Posouzení ICT koncepce v oblasti elektronizace veřejné správy a projektů včetně zpracování cost/benefit analýzy. Závěrečná zpráva

Transkript

1 Posouzení ICT koncepce v oblasti elektronizace veřejné správy a projektů včetně zpracování cost/benefit analýzy Závěrečná zpráva 9. prosince 2015

2 Identifikační údaje dokumentu Informace o dokumentu Identifikátor souboru Název dokumentu MV_Koncepce E-Gov_master_ @2330.docx Závěrečná zpráva Název projektu Zadavatel Autor dokumentu Verze dokumentu 1.0 Status dokumentu Posouzení ICT koncepce v oblasti elektronizace veřejné správy a projektů včetně zpracování cost/benefit analýzy Česká republika Ministerstvo vnitra Deloitte Advisory Verze k akceptaci Datum vytvoření Provedené úpravy Verze Datum Provedené úpravy Vytvořena první verze dokumentu, určená k akceptaci 2

3 Obsah 1 Manažerské shrnutí Metoda analýzy Odůvodnění potřeby referenčního modelu egovernmentu ČR Základní vymezení referenčního modelu egovernmentu ČR Kontext referenčního modelu egovernmentu ČR Referenční model egovernmentu ČR Způsob provedení dílčích analýz a zobrazení jejich výsledku na referenčním modelu egovernmentu Analýza stávajícího stavu egovernmentu ČR Analýza materiálů strategické povahy Analýza materiálů uvádějících konsolidované hodnocení projektů v oblasti egovernmentu Analýza právního rámce Analýza hodnocení egovernmentu ČR z pohledu Evropské komise Analýza služeb veřejné správy Vybrané příklady zahraniční praxe Zdrojové země pro uvedení příkladů oborové praxe Příklady nejlepší oborové praxe v dílčích tématech Aktuální trendy v oblasti egovernmentu Dílčí hodnocení a doporučení Formulace návodných doporučujících principů pro zpracování komplexní revize strategie rozvoje egovernmentu v ČR Seznam použitých zkratek a termínů Podkladové dokumenty Slovník pojmů Přílohy Mapování externích principů na model egovernmentu

4 1 Manažerské shrnutí Tento dokument představuje závěrečnou zprávu projektu nazvaného Posouzení ICT koncepce v oblasti elektronizace veřejné správy a projektů včetně zpracování cost / benefit analýzy, jejíž nedílnou součástí jsou tři samostatné detailní přílohy zaměřené na strategické dokumenty, vybrané legislativní dokumenty a služby Při zpracování této Závěrečné zprávy se potvrdila hypotéza výchozího předpokladu, že pro stanovení koncepce rozvoje egovernmentu v ČR je nezbytné provést analýzu stávajícího stavu ve všech jeho dimenzích. Byly tedy analyzovány tyto podklady předané zadavatelem: Strategické vymezení současného a budoucího směřování egovernmentu. Strategický rámec rozvoje VS, GeoInfoStrategie a další, představující celkem zhruba 30 strategií. Právní vymezení egovernmentu. Sada generálních právních předpisů v oblasti egovernmentu, celkem zhruba 80 předpisů. Realizační projekty. Jedná se zejména o sadu projektů uvedených v analytických výstupech e2020, celkem asi 200 projektů. Externí posouzení stavu egovernmentu v ČR. Výsledky porovnání s ostatními státy na evropské i světové úrovni vzešlé z celkem šesti nezávislých průzkumů. Přehled služeb veřejné správy. Služby veřejné správy uvedené v přehledu členěném dle životních situací na Portálu veřejné správy, které představují celkem více než 450 unikátních služeb. V průběhu analýzy se ukázalo, že pro posouzení a porovnání stavu různorodých aspektů egovernmentu, tzn. jeho strategického vymezení, souvisejících právních předpisů, realizačních projektů, existujících služeb veřejné správy a různých externích hodnocení egovernmentu ČR z pozice EK, je nezbytné využít nějakou jednotící srovnávací základnu, která ovšem nebyla bezprostředně k dispozici. Bylo tedy nejprve takovou srovnávací základnu připravit. Tím v rámci prací na porovnání vznikl referenční model egovernmentu ČR, který vymezuje klíčové principy, jež by měl český egovernment naplňovat. Na tyto principy pak lze mapovat všechny sledované aspekty a zhodnotit míru přispění k naplnění těchto principů. Referenční model však nebyl vytvořen úplně odznovu, tzv. na zelené louce. Vrcholové principy použité v modelu vycházejí z obdobných sad principů ze zemí, o nichž se všeobecně soudí, že zaujímají přední postavení na pomyslném žebříčku úspěšnosti egovernmentu 1. Principy byly uvedeny do souladu s dalšími komponentami, kterými jsou hodnotící rámce egovernmentu EK, připravované architektonické principy v rámci národní architektury či principy platných strategických materiálů ČR. Výsledný referenční model obsahuje osm vrcholových principů egovernmentu ČR v členění odpovídajícímu architektonickému standardu TOGAF 2 a dimenze věcných kompetencí dle kompetenčního zákona. Jeho využití však přesahuje posouzení předkládané v této Závěrečné zprávě. Referenční model egovernmentu ČR. Analýzy ukázaly, že strategické materiály se nejvíce zaměřují na principy udržitelnosti a spolupráce a sdílení, zatímco nejméně zohledněnými principy se ukazují transparentnost a technologická neutralita. Současné z analýzy vyplývá poznatek, že řada cílů uváděných ve strategiích není souřadná s obvyklými principy uvedenými v referenčním Již jen logickým důsledkem tohoto faktu je stav, že tyto obvyklé principy nejsou naplňovány ani prostřednictvím projektů či služeb, které na dané strategie navazují. Analýza relevantní legislativy pro oblast egovernmentu prokázala její souladu s principy egovernmentu a pokrytí většiny klíčových oblastí nezbytných pro plošné prosazení egovernmentu, nicméně poukázala na její složitost a neexistenci přehledové mapy jednotlivých dokumentů jejich vzájemných vazeb, což 1 Zejména Rakousko, Velká Británie či Nový Zéland. 2 Stanovisko obsah principu, odůvodnění proč je stanovisko právě takové, důsledky jakými praktickými činnostmi stanovisko naplnit. 4

5 činí orientaci v takto nezmapované soustavě dokumentů je obtížnou pro právní specialisty, natož pak pro odbornou veřejnost. Analýza potvrdila, že Česká republika se dlouhodobě neumisťuje v celé řadě prováděných hodnocení a průzkumů egovernmentu na čelních místech, byť mnohá realizovaná řešení jsou technicky vyspělá. V hodnocení egovernment Development Index se Česká republika umístila až na 25. místě ze všech 28 zemí Evropské unie. Podobně dopadla Česká republika v hodnocení Digital Economy and Society Index prováděné Evropskou komisí. Taktéž v hodnocení Digital Single Market pravidelně prováděném Evropskou komisí získala Česká republika jedno z nejhorších hodnocení v rámci Evropské unie, když se výsledkem 14 % umístila hluboko pod evropským průměrem, který je 33 %, přičemž horšího hodnocení dosáhlo už jen Rumunsko a Bulharsko. Podprůměrných hodnot dosahuje Česká republika i v drtivé většině hledisek hodnocení egovernment State of Play při porovnání s ostatními státy Evropské unie. Analýza služeb veřejné správy potvrdila, že služby ve většině nenaplňují vytyčené principy egovernmentu a řada i zcela klíčových služeb dokonce není dosud elektronizována, ačkoliv alespoň základní elektronizaci její popisy v některých hodnotících materiálech naznačují. Nelichotivému stavu se těší i klíčová centrální informační místa veřejné správy České republiky: portál veřejné správy a portál CzechPOINT. Oba rozcestníky egovernmentu vykazují řadu nedostatků od nesplnění pravidel přístupnosti, přes neaktuální či nepřesné informace po nepřehlednou navigaci s nefunkčními odkazy. Závěrečná zpráva obsahuje rovněž sadu návodných doporučujících principů, které mají nejen inspirativní charakter, ale jsou přímo aplikovatelné příslušnými gesčními útvary při revizi strategie rozvoje egovernmentu, aktualizace příslušných jednotlivých strategických dokumentů či vytváření nových strategií. Výsledná doporučení uvedená v této závěrečné zprávě lze celkově shrnout do tří zásadních směrů, a to zaměřit se na (i) dosahování lepších výsledků v prováděných průzkumech, (ii) soustředit se na elektronizaci prioritních služeb a v neposlední řadě (iii) realizovat navrhovaná strategická opatření a aplikovat doporučující principy dalšího rozvoje egovernmentu. LEPŠÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMŮ ELEKTRONIZACE PRIORITNÍCH SLUŽEB STRATEGICKÁ OPATŘENÍ LEPŠÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMŮ Inspirovat se hodnotícím rámcem EK pro posouzení stavu egovernmentu v členských státech EU a aplikovat jej i na národní úrovni v ČR (tzn. jeho promítnutím do měřitelných indikátorů národních projektů egovernmentu). Věnovat se systematicky analýze a následnému zlepšování obrazu egovernmentu ČR v průzkumech EK. ELEKTRONIZACE PRIORITNÍCH SLUŽEB Zaměřit se na elektronizaci prioritních služeb pro občany a pro business dle referenčních služeb v hodnotícím rámci EK. STRATEGICKÁ OPATŘENÍ Realizovat opatření vyplývající z identifikovaných doporučení a promítnout je do nové koncepce rozvoje egovernemntu. Tato směřování lze zasadit i do obdobně strukturovaného časového rámce. Pro dosažení lepších výsledků v prováděných průzkumech a hodnoceních je nutno příslušné hodnotící rámce aplikovat na národní úrovni jejich promítnutím do měřitelných indikátorů národních projektů, tedy je zapracovat do příslušných pokynů a příruček. Jelikož průzkumy se provádějí typicky v první polovině kalendářního roku, je nutno se v příštím roce 2016 jednak zaměřit na okamžitá zlepšení, která pomohou zlepšit dosavadní trend a současně promítnout měřitelné indikátory národních projektů do příruček, aby se efekty tohoto opatření naplno projevily ve výsledcích průzkumů prováděných v roce V oblasti elektronizace prioritních služeb je nutno ve Strategickém rámci rozvoje veřejné správy a dalších strategiích zkontrolovat jejich cíle tak, aby příslušné realizační projekty vedly na elektronizaci prioritních služeb pro občany a pro business dle referenčních služeb v hodnotícím rámci Evropské 5

6 komise. Tuto revizi je nutno provést z pochopitelných důvodů před vyhlášením příslušných výzev a spuštěním realizačních projektů, tedy hned zkraje roku V oblasti realizace navrhovaných strategických opatření je potřebné v průběhu roku 2016 zahájit komplexní revize strategie rozvoje egovernmentu v České republice s tím, aby do revidovaných strategií a doporučené nově vzniklé, celkově zastřešující strategie byly zapracovány příslušné návodné doporučující principy dalšího rozvoje egovernmentu. 6

7 2 Metoda analýzy Metodu postupu práce při tvorbě této závěrečné zprávy ilustruje na vrcholové úrovni následující schéma, viz Obrázek 1. Ze schématu vyplývají následující základní kroky: Zpracování předaných podkladů, které ilustrují aktuální stav egovernmentu v České republice v jednotlivých oblastech, v podobě strategických materiálů, právních předpisů, eterních hodnocení prováděných Evropskou komisí atd. Vytvoření referenčního modelu egovernmentu ČR pro srovnatelné porovnání stavu ve výše uvedených oblastech a provedení hodnocení oblastí dle tohoto Formulace doporučení pro další prostup při vytváření budoucí koncepce egovernmentu v ČR ve formě realizačních výstupů tohoto projektu. ZPRACOVÁNÍ PODKLADŮ VYTVOŘENÍ CHYBĚJÍCÍHO REFERENČNÍHO MODELU A HODNOCENÍ REALIZAČNÍ VÝSTUPY PODKLADY Existující podklady: strategie, právní předpisy, externí hodnocení aj. REFERENČNÍ MODEL EGOVERNMENTU ČR Referenční model egovernmentu ČR vrcholové principy RYCHLÁ OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ EK ARCHITEKTONICKÉ PRINCIPY Pracovní verze architektonických principů OHA ZAHRANIČNÍ NEJLEPŠÍ OBOROVÁ PRAXE Rámce hodnocení egoverenmentu EK a dalších vyspělých zemí HODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU Mapování existujících aspektů egovernmentu a jednotné hodnocení jejich stávajícího stavu. NÁVOD NA PRIORITIZACI ELEKTRONIZACE SLUŽEB NÁVOD JAK NA NOVOU KONCEPCI ROZVOJE EGOV V ČR VRCHNÍ PATRO NÁRODNÍ ARCHITEKTURY V OHA Obrázek 1: Schéma postupu práce při tvorbě závěrečné zprávy. 2.1 Odůvodnění potřeby referenčního modelu egovernmentu ČR Základním předpokladem pro stanovení koncepce rozvoje egovernmentu v ČR je provedení analýzy stávajícího stavu všech jeho dimenzí. Proto byly v prvním kroku k analýze připraveny následující podklady: Strategické vymezení současného a budoucího směřování egovernmentu Strategický rámec rozvoje VS, GeoInfoStrategie a další, celkem cca 30 strategií; Právní vymezení egovernmentu Sada generálních právních předpisů v oblasti egovernmentu, celkem cca 80 předpisů; Realizační projekty Zejména sada projektů uvedená v analytických výstupech e2020, celkem cca 200 projektů; Externí posouzení stavu egovernmentu v ČR Výsledky porovnání s ostatními státy na evropské i světové úrovni, z celkem 6 nezávislých průzkumů; 7

