Vnímání potravin spotřebitelem. N. Kulišťáková Cahlíková

Transkript

1 Vnímání potravin spotřebitelem N. Kulišťáková Cahlíková

2 Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické vlivy hygienické a stravovací návyky Politické a kulturní vlivy Technologické a fyzikální vlivy Tradiční potraviny - důležitým prvkem kulturního dědictví každého státu. Jejich výroba a prodej představuje významný ekonomický přínos pro mnoho regionů.

3 Makroprostředí a mikroprostředí Zdroj: P. Kotler, Marketing management

4 Ekonomické vlivy Změny v příjmech: Inflace (leden %), nezaměstnanost (leden ,1%), daně Pokles příjmů = lidé utrácejí méně, opatrně, více nakupují levné potraviny (vyhladávají slevy)

5 Ekonomické vlivy Změna struktury spotřebitelských výdajů 2/3 výdajů domácností tvoří potraviny, bydlení, provoz domácnosti a doprava Míra úspor a zadlužení Spotřebitelé mohou zvyšovat svou kupní sílu půjčkami Změny ekon. veličin jako je příjem, životní náklady, úrokové sazby, struktura úspor a půjček mají silný dopad na trhy

6 Demografické prostředí Velikost populace Geografické rozložení a hustota Trendy mobility Věkové rozdělení Porodnost Sňatkovost Rasová, etnická a náboženská struktura

7 Demografické trendy Růst světové populace Nekontrolovatelný růst může znamenat nedostatečné zásobování potravinami vyčerpání klíčových nerostů přelidnění znečištění životního prostředí zhoršení kvality života

8 Demografické trendy Měnící se věková struktura Stárnoucí obyvatelstvo zvýšení věk. hranice odchodu do důchodu, snížení příjmů důchodců Průměrný věk obyvatel vzrůstá

9 Demografické trendy Probíhající změny trhu působí na přeměnu od hromadného trhu k více fragmentovaným mikrotrhům, které se dělí dle: Věku Pohlaví Geografie Životního stylu Etnického původu Vzdělání

10 Demografické trendy ČR Počet obyvatel v ČR vzrostl K obyvatel (meziroční nárůst o obyvatel) Porodnost mírně stoupá (o 0,9 tisíce na 110,8 tisíce) Nárůst díky imigraci - lidé přicházejí do ČR (v roce 2015 nárůst o lidí (do ČR se přistěhovalo 34,9 tisíce osob, z ČR se vystěhovalo 18,9 tisíce osob). ze Slovenska se přistěhovalo (5,2 tisíce), z Ukrajiny (2,2 tisíce), z Rumunska (1,2 tisíce)

11 Demografické trendy ČR

12 Demografické trendy ČR Tab. 1 Obyvatelstvo (absolutně, relativně, meziroční změny) Ukazatel Počet absolutně ( čtvrtletí) p) rozdíl difference 2015 p) Počet na obyvatel p) Sňatky ,3 4,6 Rozvody ,5 2,5 Živě narození ,4 10,5 z toho mimo manželství *) ,7 47,8 Zemřelí ,0 10,5 z toho do 1 roku **) ,4 2,5 Potraty celkem ,5 3,4 umělá přerušení těhotenství ,1 1,9 Přistěhovalí ,0 3,3 Vystěhovalí ,9 1,8 Přirozený přírůstek ,4 0,0 Přírůstek stěhováním ,1 1,5 Celkový přírůstek ,5 1,5 Počet obyvatel k x x Střední stav obyvatelstva x x

13 Demografická struktura obyvatel, mzda a nezaměstnanost v krajích ČR (12/2015) Kraj Počet obyvatel Hrubá mzda Nezaměstnano st Hlavní město Praha Kč 4,20% Jihočeský kraj Kč 5,07% Jihomoravský kraj Kč 7,01% Karlovarský kraj Kč 7,06% Kraj Vysočina (Jihlavský) Kč 6,22% Královéhradecký kraj Kč 4,96% Liberecký kraj Kč 6,36% Moravskoslezský kraj Kč 8,56% Olomoucký kraj Kč 7,01% Pardubický kraj Kč 5,14% Plzeňský kraj Kč 4,62% Středočeský kraj Kč 5,41% Ústecký kraj Kč 8,91% Zlínský kraj Kč 5,98%

14 Demografické trendy ČR Dle údajů ČSÚ za rok 2015 je nejlidnatějším regionem ČR Středočeský kraj, který počtem obyvatel předstihl hlavní město. Ještě na konci roku 2009 byla Praha lidnatější než střední Čechy, a to o 1500 lidí.

15 Demografické trendy ČR Proměny české domácnosti Pozdější vstup do manželství a méně dětí Výměna tradičních rolí a hodnot manželů a manželek Manželé přebírají více funkcí v domácnosti a proto se dostávají do zájmu obchodníků s potravinami a zařízeními pro domácnost

16 Hygienické návyky Hygiena - dodržování zásad pro uchování zdraví. Z hlediska osobního se hygiena zabývá kvalitou vody a ostatních nápojů, potravin a stravování, oblečení, práce a tělesná námaha vůbec, spánek, čistota těla, užívání tabáku, narkotik atd. a duševní zdraví.

