VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 GABRIELA HESKE

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 GABRIELA HESKE

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PODNIKOVÁ EKONOMIKA Vysoká škola ekonomie a managementu / info@vsem.cz /

3 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Implementace legislativních povinností v oblasti BOZP do společnosti s využitím nástrojů systémových norem managementu. 1/2014 TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Gabriela Heske / PE 33 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA Ing. Luděk Maryška JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použila pouze literární prameny v práci uvedené , Praha: podpis studenta PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Vysoká škola ekonomie a managementu / info@vsem.cz /

4 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Implementace legislativních povinností v oblasti BOZP do společnosti s využitím nástrojů systémových norem managementu Implementation of legislative requirements in the OH&S area into a company using the tools of management system Autor: Gabriela Heske

5 Souhrn Bakalářská práce se zabývá problematikou implementace legislativních požadavků v oblasti BOZP do uvažované společnosti a to při využití nástrojů systémových norem. K napsání práce autorku, manažerku lidských zdrojů, přivedla její pracovní praxe, kdy byla před tento problém postavena. V rámci teoreticko-metodologické části se práce věnuje systémovým normám, jejich popisu a jejich základním principům, dále pak definuje oblast legislativy týkající se problematiky BOZP, přičemž vychází z rešerše legislativy, literatury a norem. V prakticko-analytické části práce autorka využívá zjištěné teoretické poznatky, které na základě svých zkušeností implementuje do uvažované společnosti, přičemž stanovuje harmonogram a praktické naplnění požadavků jak norem, tak legislativy. Souhrnným záměrem práce je sestavit orientační návod na implementaci systému managementu BOZP do uvažovaného typu společnosti. Summary The thesis is about the implementation of the legislative requirements in occupational health and safety area in considered company, using the tools of system standards. A real situation, in which the author, HR manager, had to deal with this problematic in her work experience, brought her to writing this thesis. The theoretical-methodological part of the thesis deals with system standards, their description and basic principles, as well as defines OHS legislation, based on the research of legislation, literature and standards. In the practical-analytical part of this thesis the author uses established theoretical knowledge from the theoretical part, which she, based on her work experience, is implementing to the considered company, setting the timing and the practical fulfillment of the requirements of both standards and legislation. The goal of this work is to design guidance in the implementation of the OHS management system into a considered type of company.

6 Klíčová slova: Bezpečnost a ochrana zdraví, systém managementu, legislativní požadavky, implementace, hodnocení. Keywords: Occupational health and safety, management system, legislative requirements, implementation, assessment. JEL Classification: L15 - Information and Product Quality; Standardization and Compatibility J81 - Working Conditions K32 - Environmental, Health, and Safety Law

7

8 Obsah 1 Úvod Teoreticko-metodologická část práce Systémy managementu Historie systémů managementu Přehled norem systému managementu Základní přístupy systému managementu Zásady managementu kvality Procesní přístup Systémový přístup Přístup neustálého zlepšování Integrace systémů managementu ČSN OHSAS 18001: Všeobecné požadavky, politika BOZP Plánování Implementace a provoz Kontrola Přezkoumání systému managementu Legislativní povinnosti společností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Identifikace rizik, základ normy OHSAS Ostatní oblasti související s BOZP Analytická/praktická část práce Zavedení systému managementu První fáze zavádění systému managementu Druhá fáze zavádění systému managementu Třetí fáze zavádění systému managementu Vstupní hodnocení souladu - implementace systému ověření funkčnosti systému Vstupní hodnocení souladu Implementace systému Ověření funkčnosti systému Závěr Literatura Přílohy

9 Seznam zkratek BOZP ISO OHSAS ČSN OOPP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci International Organization for Standardization Occupational Health and Safety Assessment Specification Česká technická norma Osobní ochranné pracovní pomůcky

10 Seznam tabulek Tabulka 1 Normy systémů managementu... 4 Tabulka 2 Zákoník práce proti OHSAS Tabulka 3 Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik - Směry hodnocení rizik určené legislativou Tabulka 4 Příklad programu pro BOZP Tabulka 5 Hodnocení otázek k internímu auditu... 35

11 Seznam obrázků Obrázek 1 Proces a jeho hodnocení... 6 Obrázek 2 Demingův cyklus... 7 Obrázek 3 Struktura systému managementu dle OHSAS Obrázek 4 Příklad politiky BOZP Obrázek 5 Dohoda o koordinaci BOZP na společném pracovišti Obrázek 6 Příklad popisu pozice v katalogu Obrázek 7 Příklad ošetření pracovního úrazu v pracovním řádu... 32

12 1 Úvod Bakalářská práce se bude zabývat implementací legislativních povinností v oblasti BOZP do malé rozvíjející se společnosti za využití systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzhledem k požadavkům zákazníků bylo vedením společnosti rozhodnuto o implementaci integrovaného systému managementu kvality, environmentu a BOZP. Autorka práce byla na pozici HR manažerky a člena vedení společnosti zvolena představitelem vedení, tedy osobou odpovídající za implementaci a budoucí udržování systému managementu. Na počátku bylo potřeba, aby se autorka seznámila se systémy managementu, související legislativou, a poté začala prakticky naplňovat požadavky obou oblastí se zohledněním potřeb uvažované společnosti. Prvním cílem bakalářské práce je přehledně zpracovat povinnosti společnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to v rozsahu potřebném pro danou společnost. Druhým cílem práce je navrhnout postup integrace oblasti BOZP do systému managementu kvality a environmentu. Spojením obou výše zmiňovaných cílů se autorka bude snažit dosáhnout zpracování orientačního návodu k implementaci integrovaných systémů managementu do obdobného typu společnosti. V rámci praktické části práce autorka odpovídá na základní otázky problematiky systémů managementu, tedy čím se problematika řídí, jaký je postup pro dané řešení v dané společnosti a jak prakticky naplnit definované požadavky. Bakalářská práce je členěna na část teoreticko-metodologickou a prakticko-analytickou. Teoreticko-metodologická část se zabývá systémovými normami, třemi vybranými zásadami managementu kvality, kterými jsou systémový a procesní přístup a princip neustálého zlepšování. Dále se v teoretické části autorka věnuje požadavkům normy OHSAS včetně jejich legislativního rámce. V této části práce autorka vychází z provedené rešerše literatury, legislativy a systémových norem. Prakticko-analytická část práce obsahuje úvodní popis uvažované společnosti, popis praktického zavádění systému managementu v jednotlivých časových fázích, vstupní hodnocení souladu a ověření funkčnosti systému. Praktická část práce vychází jednak z poznatků z teoretické části práce a jednak z autorčiny praktické zkušenosti s problematikou nabyté pozorováním a řízenými rozhovory s vedoucími pracovníky v dané společnosti. Z důvodu zachování rozsahu práce a jejího zaměření na oblast BOZP se autorka v práci blíže nezabývá oblastí environmentu. 1

