METABOLISMUS LIPIDU. triacylglycerol. pankreatická lipasa. 2-monoacylglycerol. mastné kyseliny COOH CH 2 CH O O C O COOH
|
|
- Luděk Navrátil
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 METABLISMUS LIPIDU Syntéza a odbourání mastných kyselin, ketogeneze. Syntéza triacylglycerolů. Přehled metabolismu fosfolipidů, glykolipidů. Ikosanoidy. Syntéza a přeměny Lipoproteiny a jejich přeměny. Princip stanovení celkového cholesterolu v krevním séru Stanovení triacylglycerolů Stanovení HDL-cholesterolu a výpočet LDL-cholesterolu hylomikronový test Elektroforéza lipoproteinů cholesterolu, ţlučové kyseliny. Trávení lipidů Neutrální tuky (triacylglyceroly) patří mezi základní ţiviny a jsou běţnou sloţkou potravy. Jejich trávení začíná u savců v ţaludku působením ţaludeční lipázy. Intenzívní štěpení lipidů však nastává aţ v duodenu. Zde jsou tuky emulgovány účinkem ţlučových kyselin a tím je usnadněno jejich hydrolytické štěpení působením pankreatické lipázy. Dochází k hydrolýze esterových vazeb mezi glycerolem a mastnými kyselinami v pozicích 1a 3, produktem štěpení jsou převáţně volné mastné kyseliny a 2-monoacylglyceroly (viz schéma). H triacylglycerol pankreatická lipasa H + H H H H 2-monoacylglycerol mastné kyseliny V tenkém střevě dochází rovněţ ke štěpení fosfolipidů na lysofosfolipidy a mastné kyseliny. Také estery cholesterolu přijaté v tucích potravy jsou rozloţeny na volný cholesterol a mastné kyseliny. Všechny lipidové sloţky vstupují difuzí do buněk střevní sliznice. Jejich prostupu do buněk napomáhá tvorba tzv. směsných micel na rozhraní mezi cytoplazmatickou membránou buněk střevní sliznice a střevním lumen. Pro jejich tvorbu jsou nezbytné ţlučové kyseliny. Společně s lipidy jsou resorbovány i lipofilní vitamíny. Mastné kyseliny s kratším řetězcem (10-12 ) pak přecházejí z buněk střevní sliznice přímo do portálního oběhu. Mastné kyseliny s delším řetězcem jsou v buňkách střevní sliznice
2 znovu navázány na glycerol za vzniku triacylglycerolů. Dochází zde cholesterolesterů a glycerofosfolipidů. rovněţ k resyntéze Směsná micela a resorpce lipidů do buněk střevní sliznice Přirozené tenzidy při resorpci tuků Tenzid Typ Původ Ţlučové kyseliny 2-Acylglycerol Anionty MK Fosfolipidy aniontový neiontový aniontový amfoterní z cholesterolu v játrech hydrolýza TAG ve střevu hydrolýza TAG ve střevu potrava Většina resorbovaných lipidů je po té zabudována do komplexních částic (lipoproteinů) označovaných jako chylomikrony. Důleţitou sloţkou chylomikronů je bílkovinná sloţka - apoprotein B-48, syntetizovaný v buňkách střevní sliznice. Do chylomikronů jsou vestavěny i lipofilní vitamíny. hylomikrony jsou transportovány do lymfy a odtud se přes hrudní dučej dostávají do krve. Jejich další přeměny jsou popsány v části "Lipoproteiny". -xidace mastných kyselin Názvem -oxidace je označováno oxidační odbourávaní mastných kyselin na acetyl-oa. značení - oxidace proto, ţe po oxidaci na uhlíku (třetí uhlík) nastává štěpení mezi uhlíky a (mezi druhým a třetím uhlíkem mastné kyseliny). H
3 Je to opakující se série reakcí, při nichţ se řetězec mastné kyseliny postupně zkracuje o dva atomy uhlíku. Proces probíhá v mitochondriích prakticky všech buněk, do nichţ mastné kyseliny mohou vstupovat (ne však však v mozku, poněvadţ mastné kyseliny nemohou procházet přes hematoencefalickou bariéru). Mastné kyseliny musí být před zahájením oxidace aktivovány navázáním na koenzym A (potřebná energie je získána hydrolýzou 2 ATP). Transport mastných kyselin do mitochondrií probíhá ve vazbě na nízkomolekulární látku karnitin. H 3 H 3 N H H 3 H H karnitin H 3 H 3 N H H 3 H acylkarnitin Pochod -oxidace pak zahrnuje čtyři na sebe navazující reakce: 1. dehydrogenace na, -nenasycený acyl-oa (tvorba FADH 2 ) 2. adice vody za vzniku -hydroxyacyl-oa 3. dehydrogenace na -oxoacyl-oa (tvorba NADH) 4. štěpení vazby mezi a uhlíkem provázené připojením koenzymu A. Z původní molekuly acyl-oa se odštěpuje acetyl-oa a zůstává acyl-oa o dva uhlíky kratší.
