Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera"

Transkript

1 Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Návrh organizačních opatření na zlepšení cyklistické dopravy mimo hlavní ulice v Praze Václav Kříž Bakalářská práce 2015

2

3

4 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně. V Praze dne Václav Kříž

5 Poděkování Mé poděkování patří především Ing. Vojtěchu Jirsovi za jeho trpělivost a za vše, co mne při vedení této bakalářské práce naučil.

6 ANOTACE Práce začíná popisem bariér rozvoje cyklistické dopravy obecně a v podmínkách České republiky. Následuje vysvětlení smyslu drobných organizačních opatření a popis variant procesů jejich schvalování. Poté je představena Praha 14 a její síť tras pro cyklistickou dopravu. Poslední část tvoří návrh konkrétních úprav dopravního značení pro zlepšení cyklistické dopravy v této městské části. KLÍČOVÁ SLOVA cyklistická doprava, Praha, dopravní značení, cykloobousměrky, cyklostezky TITLE Proposal of small changes of traffic signage and traffic facilities to improve conditions for cycling out of main streets in Prague ANNOTATION The first chapter describes barriers of improvements for people cycling in general and in the Czech Republic. The second chapter explains reasons of implementing small changes of traffic signage and traffic facilities and describes possible processes before their implementation. Then author introduces district Prague 14 and describes its cycling network. The last chapter is proposal of particular improvements of traffic signage to improve cycling in the district. KEYWORDS cycling, Prague, traffic signage, cycle contraflows, cycle paths

7 OBSAH OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Úvod Bariéry rozvoje cyklistické dopravy v zastavěných oblastech Vedení sítě tras pro cyklistickou dopravu Cyklistická infrastruktura na hlavních ulicích v zahraničí Nizozemsko Dánsko USA Německo Další evropské země Srovnání řešení z různých zemí Cyklistická infrastruktura na hlavních ulicích v České republice Obvyklá řešení Pokroková řešení Další zaměření práce Drobná organizační opatření Přehled drobných organizačních opatření Slepá pozemní komunikace Legalizace průjezdu na kole Zpomalovací prahy Cykloobousměrky Příklady realizovaných drobných organizačních opatření Slepá pozemní komunikace Legalizace průjezdu na kole

8 2.2.3 Zpomalovací prahy Drobná organizační opatření v zahraničí Přestavby ulic a opatření ke zklidnění dopravy Proces schvalování drobných organizačních opatření Proces schvalování změn dopravního značení Ideální scénář přidání dodatkové tabulky Návrh připravený veřejností Procesní bariéry zpomalující práci cyklokoordinátora Možné odlišnosti v procesu schvalování Proces schvalování cykloobousměrky Historie rozvoje cyklistické infrastruktury v Praze Analýza tras v Praze Cesty Prahou 14 ze západu na východ Hlavní ulice v Praze Poděbradská Kolbenova Chlumecká Průmyslová Broumarská Slévačská a Ocelkova Návrh Způsob výběru návrhů Práce s vybranými návrhy Návrh úprav dopravního značení Závěr Seznam literatury

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Historický vývoj podílu cyklistické dopravy devíti evropských měst Obr. 2 Křížení stezky a rezidenční ulice, Haarlem Obr. 3 Stezky v signalizované křižovatce, Rotterdam Obr. 4 Dánský pás, Kodaň Obr. 5 Křížení dánského pásu a rezidenční ulice, Kodaň, Agade Obr. 6 Dánský pás v signalizované křižovatce, Kodaň, Nørrebrogade Obr. 7 Sdružení cyklopruhu s řadícím pruhem vpravo, Kodaň Obr. 8 Schéma různých řešení dánských pásů v signalizované křižovatce Obr. 9 Cyklisté čekající na nepřímé levé odbočení, Kodaň Obr. 10 Chráněný cyklopruh za zaparkovanými auty, New York, 1. Avenue Obr. 11 Křížení chráněného cyklopruhu a vedlejší ulice, Chicago, Kinzie Street Obr. 12 Cyklopruh podél obrubníku, Drážďany, St. Petersburger Straße Obr. 13 Cyklistická výhybka, Mnichov Obr. 14 Obousměrný chráněný cyklopruh, Sevilla, Av. de la Borbolla Obr. 15 Vynechání několika parkovacích míst před odbočkou Obr. 16 Křížení stezky pro chodce a cyklisty s vedlejší ulicí, Pardubice Obr. 17 Křížení stezky pro cyklisty a rezidenční ulice, Přerov, Komenského Obr. 18 Přerušení cyklopruhu ve světelné křižovatce, Praha, Vršovická Obr. 19 Křížení stezky pro chodce a cyklisty s účelovou komunikací, Kbely Obr. 20 Křížení stezky pro chodce a cyklisty s účelovou komunikací, Kbelská Obr. 21 Vyvýšený cyklopruh, Uherské Hradiště, Sokolovská Obr. 22 Křížení stezky pro cyklisty s účelovou komunikací, Jihlava Obr. 23 Jedna z dodatkových tabulek přidaných díky této práci, Praha Obr. 24 Stezka pro pěší s povolením vjezdu kol, Praha, Rašínovo nábřeží Obr. 25 Schéma legalizovaných průjezdů ulicemi Kozí a Řásnovka Obr. 26 Zákaz vjezdu všech motorových vozidel, Kozí Obr. 27 Zákaz vjezdu všech motorových vozidel, Řásnovka Obr. 28 Dodatková tabulka navádějící do stoupání na Ládví Obr. 29 Zpomalovací terče v Prokopském údolí Obr. 30 Vlastní dopravní značka pro slepou, jež pokračuje, předměstí Kodaně Obr. 31 Proces schvalování změn dopravního značení

10 Obr. 32 Cykloobousměrka v ulici Za Černým Mostem Obr. 33 Stezky vedoucí ke křižovatce Průmyslová - Kbelská Obr. 34 Stezka pro chodce a cyklisty podél Kolbenovy Obr. 35 Hlavní ulice v Praze Obr. 36 Praha 14 v Mapě Prahou na kole Obr. 38 Výměna dopravní značky K Hutím Obr. 39 Výměna dopravní značky K Hutím 10, umístění Obr. 40 Výměna dopravní značky K Hutím Obr. 41 Výměna dopravní značky K Hutím, umístění Obr. 42 Výměna dopravních značek Konzumní Obr. 43 Výměna dopravních značek Konzumní, umístění Obr. 44 Úprava dopravních značek Chvaletická Obr. 45 Úprava dopravních značek Chvaletická, umístění Obr. 46 Doplnění dopravních značek V Čeňku Obr. 47 Doplnění dopravních značek V Čeňku, umístění Obr. 48 Doplnění dopravních značek Martiňák Obr. 49 Doplnění dopravních značek Martiňák, umístění Obr. 50 Výměna dopravních značek Vajgarská Obr. 51 Výměna dopravních značek Vajgarská, umístění Obr. 52 Dodatková tabulka Dvořišťská Obr. 53 Dodatková tabulka Dvořišťská, umístění Obr. 54 Dodatková tabulka Vlkovická Obr. 55 Dodatková tabulka Vlkovická, umístění Obr. 56 Zpomalovací práh Oborská Obr. 57 Zpomalovací práh Oborská, umístění Obr. 58 Cykloobousměrka Bratří Venclíků a Vlčkova Obr. 59 Cykloobousměrka Bobkova Obr. 60 Cykloobousměrka Bryksova Obr. 61 Cykloobousměrka Doleželova Obr. 62 Cykloobousměrka Vašátkova Obr. 63 Cykloobousměrka Klánovická Obr. 64 Cykloobousměrka V Chaloupkách Obr. 65 Cykloobousměrka Jaroslavická

11 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CDV ERA GFK MHD ŘSD TSK USA Centrum dopravního výzkumu Doporučení pro zařízení cyklistické dopravy Gesellschaft für Konsumforschung Městská hromadná doprava Ředitelství silnic a dálnic Technická správa komunikací Spojené státy americké

12 ÚVOD Cílem práce je dosáhnout pomocí drobných organizačních opatření zlepšení podmínek pro jízdu na kole v konkrétních lokalitách. Díky zájmu Mojmíra Kopečného, koordinátora bezmotorové dopravy Prahy 14, se autor rozhodl zabývat se touto městskou částí. Nejprve se však v kapitole Bariéry rozvoje cyklistické dopravy v zastavěných oblastech autor zabývá možnostmi uspořádání prostoru na hlavních ulicích, a to v zahraničí a v České republice, kde se možnosti uspořádání prostoru z hlediska cyklistické dopravy vzájemně liší. Tato první kapitola přináší rozhodnutí dále se řešením cyklistické dopravy na hlavních ulicích nezabývat a věnovat se drobným organizačním opatřením. V kapitole Drobná organizační opatření je vysvětlen smysl úprav dopravního značení a cykloobousměrek pro zlepšení možností pohybu na kole. Jsou ukázány realizované příklady podobných opatření. Je vysvětlen proces, který změně dopravního značení nebo vyznačení cykloobousměrky předchází. Samotnému návrhu pak předcházejí kapitoly Historie rozvoje cyklistické infrastruktury v Praze 14 a Analýza tras v Praze 14. Ty prozradí, jaká opatření se v Praze 14 podařilo realizovat již dříve a jakými usneseními a plány byly v této městské části vytvořeny předpoklady ke zlepšení podmínek pro jízdu na kole. Poslední kapitolu představuje návrh. Opatření byla v listopadu 2014 úmyslně vybrána tak, aby se nepřekrývala s prací, kterou již vykonal někdo jiný. V době jejího odevzdání v květnu 2015 již byla část navržených opatření realizována

13 1 BARIÉRY ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY V ZASTAVĚNÝCH OBLASTECH V této kapitole se autor poté, co vysvětlí, proč je důležité mít dobré podmínky pro jízdu na kole na hlavních ulicích, zabývá možnostmi uspořádání prostoru na hlavních ulicích. Srovnává obecné principy z několika zemí a snaží se je převést do České republiky, kde jsou v současnosti možnosti řešení cyklistické dopravy na hlavních ulicích značně limitované nedostatečnou legislativou. Současné možnosti v České republice jsou popsány i s problémy. Následuje rozhodnutí dále se řešením cyklistické dopravy na hlavních ulicích nezabývat a raději věnovat pozornost drobným organizačním opatřením. 1.1 Vedení sítě tras pro cyklistickou dopravu V zastavěných oblastech lze podle autora za současných podmínek v České republice jezdit na kole bezpečněji než v těch nezastavěných především díky tomu, že rychlost motorové dopravy je v ulicích nižší než na silnicích, a také proto, že cyklisté často mohou s výhodou využívat ulice v rezidenčních oblastech. Tím se vyhnou hlavním ulicím s vyšší intenzitou motorové dopravy. Asociace cykloměst ČR ve svém prohlášení 7 klíčů k cykloměstu (1) uvádí, že cyklistická infrastruktura, která má učinit jízdu na kole atraktivní, se často těžko prosazuje, ale jiná cesta k zatraktivnění cyklistické dopravy nevede. Dotazování v americkém Portlandu (2) (3) zjistilo, že lidé ochotní jezdit na kole v silném provozu bez cyklistické infrastruktury tvoří jen zhruba 1 % dospělé populace. Podle průzkumu GFK z roku 2012 (4) jízdu v běžném provozu považuje za velmi nebezpečnou nebo nebezpečnou 60 % Pražanů, kteří se po Praze na kole pohybují alespoň jednou měsíčně. Colville Andersen ve svém blogu (5) poukazuje na to, že cyklisté se dopravují ke stejným cílům jako motoristé nebo cestující veřejnou dopravou. Tyto cíle se zákonitě koncentrují na hlavních městských třídách, a tak vymístění tras do rezidenčních ulic vede k tomu, že trasy a s nimi lidé na kolech míjí většinu cílů, jež jsou pak snáze dosažitelné jinými druhy dopravy. Kvůli tomu je podle Andersena důležité vést atraktivní trasy pro cyklistickou dopravu po hlavních městských třídách stejně, jako je tam vedena doprava automobilová a veřejná