8 Přehled služeb veřejné správy Služby veřejné správy uvedené v přehledu členěném dle životních situací na Portálu veřejné správy, celkem více než 450 unikátních služeb. Uvedené oblasti analýzy mohou být zpracovány samostatně a jejich dílčí závěry mohou být provázány v nějakém shrnujícím a komentujícím textu. Jako vhodnější se však jeví promítnutí dílčích závěrů do jednotného referenčního modelu, který by pak umožnil jejich porovnání i mezi uvedenými oblastmi analýzy. V tomto kontextu modelem chápeme nějaký principiální a věcný rámec egovernmentu, který na vrcholové úrovni ukazuje, jaké principy elektronizace veřejné správy a jaké věcné kompetence mohou být v ideálním případě vůbec naplněny a pokryty dílčími řešeními v rámci egovernmentu. Tento přístup umožňuje srovnání úplnosti pokrytí jednotlivých principů referenčního modelu z pohledu strategického a právního vymezení (kam egovernment směřuje dle schválených strategických materiálů a kam směřovat může dle platného právního rámce) a z pohledu realizačního (co se již opravdu podařilo nasadit do běžného provozu, jaké služby veřejné správy lze v elektronické podobě využívat). 2.2 Základní vymezení referenčního modelu egovernmentu ČR Navržený model má dvě samostatné dimenze, které však lze použít i v kombinaci: Dimenze principů egovernmentu tedy soubor osmi základních principů, které by měl egovernment v ČR jako celek naplňovat. Například dostupnost a použitelnost elektornických služeb, dodržení principů technologické neutrality atp. Dimenze věcného zaměření tedy soubor věcných oblastí, jejichž agendy lze postupně elektronizovat a zpřístupňovat pomocí nových řešení ostatním institucím v rámci veřejné správy i široké veřejnosti. 2.3 Kontext referenčního modelu egovernmentu ČR Klíčovými vstupy pro vznik a následné ověření referenčního modelu z pohledu jeho správnosti a úplnosti byly zejména následující sady externích principů: Architektonické principy Aktuální pracovní verze korporátních, architektonických a metodických principů v rámci připravované národní architektury na OHA Zahraniční nejlepší oborová praxe Principy národního egovernmentu vyspělých států (namátkou Rakousko, Velká Británie, Nový Zéland a další) Kritéria Evropské komise pro hodnocení vyspělosti egovernmentu členských států EU Principy, jejichž naplnění je hodnoceno v rámci průzkumů vyspělosti členských států EU ze strany EK Vrcholové principy egovernmentu ČR jsou výsledkem postupného rozvoje základní sady principů odvozených z výše uvedených zdrojů. Postup jejich finální definice lze shrnout následovně: Z rakouského modelu 3 byla vynecháním dílčích pravidel, specifických jen pro Rakousko, a následným překladem vytvořena výchozí pracovní sada principů egovernmentu; Následně byla tato výchozí pracovní sada porovnána oproti dalším relevantním zdrojům ze zahraničí (referenční architektuře Velké Británie, národní architektuře Nového Zélandu, sadám hodnotících kritérií porovnávacích studií úrovně egovernmentu v EU i celosvětově) a již konsolidované sadě architektonických principů, se kterými pracuje odbor hlavního architekta MV (podrobný popis tohoto porovnání viz kapitolu 11.1); Výsledkem porovnání bylo buď zahrnutí externích dílčích principů do výchozí pracovní sady, modifikace již existujících principů ve výchozí pracovní sadě, či zamítnutí externích principů pro jejich nevhodnost pro naplnění účelu modelu či z hlediska irelevance pro prostředí veřejné správy v ČR; 3 8

9 V posledním kroku byla pracovní sada 11 principů podrobena vzájemnému porovnání k odstranění překryvů a konsolidována do výsledných 8 principů, které byly popsány v souladu s pravidly TOGAF, aby byly využitelné nikoliv jen pro účely mapování v tomto projektu, ale také pro potřeby budování národní architektury v kompetenci odboru hlavního architekta. Popis každého z 8 výsledných principu je rozdělen do následujících 3 částí: Stanovisko sdělení obsahu principu. Stanovisko stručně a jednoznačně sděluje základní pravidla, kterými je definován princip. Zdůvodnění důvody pro přijetí principu. Zdůvodnění zdůrazňuje přínosy dodržování principu. Obsahuje případné vazby na ostatní principy, včetně vysvětlení a příkladů, jak si lze naplnění principu představit v praxi. Důsledky dopady přijetí principu. Důsledky mají ozřejmit požadavky, nezbytné pro uplatnění principu, a představují první sadu výsledných doporučení, jak v budoucnu v dílčích oblastech koncepčně rozvíjet egovernment v ČR. 2.4 Referenční model egovernmentu ČR Základní strukturu a vrcholové principy egovernmentu ČR ilustruje následující Obrázek 2. TRANSPA- RENTNOST BEZPEČNOST DŮVĚRYHODNOST SPOLUPRÁCE A SDÍLENÍ STANOVISKO sdělení obsahu principu Stručně a jednoznačně sděluje základní pravidla, kterými je definován princip. POUŽITELNOST UDRŽITELNOST. ZDŮVODNĚNÍ důvody pro přijetí principu Zdůrazňuje přínosy dodržování principu, obsahuje příp. vazby na ostatní principy, vč. vysvětlení a příkladů, jak si lze naplnění principu představit v praxi. DOSTUPNOST TECHNOLOGICKÁ NEUTRALITA DŮSLEDKY dopady přijetí principu Ozřejmují požadavky, nezbytné pro uplatnění principu. Obrázek 2: Struktura a vrcholové principy referenčního modelu egovernmentu ČR. Stručný přehled všech principů referenčního modelu s uvedením základního stanoviska uvádí následující tabulka: Princip Dostupnost Použitelnost Důvěryhodnost Stanovisko Služby veřejné správy musí být všem dostupné především v elektronické podobě, v jakémkoliv čase, v jakékoliv lokalitě a musí být poskytovány zcela nediskriminačním a bezbariérovým způsobem. Služby veřejné správy musí být navrhovány vždy s ohledem na potřeby klienta občana tak, aby mohl vždy vyřídit svoji životní situaci v úplnosti elektronickou službou (on-line, off-line nebo asistovanou). Elektronické (on-line, off-line i asistované) služby veřejné správy musí být koncipovány takovým způsobem, aby klienti měli plnou důvěru k jejich využívání. 9

10 Princip Stanovisko Transparentnost Pořízení, rozvoj i provoz služeb veřejné správy musí být vždy zajištěn transparentním způsobem. Veřejné informace v držení veřejné správy je nutné publikovat, ideálně v otevřeném formátu, pokud to neodporuje právním požadavkům na ochranu osobních údajů či utajovaných skutečností. Výkon veřejné správy je nutné průběžně auditovat a hodnotit a výsledky publikovat veřejnosti. Bezpečnost Spolupráce a sdílení Udržitelnost Technologická neutralita Elektronické (on-line, off-line i asistované) služby musí zajistit adekvátní zabezpečení datového obsahu i přístupu k datům a službám samotným. Elektronické služby veřejné správy jsou navrhovány a budovány primárně na principu spolupráce a sdílení informací a zdrojů mezi úřady veřejné správy. Pořízení nových služeb veřejné správy musí být vždy opodstatněné a služby musí být navrhovány jako dlouhodobě využitelné. Služby veřejné správy musí být koncipovány jako technologicky a platformě nezávislé a nesmí být závislé na omezené skupině dodavatelů. Kompletní popis výsledných principů je pro vyšší přehlednost uveden v následujících tabulkách: Název principu Stanovisko Zdůvodnění Dostupnost Služby veřejné správy musí být všem dostupné především v elektronické podobě, v jakémkoliv čase, v jakékoliv lokalitě a musí být poskytovány zcela nediskriminačním a bezbariérovým způsobem. Veřejná správa má sloužit občanům, nikoliv naopak. Proto i dostupnost elektronických služeb veřejné správy musí reflektovat čas a místo vzniku životní situace a potřeby ji řešit. On-line služby tedy musí být jednoduše vyhledatelné a dostupné v jakémkoliv čase i místě, včetně zahraničí a to nejen občanům ČR, ale i cizincům. Elektronické vyřízení potřeb klienta (elektronická podoba služby veřejné správy) je rychlejší pro klienta a ekonomicky výhodnější pro veřejnou správu. Služby veřejné správy proto musí být primárně jako elektronické a vysoce dostupné již navrhovány při jejich vzniku či transformaci a musí nahrazovat klasickou podobu služeb tak, aby se řešení zbytečně nerozšiřovalo procesně ani ekonomicky. Tradiční podoba služeb spočívající v osobních návštěvách na příslušných úřadech a kontaktních místech musí být pouze dočasným doplňkem k primární podobě elektronické, obě podoby přitom mají stejné elektronické vyřízení uvnitř úřadu. Efekty elektronických služeb se projeví pouze tehdy, pokud jejich podíl bude převažovat nad službami tradičními. Jejich zrychlený vývoj ve VS je potřeba pobízet rostoucí poptávkou ze strany klientů veřejné správy. Každý klient státu má právo být obsloužen, resp. naplnit své povinnosti, způsobem, který odpovídá jeho schopnostem a možnostem. Proto není možné nařizovat právními předpisy výlučnou povinnost elektronické komunikace klientů se státem, ale je třeba účinnou propagací přínosů elektronických služeb pro klienty zajistit jejich atraktivitu a přijetí. Proto služby veřejné správy musí rovněž zajišťovat a propagovat svou okamžitou dostupnost prostřednictvím moderních informačních kanálů tak, aby jejich uživatelé byli proaktivně informováni o všech novinkách, změnách či zákonných lhůtách, které jsou relevantní pro jejich aktuální životní situace. Služby veřejné správy musí být přístupné pro všechny bez rozdílu. Proto je nezbytné budovat (či transformovat) i on-line služby na zcela nediskriminačním a bezbariérovém přístupu. Pro sociálně či ekonomicky znevýhodněné občany musí být zajištěn veřejný přístup k internetu a/nebo adekvátní asistenční služby tak, aby i oni měli přístup k elektronickým (on-line, off-line a asistovaným) službám. Bohužel i v případech, kdy on-line služby jsou navržené a realizované jako nediskriminační a bezbariérové, přetrvávající překážkou může být právě jejich online podoba. Pokud je jediným důvodem nemožnosti využití on-line služeb nedostupnost infrastruktury a služeb pro přístup k internetu, je nutné zajistit veřejný 10

11 Název principu Důsledky Dostupnost přístup k internetu v prostorách úřadů veřejné správy či na jiných veřejných místech. Pro ostatní případy nemožnosti využití on-line služeb je nutné těmto službám předřadit sociální rozhraní, nikoliv budovat jejich paralelní neelektronickou podobu. Nákladové úspory a vyšší efektivitu služeb veřejné správy lze smysluplně realizovat pouze tehdy, pokud dojde k úplné transformaci těchto služeb do elektronické podoby a tradiční pojetí osobního vyřízení životní situace bude zachováno pouze na úrovni informačních vstupů od uživatelů, kteří nejsou schopni využívat standardní elektronické rozhraní. Příkladem sociálních rozhraní můžou být asistenční služby dostupné v lokalitě či dokonce v místě pobytu vyloučených subjektů. Ke zjednodušení situace vyloučených subjektů povede i odklon od agendové specializace jednotlivých úřadů a jejich konsolidace do asistenčních center, která nabízejí (asistovaný) přístup k on-line službám průřezově. Na všech úřadech musí být zajištěn univerzální přístup k internetu a ke všem online službám. Při návrhu nových (vnitřně) elektronických služeb musí docházet k nahrazení (vytlačení) těch klasických, neelektronických. Nové služby musí být navrhovány s ohledem na zajištění pravidel přístupnosti a musí být vždy zajištěno alternativní sociální rozhraní pro přístup vyloučených občanů tak, aby všechny vstupy z jejich strany vždy skončily ve stejném elektronickém zpracování, jako vstupy z on-line rozhraní. Uživatelům musí být umožněno učinit podání vůči veřejné správě v plně elektronické podobě (a bez místní příslušnosti), bez nutnosti následného dokládání papírových dokumentů. Všechny nové nebo výrazně inovované služby veřejné správy musí být rovnocenným způsobem dostupné přes kterýkoli komunikační kanál veřejné správy, tj. elektronicky on-line přes Portál veřejné správy a CzechPOINT@Home, elektronicky off-line s pomocí Datových schránek a asistovaně s podporou kteréhokoli úřadu vybaveného CzechPOINT. Doplňkově mohou být služby dostupné na lokálním portálu úřadu nebo na jeho fyzické přepážce za podmínky, že po asistovaném přijetí podání proběhne zbytek realizace služby (vyřízení) elektronicky, bez jakékoli konverze do papírové podoby, vyjma odpovědi vyloučeným klientům. Adopce on-line služeb musí být podpořena příslušnými motivačními mechanismy 4. Elektronické služby VS musí být vždy účinně a proaktivně propagovány. Název principu Použitelnost Stanovisko Služby veřejné správy musí být navrhovány vždy s ohledem na potřeby klienta občana tak, aby mohl vždy vyřídit svoji životní situaci v úplnosti elektronickou službou (on-line, off-line nebo asistovanou). Zdůvodnění Služby veřejné správy musí být reálně použitelné k uspokojení potřeby jejích uživatelů, klientů veřejné správy. Samoobslužně elektronické služby (on-line a offline) musí být stejně plně použitelné jako jejich asistovaná podoba. Životní situace musí být s pomocí elektronických služeb vyřešitelné ve své úplnosti včetně případného vzájemného finančního vypořádání. Omezení na pouhé poskytnutí informací o způsobech řešení či elektronickou podporu části řešení musí být vždy pouze postupným krokem k plně elektronickému řešení. Služby veřejné správy by měly být realizovatelné stále rychleji a levněji jak na straně klienta, tak na straně úřadu. Postupy vyřízení životní situace proto musí být 4 Například tak, že poplatky spojené s tradiční komunikací klienta s úřady zůstanou zachovány (a nadále s valorizací porostou), kdežto poplatky za elektronickou samoobsluhu budou řádově nižší nebo nulové. Není správné zavádět dodatečné sankce za nevyužití elektronické komunikace. 11

