MAGISTRÁT MĚSTA PROSTĚJOVA ODBOR DOPRAVY

Transkript

1 MAGISTRÁT MĚSTA PROSTĚJOVA ODBOR DOPRAVY NÁM. T.G.MASARYKA 130/14, PROSTĚJOV tel: (ústředna) fax: www. prostejov.eu S00AX02AKTOU *S00AX02AKTOU* A10 Počet listů: 1 příloh: listů příloh: Vaše značka: Ze dne: Naše značka: Vyřizuje: čj. PVMU 23127/ Řehůřková Helena Ing. Mgr. SpZn. OD 1630/2014 Telefon: Fax: Datum: helena.rehurkova@prostejov.eu Výroková část: ROZHODNUTÍ Magistrát města Prostějova odbor dopravy (dále jen odbor dopravy ) rozhodující v přenesené působnosti podle ustanovení 61 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jako příslušný správní orgán podle ustanovení 40 odst. 4 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl v řízení žádosti Ludmily Čeplové ze dne ve věci žádosti o "Vydání deklaratorního rozhodnutí, kdy bude uvedeno, že na p.č v k.ú. Přemyslovice (zjednodušená evidence) v délce 80 metrů se nachází neveřejná účelová komunikace (využití pouze pro potřeby vlastníka parcely) podle ustanovení 142 a násl. zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů, t a k t o žádost se zamítá Účastníci řízení, na něž se vztahuje rozhodnutí správního orgánu ( 27 odst. 1 správního řádu): - Ludmila Čeplová, , Luční 1028, Chodov Odůvodnění: Dne podala Ludmila Čeplová, kterou na základě plné moci zastupuje Bc. Jiří Čepl, nar , bytem Luční 1028, Chodov (dále jen jako žadatel ) k odboru dopravy žádost o vydání rozhodnutí na neexistenci účelové komunikace v obci Přemyslovice, parc. č v k.ú. Přemyslovice. Odbor dopravy tuto žádost z důvodu nepříslušnosti usnesením ze dne postoupil Obecnímu úřadu Přemyslovice. Následně dne vydal Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství usnesení, kterým pověřil projednáním žádosti odbor dopravy. Dle vyjádření obce Přemyslovice ze dne je předmětná komunikace důležitým dopravním spojením pro místní obyvatele, aby se dopravili na svoje pozemky za účelem jejich obdělávání a komunikace zde dle pamětníků existuje od nepaměti.

2 Dne se v místě konalo ústní jednání spojené s místním šetřením, kde bylo konstatováno, že na pozemku parc. č v k.ú. Přemyslovice se stálá v terénu patrná komunikace, jež je dle sdělení přítomných užívána veřejností od nepaměti a plní nutnou komunikační potřebu. Nutnou komunikační potřebu zdůraznili především přítomní Michal Smékal a Ladislav Lužný. Dne zaslal žadatel odboru své vyjádření, ve kterém vyslovil nesouhlas s tvrzením, že předmětná komunikace představuje důležité dopravní spojení a žádal o vydání rozhodnutí o zrušení komunikace v délce 80m na parc. č v k.ú. Přemyslovice. V rámci vyjádření se k podkladům rozhodnutí dne sdělil účastník Ladislav Lužný, nar že předmětnou komunikaci užívá on a jeho rodina soustavně již 80 let. Dne se stejně vyjádrřil I další z účasníků Vojtěch Lužný, nar Dne vydal odbor dopravy rozhodnutí, kterým potvrdil na předmětném pozemku existenci veřejně přístupné účelové komunikace. Téhož dne podal žadatel proti rozhodnutí 8 odvolání, dne podal žadatel odvolání č. 9. Dne bylo odboru dopravy zasláno vyjádření obce Přemyslovice, ve kterém uvádí, že předmětná komunikace je při nepříznivém počasí jedinou možnou cestou k pozemkům a nemovitostem v této oblasti a jiné alternativní přístupy uváděné žadatelem neumožňují příjezd vozidlům integrovaného záchranného systému. Dne zrušil Krajský úřad Olomouckého kraje rozhodnutí odboru dopravy ze a věc vrátil k novému projednání, dne upřesnila svoji žádost, kdy žádá o vydání rozhodnutí, kdy bude uvedeno, že na p.č v k.ú. Přemyslovice (zjednodušená evidence) v délce 80 metrů se nachází neveřejná účelová komunikace (využití pouze pro potřeby vlastníka parcely). Dne proběhlo ve věci jednání, dne vydal odbor dopravy ve věci rozhodnutí o existenci veřejně přístupných komunikací. Téhož dne podal proti rozhodnutí žadatel odvolání. Dne bylo podáno další odvolání a doplnění odvolání, dne vydal Krajský úřad Olomouckého kraje rozhodnutí, jímž rozhodnutí odboru dopravy zrušil a věc vrátil k novému projednání. Pro řádné odůvodnění cituje odbor dopravy z důvodu právní jistoty podrobný popis průběhu řízení, tak jak je uvedeno v rozhodnutí Krajského úřadu, kde je žadatel označován jako odvolatelka: Magistrát města Prostějova obdržel dne žádost o vydání rozhodnutí o neexistenci účelové komunikace v obci Přemyslovice adresovanou odvolatelkou (Předmětem tohoto řízení je část pozemku parc. č (parcela zjednodušené evidence) v k. ú. Přemyslovice v délce 80 m a šířce cca 3,5 m.). Jelikož Magistrát města Prostějova nebyl k vyřízení žádosti příslušný, postoupil věc usnesením ze dne pod č. j. PVMU 29310/ v souladu s ust. 12 správního řádu věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, a to Obecnímu úřadu Přemyslovice, Přemyslovice 281, Přemyslovice (dále jen Obecní úřad Přemyslovice ), který byl dle ust. 40 odst. 5 písm. c) zákona