14 Tento přístup potvrzuje i Generel dopravy městské části Praha 14 (6), podle něhož by podstatná část tras pro cyklistickou dopravu měla být navržena podél hlavních pozemních komunikací, které musí být pro tento účel náležitě upraveny a vybaveny, například jízdními pruhy pro cyklisty (dále cyklopruhy) či piktokoridory. Podle generelu také snaha vytvořit síť tras pouze s využitím vedlejších, dopravně málo zatížených (většinou rezidenčních) ulic bez stavebních úprav, kde cyklistická doprava není žádným způsobem oddělena od dopravy motorové, zpravidla nevede k dobrým výsledkům. Podle průzkumu GFK z roku 2012 (4) vnímá bezpečnost jako zásadní překážku v jízdě na kole po Praze 39 % stávajících a 56 % potenciálních cyklistů. V dánské Kodani je pravidelně měřen podíl cyklistů, kteří se v provozu cítí bezpečně či velmi bezpečně. Kodaň si vytyčila cíl zvýšit tento podíl z 51 % v roce 2008 na 80 % v roce Podle zprávy o rozvoji cyklistické dopravy z roku 2012 (7) se podařilo podíl cyklistů, kteří se v provozu cítí bezpečně či velmi bezpečně, zvýšit na 76 %. Podle zprávy je zvýšení primárně spojeno s provedenými zlepšeními cyklistické infrastruktury na křižovatkách a s rozšiřováním dánských pásů v místech výskytu kongescí (dánský pás je vyvýšený cyklopruh používaný především na hlavních ulicích, podrobněji je vysvětlen níže). Zvýšení je také spojeno s doplněním dánských pásů v místech, kde dosud nebyly a kde tedy představovaly chybějící články v síti. Ze všech zdrojů uvedených v této kapitole a především z průzkumu GFK v Praze a zprávy o rozvoji cyklistické dopravy v Kodani autor odvozuje, že vnímaná bezpečnost (a tím počet cest vykonaných na kole) lze zvýšit primárně zajištěním kvalitní cyklistické infrastruktury na hlavních ulicích a jejich křižovatkách. Lidé ji potřebují, aby se pohybovali v méně stresujícím prostředí. Do 60. let dvacátého století bylo jízdní kolo široce užívaným dopravním prostředkem prakticky ve všech evropských zemích včetně západních, k propadu došlo až s rapidním rozvojem automobilismu. Ve městech mnoha zemí nyní díky vzniku kvalitních řešení v ulicích dochází k renesanci cyklistické dopravy (8)

15 Obr. 1 Historický vývoj podílu cyklistické dopravy devíti evropských měst Zdroj: A.A.ALbert de la Bruheze, F.C.A. Vervaart 1.2 Cyklistická infrastruktura na hlavních ulicích v zahraničí V této podkapitole jsou stručně popsány pouze vybrané obecné principy řešení cyklistické infrastruktury v té které zemi. Vzhledem k tomu, že každá ulice a křižovatka je originál, používá se v praxi celá řada řešení včetně jejich různých kombinací. Vybraná popsaná řešení jsou seřazena od složitějších k jednodušším Nizozemsko Nizozemsko je v přístupu k cyklistické dopravě a propracovaností konceptu bezpečnosti silničního provozu (9) vzorem, jemuž se jiné země nemusí být schopny v průběhu méně než dvaceti let vyrovnat také vlivem odlišné historické zkušenosti (10). Následující popisované řešení je dle pozorování autora obvyklé a využívané v různých nizozemských regionech. Stezky jsou oddělené od jízdních pruhů stavebně řešenými ostrůvky. Tyto ostrůvky jsou buď úzké (pokud oddělují přímo jízdní pruh a stezku), nebo širší (pokud jsou v nich zálivy pro parkování). Stezky jsou od chodníku odděleny druhým, přibližně pět centimetrů vysokým obrubníkem a působí spíše jako součást chodníku. Když stezka kříží výjezd z rezidenční ulice, mají cyklisté přednost a stezka (obvykle i s přechodem pro chodce) zůstává ve stejné výškové úrovni

16 Obr. 2 Křížení stezky a rezidenční ulice, Haarlem Zdroj všech neoznačených obrázků: autor Pokud dorazí ke křižovatce dvou hlavních ulic vybavené světelnou signalizací, pokračuje podél řadících pruhů oddělena ostrůvkem. Mine stopčáru pro automobily a přechod pro chodce. Cyklisté mají stopčáru více než deset metrů před stopčárou pro automobily, na úrovni začátku souběžného přechodu pro chodce. Křižovatku překonávají přejezdem pro cyklisty. Obr. 3 Stezky v signalizované křižovatce, Rotterdam

17 Možné kolizní body při odbočování automobilů vpravo jsou řešeny samostatnou světelnou signalizací pro cyklisty umístěnou před přejezdem, a také přesným načasováním samostatných fází. Přirozenou ochranu cyklistů vytváří i samotný ochranný ostrůvek a přesné umístění přejezdů. Cyklisté jedoucí rovně mají pro případ vypnutí signalizace přednost před automobily odbočujícími vpravo. Cyklisté odbočují doleva přejetím přejezdu pro cyklisty ve směru rovně a poté přejetím přejezdu pro cyklisty na dalším rameni křižovatky Dánsko Také Dánsko má dlouhodobou tradici kvalitních řešení pro jízdu na kole. V mnoha zdejších městech je síť tras pro cyklistickou dopravu propojena dobře, zatímco v některých jiných městech či na venkově již méně. Následující popisované řešení opět neplatí univerzálně, v praxi se vyskytuje celá řada variant. Vyvýšené dánské pásy jsou odděleny od jízdních pruhů přibližně deset centimetrů vysokým obrubníkem. U něj je buď řada zaparkovaných automobilů, nebo přímo jízdní pruh pro motorovou dopravu, případně pás zeleně. Dánské pásy jsou od chodníku odděleny druhým, přibližně pět centimetrů vysokým obrubníkem. Stezky působí spíše jako součást chodníku. Obr. 4 Dánský pás, Kodaň Když dánský pás kříží výjezd z rezidenční ulice, mají cyklisté přednost a stezka zůstává ve stejné výškové úrovni

18 Obr. 5 Křížení dánského pásu a rezidenční ulice, Kodaň, Agade Odlišnost oproti nizozemskému konceptu je na signalizovaných křižovatkách hlavních ulic. Zde se dánský pás obvykle snižuje před stopčárou na úroveň vozovky. Cyklisté mají stopčáru předsunutou několik metrů před stopčáru pro automobily, těsně před přechod pro chodce. Křižovatku překonávají v širokém cyklopruhu. Obr. 6 Dánský pás v signalizované křižovatce, Kodaň, Nørrebrogade

19 V některých případech je cyklopruh sdružen s řadícím pruhem vpravo. Obr. 7 Sdružení cyklopruhu s řadícím pruhem vpravo, Kodaň Možné kolizní body při odbočování automobilů vpravo jsou řešeny samostatnou světelnou signalizací pro cyklisty umístěnou vedle světelné signalizace pro automobily a přesným načasováním samostatných fází. Cyklisté jedoucí rovně mají pro případ vypnutí signalizace přednost před automobily odbočujícími vpravo. Cyklisté odbočují doleva přejetím křižovatky nejprve rovně, najetím si o několik metrů doprava, a po vyčkání přejetím dalšího ramene křižovatky (11)

20 Obr. 8 Schéma různých řešení dánských pásů v signalizované křižovatce Zdroj: Vratislav Filler Obr. 9 Cyklisté čekající na nepřímé levé odbočení, Kodaň

21 1.2.3 USA Chráněné cyklopruhy jsou odděleny od jízdních pruhů vyšrafovanou mezerou, ve které jsou sloupky či jiné bariéry. Vedle ní je buď řada zaparkovaných automobilů nebo přímo jízdní pruh pro motorovou dopravu. Chráněné cyklopruhy jsou od chodníku odděleny původním obrubníkem. Chráněný cyklopruh nepůsobí jako součást chodníku a je buď jednosměrný, nebo obousměrný. Obr. 10 Chráněný cyklopruh za zaparkovanými auty, New York, 1. Avenue Zdroj: Jim Henderson Když chráněný cyklopruh kříží výjezd z rezidenční ulice, mají cyklisté přednost. Chráněný cyklopruh zůstává za zaparkovanými automobily. Obr. 11 Křížení chráněného cyklopruhu a vedlejší ulice, Chicago, Kinzie Street Zdroj: Chicago Bicycle Program

22 Pokud chráněný cyklopruh dorazí ke křižovatce dvou hlavních ulic vybavené světelnou signalizací, sdílí cyklisté ve vozovce prostor s automobily. Způsoby umístění stopčáry pro cyklisty a řešení možných kolizních bodů při odbočování automobilů nejsou sjednoceny. Stopčára je těsně před přechodem pro chodce a cyklisté křižovatku překonávají v cyklopruhu. Způsob odbočování cyklistů doleva není sjednocen (12). Výše popsané chráněné cyklopruhy v USA zažívají boom od roku 2008, v některých ulicích jsou obyčejné cyklopruhy a ve většině cyklistická infrastruktura zcela chybí (13) Německo Následující popisované řešení vychází na rozdíl od řešení v USA z vlastního pozorování autora. Obecným principem, který však zdaleka není použitý všude, jsou nyní v Německu cyklopruhy umístěné nejčastěji mezi řadou zaparkovaných automobilů a jízdními pruhy pro motorovou dopravu. Cyklopruhy jsou oddělené od jízdních pruhů dělící čarou. Kvůli zaparkovaným automobilům jsou cyklopruhy širší o zhruba 0,8 metrů bezpečnostního odstupu na otevírání dveří. Zaparkované automobily jsou od chodníku odděleny původním obrubníkem. Cyklopruh je součástí vozovky. Obr. 12 Cyklopruh podél obrubníku, Drážďany, St. Petersburger Straße Když cyklopruh kříží výjezd z rezidenční ulice, mají cyklisté přednost. Cyklopruh zůstává vedle jízdních pruhů. Jestliže dorazí ke křižovatce dvou hlavních ulic vybavené

23 světelnou signalizací, pokračuje ve vozovce vedle řadících pruhů. Automobily odbočující vpravo cyklopruh v některých případech kříží před stopčárou a cyklistům dávají přednost. Tato tzv. cyklistická výhybka je jedním ze způsobů řešení možných kolizních bodů při odbočování automobilů vpravo. Obr. 13 Cyklistická výhybka, Mnichov Cyklisté mají stopčáru předsunutou před stopčáru pro automobily, těsně před přechod pro chodce. Podle Doporučení pro navrhování zařízení pro cyklistickou dopravu ERA 2010 (14) má být stopčára pro cyklisty předsazená nejméně o 3,00 m před stopčáru pro automobily. Cyklisté křižovatku překonávají v cyklopruhu. V křižovatce jsou pak používány další způsoby řešení možných kolizních bodů při odbočování automobilů vpravo. Například cyklopruh přes křižovatku, kde cyklisté jedoucí rovně mají přednost před automobily odbočujícími vpravo. V některých případech je také vedle světelné signalizace pro automobily i světelná signalizace pro cyklisty, která dává cyklistům volno o několik vteřin dříve než automobilům. Mimo obec, na venkově a tam, kde je málo odbočujících komunikací, se většinou používají obousměrné stezky pro chodce a cyklisty, což může být pro některé intenzity optimální řešení. Toto řešení je pro cyklisty použitelnější než řešení v Česku, protože v Německu mají cyklisté přednost před odbočujícími vozidly také v přidruženém prostoru (není-li použita světelná signalizace)

24 1.2.5 Další evropské země V některých dalších evropských zemích jsou řešení na hlavních ulicích a křižovatkách kombinací či napodobeninou výše zmíněných. Podobná řešení s cyklopruhy, jako se používají v Německu, jsou dle sledování autora možná a používaná nejen ve Švýcarsku a Rakousku, ale také například v Maďarsku. Existují i země či města, jež šla vlastní cestou, zohledňující zejména místní legislativu a normy. Například španělská Sevilla dokázala i s obousměrnými chráněnými cyklopruhy během několika let dostat podíl cyklistické dopravy z faktické nuly na šest procent (15). Obr. 14 Obousměrný chráněný cyklopruh, Sevilla, Av. de la Borbolla Srovnání řešení z různých zemí Ze stavebního hlediska jsou při úpravě již existující ulice nejjednodušší na realizaci běžné pruhy pro cyklisty. Chráněné cyklopruhy a dánské pásy jsou již složitější, ani tak však není nutné přesouvat obruby, pokud má ulice dostatečnou šířku. Nizozemské stezky jsou nejsložitější řešení, ve většině případů přesouvání obrub vyžadují. Nizozemsko a Dánsko použitím složitějších řešení dosáhly nejvyššího podílu cest na kole v Evropě (16 s. 12). Dle autora z toho lze soudit, že čím složitější je přivést řešení do praxe, tím více uživatele ve výsledku naláká. Vzniku složitějšího řešení v ulici zároveň pomáhá, když danou ulici projíždí

