Démonia DIS č. 6/2019 DIS 06 / Informace GFŘ k problematice registrace k DPH, ve znění Dodatku č. 1

Transkript

1 DIS 06 /2019 Obsah: 1. Základní informace k dani silniční 2. Odpovědi na dotazy k dani silniční 3. Informace GFŘ k problematice registrace k DPH, ve znění Dodatku č. 1 Vážení přátelé, na vaše dotazy odpovídáme telefonicky každý pracovní den, kromě pátku, od 8 do 12 hodin. Pokud se vám např. nepodaří telefonické spojení, můžete své dotazy zasílat poštou, em nebo faxem, a to nepřetržitě 24 hodin denně. Praha

2 Vážení přátelé, na základě četných dotazů přinášíme v úvodu tohoto čísla našeho (Vašeho) DISu základní informace k dani silniční. Druhou část pak tvoří Informace GFŘ k problematice registrace k DPH, ve vazbě na novelizované znění zákona o DPH od Předmět daně Základní informace k dani silniční Dani silniční podléhají silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen "vozidla") registrovaná v ČR, provozovaná v ČR a používaná: a) poplatníkem daně z příjmů právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, blíže 17a a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), z níž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně z příjmů nebo b) poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů (dále jen "příjmy ze samostatné činnosti") Pro účely daně silniční je Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář a zdravotní pojišťovna veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob, se příjmy České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře, které nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob, určují, jako by tito poplatníci byli veřejně prospěšnými poplatníky daně z příjmů právnických osob. Předmětem daně silniční jsou vždy nákladní automobily s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny registrované v České republice a přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny registrovaná v České republice. Vznik a zánik daňové povinnosti je vymezen v 8 a 9 zákona o dani silniční. Předmětem daně nejsou: zvláštní vozidla, např. pracovní stroje samojízdné, traktory a jejich přípojná vozidla, ostatní vozidla (vozidla uvedená v zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů), vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka, speciální pásové automobily. Poplatník daně Poplatníkem daně silniční je ten, kdo: a) je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla, 1

3 b) užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla, nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně je rovněž: a) zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla, b) osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba, c) organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí, d) stálá provozovna podle právních předpisů upravujících daně z příjmů osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí se považuje za organizační složku podle 4 odst. 2 písm. c) zákona o dani silniční. Je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně. Registrační povinnost k dani Nový poplatník daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani silniční ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle 10 odst. 1 zákona o dani silniční. Snížení sazby daně: 25 % u vozidel používaných pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě (netýká se osobních automobilů) podle klasifikace produkce CZ-CPA, kód Podpůrné služby pro rostlinnou výrobu, je-li poplatníkem daně osoba provozující zemědělskou výrobu ( 6 odst. 5 zákona o dani silniční), 48 %, resp. 40 %, resp. 25 % do 108 měsíců od data první registrace vozidla ( 6 odst. 6 zákona o dani silniční); dle 6 odst. 9, resp. 10 zákona o dani silniční (bez ohledu na datum první registrace) se sazba daně snižuje o 100 % u nákladních automobilů a přípojných vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, a sazba daně se snižuje o 48 % u uvedených vozidel 12 a více tun, pokud: a) jsou tato vozidla používána veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob pouze k činnosti, z níž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně z příjmů, b) jsou tato vozidla používána fyzickou osobou pouze k činnosti, ze které nebo v přímé souvislosti se kterou neplynou příjmy ze samostatné činnosti (dříve příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti) podle zákona upravujícího daně z příjmů, nebo c) se jedná o výcviková vozidla podle právního předpisu upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která nejsou používána k činnosti, z níž: 1. plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů právnických osob, nebo 2. plynou příjmy ze samostatné činnosti (dříve příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti). Zvýšení sazby daně: 25 % u vozidel poprvé registrovaných v ČR nebo v zahraničí do ( 6 odst. 8 zákona o dani silniční). 2