o pozemních komunikacích, ve znění do , příslušným silničním správním úřadem ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací. Krajský úřad obdržel dne žádost o opatření proti nečinnosti Obecního úřadu Přemyslovice adresovanou Bc. Jiřím Čeplem, zástupcem odvolatelky, v předmětné žádosti o určení právního vztahu účelové komunikace. Krajský úřad dne pod č. j. KUOK 63253/2014 vydal příkaz, v němž v souladu s ust. 80 odst. 4 písm. a) správního řádu přikázal Obecnímu úřadu Přemyslovice, aby zahájil řízení o určení právního vztahu dle ust. 142 odst. 1 správního řádu a vydal rozhodnutí v této věci, a to ve lhůtě do 60ti dnů ode dne doručení tohoto příkazu. Dne obdržel Krajský úřad žádost o pověření jiného správního orgánu adresovanou Bc. Jiřím Čeplem, zástupcem odvolatelky, ve které uvádí, že do dnešního dne nebylo ze strany Obecního úřadu Přemyslovice zahájeno správní řízení v předmětné věci, a proto opět žádá o pověření vedením řízení jiný správní orgán. Z podané žádosti bylo zřejmé, že Obecní úřad Přemyslovice doposud nezahájil řízení v předmětné věci, ani nevydal rozhodnutí a byl tedy ve věci i přes vydání příkazu Krajským úřadem nečinný. Z tohoto důvodu Krajský úřad postupoval v souladu s ust. 80 odst. 4 písm. c) správního řádu a usnesením č. j. KUOK72055/2014 ze dne pověřil vedením řízení jiný správní orgán ve svém správním obvodu, tedy Magistrát města Prostějova, Odbor dopravy. Stránka 2 z 11

3 Magistrát města Prostějova přípisem ze dne , č. j. PVMU / požádal Obecní úřad Přemyslovice o předání podkladů k věci. Spisový materiál byl Magistrátu města Prostějova doručen dne Po provedeném řízení vydal Magistrát města Prostějova dne pod č. j. PVMU 8330/ , SpZn. OD 1630/2014 rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o tom, že na pozemku parc. č (parcela zjednodušené evidence) v k. ú. Přemyslovice se nachází veřejně přístupná účelová pozemní komunikace. Tato komunikace je součástí systému veřejně přístupných účelových komunikací v lokalitě Novosady a U kravína (termíny převzaty z katastrální mapy) v obci Přemyslovice, které jsou napojeny na západní straně na silnici III/36630 (vyznačeno písmenem A na mapce, která je součástí tohoto rozhodnutí), na jižní straně na silnici II/366 (vyznačeno písmenem B a C na mapce, která je součástí tohoto rozhodnutí) a na východní straně na místní komunikaci vedoucí ze silnice II/366 okolo větrného mlýna k areálu zemědělského družstva (vyznačeno písmenem D na mapce, která je součástí tohoto rozhodnutí). Proti tomuto rozhodnutí podala odvolatelka celkem devět odvolání. Po provedeném odvolacím řízení Krajský úřad vydal rozhodnutí ze dne , vedené pod č. j. KUOK 52195/2015, kterým výše uvedené rozhodnutí Magistrátu města Prostějova zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, a to z důvodu jeho nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti, kdy Magistrát města Prostějova při vedení předmětného správního řízení a vydání rozhodnutí nepostupoval v souladu s procesně právním předpisem, tedy se správním řádem. Magistrátu města Prostějova bylo dne doručeno upřesnění žádosti odvolatelky, kde je uvedeno, že nežádá vydání rozhodnutí o neexistenci účelové komunikace, ale vydání rozhodnutí, kde bude uvedeno, že na p. č v k. ú. Přemyslovice (zjednodušená evidence) v délce 80 metrů se nachází neveřejná účelová komunikace (využití pouze pro potřeby vlastníka parcely). Magistrát města Prostějova písemností vedenou pod č. j. PVMU 90789/ oznámil účastníkům pokračování předmětného správního řízení a seznámil účastníky s upřesněním žádosti odvolatelky. Magistrát města Prostějova písemností ze dne , vedenou pod č. j. PVMU / svolal jednání na den v 9 h v zasedací místnosti Obecního úřadu Přemyslovice. Z jednání byl sepsán protokol. Magistrát města Prostějova písemností ze dne , vedenou pod č. j. PVMU 1253/ vyzval účastníky řízení, aby se seznámili s podklady shromážděnými pro vydání rozhodnutí. Následně Magistrát města Prostějova vydal rozhodnutí, vedené pod č. j. PVMU / , SpZn. OD 1630/2014 ze dne , kterým bylo rozhodnuto o tom, že na pozemku parc. č (parcela zjednodušené evidence) v k. ú. Přemyslovice, v jeho jihozápadním rohu, v délce 80 m, v šířce 3,5 m, se nachází veřejně přístupná účelová pozemní komunikace. Tato komunikace je součástí systému veřejně přístupných účelových komunikací v lokalitě Novosady a U kravína (termíny převzaty z katastrální mapy) v obci Přemyslovice, které jsou napojeny na západní straně na silnici III/36630 (vyznačeno písmenem A na mapce, která je součástí tohoto rozhodnutí),na jižní straně na silnici II/366 (vyznačeno písmenem B a C na mapce, která je součástí tohoto rozhodnutí) a na východní straně na místní komunikaci vedoucí ze silnice II/366 okolo větrného mlýna k areálu zemědělského družstva (vyznačeno písmenem D na mapce, která