12 Název principu Důsledky Použitelnost pro uživatele plně srozumitelné a rychle proveditelné. K tomu je nutné využívat adekvátní nástroje v podobě inteligentních formulářů umožňujících interaktivní formou komunikace s uživateli a automatické doplňování již známých informací o uživateli či řešené životní situaci. Maximum úkonů na straně veřejné správy musí být řešeno automatickým zpracováním informací a naopak úkony požadované po veřejnosti by se měly redukovat či zjednodušovat. Interakce veřejnosti s veřejnou správou musí být ve své podstatě jednoduchá a snadno proveditelná. Komplikované postupy a nepřehledné nástroje povedou k odmítání jejich využívání. Struktura služeb veřejné správy musí pro jejich uživatele srozumitelná, musí být opatřena intuitivní a logicky členěnou navigací. Všechny služby veřejné správy musí mít jednotný design, aby umožnily uživatelům snadnou orientaci při jejich využívání. Použití služeb musí být nenáročné a snadné pro všechny uživatele. Služby musí být navrhovány včetně odpovídajících výkonnostních indikátorů k měření jejich kvality. Služby musí být koncipovány tak, aby všechny postupy při jejich využití byly srozumitelné, služby byly snadno a rychle použitelné, využívaly inteligentní a interaktivní formuláře s automatickým doplněním známých informací a podporou on-line finančních transakcí a vedly k automatickému zpracování informací od klienta. Návrh jednotlivých služeb musí vždy vycházet ze širšího konceptu způsobu poskytování služeb stejného charakteru, aby byl zajištěn jejich jednotný design a vnitřní logika. Například všechny služby pojistného charakteru musí mít jednotnou logiku, bez ohledu na to, zda se jedná konkrétně o podporu agendy sociálního, zdravotního či jiného pojištění. Ve všech komunikačních kanálech VS musí být vedle navigace podle úřadů doplněna i navigace podle životních událostí, bez ohledu na příslušnost k úřadu (napříč). Pro zajištění opakované použitelnosti je nutné, aby uživatelům na straně veřejnosti i veřejné správy byla dostupná plná historie vzájemné komunikace, úplný přehled v minulosti řešených souvisejících životních situací a archiv všech relevantních dokladů a dokumentů. Služby musí umožnit svým uživatelům poskytnutí zpětné vazby na jejich reálnou použitelnost a měly být navrhovány a rozvíjeny s ohledem na takto získávané informace. K zajištění vyšší snadnosti využití elektronických (on-line, off-line i asistovaných) služeb veřejné správy musí být dostupná odpovídající logicky členěná, věcná a ideálně interaktivní nápověda a uživatelská podpora. Název principu Stanovisko Zdůvodnění Důvěryhodnost Elektronické (on-line, off-line i asistované) služby veřejné správy musí být koncipovány takovým způsobem, aby klienti měli plnou důvěru k jejich využívání. Klíčovou podmínkou adopce (nových) on-line služeb veřejné správy je jejich důvěryhodnost v očích veřejnosti. Veřejnost musí mít důvěřovat elektronické identitě veřejné autority stejně, jako důvěřuje té tradiční, a elektronické identity na obou stranách musí být jednotné a nezaměnitelné. Občané musí být schopni důvěřovat elektronickým veřejným autoritám stejně, jako důvěřují těm tradičním. Občan pro vytvoření důvěry v elektronickou výměnu informací musí být schopen ověřit, že elektronická verze dokumentu obdrženého od veřejné správy nebyla pozměněna a byla opravdu odeslána příslušnou veřejnou autoritou. Opačně veřejná autorita musí být schopna zkontrolovat, že přijaté 12

13 Název principu Důsledky Důvěryhodnost dokumenty od občanů jsou v originálním stavu a byly odeslány skutečně uvedenými občany. Služby musí být provozovány důvěryhodným poskytovatelem a všechny informace veřejné správy musí být spolehlivé, přesné, relevantní a včasné (aktuální), aby byl minimalizován objem omylů a z nich vyplývající nutnosti využití opravných prostředků. Uživatelé z řad veřejnosti i veřejné správy musí mít jistotu, že obsah jejich vzájemné komunikace byl doručen druhé straně, nebo jej za doručený lze pro další účely považovat (fikce doručení). Stejně tak musí mít veřejnost jistotu, že všechna důležitá data jsou spolehlivě uložena v rukou veřejné správy a není třeba se obávat absence papírových dokladů a ty si schovávat pro případ nutnosti prokazovat fakta vůči orgánům VS. U elektronických dokumentů musí existovat nástroj pro ověření jejich původce a neměnnosti jejich obsahu. Vzájemně vyměňované informace (mezi klientem a úřadem i mezi úřady navzájem) musí být spolehlivé, přesné, relevantní a aktuální. Tomu musí odpovídat procesní i informační design nových služeb. Odesílatel musí mít jistotu, že odesílané informace budou doručeny, nebo že je lze z pohledu právních důsledků za doručené považovat. Je nutné urychleně vybudovat jednotný důvěryhodný identitní prostor pro klienty veřejné správy a příslušným způsobem upravit stávající právní normy tak, aby využívání elektronické identity bylo postaveno na roveň té tradiční. Je nutné aktualizovat právo i praxi v oblasti podmínek rovnosti podepsaných papírových dokumentů a jejich elektronických verzí, včetně interních datových vět v informačních systémech. Název principu Stanovisko Zdůvodnění Důsledky Transparentnost Pořízení, rozvoj i provoz služeb veřejné správy musí být vždy zajištěn transparentním způsobem. Veřejné informace v držení veřejné správy je nutné publikovat, ideálně v otevřeném formátu, pokud to neodporuje právním požadavkům na ochranu osobních údajů či utajovaných skutečností. Výkon veřejné správy je nutné průběžně auditovat a hodnotit a výsledky publikovat veřejnosti. Jednou z podmínek adopce (nových) on-line služeb veřejné správy je i vnímání jejich transparentnosti širokou veřejností. Záměry a cíle budování on-line veřejných služeb musí být transparentním způsobem komunikovány směrem k veřejnosti tak, aby byla schopna využít všech dostupných prostředků k ovlivnění jejich směřování na základě jejich zákonných práv a demokratických principů. Veřejnost musí mít možnost se sama na pořízení, rozvoji i provozu on-line veřejných služeb podílet a mít plný přístup k informacím o výsledném způsobu jejich pořízení, rozvoje a provozu. Data a z nich vyplývající informace, které mají veřejných charakter, tedy nepodléhají utajení či nemají charakter osobních údajů či obchodních tajemství musí být transparentně publikována v podobě, která umožnuje jejich další využití a zpracování. To je výrazně jednodušší, pokud jsou služby veřejné správy již provozovány jako plně elektronické. Při tvorbě koncepčních materiálů v oblasti rozvoje služeb veřejné správy musí být vždy jejich součástí i principy zajištění zpětné vazby od veřejnosti a mechanismy jejího promítnutí do výsledné koncepce. 13

14 Název principu Transparentnost Nové služby musí být vždy koncipovány s ohledem na požadavek na publikování veřejných dat ve vhodném formátu. Veřejnosti musí být zajištěn přístup k výstupům prováděných auditů výkonu služeb veřejné správy a jiných forem hodnocení jejich výkonu. Název principu Stanovisko Zdůvodnění Důsledky Bezpečnost Elektronické (on-line, off-line i asistované) služby musí zajistit adekvátní zabezpečení datového obsahu i přístupu k datům a službám samotným. Pro veřejnost je velmi důležitým parametrem úroveň zabezpečení soukromí. Základním kritériem proto je, aby celé řešení on-line veřejných služeb splňovalo veškeré zákonné normy stanovující bezpečnost a ochranu dat. Technické prvky zabezpečení přístupu k osobním datům musí splňovat přísné bezpečností standardy a k osobním údajům musí mít přístup vždy pouze oprávněné osoby. Vysokou míru zabezpečení je však nutné zajistit i pro data, která neobsahují osobní údaje, ale lze je zneužít či znehodnotit a způsobit tak škodu. Služby veřejné správy musí proto vždy naplňovat přísné bezpečnostní požadavky odpovídající relevantních standardům, normám či zákonným povinnostem. Pro zajištění kontinuálního rozvoje bezpečnosti on-line veřejných služeb, je nutné, aby veškeré uživatelské úkony i automatické operace používaných nástrojů byly plně auditovatelné a v případě bezpečnostních incidentů z nich mohla být vyvozena příslušná opatření. Pro on-line služby je nutné revidovat a případně definovat adekvátní bezpečnostní standardy a principy kontroly jejich dodržování a případné vynutitelnosti. Rovněž musí být zajištěna adekvátní ochrana osobních údajů a utajovaných skutečností. Služby musí být vždy koncipovány jako auditovatelné a pro tento účel musí vytvářet adekvátní auditní stopu. Název principu Stanovisko Spolupráce a sdílení Elektronické služby veřejné správy jsou navrhovány a budovány primárně na principu spolupráce a sdílení informací a zdrojů mezi úřady veřejné správy. Zdůvodnění Základním předpokladem efektivního poskytování veřejných služeb je bezproblémové spolupráce na všech úrovních veřejné správy, od nejmenších municipalit po ministerstva. Tato spolupráce musí mít rovněž meziresortní i meziagendový charakter, přičemž agendové členění musí být zachováno pro zajištění nezbytné odbornosti na straně veřejné správy, ale jeho dopad na využitelnost služeb veřejností musí být minimalizován. Výsledkem musí být schopnost vzájemného zpřístupnění služeb tak, aby mezi úřady opravdu obíhala data a nikoliv klienti. Spolupráce na aplikační i infrastrukturní úrovni je nezbytným předpokladem pro dosažení žádoucí efektivity z technického, organizačního, finančního i administrativního pohledu. Jednotlivé úřady i jejich kontaktní místa musí zvyšovat vzájemnou dostupnost všech on-line služeb pomocí společného budování rozhraní mezi jednotlivými informačními systémy. K zajištění nákladové efektivity i principů jednotného designu služeb je nezbytná vzájemná spolupráce na aplikační i infrastrukturní úrovni, při vývoji, rozvoji, provozu i podpoře služeb veřejné správy. Praktickým projevem spolupráce je využívání 14

15 Název principu Důsledky Spolupráce a sdílení sdílených služeb egovernmentu ve všech jeho vrstvách a na všech úrovních veřejné správy. Z technického pohledu musí být jednotlivá řešení budována na základě společných standardů a být koncipována jako otevřená pro realizaci budoucích rozhraní na nové služby. Míra standardizace je nutné nastavit tak, aby docházelo k zajištění interoperability jednotlivých řešení a celkovému snižování neopodstatněné technologické diverzity, ale zároveň nebyly porušovány principy technologické neutrality. Jen tak lze dosáhnout žádoucí úrovně interoperability mezi dílčími informačními systémy, včetně možnosti propojení i na mezinárodní úrovni, a zároveň nákladové efektivity, bez které není možné moderní egovernment budovat. Nové služby musí být navrhovány jako univerzální, sdílené, bez omezujících vazeb na specifické agendy. Veřejná správa musí ve vzájemné spolupráci jednotlivých úřadů definovat svoji společnou vizi veřejných služeb ve věcné dimenzi i v dimenzi technického zajištění a tato vize musí být promítnuta do společných standardů. Veřejné služby musí být poskytovány plošně, nezávisle na resortní, agendové či místní příslušnosti kontaktních míst jednotlivých úřadů. Na formulaci požadavků na budoucí podobu veřejných služeb musí spolupracovat věcně příslušní pracovníci i techničtí odborníci. Jednotlivé úřady se musí v rámci rozvoje veřejné správy postupně transformovat v asistenční centra tak, aby byly schopny nabízet celou paletu veřejných služeb. Název principu Stanovisko Zdůvodnění Důsledky Udržitelnost Pořízení nových služeb veřejné správy musí být vždy opodstatněné a služby musí být navrhovány jako dlouhodobě využitelné. Služby veřejné správy musí být koncipovány jako dlouhodobě využitelné a nákladově efektivní. Nástroje podporující výkon služby nesmí ve své vnitřní struktuře fixovat pouze stávající podobu podporovaných procesů a pravidel a musí být koncipovány jako škálovatelné a parametrizovatelné. Technická řešení služeb veřejné správy musí mít modulární strukturu tak, aby bylo možné do nich jednoduše integrovat nové prvky a udržovat tím krok se změnami procesního charakteru i tempem rozvoje nových technologií. Řešení musí být vždy navrhována jako rozšiřitelná v budoucnu a musí být zajištěna i jejich dlouhodobá podpora z technického i dodavatelského pohledu. Zavádění i rozvoj služeb veřejné správy musí vždy směřovat ke snižování celkové komplexity. Nová řešení musí stávající řešení nahrazovat, nikoliv je pouze doplňovat a tím komplexitu prostředků a nástrojů VS pouze rozšiřovat. Celková udržitelnost a vzájemná konzistentnost veřejných služeb musí být centrálně řízena a plánována s ohledem na budoucí potřeby a trendy. Pro vnik nových služeb VS musí existovat odůvodněná potřeba a musí být v souladu s požadavky národní architektury. Nejprve musí být vždy posouzena využitelnost již existujících, ideálně sdílených řešení, teprve následně je možné přistoupit k pořízení nové služby za předpokladu, že jsou náklady na zajištění služby odůvodněny benefitem, který služba zajišťuje. Nákup nové služby musí být vždy upřednostněn před vývojem vlastní služby a služby musí být pořizovány primárně jako sdílené. 15

16 Název principu Udržitelnost Koncept nových služeb musí v relevantních případech vycházet z již ověřených postupů nejlepší zahraniční i tuzemské praxe veřejného i soukromého sektoru. Je nutné přiřadit zodpovědnost za věcnou i technickou garanci pro všechny nově vznikající služby. Služby musí být vždy budovány jako modulární, integrovatelné, škálovatelné, parametrické, do budoucna rozšiřovatelné a podporovatelné. Název principu Stanovisko Zdůvodnění Důsledky Technologická neutralita Služby veřejné správy musí být koncipovány jako technologicky a platformově nezávislé a nesmí být závislé na omezené skupině dodavatelů. Informační řešení veřejné správy musí zůstat otevřená novým technologiím a nebýt závislá na těch stávajících. Nesmí se ocitnout v závislosti na konkrétním softwarovém, hardwarovém či dodavatelském monopolu. Rychlost technologického rozvoje v odvětví informačních a komunikačních technologií je vyšší než v jakémkoliv jiném odvětví. Produkty, které jsou dnes nové, snadno již zítra zastarají. Služby veřejné správy musí být dostupné na všech běžně používaných platformách, stejně jako se o toto dnes snaží ostatní informační řešení v soukromém sektoru. Řešení egovernmentu musí být vybudována na kvalitní, otevřené architektuře tak, aby bylo možné vyměňovat jednotlivé prvky řešení bez nutnosti měnit jejich okolí. Pro návrh technického zajištění služeb musí být vytvořeny adekvátní technologické standardy v souladu s požadavky národní architektury Dimenze věcného zaměření Pro potřeby modelu v dimenzi věcného zaměření je primárně použito rozdělení dle kompetenčního zákona 5 na úrovni dělení kompetencí mezi jednotlivá ministerstva. Toto dělení nabízí na jedné straně zcela jednoznačné a pro všechny srozumitelné rozdělení věcných oblastí výkonu veřejné správy, a na druhé straně je z pohledu granularity dobře použitelné pro zamýšlený účel. Kompetenčním zákonem dané oblasti věcného zaměření byly dále pro využití v rámci modelu doplněny o kompetenci celostátní (tedy bez resortní příslušnosti) a o souhrnnou kompetenci lokální (tedy s dopady na lokální, nikoliv centrální úrovni veřejné správy). Ve výsledku se tedy jedná o následujících 16 věcných oblastí kompetencí veřejné správy: oblast sdílené kompetence, oblast financí, oblast zahraničních věcí, oblast školství, mládeže a tělovýchovy, oblast kultury, oblast práce a sociálních věcí, oblast zdravotnictví, oblast spravedlnosti, oblast vnitřních věcí, 5 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. 16