13 2 Teoreticko-metodologická část práce Teoreticko-metodologická část práce vychází z rešerše literatury, legislativy a podrobného zkoumání systémových norem v rozsahu potřebném pro základní návrh řešení pro danou společnost v rámci praktické části práce. 2.1 Systémy managementu V rámci subkapitoly věnované systému managementu kvality a managementu bezpečnosti a ochrany při práci se práce zabývá stručnou exkurzí do historického vývoje systémů managementu a jejich základním členěním Historie systémů managementu Nenadál (Nenadál 2011, str. 16) uvádí, že už sama Aristotelova definice jakosti je důkazem toho, že zájmem člověka o jakost není pouze novodobou záležitostí. Za všechny příklady ocitujme pouze část z dopisu cara Petra I.: Přikazuji hospodáře Tulské zbrojní továrny Kornila Běloglava bít knutou a poslat na práce do klášterů, protože on, mizera, si dovolil prodat vojsku gosudarovu špatné ručnice. A hlavního staršinu Frola Fukse nařizuji zbít knutou a poslat do Azova, aby nedával kolek na špatné zbraně. Nařizuji zbrojní kanceláři přestěhovat se do Tuly a dnem i nocí dohlížet na jakost zbraní. Ať sekretáři i podsekretáři dávají pozor, jak staršina dává značky a budou-li mít podezření, ať sami prověří buď prohlédnutím nebo střelbou. A dvě pušky ať měsíčně střílejí, dokud se nerozbijí. Kdyby se stalo, že vojsko, zvláště pak v boji, by utrpělo ujmu pro nepozornost sekretářů, nařizuji bít je nelítostně na holou.... K historii kvality je, jak je patrné z dopisu cara Petra I., na prvním vývojovém stupni kvalita výrobků a později služeb, proto jsou tyto systémy velmi podrobné. Vývoj systémů zabezpečování jakosti ve dvacátém století je možné dle Nenadála (Nenadál 2011, str. 17) shrnout do následujících etap: 1. etapa vzniká na přelomu 19. a 20. století za materiálové vstupy, výrobu a kvalitu produktu ručí dělník; 2

14 2. etapa nastává od roku 1920 k řízení jakosti je určen odpovědný pracovník technický kontrolor; 3. etapa nastává od roku 1940 dochází k využití statistických metod, kontrola kvality není stoprocentní, ale výběrová; 4. etapa nastává od roku 1960 dochází k řízení jakosti v rámci celého podniku CWQC (Company Wide Quality Control), nikoli pouze ve výrobním procesu; 5. etapa nastává od roku 1975 vzniká strategický model řízení TQM (Total Quality Management); 6. etapa nastává od roku 1987 dochází k vytvoření řady norem ISO 9000; 7. etapa nastává od roku 1999 integrací systémů managementu jakosti, péče o životní prostředí a BOZP vzniká model GQM (Global Quality Management). Jak uvádí Veber (Veber 2010, str ), oblastí bezpečnosti práce se zbývali již Egypťané 1500 let před naším letopočtem. S rozvojem vyspělých civilizací a potažmo průmyslu tato oblast nabírala na důležitosti. V roce 1987, jak dále uvádí Veber, byl přijat Jednotný evropský akt, který obsahuje závazek Evropských společenství přijímat směrnice o minimálních požadavcích pro oblast bezpečnosti práce. V současnosti jsou aktuálními normami souvisejícími s BOZP: 1. ČSN OHSAS 18001: Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Požadavky; 2. ČSN OHSAS 18002: Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Směrnice pro implementaci OHSAS 18001: Přehled norem systému managementu Jednotlivé normy pro oblast managementu kvality, environmentu a BOZP ukazuje tabulka 1. Jednotlivé systémy jsou zastřešeny několika normami. Každý systém obsahuje normu popisující požadavky a normu obsahující směrnici pro implementaci normy. Jednotlivé normy procházejí aktualizacemi a opravami, každé nové vydání je rozeznatelné díky poslednímu čtyřčíslí, které následuje za názvem normy a které je zpravidla z důvodu překladového prodlení odlišné pro mezinárodní anglickou verzi a českou verzi, pro kterou je určující počáteční označení názvu normy zkratkou ČSN (původní označení československá norma). 3

15 Tabulka 1 Normy systémů managementu Název normy Specifikace normy Oblast působení ČSN EN ISO 9000:2006 Systémy managementu kvality Základní principy a slovník ČSN EN ISO 9001:2009 Systémy managementu kvality Požadavky Kvalita výrobků a služeb ČSN OHSAS 18001:2008 ČSN OHSAS 18002:2008 ČSN EN ISO 14001:2005 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Systémy environmentálního managementu Požadavky Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007 Požadavky s návodem pro použití Bezpečnost - prevence vzniku úrazů a poškození zdraví Snižování environmentálních dopadů výrobků a služeb Zdroj: Vlastní zpracování. 2.2 Základní přístupy systému managementu V rámci subkapitoly věnované základním přístupům užívaným v rámci systému managementu se práce zabývá jednotlivými zásadami managementu jakosti, přičemž se detailně zaměřuje na tři z nich, a to na systémový a procesní přístup a princip neustálého zlepšování Zásady managementu kvality Pro pochopení systému managementu a souvisejících norem je potřeba se zaměřit na 8 zásad managementu kvality specifikované v normě ISO 9000 čl. 0.2 (ISO 9000, str. 8-9): a ) Zaměření na zákazníka - Organizace jsou závislé na svých zákaznicích, a proto mají rozumět současným a budoucím potřebám zákazníků, mají plnit jejich požadavky a snažit se předvídat jejich očekávání. b ) Vedení a řízení lidí (vůdčí role) - Vedoucí osobnosti (lídři) prosazují soulad účelu a zaměření organizace. Mají vytvářet a udržovat interní prostředí, v němž se mohou lidé plně zapojit při dosahování cílů organizace. c ) Zapojení lidí - Lidé na všech úrovních jsou základem organizace a jejich plné zapojení umožňuje využít jejich schopností ve prospěch organizace. d ) Procesní přístup - Požadovaného výsledku se dosáhne mnohem účinněji, jsou-li činnosti a související zdroje řízeny jako proces. 4