4 Zakázané kombinace snížení, event. snížení a zvýšení sazby daně U téhož vozidla se současně nepoužije snížení sazby daně dle 6 odst. 6 a odst. 5, resp. 6 odst. 6 a odst. 10, event. snížení dle 6 odst. 10 a zvýšení dle 6 odst. 8 zákona o dani silniční. Příklad: Osoba provozující zemědělskou výrobu je poplatníkem daně za nákladní automobil s největší povolenou hmotností 10 tun, který je používán ke sklizňovým a posklizňovým pracím. Z tohoto důvodu vzniká za podmínek daných v 6 odst. 5 zákona o dani silniční u vozidla nárok na snížení sazby daně o 25 %. První registrace vozidla byla Z tohoto důvodu vzniká nárok na snížení sazby daně u tohoto vozidla o 48 %. V tomto případě však nelze uplatnit obě snížení. Poplatník uplatní výhodnější variantu a sazbu daně sníží o 48 %. Přiznání k dani silniční Daňové přiznání k dani silniční se podává u místně příslušného správce daně nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období s přihlédnutím k ustanovení 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), a to i v případech, jde-li o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce, nebo poplatníka, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. V případě přechodu daňové povinnosti (např. úmrtí poplatníka či zrušení právnické osoby) nebo při insolvenčním řízení se postupuje podle 239 až 245 daňového řádu. V daňovém přiznání se uvádějí i vozidla, která jsou osvobozena od daně (vyjma vozidel uvedených v 3 písm. a), b) zákona o dani silniční, tj. vozidel kategorie L a jejich přípojných vozidel a vozidel diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena vzájemnost. Daňové přiznání nepodávají poplatníci, kteří jsou provozovateli vozidla se sníženou sazbou podle 6 odst. 9 zákona o dani silniční, nemají-li daňovou povinnost u dalšího vozidla. Poplatník je povinen v daňovém přiznání daň sám vypočítat, uvést též případná osvobození, slevy na dani, vyčíslit jejich výši a daň zaplatit místně příslušnému správci daně ve lhůtě pro podání přiznání (částky zaplacené na zálohách na daň se započítávají na úhradu daně). Daň, záloha na daň a sleva na dani za jednotlivá vozidla se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Tiskopis daňového přiznání (vzor č. 16) a přílohy (vzor č. 15) je k dispozici na každém územním pracovišti příslušného finančního úřadu, v elektronické podobě ve formátu Adobe PDF jsou k dispozici ke stažení na adrese v nabídce Daňové tiskopisy. Elektronicky lze přiznání k dani silniční podat formou datové zprávy ve formátu a struktuře definované správcem daně, zveřejněné v dokumentaci na adrese a za podmínek zveřejněných ministerstvem financí. Datovou zprávu lze odeslat prostřednictvím Datové schránky nebo Daňového portálu tento způsob odeslání vyžaduje jednoznačnou identifikaci podatele. Pro tyto účely je možné využít: uznávaný elektronický podpis, přihlašovací údaje do datové schránky (ověření identity podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky), 3

5 dodatečné potvrzení nebo opakování podání písemnou nebo ústní formou ve lhůtě do 5 dnů od úvodního podání (tzv. e-tiskopis). Na Daňovém portálu je k dispozici aplikace pro elektronická podání pro finanční správu, v níž lze vyplnit elektronický formulář a vytvořit datovou zprávu, kterou je možno přímo z aplikace odeslat na společné technické zařízení správců daně nebo vytvořit vyplněný tiskopis daňového přiznání ve formátu PDF, který je možno vytisknout, opatřit podpisem a podat v listinné podobě. Podle 72 odst. 4 daňového řádu má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle 72 odst. 1 daňového řádu učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v 71 odst. 1 daňového řádu, tj. datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu nebo datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Zálohy na daň V průběhu zdaňovacího období má poplatník povinnost platit zálohy na daň ve výši 1/12 roční daňové sazby upravené podle ustanovení 6 odst. 5, 6 a 8 zákona o dani silniční za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo v rozhodném období podléhalo dani silniční. Poplatník daně, je-li provozovatelem nákladních automobilů a přípojných vozidel s největší povolenou hmotností 12 a více tun, kterým se dle 6 odst. 10 snižuje sazba daně o 48 %, platí pouze jednu zálohu na daň nejméně ve výši 70 % roční daňové povinnosti nejpozději do 15. prosince zdaňovacího období. Splatnost zálohy Rozhodné období I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí říjen, listopad Pokud zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla cestovní náhrady, může uplatnit denní sazbu daně ve výši 25 Kč, je-li to pro něho výhodnější a vozidlo nepodléhalo dani silniční již u provozovatele. Postup při placení záloh (denní sazbou nebo poměrnou částí roční daňové sazby) nelze u téhož osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla v průběhu zdaňovacího období měnit. Zvolený postup při placení záloh lze změnit při výpočtu daně v daňovém přiznání, přitom nelze kombinovat u téhož osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla roční a denní sazbu. V odůvodněných případech může správce daně stanovit zálohy na daň silniční nižší, popř. povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období ( 174 daňového řádu). 4