25 na kole více lidí ještě před tím, než složitější řešení vzniklo. Pokud má být cyklistická doprava dostupná pro všechny věkové skupiny obyvatel, je kvalitní řešení nutné. Aby přednost cyklistů na stezce či v chráněném cyklopruhu při křížení rezidenční ulice dobře fungovala, je důležité zajistit dobrou vzájemnou viditelnost. Proto je často nezbytné na hlavní ulici před odbočkou do rezidenční ulice vynechat několik parkovacích míst. Jejich vynechání není podmínkou pro to, aby mohli mít cyklisté přednost, ale je důležité pro zlepšení vzájemné viditelnosti a tím i bezpečnosti (17 s. 38, 47-50). Obr. 15 Vynechání několika parkovacích míst před odbočkou Zdroj: Ass.Prof. Dipl.-Ing. Dr.nat.techn. Michael Meschik 1.3 Cyklistická infrastruktura na hlavních ulicích v České republice Vratislav Filler, člen komise Rady Prahy pro cyklistickou dopravu, v článku Proč jsou pražské cyklostezky odsouzeny k ubohosti (18) vysvětluje, proč je za současných podmínek v České republice téměř nemožné postavit nizozemskou stezku či dánský pás: je to především z důvodů legislativních. Podle české legislativy téměř nelze křížit vedlejší komunikaci (často rezidenční ulici) pomocí přejezdu pro cyklisty tak, aby měli cyklisté přednost před odbočujícími vozidly. I použití chráněného cyklopruhu a dánského pásu je značně limitováno kvůli nutnosti vynechávat parkovací místa před každou odbočkou. Další problémy pro všechna tato řešení nastávají na světelné signalizaci Obvyklá řešení Výsledkem je, že projektant, jenž chce v České republice navrhnout řešení pro jízdu na kole podél hlavní ulice v zastavěné oblasti, vybírá dnes z následujících neuspokojivých variant: Stezky pro chodce a cyklisty v přidruženém prostoru, kde cyklisté ztrácejí přednost na každé křižovatce, což vede ke snížení průměrné rychlosti cyklistů i vzniku nebezpečných situací. Toto řešení je použito například na Poděbradské ulici v Pardubicích

26 Obr. 16 Křížení stezky pro chodce a cyklisty s vedlejší ulicí, Pardubice Stezky pro cyklisty vedené v přidruženém prostoru, kde cyklisté ztrácejí přednost na každé křižovatce. Toto řešení je použito například na Komenského ulici v Přerově. Obr. 17 Křížení stezky pro cyklisty a rezidenční ulice, Přerov, Komenského

27 Cyklopruhy, které jsou obvykle přerušeny ve světelných křižovatkách. Pouhé vizuální oddělení od motorové dopravy spolu s přerušováním ve světelných křižovatkách vede k tomu, že cyklopruhy nejsou atraktivní pro všechny věkové skupiny obyvatel. Toto řešení je použito například na Vršovické ulici v Praze. Obr. 18 Přerušení cyklopruhu ve světelné křižovatce, Praha, Vršovická Duální vedení cyklopruhů a stezky pro chodce s povoleným vjezdem cyklistů. To je řešení, které zohledňuje různé uživatelské skupiny a dává možnost si vybrat podle schopností a preferencí uživatele Pokroková řešení Podle pardubických cyklokoordinátorů Vojtěcha Jirsy (19) a Jakuba Kutílka (20) i podle pozorování autora existují v České republice další možnosti, které zatím nejsou použity na mnoha místech: Křížení stezky pro chodce a cyklisty s účelovou komunikací, kde stezka není přerušena a kde cyklisté mají přednost. Toto řešení je použito 8x na Polaneckého ulici a 3x na Mladoboleslavské ulici v Praze 19-Kbelích a také na Kbelské ulici v Praze

28 Obr. 19 Křížení stezky pro chodce a cyklisty s účelovou komunikací, Kbely Obr. 20 Křížení stezky pro chodce a cyklisty s účelovou komunikací, Kbelská V Sokolovské ulici v Uherském Hradišti je cyklopruh se všemi přednostmi součástí vozovky a zároveň je o několik centimetrů vyvýšen

29 Obr. 21 Vyvýšený cyklopruh, Uherské Hradiště, Sokolovská V Průmyslové ulici v Jihlavě je použito křížení stezky pro cyklisty s účelovou komunikací, kde stezka není přerušena a kde cyklisté mají přednost. Obr. 22 Křížení stezky pro cyklisty s účelovou komunikací, Jihlava

30 O napravení výše zmíněných legislativních problémů usiluje mnoho lidí na celostátní i místní úrovni (21). Česká a moravská města podporující cyklistickou dopravu byla v určité fázi vývoje své cyklistické infrastruktury neúměrně zaměřena na oddělení cyklistů od motorové dopravy i v místech, kde oddělení za současné legislativy nemohlo být provedeno kvalitně. Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek, urbanista a projektant Tomáš Cach, Vojtěch Jirsa a další mají velkou zásluhu na tom, že v českých podmínkách prosadili cyklopruhy jako alternativní řešení. Martinek a Čarský ve své publikaci Cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty (22) odvodili, že za současného stavu legislativy je pomocí cyklopruhů možné na mnoha místech dosáhnout lepších výsledků i přesto, že cyklopruhy často nenabízejí současně maximální atraktivitu i přístupnost všem věkovým skupinám obyvatel. 1.4 Další zaměření práce Do doby, než se podaří napravit legislativní problémy, je alespoň možné využít každou příležitost k tomu, aby vznikaly ty nejlepší z momentálně dostupných řešení. Na hlavních ulicích jsou příležitostí k realizaci kvalitního řešení především jejich částečné a celkové rekonstrukce. Může být ale otázkou deseti, dvaceti i více let, než alespoň k částečné rekonstrukci konkrétní ulice dojde. Některá opatření pro jízdu na kole lze realizovat instantně na základě úpravy dopravního značení, případně drobných stavebních úprav. Nevyžadují stavební povolení ani koordinaci s jinými investičními akcemi. Za minimum nákladů přinesou okamžitou hodnotu. Právě těmi se autor v práci bude zabývat. Chápe je především jako jeden ze způsobů, jak ve městech zajistit funkční trasy pro cyklistickou dopravu dříve, než se podaří na většinu hlavních ulic prosadit alespoň cyklopruhy

31 2 DROBNÁ ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ V této kapitole jsou nejprve opatření představena. Poté jsou uvedeny příklady konkrétních realizovaných opatření. Následuje popis různých variant procesů, ke kterým dochází před realizací opatření. Poznatky shromážděné v této kapitole pomáhají při návrhu. 2.1 Přehled drobných organizačních opatření Mezi drobná organizační opatření autor řadí změny a doplnění dopravního značení (například doplnění dodatkové tabulky pod dopravní značku Slepá pozemní komunikace), vyznačení cykloobousměrek či výběr správných typů zpomalovacích prahů. Mezi opatření může patřit i zklidňování dopravy, kterým se ale autor v práci nezabývá. Obr. 23 Jedna z dodatkových tabulek přidaných díky této práci, Praha Slepá pozemní komunikace Podle odhadu autora na stovkách míst v Praze a na tisících míst v České republice je ulice či jiná komunikace označena dopravní značkou Slepá pozemní komunikace, ačkoli na svém konci pokračuje (nějakým typem stezky, bezmotorovou cestou, pěší zónou či zpevněnou cestou). Ti, kteří místo znají, vědí, že se domnělou slepou ulicí někam pěšky či na kole

32 dostanou. Jiní místo neznají, možná tuší, že by cesta mohla někam vést, ale nechtějí riskovat, že najezdí stovky metrů zbytečně (jsou také situace, kdy obdobným směrem vede více cest, z nichž je pro zkrácení si trasy třeba zvolit tu správnou). Místo využití klidné trasy tak cyklisté často zůstanou na hlavní silnici, kde nejsou v silném provozu chráněni. Dodatková tabulka E13 mimo symbol kola zlepší orientaci a důvěru bezmotorových účastníků provozu v dopravní značení. Dodatková tabulka E13 mimo symbol kola říká nejen ulice někam vede, ale také myslí se na vás, bezmotoroví účastníci provozu. V Praze je minimálně několik desítek míst, kde by dodatková tabulka E13 mimo symbol kola naváděla do velmi užitečných zkratek. Jeden z výstupů mezinárodního projektu Safecycle (23) je, že poskytnout lidem vyhledávání bezpečných tras pro jízdu na kole představuje při srovnání poměru cena-výkon velmi efektivní opatření ke zvýšení bezpečnosti. Na projektu se podílelo Centrum dopravního výzkumu (CDV) a také nizozemská dopravně konzultační firma Mobycon. Navést na bezpečnou trasu je důležitá pomoc, která má i psychologický efekt. Veřejnost si všímá, že na cyklisty se myslí vždy, a dopravování se na kole se stává společenskou normou Legalizace průjezdu na kole V Praze existují odhadem stovky míst, kde je vjezd na kole zakázaný, ač by nezpůsoboval problémy. V některých případech je nutné doplnit dopravní značení i na příjezdech (viz část Slepá pozemní komunikace). Jsou různé formy zákazu vjezdu: Zákazy vjezdu všech vozidel (B1) v místech, kde je to zcela zbytečné, respektive historicky vzniklé v době, kdy se na kola nemyslelo (nebo se jízda na kole zákazem tiše předpokládala), mohou být nahrazeny Zákazem vjezdu všech motorových vozidel (B11). Jde například o úzké či uměle zúžené ulice, do kterých se nevejde auto, ale kolo ano. Výhodou takové změny není jen její fyzická jednoduchost, ale i legislativní nenáročnost - na rozdíl od stezky pro chodce a cyklisty nejsou vyžadovány normové šířky nebo leckdy s ohledem na lokalitu diskutabilní prvky pro nevidomé (24). Dopravní značky Průjezd zakázán bývají umísťovány do rezidenčních ulic, aby snížily počet řidičů, kteří si tudy zkracují cestu. Opravy chybného, nekompletního nebo chaotického dopravního značení. V Praze je řada míst, kde například pěší zóna z jedné strany jízdu na kole povoluje a z druhé ne. Zejména v rozsáhlejších parcích často není naprosto jasné, kterými cestami je jízda cyklistů povolena

33 Některé parkové cesty a chodníky propojující sídlištní ulice mohou být upraveny jako stezka pro pěší s povolenou jízdou cyklistů. Dle zkušeností autora totiž na sídlištích lidé na kolech běžně jezdí po drtivé většině chodníků, které nevedou podél komunikací. Úpravy dopravního značení by alespoň ukázaly, které cesty jsou pro jízdu na kole vhodnější. Cestou je legalizace co největšího počtu míst, kde se na kole jezdí bezpečně a bezproblémově. Obecně není vhodné, aby dopravní značky nedopatřením cyklisty učily, že porušovat pravidla je normální. Odůvodněné legalizace zároveň pomáhají tomu, aby cyklisté dopravní značení brali vážněji. Úprava nejen legalizuje průjezd, často jej zároveň propaguje a navádí do něj. Současně je ale třeba vždy volit vhodný režim legalizace tak, aby nedocházelo k omezování pěších. Je nutné přihlédnout k intenzitám pěších a cyklistů a k šířce stezky. Na řadě stezek není smíšený provoz vhodný. Pro mnohé chodníky v sídlištích a parkové cesty se jako velmi progresivní typ značení jeví C07a (Stezka pro pěší) s dodatkovou tabulkou E12 symbol kola vjezd povolen, která vyjadřuje, že převažující funkcí prostoru je chůze, takže jízda na kole by zde měla být vůči chodcům maximálně ohleduplná. Toto dopravní značení bylo aplikováno například v roce 2012 na chodníku Rašínova nábřeží (25) a posléze i na několika dalších místech v Praze. Obr. 24 Stezka pro pěší s povolením vjezdu kol, Praha, Rašínovo nábřeží Zdroj: Tomáš Cach