16 e ) Systémový přístup managementu - Identifikování, porozumění a řízení vzájemně souvisejících procesů jako systému přispívá k efektivnosti a účinnosti organizace při dosahování jejich cílů. f ) Neustálé zlepšování - Neustálé zlepšování celkové výkonnosti organizace má být trvalým cílem organizace. g ) Přístup k rozhodování zakládající se na faktech - Efektivní rozhodnutí jsou založena na analýze údajů a informací. h ) Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy - Organizace a jejich dodavatelé jsou vzájemně závislí a jejich vzájemně prospěšný vztah zvyšuje jejich schopnost vytvářet hodnotu. Pro potřeby praktického uchopení oblasti BOZP se autorka dále v samostatných subkapitolách blíže věnuje třem zásadám, a to procesnímu přístupu, systémovému přístupu a přístupu neustálého zlepšování Procesní přístup Jak uvádí příručka VDA 12 německého svazu automobilového průmyslu, kterou pro Českou republiku vydává Česká společnost pro jakost (Česká společnost pro jakost, str ), využitím organizace na základě procesů lze mimo jiné dosáhnout komplexního myšlení, sdílené odpovědnosti, možnosti využití kompetentních členů týmu v každé fázi procesu a zlepšené akceptace. Oproti tomu nevhodný systém orientace na útvary (liniová organizační struktura) vede obvykle pracovníky k tomu, že se příliš zaměřují na činnosti a zájmy svého útvaru a nedochází k průřezové spolupráci v rámci celé organizace, což vede mimo jiné k odděleným odpovědnostem a duplicitám. Proces je dle popisu ISO 9000 čl (ČSN EN ISO 9000:2006, str. 24) soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které přeměňují vstupy na výstupy. Schéma procesu, dílčích procesů a jejich hodnocení zobrazuje obrázek 1, který nabízí příručka VDA 12. 5

17 Obrázek 1 Proces a jeho hodnocení Zdroj: VDA 12, 2003, str. 37 Příručka VDA 12 (Česká společnost pro jakost 2003, str ) dále uvádí, že kromě definování posloupnosti procesů, vstupů, výstupů a potřebných zdrojů, by měl proces vždy mít specifikována také kritéria procesu. Kritéria procesu jsou ukazatele, které lze měřit a představují mantinely, ve kterých se má proces pohybovat. Jak VDA 12 dále uvádí, základní povinností vlastníka procesu je kontrolovat funkčnost procesu a při překročení stanovených kritérií zjistit důvody vzniklé situace. Pro zjištěné důvody vlastník následně přijímá nápravná opatření Systémový přístup Jak uvádí ISO 9000 čl. 0.2 (ČSN EN ISO 9000:2006, str. 9 ) identifikování, porozumění a řízení vzájemně souvisejících procesů jako systému přispívá k efektivnosti a účinnosti organizace při dosahování jejích cílů. Nenadál (Nenadál 2011, str ) uvádí, že pro systémový přístup je důležité definování jednotlivých procesů a určení jejich posloupnosti. Dále je potřeba identifikovat případné bariéry mezi provozními procesy a procesy souvisejícími se zajištěním jakosti. Toto je možné zajistit jednak uvolněním zdrojů pro systém managementu a jednak implementací potřebných činností do samotných provozních procesů, tedy například jejich měření, monitorování, validaci a zejména dokumentaci. Jak uvádí ISO 9000 čl (ČSN EN ISO 9000:2006, str. 14) zpracováním dokumentovaného postupu a jeho užíváním zajistíme několik potřeb. Zaprvé nám dokument zajistí opakovatelnost a sledovatelnost činností, zadruhé nám usnadní 6

18 zaškolení nového zaměstnance na danou činnost, zatřetí slouží dokument jako objektivní důkaz a také může sloužit k hodnocení efektivnosti systému managementu kvality. Jak tedy vychází z principu ISO 9000, je velmi důležité zajištění zastupitelnosti při provádění jakékoli činnosti a její návaznosti na další činnosti. V případě řešení problému je pak důležité přijetí takových opatření, která zamezí opakování problémového stavu. K zajištění opakovatelnosti můžeme použít dokumentovaný postup (směrnice, metodický pokyn), který by měl obsahovat informace o osobě odpovídající za činnost, o samotné činnosti, o postupu činnosti, o místě uložení dokumentace a potřebných zdrojích, nebo nástrojích potřebných pro výkon činnosti. Jak uvádí ISO 9001 čl (ČSN EN ISO 9001:2009, str. 30) v případě, že v procesu vznikne chyba, je potřeba postupovat v posloupnosti začínající u okamžité nápravy, směrem k nalezení příčiny vzniku chyby a končící přijetím nápravného opatření. Následně je potřeba zajistit vyhodnocení funkčnosti nápravného opatření a jeho zdokumentování a zapracování do dokumentovaného postupu Přístup neustálého zlepšování Přístup neustálého zlepšování představuje Demingův cyklus (PDCA): Obrázek 2 Demingův cyklus P (PLAN) = PLÁNUJ A (ACT) = JEDNEJ D (DO) = PROVEĎ Zdroj: Vlastní zpracování. C (CHECK) = PROVĚŘ Dle normy ISO 9001 se organizace soustředí na zlepšování svých klíčových procesů. Na procesy které organizaci nepřináší užitek, organizace naopak neplýtvá zdroji. V rámci systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se při posouzení potřeby zlepšování používá termín přijatelné riziko. Norma OHSAS čl. 3.1 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 12) popisuje přijatelné riziko, jako riziko které bylo sníženo na úroveň, kterou může organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky a vlastní politiku BOZP. Zlepšení procesu musí organizace prokazatelně doložit. Pro doložení zlepšení je tedy potřeba sběr a vyhodnocení dat. 7