6 Platba daně Podrobnější informace o placení daně jsou uveřejněny na internetu Finanční správy sekce Daně nabídce Placení daní jak správně zaplatit daň. Daň za rok 2018 je splatná k Pokud je rozhodnutím správce daně prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, prodlužuje se stejně i lhůta pro placení daně silniční. Další informace ohledně placení daní lze nalézt na stránkách Finanční správy České republiky v článku Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2019 na adrese Odpovědi na dotazy k dani silniční Dotaz: Dozvěděl jsem se, že již nemůže vzniknout problém v případě polopřevodu při prodeji vozidla. Je mi známo, že problematika polopřevodů je v souvislosti s daní silniční poměrně často diskutovaná. Není mi však zcela jasná souvislost polopřevodu a daně silniční. Odpověď: Změna provozovatele vozidla se provádí podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění platných předpisů. Do mohlo docházet k situaci, že se původní vlastník vozidla odhlásil jako provozovatel vozidla z registru vozidel a nový vlastník se jako provozovatel nepřihlásil, popř. se přihlásil jako provozovatel s delší časovou prodlevou. Období, které nastalo od okamžiku odhlášení původního provozovatele do přihlášení nového provozovatele, bývá označováno jako tzv. polopřevod (tj. nastal stav, kdy nedošlo k dokončení zápisu změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel). V těchto případech se při určení osoby poplatníka daně silniční postupovalo podle ustanovení 4 odst.1 písm. b) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení je poplatníkem daně ten, kdo užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel. S účinností od byl zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, novelizován. Podle ustanovení 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, provádí zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě společné žádosti vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla. Z výše uvedeného je zřejmé, že zápis změny provozovatele se od provádí jedním právním aktem a při prodeji vozidla již tzv. polopřevod nemůže nastat. Přechodná ustanovení zákona č. 239/2013 Sb. (Čl. II) v této souvislosti stanovila fikci, že pokud nebyl ke dni u vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho vlastník ani nejpozději do nebyla podána žádost o zápis vlastníka do registru vozidel, považuje se silniční vozidlo za zaniklé. Dotaz: Půjčil jsem svému bratrovi na Slovensko automobil, jehož jsem vlastníkem i provozovatelem. Jedná se o dvounápravový nákladní automobil s největší povolenou hmotností 4 tuny, registrovaný v ČR. Bratr jej má odstavený na zahradě a používá jej 5

7 minimálně. Předpokládám tedy, že vzhledem k tomu, že je vozidlo celý rok v zahraničí, že daň silniční platit nebudu. Případnou daň si bratr vyrovná na Slovensku. Odpověď: Předmětem daně silniční jsou podle 2 odst. 3 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani silniční ), vždy vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Z hlediska předmětu daně nezáleží na tom, zda se takovéto vozidlo nachází v zahraničí či nikoliv. Vozidlo je předmětem daně silniční a daň je třeba přiznat a zaplatit v České republice. Podle ustanovení 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani silniční je poplatníkem daně ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla. Dotaz: Zakoupil jsem osobní automobil. Jako druh paliva je uvedeno NG. Mohu uplatnit osvobození od daně silniční za toto vozidlo? Odpověď: Dle ustanovení 3 písm. f) bod 3. zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani silniční ), jsou od daně osvobozena vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která používají jako palivo zkapalněný ropný plyn nebo stlačený zemní plyn. Dne nabyla účinnosti vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel (prováděcí předpis k zákonu č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů), jejíž přílohou č. 4 je Číselník paliv. Tímto číselníkem došlo v některých případech ke změně označení pro zápis údaje o palivu vozidla do registru vozidel, např. stlačený zemní plyn je nově označen zkratkou NG (dříve CNG). U vozidel pro dopravu osob nebo vozidel pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun používajících jako palivo stlačený zemní plyn lze uplatnit osvobození od daně dle ustanovení 3 písm. f) bodu 3 zákona o dani silniční. Dotaz: Půjčil jsem osobní automobil svému kamarádovi, který jej v roce 2015 občas používal k podnikání v České republice. Předpokládám tedy, že případnou daň silniční bude platit on, neboť toto vozidlo užívá k podnikání. Jsem vlastníkem a provozovatelem automobilu. Je můj názor správný? Odpověď: V tomto případě lze konstatovat, že Váš názor není správný. Jsou-li v případě osobního automobilu naplněny podmínky stanovené v 2 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, je poplatníkem daně silniční podle 4 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla. Dotaz: Ke svému podnikání používám nákladní automobil o hmotnosti 8 tun. Protože jej však nějakou dobu nebudu potřebovat, zagarážoval jsem tento automobil a dne jsem uložil registrační značku do depozita. Je správný můj předpoklad, že od května 2019 nebude vozidlo předmětem daně silniční? Odpověď: Problematika vyřazení silničního vozidla z provozu je upravena zejména v b12 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vyřadí 6

