1. Regionální politika EU vývoj principy nástroje 2. Programové dokumenty v ČR pro aplikaci Regionální politiky EU

Transkript

1 Zefektivnění přechodu absolventů UPOL do praxe, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Regionální politika EU vývoj principy nástroje 2. Programové dokumenty v ČR pro aplikaci Regionální politiky EU Univerzita Palackého v Olomouci Mgr. Radek Augustin

2 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU Dvě fáze vývoje RP EU: a) a) 1988 současnost (rychlý růst objemu SF) Významná část rozpočtu, i když nyní představuje stále pouze 0,46% HDP EU Malá částka, aby mohla mít zásadní makroekonomický dopad na řešení rozdílů v EU, ať už na národní nebo regionální úrovni, či na podporu růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti Ambice podporovat harmonický růst a soudržnost, ale ve skutečnosti spíše kompenzace za dopady na zemi či region, které vyplývají z jejího/jeho začlenění do integrované evropské ekonomiky (v dokumentech Komise však ani zmínka o tomto vnímání RP) - rozšiřování EU i prohlubování integrace (jednotný trh, měnová unie, Lisabonská agenda pro růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost) Rozšíření jako klíčový kontext diskuze o budoucí reformě

3 1975 5% % PODÍL NA ROZPOČTU EU % % % % % % %

4 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU Motivy pro regionální politiku - Zvýšení ekonomické a sociální soudržnosti - Snížení rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů - Ekonomické motivy- regionální nerovnosti - sbližování úrovní zvýšení konkurenceschopnosti - Veřejná podpora firem, které umisťují výrobu v určité oblasti zpravidla povzbudí ekonomickou aktivitu»» pokles nezaměstnanosti a snížení sociálních výdajů - Sbližování ekonomik členských států nezbytné pro fungování měnové unie

5 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU - Označována často za nástroj uplácení členských zemí - Pokud by se situace méně rozvinutých regionů snižovala s prohlubující integrací, ztratili by na ni zájem - Nejstarší fond ESF - Zvýšený zájem o regionální politiku po roce 1973 rozšíření ES o VB, Irsko, Dánsko ERDF- základní nástroj snižování nerovnoměrnosti mezi jednotlivými regiony (financoval 50% nákladů) - Další tlak na regionální politiku- rozšíření 1981, 1986

6 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU reforma regionální politiky, tři fondy, zdvojnásobení výdajů na SF zavedení jednotného vnitřního trhu Maastrichtská smlouva Kohézní fond nástroj k naplnění maastr.kritérií (HDP < 90% průměru EU) - Navyšování výdajů na RP v souvislosti s rozšíření SRN, ,6 mld ECU, mld ECU zjednodušení procesu, koncentrace, větší efektivita, snížení šesti cílů na tři - Pozn. pro pomoc kandidátským zemím PHARE (* ), SAPARD, ISPA( )

7 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU Cíl posílení ekonomické a sociální soudržnosti a snížení rozdílů mezi regiony Nástroje tři Cíle a čtyři Iniciativy Společenství; 49,5 % populace v EU o 25 členech žije v oblastech spadajících do Cíle 1 a Cíle 2 Finanční zdroje přibližně 233 miliard euro (EU- 25) představujících třetinu celkového rozpočtu EU neboli 0,46 % HDP EU

8 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU Cíl 1 Podpora rozvoje zaostávajících regionů Regiony s HDP pod hranicí 75 % průměru EU se mohou těšit podpoře udržitelného rozvoje zejména prostřednictvím investic do výroby. Cíl 1 je dosahován za podpory prostředků ze všech čtyř strukturálních fondů ERDF, ESF, EAGGF a FIFG. Cíl 2 Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Všechny oblasti, které nespadají pod Cíl 1, a které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo životního prostředí. Cíl 2 je naplňován z prostředků ERDF, ESF, FIFG. Cíl 3 Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání Snížení nezaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace, vzdělávání a školení. Jediný fond, jehož finanční prostředky se využívají na dosažení Cíle 3 je ESF.