17 Hygienické návyky Hygienické zásady časté mytí rukou mýdlem nebo použití převařené (a tím sterilizované) vody v medicíně mělo a dodnes má velký vliv na redukci šíření nemocí. Základní hygienické návyky se vštěpují dětem již od malička (školka, škola, rodina). Nedostatečné znalosti z oblasti hygieny při přípravě pokrmů v domácnosti

18 Stravovací návyky Z průzkumu stravovacích návyků v šesti zemích Evropské unie v rámci mezinárodního projektu FOOD vyplynulo, že: Češi si s oblibou dopřávají vydatné polévky, velké porce jídla, slazené nápoje a pivo. lidé v členských zemích EU jedí zdravěji.

19 Stravovací návyky potraviny řazeny podle vhodnosti ke konzumaci v rámci každého patra ve směru zleva doprava potraviny v základně pyramidy by se měly jíst nejčastěji a v největším množství ve špici jsou potraviny, bez kterých se lze obejít pyramida neřeší extrémy ve stravování, není tedy určena např. pro vegetariány, ale pro průměrného českého člověka. nejedná se také o striktní doporučení dávek.

20 Stravovací návyky jezte pestrou stravu rozloženou do celého dne zvyšte spotřebu zeleniny a ovoce na 600 g denně (400 g zeleniny, 200 g ovoce) denně konzumujte nejméně 2 l tekutin, přednost dávejte vodě nezapomínejte na pravidelnou denní konzumaci mléčných výrobků, nejlépe zakysaných na teplou i studenou kuchyni používejte rostlinné oleje a kvalitní margaríny maso jezte jen libové, bez viditelného tuku omezte smažené pokrmy a vyhýbejte se oplatkám, keksům a sušenkám s náplní a polevou vybírejte si potraviny s nižším obsahem sodíku, nepřisolujte udržujte si optimální tělesnou hmotnost, pravidelně se hýbejte

21 Stravovací návyky Potravinová pyramida

22 Stravovací návyky Potravinová pyramida Pyramida názorně vysvětluje jak skladbu, tak doporučené množství a poměr druhů potravin ve správně složeném jídelníčku. Potravinovou pyramidu sestavili odborníci jako názornou pomůcku výživových doporučení. Potravinová pyramida se skládá z 6 potravinových skupin, rozdělených do 4 pater. Ke každé potravinové skupině je napsán doporučený počet porcí, které by člověk měl za den sníst. Velikost porce je zde jasně definována.

23 Průzkum v ČR Domácí výrobky si získaly největší oblibu v kategorii potravin a nápojů, které jsou předmětem rychlé spotřeby. Preference ve prospěch českého zboží se tak nejvýrazněji projevují u piva a vína (66 % dává přednost českým výrobkům), potravin (55 %) a nealkoholických nápojů (51 %).

24 Průzkum v ČR Vyšší preference domácích produktů: u starší generace. více u Moravanů než Čechů u lidí žijících v malých sídlech do 5 tisíc obyvatel. Na pozadí preference nákupu českého zboží se zřejmě odráží tradice. U starších ročníků hraje při nákupním rozhodování silnou roli zvyk, detailní znalost produktu, pocit čehosi důvěrného. Nákup domácích výrobků také pozitivně ovlivňuje pocit příslušnosti k místu, kde člověk žije a patriotismus obecně.

25 Přírodní prostředí Nedostatek surovin Zvýšené náklady na energii Zvýšený stupeň znečištění Měnící se úloha vlády při ochraně životního prostředí Zhoršující se podmínky hlavní problém stojící před obchodováním a veřejností

26 Technologické prostředí Zrychlující se tempo technologických změn Neomezené marketingové příležitosti Vysoké výdaje na výzkum a vývoj Orientace na menší zdokonalení Rostoucí regulace technologických změn (důraz na bezpečnost a kvalitu)

27 Politické vlivy Významná legislativní opatření ovlivňující obchod s potravinami Vzájemná ochrana společností Ochrana spotřebitele

28 Politické vlivy Změny ve vládních agenturách pro prosazování zákonů ve vztahu k zemědělství a potravinám Růst skupin veřejného zájmu

29 Kulturní prostředí Základní kulturní hodnoty s vysokou stálostí - předávány z generace na generaci Dílčí kultury skupiny, které sdílejí stejné hodnoty Posuny druhotných kulturních hodnot v čase (životní styl, hippies..)

30 Kulturní prostředí Základní kulturní hodnoty jsou vyjadřovány názory lidí: Na sebe samé Na organizace Na společnost Na přírodu a vesmír

31 Zdroje Zdroj: P. Kotler, Marketing management