je součástí tohoto rozhodnutí). Proti tomuto rozhodnutí podala odvolatelka odvolání ze dne , které bylo Magistrátu města Prostějova doručeno dne , ve kterém odvolatelka uvádí, že u vymezení účastníka řízení chybí datum narození, že je nesprávně uvedené poučení o možnosti podání odvolání, a že Magistrát města Prostějova nezákonně použil jako podklad pro řízení čestná prohlášení z předchozích řízení. Uvádí, že vydaným rozhodnutím byli nezákonně zvýhodněni vlastníci okolních parcel, přístup je zajištěn, a proto byla splněna podmínka nutné komunikační potřeby. Dále uvádí, že Magistrát města Prostějova vydal rozhodnutí, aby zajistil tři přístupy pro stavbu na pozemku parc. č v k. ú. Přemyslovice, která je ve vlastnictví starosty obce Přemyslovice, a dále uvádí, že tato je zde umístěna bez potřebných povolení (dále jen odvolání č. 1 ). Proti tomuto rozhodnutí podala odvolatelka odvolání ze dne , které bylo Magistrátu města Prostějovadoručenodne ,ve kterém je uvedeno, že se Magistrát města Prostějova nevypořádal Stránka 3 z 11

4 s žádostí o sloučení řízení vedených pod sp. zn. OD 135/2016 a OD 1630/2014 (dále jen odvolání č. 2 ). Dne byla Magistrátu města Prostějova doručena žádost odvolatelky o vyvěšení odvolání ze dne a na úřední desce Obecního úřadu Přemyslovice. Proti tomuto rozhodnutí podala odvolatelka odvolání ze dne , které bylo Magistrátu města Prostějovadoručenodne ,ve kterém je uvedeno, že Magistrát města Prostějova opomenul v řízení určit jako účastníky majitele pozemků, pod kterými deklaroval veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je zde jejich seznam. Dále uvádí, že komunikace mezi body F a E v délce cca 80 m podél p. č je v zimním a jarním období velmi podmáčená, a tím se značně degraduje možnost využití této komunikace pro veřejnost. V příloze přikládá fotografii, kdy z důvodu podmáčení muselo vozidlo zvolit jinou cestu. U komunikace mezi body C a E není zjištěna a uvedena její šířka, není tedy možné ověřit, zda zde projede nákladní vozidlo. Není uvedeno, s jakými rozměry nákladního vozidla správní orgán posuzoval neprůjezdnost komunikace mez body C a E. U komunikace mezi body B a F je uvedeno stejné znění jako u komunikace mezi body C a E (dále jen odvolání č. 3 ). Odvolání byla podána u Magistrátu města Prostějova, jako orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Dle ustanovení 86 odst. 2 správního řádu správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, zašle stejnopis podaného odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší, jak 5 dnů, vyjádřili. Podle okolností dále doplní řízení. Toto se nepoužije, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo bylo-li nepřípustné. O všech podaných odvoláních Magistrát města Prostějova písemně uvědomil ostatní účastníky řízení a stanovil jim lhůtu na vyjádření. Vzhledem ke skutečnosti, že Magistrát města Prostějova zmíněným odvoláním nevyhověl, postoupil je v souladu s ust. 88 odst. 1 správního řádu spolu se spisovým materiálem a svým stanoviskem k dané věci Krajskému úřadu přípisem ze dne (doručeno dne ). Přezkoumávání rozhodnutí v odvolacím řízení je upraveno ustanovením 81 a následnými správního řádu, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup. Z této právní úpravy mj. vyplývá, že účastník řízení může proti rozhodnutí podat odvolání. Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, a to u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek. Pokud správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, toto sám nezruší nebo nezmění, předá spis k přezkoumání napadeného rozhodnutí odvolacímu správnímu orgánu, kterým je nejblíže nadřízený správní orgán. V případě rozhodnutí orgánu obce je odvolacím správním orgánem příslušný krajský úřad, jak vyplývá z ust. 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon nestanoví jinak. Jak vyplývá z právní úpravy řádného opravného prostředku, odvolací správní orgán přezkoumává podle ust. 89 odst. 2 správního řádu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Pokud jde o věcnou správnost napadeného rozhodnutí, pak činí tento přezkum pouze v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nad jejich rámec pak jen tehdy, pokud to vyžaduje veřejný zájem, neboť je povinností správních orgánů, tj. i orgánu odvolacího, ve smyslu ust. 2 odst. 4 správního řádu předpisů dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejnými zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Přitom je odvolací správní orgán oprávněn věc posuzovat samostatně, jak po stránce právní, tak i po stránce skutkové, přičemž je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Nemůže se tedy omezovat pouze na to, co tvrdí účastníci řízení a rovněž není závislý na zjištění a hodnocení správního orgánu prvého stupně. Při přezkoumávání řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí je dále odvolací správní orgán povinen respektovat hledisko procesní ekonomie, tj. nepřihlížet k takovým vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popř. na jeho věcnou správnost. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. Neshledá-li odvolací správní orgán v přezkoumávaném rozhodnutí a ani v řízení, jež mu předcházelo, nedostatky takové povahy, že by rozhodnutí bylo nutné považovat za nezákonné nebo nesprávné, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Stránka 4 z 11