34 2.1.3 Zpomalovací prahy Často dobře myšlená opatření k ochraně pěších a cyklistů před rychle jedoucími automobily mají negativní dopad nejen na cyklisty. Záleží na konkrétním typu a provedení. Zpomalovací prahy nejobvyklejšího, montovaného typu nutí v České republice cyklistu na jiném než horském kole zpomalit v některých případech až do rychlosti chůze, pokud si nechce ničit kolo. Na skateboardu a mnohých typech koloběžek je nutné zastavit a koloběžku přes zpomalovací práh přenést. Cyklista se pak v mnoha případech rozhodne brzdit na tomto nečekaném místě, čímž zdržuje ostatní účastníky silničního provozu či ohrožuje sám sebe. Nebo se zpomalovacímu prahu snaží vyhnout manévrováním do úzké mezery mezi prahem a obrubníkem. Zpomalovací prahy jsou v Praze umísťovány zpravidla mimo ulice s provozem MHD. Zdržování a zhoršení komfortu několika zpomalovacími prahy může být dalším důvodem, proč zdatný cyklista jede po hlavní ve větším provozu, a ne v rezidenčních ulicích. Navíc podle TP 85 (Zpomalovací prahy na pozemních komunikacích) se při tvorbě příčných zpomalovacích prahů doporučuje brát ohled na cyklisty, což platí všeobecně pro všechny komunikace (26). Požadavek přijatelnosti pro jízdu na kole splňují především delší a stavebně řešené zpomalovací prahy, jakož i vyvýšené přechody a obdobná řešení, pokud však nejsou provedeny zcela nevhodnou formou několika nízkých schodů Cykloobousměrky Podle 40 lekcí cyklodopravy pro odborníky od Cyklistické akademie (27) jen málo opatření vyvolává tak rozporuplné reakce, jako právě cykloobousměrky. Dopravní specialisté často argumentují tím, že cykloobousměrku nelze zřídit, ať už kvůli zákonu, vyhlášce nebo normě. Praxe však ukazuje, že pokud to s podporou jízdy na kole obec či město myslí opravdu vážně, nemá s legislativní ani technickou normou problém, cykloobousměrky zrealizuje a najde pro ně i právní oporu. To platí i v opačném případě. Rozhodování je tedy vždy otázkou výkladu. Jednosměrné ulice zpravidla vznikají z důvodů nedostatečných šířkových poměrů, dále požadavku na snížení atraktivity průjezdu nežádoucí tranzitní automobilové dopravy, zvýšení kapacity parkování v území nebo kombinací uvedených aspektů. Tato opatření však s sebou přináší zásadní zhoršení možnosti průjezdu územím na kole, které se pak stává mnohem méně efektivním a konkurenceschopným způsobem dopravy. Kvůli hustému provozu motorové dopravy mají cyklisté potíže jet po hlavních ulicích. Rezidenční ulice pro ně mohou být vhodnou alternativou. Za stávající situace v Praze ovšem

35 po několika blocích obvykle narazí na ulici, která vede opačným směrem, často pouze v délce jednoho či dvou bloků. Pokud se taková ulice pro jízdu na kole zobousměrní, do použitelnějšího celku se propojí často i několikanásobně delší úsek. Další důvody pro cykloobousměrky: Jednosměrnost ulic omezuje cyklisty více než řidiče automobilů, protože cyklisté v rezidenčních ulicích vykonají delší část cesty než řidiči automobilů. Objetí bloku v mnohých pražských čtvrtích znamená ztracený spád, který může celkové stoupání na trase z A do B zásadně zvýšit. Po sídlišti cykloobousměrky umožňují vykonávat krátké cesty na kole (například do školy, na kroužky či na nákup) kratší cestou než automobilem. Na kole pak lze používat jiné trasy než hlavní ulice, kterými sídliště objíždějí auta, čímž dochází ke zvyšování bezpečnosti. Čím více je cykloobousměrek, tím snazší je jezdit na kole bez předchozího plánování trasy v mapě. Zřizování cykloobousměrek je často komplikovanější, než se na první pohled zdá. Dle zkušeností Vratislava Fillera (28) a Tomáše Cacha (29) je často v ulicích v Praze vyžadován sektoráři Policie ČR protisměrný cyklopruh, který prostorové nároky zvětšuje do té míry, že je realizace cykloobousměrky nemožná, přinejmenším bez redukce parkovacích míst. Dojednat tyto požadavky pak vyžaduje ze strany městské části větší nasazení. Podle zkušeností Vojtěcha Jirsy (19) v Pardubicích nikdy nebyl protisměrný cyklopruh nikým vyžadován, bylo vyžadováno snížení maximální povolené rychlosti na 30 km/h. Spíše nebyl dostatek prostoru pro zřícení prosté cykloobousměrky bez cyklopruhu. Z jeho zkušenosti je v Pardubicích zároveň nereálné zrušit kvůli cykloobousměrce parkovací místa. Zřízení může být ale také překvapivě jednoduché. Podle Vratislava Fillera (28) platí, že při realizaci nakonec tolik nezáleží na normách, šířkách ulic nebo skutečnosti, že zobousměrnění (když se zrealizuje promyšleně) neubere parkovací místa. Přinejmenším stejný vliv na výsledek má přístup městské části. 2.2 Příklady realizovaných drobných organizačních opatření Mnohá opatření podobná těm, která jsou v návrhu na konci této práce, již byla v minulosti realizována. Některá zde vybraná opatření vznikla před rokem 2010 díky

36 podnětům členů Komise Rady Prahy pro cyklistickou dopravu. Dále jsou autorovi známa další opatření, která v Praze v letech prosadili konkrétní lidé. Cílem této práce je prosadit podobná opatření v Praze 14 a tím na některých místech rychle zlepšit podmínky pro jízdu na kole. Příklady realizovaných opatření jsou pro návrh dobrou inspirací Slepá pozemní komunikace Doplnění dodatkové tabulky E13 mimo symbol kola pod slepou na začátek ulice Za Elektrárnou a tím zvýšení povědomí o praktické trase vedoucí do Tróje či Bubenče. Odbor dopravy Prahy 7 zařídil v únoru Legalizace průjezdu na kole V předjaří roku 2009 bylo na základě žádosti Komise Rady Prahy pro cyklistickou dopravu vydáno Odborem dopravy Prahy 1 stanovení místní úpravy provozu a následně byly provedeny změny dopravního značení legalizující průjezd cyklistů ulicemi Kozí, Řásnovka a Týnská. Jedná se sice o lokální (ale využívané) spojky, jejichž neprůjezdnost pro motorovou dopravu je žádoucí (nebo s ohledem na šířku nutná), ale pro cyklisty nesmyslná. Zákazy vjezdu všech vozidel byly vyměněny za Zákazy vjezdu všech motorových vozidel. Obr. 25 Schéma legalizovaných průjezdů ulicemi Kozí a Řásnovka Zdroj: Mapa Prahou na kole

37 Obr. 26 Zákaz vjezdu všech motorových vozidel, Kozí Obr. 27 Zákaz vjezdu všech motorových vozidel, Řásnovka

38 Před rokem 2009 byly podobné úpravy realizovány například v ulici Krčské (podél hřbitova), na řadě míst Prahy 11 (v rámci pro značení sítě celoměstských cyklotras) nebo na lávce přes Kbelskou ulici na Proseku (24). TSK osadila pod Zákazy vjezdu všech vozidel dodatkové tabulky E13 mimo symbol kola. Šlo o rezidenční ulice na Invalidovně, v Čimicích a v Kobylisích, a cesty vhodné ke stoupání z horní Libně na Ládví. Odbor dopravy Prahy 8 zadal úpravu v roce Obr. 28 Dodatková tabulka navádějící do stoupání na Ládví Zpomalovací prahy V Prokopském údolí byly v květnu 2010 původní vysoké příčné montované prahy nahrazeny zpomalovacími terči. Nejde o ulici s obrubami, řidiči zde prahy dříve objížděli po trávníku. Zpomalovací terče byly proto doplněné plastovými dopravní sloupky (balisety). To umožňuje chodcům projít bez zakopnutí, cyklistům projet bez drncání a automobily úprava díky vynechání průjezdu pro vnější kola vhodně nasměruje a přiměřeně zpomalí. Podobné řešení bylo použito na několika místech v Praze již dříve (30)

39 Obr. 29 Zpomalovací terče v Prokopském údolí 2.3 Drobná organizační opatření v zahraničí Provedení opatření v zemích, kde dosáhli vyššího podílu cyklistické dopravy, autor chápe jako vhodný zdroj inspirace pro návrh podobných opatření v České republice. Poznatky uvedené v této podkapitole vychází z pozorování autora při organizovaných a především pak vlastních dopravních exkurzích v Nizozemsku, Dánsku a Německu v letech 2011 až Autor tyto země navštívil opakovaně. V součtu jde o pět týdnů a km najetých na kole v různých částech Nizozemska, pět dní v Kodani a okolí a dvanáct dní v Německu z většiny ve městech. V Nizozemsku je obdoba E13 mimo symbol kola velmi často užívanou dodatkovou tabulkou (ať je umístěna pod obdobu dopravní značky Slepá pozemní komunikace či Zákaz vjezdu všech vozidel). V Nizozemsku je velmi obtížné najít slepou ulici či komunikaci bez této dodatkové tabulky, která by pro cyklisty překvapivě pokračovala. V Dánsku mají pro slepou, která pro cyklisty pokračuje, dokonce vlastní dopravní značku

40 Obr. 30 Vlastní dopravní značka pro slepou, jež pokračuje, předměstí Kodaně Přestavby ulic a opatření ke zklidnění dopravy Ze sledování a porovnávání odhadovaného stáří vozovek, chodníků a domů v rezidenčních ulicích v Nizozemsku autor usuzuje, že v některých městech postupně přestavují celé celky rezidenčních ulic, a to včetně případů, kdy to přímo nevyžaduje technický stav ulice, ale morálně zastaralá podoba ulice (její nepřívětivost lidem). Nedávná přestavba ulic nemusí být snadno postřehnutelná. Snadno postřehnutelné případy autor zaznamenal ve čtvrti Hintham ve městě Bosch a ve čtvrti Almere Stad ve městě Almere. Konkrétní případy nově postavených rezidenčních ulic dokumentoval autor v nových čtvrtích ve městech Almere, Zwolle, Harderwijk, Pijnacker a dalších. Hned s přestavbou celé ulice či výstavbou nové rezidenční ulice jsou vybudované stavebně upravené zpomalovací prahy (jde často o vyvýšené křižovatky či vyvýšené brány při vjezdu do rezidenčních ulic). Tyto zpomalovací prahy používané v Nizozemsku vypadají v jednotlivých městech vždy podobně a jsou konstruovány tak, aby umožňovaly pohodlné přejetí na kole a zároveň dostatečně zpomalovaly motorová vozidla. Montované příčné prahy, jak je známe z České republiky, je v rezidenčních oblastech téměř nemožné najít. Tyto popsané principy nizozemského uspořádání rezidenčních ulic potvrzuje a vysvětluje podrobněji Mark

41 Wagenbuur na konkrétním příkladu přestavby ulic na sídlišti Overvecht ve městě Utrecht, kde byly široké rezidenční ulice zúženy a zklidněny (31). I v Dánsku a Německu jsou do existujících rezidenčních ulic častěji přidávány asfaltové než montované příčné prahy. Prahy však nejsou zdaleka jediné opatření pro zklidnění dopravy. Samostatně či v kombinaci lze vedle prahů používat například organizaci parkování, šikany, zúžení, vysazené chodníkové plochy či ostrůvky, čemuž se však autor v této práci nebude věnovat. 2.4 Proces schvalování drobných organizačních opatření V této podkapitole autor popisuje různé varianty procesů, ke kterým dochází před úpravou dopravního značení nebo před vyznačením cykloobousměrky. Pochopení procesů je důležité pro představu, co přibližně se s návrhy z této práce následně děje. Tato podkapitola může pomoci dalším lidem vytvářet kvalitnější podněty. Do této kapitoly autor čerpal z vlastní zkušenosti a ze zkušeností Vojtěcha Jirsy (19), Tomáše Cacha (29) a Mojmíra Kopečného (32) Proces schvalování změn dopravního značení Nastala například následující situace: někoho napadlo přidat dvě dodatkové tabulky pod značky Slepá pozemní komunikace, aby ostatním pomohl najít zkratku. Od nápadu k realizaci může vést mnoho různých scénářů, ve kterých figurují různí lidé a organizace. Scénáře se mohou lišit už tím, zda podnět přišel od veřejnosti či někoho, kdo byl sběrem podnětů pověřen. Samotné doplnění dopravního značení může být bezproblémové. Rozhodnutí o tom, zda je úprava vhodná, může být však naopak velice složité. Obr. 31 Proces schvalování změn dopravního značení