19 2.3 Integrace systémů managementu Vytlačil (Vytlačil 1997, str. 246) uvádí, že zpřísňující se požadavky na jakost, životní prostředí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci směřují k tvorbě integrovaných systémů managementu těchto oborů. Z hlediska systémového přístupu k procesům, které souvisejí s výrobou nebo použitím výrobku, nelze již dnes považovat životní prostředí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci za vedlejší produkt procesu. Jsou neoddělitelnou součástí všech procesů od fáze vzniku nového výrobku až po jeho likvidaci při ukončení životního cyklu. Pomůckou pro integraci systémů managementu může být tabulka vztahů, která je přílohou normy ČSN OHSAS (Příloha A, Tabulka A.1 ) a přílohou 1 této práce. Tabulka prakticky poukazuje na vztahy mezi jednotlivými systémy managementu kvality, environmentu a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tabulka může být jednak návodem na spojení požadavků jednotlivých norem a jednak může pomoci při zpracování integrované příručky, která je jedním ze základních dokumentů pro normu ISO Příručku kvality definuje norma ISO 9000 čl (ČSN EN ISO 9000:2006, str. 30) jako dokument v němž je specifikován systém managementu kvality organizace. Příručka by dle normy ISO 9001 čl (ČSN EN ISO 9001:2009, str. 16) měla obsahovat oblast použití systému managementu kvality, dokumentované postupy a především popsané vzájemné interakce mezi procesy. Příručka by měla také obsahovat základní informace o společnosti ovlivňující návrh a implementaci systému managementu kvality, které úvodem popisuje norma ISO 9001 čl. 0.1 (ČSN EN ISO 9001:2009, str. 10) a kterými jsou zejména: prostředí, ve kterém organizace působí, velikost organizace a její struktura, používané procesy a poskytované produkty, cíle organizace a její potřeby. Příručka může například integrovat potřebnou dokumentaci pro normu ISO s dokumentací normy ISO a dokumentací normy OHSAS ČSN OHSAS 18001:2008 V této subkapitole se autorka zaměřuje na vyjasnění požadavků normy ČSN OHSAS 18001:2008. Každý článek normy je současně požadavkem, který musí organizace 8

20 naplnit a opakovaně prokazovat jeho plnění v rámci certifikace před certifikačním orgánem, který udělením akreditovaného certifikátu potvrzuje, že organizace má funkční systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který plní požadavky normy OHSAS Pro implementaci normy lze použít podrobného průvodce OHSAS Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007. Z důvodu zachování přehlednosti textu a zdůraznění nejdůležitějších parametrů se další část práce zaměří na jednotlivé ucelené kapitoly, jak vycházejí z modelu systému managementu BOZP pro normu OHSAS na obrázku 3. Obrázek 3 Struktura systému managementu dle OHSAS Zdroj: Vlastní zpracování. V souvislosti s legislativou jak českou, tak evropskou, je potřeba uvést, že požadavky normy nejsou požadavky navíc, ale plně odpovídají platné legislativě. Sama norma OHSAS čl (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 23) uvádí, že organizace musí ve shodě se svým závazkem být v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů, musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro pravidelné hodnocení tohoto souladu. Jako příklad lze uvést normou popisovaný incident - OHSAS čl a Zákoníkem práce v 105 popisovaný pracovní úraz. Legislativa při bližším prozkoumání odpovídá požadavkům normy OHSAS 18001, jak ukazuje tabulka 2. 9

21 Tabulka 2 Zákoník práce proti OHSAS Zdroj: Vlastní zpracování. Zákoník práce 105 OHSAS čl "Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu " "Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů." "Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání." identifikace neshody (incidentu) a určení přičiny neshody (incidentu) přijetí opatření k zabránění opakovaného výskytu neshody (incidentu) vyhodnocení potřeby zavést opatření k předcházení vzniku neshod (incidentů) a přijímání opatření k zamezení jejich výskytu Všeobecné požadavky, politika BOZP Norma OHSAS v čl. 4.1 (Všeobecné požadavky) a 4.2 (Politika BOZP) (ČSN OHSAS 18001:2008, str ) požaduje zejména vytvoření, dokumentaci, implementaci, udržování a neustálé zlepšování systému managementu BOZP. Vrcholové vedení organizace, tedy lidé s možností přidělování zdrojů, musí dle normy stanovit takovou politiku BOZP, která bude korespondovat s činností organizace, bude obsahovat závazek organizace k prevenci vzniku úrazů a poškození zdraví, bude plnit aplikovatelné požadavky mj. právních předpisů (tedy odpovídat legislativě), bude dokumentována, komunikována a zpřístupněna zainteresovaným stranám, přičemž bude na základě principu neustálého zlepšování pravidelně přezkoumávána její vhodnost a přiměřenost pro danou organizaci. Z výše uvedeného tedy plyne požadavek na stanovení rozsahu systému managementu BOZP, nezbytnost jeho dokumentování a zapojení všech pracovníků organizace od vrcholového vedení až po pracovníky vykonávající činnost a další osoby v místě pracoviště. Velmi důležitou součástí je požadavek na soulad s platnou legislativou. Veber (Veber 2010, str ) zmiňuje doplňující záměry, které je možné začlenit do obsahu politiky BOZP a které se týkají následujícího: zaměření na prevenci; zdůraznění role jednotlivců na kvalitu a BOZP; integraci kvality a BOZP do firemních rozhodovacích kritérií; zdůraznění potřeby zaměření na kvalitu a BOZP při všech činnostech ve společnosti, nikoli přenesením odpovědnosti na výstupní kontrolu kvality; 10