5 Krajský úřad se nejprve zabýval otázkou včasnosti a přípustnosti podaných odvolání. Ze spisu zjistil, že předmětné rozhodnutí Magistrátu města Prostějova bylo odvolatelce i zástupci odvolatelky doručeno ve stejný den, tedy Odvolání č. 1 bylo Magistrátu města Prostějova doručeno dne , odvolání č. 2 dne , odvolání byla proto podána včas v zákonem stanovené 15denní lhůtě a jsou současně přípustná, neboť byla podána účastníkem řízení. Odvolání č. 3, doručené Magistrátu města Prostějova po 15ti denní lhůtě, Krajský úřad posoudil jako doplnění již dříve podaných odvolání. Krajský úřad se po posouzení spisové dokumentace vedené Magistrátem města Prostějova a rozhodných skutečností rozhodl rozhodnutí Magistrátu města Prostějova, vedené pod č. j. PVMU / , SpZn. OD 1630/2014 ze dne zrušit a věc vrátit k novému projednání, a to z důvodu jeho nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti, kdy Magistrát města Prostějova při vedení předmětného správního řízení a vydání rozhodnutí opakovaně nepostupoval v souladu s procesně právním předpisem, tedy se správním řádem. Krajský úřad pro přezkoumání předmětného rozhodnutí považuje za rozhodné následující skutečnosti: Dle ust. 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je pozemní komunikace dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Dle ust. 2 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie: a) dálnice b) silnice c) místní komunikace d) účelové komunikace Účelovou komunikací je pozemní komunikace, která splňuje zákonné znaky, a to i v případě, že o jejím charakteru nebylo vydáno správní rozhodnutí. Podle ustanovení 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo pro spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Takto zákon o pozemních komunikacích definuje veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Vedle těchto zákonných znaků je nutné při určení zda účelová komunikace je veřejně přístupná či nikoliv, posuzovat také naplnění znaků veřejně přístupné účelové komunikace vymezených ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Účelovou komunikaci je možné označit jako veřejně přístupnou v případě, že tato komunikace byla věnována jejím vlastníkem veřejnému užívání (tj. vlastník účelové komunikace si vědomě omezil své vlastnické právo k předmětné účelové komunikaci tím, že udělil souhlas neurčitému okruhu osob k obecnému užívání účelové komunikace v jeho vlastnictví. Tento souhlas může být udělen jak výslovně, tak konkludentním způsobem, což znamená, že vlastník nijak aktivně nebránil užívání pozemní komunikace, ani jiným způsobem nerozporoval, že účelová komunikace není veřejně přístupná) a dále zda tato komunikace zajišťuje uspokojení nezbytné komunikační potřeby neomezeného okruhu osob. Dále je definičním znakem veřejně přístupné účelové komunikace také zřetelnost stálé cesty v terénu. Pouze v případě, kdy jsou splněny výše uvedené definiční znaky současně, může být účelová komunikace označena jako veřejně přístupná účelová komunikace. V případě, kdy není naplněn byť jen jeden z těchto čtyř základních znaků veřejně přístupné účelové komunikace, není možné deklarovat pozemní komunikaci jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Dle ust. 19 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR, č. j. 1 AS 32/ ze dne vyplývá, že pozemní komunikace vznikne tím, že zde existuje právo vstupu třetím osobám a Stránka 5 z 11

6 tím je naplněna podmínka obecného užívání (předem nevymezeným počtem osob). Podobně také rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 3158/2009: Pro obecné užívání, tedy nevýlučné užívání statku odpovídající jeho určení, je charakteristické, že oprávnění k takovému užívání vzniká předem neurčenému okruhu uživatelů, tedy nejde o soukromá práva konkrétních osob k věci cizí a vzniká přímo ze zákona. Taktéž rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , č. j. 1 As 63/ : Ve správním řízení bylo zjištěno, že dotčený pozemek používá pouze stěžovatelka jako přístup ke své stavbě. Nebyl však prokázán základní prvek obecného užívání, a totiž, že by komunikaci po dotčeném pozemku užívala širší veřejnost, a že by ji bez dalšího mohl užívat předem neomezený okruh uživatelů. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR 1 As 76/ ze dne vyplývá, že: Veřejná přístupnost účelové komunikace tedy ještě sama o sobě nečiní komunikaci veřejnou. Podstatné pro určení veřejné přístupnosti bude, zda je účelová komunikace vskutku třetími osobami alespoň s konkludentním souhlasem vlastníka pozemku užívána, a to nad rámec toho, co je vlastník pozemku povinen strpět podle svých soukromoprávních závazků. V průběhu přezkoumávání správního spisu Krajský úřad zjistil, že účastník řízení, Ladislav Lužný, zemřel, což zjistil z vrácených písemností Magistrátu města Prostějova, na kterých je tato skutečnost uvedena. Zda opravdu pan Ladislav Lužný zemřel, si Krajský úřad ověřil v registru obyvatel. Z registru obyvatel je zřejmé, že datum úmrtí pana Ladislava Lužného bylo stanoveno na Na základě této skutečnosti si Krajský úřad vyžádal dopisem ze dne , č. j. KUOK 71379/2016 od Okresního soudu v Prostějově, Havlíčkova 2936/16, Prostějov usnesení Okresního soudu v Prostějově, 34 D-149/2016 ze dne o vypořádání SJM a o dědictví. Toto usnesení bylo Krajského úřadu doručeno dne Z usnesení vyplývá, že jako dědici po zemřelém byli stanoveni pozůstalá manželka Eliška Lužná, pozůstalá dcera Světla Kutá a pozůstalý vnuk Daniel Filák. Výše uvedení byli tedy potencionálními účastníky předmětného deklaratorního správního řízení do okamžiku, kdy toto usnesení nabylo právní moci, tedy do Magistrát města Prostějova tedy měl s těmito jako s účastníky řízení jednat, což se nestalo a Magistrát města Prostějova naprosto opomenul skutečnost, že pan Ladislav Lužný zemřel a pokračoval ve vedení předmětného deklaratorního správního řízení bez jakékoli změny. Z usnesení je zřejmé, že dědicové uzavřeli dohodu o dědictví, ze které mimo jiné vyplynulo, že vlastníkem id. 7/16 pozemku parc. č v k. ú Přemyslovice bude Světla Kutá, která již byla a stále je účastníkem předmětného deklaratorního správního řízení. V okamžiku provedení odvolacího správního řízení Krajským úřadem již je vlastníkem 7/16 předmětného pozemku pouze Světla Kutá, která již, stejně jako vlastníci ostatních podílů předmětného pozemku, Jindřich Lužný a Vojtěch Lužný, byli účastníky předmětného deklaratorního správního řízení. Krajský úřad tak v tomto okamžiku pracuje s úplným okruhem účastníků správního řízení. Magistrát města Prostějova se však dopustil závažného pochybení, když na úmrtí jednoho z účastníků řízení žádným způsobem nereagoval a stále s ním, jako s účastníkem řízení, jednal. Nezákonnost, pro kterou je napadené rozhodnutí třeba zrušit, spatřuje Krajský úřad především v té skutečnosti, že v uvedeném správním řízení Magistrát města Prostějova postupoval v rozporu s procesněprávním předpisem, tedy se správním řádem. V uvedeném správním řízení byly porušeny jedny ze základních zásad správního řízení, a to zásada ochrany práv a zájmů adresátů veřejné správy zakotvená v ustanovení 2 odst. 3 správního řádu a zásada součinnosti správních orgánů s účastníky řízení zakotvená v ustanovení 4 správního řádu. Z tohoto ustanovení vyplývá především obecná povinnost součinnosti správního orgánu s dotčenými osobami. Správní orgán je vždy povinen s dostatečným předstihem vyrozumět o konkrétním úkonu všechny dotčené osoby, pokud je to nutné k hájení jejich práv, umožnit dotčeným osobám uplatnit svá práva a oprávněné zájmy. Konkrétní pochybení Magistrátu města Prostějova spatřuje Krajský úřad v té skutečnosti, kdy nerespektoval právní názor uvedený Krajským úřadem v rozhodnutí ze dne , č. j. KUOK 52195/2015. V tomto rozhodnutí Krajský úřad vytknul Magistrátu města Prostějova, že provedl důkaz ohledání předmětných pozemků a o této skutečnosti nevydal v souladu s ust. 54 odst. 1 správního řádu usnesení, kterým by uvědomil vlastníky pozemků o provedení důkazu ohledáním. Krajský úřad uvedl, že všechna zjištění, která na místě předmětných pozemků zjistil, tak nemůže v předmětném řízení Stránka 6 z 11

7 použít (pořízené fotografie, zjištění o stavu předmětných pozemků atd). Přes tuto skutečnost Magistrát města Prostějova své rozhodnutí postavil na informacích, které zjistil při tomto důkazu ohledáním, mimo pořízených fotografií, jak uvedl např. na str. 6 přezkoumávaného rozhodnutí. Co se týká námitky odvolatelky, že usnesení o provedení důkazu ohledáním mělo být doručeno i vlastníkům pozemků pod alternativními pozemními komunikacemi, k tomuto Krajský úřad uvádí, že dle výše uvedeného ustanovení správního řádu, pokud je ohledávána věc, tak vlastník nebo uživatel věci je povinen tuto předložit správnímu orgánu nebo strpět ohledání na místě, měl by být současně o tomto usnesením vyrozuměn. Magistrát města Prostějova taktéž ignoroval skutečnost, kdy čestná prohlášení, která jsou obsahem správního spisu, nelze v řízení použít, neboť Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne pod č. j. 7 As 55/ uvádí, že: Pokud správní orgány hodnotily jako důkaz