42 V České republice existují lidé placení z veřejných rozpočtů, kteří se na různých úrovních zabývají tím, jak vylepšit systém veřejné dopravy. Jejich kolegové (například zaměstnanci odborů dopravy, krajských silničních správ, ŘSD), také placení z veřejných zdrojů, se starají o vylepšování sítě pozemních komunikací. Dle autora jde o to, aby do tohoto vylepšování bylo zahrnuto i vylepšování dopravy bezmotorové Ideální scénář přidání dodatkové tabulky V následující části autor popisuje ideální postup při návrhu dopravního značení. Popisuje jej na příkladu smyšlené městské části, která se rozhodla rozvíjet všechny druhy dopravy společně, včetně dopravy bezmotorové. Přidala se tak k desítkám měst a obcí, z nichž některé se dobrovolně sdružily v Asociaci cykloměst (33). Zadala externímu odborníkovi vypracování generelu cyklistické dopravy. Díky generelu všichni zaměstnanci úřadu městské části, kterých se to týká, vědí, co mají vyjednávat před rekonstrukcí ulice, na jakou ulici patří jaký typ cyklistické infrastruktury. Vědí, jak nepromarnit příležitosti spojené s revitalizací parků, developerskou výstavbou nebo například modernizací železniční trati. Městská část musí jednat s jinými organizacemi a při tom jí pomůže, když má díky generelu sama ujasněno, co vlastně chce. O tom nejjednodušším, jako jsou změny dopravní značení mimo hlavní ulice, si městská část zastoupená radním pro dopravu a svým odborem dopravy rozhoduje sama. Odbor dopravy městské části se zabývá všemi druhy dopravy. Jedním z výstupů práce jeho zaměstnanců je i seznam návrhů, které dopravní značení lze upravit a vyměnit a pomoci tím bezmotorové dopravě. Každý návrh je přesně vysvětlen i s plánkem oblasti, se zakreslenými místy, kde přesně a jaké dopravní značení, je na tomto místě navrženo k úpravě. U přidání několika dodatkových tabulek není nutné dělat projekt. Součástí návrhu pro každé místo je odůvodnění smyslu úpravy. Návrhy jsou prodiskutovány na odboru dopravy či v pracovní skupině pro dopravu. Ani ve smyšlené ideální městské části nelze návrhy z časových důvodů realizovat všechny naráz. Některé mají větší efekt než jiné, a proto je výstupem z diskuse seznam seřazený podle priorit do jednotlivých etap. Odbor dopravy se na realizaci návrhů shodne a zašle návrhy na Krajské ředitelství Policie ČR, konkrétně na odbor služby dopravní policie, kde pracují jednotliví sektoráři. Konkrétně Praha je rozdělena na asi patnáct oblastí. Každou má na starosti konkrétní sektorář, který dává vyjádření ke všem úpravám dopravního značení. Sektorář pošle souhlasné vyjádření. Písemné vyjádření Policie ČR je podmínkou vydání stanovení dopravního značení

43 Teprve poté, co odbor dopravy vydá stanovení, je možné vyčlenit prostředky na realizaci. V rozpočtu městské části (který schvaluje její zastupitelstvo) existuje položka určená na opravy a drobné úpravy dopravního značení. Díky tomu není nutné, aby odbor dopravy žádal o změnu rozpočtu, a zastupitelstvo nemusí schvalovat dodatečné změny rozpočtu. Toto je jen jeden z možných způsobů práce s rozpočtem, který nelze aplikovat obecně. Každé město či městská část může mít jiná pravidla týkající se rozpočtu. Není nutné vypisovat samostatné výběrové řízení, protože městská část již v minulosti firmu, která realizuje většinu úprav a oprav dopravního značení, vybrala. Ve stanovení dopravního značení je napsáno, že příjemcem je tato firma. Nyní se opět využijí jednotlivá schémata, kde přesně a jaké dopravní značení umístit. Dostane je do ruky firma, která návrhy realizuje. Toto byl ideální scénář, kdy ideální městská část návrhy na zlepšení bezmotorové dopravy vymýšlí sama a ještě je schvaluje efektivním způsobem. Nápad a realizaci pak může dělit jen několik týdnů Návrh připravený veřejností Ideální scénář může existovat ve verzi, kdy návrh připraví veřejnost. Jednoho z osmi tisíc účastníků každoroční soutěže Do práce na kole například napadne: Tato ulice je pro mne skvělá zkratka, ale moc lidí ji asi nenajde. Už viděl i ulici, kde bylo z dopravního značení jasné, že na kole projet lze. Dotyčný si chce být jistý, že nápad upravit dopravní značení považují za dobrý i ostatní. Proto jej nahlásí jako podnět na a tím se ostatních zeptá. Najde se několik dalších, kteří nápad považují za dobrý. Někdo z nich ví, že městská část má svého cyklokoordinátora, kterého zajímá, co kde vylepšit. Ještě před tím, než někdo podnět cyklokoordinátorovi odešle, sepíše ideálně přesný návrh i se schématem, kde přesně a jaké dopravní značení upravit. K návrhu připíše i odůvodnění smyslu úpravy. Cyklokoordinátorovi a jeho kolegům tím šetří práci. Cyklokoordinátor nemusí znát všechna místa ve své městské části. Argumenty, fotografie a schémata od lidí, kteří místo znají lépe, mu pak pomohou, protože se nemusí na místo jet podívat. Navíc mohou pomoci porozumět kontextu místa, který nemusí být dobře patrný dokonce ani při fyzické obhlídce. Úředníci i politici dostávají řadu podnětů a snáze se jim bude pracovat s těmi, které jsou promyšlené, prodiskutované a podpořené argumenty

NÁVRH ÚPRAV A ROZŠÍŘENÍ CYKLOSTEZEK A CYKLOTRAS V PŘEROVĚ PRŮVODNÍ ZPRÁVA

NÁVRH ÚPRAV A ROZŠÍŘENÍ CYKLOSTEZEK A CYKLOTRAS V PŘEROVĚ PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁVRH ÚPRAV A ROZŠÍŘENÍ CYKLOSTEZEK A CYKLOTRAS V PŘEROVĚ TECHNICKÁ POMOC PRŮVODNÍ ZPRÁVA V Přerově 04/2013 Vypracoval: Ing. Jan Široký 1 Obsah průvodní zprávy: Úvod 1. Způsoby vedení komunikace pro cyklisty

Více

Zklidnění dopravy v Chlumci nad Cidlinou

Zklidnění dopravy v Chlumci nad Cidlinou UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA Zklidnění dopravy v Chlumci nad Cidlinou Bc. Ondřej Šanda Diplomová práce 2009 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární

Více

Pět bodů Auto*Matu pro Prahu přívětivější k chodcům a cyklistům

Pět bodů Auto*Matu pro Prahu přívětivější k chodcům a cyklistům Pět bodů Auto*Matu pro Prahu přívětivější k chodcům a cyklistům - podrobný komentář s vysvětlením jednotlivých požadavků O Praze se právem říká, že je jedním z nejkrásnějších měst světa. Při přebíhání

Více

MOTIVACE ANALÝZA NÁVRH ZÁSADY OPATŘENÍ METODIKA ETAPIZACE OSTATNÍ CYKLOGENEREL Č. BUDĚJOVIC GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

MOTIVACE ANALÝZA NÁVRH ZÁSADY OPATŘENÍ METODIKA ETAPIZACE OSTATNÍ CYKLOGENEREL Č. BUDĚJOVIC GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE MOTIVACE 1 ANALÝZA NÁVRH ZÁSADY OPATŘENÍ METODIKA ETAPIZACE GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE CYKLOGENEREL Č. BUDĚJOVIC OSTATNÍ 2014 OBJEDNATEL STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE NÁMĚSTÍ

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Rada hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 55 ze dne 19.1.2016 ke spolupráci při rozvoji cyklistické dopravy I. souhlasí s tím, že cyklistická

Více

Komunikace pro chodce a cyklisty (na MK)

Komunikace pro chodce a cyklisty (na MK) Komunikace pro chodce a cyklisty (na MK) přednáška č.9 PAPM Provoz a projektování místních komunikací OPATŘENÍ K OCHRANĚ CHODCŮ: dodržet bezpečnostní odstup (b.o.) dostatečně dimenzovat plochy pro pěší

Více

Jízda ve zvláštních případech

Jízda ve zvláštních případech Návrhy na doplnění novely zákona č. 361/2001 Sb. v oblasti cyklistické dopravy (na základě výsledků jednání dne 17. a 20. 3.2015 zpracoval odbor legislativy MD) 1. Jízdní pruh pro cyklisty: Jízda ve zvláštních

Více

Ve městě je vhodné vytvářet prostředí, které pohyb přiměřeně zvolní a zklidní.

Ve městě je vhodné vytvářet prostředí, které pohyb přiměřeně zvolní a zklidní. Uspořádání Uspořádání 59 Uspořádání veřejného prostranství musí vycházet z celkové kompozice prostoru, která zohledňuje funkční potřeby a jejímž cílem je pobytová kvalita místa. Ve městě je vhodné vytvářet

Více

Bezpečné cesty do školy 2015 -ZŠ a MŠ Praha 8 Ďáblice, U Parkánu 17

Bezpečné cesty do školy 2015 -ZŠ a MŠ Praha 8 Ďáblice, U Parkánu 17 Bezpečné cesty do školy 2015 STUDIE Zodp. projektant: Profese: Vypracovala: Kontroloval: Ing. P. Novotný, Ph.D., MBA doprava Dita Zemanová Ing. P. Novotný, Ph.D., MBA Umístění stavby: Praha 8 - Ďáblice

Více

Studie potřebnosti rozvoje infrastruktury pro cyklisty v Chrudimi DODAVATEL OBJEDNATEL DATUM Ing. Zbyněk Sperat, Ph.D.

Studie potřebnosti rozvoje infrastruktury pro cyklisty v Chrudimi DODAVATEL OBJEDNATEL DATUM Ing. Zbyněk Sperat, Ph.D. Studie potřebnosti rozvoje infrastruktury pro cyklisty v Chrudimi DODAVATEL OBJEDNATEL DATUM Ing. Zbyněk Sperat, Ph.D. Město Chrudim fyzická osoba s IČ Resslovo nám. 77 STUPEŇ Říčařova 38 53716 Chrudim

Více

Přednáška 9 NEMOTORISTICKÉ KOMUNIKACE

Přednáška 9 NEMOTORISTICKÉ KOMUNIKACE Přednáška 9 NEMOTORISTICKÉ KOMUNIKACE Jsou to komunikace s vyloučeným nebo omezeným přístupem motorové dopravy, určené především pro cyklistický nebo pěší provoz. Jejich parametry jsou upraveny v ČSN 736110

Více

Rešerše vybraných předpisů týkající se problematiky vedení cyklistů v jízdních pruzích vyhrazených nekolejové MHD

Rešerše vybraných předpisů týkající se problematiky vedení cyklistů v jízdních pruzích vyhrazených nekolejové MHD Rešerše vybraných předpisů týkající se problematiky vedení cyklistů v jízdních pruzích vyhrazených nekolejové MHD Zpracoval. Ing. Petr Pokorný, 2014 Vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy jsou významným prvkem

Více

PŘÍKLADY TESTOVÝCH OTÁZEK - zkouška cyklisty.