9 STATISTICKÝ EFEKT Regiony s HDP do 75% v EU-25 Regiony statisticky nad 75% Regiony nad 75% v EU-15 Ostatní

10 SNIŽOVÁNÍ ROZDÍLŮ V nejchudších regionech, kde žije asi 10% populace EU, vzrostl HDP per capita z 54.2% průměru HDP EU v roce 1987 na 61.1% v roce 1997 Na národní úrovni je konvergence chudších zemí s bohatšími viditelná ještě více

11 SNIŽOVÁNÍ ROZDÍLŮ MEZI REGIONY Zkušenost EU: snižování rozdílů mezi regiony NUTS II. (viz dále) Hlavně změny v základní infrastruktuře, rozdíly přetrvávají v oblasti: - Výzkumu a vývoje - Získávání nových dovedností a informační společnost - Příležitosti v oblasti školení, rekvalifikací - Kvalita životního prostředí Stále zásadní rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími státy

12 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ NUTS Členění NUTS vychází vždy ze správního členění zemí, členění NUTS I. V. Původně doporučení, dnes legislativně ošetřeno: Nařízení Parlamentu a Rady č. 1059/2003 ze dne 26. června 2003 Stanoveny 3 základní úrovně NUTS I. III., zbylé doporučeny

13 NUTS NUTS I - Česko NUTS II - spojení 2-3 krajů NUTS III - kraje NUTS IV - okresy NUTS V - obce

14 NUTS III.

15 NUTS II.

16 : 3 CÍLE Konvergence - 81,9 % (252,23 miliard EUR) Méně rozvinuté regiony (cíl 1) Aplikace limitu 75% z HDP EU Již ne regiony do 8 obyvatel/km2 Vyšší pokrytí: z 22% populace EU-15 (2000-6) na 25,6% ( ) populace EU-25 (116,6 mil. obyvatel) Regiony se statistickým efektem (Cíl 1 v EU-15) 5,2% populace v EU-25 7 leté přechodné období Kohezní fond Aplikace kritéria 90% HDP EU Všechny nové ČZ (kromě Kypru) + Portugalsko a Řecko Statistický efekt není zahrnut (Španělsko) * V ČR 97,1% prostředků pro cíl Konvergence

17 : 3 CÍLE Konkurenceschopnost a zaměstnanost % (48,39 miliard EUR) Nynější cíle 2 a 3, ale nově zaměření na regiony cíle 1 vyvazované z podpory 3,6% populace EU (16,4 mil. obyvatel) Pouze ERDF/ESF a 50:50 (konkurenceschopnost: zaměstnanost) Více důrazu na rozvoj městských aglomerací a řídce osídlené regiony (Švédsko, Finsko) * V ČR 1,6% prostředků pro cíl Konkurenceschopnost a zaměstnanost (hl.m. Praha)

18 : 3 CÍLE Teritoriální spolupráce - 2.4% (7,5 milliard EUR) Významný nárůst podpory Pokrývá: přeshraniční spolupráci, nový nástroj Nová sousedská politika na externí hranici EU, transnárodní spolupráce Integrace meziregionální spolupráce do regionálních programů Vliv sítí regionů a měst Více důrazu na infrastrukturu * V ČR 1,3% prostředků pro cíl Teritoriální spolupráce

19 : 3 CÍLE Rozpočet: 308,12 miliard EUR (0,37 % HDP EU)

20 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU - SROVNÁNÍ

21 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU

22 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU Principy regionální politiky: - Programování alokovány na základě několikaletých multi-sektorálních plánů regionálního rozvoje vyjednány státy s EK - Koncentrace Cílení výdajů SF do oblastí s největšími strukturálními problémy - Partnerství Aktivní účast EK a regionálních, místních orgánů, nevládních aktérů na všech etapách administrace SF EU - Adicionalita prostředky doplňují výdaje ze strany příjemců pomoci. Neměly by nahrazovat národní zdroje, být pouze jejich doplňkem - Monitorování a vyhodnocování Monitorování a vyhodnocování větší efektivita prostředků Ex-ante, interim, ex-post

23 ROZPOČET A ČR ČR může z unijního rozpočtu získat příjem až 778 miliard Kč za sedm let, tj. cca 111 miliard Kč ročně. Je to asi čtyřikrát více než v období Příjmy ČR vázány na projekty, jež budou financovány ze strukturálních fondů (převážně chudé regiony) a z Fondu soudržnosti (velké projekty v dopravě a životním prostředí). V přepočtu na obyvatele činí částka zhruba 330 eur (9570 korun) ročně, což je nejvíce ze všech zemí EU (po odpočtu příspěvků, které ČR povinně odvádí do rozpočtu EU). Český strop pro čerpání z fondů EU ve výši až 3,43 procenta HDP ročně.