17 oblast průmyslu a obchodu, oblast místního rozvoje, oblast zemědělství, oblast obrany, oblast dopravy, oblast životního prostředí, oblast lokální veřejné správy. 2.5 Způsob provedení dílčích analýz a zobrazení jejich výsledku na referenčním modelu egovernmentu Pro získání objektivního pohledu na současný stav egovernmentu v ČR byla analýza současného stavu rozdělena na následující logické části, odpovídající oblastem z podkladových materiálů: Analýza národních i evropských materiálů strategické povahy, ze kterých vychází celkové směřování egovernmentu v ČR a EU; Analýza materiálů uvádějících konsolidované hodnocení projektů v oblasti egovernmentu; Analýzu právního rámce, stanovujícího relevantní podmínky a pravidla, která musí budovaná a provozovaná řešení egovernmentu respektovat, a to na národní i evropské úrovni; Analýza externích hodnocení českého egovernmentu, která poskytují obraz o stavu v ČR v porovnání s ostatními státy v rámci EU či v celosvětovém měřítku. Analýza služeb veřejné správy, které jsou uvedeny na portálu veřejné správy, a modelových služeb, které jsou používány Evropskou komisí při srovnávacím hodnocení vyspělosti elektronických služeb veřejné správy členských států EU. V následující kapitole jsou výše uvedené pohledy nejprve detailně rozpracovány a zobrazeno jejich mapování na dimenzi principů egovernmentu a v případě relevance i na věcnou dimenzi referenčního Následně jsou z nich odvozena klíčová východiska pro souhrnná doporučení při sestavování nové koncepce rozvoje egovernmentu v ČR. 17

18 3 Analýza stávajícího stavu egovernmentu ČR 3.1 Analýza materiálů strategické povahy Téma egovernmentu je značně široké, ať již jej chápeme zjednodušeně jako zajištění prostředků elektronické komunikace státu s občany, státu se soukromým sektorem i veřejných institucí navzájem, nebo do něj zahrneme výkon veškerých agend státu v elektronické formě. Pro účely tohoto dokumentu je pod pojmem egovernment chápáno nejširší možné pojetí evoluční stupeň governmentu jako takového, tedy celý výkon státní správy. Je tedy přirozené, že značná část strategického vymezení dalšího směřování státu bude mít menší či větší dopad i na oblast egovernmentu. Nelze se tedy divit, že při snaze zmapovat okruh relevantních strategických materiálů, které formují směřování egovernmentu, dojdeme k velkému počtu jednotlivých dokumentů, připravených pro dílčí věcné oblasti. V současné chvíli však v ČR neexistuje žádný jednotící strategický materiál k tématu egovernmentu, který by v plné míře zastřešoval dílčí strategické iniciativy a poskytoval tak úplný přehled o budoucím směřování egovernmentu v ČR. Tuto ambici do nedávna nejvíce naplňoval Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období a nověji byl předložen také Akční plán pro rozvoj digitálního trhu. Akční plán je však především souhrnem existujících strategických podkladů a vedle něj Strategický rámec je spíše východiskem pro dopracování ucelené koncepce egovernmentu v ČR a ani jeden z těchto dokumentů tak není ucelenou koncepcí, která by udávala veškeré směřování do budoucna. S určitým potenciálem přichází nově materiál Strategie rozvoje ICT služeb veřejné správy schválený 2. listopadu Tato strategie navazuje na dokument Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období a v několika směrech ho dále rozpracovává. Strategie se zaměřuje na realizaci strategického cíle SRRVS Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů egovernmentu. Strategie by dále měla navrhnout opatření, která povedou ke zvýšení efektivnosti a snížení administrativní náročnosti služeb veřejné správy a navazujících ICT služeb. Navrhovaná opatření zatím nemají přiřazenou prioritu, stanovený harmonogram realizace, ani nemají přiřazen orgán/osobu zodpovědnou za jejich realizaci Identifikace a popis strategických materiálů Tato podkapitola má za cíl identifikovat soubor strategických materiálů k posouzení, který pro tento účel zvolilo z pozice garanta egovernmentu ministerstvo vnitra. Komplexní analýza národních a evropských strategických materiálů v oblasti egovernmentu byla provedena již v rámci projektu s názvem Efektivní tvorba a implementace vládních strategií v oblasti egovernment (tzv. E2020, v tomto dokumentu označovaný jako MVE2020). Tento projekt byl realizován v období od 1. dubna 2009 do 31. března 2014 sdružením e2020 a jeho finální výstup byl následně ve formě stejnojmenného dokumentu s podtitulem Výstup předmětu plnění v části A: Revize 2013 akceptován ve verzi 1.1 dne 3. listopadu Data o strategických materiálech získaná ve zmíněném období mezi lety 2009 a 2014 projektem MVE2020 byla v tomto výstupu doplněna o nově vypracované materiály a tento soubor podkladů byl následně použit jako primární informační zdroj pro tuto analýzu. U strategických materiálů, které již byly popsány a analyzovány v MVE2020, byla pro účely tohoto výstupu použita pouze relevantní data potřebná pro analýzu a není jim věnován podrobnější popis pro podrobnou charakteristiku tímto odkazujeme na samotný výstup MVE2020. Naopak nově vypracovaným strategickým materiálům, které do MVE2020 ještě zahrnuty nebyly, je v tomto výstupu s ohledem na řádné představení obsažených koncepcí věnován samostatný popis v příslušných kapitolách. Finální soubor materiálů, které byly na základě původního návrhu a ve shodě s doplněným zadáním použity jako podklady této analýzy zachycují Tabulka 1 a Tabulka 2. 18

19 Strategické dokumenty evropské úrovně Zkratka Strategický dokument Zdroj SOZSS INSPI Rozhodnutí Rady ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) MVE2020 MVE2020 MIDEG Ministerial Declaration on egovernment MVE2020 DAEVR Digitální agenda pro Evropu MVE2020 EAPEG E2020 Evropský akční plán egovernment na období (Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy) E Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (Sdělení komise EVROPA 2020) Tabulka 1: Strategické dokumenty evropské úrovně. MVE2020 MVE2020 Následující tabulka uvádí přehled strategických dokumentů národní úrovně. Jedná se jak o dokumenty obsažené již v materiálu MVE2020, tak i nově vytvořené materiály, které v době vytvoření MVE2020 ještě neexistovaly (označeny ve sloupci Zdroj příznakem Nový materiál ). Strategické dokumenty národní úrovně Zkratka Strategický dokument Zdroj SMADM EFEKTIVNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA A PŘÁTELSKÉ VEŘEJNÉ SLUŽBY - Strategie realizace Smart Administration v období MVE2020 DIGIC Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice MVE2020 STHOR Strategie hospodářského růstu České republiky MVE2020 SRSIS Strategie rozvoje služeb pro informační společnost (2008) MVE2020 STRUR Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky MVE2020 SMKON Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 (Zpět na vrchol) SNZKP Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013 MVE2020 MVE2020 APPOV Akční plán České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí MVE2020 NPREF Národní program reforem České republiky 2012 (Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Příspěvek České republiky ke Strategii Evropa 2020) NPRRK Národní program reforem České republiky 2013 (Růst Konkurenceschopnost Prosperita) DSTKR Digitální strategie krajů - Strategie rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT) regionů ČR v letech MVE2020 MVE2020 MVE2020 STRER Strategie regionálního rozvoje ČR MVE2020 OKKIN DOPAR GINFO SRRVS IMP1 Od korupce k integritě - Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 Dohoda o partnerství pro programové období a Příloha kapitoly 2.3: Hodnocení naplňování předběžných podmínek GeoInfoStrategie - Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období "IMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 1: Modernizace veřejné správy (Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období )" MVE2020 MVE2020 MVE2020 MVE2020 Nový materiál 19

20 Strategické dokumenty národní úrovně Zkratka Strategický dokument Zdroj IMP2 IMP3 IMP4 KPCREU "IMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 2: Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území (Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období )" "IMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 3: Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů egovernmentu (Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období )" "IMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 4: Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě (Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období )" KONCEPCE POLITIKY ČR V EU: AKTIVNÍ A SROZUMITELNÁ ČR V JEDNOTNÉ EVROPĚ (Koncepce působení ČR v EU) Nový materiál Nový materiál Nový materiál Nový materiál APPHRZ Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR Nový materiál SSRS Strategie správy rádiového spektra Nový materiál KPMSP Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let Nový materiál SDV Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 Nový materiál SRDIP Strategický rámec Datové informační politiky resortu Nový materiál SDG Strategie digitální gramotnosti ČR na období Nový materiál NSKB APNS Národní strategie kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2015 až 2020 Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2015 až 2020 Nový materiál Nový materiál SRICT Strategie rozvoje ICT služeb veřejné správy Nový materiál NSCC Národní strategie cloud computingu Nový materiál Tabulka 2: Strategické dokumenty národní úrovně Přehled cílů Níže je pro lepší uvedení do širšího kontextu zobrazen přehled počtů všech cílů jednotlivých mapovaných strategických materiálů. Jedná se o cíle všech úrovní (od globálního až po specifické cíle) tak, jak je uvedeno v materiálu MVE2020 a analogickým způsobem byly zpracovány i nové strategické materiály, které v MVE2020 nejsou zahrnuty. Tento přehled tak dává základní povědomí o rozsahu analýzy strategických materiálů. Jednotlivých cílů aktuálně platných strategických materiálů (tzn. těch materiálů, které byly mapovány) je v přehledu uvedeno celkem 601. Tento počet cílů byl v rámci provedené analýzy zpracován a výsledkem bylo stanovení celkem 424 cílů na úrovni specifických cílů (nebo jejich ekvivalentu v rámci strategického materiálu). Tyto specifické cíle byly poté mapovány na referenční model egovernmentu. Strategie Zdroj Mapování Počet cílů DAEVR MVE2020 Ano 18 DIGIC MVE2020 Ano 8 DOPAR MVE2020 Ano 12 DSTKR MVE2020 Ano 4 E2020 MVE2020 Ano 5 EAPEG MVE2020 Ano 2 GINFO MVE2020 Ano 29 INSPI MVE2020 Ano 5 MIDEG MVE2020 Ano 4 NPREF MVE2020 Ano 12 20

21 Strategie Zdroj Mapování Počet cílů NPRRK MVE2020 Ano 12 SMADM MVE2020 Ano 21 SMKON MVE2020 Ano 41 SNZKP MVE2020 Ano 6 SRRVS MVE2020 Ano 17 SRSIS MVE2020 Ano 7 STRER MVE2020 Ano 14 STRUR MVE2020 Ano 61 KPCREU Nový materiál Ano 5 APPHRZ Nový materiál Ano 8 SSRS Nový materiál Ano 40 KPMSP Nový materiál Ano 31 SDV Nový materiál Ano 37 SDG Nový materiál Ano 20 NSKB Nový materiál Ano 55 APNS Nový materiál Ano 55 SRICT Nový materiál Ano 36 NSCC Nový materiál Ano 36 Celkem 601 Tabulka 3: Přehled počtů cílů jednotlivých strategických materiálů Strategické materiály obsažené v MVE2020 Některé strategické materiály byly analyzovány již v materiálu MVE2020. Nad skupinou těchto strategických materiálů, nebyla prováděna dodatečně nová analýza, nýbrž byly použity relevantní existující závěry z MVE2020. Analýza MVE2020 rozlišuje 40 oblastí, na které mohou být jednotlivé cíle vázány. Tyto oblasti je možno tematicky zařadit do 6 skupin: IT, Kvalita života, Podnikání, Politiky, Veřejná správa, Zdroje. Materiál MVE2020 však bohužel neuvádí žádnou přesnější definici těchto oblastí ani klíč či rozhodovací pravidlo, podle kterého byly cíle k jednotlivým kategoriím přiřazeny. Z toho důvodu nebylo možné toto rozdělení dále použít v této analýze. ID Skupina oblastí Oblast 1.1 IT Elektronická komunikace 1.2 IT Datová základna 1.3 IT Technická infrastruktura 1.4 IT Aplikace 1.5 IT Internet 1.6 IT Jednotný digitální trh 1.7 IT Otevřená data 1.8 IT Informační a komunikační technologie (IKT) 21

22 ID Skupina oblastí Oblast 1.9 IT Bezpečnost 1.10 IT Standardizace a interoperabilita v IT 2. Kvalita života Kvalita života 3.1 Podnikání Public-Private Partnership 3.2 Podnikání Podpora podnikání 4.1 Politiky Politiky 4.2 Politiky Regionální a udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost 4.3 Politiky Životní prostředí a ekologie 4.4 Politiky Sociální disparity a integrace 4.5 Politiky Korupce 4.6 Politiky Hospodářský růst 5.1 Veřejná správa Veřejná správa 5.2 Veřejná správa Veřejné služby 5.3 Veřejná správa Základní registry (1ZR) 5.4 Veřejná správa Univerzální kontaktní místo (2UKM) 5.5 Veřejná správa Zaručená a bezpečná elektronická komunikace (3EK) 5.6 Veřejná správa Služby pro informační společnost (4VS) 5.7 Veřejná správa Digitalizace datových fondů a archivace (5DDF) 5.8 Veřejná správa Centrální působnost 5.9 Veřejná správa Regionální působnost 5.10 Veřejná správa Místní působnost 5.11 Veřejná správa Bez rozlišení působnosti 6.12 Zdroje Legislativa 6.13 Zdroje Náklady 6.14 Zdroje Organizace 6.15 Zdroje Mobilita 6.16 Zdroje Výzkum, vývoj, vzdělání 6.17 Zdroje Energie a suroviny 6.18 Zdroje Jednotný trh 6.19 Zdroje Lidské zdroje 6.20 Zdroje Financování 6.21 Zdroje Infrastruktura Tabulka 4: Přehled oblastí definovaných v MVE Přehled vazeb strategických cílů na skupiny oblastí pohled se znázorněním absolutního počtu vazeb všech cílů Níže uvedený diagram prezentuje vazby strategických cílů na skupiny oblastí. Specifikem tohoto pohledu je současné znázornění absolutního počtu vazeb cílů na dané skupiny oblastí. I když bez znalostí dalších okolností nelze z pouhého počtu vazeb určit stupeň naplněnosti cílů dané oblasti či jiné charakteristiky, lze podle absolutního počtu vazeb a relativního srovnání vazeb navzájem říci, zda je dané oblasti věnována větší, či menší pozornost. Z výsledků analýzy MVE2020 vyplývá, že ve sledovaném období je pro stanovené oblasti nejvíce cílů definováno s dopadem na oblast Zdroje, celkem se jedná o 295 cílů. Smutným paradoxem je, že na oblast Kvalita života je napojeno pouhých 5 % vazeb cílů. Podobně s oblastí Podnikání je propojeno pouhých 6 % vazeb. Zde je otázkou, zda by těmto oblastem neměla být věnována pozornost, případně zda je vůbec v pořádku současná definice těchto kritérií. 22