22 partnerství s dodavateli a veřejností se zaměřením na informování o bezpečnosti práce, případně o správě životního cyklu produktů až k jejich likvidaci Plánování V rámci plánování, jak požaduje norma OHSAS v čl. 4.3 (Plánování) (ČSN OHSAS 18001:2008, str ), musí organizace učinit následující: 1. Identifikovat nebezpečí, posuzovat rizika a určovat způsob jejich řízení. Při této činnosti musí organizace brát v úvahu veškeré činnosti na pracovišti, nebezpečí mimo pracoviště a nebezpečí v okolí pracoviště způsobená organizací, lidský faktor, specifika pracoviště a požadavky právních předpisů v souvislosti s posuzováním rizika a implementací potřebného řízení. Pro tuto činnost musí být pro zajištění opakovatelnosti zpracována metodika. 2. Identifikovat a monitorovat právní předpisy a jiné požadavky vztahující se k problematice, o které organizace aktualizuje systém managementu BOZP. 3. Stanovovat cíle a definovat programy vedoucí k jejich naplnění. Přičemž programy musí identifikovat odpovědnosti a pravomoci pracovníků pro dosažení jednotlivých cílů v rámci hierarchie společnosti a definovat zdroje a časový rámec pro splnění cílů. V rámci hodnocení rizik je potřeba vyzdvihnout pojem přijatelné riziko, které OHSAS v čl. 3.1 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 12) definuje jako riziko, které bylo sníženo na úroveň, kterou může organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky a vlastní politiku BOZP. Přijatelné riziko tedy organizaci umožňuje zabránění plýtvání zdroji na zjevně nepodstatná rizika. Pro způsob řízení rizik určuje norma dále hierarchický postup snižování rizik počínající jejich odstraněním, následován nahrazením činnosti, v případě nemožnosti nahrazení pak technickými opatřeními, dále pak značením nebo organizačním opatřením a v případě nemožnosti použití předchozích snížení je poslední možností použití osobních ochranných prostředků. Jak uvádí k identifikaci (analýze) rizik BOZP Veber (Veber 2010, str ), je dle požadavků normy potřeba provádět identifikaci průběžně, a to z důvodu obměny technických zařízení nebo pracovních prostředků, související změny pracovních 11

23 postupů a změny organizace práce. Dále je potřeba provádět identifikaci opakovaně a průběžně na základě vyhodnocování incidentů, nebo na základě změn legislativy Implementace a provoz Dle požadavků normy OHSAS v čl. 4.4 (Implementace a provoz) (ČSN OHSAS 18001:2008, str ), musí organizace a její vrcholové vedení učinit zejména následující: 1. Definovat role, strukturu managementu, stanovit odpovědnosti a pravomoci a poskytnout zdroje potřebné pro systém managementu BOZP a určit tzv. představitele managementu. 2. Zajistit odpovídající výcvik a odbornou způsobilost všech osob, které mohou ovlivnit BOZP. O výcviku a způsobilosti je potřeba vést záznamy. Všechny osoby musí mít povědomí o jejich vlivu na BOZP, jejich možnostech a odpovědnostech v oblasti BOZP a potenciálních dopadech při nedodržování postupů. 3. Vytvořit postupy pro interní a externí komunikaci za účelem efektivního zapojení všech zúčastněných stran. 4. Vytvořit, spravovat a řídit dokumentaci systému managementu BOZP, tedy politiky, programů a cílů, popisu rozsahu systému a veškerých souvisejících záznamů. 5. Vytvořit řízení provozu, tedy identifikovat činnosti spojené s nebezpečím, které je potřeba řídit. Tedy povinnosti vůči pracovníkům, pracovišti (například jeho značení) a jeho vybavení. 6. Vytvořit a spravovat postupy pro havarijní situace, tedy identifikovat možnosti jejich vzniku a související reakce, včetně systémů přezkušování a aktualizace (například požární poplachová směrnice a související cvičení). Jak je patrné z výše uvedených požadavků normy, je část implementace a provoz pro zavedení a provozování systému prakticky nejpodstatnější. V této části normy má tedy vrcholové vedení za úkol zajištění dostupnosti zdrojů a určení úkolů včetně rozdělení odpovědností a pravomocí pro oblast managementu BOZP. Po rozdělení úloh, odpovědností a pravomocí následuje výcvik zaměřený na osvojení systému, seznámení 12

24 s riziky a ostatní činnosti v oblasti BOZP související s výkonem práce. Norma dále požaduje vytvoření komunikačních kanálů pro sběr podnětů a informace směrem ke všem zainteresovaným stranám. Jde o zapojení pracovníků a také mimo jiné o poskytování informací o stavu systému odborům či zvoleným zástupcům zaměstnanců pro oblast BOZP Kontrola Dle požadavků normy OHSAS v čl. 4.5 (Kontrola) (ČSN OHSAS 18001:2008, str ), musí organizace provádět následující: 1. Průběžné monitorování a měření se zaměřením na dosahování cílů v oblasti BOZP, efektivity řízení, provádění reaktivních a proaktivních opatření. 2. Hodnocení souladu s požadavky právních předpisů včetně vedení záznamů o jednotlivých hodnoceních. 3. Vytvoření postupů pro vyšetřování a analýzu incidentů, neshod, nápravných a preventivních opatření. 4. Vytvoření postupů pro řízení záznamů, tedy jejich vytváření, identifikaci, ukládání, ochranu, zajištění dostupnosti, čitelnosti a obnovování. 5. Plánování interních auditů k ověření správnosti, funkčnosti a efektivity systému managementu BOZP. V této části normy se oblast monitorování a měření zaměřuje především na sběr a hodnocení dat a hodnocení systému jako takového. Data jsou potřeba pro základní princip neustálého zlepšování systému. Tato data popisují přesně následující termíny normy (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 13): poškození zdraví - identifikovaný, nepříznivý fyzický nebo psychický stav způsobený a /nebo zhoršující se pracovní činností a /nebo situací spojenou s prací; incident - událost související s prací, při které došlo nebo mohlo dojít k úrazu, poškození zdraví (bez ohledu na závažnost) nebo ke smrtelnému úrazu; POZNÁMKA 1 : Nehoda je incident, který vede k úrazu, poškození zdraví nebo smrti. POZNÁMKA 2 : Incident, při němž nedojde k úrazu, poškození zdraví 13