4 R H mastná kyselina (n ) oa SH ATP R acyl-oa (n ) S oa FAD FADH 2 R H H S opakování cyklu, -nenasycený acyl-oa oa H 2 acyl-oa (n-2 ) R S oa H R H S oa -hydroxyacyl-oa NAD + NADH + H + H 3 S acetyl-oa oa R S oa -oxoacyl-oa (1) (2)(3) (4) yklus se opakuje, dokud celá mastná kyselina není odbourána na acetyl-oa. Postupně odštěpované molekuly acetyl-oa vstupují do citrátového cyklu, který rovněţ probíhá v mitochodriích. xidací jedné molekuly acetyl-oa se v citrátovém cyklu získá 12 ATP ( itrátový cyklus). Redukované kofaktory FADH 2 a NADH vznikající při -oxidaci jsou reoxidovány v dýchacím řetězci za vzniku ATP (5 ATP na jeden cyklus reakcí). Uvaţujeme-li např. energetický zisk při -oxidaci palmitové kyseliny, která má celkem 16 uhlíků, zahrnujeme do bilance 7 opakující se cyklus reakcí, při nichţ vzniká 7 5 ATP a dále vznik 8 molekul acetyl-oa poskytujících v citrátovém cyklu 8 12 ATP. 2 ATP se spotřebovaly při aktivaci mastné kyseliny při zahájení -oxidace. Pak celková bilance je = 129 ATP. -oxidace je tak velmi vydatným zdrojem ATP. Toto číslo naznačuje, jak významným dodavatelem energie jsou lipidy. Ketolátky Termín ketolátky se vztahuje na tři sloučeniny: acetoacetát, 3-hydroxybutyrát a aceton. Jejich syntéza probíhá v játrech. Vznik ketolátek popisujeme v návaznosti na proces -oxidace, protoţe k jejich
5 zvýšené tvorbě dochází právě při zvýšené -oxidaci v játrech. Acetoacetát vzniká v serii reakcí z acetyl- koenzymu A, jeho redukcí vzniká 3-hydroxybutyrát a dekarboxylací aceton. H 3 - H 3 H H - H 3 H 3 acetoacetát 3-hydroxybutyrát aceton Z jater přecházejí ketonové látky do krevního oběhu a jsou přenášeny do jiných tkání, kde mohou být odbourány za uvolnění energie. Tvorba acetoacetátu umoţňuje zásobovat z jater extrahepatální tkáně pohotovým, ve vodě snadno rozpustným palivem, které vzniká při odbourání mastných kyselin. Je to především mozek, který neumí vyuţívat mastné kyseliny transportované krví, avšak je schopen po určitém adaptačním čase pokrýt velký podíl metabolické energie právě oxidací acetoacetátu a hydroxybutyrátu. Za normálních podmínek uvolňují játra pouze tolik ketolátek, kolik se jich vyuţije v periferních tkáních. Hladina obou látek v krvi je proto za normálních podmínek velmi nízká, jejich produkce stoupá při zvýšené akumulaci acetyl-oa v játrech. Ve větší míře k tomu dochází při nedostatku glukosy za hladovění, při příjmu potravy s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem sacharidů nebo při nekompensovaném diabetu. Za těchto podmínek se zvyšuje rychlost oxidace mastných kyselin, vznikající acetyl-oa však nevstupuje do citrátového cyklu, poněvadţ produkty metabolismu glukosy potřebné pro vznik citrátu (pyruvát, oxalacetát) nejsou dostupné v dostatečném mnoţství. Zvyšuje-li se tvorba ketolátek, stoupá jejich koncentrace v krvi a poněvadţ dvě ze tří ketolátek jsou středně silné kyseliny, můţe docházet ke značnému okyselení vnitřního prostředí (diabetická ketoacidóza). Ketonové látky je pak moţno prokázat i v moči a aceton je detekovatelný v dechu. Biosyntéza mastných kyselin Mastné kyseliny, kromě toho, ţe jsou přijímány potravou, mohou být v organismu i syntetizovány. Výchozí látkou pro syntézu je acetyl-oa, hlavním místem syntézy jsou tukové buňky a játra. Syntéza je iniciována, jestliţe glykolýzou a dalšími pochody (ne však -oxidací) vzniká v buňkách velké mnoţství acetyl-oa a jejich