23 141 17% % % % 55 6% 45 5% Informační technologie Kvalita života Podnikání Politiky VS Zdroje Obrázek 3: Vazby strategických cílů na skupiny oblastí se znázorněním podílu vazeb (Stav zachycený v MVE2020) Nově vytvořené strategické materiály Akční plán pro rozvoj digitálního trhu Akční plán pro rozvoj digitálního trhu (AP) je dokument shrnující plánovaná opatření resortů na podporu digitální ekonomiky a byl schválen vládou v srpnu Cílem akčního plánu je dle definice v něm uvedené shrnout na jedno místo směřování vládní politiky a klíčová opatření, která jednotliví gestoři ve státní správě připravují. Plán nenahrazuje existující a schválené koncepční dokumenty, nýbrž je zastřešuje. Dalším záměrem akčního plánu je rozpracovat témata a opatření digitální agendy, která nejsou v dostatečné míře reflektována v národní koncepci Státní politika v elektronických komunikacích Digitální Česko v 2.0, Cesta k digitální ekonomice (Digitální Česko 2) či zatím nebyla splněna. Kromě národních iniciativ má AP zahrnovat i směrování iniciativ na úrovni Evropské unie. Pro tuto problematiku vydala Evropská komise v květnu 2015 Strategii pro jednotný digitální trh (dále také Digital Single Market, DSM), ve kterém načrtla plány Evropské unie v oblasti digitální ekonomiky na nejbližší léta. Vzhledem k záměru samotného AP plánovaná opatření navazují na ostatní strategické dokumenty a nepředstavují žádný nový směr, avšak z důvodu úplnosti všech informací uvádíme níže jejich stručný přehled. Plánovaná opatření obsažená v AP: Dosažení cílů vytýčených v dokumentu Strategický rámec rozvoje veřejné správy pro období o Dobudování funkčního rámce egovernmentu a realizace souvisejících opatření a aktivit tak, aby bylo možno přejít od izolovaných informačních systémů ke sdíleným ICT službám, od izolovaných provozních prostředí ke koordinované síti národních a regionálních datových center, propojených bezpečnou datovou komunikační infrastrukturou. o Termín: postupně do roku Zajištění úplného elektronického podání jakožto hlavní priority v rozvoji egovernmentu v ČR o Tato opatření v budoucnu zajistí lepší umístění ČR v hodnocení využívání služeb poskytovaných veřejnou správou včetně vyplňování a zasílání elektronických formulářů. 23

24 V rámci egovernmentu realizovat opatření směřující k maximálnímu využití principů infrastruktura jako služba, platforma jako služba, analytika jako služba Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období Tento dokument byl vypracován Ministerstvem vnitra a v návaznosti na něj byly vytvořeny čtyři implementační plány pro jednotlivé strategické cíle definované ve strategickém rámci. Strategický rámec rozvoje VS je v několika rovinách provázán s dalšími významnými dokumenty (viz Obrázek 6). Jedná se v první řadě o hierarchicky nadřazené strategické dokumenty, jejichž cíle v oblasti veřejné správy by měli být naplněny (popř. částečně naplněny) právě realizací SRRVS. Konkrétně se jedná o Národní program reforem, Dohodu o partnerství, Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti a další dokumenty obecnějšího rázu. Druhou související skupinou jsou podkladové dokumenty, na jejichž základě byl SRRVS vybudován a na něž svým zaměřením navazuje. Poslední skupinou jsou Operační programy, jejichž realizací dojde k Naplnění cílů Strategického rámce. Jedná se o Integrovaný regionální operační program (IROP) a Operační program Zaměstnanost (OPZ). Vztahy a vazby mezi strategickými oblastmi Realizace specifických cílů musí být prováděna s ohledem na vztahy a vazby s ostatními strategickými oblastmi (viz Obrázek 5). Klíčovou aktivitou je také zajištění souladu jednotlivých specifických cílů s relevantní legislativou. Obrázek 4: Vztahy a vazby mezi strategickými oblastmi Byla provedena analýza vazeb aktivit strategického cíle 3.1 Dobudování funkčního rámce egovernmentu na specifické cíle zařazené pod strategický cíl 1. Modernizace veřejné správy (viz níže uvedenou tabulku). Nejvíce vazeb je vztaženo k cíli 1.1: Využívání prvků procesního řízení a zavedení standardů vybraných agend. Implementace jakéhokoliv informačního řešení by měla vždy vycházet alespoň z rámcové procesní analýzy. U ostatních cílů 1.2, 1.3 a 1.4 je vazba na jednotlivé aktivity egovernmentu minimální. 24

25 Tabulka 5: Vazby aktivit egovernmentu na specifické cíle* *Uvedené aktivity nemusí vždy pokrývat konkrétní cíle, jejich realizace může být inicializována bezpečnostními/legislativními požadavky Implementační plány SRRVS V návaznosti na Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období byly vypracovány čtyři implementační plány. Jedná se o tyto dokumenty: Implementační plán pro strategický cíl 1: Modernizace veřejné správy (Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období ) (IMP1); Implementační plán pro strategický cíl 2: Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území (Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období ) (IMP2); Implementační plán pro strategický cíl 3: Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů egovernmentu (Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období ) (IMP3); Implementační plán pro strategický cíl 4: Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě (Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období ) (IMP4). Každý z těchto implementačních plánů představuje detailní plán implementace obsahující hierarchickou strukturu aktivit a opatření k naplnění jednoho ze čtyř strategických cílů SRRVS. Na základě porovnání Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období , resp. podoby uvedené v dokumentu MVE2020 a navrhované podoby příslušných implementačních plánů pro strategické cíle 1 až 4 lze konstatovat, že dokumenty obsahují shodné cíle a jejich analýzou by se tak došlo ke shodným závěrům (porovnání je demonstrováno níže uvedenou tabulkou). č. Cíl Dokument - Zvýšení kvality, efektivity a transparentnosti veřejné správy, a to cílenou intervencí zaměřenou na vybraná slabá místa veřejné správy SRRVS - 1 Modernizace veřejné správy SRRVS IMP1 1.1 Využívání prvků procesního řízení a zavedení standardů vybraných agend SRRVS IMP1 1.2 Snižování regulatorní zátěže SRRVS IMP1 1.3 Rozšíření metod kvality ve veřejné správě SRRVS IMP1 25

26 č. Cíl Dokument 1.4 Zavedení systému hodnocení veřejné správy SRRVS IMP1 2 Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území SRRVS IMP2 2.1 Harmonizace administrativního členění státu SRRVS IMP2 2.2 Revize a úprava funkce územně členěných měst SRRVS IMP2 2.3 Optimalizace systému veřejnoprávních smluv SRRVS IMP2 2.4 Úprava a optimalizace systému financování přeneseného výkonu státní správy SRRVS IMP2 2.5 Snížení rizika platební neschopnosti územní samosprávy SRRVS IMP2 3 Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím nástrojů egovernmentu SRRVS IMP3 3.1 Dobudování funkčního rámce egovernmentu SRRVS IMP3 4 Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě SRRVS IMP4 4.1 Implementace služebního zákona SRRVS IMP4 4.2 Řízení a rozvoj lidských zdrojů ve správních úřadech SRRVS IMP4 Tabulka 6: Porovnání jednotlivých cílů definovaných v SRRVS a v implementačních plánech. Jediným rozdílem je absence definice globálního cíle v implementačních plánech (viz Tabulku 9), které obsahují pouze cíle na hierarchicky nižší úrovni, a tím pádem jsou s globálním cílem ve shodě. Z tohoto důvodu lze uvedený rozdíl prohlásit za čistě formální a neznamená věcnou odlišnost dokumentů. Srovnání cílů Implementační plány Strategický rámec Celkem počet cílů - 17 Globální cíl - 1 Počet strategických cílů 4 4 Počet specifických cílů Tabulka 7: Porovnání počtu cílů definovaných v SRRVS a v implementačních plánech Mapování strategických materiálů na referenční model egovernmentu Mapování strategických dokumentů bylo provedeno nad dvěma skupinami dokumentů. První skupinou byly strategické dokumenty z materiálu MVE2020 a to pouze ty, které jsou aktuální, tzn. platné minimálně do roku Druhou skupinou dokumentů pak byly nové strategické materiály, jejichž seznam je uveden výše v tomto dokumentu. Mapování strategických materiálů proběhlo pro jednotlivé strategické materiály na úrovni specifických cílů. Celé mapování vč. všech podrobností a postupu je zaznamenáno v samostatné příloze 2. Následující tabulka zachycuje úplné zobrazení agregovaného pohledu všech mapovaných strategických materiálů. Na výsledku mapování lze pozorovat několik důležitých znaků. Jedním znakem je seskupení většiny cílů do věcné oblasti sdílených kompetencí, což je principiálně v případě strategických materiálů správně. Dalším znakem je nevyrovnanost v naplnění jednotlivých principů zatímco některé principy jsou naplněny i sedmdesáti cíli, jiné principy jsou naplněny pouze zlomkem tohoto množství. 26

27 Agregovaný pohled mapovaných strategických materiálů úplné zobrazení 1 Dostupnost oblast sdílené kompetence oblast financí oblast zahraničních věcí oblast školství, mládeže a tělovýchovy oblast kultury oblast práce a sociálních věcí oblast zdravotnictví oblast spravedlnosti oblast vnitřních věcí oblast průmyslu a obchodu oblast místního rozvoje oblast zemědělství oblast obrany oblast dopravy oblast životního prostředí oblast lokální veřejné správy Použitelnost 3 Důvěryhodnost 4 Transparentnost 5 Bezpečnost 6 Spolupráce a sdílení 7 Udržitelnost 8 Technologická neutralita Vzhledem k tomu, že byly mapovány strategické dokumenty nadresortního charakteru, byl pro zjednodušené zobrazení použit model egovernmentu pouze v dimenzi principů (viz následující tabulku). č. Princip CELKEM zaznamenaných výskytů principu CELKEM namapovaných cílů, tj. počet možných výskytů principu 1 Dostupnost % 2 Použitelnost % 3 Důvěryhodnost % 4 Transparentnost % 5 Bezpečnost % 6 Spolupráce a sdílení % 7 Udržitelnost % 8 Technologická neutralita % Tabulka 8: Agregovaný pohled mapovaných strategických materiálů. % zohlednění principů cíli Z výsledků mapování je zřejmé, že cíle jednotlivých strategií v největší míře zohledňují především principy Udržitelnost (identifikováno u 17 % cílů) a Spolupráce a sdílení (13 %). Méně zohledněny jsou potom principy Důvěryhodnost (9 %), Bezpečnost (9 %), Dostupnost (8 %) a Použitelnost 27

28 (7 %). A konečně nejméně zohledňovanými principy jsou principy Transparentnost (4 %) a Technologická neutralita (identifikováno u pouhého 1 % cílů). Dostupnost Použitelnost Důvěryhodnost Transparentnost Bezpečnost Spolupráce a sdílení CELKEM zaznamenaných výskytů principu CELKEM namapovaných cílů, tj. počet možných výskytů principu Udržitelnost Technologická neutralita Obrázek 5: Agregovaný pohled mapovaných strategických materiálů. Celkově lze konstatovat, že pokrytí principů jednotlivými cíli je obecně na nízké úrovni. Podle provedeného mapování zohledňuje v současné době jakýkoliv princip nejvýše 17 % cílů. Zpravidla jsou však principy naplňovány ještě výrazně nižším podílem cílů, a sice podílem menším, než 10 %. Výsledky mapování strategických materiálů tak poměrně jasně signalizují nedostatky v definici cílů, které lze identifikovat u velké části strategií. Je pak logickým důsledkem, že pokud principy nejsou zohledněny už při specifikaci cílů strategií, nejsou poté naplněny ani prostřednictvím projektů či služeb, které na dané strategie navazují Dílčí hodnocení a doporučení Na základě provedeného mapování strategických materiálů na model egovernmentu lze konstatovat několik dílčích závěrů: Strategické materiály svými cíli nenaplňují principy egovernmentu v optimální míře. Naplnění principů je naopak na velmi nízké úrovni jednotlivé principy jsou naplněny v drtivé většině méně než 10 % cílů. Strategické materiály svými cíli nenaplňují principy egovernmentu rovnoměrným způsobem. Některým principům je věnována větší pozornost než jiným a to na úkor naplnění některých principů (zejména principů Transparentnost a Technologická neutralita ). Strategické materiály své cíle definují zpravidla na nadresortní úrovni, což je principiálně správný přístup pro nadresortní téma, kterým egovernment bezesporu je. Je základním předpokladem úspěchu iniciativ egovernmentu v budoucnu, aby cíle strategií byly do budoucna definovány vždy s ohledem na principy egovernmentu. Jedině tak mohou na strategie navazovat úspěšné projekty a z nich vycházející jednotlivá funkční řešení. 28