25 nebo smrti může být označen také jako skoronehoda. POZNÁMKA 3 : Havarijní situace je zvláštní typ incidentu. neshoda - nesplnění požadavku Neshodou pak může být odchylka jak od právních požadavků nebo postupu, tak odchylka od požadavků na systém managementu BOZP. Konkrétně se jedná, jak uvádí norma OHSAS (ČSN OHSAS 18002:2008, str. 69) o monitorování reaktivní, tedy sběr dat o výskytu a míře pracovní neschopnosti, pracovních úrazů včetně drobných poranění, dopravních nehod, nemocí z povolání, nebo také ztraceným časem při jednotlivých incidentech. Norma také uvádí možnost proaktivního monitorování, tedy sběru dat o plnění legislativních povinností, hodnocení pracovních činností, pozorování, využívání zdravotních vyšetření a podobných aktivitách, které lze provádět nezávisle na výskytu incidentů. Jak uvádí norma OHSAS (ČSN OHSAS 18002:2008, str. 74) problémy způsobené neshodami jsou rozčleněny na kategorie zabývající se samotnou výkonností systému managementu BOZP a výkonností v oblasti BOZP. Jak norma konkrétně uvádí, mohou být v oblasti výkonnosti systému managementu BOZP například problémy v selhání při plnění výcviku, stanovování cílů BOZP nebo komunikaci. Konkrétními problémy v oblasti výkonnosti BOZP pak mohou být různá selhání v implementaci programů, v oblasti zaznamenávání incidentů, v plnění právních požadavků, nebo v trvalé vysoké míře poškození zdraví a úrazovosti. Veber (Veber 2010, str ) člení neshody vyplývající jednak z nedodržování legislativních požadavků na neshody způsobené managementem organizace, kterými mohou být nevybavení pracovníků OOPP, nezabezpečení potřebných školení, nedostatky související s revizemi elektro nebo hasicích zařízení, a na neshody způsobené samotnými pracovníky organizace tím, že jsou nedisciplinovaní, při výkonu činnosti nepoužívají OOPP, nebo jsou pod vlivem alkoholu, nebo nevyužívají bezpečnostního vybavení na výrobních zařízeních, nebo se při práci nedrží předepsaných postupů. Dále pak Veber člení neshody na nehody nebo havárie. V rámci kapitoly kontroly je potřeba vyzdvihnout také část hodnocení souladu, jak uvádí norma OHSAS v čl (ČSN OHSAS 18002:2008, str. 70): Organizace by měla jako nedílnou součást svého závazku shody vytvořit, implementovat a udržovat postupy periodického hodnocení souladu s požadavky 14

26 právních předpisů nebo jinými požadavky, které jsou aplikovatelné na její rizika v oblasti BOZP. Jak norma dále uvádí, mohou být pro hodnocení souladu použity různé techniky a vstupy. Příkladem mohou být kontroly pracoviště a zařízení, analýzy legislativy, audity, výsledky testování, přezkoumávání dokumentů nebo přímé pozorování. Přičemž je opět potřeba průběžná hodnocení souladu patřičně zaznamenávat. Hodnocení souladu provádí společnost dle vlastní zvolené periodicity a může je, jak dále uvádí norma, spojit s dalšími hodnotícími činnostmi, které se na danou společnost vztahují. Další důležitou částí kapitoly kontroly je oblast řízení záznamů. Jak uvádí sama norma OHSAS 18001, čl (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 24) organizace musí podle potřeby vytvořit a udržovat záznamy nezbytné k prokázání shody s požadavky systému managementu BOZP a této normy OHSAS a k prokázání dosažení výsledků. Organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro identifikaci, skladování, ochranu, obnovování, uchovávání a skartaci záznamů. Záznamy musí být a musí zůstávat čitelné, identifikovatelné a snadno vyhledatelné. Zde je potřeba opět použít konkrétní termín normy OHSAS (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 15): záznam - dokument, v němž jsou uvedeny dosažené výsledky nebo v němž se poskytují důkazy o provedených činnostech. Příklady záznamů mohou být dle normy OHSAS (ČSN OHSAS 18002:2008, str. 76) záznamy o školeních, o údržbě a vydávání OOPP, záznamy o zdravotním dozoru, o revizích elektro, zprávy o incidentech (záznamy pracovních úrazů) a další. Interní audit je jednou z dalších podstatných činností v oblasti kontroly. Organizace musí zajistit provádění interních auditů systému managementu BOZP, jak uvádí sama norma OHSAS v čl (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 24) tak, aby: a ) se stanovilo, zda systém managementu BOZP 1. odpovídá plánovaným činnostem systému managementu BOZP včetně požadavků této normy, a 2. je správně implementován a udržován, a 3. je efektivní při plnění cílů a politiky BOZP organizace, b ) poskytly vedení organizace informace o výsledcích auditů. Samotným prováděním auditů, jak interních tak externích, se zabývá samostatná norma ČSN EN ISO 19011:

27 2.4.5 Přezkoumání systému managementu Dle požadavků normy OHSAS v čl. 4.6 (Přezkoumání systému managementu) (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 25), musí vrcholové vedení provádět následující: 1. V plánovaných intervalech periodicky přezkoumávat systém managementu BOZP. 2. Na základě výstupů z přezkoumání identifikovat oblasti pro zlepšení na základě principu neustálého zlepšování. Jak uvádí Veber (Veber 2010, str ) hlavními úkoly vrcholového vedení jsou rozhodnutí o zavedení systému, angažovanost a zavedení politiky BOZP, plánování, vymezování odpovědností a pravomocí, zajištění komunikace a nakonec přezkoumání systému managementu. Jak autor dále uvádí, přezkoumání probíhá na základě vstupů zpracovaných představitelem vedení nejméně jednou ročně. Jak uvádí norma OHSAS v čl. 4.6 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 25) vstupy pro přezkoumání systému managementu musí zahrnovat a) výsledky interních auditů a vyhodnocení souladu s požadavky právních předpisů a jiných požadavků, které se na organizaci vztahují, b) výsledky spoluúčasti a konzultace (viz 4.4.3) c) významnou komunikaci s externími zainteresovanými stranami včetně stížností, d) výkonnost v oblasti BOZP organizace, e) rozsah splnění cílů, f) stav vyšetřování incidentů, nápravných a preventivních opatření, g) následné činnosti z předcházejících přezkoumání systémů managementu, h) změněné okolnosti včetně vývoje požadavků právních předpisů a dalších požadavků souvisejících s BOZP, a i) doporučení ke zlepšování. Pro zajištění relevantnosti a patřičné vypovídací hodnoty je potřeba využít srovnání s předchozím obdobím, tím je možné zjistit případné zlepšení v daném období. Jak norma uvádí dále, na základě připraveného vstupu vrcholové vedení projednává a případně přijímá opatření k neustálému zlepšování v oblasti systému managementu BOZP. Tedy hodnotí jeho výkonnost, cíle, politiku a využití zdrojů. Přezkoumávání systému zajišťuje jeho udržování a další rozvoj, dle požadavku normy. 16