PŘÍKLADY TESTOVÝCH OTÁZEK - zkouška cyklisty. PŘÍKLADY TESTOVÝCH OTÁZEK - zkouška cyklisty. 1. Cyklista před přechodem pro chodce je povinen a) umožnit chodci, který je na přechodu nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky

Více

REVITALIZACE LIBERECKÉ PŘEHRADY variantní řešení dopravní situace ulice Zvolenská

REVITALIZACE LIBERECKÉ PŘEHRADY variantní řešení dopravní situace ulice Zvolenská PAVEL ŠPULÁK projekt. kancelář dopravních staveb Ing. Pavel Špulák, Pivoňková 494 463 03 Stráž nad Nisou 2.9.2014 REVITALIZACE LIBERECKÉ PŘEHRADY variantní řešení dopravní situace ulice Zvolenská Popis

Více

50 % 337 km. Stavíme cyklostezky do práce i na výlet. V roce obdržel 15 žádostí o příspěvek na cyklostezky.

50 % 337 km. Stavíme cyklostezky do práce i na výlet. V roce obdržel 15 žádostí o příspěvek na cyklostezky. Stavíme cyklostezky do práce i na výlet 337 km V Olomouckém kraji je 337 km cyklostezek a chráněných komunikací pro cyklisty. nejen dotace z EU Potřebné finance na cyklostezky získávají obce, města, kraje

Více

II. znalostní test zaměřený na dopravní výchovu a bezpečnost v dopravě

II. znalostní test zaměřený na dopravní výchovu a bezpečnost v dopravě II. znalostní test zaměřený na dopravní výchovu a bezpečnost v dopravě SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ 1) Na koloběžce a bruslích a) jsem cyklista, můžu jezdit jedině po silnici, na chodník nesmím, b) jsem chodec, můžu

Více

Cyklistická doprava v Praze v roce 2006 únor 2007

Cyklistická doprava v Praze v roce 2006 únor 2007 Obsah 1 Rozpočet na rok 2006... 2 1.1 Rozvoj... 2 1.2 Údržba... 2 2 Smrt Jana Bouchala... 2 3 Zadávací karty... 2 4 GIS (geografický informační systém)... 2 5 Rozšíření přepravy kol v metru... 2 6 Rohanský

Více

Cyklostezky nejen pro cyklisty, aneb jak se na nich správně chovat?

Cyklostezky nejen pro cyklisty, aneb jak se na nich správně chovat? Cyklostezky nejen pro cyklisty, aneb jak se na nich správně chovat? Právní ukotvení cyklistických stezek vychází ze zákona č. 13/1997, Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění a ze zákona č. 361/2000

Více

CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY

CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY 70% 3.1.8.A CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY Umístění Orientační rozměry Materiál Nutné bezpečnostní prvky Doplňkové bezpečnostní prvky

Více

MINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY. Schváleno MD - OPK č.j... s účinností od

MINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY. Schváleno MD - OPK č.j... s účinností od TP 85 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD - OPK č.j.... s účinností od Nabytím účinnosti se ruší a nahrazují v celém rozsahu TP 85 Zpomalovací

Více

Aktuální shrnutí problematiky o cyklistické infrastruktuře

Aktuální shrnutí problematiky o cyklistické infrastruktuře ČÁST 3.1. PROBLEMATIKA DOPRAVNÍCH SÍTÍ ETAPA 5 CYKLISTICKA VE MĚSTECH PODKAPITOLA - D Aktuální shrnutí problematiky o cyklistické infrastruktuře ZPRÁVA O STAVU ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU ZA ROK 2005 BŘEZEN

Více

ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ GENERELU DOPRAVY

ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ GENERELU DOPRAVY ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ GENERELU DOPRAVY ČÁST CYKLISTICKÁ DOPRAVA OBJEDNAL: MČ Praha 14 Úřad městské části Bratří Venclíků 1073, 198 21, Praha 9 ZPRACOVAL: Ing. Květoslav Syrový Sušická 850/28, 160 00 Praha

Více

STUDIE ÚPRAVY OKOLÍ PŘECHODU PRO CHODCE PŘED ZŠ V PRAZE KLÁNOVICÍCH

STUDIE ÚPRAVY OKOLÍ PŘECHODU PRO CHODCE PŘED ZŠ V PRAZE KLÁNOVICÍCH České vysoké učení technické v Praze FAKULTA DOPRAVNÍ http://www.fd.cvut.cz STUDIE ÚPRAVY OKOLÍ PŘECHODU PRO CHODCE PŘED ZŠ V PRAZE KLÁNOVICÍCH Listopad 2009 Odpovědný řešitel: Řešitel: Ing. Josef Kocourek,

Více

30/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů. ze dne 10. ledna 2001,

30/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů. ze dne 10. ledna 2001, 30/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 10. ledna 2001, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích Změna: 153/2003

Více

PROJEKT NA ZELENOU ZŠ J.V. Sládka - Zbiroh

PROJEKT NA ZELENOU ZŠ J.V. Sládka - Zbiroh PROJEKT NA ZELENOU ZŠ J.V. Sládka - Zbiroh DOPRAVNÍ STUDIE VYHLAŠOVATEL GRANTOVÉHO PROGRAMU A GENERÁLNÍ PARTNER: POŘIZOVATEL: ZHOTOVITEL: ZŠ J.V. Sládka, Zbiroh, přísp. organizace Muchova 554 338 08 Zbiroh

Více

Přímá vazba na ostatní opatření: zvyšování kvality v systému veřejné dopravy

Přímá vazba na ostatní opatření: zvyšování kvality v systému veřejné dopravy Realizace integrovaných dopravních systémů Integrované dopravní systémy představují vyšší kvalitu systému veřejné dopravy, kdy dopravci v jednotlivých druzích dopravy společně vytváří jednotný systém s

Více

část I. - analytická

část I. - analytická Plán udržitelné městské mobility města Brna část I. - analytická ČÁST B Analýza konkrétních problémů a příležitostí s vazbou na sledované indikátory Objednatel: Statutární město Brno Dominikánské náměstí

Více

Dopravní značení pro cyklisty v Brně

Dopravní značení pro cyklisty v Brně Dopravní značení pro cyklisty v Brně BŘEZEN 2016 (strana 2 / 9) Obsah 1. Úvod...3 2. Vyhrazený pruh pro cyklisty v HDP...4 3. Cyklopiktogramový koridor v HDP...5 4. Cykloobousměrky...6 5. Společná nebo

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Vyhodnocení opatření realizovaných v rámci cyklistické dopravy na ulici Jahnova v Pardubicích

UNIVERZITA PARDUBICE. Vyhodnocení opatření realizovaných v rámci cyklistické dopravy na ulici Jahnova v Pardubicích UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Vyhodnocení opatření realizovaných Vypracovala: Ing. Michaela Ledvinová, Ph.D. Pardubice, listopad 2013 Úvod Z průzkumů cyklistické dopravy provedených

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Ročník 2015 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 122 Rozeslána dne 9. listopadu 2015 Cena Kč 210,- O B S A H: 294. Vyhláška, komunikacích Strana 3730 Sbírka zákonů č. 294 / 2015 Částka 122 294 VYHLÁŠKA

Více

Akce realizované v roce 2008

Akce realizované v roce 2008 4. CYKLISTICKÁ DOPRAVA Město Plzeň začalo budovat cyklistickou infrastrukturu v roce 1993. V posledních letech každoročně přibývá několik kilometrů nových, stavebně upravených tras a další kilometry jsou

Více

Publikace vznikla na základě spolupráce se studenty Fakulty architektury a její téma koresponduje s hlavními směry výzkumu na fakultě.

Publikace vznikla na základě spolupráce se studenty Fakulty architektury a její téma koresponduje s hlavními směry výzkumu na fakultě. Autorka publikace doc. Ing. arch. Irena Šestáková je pedagogem na Českém vysokém učení technickém v Praze na Fakultě architektury. Autor publikace Ing. arch. Pavel Lupač je studentem doktorského studia

Více

Studie cyklistické stezky Nový Jičín

Studie cyklistické stezky Nový Jičín Studie cyklistické stezky Nový Jičín Objednatel: Město Nový Jičín Masarykovo nám. 1, 741 01 Nový Jičín IČ: 00298212 Zhotovitel: UDIMO, spol. s r.o. Sokolská tř. 8, 702 00 Ostrava IČ: 44740069 Ostrava,

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 294/2015 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 294/2015 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 294/2015 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích Účinnost od 01.01.2016 Aktuální verze 294 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2015, kterou se provádějí

Více

Diskutující: doc. Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (ČVUT FD) Datum: 29. 4. 2014. Výstup z diskuze:

Diskutující: doc. Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (ČVUT FD) Datum: 29. 4. 2014. Výstup z diskuze: Diskutující: doc. Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (ČVUT FD) Datum: 29. 4. 2014 - Vzít to ulici po ulici - Označit si takové, kde to nelze (červeně), kde by to za jistých podmínek mohlo fungovat (oranžově) a kde

Více

Průzkum cyklistických preferencí ze září 2012

Průzkum cyklistických preferencí ze září 2012 Průzkum cyklistických preferencí ze září Vypracoval Auto*Mat, 29.3.2013. Obsah Průzkum cyklistických preferencí ze září...1 1 Úvod...2 2 Shrnutí pro veřejnost...3 3 Vývoj počtu cyklistů v letech -12...4

Více

Ing. Josef Slabý Arnolec 30 588 27 Jamné u Jihlavy BOBROVÁ BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY

Ing. Josef Slabý Arnolec 30 588 27 Jamné u Jihlavy BOBROVÁ BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY Ing. Josef Slabý Arnolec 30 588 27 Jamné u Jihlavy BOBROVÁ NA ZELENOU! BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY NÁZEV PROJEKTU: BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY NÁZEV PŘEDKLADATELE: ZÁKLADNÍ ŠKOLA BOBROVÁ 1 OBSAH OBSAH... 2 ANOTACE...

Více

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Náměstí Krále Jiřího 6, 350 02 Cheb, tel. 354 436 328, fax 354 535 179, email : info@dsva.cz, www.dsva.cz

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Náměstí Krále Jiřího 6, 350 02 Cheb, tel. 354 436 328, fax 354 535 179, email : info@dsva.cz, www.dsva.cz A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Projektant : Zodpovědný projektant : Zhotovitel : Vypracoval : Hlavní projektant : Rudolf Jónás Ing. Petr KRÁL MěÚ : Tachov Kraj : Plzeňský Datum : 11/2015 Stavebník : Přimda, náměstí

Více

Územní studie "Pod Akátovou alejí" Jistebník

Územní studie Pod Akátovou alejí Jistebník Územní studie "Pod Akátovou alejí" Jistebník Obsah kompletního elaborátu: Textová a tabulková část Grafická část 01. HLAVNÍ VÝKRES - KOORDINACE 1:2000 A2 02. DOPRAVA 1:1000 A1 03. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1:1000

Více

Příspěvkové programy SFDI. Bezpečná Vysočina Jihlava, 2. října 2015 Ing. Karel Havlíček

Příspěvkové programy SFDI. Bezpečná Vysočina Jihlava, 2. října 2015 Ing. Karel Havlíček Příspěvkové programy SFDI Bezpečná Vysočina Jihlava, 2. října 2015 Ing. Karel Havlíček Příspěvkové programy I. Příspěvky na zvyšování bezpečnosti II. Příspěvky na výstavbu a údržbu cyklistických stezek

Více

Na workshopu byly projednány základní tematické okruhy týkající se metodiky preference autobusů/trolejbusů.

Na workshopu byly projednány základní tematické okruhy týkající se metodiky preference autobusů/trolejbusů. Závěrečná zpráva z Workshopu k metodice preference BUS pořadatel: ČVUT v Praze Fakulta dopravní, Regionální organizátor Pražské integrované dopravy místo: ČVUT v Praze Fakulta dopravní, budova Florenc,

Více

NÁVRH OPATŘENÍ PRO LOKALITY VYBRANÉ PROJEKTEM ZAMĚŘENÝM NA

NÁVRH OPATŘENÍ PRO LOKALITY VYBRANÉ PROJEKTEM ZAMĚŘENÝM NA Ing. Miroslav Ouzký Huntířov 191 405 02 NÁVRH OPATŘENÍ PRO LOKALITY VYBRANÉ PROJEKTEM ZAMĚŘENÝM NA BEZPEČNOU CESTU DĚTÍ DO ŠKOLY DOPRAVNÍ Objednatel : Základní škola v Děčíně II Zakázka č. 174/2015 Kamenická

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_ DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_ DOPRAVNÍ VÝCHOVA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_ DOPRAVNÍ VÝCHOVA Dopravní výchova Bezpečnost silničního provozu Cíl: - získání vědomostí, dovedností a návyků v oblasti bezpečného chování v silničním provozu

Více

Hlavní problémy dopravy ve Velkém Meziříčí

Hlavní problémy dopravy ve Velkém Meziříčí Bílá kniha dopravy Hlavní problémy dopravy ve Velkém Meziříčí Nutná spoluúčast Kraje Vysočina Pouze v působnosti města Problémy dopravy s nutnou spoluúčastí Kraje Vysočina 1. Most na silnici II/360 na

Více

ZÁSADY PRO ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

ZÁSADY PRO ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH TP 100 Ministerstvo dopravy odbor pozemních komunikací ZÁSADY PRO ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH TECHNICKÉ PODMÍNKY Pracovní verze revize TP pro 1. Připomínkové řízení SRPEN 2014

Více

Aktualizace druhého vydání TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích

Aktualizace druhého vydání TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích Aktualizace druhého vydání TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích Ing. Pavel Tučka, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. 1. Úvod Koncem loňského roku byla dokončena aktualizace technických

Více

Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb.

Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. 1. Témata, ve kterých je shoda 1.A. JÍZDNÍ PRUH PRO CYKLISTY (VÍCEÚČELOVÝ) Novela zákona sice definuje nově jízdní pruh pro cyklisty, avšak bez doplnění přednosti

Více

Plánovací setkání: Doprava a prostupnost

Plánovací setkání: Doprava a prostupnost Vybíralka25 Plánovací setkání: Doprava a prostupnost Vyhodnocení plánovací procházky a setkání nad mapou ze dne 22.3.2016 všechny dotazy směřujte na: brlik@ipr.praha.eu další informace na www.vybiralka25.cz

Více

Audit bezpečnosti pozemních komunikací. Místo pro přecházení, silnice I/35, křižovatka se silnicí III/01873 u Hrachovce

Audit bezpečnosti pozemních komunikací. Místo pro přecházení, silnice I/35, křižovatka se silnicí III/01873 u Hrachovce Audit bezpečnosti pozemních komunikací Místo pro přecházení, silnice I/35, křižovatka se silnicí III/01873 u Hrachovce únor 2014 OBSAH Obsah... 2 1. ÚVOD... 3 1.1. Identifikace zhotovitele... 3 1.2. Obsah

Více

Koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově

Koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově Koncepce cyklistické dopravy ve Štěpánově 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE 1.1 Úvod Cyklistika, a nejvíce cykloturistika, zaznamenává v posledním období bouřlivý rozvoj. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu

Více

Dopravní značení. Svislé dopravní značení Vodorovné dopravní značení Dopravní zařízení Světelné signály

Dopravní značení. Svislé dopravní značení Vodorovné dopravní značení Dopravní zařízení Světelné signály Dopravní značení Dopravní značení Svislé dopravní značení Vodorovné dopravní značení Dopravní zařízení Světelné signály Předpisy Zákon č. 361/2000 Sb. (obecné zásady upravující význam a užití svislých

Více

Dopravní značení. Dopravní značení. Předpisy 20.04.2016. Svislé dopravní značení Vodorovné dopravní značení Dopravní zařízení Světelné signály

Dopravní značení. Dopravní značení. Předpisy 20.04.2016. Svislé dopravní značení Vodorovné dopravní značení Dopravní zařízení Světelné signály Dopravní značení Dopravní značení Svislé dopravní značení Vodorovné dopravní značení Dopravní zařízení Světelné signály Předpisy Zákon č. 361/2000 Sb. (obecné zásady upravující význam a užití svislých

Více

Číslo 15/2009 Vyšlo 11.9.2009

Číslo 15/2009 Vyšlo 11.9.2009 INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Číslo 15/2009 Vyšlo 11.9.2009 Obsah Tramvajová výluka v Modřanech... 1 Evropský týden mobility Den Eska... 1 Program Dne Eska v pondělí 21.9.2009... 2 Evropský týden mobility... 3

Více

Systém ak*vního snižování rychlos*

Systém ak*vního snižování rychlos* Systém ak*vního snižování rychlos* Základní informace Distrubutor: Longevus s.r.o. Na Příkopě 1047/17, 110 00, Praha Stránka 1 z 14 Systém Aktivního Snižování Rychlosti (Actibump) představuje mul@funkční,

Více

GENEREL MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ

GENEREL MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ GENEREL MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ MĚSTA TIŠNOVA A. Textová část Datum : prosinec 2008 Zakázka č. : Obsah Obsah... 2 A.1 Úvod... 3 A.2 Vstupní podklady... 3 A.3 Rozdělení lokalit... 3 A.4 Popis návrhu úprav v

Více

TP 179 & ERA 2010 TÉMA: Výběr vhodného typu cyklistické infrastruktury a cyklotrasy

TP 179 & ERA 2010 TÉMA: Výběr vhodného typu cyklistické infrastruktury a cyklotrasy TP 179 & ERA 2010 TÉMA: Výběr vhodného typu cyklistické infrastruktury a cyklotrasy Česko stále čeká na schválení nových Technických podmínek Navrhování komunikací pro cyklisty (TP 179), které jsou sice

Více

Obecnou úpravou stanoví pravidla pro předjíždění zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Obecnou úpravou stanoví pravidla pro předjíždění zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Předjíždění Obecnou úpravou stanoví pravidla pro předjíždění zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17 Předjíždění (1) Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy

Více

LIBEREC, ZÁKLADNÍ ŠKOLA NA PERŠTÝNĚ NA ZELENOU! BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOL DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÁ STUDIE

LIBEREC, ZÁKLADNÍ ŠKOLA NA PERŠTÝNĚ NA ZELENOU! BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOL DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÁ STUDIE 07-29 LIBEREC, ZÁKLADNÍ ŠKOLA NA PERŠTÝNĚ NA ZELENOU! BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOL DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÁ STUDIE ZÁŘÍ 2007 OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2 ÚVOD... 4 3 POUŽITÉ PODKLADY... 4 4 POPIS SOUČASNÉHO

Více

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Technicko ekonomické a ekologické zhodnocení pohonu na LPG vozidla Škoda Octavia 1,6 55 kw Josef Shejbal Bakalářská práce 2009 Prohlašuji: Tuto práci

Více

přechod pro chodce Jiří Tesař Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Česká společnost pro osvětlování

přechod pro chodce Jiří Tesař Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Česká společnost pro osvětlování Noční přechod pro chodce z pohledu řidiče. Jiří Tesař Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Česká společnost pro osvětlování Co je vlastně přechod pro chodce Přechod pro chodce je místo na pozemní

Více

5) [2 b.] Smíte jako řidič vozidla z výhledu v dané situaci vjet na tento železniční přejezd?

5) [2 b.] Smíte jako řidič vozidla z výhledu v dané situaci vjet na tento železniční přejezd? Test: 05.06.2013 08:21 (číslo 1) 1 z 7 1) [2 b.] "Nemotorové vozidlo" je: a) vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo. b) pouze potahové

Více

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Analýza vlivu rychlosti na bezpečnost silničního provozu Miroslav Kuchařík

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Analýza vlivu rychlosti na bezpečnost silničního provozu Miroslav Kuchařík Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Analýza vlivu rychlosti na bezpečnost silničního provozu Miroslav Kuchařík Bakalářská práce 2012 ANOTACE Tato práce se zabývá rychlostí vozidel a jejím

Více

UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra dopravního stavitelství DOPRAVNĚ TECHNICKÁ STUDIE TRUTNOV KRYBLICE

UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra dopravního stavitelství DOPRAVNĚ TECHNICKÁ STUDIE TRUTNOV KRYBLICE UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra dopravního stavitelství DOPRAVNĚ TECHNICKÁ STUDIE TRUTNOV KRYBLICE TEXTOVÁ ČÁST Listopad 2014 Leden 2015 Č. KOPIE SEZNAM PŘÍLOH: Textová část

Více

Zápis ze dne 15. 10. 2014

Zápis ze dne 15. 10. 2014 Komise místní samosprávy Pražské Předměstí sever Zápis ze dne 15. 10. 2014 Přítomni: Hosté: Richard Zelený, Václav Marvan, Libor Nejedlý, Vladimír Lesák, Jitka Dršatová, Danuše Zelená, Miloš Berounský,

Více

21.11.2005 otevření cyklostezky Prostějov - Bedihošť

21.11.2005 otevření cyklostezky Prostějov - Bedihošť 21.11.2005 otevření cyklostezky Prostějov - Bedihošť Dne 21.11.2005 starosta obce Bedihoště a města Prostějov, spolu s poslancem Ing. Miloslavem Vlčkem, radním pro dopravu Olomouckého kraje Mgr. Petrem

Více

Informace o projektu určené partnerům

Informace o projektu určené partnerům Informace o projektu určené partnerům Název projektu: Registrační číslo: Dotační titul: Prioritní osa: Oblast podpory: Průhonicemi na kole CZ.1.15/2.2.00/38.00898 Regionální operační program UNTS 2 Střední

Více

4) [2 b.] Mám, jako řidič automobilu z výhledu, za povinnost dát vozidlu přijíždějícímu zprava přednost v jízdě?

4) [2 b.] Mám, jako řidič automobilu z výhledu, za povinnost dát vozidlu přijíždějícímu zprava přednost v jízdě? C_E-28082006-114523-00001 ZKUŠEBNÍ TEST PRO SKUPINU: C+E 1 z 7 1) [2 b.] Provozovatel vozidla je: a) Vlastník vozidla nebo jiná fyzická nebo právnická osoba, která je zmocněna vlastníkem vozidla k provozování

Více

Úvod do dopravního inženýrství. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Úvod do dopravního inženýrství. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Úvod do dopravního inženýrství Ing. Michal Dorda, Ph.D. Pozemní komunikace Pozemní komunikace je liniová stavba sloužící především dopravě silničních dopravních prostředků, případně k pohybu chodců, cyklistů

Více

ŠVÝCARSKÝ A DÁNSKÝ MODEL INFRASTRUKTURY V PODMÍNKÁCH ČR. Ing. arch. TOMÁŠ CACH. samostatný dopravní urbanista

ŠVÝCARSKÝ A DÁNSKÝ MODEL INFRASTRUKTURY V PODMÍNKÁCH ČR. Ing. arch. TOMÁŠ CACH. samostatný dopravní urbanista Komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu ~ http://cyklo.praha-mesto.cz říjen 2010 ŠVÝCARSKÝ A DÁNSKÝ MODEL INFRASTRUKTURY V PODMÍNKÁCH ČR Ing. arch. TOMÁŠ CACH samostatný dopravní urbanista

Více

Revize přechodů pro chodce, silniční vegetace a dopravního vyznačení obcí

Revize přechodů pro chodce, silniční vegetace a dopravního vyznačení obcí Revize přechodů pro chodce, silniční vegetace a dopravního vyznačení obcí Bezpečnost zdravotně postižených účastníků pěšího provozu na pozemních komunikacích Revize přechodů pro chodce na silnicích I.,

Více

Školní plán mobility

Školní plán mobility Základní škola Nový Jičín, Komenského 68, příspěvková organizace Základní škola Nový Jičín, Komenského 66, příspěvková organizace Školní plán mobility Listopad 2014 Školní plán mobility 1 1. Úvod Cílem

Více

SITUACE VE MĚSTECH A JEJICH OKOLÍ ÚZEMÍ INTRAVILÁNU MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ PŘÍLOHA Č.1 PRVNÍ ČÁST

SITUACE VE MĚSTECH A JEJICH OKOLÍ ÚZEMÍ INTRAVILÁNU MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ PŘÍLOHA Č.1 PRVNÍ ČÁST Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji PŘÍLOHA Č.1 PRVNÍ ČÁST SITUACE VE MĚSTECH A JEJICH OKOLÍ ÚZEMÍ INTRAVILÁNU MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ Město Hradec Králové Ing. Karel Šimonek - leden

Více

ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY

ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY ŠKOLNÍ PLÁN MOBILITY Mateřská škola a Základní škola Ostopovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Adresa: Školní 18, 664 49 Ostopovice Svážná 9, 634 00 Nový Lískovec (přechodné sídlo ZŠ z důvodu

Více

1. Správně vybavené jízdní kolo Dokresli jízdní kolo na obrázku a nakresli mu i výbavu. Výbavu jízdního kola najdeš v rámečcích.