29 3.2 Analýza materiálů uvádějících konsolidované hodnocení projektů v oblasti egovernmentu Analýza výsledků hodnocení Smart Administration Analýza provedená v této kapitole vychází z výsledků hodnocení Smart Administration zveřejněného v dokumentu Roční zpráva o stavu Smart Administration 6 z období Uvedená zpráva hodnotí stav realizace strategie Smart Administration na základě usnesení vlády č. 757/2007, kterým Vláda ČR schválila dokument Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Strategie realizace Smart Administration v období č. Název hodnocení Období 1 Roční zpráva o stavu Smart Administration Roční zpráva o Smart Administration Roční zpráva o Smart Administration Tabulka 9: Přehled zahrnutých hodnocení Smart Administration Stav naplnění jednotlivých cílů je v hodnocení Smart Administration popsán v rozsahu čtyř stupňů (viz Tabulka 11). Hodnocení Význam hodnocení 1 Všechny nebo takřka všechny plánované aktivity a projektové okruhy jsou realizovány. 2 Většina plánovaných aktivit a projektových okruhů je realizována. 3 Část plánovaných aktivit a projektových okruhů je realizována. 4 Nejsou realizovány žádné nebo jen minimum plánovaných aktivit a projektových okruhů. Tabulka 10: Stupně naplnění cílů Smart Administration. Stupeň naplnění cílů se mezi posledními dvěma sledovanými obdobími nezměnil (viz Obrázek 7) a nelze tedy konstatovat žádné zlepšení. To znamená, že pro období od dubna 2013 do března 2015 platí, že podle hodnotící zprávy dosáhlo stupně 1 celkem pouze 12 % cílů (jmenovitě se jedná o dva cíle A2 a D6). Stupně 2 dosáhlo 53 % cílů a stupně 3 dosáhlo zbylých 35 % cílů. Stupněm 4 nebyly ohodnoceny žádné projekty Přesnější informace není k dispozici. 29

30 Obrázek 6: Smart Administration - srovnání počtu naplněných cílů mezi lety 2012 až 2015 Popsaný vývoj ještě lépe dokresluje níže uvedený graf (Obrázek 8), ze kterého je patrné, že zatímco poslední dvě sledovaná období jsou již beze změn, tak mezi obdobími 2012 a došlo ke zvýšení počtu cílů naplněných na stupeň 1 i 2 (byť v případě stupně č. 2 nedošlo ke změně aktuálního počtu cílů). Obrázek 7: Smart Administration - procentuální naplnění cílů v čase Zásadními dokončenými projekty do posledního termínu jsou Centrální registry, Státní pokladna a projekt Vytvoření podmínek pro systematické zkvalitňování procesu hodnocení dopadů regulace (RIA). Jak je uvedeno v samotné zprávě, hodnocení bylo získáváno následujícím postupem: Prvním krokem v šetření bylo rozeslání dopisu ředitelky odboru programového řízení MV všem zainteresovaným úřadům s žádostí o vyplnění tabulky v příloze dopisu. Došlé odpovědi byly porovnány se seznamem projektů z informačního systému MONIT7 (IS MONIT7 obsahuje data o projektech spolufinancovaných ze SFEU), který měl odbor programového řízení MV k dispozici. Druhým krokem byla kontrola došlých odpovědí a urgence chybějících odpovědí. Přesto některé úřady odpověď zaslaly po termínu nebo vůbec. Takto identifikované projekty, alespoň ze SF EU jsou v příloze č. 1 označeny jako zdroj dat MONIT7. 30

31 Je ke zvážení, zda vůbec samotný způsob získávání hodnocení evidentně vykazující značnou nespolehlivost je vůbec adekvátním prostředkem vzhledem k charakteru a finanční hodnotě realizovaných projektů. Hodnocení je založeno na množství realizovaných aktivit a projektů, přičemž je monitorován stav financování. Tímto způsobem však nejsou zhodnoceny skutečně realizované efekty a dopady projektů, potažmo dosažení cílů, které byly vytyčeny. Na základě hodnocení tak lze s jistotou konstatovat pouze fakt, že u všech cílů už byla realizována alespoň část aktivit a projektových okruhů, přičemž úspěšnost těchto aktivit je neznámá Dílčí hodnocení a doporučení Analýza projektů v oblasti egovernmentu a jejich mapování na referenční model vycházely primárně z hodnotících informací uvedených v dokumentu Analýza výsledků hodnocení Smart Administration. V průběhu zpracování analýzy se však ukázalo, že pro férové a objektivní posouzení a jeho hodnocení nejsou podkladové informace pro tento účel dostatečné. Bylo by potřeba nejspíš zpracovat závěry z jednotlivých hodnotících projektových zpráv či jiných obdobných dokumentů, které však pro zpracovávané portfolio projektů nebyly zpracovateli zpřístupněny mezi podklady. Případně by bylo nutno provést průzkum například formou dotazníkového šetření, což se ovšem vymyká záběru tohoto projektu. Jako alternativní přístup k mapování projektů na referenční model byl vyzkoušen postup využití mapování projektů na strategické cíle z materiálu MVE2020 a následné mapování strategických cílů na referenční model. Tento přístup se ukázal sice jako technicky proveditelný, nicméně reálné výsledky takového mapování se ukázaly jako značně zkreslené, a to zejména z těchto důvodů: Náhrada přímého mapování za mapování pomocí cílů, kdy je jeden projekt přiřazen ke většímu počtu cílů, vede ve výsledku k mapování projektu na poměrně široké spektrum principů z referenčního modelu, aniž to odpovídá skutečné míře naplnění principů realizačním projektem. Z celkového počtu možných strategických cílů jsou projekty mapovány pouze na jejich určitou vybranou část, která ve skutečnosti představuje jejich relativně malý vzorek. Fakticky by se aplikací tohoto přístupu nejednalo o mapování skutečného stavu projektů, ale pouze o jakousi interpretaci plánovaného plnění cílů uvedených v jejich projektových záměrech. Pro zachování objektivity výsledků a souladu s vypovídací hodnotou analýz a jejich závěrů prováděných v jiných oblastech nebylo z výše uvedených důvodů k mapování projektů na referenční model nakonec přistoupeno, avšak nad rámec původního rozsahu analýzy bylo provedeno mapování skutečných výsledků realizačních projektů v podobě aktuálně poskytovaných služeb veřejné správy, které je uvedeno v kapitole Analýza právního rámce Kategorie legislativních dokumentů a metodika jejich zařazení do kategorií Základna právních předpisů týkajících se egovernmentu je široká a rozmanitá. egovernment je vymezen celou řadou právních předpisů počínaje komunitárním právem, přes národní právo až po různá nařízení a pokyny. Z tohoto důvodu je pro potřeby další analýzy užitečné tuto základnu nějak uspořádat, aby bylo možno pracovat dále pouze s těmi dokumenty, které jsou pro účely dalšího posuzování a mapování významné. Z pohledu zaměření lze jednotlivé legislativní dokumenty rozdělit do pěti základních kategorií: Strategie jedná se o dokumenty (především zákony) vymezující základní rozsah egovernmentu a příslušných informačních systémů a dokumenty určující budoucí strategický rozvoj (strategické rámce a cíle, implementační plány, ); Pravidla a postupy jedná se o dokumenty, kterými jsou určovány pravidla a postupy využívání/používání informací, vč. pravidel a postupů pro zpracování těchto informací ve vybraných informačních systémech; 31

32 Organizace jedná se o dokumenty, kterými jsou zřizovány především rady vlády a jiné komise nebo pracovní skupiny a kterými jsou delegovány jejich pravomoci a zodpovědnosti; Finance jedná se o vyhlášky o stanovení rozsahu vyúčtování ceny; Technologie jedná se o dokumenty, které určují pravidla pro zajištění technického provozu IS, ukládání a přenos dat mezi systémy a časové harmonogramy nasazení těchto pravidel; Bezpečnost jedná se o dokumenty definující administrativní, personální a zejména technologické požadavky na bezpečnost Hodnocení kategorizace legislativních dokumentů V rámci analýzy bylo celkem zpracováno 87 legislativních dokumentů poskytnutých formou seznamu relevantní legislativy zadavatelem, které byly zařazeny do výše definovaných pěti základních kategorií. Souhrnný přehled podle jednotlivých kategorií ukazuje následující tabulka. Kategorie Strategie 29 Pravidla a postupy 15 Organizace 12 Finance 6 Technologie 9 Bezpečnost 16 CELKEM 87 Počet dokumentů Tabulka 11: Souhrnný přehled právních předpisů a dokumentů vymezujících egovernment. Detailní posouzení a mapování legislativních dokumentů bylo provedeno pouze pro dokumenty zařazené do kategorii Strategie. Dokumenty z ostatních kategorií nejsou totiž z pohledu dlouhodobého směřování vývoje egovernmentu určující Kategorizace legislativních dokumentů Strategie Typ dokumentu Označení Název 01 Zákon 365/2000 Sb. Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů 01 Zákon 480/2004 Sb. Zákon o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti) 01 Zákon 300/2008 Sb. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů 01 Zákon 111/2009 Sb. Zákon o základních registrech 01 Zákon 499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů 01 Zákon 500/2004 Sb. Zákon správní řád 01 Zákon 127/2005 Sb. Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) 01 Zákon 263/2011 Sb. Zákon, kterým se mění Zákony 300/2008 Sb. a 365/2000 Sb. 01 Zákon 106/1999 Sb. Zákon o svobodném přístupu k informacím 01 Zákon 137/2006 Sb. Zákon o veřejných zakázkách - využití elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek 32

33 Typ dokumentu Označení 02 Nařízení ministra vnitra Název 65/1994 Nařízení ministra vnitra, kterým se stanoví postup při sestavování projektových záměrů informačních systémů a počítačových sítí, při realizaci a evidenci projektů informačních systémů a počítačových sítí a při evidenci počítačových sítí a jednotek výpočetní techniky 02 Nařízení vlády 364/1999 Sb. Nařízení vlády, kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 21/2015 Usnesení vlády k Implementačním plánům Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období , změně Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období a o změně Statutu Rady vlády pro veřejnou správu a Statutu Rady vlády pro informační společnost 682/2014 Usnesení vlády ke Strategickému rámci rozvoje veřejné správy České republiky pro období a o zřízení Rady vlády pro veřejnou správu 815/2014 Usnesení vlády o Strategii rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku /2014 Usnesení vlády K postupu při procesním modelování agend a tvorby standardů agend veřejné správy pro jednotný a finančně měřitelný výkon veřejné správy 415/2015 Usnesení vlády k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb 224/2012 Usnesení vlády k Informaci o zajištění vybraných služeb ICT využívaných státní správou 628/2014 Usnesení vlády k používání národního elektronického nástroje v rámci národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek 692/2006 Usnesení vlády k dalšímu využití Portálu veřejné správy při zjišťování údajů z území 757/2007 Usnesení vlády ČR o strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby 197/2007 Usnesení vlády ČR Strategické cíle SA 536/2008 Usnesení vlády ČR Seznam strategických projektů SA 854/2008 Usnesení vlády ČR Strategie rozvoje služeb pro informační společnost 927/2013 Usnesení vlády ČR o průběžné zprávě o plnění jednotlivých projektů a návrhu na úpravu mechanismu řízení Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období let /2014 Usnesení vlády ČR ke Strategickému rámci rozvoje veřejné správy České republiky pro období a o zřízení Rady vlády pro veřejnou správu 04 Vyhláška 529/2006 Sb. Vyhláška o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy) 04 Vyhláška 359/2011 Sb. Vyhláška o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí 04 Vyhláška 259/2012 Vyhláška o podrobnostech výkonu spisové služby 33

34 Typ dokumentu Označení Název 04 Vyhláška 317/2014 Vyhláška o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích Pravidla a postupy Typ dokumentu Označení 02 Nařízení ministra vnitra 02 Nařízení ministra vnitra 02 Nařízení ministra vnitra Název 32/2014 Nařízení ministra vnitra o stanovení postupu při poskytování údajů do Informačního systému o platech a informačního systému o služebním příjmu 45/2012 Nařízení ministra vnitra, kterým se upravuje postup při využívání aplikace WEB ekonomického informačního systému Ministerstva vnitra pro vkládání údajů o nepřítomnosti v práci důležitých pro odměňování zaměstnanců a pro vykazování odpracované doby a pracovní pohotovosti 101/1999 Nařízení ministra vnitra, kterým se upravuje postup při výdeji údajů z informačních systémů okresních (městských) evidencí motorových a jejich přípojných vozidel a z informačního systému evidence motorových a jejich přípojných vozidel Policie České republiky správy hl. m. Prahy pro potřeby Ministerstva financí 02 Nařízení vlády 173/2006 Sb. Nařízení vlády o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím 03 Pokyn ministra vnitra 03 Usnesení vlády 10/2008 Pokyn ministra vnitra, kterým se stanoví zásady poskytování záznamu o výdeji údajů z informačního systému evidence obyvatel 981/2013 Usnesení vlády o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků 04 Vyhláška 530/2006 Sb. Vyhláška o postupech atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy 04 Vyhláška 52/2007 Sb. Vyhláška o postupech atestačních středisek při posuzování způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní 04 Vyhláška 64/2008 Sb. Vyhláška o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti) 04 Vyhláška 212/2012 Sb. Vyhláška o struktuře údajů, na základě kterých je možné jednoznačně identifikovat podepisující osobu, a postupech pro ověřování platnosti zurčeného elektronického podpisu, elektronické značky, kvalifikovaného certifikátu, kvalifikovaného systémového certifikátu a kvalifikovaného časového razítka (vyhláška o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu) 04 Vyhláška 378/2006 Vyhláška o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb, o požadavcích na nástroje elektronického podpisu a o požadavcích na ochranu dat pro vytváření elektronických značek (vyhláška o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb) 04 Vyhláška 442/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup 34

35 Typ dokumentu Označení Prováděcí rozhodnutí komise (EU) EU 806/2014 Název Prováděcí rozhodnutí komise (EU), kterým se stanoví specifikace týkající se podoby značky důvěry EU pro kvalifikované služby vytvářející důvěru Organizace Typ dokumentu Označení 02 Nařízení ministra vnitra 03 Pokyn ministra vnitra 03 Pokyn ministra vnitra 03 Pokyn ministra vnitra 03 Pokyn ministra vnitra 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 03 Usnesení vlády Název 33/2000 Nařízení ministra vnitra, kterým se zřizuje řídící komise pro koordinaci realizace a posuzování návrhů rozvoje ekonomického informačního systému Ministerstva vnitra, ve znění PMV č. 79/2000, PMV č. 40/2002, PMV č. 49/2004 a PMV č. 8/2013, PMV č. 23/2013, PMV č. 50/2013, PMV č. 22/2014, PMV č. 37/ /2015 Pokyn ministra vnitra, kterým se zřizuje pracovní skupina pro Informační systém datových schránek 53/2013 Pokyn ministra vnitra, kterým se zřizuje Řídící výbor egovernmentu 43/2011 Pokyn ministra vnitra, kterým se zřizuje komise Realizace Schengenu a jmenují projektoví manažeři Schengenského informačního systému (SIS II) v České republice a Vízového informačního systému v České republice 52/2004 Pokyn ministra vnitra, kterým se deleguje pravomoc schvalování provozního řádu ekonomického informačního systému Ministerstva vnitra 961/2014 Usnesení vlády o zřízení Rady vlády pro informační společnost 564/2006 Usnesení vlády o změně provozovatele veřejného informačního systému o neziskových organizacích 223/1998 Usnesení vlády o Radě vlády pro nestátní a neziskové organizace 183/2012 Usnesení vlády ČR Přenos pravomocí SA na Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost 585/2012 Usnesení vlády ČR Návrh na změnu Statutu a obměnu členů Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost 04 Vyhláška 364/2009 Sb. Vyhláška o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy) Prováděcí rozhodnutí komise (EU) Finance EU 296/2015 Typ dokumentu Označení Prováděcí rozhodnutí komise (EU), kterým se stanoví procesní opatření pro spolupráci mezi členskými státy v oblasti elektronické identifikace podle čl. 12 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu Název 04 Vyhláška 134/2012 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu položkového vyúčtování ceny 04 Vyhláška 135/2012 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu vyúčtování ceny podle druhu služby 35