energetická potřeba je malá. Syntéza mastných kyselin tedy typicky probíhá po jídle. Pochody syntézy vyšších mastných kyselin mají řadu podobných rysů jako zvrat -oxidace, probíhají však v cytoplazmě a jsou katalyzovány odlišnými enzymy. Při syntéze dochází k postupnému spojování a redukci dvojuhlíkatých zbytků kyseliny octové. Podobně jako při -oxidaci se jedná se o spirálovitě se opakující sled čtyř reakcí, v nichţ figurují stejné meziprodukty jako při -oxidaci. Na připojení jedné molekuly acetyl-oa se spotřebovávají 2 NADPH a 1 ATP. Syntézou de novo vznikají v cytoplazmě nasycené mastné kyseliny aţ po kyselinu palmitovou. Mastné kyseliny s vyšším počtem uhlíků se vytvářejí při procesu prodluţování (elongace) v endoplazmatickém retikulu nebo mitochondriích. Nenasycené mastné kyseliny vznikají v endoplazmatickém retikulu působením desaturas na nasycené mastné kyseliny. Vzhledem ke specifitě těchto enzymů, nemohou být některé z nenasycených mastných kyselin u člověka syntetizovány a musí být dodávány z vnějšího prostředí.
6 Prvním krokem při desaturaci je vytvoření dvojné vazby na devátém uhlíku kys. stearové nebo palmitové. Většina organismů má 9 desaturasu. Ţivočichové tvoří další dvojné vazby jen v oblasti mezi jiţ vytvořenou dvojnou vazbou a karboxylovým koncem ( 6, 5 desaturasy) Rostliny mají i 12 a 15 desaturasu, (v rostlinných olejích nalezneme n-6 a v menším mnoţství i n- 3 nenasycené MK) 15 desaturasa se nachází zejména u rostlin vegetujících ve studené vodě (řasy, plankton) Vysoký obsah n-3 nenasycených MK je v tuku z rybího masa (ryby se ţiví planktonem, který má schopnost syntetizovat n-3 MK ve větší míře). Syntéza triacylglycerolů Triacylglyceroly jsou syntetizovány postupnou esterifikací glycerol-3-fosfátu mastnými kyselinami. Mastné kyseliny vstupují do esterifikačních reakcí v aktivované formě, vázané na koenzym A. H H H P - SoA glycerol-3-fosfát acyloa Syntéza triacylglycerolů probíhá hlavně v buňkách tukové tkáně, v játrech a v buňkách střevní sliznice. Mastné kyseliny mohou pocházet buď z tuků přijatých potravou, pak se do buněk dostávají z krve (viz metabolismus chylomikronů) nebo mohou být v buňkách syntetizovány. Glycerol-3-fosfát se získává převáţně redukcí dihydroxyacetonfosfátu, který je meziproduktem glykolýzy. Triacylglyceroly se tedy mohou tvořit kompletně z produktů odbourávání sacharidů. Triacylglyceroly vzniklé v játrech jsou zabudovány do VLDL ( Plazmatické lipoproteiny), transportovány do krve a odtud se jejich mastné kyseliny mohou dostávat do tukových buněk. Triacylglyceroly vzniklé v tukové tkáni se ukládají jako zásobní tuk. Výše uvedený odstavec tak vysvětluje, proč při nadměrném příjmů lipidů nebo sacharidů v potravě vzniká v buňkách tukové tkáně zásobní tuk. Lipidy jsou koncentrovanější formou chemické energie ve srovnání se sacharidy. Např. oxidací 1 g tuku se uvolní asi 38 kj energie, zatímco z 1 g sacharidů jen 17 kj. dbourání triacylglycerolů Štěpení triacylglycerolů ve střevě bylo jiţ popsáno. Ke štěpení zásobních triacylglycerolů v tukové tkáni dochází při poklesu hladiny glukosy v krvi účinkem hormonů glukagonu, adrenalinu a noradrenalinu. Těmito hormony je aktivována tzv. hormon-sensitivní lipasa, která ze zásobních triacylglycerolů odštepuje mastné kyseliny a uvolňuje je do krevního oběhu. Mastné kyseliny vstupují do buněk, podléhají zde -oxidaci a produkují tím energii.
