vzdělání (17 %). Na rozdíl od ČR v průměru v zemích EU jsou zde zastoupeni okrajově i pracovníci s vyšší úrovní vzdělání (asi 2 % pracovníků s vyšším odborným vzděláním (ISCED 5B), 2 % pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání (ISCED 5A) a přibližně 1 % pracovníků s magisterským vzděláním. Nejvhodnější struktura vzdělání v průměru zemí EU předpokládá ještě další snížení úrovně vzdělání, zejména zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (až na 43 %) a pracovníků s primárním vzděláním (45 %) na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním. Pro pracovníky z této skupiny povolání se jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklad jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem. Uplatnění zde však také naleznou pracovníci bez kvalifikace, kteří absolvovali pouze základní či nižší vzdělání. 15

18 Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Uklízeči a pomocníci ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS Požadavky pracovních míst Ve skupině Uklízeči a pomocníci jsou požadavky pracovních míst celkově velmi nízké. Relativně nejvíce je vyžadována určitá míra nezávislosti, ovšem i tak je index míry nezávislosti pod průměrem (index 2,0 oproti 2,2). Ještě nižší jsou požadavky na míru plánování a další učení, kde indexy dosahují jen 1,7, resp. 1,6, oproti průměru 2,2, resp. 2,0. Požadavek na míru ovlivňování ostatních pracovníků je ve skupině Uklízeči a pomocníci extrémně nízký, index zde dosahuje hodnoty jen 0,9 oproti průměru 1,8. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny výrazně nižší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že s výjimkou míry ovlivňování ostatních, kde jsou nároky pracovních míst v rámci zemí EU mírně vyšší než v ČR, jsou nároky v EU v ostatních oblastech ještě nižší než v ČR. 16

19 Požadavky pracovních míst skupina povolání Uklízeči a pomocníci 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Nízké kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle vyžadované doby vzdělávání pro vykonávání pracovního místa v této skupině povolání v rámci ČR, která činí pouze 8,7 roku oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 13,1. Ve srovnání s tím je v EU obvykle požadovaná doba vzdělávání ještě nižší a dosahuje 8,6 roku. Postačující doba vzdělávání dosahuje v ČR jen 8,0 roku a patří k nejkratším Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Uklízeči a pomocníci nejvíce využívají? Pracovníci v této skupině povolání využívají všechny sledované dovednosti ve srovnání s průměrem podstatně méně často. Relativně nejčastěji potřebují ICT dovednosti, i zde je ale četnost využití těchto dovedností výrazně podprůměrná (index využití těchto dovedností dosahuje 1,2 oproti 2,0 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Využití písemných a numerických dovedností je ještě méně časté (index 0,8). Extrémně nízké je využití čtenářských dovedností v rámci pracovní aktivity ve skupině Uklízeči a pomocníci (index 0,3 oproti 1,9 v průměru). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání výrazně nižší než činí průměr ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností na obdobné úrovni, pouze index využití písemných a numerických dovedností je v zemích EU v průměru mírně vyšší než v ČR, zatímco u písemných dovedností je tomu naopak. Podíl pracovníků v této skupině povolání, kteří nemají zkušenost s prací na PC, je velmi vysoký a dosahuje 31,0 % oproti průměru ze všech skupin povolání, který činí jen 5 %. V zemích EU je mírně nižší (26 %). 17

20 Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Uklízeči a pomocníci 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci dosahují ve všech sledovaných oblastech mimořádně podprůměrné úrovně. Relativně nejvyššího bodového ohodnocení dosahují v dovednosti řešit problémy, výrazně nižší jsou z hlediska počtu bodů jejich čtenářské dovednosti a nejnižší jsou numerické dovednosti. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v dovednosti řešit problémy dosahují skóre 252 bodů, což je o 30 bodů méně, než činí průměr. Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 4,5 roku vzdělávání. Ve čtenářských dovednostech činí bodové ohodnocení 235 bodů, což je přibližně 41 bodů pod průměrem a v numerických dovednostech 227 bodů, což je asi 52 bodů pod průměrem za všechny skupiny povolání v České republice. Ve srovnání s jinými skupinami patří tyto výsledky k nejslabším. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině ve všech dovednostech na podobné, tedy velmi nízké úrovni. Úroveň řešení problémů u pracovníků ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci v České republice přibližně odpovídá např. pracovníkům v Německu, Polsku nebo velké Británii. 18