8 silniční vozidlo z provozu na základě žádosti vlastníka silničního vozidla, nebo zaniklo-li pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a ve lhůtě 14 dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebyla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. U vozidel, kterým vznikla daňová povinnost k dani silniční, zaniká tato povinnost v souladu s ustanovením 8 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, v kalendářním měsíci, v němž pominuly rozhodné skutečnosti tuto povinnost zakládající. U vozidel, u nichž v průběhu zdaňovacího období vznikne nebo zanikne daňová povinnost, činí daň poměrnou výši daňové sazby odpovídající součinu jedné dvanáctiny roční daňové sazby a počtu kalendářních měsíců počínaje počátkem zdaňovacího období nebo kalendářním měsícem, v němž vznikla daňová povinnost, do konce zdaňovacího období nebo do konce kalendářního měsíce, v němž zanikla daňová povinnost. Ve Vámi uvedeném případě bylo vozidlo vyřazeno z provozu dne Daňová povinnost tedy zanikla v průběhu v května 2019 a proto je v květnu 2019 vozidlo ještě předmětem daně silniční. V průběhu vyřazení vozidla z provozu, není toto vozidlo předmětem silniční daně. V měsíci, kdy dojde k ukončení vyřazení vozidla z provozu, opět vznikne daňová povinnost a vozidlo bude od tohoto měsíce předmětem daně silniční. Informace GFŘ k problematice registrace k DPH, ve znění Dodatku č. 1 Jedná se o informaci k problematice registrace k DPH, ve vazbě na novelizované znění zákona o DPH od Generální finanční ředitelství zaznamenalo opakující se dotazy podnikatelské veřejnosti vztahující se k registračnímu řízení k dani z přidané hodnoty, a to zejména v souvislosti s prověřováním výkonu ekonomické činnosti žadatelů o registraci k DPH a délkou registračního řízení. Účelem této informace je proto nejen připomenout obsah vybraných údajů potřebných pro správu daně v přihlášce k registraci k DPH (v textu dále také jako přihláška ) a některé aspekty procesu registračního řízení v rámci stávajících právních předpisů v kontextu existujících rizik v oblasti DPH, ale zejména upozornit na možnost podat souběžně s přihláškou přílohu týkající se doložení výkonu ekonomické činnosti žadatele o registraci, popř. i jiné přílohy prokazující naplnění ostatních zákonných podmínek v případě povinné registrace, nebo přílohy dokládající některé údaje nezbytné pro správu daně uváděné v přihlášce (skutečné sídlo, bankovní účet). Doložení těchto příloh společně s přihláškou je dobrovolné, nicméně se tím může samotný proces registrace urychlit. Tato informace poskytuje pouze základní přehled o problematice registrace k dani z přidané hodnoty zaměřený na registraci plátce a registraci identifikované osoby. K problematice registrace skupiny DPH 1) existují již dříve zveřejněné podrobné informační materiály, které jsou k dispozici na webové stránce: 7

9 Obdobně k ostatním aspektům souvisejícím s registrací k DPH byly již zveřejněny některé informace, např Důvody registrace k DPH 2) Z pohledu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ) existuje několik možností, jak se stát osobou registrovanou k DPH. Jedná se buď o registraci plátce (zákonnou, resp. povinnou nebo dobrovolnou) nebo o registraci identifikované osoby (zákonnou nebo dobrovolnou). a) Povinná registrace plátce Důvody vzniku povinné registrace: 6 ZDPH: Plátcem se stane osoba povinná k dani 3) se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat 4) za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Tato osoba se stává plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle ZDPH plátcem dříve. 6b odst. 1 ZDPH: Osoba povinná k dani je plátcem ode dne nabytí majetku, pokud nabývá tento majetek pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, nebo od plátce nabytím obchodního závodu. 6b odst. 2 ZDPH: Osoba povinná k dani je plátcem ode dne zápisu přeměny právnické osoby do veřejného rejstříku nebo jemu odpovídající evidence vedené podle práva příslušného státu, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění zanikající nebo rozdělované právnické osoby, která byla plátcem. 6c odst. 1 ZDPH: Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která poskytuje služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, nebo která uskutečňuje zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, a to prostřednictvím své provozovny umístěné mimo tuzemsko, je plátcem ode dne poskytnutí těchto služeb nebo dodání tohoto zboží. 6c odst. 2 ZDPH: Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována, nebo plnění, na která se použije zvláštní režim jednoho správního místa, je plátcem ode dne uskutečnění tohoto zdanitelného plnění. 6c odst. 3 ZDPH: Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, není osvobozenou osobou a uskuteční dodání zboží do jiného členského státu (dále jen JČS ), které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska touto osobou, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, a to osobě, pro kterou je pořízení zboží v JČS předmětem daně, je plátcem ode dne dodání tohoto zboží. 6d ZDPH: Osoba povinná k dani, která je členem skupiny a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku svou částí umístěnou mimo tuzemsko, s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována, je plátcem ode dne uskutečnění tohoto plnění. 8