7 Plazmatické lipoproteiny Lipoproteiny jsou komplexní částice v krvi, jejichţ hlavními sloţkami jsou triacylglyceroly, fosfolipidy, volný a esterifikovaný cholesterol a bílkoviny. becnou funkcí lipoproteinů je zajištovat transport hydrofobních lipidů krví. Schéma lipoproteinové částice apoproteiny fosfolipidy (PL) triacylglyceroly (TG) volný cholesterol (H) esterifikovaný cholesterol (HE) apoproteiny obal jádro Jsou to sferické útvary skládající se z hydrofobního jádra a polárnějšího obalu. V jádře se nacházejí nepolární triacylglyceroly a estery cholesterolu, v obalu polární fosfolipidy, neesterifikovaný cholesterol a proteiny. Proteinové sloţky lipoproteinů se nazývají apoproteiny a kromě toho, ţe jsou významnou strukturní sloţkou lipoproteinů, slouţí téţ jako kofaktory enzymů podílejících se na metabolismu lipoproteinů, jako ligandy pro specifické receptory a umoţňují i přenos lipidů mezi jednotlivými typy lipoproteinů. Hlavní typy lipoproteinů,jejich základní charakteristiku a funkci shrnuje tabulka. Typ* Vznik Hlavní lipidy (%) Funkce hylomikrony enterocyt TG (80-90) transport exogenních lipidů ze střeva do tkání VLDL játra TG (60) transport endogenních lipidů z jater do tkání IDL plazma TG / HE (40 / 25) meziprodukt katabolismu VLDL LDL plazma HE (45) transport cholesterolu z jater do tkání HDL játra PL / HE (25 / 16) zpětný transport cholesterolu ze tkání do jater *K pojmenování lipoproteinů se pouţívají zkratky anglických názvů odvozených z chování jednotlivých lipoproteinů při gradientové ultracentrifugaci, které je dáno jejich hustotou (VLDL very low density lipoproteins, LDL low density lipoproteins, IDL intermediate density lipoproteins, HDL high density lipoproteins). hylomikrony vznikají v buńkách střevní sliznice po jídle obsahujícím lipidy. Do jádra chylomikronů se zabudovávají triacylglyceroly (resyntetizované v enterocytu z lipidů potravy) a esterifikovaný cholesterol (z cholesterolu přijatého potravou), v obalu jsou fosfolipidy a neesterifikovaný cholesterol. Kompletní struktura chylomikronů dále vyţaduje zabudování speciálního proteinu Apo B48. hylomikrony jsou nejprve transportovány do lymfy a do krve se dostávají aţ přes hrudní dučej
8 (duktus thoracicus). Jejich zastoupení v plazmě se výrazně zvyšuje po jídle, plazma odebraná bezprostředně po jídle má v důsledku jejich přítomnosti mléčný vzhled. Transport lipidů z buněk střevní sliznice AK apoprotein B-48 (apoprotein A-I) HE PL TG MK s krátkým řetězcem glycerol Portální ţíla chylomikron Lymfatické cévy Lipoproteiny o velmi nízké hustotě (VLDL) vznikají v játrech a jejich úkolem je transportovat triacylglyceroly syntetizované jaterními buňkami. Nesou v sobě také značný podíl cholesterolu, který po své přeměně na LDL předávají periferním tkáním. Do jejich struktury je zabudován apob100, který pochází ze stejného genu jako apob48. Metabolismus chylomikronů i VLDL je v krvi zahájen působením lipoproteinové lipasy (LPL), která katalyticky štěpí triacylglyceroly na mastné kyseliny a glycerol. Mastné kyseliny vstupují do buněk a zde podléhají oxidačnímu odbourání na acetyl-oa ( -oxidace). Buňky tímto pochodem pokrývají svou potřebu energie. Část mastných kyselin vstupuje rovněţ do tukových buněk, kde dochází k jejich reesterifikaci na triacylglyceroly, které se ukládají ve formě zásobního tuku. hylomikrony se po odstranění převáţné části triacylglycerolů přeměňují na tzv. chylomikronové zbytky (remnanty) a jsou vychytávány játry. Do jater se tímto způsobem dostává převáţná část cholesterolu přijatého potravou.