24 PODMÍNKY ČERPÁNÍ EU bude novým členským zemím spolufinancovat až 85 procent hodnoty projektu, a to včetně DPH. Z unijních peněz bude možné hradit také projekty týkající se bytového fondu. Doba realizace projektu bude do roku 2010 až tři roky, poté se lhůta zkrátí na standardní dva roky. V roce 2010 se rovněž přehodnotí ekonomický růst nováčků a absolutní výše pomoci může ještě mírně vzrůst. V letech 2008 a 2009 se provede celková revize všech výdajů unijního rozpočtu. Mělo by to vést především k omezení zemědělských výdajů a celkové modernizaci rozpočtu.

25 HDP na hlavu v paritě kupní síly v % (EU 27 = 100, podle základního scénáře) Průměr Průměr Regiony (NUTS 2) Česká republika 70,2 73,4 75, ,5 80,3 80, ,6 80,6 80,7 Praha 147,6 153,9 154,5 158, ,1 170,3 172,8 174,5 170,4 172,5 Střední Čechy 67,2 69,2 71,3 69, , ,5 72,1 75,5 73,9 Jihozápad 64 66,9 69,6 69,9 71,2 74,1 74,2 74,7 74,4 74,3 74,4 Severozápad 56, ,9 60,4 61,1 62, ,7 60,6 62,1 61,4 Severovýchod 61,6 62,8 63,9 64,3 64, ,3 62,8 65,1 64,1 Jihovýchod 63,7 66,6 67,2 67,5 69,3 72,1 71, , ,8 Střední Morava 56,4 58,3 59,5 59,3 60,1 61,7 60,9 60,4 59, ,1 Moravskoslezsko 54,1 56,7 61,4 64,2 64,6 65,3 66,4 67,1 66,8 66,3 66,8 Zdroj: MMR

26 Programové dokumenty v ČR pro aplikaci regionální politiky EU

27 PROGRAMOVÉ DOKUMENTY Programování je jedním ze základních prvků Strukturálních fondů. Týká se přípravy víceletých rozvojových plánu a realizuje se v několika fázích. Výsledek přebírají veřejné a soukromé instituce, které ho po obsahové stránce vykonávají de facto je to smlouva mezi Evropskou komisí a členskou zemí o využívání poskytnutých prostředků. Dva hlavní principy: 1. Podpora je poskytována ve střednědobém horizontu (na rozdíl od českých jednoletých titulů) => jistota podpory na celé sedmileté období 2. Promyšlená systémová a dlouhodobá strategie podpory zaostalých regionů Několik úrovní programových dokumentů: Národní rozvojový plán ČR Národní strategický referenční rámec ( smlouva mezi ČR a EU) Operační programy (tato úroveň klíčová pro žadatele)

28 PROGRAMOVÉ DOKUMENTY

29 PRIORITNÍ OSY REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II STŘEDNÍ MORAVA Prioritní osa 1 - Doprava 1.1 Regionální dopravní infrastruktury 1.2 Veřejná doprava 1. 3 Bezmotorová doprava Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu 2.1 Rozvoj regionálních center 2.2 Rozvoj měst 2.3 Rozvoj venkova 2.4 Podpora podnikání Prioritní osa 3 Cestovní ruch 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu 3.2 Veřejná infrastruktura a služby 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby 3.4 Propagace a řízení Prioritní osa 4 Technická pomoc -4.1 podpora řídícího orgánu -4.2 podpora zvyšování absorpční kapacity regionu

30 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II STŘEDNÍ MORAVA ROP Střední Morava cca 18,4 miliardy Kč (plus národní zdroje) Roční alokace od 2,3 miliard Kč (2007) až po 3 miliardy Kč (2013) - plus národní zdroje (přepočet: Euro = 28 Kč)

31

32 OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Priority a oblasti podpory programu Priorita 1 - Počáteční vzdělávání 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Priorita 2 - Terciární vzdělávání a výzkum a vývoj 2.1 Modernizace vyššího odborného vzdělávání 2.2 Modernizace vysokoškolského vzdělávání 2.3 Zvyšování úrovně a dopadů výzkumu a vývoje 2.4 Partnerství a sítě Priorita 3 - Další vzdělávání 3.1 Individuální další vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Priorita 4a, b Systémový rámec dalšího vzdělávání 4.1 Systémový rámec počátečního vzdělávání 4.2 Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji 4.3 Systémový rámec dalšího vzdělávání Priorita 5a, b - Technická pomoc