10 6e ZDPH: Dědic, který majetek nabyl po zemřelém plátci a který pokračuje v uskutečňování ekonomických činností, je plátcem ode dne přechodu daňové povinnosti zůstavitele. Účinností zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní účinného od , došlo ke zrušení specifické úpravy registrace a postupů při správě daně z přidané hodnoty u společnosti 5). Nové podmínky v ZDPH jsou postaveny na samostatném (individuálním) působení každého společníka (člena) společnosti a jsou v souladu s obecnými principy daně z přidané hodnoty. Nově od postupují tedy společníci společnosti podle obecných ustanovení ZDPH. Nicméně dle přechodných ustanovení mohou do pouze společníci společností vzniklých před účinností novely ZDPH a tvořených ke dni účinnosti novely plátci postupovat podle ustanovení ZDPH ve znění účinném do , tj. posuzovat splnění podmínek registrace dle původní právní úpravy. Detailnější informace k této problematice jsou předmětem Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od , která byla zveřejněna na webové stránce Přihláška k registraci u povinných registrací plátce: Osoba povinná k dani uvedená v 6 ZDPH je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat ( 94 odst. 1 ZDPH). Plátce uvedený v 6b až 6e ZDPH je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem ( 94 odst. 2 ZDPH). b) Dobrovolná registrace plátce Kromě výše uvedených podmínek, při jejichž splnění se stává osoba povinná k dani plátcem DPH, připouští ZDPH u osob povinných k dani i registraci dobrovolnou. Přihláška k registraci u dobrovolných registrací plátce: Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, může podat přihlášku k registraci dle 94a odst. 1 ZDPH. Tato osoba je plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována ( 6f odst. 1 ZDPH). Osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, může podat přihlášku k registraci dle 94a odst. 2 ZDPH. Tato osoba je plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována ( 6f odst. 2 ZDPH). Dle 94a odst. 3 ZDPH přitom platí, že osoba povinná k dani uvedená v 94a odstavci 1 nebo 2 ZDPH může podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy jí byla zrušena registrace plátce z důvodu závažného porušení povinností vztahujících se ke správě daně. 9

11 c) Povinná registrace identifikované osoby Důvody vzniku povinné registrace identifikované osoby: 6g ZDPH: Osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani jsou identifikovanými osobami, pokud v tuzemsku pořizují zboží z JČS, které je předmětem daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, ode dne prvního pořízení tohoto zboží. 6h ZDPH: Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, pokud se jedná o poskytnutí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi. 6i ZDPH: Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v JČS podle 9 odst. 1 ZDPH, s výjimkou poskytnutí služby, které je v JČS osvobozeno od daně. Přihláška k registraci u povinných registrací identifikované osoby: Identifikovaná osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou ( 97 ZDPH). d) Dobrovolná registrace identifikované osoby S účinností od 1. ledna 2015 je umožněna dobrovolná registrace identifikované osoby. Důvodem byly soukromoprávní obtíže při sjednávání podmínek transakce, pokud odběratel (příp. dodavatel) neměl včas k dispozici DIČ pro účely DPH. Registrace identifikované osoby pro účely pořízení zboží z JČS: Jako identifikovaná osoba se může dobrovolně registrovat osoba 6), která bude pořizovat zboží z JČS. Přihláška k registraci se podává dle 97a odst. 2 ZDPH. Tato osoba je identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována ( 6k ZDPH). Registrace identifikované osoby pro účely přijetí služby nebo pořízení vybraných typů zboží s místem plnění v tuzemsku a poskytnutí služby s místem plnění v JČS: Jako identifikovaná osoba se může dobrovolně registrovat ( 97a odst. 2 ZDPH) i osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která bude přijímat službu, nebo pořizovat vybrané typy zboží s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, nebo bude poskytovat službu s místem plnění v JČS, a to ještě před samotným přijetím nebo poskytnutím tohoto plnění. Konkrétní právní úprava je obsažena v 6l ZDPH 7). Registrace identifikované osoby pro účely využití režimu jednotného správního místa: Zákon dále umožňuje registraci osobě povinné k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku pro účely poskytování telekomunikačních a elektronicky poskytovaných služeb nebo služeb rozhlasového a televizního vysílání osobám nepovinným k dani z 10