9 Metabolismus chylomikronů ApoII ApoE Tuková, svalová tkáň játra ApoII apoe LPL Glycerol Mastné kyseliny apoe, apob/e, chylomikronový zbytek Podobně se z VLDL po odbourání triacylglycerolů stávají IDL. Část IDL je zachycována játry, zbytek se obohacuje esterifikovaným cholesterolem, předává část fosfolipidů na HDL a přeměňuje se na LDL. Úloha LDL je zásobovat tkáně cholesterolem. Jsou vychytávány v játrech i mimojaterních tkáních pomocí specifických receptorů. HDL částice vznikají primárně v játrech, odkud jsou transportovány do krve. Jejich hlavním úkolem je odstraňovat cholesterol z periferních tkání a přenášet jej do jater. Přeměny VLDL-přehled VLDL játra apob/e HDL Apo-,E Apo LPA Tkáně MK G LDL IDL HE HDL
10 Metabolismus cholesterolu holesterol je amfipatická sloučenina nezbytná pro stavbu biomembrán a obalových vrstev lipoproteinů. Je prekurzorem syntézy ţlučových kyselin, steroidních hormonů a vitaminu D. Přibliţně polovina cholesterolu je přijímána potravou (asi mg/den), zbytek je syntetizován ve tkáních. Hlavním zdrojem cholesterolu v potravě jsou ţivočišné tuky, dále vaječný ţloutek, maso, játra a mozek. Syntéza cholesterolu probíhá prakticky ve všech tkáních, nejvíce v játrech, ve střevních buňkách a v kůţi. Zdrojem pro syntézu je acetyl-oa. Syntéza v buňkách je za normálních okolností zpětně regulována mnoţstvím cholesterolu jiţ v buňce přítomného. Za ustáleného stavu je mnoţství cholesterolu vstupujícího do buněk pomocí LDL vyváţeno mnoţstvím cholesterolu, který buňku opouští a váţe se na HDL. Zvýšené hladiny cholesterolu v plazmě jsou spojeny s rizikem vzniku srdečních chorob, mozkových trombóz a jiných onemocnění. Často k nim dochází v důsledku genetických abnormalit v LDL-receptorech. U jedinců s touto dispozicí je moţno rozvoji choroby zabránit sníţením příjmu cholesterolu v potravě nebo podáváním léků, které blokují tvorbu cholesterolu na různých úrovních jeho biosyntetické dráhy. Hodnoty koncentrace cholesterolu v plazmě jsou v našich oblastech v rozpětí 3,8-5,2 mmol/l. Zjištěné vyšší hodnoty cholesterolu jsou důvodem k dalšímu vyšetření metabolismu lipidů, zejména rozloţení cholesterolu v lipoproteinových frakcích. Vysoký podíl cholesterolu séra vázaný v HDL se pokládá za známku dobré schopnosti vyloučit neţádoucí nadbytek cholesterolu z organismu. Naopak, hodnoty LDL-cholesterolu jsou mírou aterogenní hypercholesterolemie. Jediným orgánem schopným eliminovat a vyloučit cholesterol jsou játra. Játra mají schopnost přeměnit cholesterol na žlučové kyseliny a rovněţ transportují část nezměněného cholesterolu ţlučí do střev. Ve střevech se cholesterol pomocí bakterií hydrogenuje na koprostanol, který je vylučován stolicí. Denně je z těla odstraňován asi 1 g cholesterolu, z toho přibliţně polovina ve formě ţlučových kyselin a polovina ve formě koprostanolu. Metabolismus žlučových kyselin Při vzniku ţlučových kyselin z cholesterolu v játrech dochází ke zkrácení postranního řetězce cholesterolu na 24 uhlíků, přičemţ koncový uhlík postranního řetězce je oxidován na karboxyl. Dále dochází k hydrogenaci dvojné vazby a k hydroxylacím. Vznikají tak tzv. primární ţlučové kyseliny - kyselina cholová a kyselina deoxycholová. H H H H H H H deoxycholová kyselina cholová kyselina Tyto produkty jsou dále upravovány konjugací s glycinem nebo taurinem (NH 2 -skupiny těchto látek vytváří peptidovou vazbu s karboxylem). Ţlučové kyseliny se spolu se ţlučí transportují do střev a v