21 Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Uklízeči a pomocníci Počet bodů - PIAAC Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Uklízeči a pomocníci, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, méně podstatné jsou metodologické a sociální kompetence. Z osobnostních kompetencí je nejdůležitější spolehlivost, zásadovost, sebeovládání a odolnost vůči stresu. Ze sociálních kompetencí je potřebná schopnost pracovat v týmu a navazovat kontakty. Důležité metodologické kompetence, které toto povolání vyžaduje, jsou především schopnost pracovat v časové tísni, schopnost strukturovat práci. Nároky, které jsou v těchto oblastech na Uklízeče a pomocníky kladeny, jsou ovšem pod průměrem ze všech skupin povolání. Vzhledem k charakteru povolání jsou pro pracovníky potřebné především znalosti a dovednosti z oblasti služeb, dále v menší míře z administrativy, technických oborů a výroby a potřebné je i vzdělávání. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou dostatečné kognitivní dovednosti, schopnost komunikace v mateřském jazyce a praktické dovednosti. Úroveň jejich důležitosti i náročnosti je ovšem v této skupině povolání poměrně nízká. 19

22 Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Uklízeči a pomocníci 100% 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Sociálně-psychologické charakteristiky povolání Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Významnou složku dále tvoří systematická práce podle pokynů jiných lidí, důraz je kladen na přesnost a pracovní činnosti jsou vykonávány v jasně strukturovaných podmínkách (Konvenčnost). V menší míře jsou zahrnuty i činnosti související s řízením lidí, obchodem, prodejem nebo ekonomické a organizační činnosti (Podnikavost). Vzdělávací, poradenské, kreativní činnosti nebo činnosti související s řešením problémů, zkoumáním a vyhodnocováním (Investigativnost) jsou zastoupeny jen minimálně. 20

23 Pracovní orientace skupina povolání Uklízeči a pomocníci Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), Pracovní hodnoty pracovníků Pro spokojenost pracovníků ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci v práci jsou nejdůležitějšími hodnotami sociální vztahy a podpora. Relativně málo podstatné jsou nezávislost a dobré pracovní podmínky. Podobně jako pro pracovníky jiných profesí zaměřených spíše na obsluhu jsou méně důležitými hodnotami uznání a úspěch. S výjimkou potřeby sociálních vztahů je význam ostatních uvedených hodnot pro Uklízeče a pomocníky méně podstatný, než v průměru pro pracovníky za všechna pracovní místa. 21

24 Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Uklízeči a pomocníci Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET),

25 3. Závěr Skupina povolání Uklízeči a pomocníci v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 14 různých povolání. Největší z nich jsou Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních (ISCO 91123) a Uklízeči a pomocníci v administrativních objektech (ISCO 91121). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně nízký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 15. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání pouze ve třech zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Uklízečů a pomocníků vysoká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 11,0 %. Skupina povolání Uklízeči a pomocníci je v ČR z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická podprůměrnou koncentrací. V EU28 dosahuje odvětvová koncentrace této skupiny vyšších hodnot a je ve srovnání ostatními sledovanými skupinami na průměrné úrovni. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětvích Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti, Vzdělávání a Zdravotní a sociální péče. Také z hlediska odvětvové exkluzivity vykazuje tato skupina podprůměrné hodnoty. V rámci EU28 dosahuje exkluzivita ve srovnání s ČR opět vyšší úrovně, podobně jako v případě odvětvové koncentrace. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti. Podíly pracovníků skupiny povolání Uklízeči a pomocníci jsou v rámci ostatních odvětví poměrně nízké. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci dojde ve srovnání s ostatními skupinami ke snížení počtu pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit zhruba o 7 tisíc. Zatímco expanzivní poptávka je v případě skupiny povolání Uklízeči a pomocníci podprůměrná, nahrazovací poptávka dosahuje v této skupině povolání nadprůměrných hodnot - svá současná pracovní místa by mělo opustit zhruba 18 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit téměř 11 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Uklízeči a pomocníci ve srovnání s ostatními skupinami povolání celkem vysoká. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Tato skupina povolání je spojena zejména se skupinou povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků. Právě do této skupiny pracovníci jak odcházejí, tak z ní přicházejí. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm stabilní postavení, přičemž jde o skupinu povolání, do které celkem významně více pracovníků přichází, než z ní odchází. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 46,8 roku a je výrazně vyšší než průměrný věku všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy ty tvoří více než 93 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Uklízeči a pomocníci převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (67 % pracovníků). Dále jsou zastoupeni pracovníci s nižší sekundární úrovní vzdělání (29 %). Okrajově se zde vyskytují pracovníci s postsekundárním nebo vyšším vzděláním (2 %). Nejvhodnější struktura v rámci ČR je přitom posunutá k nižší úrovni vzdělání a zahrnuje snížení podílu pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (na 10 %) a naopak zvýšení podílu pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (71 %) a zahrnutí pracovníků s primárním vzděláním (19 %). Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v ČR jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání v průměru zemí EU je nižší, tedy se více blíží nejvhodnější struktuře v ČR. Zejména je zde nižší zastoupení pracovníků s vyšším 23