12 jiných členských států ještě před tím, než začnou tyto služby poskytovat 8). Konkrétní právní úprava je obsažena v 6j ZDPH a dále v 97a odst. 1 ZDPH 9). 2. Registrační řízení důvod prověřování přihlášek k registraci Dle zjištěné praxe dochází v určitých případech k zapojování účelově zaregistrovaných osob do řetězců obchodních transakcí, přičemž jediným cílem vstupu těchto osob do systému DPH není reálná ekonomická činnost, ale vytvoření podmínek pro fungování organizovaného podvodu na DPH (zjednodušeně řečeno daň zůstává zaregistrovanou rizikovou osobou na výstupu neuhrazena, zatímco odběratel rizikové osoby uplatňuje nárok na odpočet daně). K fiskální ztrátě (účelově neuhrazené dani při současném čerpání nároku na odpočet daně) tak dochází v konkrétních případech detekovaných podvodů na DPH na území České republiky, nebo v jiném členském státě. Případy podvodů na DPH, popř. také zneužitím systému DPH, se již delší dobu zabývá judikatura Soudního dvora Evropské unie i některá rozhodnutí soudů na národní úrovni. Základním preventivním obranným mechanismem proti vzniku organizovaných podvodů na DPH a dnes již běžně aplikovanou praxí i v řadě jiných členských států Evropské unie je důsledné a cílené prověřování přihlášek k registraci. Toto prověřování má za cíl zamezit vstupu rizikových subjektů do systému DPH. Konečným výsledkem této snahy je omezení možností vzniku daňových podvodů na DPH a tím i vytvoření bezpečnějšího prostředí pro již registrované plátce. Cílem postupů finanční správy v tuzemsku v dané oblasti není plošné prověřování všech žadatelů o registraci k DPH. V první fázi se využijí zejména údaje z přihlášky k registraci k DPH, příloh k této přihlášce, které dobrovolně předloží samotný žadatel o registraci k DPH, informace z obchodního či živnostenského rejstříku a informace získané při plnění povinností na dani z příjmů a jiných daních. Na základě vyhodnocení těchto prvotních údajů přistoupí správce daně pouze u osob, u kterých vznikly pochybnosti o správnosti nebo úplnosti registračních údajů, k prověření v rámci postupů k odstranění pochybností v registračních údajích nebo jiných postupů v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ). Při registraci plátce postupuje správce daně v souladu s daňovým řádem, pokud ZDPH nestanoví jinak. Vlastní registrační řízení je správcem daně vedeno v souladu s 125 až 131 daňového řádu. Správce daně dle 129 odst. 1 daňového řádu rozhodne o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně 10). V případě, že správce daně dospěje k závěru, že údaje uvedené daňovým subjektem v přihlášce k registraci vzbuzují oprávněné pochybnosti o jejich správnosti či úplnosti, vyzve daňový subjekt podle 128 odst. 1 daňového řádu, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a to ve lhůtě stanovené správcem daně. Při postupu k odstranění pochybností v registračních údajích správce daně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu může mimo jiné 11) požadovat doložení splnění základní zákonné podmínky pro dobrovolnou registraci i pro registraci ze zákona, tj. že žadatel o registraci je osoba povinná k dani ve smyslu 5 odst. 1 ZDPH, tj. osoba, která podle zákona samostatně uskutečňuje reálnou ekonomickou činnost. Ekonomická činnost je zejména definována v 5 odst. 3 ZDPH jako činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně 11

13 důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu 12). Pro účely registrace k DPH jsou zohledňovány také situace, kdy je vykonávána alespoň přípravná podnikatelská činnost. Rovněž tyto přípravné činnosti doložené např. věrohodným a konzistentním ekonomickým záměrem, podnikatelským plánem, investičními výdaji (pořízení majetku pro výkon ekonomické činnosti), apod., mohou být považovány za ekonomickou činnost. Správce daně tedy může zejména u nově vzniklých subjektů požadovat doložení splnění této základní podmínky pro registraci k DPH, např. může požadovat doložení informace, jakou konkrétní ekonomickou činnost bude daňový subjekt uskutečňovat, kde ji bude uskutečňovat, jak bude tato činnost zabezpečena po stránce personální, materiální, technické, finanční apod. K urychlení procesu registrace může dojít, pokud daňový subjekt sám spolu s přihláškou k registraci doloží reálný výkon své ekonomické činnosti /podrobněji viz bod 3b) této informace/. Pokud správci daně nevzniknou pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů v přihlášce k registraci, ekonomická činnost žadatele o registraci k DPH je známa a žadatel (dlouhodobě) řádně plní povinnosti v oblasti daně z příjmů fyzických osob nebo daně z příjmů právnických osob, popř. v oblasti jiných daní, ani nevykazuje žádné znaky rizikového chování, nemusí správce daně přistoupit k důslednějšímu prověřování. Obecně však platí, že pokud žadatel o registraci nedoloží ekonomickou činnost nebo pokud správce daně učiní na základě (byť nepřímých) důkazů objektivní závěr, že registrace k DPH může být využita podvodným způsobem, rozhodne o zamítnutí registrace. Tento postup správce daně je i v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie 13). 3. Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty a) Jak podat přihlášku Přihláška k registraci plátce se podává pouze elektronicky / 101a odst. 2 písm. b) ZDPH/, a to včetně příloh. Tato zákonná povinnost způsobu podávání přihlášky k registraci k DPH neplatí pouze pro identifikované osoby 14), i zde lze však doporučit elektronické podání 15). U povinných registrací musí být přihláška podána v zákonných lhůtách (blíže viz bod 1 této informace podle jednotlivých typů povinné registrace). b) Přílohy přihlášky Spolu s přihláškou lze také předložit i další dokumenty (ve formě příloh), které slouží k prokázání zásadních skutečností uvedených v přihlášce. S výjimkou povinných příloh u osob, které nemají sídlo nebo provozovnu v České republice (viz níže) je poskytnutí těchto dokumentů v okamžiku podání přihlášky zcela dobrovolné. 12