čestná prohlášení, postupovaly v rozporu se správním řádem. Jaké podklady mohou být použity pro vydání rozhodnutí je stanoveno v ust. 50 odst. 1 správního řádu. Čestným prohlášením může pouze účastník nahradit předložení listiny, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Není sice zcela vyloučeno, aby správnímu orgánu bylo předloženo čestné prohlášení účastníka řízení nebo jiné osoby, ale takový úkon nemá účinky jiného důkazu, tzn. není např. možné učinit čestné prohlášení namísto důkazu svědeckou výpovědí. Pokud tedy účastníci řízení předložili ve správním řízení čestná prohlášení bývalých vlastníků, která obsahovala skutečnosti, které mohly přispět ke zjištění skutkového stavu, Krajský úřad, respektive Obecníúřad Hlubočky, si měl opatřit takové podklady pro své rozhodnutí, kterébybylyvsouladusust. 50 a násl. správního řádu, např. provést důkaz svědeckou výpovědí bývalých vlastníků. Krajský úřad tak však neučinil, a proto vydal své rozhodnutí na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Proto jakékoliv hodnocení obsahu čestných prohlášení je právně irelevantní. Na str. 6 přezkoumávaného rozhodnutí sice Magistrát města Prostějova uvedl, že k těmto čestným prohlášením nepřihlížel, ovšem např. na str. 7 a 8 přezkoumávaného rozhodnutí se na tyto odkazuje. K otázce doručování písemností jak panu Jiřímu Čeplovi, tak odvolatelce, Krajský úřad uvádí, že plná moc ze dne se vztahuje i na doručování písemností, Magistrát města Prostějova je tedy povinen doručovat pouze zástupci odvolatelky. Mohla by totiž nastat skutečnost, že by nebylo zřejmé, od kterého data doručení by se počítaly lhůty například na odvolání atd. Magistrát města Prostějova není oprávněn redukovat přání odvolatelky, uvedené v plné moci a svévolně rozhodovat o způsobu doručování písemností. S odkazem na ust. 68 odst. 2 správního řádu se ve výrokové části uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci ( 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části rozhodnutí je nedostatečně uvedena účastnice řízení dle ust. 27 odst. 1 správního řádu, tedy odvolatelka, kdy zde není uvedeno datum jejího narození. Co se týká jednoho ze zákonných znaků veřejně přístupné účelové komunikace, tedy, že slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, k tomuto Krajský úřad uvádí, že je třeba v rozhodnutí uvést konkrétní výčet pozemků, k jejichž spojení slouží nebo ke spojení kterých nemovitostí s pozemními komunikacemi, čemuž Magistrát města Prostějova v přezkoumávaném rozhodnutí nedostál. Co se týká prezenční listiny pořízené na jednání dne , z této Krajský úřad zjistil, že se tohoto jednání neúčastnili pouze osoby, které jsou účastníky řízení, ale i jiné osoby, například Soňa Janečková, Eliška Lužná, Karel Čepl, Jan Koňařík, Václav Bílý. Ústní jednání je ze zákona neveřejné (ust. 49 odst. 2 správního řádu), pokud tedy tyto osoby byli účastny na jednání a zřejmě zastupovali účastníky řízení, měli správnímu orgánu doložit plnou moc, která musí být součástí spisového materiálu. K námitce odvolatelky o nesprávném poučení o možnosti podat odvolání Krajský úřad uvádí, že předmětné poučení je srozumitelné a je z něj zřejmé v jaké lhůtě a kterému správnímu orgánu má být případné odvolání podáno, a který správním orgán o podaném odvolání bude rozhodovat. Stránka 7 z 11

8 Otázka legality stavby nacházející se na pozemku parc. č v k. ú. Přemyslovice není předmětem tohoto odvolacího správního řízení a Krajský úřad ani Magistrát města Prostějova nejsou příslušní k jejímu zodpovězení, k tomuto je příslušný pouze obecný stavební úřad a je právem odvolatelky se na něj v předmětné věci obrátit. K otázce společného řízení Krajský úřad uvádí, že ust. 140 odst. 1 správního řádu stanovuje, že správní orgán může spojit různá řízení, není to tedy jeho povinností, měl by však o tomto žadatele vyrozumět. V průběhu odvolacího správního řízení bylo odvolatelkou Krajskému úřadu doručeno k přezkoumání sdělení Magistrátu města Prostějova, č. j. PVMU 91712/ ze dne , ve kterém Magistrát města Prostějova nevyhověl její žádosti o sloučení řízení vedených pod sp. zn. OD 1630/2014 a OD 135/2016, kdy zde uvedl důvody svého rozhodnutí. K tomuto Krajský úřad uvádí stejné skutečnosti, které uvedl v dopise odvolatelce ze dne tedy, že v případě, že by správní orgán žádosti účastníka řízení vyhověl, vydal by o tomto usnesení, které by se pouze poznamenalo do spisu (ust. 140 odst. 3 a ust. 76 odst. 3 správníhořádu). V tomto usnesení by byl správní orgán povinen uvést důvody, které jej ke spojení řízení vedly. V případě, že správní orgán požadavku účastníka řízení na spojení řízení nevyhoví, usnesení o tomto nevydává, protože usnesení podle ust. 76 odst. 1 se vydává pouze tehdy, pokud tak stanoví zákon,a zákon v tomto případě usnesení nepředpokládá. V takovém případě správní