36 Technologie Typ dokumentu Označení Název 02 Nařízení vlády 161/2011 Sb. Nařízení vlády o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle 64 až 68 zákona o základních registrech 02 Nařízení vlády 594/2006 Sb. Nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy 03 Pokyn ministra vnitra 62/2000 Pokyn ministra vnitra k technickému zajištění provozu informačních systémů evidence obyvatel, evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů, ve znění PMV č. 74/ Usnesení vlády 03 Usnesení vlády 982/2013 Usnesení vlády ke Zprávě o zavádění technologie DNSSEC a o plnění usnesení vlády ze dne 8. června 2009 č. 727, ke Zprávě o přechodu na internetový protokol verze 6 (IPv6) 727/2009 Usnesení vlády ke Zprávě o přechodu na internetový protokol verze 6 (IPv6) 04 Vyhláška 469/2006 Sb. Vyhláška o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému o datových prvcích a o postupech Ministerstva informatiky a jiných orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových prvcích (vyhláška o informačním systému o datových prvcích) 04 Vyhláška 528/2006 Sb. Vyhláška o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy (vyhláška o informačním systému o informačních systémech veřejné správy) 04 Vyhláška 193/2009 Sb. Vyhláška o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů 04 Vyhláška 194/2009 Sb. Vyhláška o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek Bezpečnost Typ dokumentu Označení Název 04 Vyhláška 316/2014 Vyhláška o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních a o stanovení náležitostí podání v oblasti kybernetické bezpečnosti (vyhláška o kybernetické bezpečnosti) 04 Vyhláška 528/2005 Sb. Vyhláška o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků 04 Vyhláška 529/2005 Sb. Vyhláška o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací 04 Vyhláška 363/2011 Sb. Vyhláška o personální bezpečnosti a o bezpečnostní způsobilosti 04 Vyhláška 405/2011 Sb. Vyhláška o průmyslové bezpečnosti Mapování na Kompetenční model Souhrnný výsledek mapování legislativních dokumentů zařazených do kategorii Strategie je uveden v následujícím obrázku. (Detailní mapování je uvedeno v samostatné příloze této zprávy.) 36

37 Obrázek 8 - Mapování legislativy na kompetenční model Z tabulky je patrné, že analyzovaná legislativa splňuje jednotlivé principy definované Referenčním modelem na úrovni 60 % a výše, což naznačuje, že legislativní dokumenty zařazené do kategorie Strategie jsou v souladu s celkovým směřováním egovermentu Dílčí hodnocení a doporučení Dílčí hodnocení Legislativu relevantní pro oblast egovernmentu tvoří soustava vybraných legislativních norem, jimiž jsou zákony, nařízení vlády, nařízení ministra vnitra, usnesení vlády a vyhlášky. Celkovou orientaci v této soustavě dokumentů výrazně znesnadňuje neexistence nějaké přehledové mapy dokumentů egovernmentu, případně dokonce nějaké mapy vzájemných vazeb mezi souvisejícími legislativními dokumenty. Orientace v takto nezmapované soustavě dokumentů je obtížná pro právní specialisty, natož pak pro odbornou veřejnost, do níž patří mj. informatici, kteří navrhují a realizují systémy, které touto legislativou jsou řízeny a musí ji naplňovat. Ve spojení s celkovou složitostí legislativního rámce v České republice a jeho komplexností je příprava a aktualizace příslušných legislativních dokumentů jednou z významných překážek zavádění změn v oblasti egovernmentu. V praxi to znamená, že i když jsou jednotlivé centrální legislativní dokumenty připravovány v souladu s principy egovernmentu a většinu klíčových oblastí nezbytných pro plošné prosazení egovernmentu pokrývají (např. elektronický podpis, elektronická komunikace, základní registry, elektronické úkony a autorizovaná konverze dokumentů apod.), je jejich aplikovatelnost snížena vlivem vysoké pracnosti a časové náročnosti zajišťování souladu a harmonizace návazných dokumentů a prováděcích postupů v jednotlivých resortech Dílčí doporučení 1 Dostupnost 70% 2 Použitelnost 60% 3 Důvěryhodnost 70% 4 Transparentnost 60% 5 Bezpečnost 70% 6 Spolupráce a sdílení 75% 7 Udržitelnost 100% 8 Technologická neutralita 60% Kromě výše zmíněné přehledové mapy a mapy vzájemných vazeb by problém celkové nepřehlednosti bylo možné částečně eliminovat vyčleněním podmínek a pravidel pro elektronickou komunikaci v jednotlivých agendách do samostatného jednotícího legislativního dokumentu. Jeho cílem by bylo stanovit všeobecnou právní úpravu způsobu výkonu veřejné správy elektronickou cestou a realizovat elektronické služby jednotným způsobem, bez zásahu do jednotlivých dalších právních předpisů. Dokument by nenahrazoval existující předpisy, ale stanovoval elektronické alternativy k běžnému "papírovému", tedy listinnému způsobu výkonu veřejné správy, což by výrazně usnadnilo a zrychlilo elektronizaci jednotlivých agend či procesů. (V řadě případů je technologie připravena už nyní, ale není plně využívána, neboť se čeká na provedení úpravy příslušné legislativy.) Inspirací může být např. Slovenská republika, jejímž cílem je prosazení elektronické komunikace jako hlavní formy komunikace s veřejnou správou, i veřejné správy mezi sebou tak, aby se komunikační proces zjednodušil, zrychlil, zpřehlednil, sjednotil a byla zajištěna odpovídající bezpečnost. Inspirací může být např. Slovenská republika, jejímž cílem je prosazení elektronické komunikace jako hlavní formy komunikace s veřejnou správou, i veřejné správy mezi sebou tak, aby se komunikační proces zjednodušil, zrychlil, zpřehlednil, sjednotil a byla zajištěna odpovídající bezpečnost. 3.4 Analýza hodnocení egovernmentu ČR z pohledu Evropské komise Aktuální úroveň egovernmentu v jednotlivých zemích světa je často předmětem vnějšího zkoumání a vzájemného porovnávání. Na jedné straně jsou studie na toto téma ve většině postaveny na měření 37

38 relativně obecných a jednoduchých kritérií, což vede k pouze k indikativním výsledkům celkové úrovně bez detailního kontextu místního prostředí, na druhé straně jsou však díky tomu výsledky jednotlivých států dobře porovnatelné a lze tak formulovat závěry o relativní vyspělosti egovernmentu konkrétní země. V dalších kapitolách jsou analyzovány a komentovány výsledky ČR z následujících plošných průzkumů: E-GOVERNMENT SURVEY 2014 celosvětový průzkum provedený pod záštitou Organizace spojených národů; Digital Economy and Society Index (DESI) průzkum členských států Evropské unie pod záštitou Evropské komise; a z dalších dílčích publikací Evropské komise na téma srovnání úrovně egovernmentu, které však v zásadě čerpají zdrojová data z průzkumu DESI: o Digital Agenda Scoreboard 2015; o Digital Single Market; o egovernment Benchmark report Analýza výsledků hodnocení E-GOVERNMENT SURVEY Úvodní informace k průzkumu Průzkum E-GOVERNMENT SURVEY s podtitulem E-GOVERNMENT FOR THE FUTURE WE WANT je komplexním hodnocením národních egovernment řešení provedeným Organizací spojených národů (OSN). Tento průzkum je již od roku 2001 prováděn v celosvětovém měřítku v celkem 193 státech Metoda průzkumu Hlavním hodnotícím kritériem je tzv. egovernment Development Index (EGDI). Tento index nabývá hodnot od 0 do 1, přičemž 0 je nejnižší možné skóre a 1 nejvyšší dosažitelné skóre svědčící o nejlepší úrovni egovernmentu. EGDI se skládá ze třech rovnocenných dílčích indexů: Index telekomunikační infrastruktury (Telecommunication Infrastructure Index TII) měřítko dostupnosti telekomunikační infrastruktury, Index lidského kapitálu (Human Capital Index HCI) měřítko vyspělosti lidského kapitálu, Index on-line služeb (On-line Service Index OSI) měřítko kvality on-line služeb, přičemž každý z dílčích indexů se na konsolidovaném indexu EGDI podílí vahou 1/ Index telekomunikační infrastruktury Index telekomunikační infrastruktury udává míru využívání přístupu k sítí Internet a rozšíření různých typů internetového připojení. Index TII se skládá z 5 rovnocenných kritérií (viz Obrázek 10), kterými jsou: Procentuální podíl populace užívající síť Internet, Počet předplatitelů datových služeb přes pevné připojení k síti Internet na 100 obyvatel, Počet předplatitelů datových služeb přes bezdrátové připojení k síti Internet na 100 obyvatel, Počet předplatitelů mobilních hlasových služeb na 100 obyvatel, Počet předplatitelů hlasových služeb přes pevnou linku na 100 obyvatel,

39 Počet předplatitelů mobilních hlasových služeb (na 100 obyvatel) Podíl populace užívající síť Internet (%) Počet předplatitelů hlasových služeb přes pevnou linku (na 100 obyvatel) Počet předplatitelů datových služeb přes pevné připojení k síti Internet (na 100 obyvatel) Počet předplatitelů datových služeb přes bezdrátové připojení k síti Internet (na 100 obyvatel) Index lidského kapitálu Obrázek 9: Složení indexu telekomunikační infrastruktury. Index lidského kapitálu udává celkovou míru vzdělanosti obyvatelstva, tedy přeneseně i připravenost občanů pro využívání egovernment služeb. Index HCI se skládá ze čtyř dílčích kritérií: Očekávaná doba studia v letech, Střední doba studia v letech, Gramotnost dospělého obyvatelstva v procentech, Podíl obyvatelstva zapsaného ke studiu v procentech. Kritéria indexu HCI nabývají různých vah, jak ilustruje Obrázek 10. Podíl obyvatelstva zapsaného ke studiu (%) Očekávaná doba studia (v letech) Gramotnost dospělého obyvatelstva (%) Střední doba studia (v letech) Index on-line služeb Obrázek 10: Složení indexu lidského kapitálu Index on-line služeb svědčí o úrovni on-line služeb veřejné správy daného státu. Index OSI byl vyhodnocen na základě dlouhodobého průzkumu, který prováděli vyškolení dobrovolníci (vysokoškolští studenti z oboru veřejné správy), kteří přistupovali na vládní stránky v národním jazyce a zkoušeli funkcionality národního egovernment portálu a souvisejících portálů a webů (MPSV, MZ, atd.). Účastníci výzkumu hledali na portálech předem definované informace a služby a hodnotili jejich úroveň a dostupnost, případně i skutečnost, zda vůbec existují v on-line podobě. Zvláštní důraz byl při výzkumu kladen zejména na následující oblasti: Důležitost vládního sjednoceného přístupu k veřejné správě 9 a integrovaného poskytování online služeb veřejné správy; 9 Z anglického Whole-of-Government 39

40 Využívání egovernmentu k informování občanů a služeb souvisejících s problematikou životního prostředí; E-infrastruktura a její rostoucí význam v přemosťování digitální propasti s důrazem na poskytování on-line služeb pro začleňování znevýhodněných a zranitelných skupin (zdravotně postižení, chudí, ženy, děti a mládež, menšiny, atd.); Vícekanálové poskytování služeb, open government data, E-procurement; Rozšiřování trendů E-participation a mobile government. Index OSI je v principu složen ze čtyř dílčích hodnocení, která korespondují s hypotetickými úrovněmi rozvinutosti egovernmentu tzv. fázemi, přičemž zjednodušeně řečeno je fáze č. 1 fází základní a fáze č. 4 je fází plně rozvinutého egovernmentu. Jednotlivé fáze jsou popsány v následujícím textu. Propojené Transakční Rozšířené Vznikající Fáze 1 Vznikající informační služby Obrázek 11: Fáze rozvinutosti on-line služeb V první fázi pojmenované jako Vznikající informační služby (Emerging information services) poskytují webové stránky veřejné správy informace o zákonech, předpisech a relevantních službách poskytovaných státem. Občanům jsou dostupné aktuální i archivované informace, pro další informace mají k dispozici odkaz na další ministerstva či příslušné organizace. Fáze 2 Rozšířené informační služby Ve druhé fázi označené jako Rozšířené informační služby (Enhanced information services) umožňují vládní webové stránky rozšířenou jednosměrnou nebo jednoduchou obousměrnou komunikaci mezi veřejnou správou a občanem, např. formuláře a žádosti ke stažení. Stránky disponují také audio a video funkcionalitou a umožňují přepínání jazyků. Fáze 3 Transakční služby Ve třetí fázi s názvem Transakční služby (Transactional services) je definován stav, kdy webové stránky veřejné správy umožňují obousměrnou komunikaci s občany. Výměna dokumentů funguje s podporou některé z forem elektronického ověřování identity občana. Podporovány jsou nefinanční služby jako např. podání daňového přiznání, žádosti a povolení. Patří sem však i podpora finančních transakcí. Fáze 4 Propojené služby Ve čtvrté fázi označené jako Propojené služby (Connected services) využití on-line služeb zcela změnilo způsob, jakým veřejná správa komunikuje s občany. Webové stránky veřejné správy jsou proaktivní a používají Web 2.0 a jiné interaktivní nástroje. Elektronické služby jsou dostupné napříč všemi ministerstvy a dalšími úrovněmi veřejné správy. Veřejná správa se posunula více k zaměření na občana a služby jsou zaměřené na řešení jeho životních situací. V tomto prostředí jsou občané více zapojení do aktivit veřejné správy a rozhodování o její budoucí podobě Srovnání ČR podle souhrnného indexu EGDI Ze srovnání je patrné, že Česká republika se v hodnocení EGDI umístila až na 25. místě ze všech 28 zemí Evropské unie. Dílčí indexy však ukazují, že kritickým ohniskem špatného hodnocení je zejména index on-line služeb (OSI), podle jehož kritérií se ČR umístila až na předposledním, 27. místě. V porovnání s bezprostředními východními i západními sousedy bohužel ČR dosahuje absolutně nejhorších výsledků. Všechny čtyři sousední státy ČR se umístili na vyšších příčkách hodnocení a to vč. Polska a Slovenska. Za Českou republikou se z EU umístili už jen Kypr, Rumunsko a Bulharsko. 40