14 Příloha přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty informace o ekonomické činnosti Jako nová možnost zrychlení vlastního registračního řízení byl vytvořen jednotný vzor Příloha přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty informace o ekonomické činnosti. Tato příloha je k dispozici na webové stránce: Přílohu může žadatel o registraci připojit k přihlášce k registraci formou tzv. jiné přílohy /více viz bod 3 c) této informace/. Využití této přílohy k přihlášce je doporučeno zejména v případech žadatelů o registraci, jejichž ekonomická aktivita je v počáteční fázi a správce daně má o jejich činnosti velice málo informací. Podrobné vyplnění této přílohy poskytne správci daně potřebné detaily, které vykreslují aktuální, případně plánované ekonomické aktivity daňového subjektu. Tvrzené skutečnosti je vhodné podložit připojením důkazního materiálu (např. vypracovanými projekty, obchodními plány, rámcovými smlouvami, fakturami atd.). Vlastní poskytnutí informací správci daně ve formě této přílohy však nevylučuje možnost zahájení postupu k odstranění pochybností v registračních údajích, tento postup správce daně zahájí vždy, když mu vzniknou pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v přihlášce k registraci. Zaslání vyplněné přílohy dokládající výkon reálné ekonomické činnosti však může vzniku těchto pochybností zabránit. Přílohy dokládající skutečné sídlo (položka 04 přihlášky) Skutečné sídlo podle 4 odst. 1 písm. i) ZDPH je zásadní údaj v přihlášce nezbytný pro správu daně 16). Zejména pokud by v přihlášce právnické osoby bylo uvedeno skutečné sídlo lišící se od sídla zapsaného v obchodním rejstříku, měly by být přiloženy listiny či jiné důkazní prostředky nasvědčující tomu, že jde o místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení. Žadatel sídlící v prostorách, které nejsou v jeho vlastnictví, může doložit předložením písemností dokládajících nájemní či jiný vztah k prostorám označeným v přihlášce jako skutečné sídlo (např. smlouva o pronájmu nebytových prostor uzavřená s vlastníkem či pronajímatelem). Přílohy dokládající důvody povinné registrace (položka 06 přihlášky) Registrační řízení může rovněž urychlit přiložení dokladů prokazujících vznik povinné registrace. Mohou jimi být u registrace plátce např. faktury dokládající dosažení obratu včetně přehledu obratu za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců (registrace dle 6 odst. 1 ZDPH), doklad o nabytí majetku (registrace dle 6b ZDPH), doklady dokládající poskytnutí služby či dodání zboží (registrace dle 6c ZDPH), doklad o uskutečnění zdanitelného plnění (registrace dle 6d ZDPH). U registrace identifikované osoby mohou být doklady prokazujícími zákonnou registraci např. daňové doklady a písemnosti související s pořízením zboží z JČS (registrace dle 6g ZDPH), doklady a písemnosti související s přijetím zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (registrace dle 6h ZDPH), doklady a písemnosti související s poskytnutím služby s místem plnění v JČS dle 9 odst. 1 ZDPH (registrace dle 6i ZDPH). 13

15 Příloha dokládající bankovní účty (položka 11 přihlášky) Doporučenou přílohou přihlášky je také smlouva o vedení účtu (příp. potvrzení příslušné banky, že vlastníkem účtu uváděného v přihlášce je žadatel o registraci). V případě, že vlastníkem účtu není sám žadatel o registraci, pak je vhodné doložit smlouvu o vedení účtu nebo alespoň potvrzení příslušné banky o tom, kdo je vlastníkem tohoto účtu. Uvedené platí, pokud nejsou, nebo nebyly příslušné smlouvy správci daně předloženy v rámci registrace k jiným daním. Povinné přílohy (položka 14 přihlášky) Pokud podává přihlášku k registraci k DPH osoba, která nemá sídlo nebo provozovnu v České republice 17), jsou povinnými přílohami: osvědčení o registraci k DPH nebo obdobné dani v jiné zemi, povolení k podnikatelské činnosti, výpis z obchodního rejstříku (zahraničního), event. jiné přílohy. Všechny tyto přílohy musí být úředně ověřené kopie originálních dokumentů a jejich překlady do českého jazyka. V případě nedoložení úředně ověřeného překladu si správce daně dle 76 odst. 2 daňového řádu může úředně ověřený překlad dodatečně vyžádat. Přílohy musí dostatečně a hodnověrně doložit identifikaci žadatele. c) Jak podat přílohy k přihlášce Veškeré přílohy přihlášky k registraci se podávají primárně elektronicky 18), jako tzv. jiná příloha, která je součástí formuláře přihlášky k registraci zveřejněné na webových stránkách Finanční správy ČR /viz bod 3 a) této informace/. Součet velikostí všech souborů přiložených k přihlášce k registraci v elektronické podobě (tzv. e-příloh) podávaných prostřednictvím Daňového portálu může být nejvýše 4 MB 19). Jsou-li vkládány jako příloha obrázky vzniklé skenováním nebo pořízené digitálním fotoaparátem, doporučujeme pro snížení jeho velikosti pro přenos (a současně zachování čitelnosti) nastavit rozlišení 120 DPI a použít JPG kompresi stupně 9. Tyto parametry nastavíte s pomocí vašeho programu pro zpracování fotografií nebo programu pro ovládání skeneru. V případě nutnosti lze přílohy, jejichž celková velikost přesahuje stanovený limit, řešit např. jejich postupným jednotlivým zasláním jako Obecnou písemnost prostřednictvím EPO. Poznámky: 1) Dle 5a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p., se skupinou pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle 95a ZDPH. Pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny sídlo, místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny. Skupina se dle 5 odst. 1 ZDPH považuje za samostatnou osobu povinnou k dani. 2) Žadatel o registraci uvádí v přihlášce konkrétní ustanovení ZDPH, podle kterého se stává plátcem ( 6 až 6f ZDPH), nebo identifikovanou osobou ( 6g až 6l ZDPH). 3) Definice osoby povinné k dani je uvedena v bodu 2 této informace. 14