orgán pouze vyrozumí účastníka řízení o důvodech, pro které ke spojení řízení nepřistoupil.k otázce vyvěšení písemností na úřední desce Obecního úřadu Přemyslovice Krajský úřad uvádí, že ze správního spisu zjistil, že všechny písemnosti byly řádně na úřední desce vyvěšeny. V této souvislosti je nutné uvést, že pro běh lhůt je rozhodující den vyvěšení na úřední desce Magistrátu města Prostějova, který řízení vede a jehož úřední deska je pro předmětné řízení a pro jeho účastníky prvořadá a rozhodující. K otázce výroku rozhodnutí, kdy odvolatelka tvrdí, že Magistrát města Prostějova deklaroval existenci veřejně přístupných účelových komunikací, které jsou uvedeny ve výroku, Krajský úřad uvádí, že předmětem řízení o určení právního vztahu dle ust. 142 správního řádu je prohlášení (deklarace) určitého právního vztahu (zda se na určitém pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace či nenachází) za splnění zákonem daných požadavků. Deklaratorní správní řízení pouze osvědčuje určitý stav, tedy žádný stav nezakládá, nemění ani neruší. Veřejně přístupná účelová komunikace vzniká přímo ze zákona. Určení právního vztahu alternativních pozemních komunikací nebylo předmětem vedeného deklaratorního správního řízení a Magistrát města Prostějova pouze blíže specifikoval tyto pozemní komunikace a uvedl bližší upřesnění lokality, kde se nachází pozemní komunikace, která je předmětem tohoto deklaratorního správního řízení. K této námitce navazuje i námitka týkající se účastníků předmětného správního řízení, kdy odvolatelka tvrdí, že vlastníci okolních pozemních komunikací by měli být účastníky předmětného správního řízení. K tomuto Krajský úřad uvádí, že je na správním orgánu, jaký okruh účastníků řízení zvolí, kdy písemnosti vydávané v rámci tohoto řízení jsou taktéž doručovány prostřednictvím úřední desky jak Magistrátu města Prostějova, tak Obecního úřadu Přemyslovice, kdy osoby vlastnící pozemky pod předmětnými veřejně přístupnými účelovými komunikacemi mají možnost se jako účastníci řízení přihlásit a hájit tak svá práva, považují-li to za nutné. V rámci nového projednání byli na dne k podání svědecké výpovědi předvoláni svědci Vojtěch Lužný, Marie Lužná, Světla Kutá, Jan Koňařík, Svatoslav Komínek, Jaroslav Dostál, Karel Kolář, Lubomír Štaffa, Jana Popelková, František Popelka, Helena Tylšarová, Jan Vystrčil, Vladimír Vykoupil. Žadatel, ani jeho zástupce se výslechů osobně neúčastnili. Přítomní svědci shodně popsali komunikace jako cestu, která je používána od nepaměti, která plní nutnou komunikační potřebu pro obhospodařování jejich pozemků a že jim není známa skutečnost, že by kdokoliv z právních předchůdců současného vlastníka ani ona sama v minulosti jakkoliv bránili přístupu veřejnosti na předmětnou komunikaci. Na základě výpovědi svědka Vojtěcha Lužného, který uvedl, že si osobně pamatuje prarodiče paní Čeplové manžele Vybíralovi a její rodiče manžele Linhartovi, a že tito v minulosti vždy s obecným užíváním cesty souhlasili a svědka Karla Koláře, který uvedl, že dle jeho zjištění je předmětná cesta zakreslena na mapě Opavského zemského archivu z roku 1835 a na vojenské mapě z roku 1931 si odbor dopravy dne zajistil kopii knihovní vložky z pozemkové knihy, která dokládá existenci Stránka 8 z 11

9 cesty na parc.č v k.ú. Přemyslovice již v roce Z tohoto důvodu má odbor dopravy za to, že existence cesty je prokázána nejen na základě výpovědi svědků, ale především na základě úředních záznamů vedených Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrálním pracovištěm Prostějov. Vzhledem k záznamům v pozemkové knize nebylo nutné formální existenci cesty dokazovat i kopiemi z Opavského zemského archivu. Dne vyzval odbor dopravy účastníky k seznámení se s podklady. Dne požádal žadatel o přerušení řízení, čemuž odbor usnesením ze dne vyhověl a řízení přerušil do Žadatel dne požádal o pokračování v řízení a dne vyzval odbor dopravy k neprodlenému vydání rozhodnutí ve věci. V tomto období byla mezi žadatelem a obcí Přemyslovice zahájena soukromoprávní řízení, kdy vyřešení tohoto deklaratorního řízení mělo být součástí možných dohod mezi účastníky. Jelikož však k soukromoprávní dohodě nedošlo, pokračoval odbor dopravy v řízení a vydává rozhodnutí, kterým se žádost žadatele zamítá, což odůvodňuje následovně: Žadatel se na základě své žádosti domáhal v souladu s ustanovením 142 správního řádu Vydání deklaratorního rozhodnutí, kdy bude uvedeno, že na p.č v k.ú. Přemyslovice (zjednodušená evidence) v délce 80 metrů se nachází neveřejná účelová komunikace (využití pouze pro potřeby vlastníka parcely). Svou žádost odůvodnil údajným poškozováním soukromého majetku a znečišťování orné půdy od průjezdu vozidel. Dle ustanovení 142 odst. 3 správního řádu pro dokazování v řízení o určení právního vztahu platí ustanovení 141 odst. 4 obdobně, tedy ve sporném řízení vychází správní orgán z důkazů, které byly účastníky navrženy. Pokud navržené důkazy nepostačují ke zjištění stavu věci, může správní orgán provést i důkazy jiné. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází správní orgán při zjišťování stavu věci z důkazů, které byly provedeny. Správní orgán může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Ve věci žadatel nepředložil žádný důkaz na podporu svých tvrzení, nikterak nedoložil neexistenci účelové komunikace v souladu s původní verzí své žádosti, nedoložil poškozování soukromého majetku, ani znečištění orné půdy od průjezdu vozidel. Dále nikterak nedoložil svá tvrzení o existenci neveřejné účelové komunikace. Správní orgán v tomto typu řízení vychází zásadně jen z těch důkazů, které navrhli účastníci a pouze pokud tyto důkazy ke zjištění stavu věci nepostačují, může provést důkazy i jiné. Jelikož žadatel neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, zajistil odbor dopravy podklady potřebné pro rozhodnutí. Odbor dopravy byl při zajišťování podkladů rovněž povinen dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem. Po úpravě žádosti žadatel požadoval Vydání deklaratorního rozhodnutí, kdy bude uvedeno, že na p.č v k.ú. Přemyslovice (zjednodušená evidence) v délce 80 metrů se nachází neveřejná účelová komunikace (využití pouze pro potřeby vlastníka parcely). Dle příslušných ustanovení zákona č. 13/1997 Sb. a to mimo jiné dle ustanovení 7 odst. 2 je neveřejnou účelovou komunikací i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Předmětná komunikace se však nenachází ani v uzavřeném prostoru či objektu. Předmětná komunikace je dle mapových podkladů získaných z náhledu do mapy prostřednictvím veřejně Stránka 9 z 11

10 přístupné aplikace součástí sítě přístupových komunikací v oblasti, která se nachází na pozemcích ve vlastnictví většího počtu třetích osob. Odbor dopravy se v rámci nového projednání zaměřil na tvrzení žadatele. Jelikož tento svá tvrzení nijak neprokázal, vycházel odbor dopravy z výslechu svědků, z údajů z pozemkové knihy a z náhledu do mapy prostřednictvím veřejně přístupné aplikace Odboru dopravy jsou nad rámec výše uvedeného poměry v místě dobře známy. Odbor dopravy při posuzování skutkového stavu vycházel ze zákonné definice dle ustanovení 7 zákona č. 13/1997 Sb. Předmětná komunikace je dle údajů z pozemkové knihy a výpovědí svědků komunikací přístupnou veřejnosti a sloužící obecnému užívání. Náhledem do mapy prostřednictvím veřejně přístupné aplikace výpověďmi svědků, sděleními obecního úřadu Přemyslovice, ani podklady předloženými žadatelem se neprokázala existence uzavřeného prostoru nebo objektu, v jehož rámci by mohla případná neveřejná účelová komunikace existovat. Jelikož se tedy předmětná komunikace nenachází v uzavřeném prostoru nebo objektu a to ani ve smyslu právně uzavřeného (jak je uváděno konstantní judikaturou), nelze vydat rozhodnutí deklarující, že se na pozemku parc.č v k.ú. Přemyslovice (zjednodušená evidence) v délce 80 metrů nachází neveřejná účelová komunikace (využití pouze pro potřeby vlastníka parcely). Vzhledem ke skutečnosti, že žadatel neprokázal existenci účelové komunikace nepřístupné veřejnosti a ani odboru dopravy se nepodařilo její existenci prokázat, nemá odbor jinou zákonnou možnost, než v souladu s příslušnými výše uvedenými ustanoveními zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a zákona č. 13/1997 Sb. rozhodnutím žádost zamítnout. Poučení účastníků: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. Odvolat se může účastník řízení ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno. Odvolání se podává u odboru dopravy Magistrátu města Prostějova. O odvolání rozhoduje Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, Jeremenkova 40a, Olomouc. Odvolání musí mít dle 82 odst. 2 správního řádu jednak obecné náležitosti uvedené v 37 odst. 2 správního řádu a dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Za správnost vyhotovení: Ing. et Mgr. Helena Řehůřková Stránka 10 z 11

11 Otisk úředního razítka Ing. Miroslav Nakládal, v.r. vedoucí odboru dopravy Magistrátu města Prostějova Obdrží: Bc. Jiří Čepl, Luční 1028, Chodov Obec Přemyslovice, Přemyslovice 281, Přemyslovice, IČ Michal Smékal, Přemyslovice 443, Přemyslovice Lužný Jindřich, Skřípov 140, Skřípov Lužný Vojtěch, Přemyslovice 93, Přemyslovice Světla Kutá, Přemyslovice 455, Přemyslovice TERRIS Budětsko a.s., Budětsko 118, Budětsko A/A, R/D K vyvěšení : Obecní úřad Přemyslovice Magistrát města Prostějova - podatelna Pro Magistrát města Prostějova: Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů na úředních deskách. Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne:... Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí rozhodnutí. Stránka 11 z 11