41 Vybrané země EGDI Celkem HCI TII OSI Celkem Fáze 1 Fáze 2 Fáze 3 Fáze 4 Rakousko Německo Polsko Slovensko ČR Tabulka 12: Pořadí ČR ve srovnání hodnot EGDI s ostatními členskými státy EU Zhodnocení výsledků ČR v dílčích indexech Index telekomunikační infrastruktury Z pohledu indexu telekomunikační infrastruktury se ČR rovněž umístila na nelichotivém 22. místě. Zde je však třeba brát ohled na dosažené absolutní skóre (s hodnotou 0,58), které je sice nižší v porovnání s evropským průměrem tohoto indexu (s hodnotou 0,69), ale odpovídá aktuálnímu stavu, kdy se telekomunikační infrastruktura ČR se nachází před generační obměnou (od metalických sítí k sítím nové generace, tzv. NGA/NGN, neboli sítím s převážně optickými prvky a nezávislým na charakteru přenášených služeb). V tomto ohledu ČR může své hodnocení v blízké budoucnosti ovlivnit velmi výrazně k lepšímu, i když za poměrně vysokých nákladů. V tomto směru je vhodné poznamenat, že aktuálně vzniká Národní plán rozvoje sítí nové generace (NPRSNG) a v rovině diskuzí je zatím vznik Národního koordinátora rozvoje sítí nové generace. Pro úspěšné adresování nedostatečného hodnocení v indexu telekomunikační infrastruktury by bylo vhodné zejména urychleně schválit strategickou koncepci (NPRSNG) a začít s její realizací. Při diskuzích o finální podobě strategie by pak bylo rozumné spíše (v souladu s požadavky Digitální agendy pro Evropu) prosadit ambiciózní řešení skokové změny a zabránit tak neefektivnímu vynakládaní prostředků z evropských fondů i veřejných rozpočtů na modernizaci morálně i technologicky zastaralé infrastruktury. Index lidského kapitálu Nejlepší hodnocení ČR dosahuje z pohledu indexu lidského kapitálu zde se ČR umístila na 12. místě (s absolutním skóre 0,88), nad průměrem Evropské unie (s hodnotou 0,86). Samozřejmě ani tato hodnota neznamená, že zde není žádný prostor ke zlepšení. Jakákoliv změna by však musela být strukturálního charakteru, na úrovni vzdělávání občanů ČR. Jednalo by se tedy spíše o dlouhodobou změnu koncepce, přičemž iniciativa by musela vycházet především od ministerstev školství či práce a sociálních věcí. Vzhledem k již dnes dobrému výsledku však žádné mimořádné iniciativy v tomto směru určitě nejsou prioritou. Index on-line služeb Z pohledu hodnocení indexu on-line služeb se ČR umístila v rámci EU na předposledním, tj. 27. místě (s absolutním skóre 0,37, přičemž průměr EU činí 0,63). Z detailních výsledků v rámci indexu vyplývá, že zcela nejhorší hodnocení, tedy poslední, 28. místo, bylo uděleno za Fázi 1, tj. za úroveň základního poskytování informací a služeb občanům a funkci základního rozcestníku, ze kterého se občan dostane k hledaným informacím. Výrazně lépe však nebyly ohodnoceny ani další fáze. Fáze 2 byla ohodnocena na 24. až 25. pozici. Fáze 3 obdržela ze všech čtyř fází nejlepší, i když stále nelichotivé, hodnocení 23. pozice v rámci EU. Fáze 4 označující plně rozvinutý egovernment pak obdržela hodnocení na úrovni 24. příčky. Celkově by se výsledek hodnocení indexu on-line služeb dal označit za kritický a je třeba přijmout opatření, která povedou k zásadnímu zlepšení Analýza výsledků hodnocení Digital Economy and Society Index Digital Economy and Society Index (DESI) 10 je hodnocení prováděné Evropskou komisí založené na komplexním indexu hodnotícím relevantními indikátory evropské digitální výkonnosti států EU a

42 mapující evoluci digitální konkurenceschopnosti členských států. Hodnocení probíhá průběžně a v tomto dokumentu použité informace vychází z dat vztahujících se k roku Země DESI Celkem Konektivita Lidský kapitál Používání internetu Integrace digitálních technologií Německo Rakousko ČR Slovensko Polsko Tabulka 13: Analýza výsledků hodnocení DESI Digitální služby veřejné správy V hodnocení podle indexu DESI se ČR umístila na 17. místě mezi členskými státy EU. V porovnání s hodnocením EGDI prováděném OSN (viz předchozí kapitolu) se jedná o lepší výsledek, avšak při detailnějším pohledu je zjevné, že lepší hodnocení ČR získala především z důvodu rozdílně nastavených kritérií. Index DESI je obdobně jako index EGDI složen z několika dílčích kritérií. V případě DESI se jedná o 5 dílčích kritérií a to sice: Konektivita Lidský kapitál Používání internetu Integrace digitálních technologií Digitální služby veřejné správy Ačkoliv je ČR celkově hodnocena relativně dobře, stále zaujímá z pohledu digitálních služeb veřejné správy nelichotivé 25. místo z celkem 28 členských států EU. Umístění ČR ilustruje i diagram hodnocení DESI pro ČR (viz Obrázek 13), ze kterého je patrné nejen podprůměrné umístění ČR v oblasti Digital Public Services z pohledu evropského průměru, ale i podprůměrné umístění v rámci tzv. klastru s nízkou výkonností Do tzv. klastru s nízkou výkonností jsou zařazeny následující státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko. 42

43 Obrázek 12: Hodnocení DESI pro Českou republiku (rok 2015) Analýza výsledků hodnocení Digital Agenda Scoreboard Hodnocení Digital Agenda Scoreboard 12 je pravidelně prováděno Evropskou komisí s cílem poskytnout srovnatelný pohled na postup jednotlivých členských států EU při plnění Digitální agendy pro Evropu. V této kapitole jsou použity výsledky z dílčího kritéria Míra použití egovernmentu občany 13. Ani v tomto hodnocení se ČR neumístila na předních příčkách, naopak v poslední sledované roky a byla ČR hodnocením zařazena na 23., resp. na 25. místo z celkem 28 členských států EU. Obrázek 13: Digital Agenda Scoreboard Z anglického egovernment use by citizens

44 Obrázek 14: Digital Agenda Scoreboard Analýza výsledků hodnocení Digital Single Market Hodnocení Digital Single Market 16 je rovněž pravidelně prováděno Evropskou komisí a sleduje různé parametry využívání digitálních technologií v zemích EU. Parametr hodnocený v této kapitole je parametr Veřejné služby 17. Parametr měří poměr elektronických a papírových formulářů podaných uživateli veřejných služeb veřejným autoritám. I v tomto hodnocení se ČR získala jedno z nejhorších hodnocení v rámci EU a umístila se tak s výsledkem 14 % hluboko pod evropským průměrem, který činí 33 %. Horší hodnocení už dostalo pouze Rumunsko a Bulharsko (viz Obrázek 16). Obrázek 15: Hodnocení Digital Single Market uživatelé egovernmentu Analýza výsledků hodnocení egovernment Benchmark report Hodnocení egovernment State of Play 18 bylo Evropskou komisí sestaveno v rámci průzkumu egovernment Benchmark report Hodnocení se skládá z několika dílčích kritérií. Monitorováno je zejména to, do jaké míry jsou státní služby poskytování on-line a jak jsou takto poskytované vnímány svými uživateli (User Centricity). Z tohoto hlediska se ČR se svým výsledkem 57 % řadí pod průměr Evropské unie, který činí 70 % Z anglického PUBLIC SERVICES

45 Dalším kritériem hodnocení je transparentnost (Transparent Government), přičemž sledována je zejména transparentnost při poskytování služeb, transparentnost veřejných organizací a transparentnost při nakládání s osobními daty. V této oblasti ČR získala pouze 29 %, což je opět podprůměrný výsledek (průměr EU 48 %). Dalším kritériem je přeshraniční mobilita (Cross Border Mobility) monitorující do jaké míry jsou egovernment služby občanům EU dostupné i v zahraničí. V tomto ohledu byla ČR vyhodnocena relativně dobrým výsledkem 39 %, což je pouze lehce pod průměrem EU, který činí 44 %. Posledním kritériem jsou tzv. klíčové předpoklady (Key Enablers). Tím jsou myšleny základní technická řešení dostupná on-line, jedná se o řešení elektronické identifikace (eid), elektronických dokumentů (edocuments), autenticity informačních zdrojů, elektronické úschovy (esafe) a využití principu jednotného přihlášení Single Sign On (SSO). Z pohledu klíčových indikátorů ČR se svým výsledkem 25 % zaujímá opět podprůměrnou pozici v rámci EU (průměrná hodnota 49 %). Hodnocení lze podle čtyř uvedených kritérií ještě dále rozdělit na 28 detailních, ty by však svou podrobností přesahovali úroveň detailu tohoto dokumentu. Lze však konstatovat, že pouze ve dvou těchto hodnoceních z celkem 28 dosahuje ČR výsledku, kterému lze přiznat označení nadprůměrný. Obrázek 16: Hodnocení ČR v oblasti "egovernment performance across policy priorities" V hodnocení Efektivní veřejná správa (Effective Government) jsou rozlišována tři dílčí kritéria. Prvním kritériem je, míra komunikace občana s veřejnou správou elektronickým způsobem (egov use), v němž ČR dosahuje mírně podprůměrného výsledku 43 % (průměr EU 46 %). Druhým kritériem je spokojenost občana jakožto uživatele egovernmentu a míra naplnění jeho očekávání (egov efficiency). Zde ČR dosahuje hodnoty 30 %, což je horší výsledek, než průměr EU 40 %. Třetím kritériem je průměr pravděpodobnosti opětovného použití a souhlas ztotožnění se s vnímanými benefity (Impact). I z tohoto hlediska ČR dosahuje mírně podprůměrného výsledku 66 % ve srovnání s průměrem EU (71 %). 45

46 Obrázek 17: Hodnocení ČR v žebříčku Effective Government V drtivé většině hledisek hodnocení egovernment State of Play dosahuje ČR v měřítku Evropské unie podprůměrných hodnot (viz Obrázek 17 a Obrázek 18) Dílčí hodnocení a doporučení Dílčí hodnocení Česká republika dosahuje ve všech posuzovaných externích hodnoceních vyspělosti egovernmentu podprůměrných výsledků při srovnání s členskými státy EU. Důvodem pro tento nelichotivý výsledek je zejména nízká dostupnost a reálná použitelnost a z toho plynoucí nízká adopce elektronizovaných služeb veřejné správy. Příčinu lze hledat zejména v nekoncepčním přístupu k budování nových elektronických služeb. Realizační projekty jsou zaměřeny zejména na technické zajištění služby, chybí však její propagace a aktivní podpora adopce. Ačkoliv je pro účely jednotného informačního místa a jakéhosi rozcestníku pro občany a právnické osoby, které potřebují řešit svou životní situaci, již zřízen portál veřejné správy, není jeho účel bezvadně naplněn. Stále tedy lze pozorovat nedostatek relevantních informací o již existujících elektronických službách veřejné správy. Velká většina služeb veřejné správy je navíc stále dostupná pouze v tradičním režimu, vyžadujícím fyzické podklady v papírové formě a osobní návštěvu klienta na věcně příslušném úřadu. Výše uvedené příklady faktických nedostatků však nejsou jediným důvodem špatného obrazu České republiky při hodnocení vyspělosti egovernmentu. Odborné útvary věcně příslušného ministerstva (MV) sice zodpovědně přistupují k poskytování informací pro účely těchto externích hodnocení a stav průběžně monitorují, výsledky hodnocení však zpětně nevstupují do rozhodovacího procesu o dalším směřování egovernmentu v ČR a nemají svůj obraz v žádné národní podobě. Česká republika pro své vnitřní potřeby aktuální stav vyspělosti egovernmentu nehodnotí, resp. nepoužívá pro takové hodnocení žádný jednotný a ucelený hodnotící rámec. Dostupná hodnocení tak mají zcela volnou povahu prostého textového komentáře, objevujícího se zejména ve strategických materiálech dalšího rozvoje egovernmentu (viz např. SRRVS). Tento postup je však značně nekoncepční a neumožňuje kontinuálně rozvíjet egovernment v ČR ve vazbě na nějaké přetrvávající cíle či principy. Textová zhodnocení stavu se totiž vždy váží k novým kritériím, která nejsou nikde dlouhodobě zakotvena. Nelze tedy sledovat vývoj v čase a zpětně posoudit, jakého bylo dosaženo pokroku od minulého hodnocení Dílčí doporučení V prvé řadě je vhodné změnit vnímání externích průzkumů vyspělosti egovernmentu ČR. Namísto externího procesu vyžadujícího informační vstupy je třeba tyto průzkumy vnímat jako možnost využití zcela zdarma poskytované a cenné zpětné vazby a možnost využití integrovaných hodnotících rámců pro potřeby vlastního hodnocení na národní úrovni. Výsledky hodnocení pak mohou velmi dobře posloužit jako jeden z nástrojů určení priorit dalšího rozvoje egovernmentu ČR. Nově předkládaný referenční model egovernmentu ČR (popsaný v kapitole 2.4) v sobě již obsahuje dílčí principy z hodnotících rámců používaných při provádění průzkumů vyspělosti egovernmentu členských států EU. Lze ho proto velmi jednoduše do budoucna využívat právě pro účely kontroly, zda navrhované rozvojové iniciativy egovernmentu směřují k naplnění cílové vize optimálního stavu egovernmentu nejen z pohledu ČR, ale rovněž z pohledu Evropské unie. 46