16 4) Obrat je definován v 4a ZDPH jako souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za zdanitelné plnění, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku. 5) Společnost je vymezena v zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6) Osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani. 7) Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována, pokud od osoby neusazené v tuzemsku bude přijímat zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (pokud se jedná o poskytnutí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi), nebo bude poskytovat službu s místem plnění v JČS podle 9 odst. 1 ZDPH, s výjimkou poskytnutí služby, které je v JČS státě osvobozeno od daně. 8) Resp. v případě, že tato osoba není plátcem, je pro účely použití režimu jednotného správního místa povinna se stát identifikovanou osobou. 9) Podle 6j ZDPH osoba povinná k dani, která není plátcem, se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, je identifikovanou osobou ode dne následujícího pro dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba zaregistrována. V souladu s 97a odst. 1 ZDPH může osoba povinná k dani podat přihlášku k registraci, pokud má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, není plátcem a bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa. 10) Pro běh lhůty pro správce daně platí pravidlo uvedené v 34 daňového řádu, resp. běh lhůty pro vydání rozhodnutí o registraci pro správce daně, který je závislý na okamžiku podání žadatelem o registraci, se staví vydáním rozhodnutí (např. výzvy k odstranění pochybností v registračních údajích), kterým je subjekt vyzván k určité formě součinnosti, do pátého pracovního dne, kdy dojde k požadované součinnosti. 11) Přihláška k registraci může být správcem daně prověřována z pohledu přípravy či výkonu ekonomické činnosti i s ohledem na další aspekty chování a jednání žadatele o registraci, a to konkrétně z hlediska kontaktnosti a spolupráce žadatele se správcem daně, z hlediska faktičnosti sídla či místa podnikání, z hlediska propojenosti osob a zapojení osob, jež figurují v již zjištěných daňových podvodech, i z pohledu spolehlivosti příp. nespolehlivosti. 12) Podle 5 odst. 3 ZDPH samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti. 13) Např. bod 30 rozsudku C-527/11 Lotyšsko vs. Ablessio SIA: Členské státy mohou v souladu s čl. 273 prvním pododstavcem směrnice 2006/112/ES legitimně 15

17 přijmout opatření, která mohou zabránit zneužití identifikačních čísel zejména podniky, jejichž činnost, a v důsledku toho postavení osoby povinné k dani, by byly čistě fiktivní. 14) Identifikované osobě nevzniká povinnost činit podání elektronicky dle ZDPH, ale tato povinnost jí plyne, pokud má tato osoba nebo její zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem ( 72 odst. 4 daňového řádu). Od , resp. účinností ust. čl. V., bodů 238 a 239 zákona č. 80/2019 Sb. má identifikovaná osoba povinnost podat přihlášku k registraci elektronicky. 15) Konkrétní podobu přihlášky najdete např. na adrese: (Kroky: Elektronická podání pro finanční správu Elektronické formuláře Registrace Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty platná od ). Stručný přehled možností elektronického podání je možné nalézt na webových stránkách: Podrobné informace k elektronickému podávání pro finanční správu jsou k dispozici na webových stránkách: Přihláška k registraci zasílaná datovou zprávou, musí být v souladu s Pokynem GFŘ- D-24, kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy, ve formátu.xml a struktuře odpovídající XSD schématům definovaným a zveřejněným na adrese: 16) Podrobněji ke skutečnému sídlu viz také Upozornění GFŘ, které je dostupné na: 17) V případě, že se jedná o osobu povinnou k dani, která nemá sídlo podle daňového řádu nebo místo pobytu podle daňového řádu anebo provozovnu v České republice, je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, proto by měla být přihláška adresována tomuto úřadu viz. informace na webové stránce 18) To neplatí pro podávání příloh přihlášky k registraci k DPH pro identifikované osoby do (Od , resp. účinností ust. čl. V., bodů 238 a 239 zákona č. 80/2019 Sb. má identifikovaná osoba povinnost podat přihlášku k registraci elektronicky; povinnost elektronického podání se vztahuje i na přílohy přihlášky k registraci). 19) To neplatí při zasílání přihlášky prostřednictvím datové schránky, kde je 5 vyhlášky č. 194/2009 o užívání a provozování informačních schránek stanovena maximální velikost datové zprávy dodávané do datové schránky na 20 MB. 16