1. Správně vybavené jízdní kolo Dokresli jízdní kolo na obrázku a nakresli mu i výbavu. Výbavu jízdního kola najdeš v rámečcích. S11A 1. Správně vybavené jízdní kolo Dokresli jízdní kolo na obrázku a nakresli mu i výbavu. Výbavu jízdního kola najdeš v rámečcích. zadní brzdy zvonek zadní odrazka přední brzdy přední odrazka odrazky

Více

DOPRAVNÍ STUDIE. PROJEKT NA ZELENOU ZŠ STRANČICE, okres Praha východ VYHLAŠOVATEL GRANTOVÉHO PROGRAMU A GENERÁLNÍ PARTNER:

DOPRAVNÍ STUDIE. PROJEKT NA ZELENOU ZŠ STRANČICE, okres Praha východ VYHLAŠOVATEL GRANTOVÉHO PROGRAMU A GENERÁLNÍ PARTNER: PROJEKT NA ZELENOU ZŠ STRANČICE, okres Praha východ DOPRAVNÍ STUDIE VYHLAŠOVATEL GRANTOVÉHO PROGRAMU A GENERÁLNÍ PARTNER: POŘIZOVATEL: ZŠ Strančice, okres Praha východ Revoluční 170 251 63, Strančice ZHOTOVITEL:

Více

VNĚJŠÍ PODMÍNKY PRO CYKLISTICKOU DOPRAVU

VNĚJŠÍ PODMÍNKY PRO CYKLISTICKOU DOPRAVU VNĚJŠÍ PODMÍNKY PRO CYKLISTICKOU DOPRAVU PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ Město Uherské Hradiště je sídlem okresu. Kunovice a Staré město jsou i přes svoje osamostatnění počátkem 90. let minulého století funkčně

Více

ÚZEMNÍ PLÁN FRYČOVICE

ÚZEMNÍ PLÁN FRYČOVICE ÚZEMNÍ PLÁN FRYČOVICE A. TEXTOVÁ ČÁST A. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU FRYČOVICE Obsah A. Vymezení zastavěného území 1 B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jejích hodnot 1 C. Urbanistická

Více

ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE

ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE DOPRAVNÍ OSTRŮVEK S VYCHÝLENÍM JEDNOHO SMĚRU 1.1.B ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE DOPRAVNÍ OSTRŮVEK S VYCHÝLENÍM JEDNOHO SMĚRU Umístění Rozměr Materiál Nutné bezpečnostní prvky Doplňkové

Více

CESTY MĚSTY. Jak podat přihlášku:

CESTY MĚSTY. Jak podat přihlášku: generální partner PŘIHLÁŠKA do 12. ročníku soutěže (2013) CESTY MĚSTY (zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR) Jak podat přihlášku: Součásti přihlášky Způsob podání A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Vyplněný

Více

VIZE 25: Asociace měst pro cyklisty, Cyklistická akademie a nová Cyklostrategie 2013

VIZE 25: Asociace měst pro cyklisty, Cyklistická akademie a nová Cyklostrategie 2013 VIZE 25: Asociace měst pro cyklisty, Cyklistická akademie a nová Cyklostrategie 2013 Pardubice, 16. 9. 2013 Jaroslav Martinek Jaroslav Vymazal Projekt Central MeetBike (3CE343P2) je realizován prostřednictvím

Více

DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ

DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ PŘECHOD PRO PĚŠÍ NA SILNICI II/110 ULICE TÁBORSKÁ V BENEŠOVĚ OBSAH : 1. Textová část - Technická zpráva 2. Výkresová část DIO - I.etapa DIO - II.etapa Benešov 09/2011 Zpracovatel

Více

Veřejné projednání - studie rekonstrukce ulice Štramberská Štefánikova a přilehlých veřejných prostranství 2007-02-22

Veřejné projednání - studie rekonstrukce ulice Štramberská Štefánikova a přilehlých veřejných prostranství 2007-02-22 Veřejné projednání - studie rekonstrukce ulice Štramberská Štefánikova a přilehlých veřejných prostranství 2007-02-22 Projednání zahájila Mgr. Chalúpková v 16:30, uvedla zástupce města a firmy zpracovávající

Více

DSA Dopravní stavby obor A

DSA Dopravní stavby obor A Dopravní stavby obor A ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra železničních staveb Marek Pýcha, Štěpán Verner 1. Úvod Pomůcka slouží jako podklad pro cvičení týkající se železniční části předmětu 136.

Více

Věc: Obousměrný provoz jízdních kol v ul. Hřbitovní - město Příbor

Věc: Obousměrný provoz jízdních kol v ul. Hřbitovní - město Příbor Městský úřad Příbor odbor investic a správy majetku náměstí Sigmunda Freuda 19 74258 Příbor Datum: 7. 10. 2014 Věc: Obousměrný provoz jízdních kol v ul. Hřbitovní - město Příbor Vážená paní /vážený pane,

Více

1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Akce: Chodník směr Dubné Čakov, Dubné Stupeň: DSP B.6 Bezbariérové užívání 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Stavba Název stavby: Místo stavby: Katastrální území: Kraj: Druh stavby: Druh dokumentace: Chodník směr

Více

II/422 - Valtická, Čechova II, 21. dubna Průtah obcí včetně dopravních opatření. Lednice

II/422 - Valtická, Čechova II, 21. dubna Průtah obcí včetně dopravních opatření. Lednice Průtah obcí včetně dopravních opatření II/42 2, Pod ivín 1. Celková situace Lednice je významná jihomoravská vinařská obec, leží přibližně 6 km severozápadně od bývalého okresního města Břeclav. Sledovaný

Více

KONCEPT ROZVOJE CYKLISTIKY VE VELKOMĚSTECH. Ing. Luděk Sosna, Ph. D., ředitel odboru strategie, MD ČR

KONCEPT ROZVOJE CYKLISTIKY VE VELKOMĚSTECH. Ing. Luděk Sosna, Ph. D., ředitel odboru strategie, MD ČR KONCEPT ROZVOJE CYKLISTIKY VE VELKOMĚSTECH Ing. Luděk Sosna, Ph. D., ředitel odboru strategie, MD ČR STÁTNÍ PODPORA cyklistické dopravě Cyklostrategie 2013 1. ZAJIŠTĚNÍ FINANCOVÁNÍ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY

Více

Univerzita Pardubice Dopravní Fakulta Jana Pernera. Rozvoj cyklistické dopravy v Beskydech. Bc. Martin Gelnar

Univerzita Pardubice Dopravní Fakulta Jana Pernera. Rozvoj cyklistické dopravy v Beskydech. Bc. Martin Gelnar Univerzita Pardubice Dopravní Fakulta Jana Pernera Rozvoj cyklistické dopravy v Beskydech Bc. Martin Gelnar Diplomová práce 2008 SOUHRN Diplomová práce se zabývá rozvojem cyklistické dopravy v Beskydech.

Více

Část D ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA DÁLNICI A SMV

Část D ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA DÁLNICI A SMV Část D ORIENTAČNÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA DÁLNICI A SMV 1 ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Všeobecně V této části jsou stanoveny zásady pro užití, provedení a umístění dopravních značek ODZ na dálnici nebo silnici pro motorová

Více

PEXESOVÁ LIGA. Projekt pro žáky I. stupně Základních škol, zaměřený na nácvik chování a řešení dopravních situací dětí na pozemních komunikacích.

PEXESOVÁ LIGA. Projekt pro žáky I. stupně Základních škol, zaměřený na nácvik chování a řešení dopravních situací dětí na pozemních komunikacích. PEXESOVÁ LIGA Projekt pro žáky I. stupně Základních škol, zaměřený na nácvik chování a řešení dopravních situací dětí na pozemních komunikacích. Děti se formou obrázkové hry PE-XE-SO seznámí s některými

Více

Výchova ke zdraví BESIP

Výchova ke zdraví BESIP VY III/2 INOVACE 63 Tělesná výchova Výchova ke zdraví BESIP Autor DUM Mgr. Jarmila Kesnerová, s využitím publikace Dopravní výchova pro 4. a 5. ročník ZŠ Datum (období) vzniku DUM Ročník a typ školy ŠVP

Více

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY INFORMACE o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY Rok 2015 Obsah Návod Ministerstva dopravy Jak nedostat body 3 Souhrn a evidence jednání podle jednotlivých zákonů. 4 Srovnání

Více

ZADÁVACÍ KARTA CYKLOTRASY

ZADÁVACÍ KARTA CYKLOTRASY ZADÁVACÍ KARTA CYKLOTRASY Název akce: Délka trasy: Projektový stupeň: Evidenční číslo TSK: Datum vyhotovení: 5.12.2009 Plzeňská Poštovka (A 33) úsek: Nad Hliníkem Zahradníčkova cca 300 m všechny stupně

Více

Manuál pro komplexní dopravní koncepci

Manuál pro komplexní dopravní koncepci Prosinec 2012 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Objednatel: Zhotovitel: Projekt: Město Jindřichův Hradec Klášterská 135/II Jindřichův Hradec NDCon spol. s r.o. Zlatnická 10/1582 110 00 Praha 1 Tel.: +420 251 019 231

Více

ZADÁVACÍ KARTA CYKLOTRASY

ZADÁVACÍ KARTA CYKLOTRASY ZADÁVACÍ KARTA CYKLOTRASY Název akce: Délka trasy: Projektový stupeň: Evidenční číslo TSK: Novodvorská Vrbova (A 2151 + A 42 + A 2141 + A XXXX) 4,5 km DIR 2.950.xxx Datum vyhotovení: 15.5.2009 Zpracování:

Více

NÁVRH SÍTĚ CYKLOSTEZEK v intravilánu města Loun REVIZE 2015. Datum: 18.5.2015 Zpracoval: Jan Žalud

NÁVRH SÍTĚ CYKLOSTEZEK v intravilánu města Loun REVIZE 2015. Datum: 18.5.2015 Zpracoval: Jan Žalud NÁVRH SÍTĚ CYKLOSTEZEK v intravilánu města Loun REVIZE 2015 Datum: 18.5.2015 Zpracoval: Jan Žalud 1 Obsah Zdůvodnění a účel dokumentu...3 Vymezení cílů návrhu cyklo opatření...3 Hlavní část návrhy prioritních

Více

ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU NA DOCHÁZKOVÝCH TRASÁCH DO ZŠ CHRAST STUDIE

ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU NA DOCHÁZKOVÝCH TRASÁCH DO ZŠ CHRAST STUDIE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU NA DOCHÁZKOVÝCH TRASÁCH DO ZŠ CHRAST STUDIE BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOL VYPRACOVAL ÚSEK/OBEC KRAJ Chrast u Chrudimi Pardubický ODPOVĚDNÝ PROJEKTANT projektová a inženýrská

Více

07-42 KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ NA ZELENOU! BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÁ STUDIE

07-42 KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ NA ZELENOU! BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÁ STUDIE 07-42 KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ NA ZELENOU! BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÁ STUDIE ZÁŘÍ 2007 OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 2 2 ÚVOD... 3 3 POUŽITÉ PODKLADY... 3 4 POPIS SOUČASNÉHO STAVU... 4 4.1

Více

FAKULTA DOPRAVNÍ. Ústav dopravních systémů. Listopad 2008. České vysoké učení technické v Praze. Konviktská 20, 110 00 PRAHA 1 http://www.fd.cvut.

FAKULTA DOPRAVNÍ. Ústav dopravních systémů. Listopad 2008. České vysoké učení technické v Praze. Konviktská 20, 110 00 PRAHA 1 http://www.fd.cvut. České vysoké učení technické v Praze FAKULTA DOPRAVNÍ http://www.fd.cvut.cz Vypracování dopravní studie okolí ZŠ Praha 9 Kyje dle požadavků objednatele, na základě projektu Na zelenou tam i zpět, chceme

Více

Připravované legislativní změny v oblasti provozu cyklistů. Ing. Josef Pokorný ředitel odboru provozu silničních vozidel MD

Připravované legislativní změny v oblasti provozu cyklistů. Ing. Josef Pokorný ředitel odboru provozu silničních vozidel MD Připravované legislativní změny v oblasti provozu cyklistů Ing. Josef Pokorný ředitel odboru provozu silničních vozidel MD Úvod Cíl prezentace seznámení s aktuálním stavem přípravy novely zákona o silničním

Více