28 2.5 Legislativní povinnosti společností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Legislativa je z důvodu velké rozsáhlosti slabou stránkou celé problematiky. Prakticky pro potřeby zaměstnavatele (organizace) neexistuje v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci souhrnný dokument, nebo řada dokumentů na sebe odkazujících. Z důvodu velkého rozsahu je proto přehled základní legislativy zahrnut do přílohy 2 této práce a přehled základních povinností a souvisejících sankcí, hrozících při jejich nedodržení, přílohou 3 práce. Nicméně základními legislativními dokumenty pro orientaci v oblasti BOZP jsou: Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění); Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) (zákon č. 309/2006 Sb., v pl. znění); Zákon o inspekci práce (zákon č. 251/2005 Sb., v pl. znění). Velká část legislativních požadavků se týká samotného pracoviště a pracovního prostředí. V rámci práce zde autorka uvede pouze základní legislativní rámec, který je uveden v zákoně o bezpečnosti práce (zákon č. 309/2006 Sb., v pl. znění, 2, odst. 1) jako Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí: (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, b) pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou, c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, 17

29 d) únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné, e) v prostorách uvedených v písmenech a ) až d ) byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění, f) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby Identifikace rizik, základ normy OHSAS Základním nástrojem normy OHSAS je identifikace významných rizik, což rovněž organizaci (zaměstnavateli) ukládá samotná legislativa. Směry hodnocení ukazuje tabulka 3. Tabulka 3 Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik - Směry hodnocení rizik určené legislativou Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik podle 102 ZP Zaměstavatel je povinen vehledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění.při přijímání opatření k snižování rii zaměstnavatel preferuje především prevenci. Zdroj: Čermák 2008, str. 59. Kategorizace prací - rizikové práce (zdravotní rizika) Hodnocení rizik pro výběr ochranných prostředků Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí 37 zákona č. 258/2000 Sb. Podle 104 zákona č. A vyhl. Č. 432/2003 Sb. 262/2006 Sb., ZP dle NV č. Faktory, které mohou 495/2001 Sb. Při hodnocení ovlivnit zdraví rizik pro výběr a použití zaměstnanců. Vyhodnocení OOPP se postupuje rizikovosti pro zdraví se zejména podle přílohy č.1 práce zařazují do čtyř tohoto nařízení. Rizika kategorií. Měření osoby vyplývající (chem.látky) z akreditované nebo bezpečnostních listů dle autorizované k příslušným vyhlášky č. 231/2004 Sb. R - měřením. věty, S - věty. Nejprve je systém očištěn od neshod s legislativou. Podle metody identifikace nebezpečí se provede indntifikace a vyhodnotí míra rizika. Požadavek neustálého zlepšování. Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik Směry hodnocení rizik určené legislativou V souladu 4 zákona č. 133/1985 Sb. Se podle míry požárního nebezpečí provoz. Činnosti člení do kategorií. Z toho vyplývají pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby konkrétní povinnosti. Podrobněji také ve vyhl. Č. 246/2001 Sb. Nebezpečí výbuchu NV č. 406/04 Sb. Návrhy na zařazení prací, Při hodnocení rizik pro předloží zaměstnavatel výběr a použití OOPP příslušnému orgánu postupuje zejména podle ochrany veřejného zdraví. příl. Č. 1 NV č. 495/2001 Sb. Orgán ochrany veřejného Je třeba také respektovat zdraví vydá (pro kategorii určení OOPP podle S - vět II R, III a IV) rozhodnutí. dle vyhl. Č. 231/2004 Sb. Vypracovat a udržovat systém eliminace rizik požáru nebo výbuchu. Také respektovat tu oblast bezp. Listu (chem. Látky) dle vyhl. Č. 231/2004 Sb., která řeší PO. Registr rizik zakládá a udržuje odborně způsobilý zaměstnanec v oblasti prevence rizik (pro oblast požární ochrany je to osoba odborně způsobila PO). Tento registr musí odpovídat povace a rozsahu rizik BOZP organizace a je základem dokumentace BOZP organizace. 18

30 Zaměstnavatel má možnost si dle zákona č. 309/2006 Sb., v pl. znění, zvolit řešení vhodné pro danou organizaci se zohledněním její velikosti, co do počtu zaměstnanců. 9 zákona č. 309/2006 Sb., v pl. znění, umožňuje zaměstnavateli, majícímu potřebné znalosti, případně odbornou způsobilost, zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik samostatně do počtu 500 zaměstnanců. Nad 500 zaměstnanců tuto činnost zaměstnavatel zajišťuje pomocí jedné či dvou odborně způsobilých osob. 10 zákona č. 309/2006 Sb., v pl. znění, dále stanovuje potřebnou kvalifikaci osoby odborně způsobilé. Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik dle požadavků zákoníku práce plně odpovídá čl normy OHSAS Kategorizace prací je od prováděna na základě vyhlášky č. 107/2013 Sb., v pl. znění, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., v pl. znění. Vyhláška zahrnuje všechny faktory, které by mohly ovlivnit zdraví zaměstnanců. Další součást související s kategorizací prací obsahuje zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb., v pl. znění, v 37, který uvádí, že existují 4 kategorie prací s tím, že další postup zaměstnavatele je dle zjištěných hodnot následující: kategorie 1 - výstup je pouze založen pro případ kontroly orgány státní správy; kategorie 2 - výstup je zaslán na vědomí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce (hygienická stanice); kategorie 3 a 4 - výstup je zaslán hygienické stanici, ale je základem pro další jednání, při kterém hygienická stanice rozhodne o zařazení do dané kategorie. Další základní povinnost v souvislosti s kategorizací prací je uvedena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, 103, odst. 1, písm. b), který ukládá zaměstnavateli informovat pracovníka o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Poslední oblastí související s identifikací rizik je oblast OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky). Tato problematika je řešena nařízením vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích a čistících a dezinfekčních prostředků (nařízení vlády č. 495/2001 Sb., v pl. znění). 19