33 OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST FINANČNÍ ALOKACE ( )

34 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Priority a oblasti intervence Priorita 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Snížení znečištění vod (kanalizace, ČOV nad 2000 EO) Zlepšení jakosti pitné vody (obce nad 2000 obyvatel, ostatní PRV/EAFRD) Omezování rizika povodní Priorita 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Zlepšení kvality ovzduší Omezování emisí Priorita 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Realizace úspor energie a využití odpadního tepla Environmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody pro fyzické osoby Priorita 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Zkvalitnění nakládaní s odpady Odstraňování starých ekologických zátěží

35 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Priorita 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Omezování průmyslového znečištění Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod Priorita 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 Podpora biodiverzity Obnova krajinných struktur Optimalizace vodního režimu krajiny Podpora regenerace urbanizované krajiny Priorita 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací Priority 8 a 9 - Technická asistence

36 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ FINANČNÍ ALOKACE ( )

37 INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM (IOP) Priority a oblasti intervence Priorita 1 Modernizace veřejné správy a veřejných služeb Rozvoj informační společnosti pro veřejnou správu Zavádění ICT v územní veřejné správě Priorita 2 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Služby v oblasti sociální integrace Služby v oblasti veřejného zdraví Služby v oblasti zaměstnanosti Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik Priorita 3 Národní podpora územního rozvoje Národní podpora rozvoje cestovního ruchu Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství Zlepšení prostředí pro problémová sídliště Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Priorita 4 Technická pomoc Aktivity spojené s řízením IOP Ostatní náklady technické pomoci IOP

38 INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM (IOP) FINANČNÍ ALOKACE ( )

39 OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Priority a oblasti podpory programu Priorita 1 - Adaptabilita 1.1 Zvýšení adaptability pracovní síly a konkurenceschopnosti podniků Priorita 2 - Aktivní politiky trhu práce (A, B) 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti 2.2 Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj Priorita 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti 3.1 Podpora sociální integrace 3.2 Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce 3.3 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života Priorita 4 - Veřejná správa a veřejné služby (A, B) Priorita 5 - Mezinárodní spolupráce (A, B) Priorita 6 - Technická pomoc (A, B)

40 OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST FINANČNÍ ALOKACE ( )

41 PRAVIDLA PRO POSKYTNUTÍ PODPORY V případě podpory nepodnikatelských subjektů (např. obce, kraje, nestátní neziskové organizace) může výše podpory ze strukturálních fondů dosáhnout až 85% celkových uznatelných nákladů projektů. V případě investic do infrastruktury (projekty předkládané nepodnikatelskými subjekty), z nichž se získá značný čistý výnos, nesmí příspěvek z ERDF překročit 50% celkových uznatelných nákladů. Dotace ze strukturálních fondů nesmí v případě podpory podnikatelských subjektů překročit 35% celkových uznatelných nákladů projektů. Podnikatelské subjekty se mohou podílet i na spolufinancování projektů, které předkládají jiní koneční uživatelé PARTNERSTVÍ

42 PRAVIDLA PRO POSKYTNUTÍ PODPORY Uznatelné náklady (příklady) projektová dokumentace do 5 % (u neinvestičních 2%) stavební část stavby včetně inženýrské činnosti technologická část staveb, stroje a zařízení nákup pozemku a nemovitostí do 10 % nákup počítačů včet. základního vybavení a SW nepředvídatelné výdaje (do 5 % celkových způsobilých výdajů) základní vnitřní vybavení (individuálně u každého projektu) osobní výdaje provozní výdaje (např. odměny konzultantům, cestovné) ostatní výdaje (např. nájem, administrativní výdaje) odpisy hmotného a nehmotného majetku DPH (konečný příjemce není plátcem

43 PRAVIDLA PRO POSKYTNUTÍ PODPORY Neuznatelné náklady (příklady) bytová výstavba poplatky charakteru sankce režijní výdaje žadatele nesouvisející s projektem nákup osobních vozů kancelářské vybavení pokud nesouvisí s projekty na výzkum a vývoj a nenaplňuje hlavní cíle opatření, zlepšení odborných dovedností, odborný výcvik apod. DPH u plátců DPH výdaje na opravy

44 Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec ČR Programové dokumenty operačních programů + weby König a kol. Učebnice evropské integrace Marek, D. Kantor, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie Wokoun, R. Česká regionální politika Marek, D. Baun, T. EU Cohesion Policy after Enlargement. Basingstoke 2008