31 2.5.2 Ostatní oblasti související s BOZP Mimo identifikaci rizik souvisí s povinnostmi organizace (zaměstnavatele) řada dalších oblastí, kterým se bude věnovat další subkapitola ve zkráceném rozsahu s odkazem na legislativu a se zdůrazněním důležitých povinností pro organizaci. Mezi tyto oblasti patří pracovnělékařská péče, prostředky první pomoci, zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP, informování o rizicích, alkohol, kouření a jiné návykové látky, ochranné a mycí prostředky, školení, provozování vozidel, pracovní úrazy a zakázané práce Pracovnělékařská péče Oblast pracovnělékařské péče obsažena v zákoně č. 373/2011 Sb., v pl. znění, a prováděcí vyhlášce č. 79/2013 Sb., v pl. znění, a dále pak zákonem č. 47/2013 Sb., v pl. znění, který pozměňuje zákon 373/2011 Sb., v pl. znění, Pracovnělékařská péče se zabývá prováděním preventivních zdravotních prohlídek u pracovníků v intervalech dělených jednak podle věku do dvou kategorií do 50 let a nad 50 let a jednak podle pracovního zařazení dle vykonávané práce a pracovního prostředí. U kategorie práce 1 může zaměstnavatel zajistit provedení prohlídky u registrujícího lékaře zaměstnance. Prohlídky zaměstnanců vykonávající práci zařazenou do kategorie 2, 3 a 4 jsou prováděny u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb. Zde je na místě podotknout, že nově se od roku 2012 pracovnělékařská péče týká také pracovníků vykonávajících činnost na základě dohod o provedení práce a pracovní činnosti. U těchto pracovníků požaduje zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku v závislosti na rizikovosti vykonávané činnosti, pracovních podmínkách, nebo v případě, kdy má pochybnosti o zdravotním stavu pracovníka Prostředky první pomoci a zdravotníci Součástí pracovnělékařské péče je i znalost prostředí zaměstnavatele samotným lékařem, který by se měl pravidelně osobně s pracovišti zaměstnavatele seznámit. Dále je potřeba zajistit školení první pomoci tak, aby na daném pracovišti byl vždy přítomen minimálně jeden zdravotník (proškolený zaměstnanec), tuto povinnost zaměstnavateli ukládá zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, 103, odst. 1), písm. j). 20

32 Zakázané práce Vyhláška č. 288/2003 Sb., v pl. znění, upravuje zakázané práce a pracoviště pro některé skupiny pracovníků, a to zejména pro těhotné ženy, kojící ženy, matky do konce devátého měsíce po porodu a mladistvé. Součástí vyhlášky je soubor podmínek pro pracovní prostředí a podmínek výkonu pracovní činnosti Pracovní úrazy Oblast pracovních úrazů je ošetřena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, 105) a nařízením vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb., v pl. znění). Základní povinností organizace (zaměstnavatele) je vést evidenci o všech úrazech, nezávisle na jejich závažnosti a případné délce pracovní neschopnosti. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., v pl. znění, popisuje povinný postup a hlášení zaměstnavatele při jednotlivých typech závažnosti pracovních úrazů. S pracovními úrazy je spojeno i následné odškodnění, které je upraveno vyhláškou o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (vyhláška č. 440/2001 Sb., v pl. znění) OOPP, mycí a čisticí prostředky, ochranné nápoje Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., v pl. znění, tvoří i požadavek na určení a poskytování potřebného množství mycích a čisticích prostředků, na které má pracovník nárok. V případě administrativních činností je možné problematiku zajistit pravidelným doplňováním těchto prostředků na sociálních zařízeních pracoviště. Co se ochranných nápojů týká, je zaměstnavatel i v oblasti administrativních činností povinen postupovat v souladu s nařízením vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v pl. znění) a to zejména určením podmínek pro výdej ochranných nápojů a jejich druhu a objemu v prostorách, které nejsou klimatizovány. 21

33 Alkohol, kouření a návykové látky Tuto oblast ošetřuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, 103) a zákon č. 379/2005 Sb., v pl. znění (zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami). Zaměstnavatel je povinen zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích. Zaměstnanci nesmí kouřit v prostorách, které používají nekuřáci. Na základě zákona č. 379/2005 Sb., v pl. znění, je zaměstnavatel povinen provádět preventivní opatření v oblasti alkoholu a jiných návykových látek formou zkoušek. Na základě zákoníku práce, jsou pak zaměstnanci povinni nepožívat alkohol a návykové látky a podrobit se zkoušce na alkohol a návykové látky, provedené zaměstnavatelem písemně určenou osobou Zástupce zaměstnanců Zaměstnavatel je dle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, 280 a 281 a související) povinen v oblasti BOZP komunikovat se svými zaměstnanci. Povinnost může být naplněna prostřednictvím odborové organizace, nebo pokud ve společnosti odborová organizace není, prostřednictvím zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP Školení a postupy Povinnosti zaměstnavatele v oblasti školení jsou uvedeny v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, 103), kde je zaměstnavateli uložena povinnost zajistit zaměstnancům při nástupu do zaměstnání, nebo změně pracovního zařazení, nebo změně druhu práce, nebo změně technologie, nebo jiných změnách ovlivňující BOZP, školení o právních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti s relevantními riziky. Zaměstnavatel je povinen kontrolovat a vyžadovat dodržování těchto předpisů. Zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb., v pl. znění, 5) současně zaměstnavateli ukládá kromě požadavků na organizaci práce i povinnost stanovit pracovní postupy, tedy zpracovat potřebné pracovní postupy dle daného 22