11 nich působí jako emulgační činidlo při trávení a vstřebávání lipidů. Značná část ţlučových kyselin se pak resorbuje zpět do portální ţíly a vrací se zpět do jater (enterohepatální oběh). Denně je stolicí vyloučeno přibliţně 500 mg ţlučových kyselin. Hormonální regulace metabolismu lipidů Metabolismus lipidů je regulován několika hormony, především inzulinem, glukagonem, adrenalinem a noradrenalinem. Inzulin podporuje syntézu mastných kyselin v játrech, vstup mastných kyselin do tukových buněk a dále syntézu a ukládání triacylglycerolů v tukových buňkách. Naproti tomu glukagon, adrenalin a noradrenalin aktivují v tukových buňkách intracelulární lipasu sensitivní vůči účinkům hormonů a tím stimulují lipolýzu a následné uvolňování mastných kyselin do krve. Ikosanoidy Ikosanoidy jsou lokální hormony s autokrinním nebo parakrinním účinkem, působící prostřednictvím G-proteinů. Jsou syntetizovány z polyenových MK s 20 uhlíky. Hlavní typy ikosanoidů zahrnují prostaglandiny (PG), tromboxany (TX) a leukotrieny (LT). PG, TX (nazývané téţ prostanoidy) jsou syntetizovány pomocí enzymu cyklooxygenasy (tzv. cyklooxygenasovou drahou), LT pomocí lipoxygenasy. Prostanoidy jsou produkovány téměř ve všech buňkách (v endoplasmatickém retikulu) a mají různorodé účinky (mají mnoho typů receptorů). Enzymatická výbava v jednotlivých tkáních je různorodá. Např. plíce a slezina mají enzymy pro syntézu téměř všech prostanoidů. V trombocytech přítomna pouze tromboxansynthasa. V cévním endotelu jen prostacyklinsynthasa. Katabolismus prostanoidů je velmi rychlý- enzymově katalyzovaný ( t1/2 ~0,1-10 min) a neenzymová hydrolýza (t1/2 sekundy-minuty) Příklady biologických účinků některých prostanoidů Prostanoid Účinek TXA2 PGI2/PGI3 agregace trombocytů kontrakce hladkého svalstva cév antiagregační účinek stimulace relaxace hl. svalstva zvýšení intenzity a trvání bolesti PGE2 PGD2 inhibice kontrakce hladkého svalstva, vasodilatace cév, inhibice sekrece Hl, stimulace sekrece mucinu, zvýšení teploty, zvýšení intenzity a trvání bolesti, zvýšení permeability cév navození spánku, kontrakce bronchiálního svalstva PGF2 kontrakce hladkého svalstva, zvýšení tělesné teploty
12 Prostanoidy často působí ve vzájemné kooperaci. Např.TXA2 je produkován trombocyty a vyvolává vasokonstrikci a aktivaci destiček (účinek cca s). PGI2 je antagonistou TXA2, produkován cévním endotelem, poločas 3 min. Jejich vyváţený účinek se podílí na krevním sráţení. Inhibitory enzymu cyklooxygenasy jsou některé známé léky. Patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých látek (NSZPL, téţ nesteroidní antiflogistika): acetylsalicylová kyselina, ibuprofen, diklofenak, indometacin a další. Inhibice cyklooxygenasy potlačuje tvorbu prostanoidů - to má pozitivní účinky (sníţení teploty, potlačení projevů zánětu, sníţení bolesti ), ale i negativní účinky (sníţená ochrana epitelu ţaludeční sliznice, sníţení agregability trombocytů, sníţená ochrana endotelu..). Aţ do doby, kdy bylo objeveno, ţe jsou dvě formy X, se předpokládalo, ţe neţádoucí účinky nelze oddělit od terapeutického působení. Později však bylo zjištěno, ţe existují dvě formy cyklooxygenasy: X-1: konstitutivní (stále přítomná) zapojena do syntézy prostanoidů pro normální fyziologické funkce a X-2: převáţně indukovatelná její tvorba je indukována při zánětu (stimulace cytokiny, růstovými faktory). Výše zmíněné protizánětlivé léky inhibují obě formy X. Jsou však hledány specifické inhibitory tohoto enzymu - Nimesulid, meloxikam inhibují více X- 2, pouţívány, oxiby (Rifecoxib, elecoxib) specifické inhibitory X-2 jejich uţívání bylo pozastaveno, vzhledem k prokázanému kardiovaskulárnímu riziku..
Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,
Syntéza a metabolismus cholesterolu Metabolismus žlučových kyselin a vitaminů D. Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2012
Syntéza a metabolismus cholesterolu Metabolismus žlučových kyselin a vitaminů D Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2012 1 Glycerofosfolipidy O O C H 2 O C C O C H O C H 2 O P O X O Fosfatidylcholin PC Fosfatidylethanolamin
Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků
Metabolismus lipidů a lipoproteinů lipidy ~ 98-99% - triacylglyceroly zbytek cholesterol (fytosteroly, ergosterol,..) fosfolipidy DAG, MAG, vitamíny rozp. v tucích, steroidy, terpeny, volné mastné kyseliny
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus
Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy = estery alkoholů + karboxylových kyselin Jsou nerozpustné v H 2 O, ale rozpustné v organických rozpouštědlech Nejčastější alkoholy v lipidech:
METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA
METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě
Biochemie jater. Vladimíra Kvasnicová
Biochemie jater Vladimíra Kvasnicová Obrázek převzat z http://faculty.washington.edu/kepeter/119/images/liver_lobule_figure.jpg (duben 2007) Obrázek převzat z http://connection.lww.com/products/porth7e/documents/ch40/jpg/40_003.jpg
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
Štěpení lipidů. - potravou přijaté lipidy štěpí lipázy gastrointestinálního traktu
METABOLISMUS LIPIDŮ ODBOURÁVÁNÍ LIPIDŮ - z potravy nebo z tukových rezerv - hydrolytické štěpení esterových vazeb - vznik glycerolu a mastných kyselin - hydrolytické štěpení LIPÁZY (karboxylesterázy) -
Metabolismus lipidů. Biochemický ústav LF MU (J.S.) 2016
Metabolismus lipidů Biochemický ústav LF MU (J.S.) 2016 1 Charakteristické vlastnosti hydrofobní (nepolární, lipofilní) charakter nerozpustné ve vodě rozpustné v nepolárních rozpouštědlech (např. chloroform,
Tuky. Bc. Michaela Teplá
Tuky Bc. Michaela Teplá Tuky = přírodní sloučeniny, estery MK a glycerolu Hydrofobní, nerozpustné ve vodě Jaké funkce tuků znáte? Jaké funkce mají? 1) zásoba, zdroj energie 1g=38 kj 2) vstřebávání lipofilních
amiliární hypercholesterolemie
Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 2. Lékaøská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie amiliární hypercholesterolemie Úvod amiliární hypercholesterolemie ( H) je
Tuky. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Tuky Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová,
Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP
Metabolismus lipidů. lipoproteiny. Josef Tomandl, 2013
Metabolismus lipidů Mastné kyseliny, cholesterol, lipoproteiny Josef Tomandl, 2013 1 Typy lipidů triacylglyceroly fosfolipidy steroidy prostanoidy leukotrieny glycerofosfolipidy sfingofosfolipidy 2 Lipidy
MASTNÉ KYSELINY, LIPIDY (BIOSYNTÉZA)
MASTNÉ KYSELINY, LIPIDY (BISYNTÉZA) BSAH Syntéza mastných kyselin cholesterolu žlučové kyseliny isoprenoidy steroly Rozdíly mezi odbouráváním a syntézou mastných kyselin 1. Syntéza mastných kyselin probíhá
Cholesterol a jeho transport. Alice Skoumalová
Cholesterol a jeho transport Alice Skoumalová Struktura cholesterolu a cholesterol esteru Význam cholesterolu Důležitá stavební složka biologických membrán Tvorba žlučových kyselin Biosyntéza steroidních
Metabolismus lipidů. (pozn. o nerozpustnosti)
Metabolismus lipidů (pozn. o nerozpustnosti) Trávení lipidů Lipidy v potravě - většinou v hydrolyzovatelné podobě, především jako triacylglayceroly (TAG), fosfatidáty a sfingolipidy. V trávicím traktu
Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)
Diabetes mellitus úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu ~ nedostatečná sekrece ~ chybějící odpověď buněk periferních tkání Metabolismus glukosy ze střeva jako játra 50 % glykogen
Cholesterol Fosfolipidy Triacylglyceroly Mastné kyseliny
Lipoproteiny 3 Tenzidy struktura, přirozené tenzidy. Lipidy krevní plazmy vztah struktury k polaritě molekuly. Lipoproteiny (LP) struktura, klasifikace, složení, metabolismus, lipasy. Apoproteiny. Enterohepatální
Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková
Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin
Inovace studia molekulární a bunné biologie
Inovace studia molekulární a bunné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpotem eské republiky. Pedmt: LRR CHPB II./Chemie pro biology II. Tento projekt je spolufinancován
Cholesterol a lipoproteiny, jejich metabolismus a vliv na zdraví člověka
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií Cholesterol a lipoproteiny, jejich metabolismus a vliv na zdraví člověka Bakalářská práce Autor: Karolína Záhořová
Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Složky stravy - lipidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Lipidy 1 = organické látky orgány těla využívají jako zdroj energie pro svoji činnost. Sloučenina glycerolu a mastných kyselin (MK)
Charakteristika analýzy: Identifikace: APOLIPOPROTEIN A-I (APO-AI) Využití: negativní rizikový faktor aterosklerózy Referenční mez : g/l
Charakteristika analýzy: Identifikace: APOLIPOPROTEIN A-I (APO-AI) Využití: negativní rizikový faktor aterosklerózy Referenční mez : g/l Pohlaví Věk od Mez spodní Mez horní M 4 let 1,110 1,900 Z 50 let
Struktura a funkce lipidů
Struktura a funkce lipidů Lipidy přítomnost mastných kyselin a alkoholů (estery) hydrofóbnost = nerozpustnost v H 2 O syntéza acetyl-coa glukosa 1100mg/ml vody kys. laurová C12:0 0,063 mg/ml vody palivo
Regulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
Metabolismus lipidů. Mastné kyseliny, cholesterol, lipoproteiny. Josef Tomandl
Metabolismus lipidů Mastné kyseliny, cholesterol, lipoproteiny Josef Tomandl 1 Hlavní typy lipidů Lipidy Mastné kyseliny Steroidy Cholesterol Žlučové kyseliny Steroidní hormony Estery / amidy 2 Typy lipidů
Metabolismus cholesterolu a lipoproteinů. EB Josef Fontana
Metabolismus cholesterolu a lipoproteinů EB Josef Fontana bsah přednášky 1) Význam cholesterolu pro lidské tělo 2) Tvorba a degradace cholesterolu 3) Transport lipidů v plazmě - metabolismus lipoproteinů
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus lipidů - odbourávání. VY_32_INOVACE_Ch0212
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Obecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
obou protichůdných hormonů je ve vzájemné vazbě: snížení hladiny glukosy v krvi, byť velmi
Metabolismus sacharidů II Syntéza a odbourání glykogenu Je-li do buněk přiváděno dostatečné množství glukosy, může být její část, která není bezprostředně oxidována, ukládána ve formě glykogenu. Značnou
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Vladimír Moravec, M.D.
Vladimír Moravec, M.D. HYPOLIPIDEMIKA cca 1,4 MILIARDY Kč / rok 1964 Bloch a Lynen Nobelovu cena za medicínu za práci na poznání metabolismu cholesterolu a mastných kyselin (MK). 1985 Brown a Goldstein
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Metabolické dráhy. František Škanta. Glykolýza. Repetitorium chemie X. 2011/2012. Glykolýza. Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku?
Repetitorium chemie X. 2011/2012 Metabolické dráhy František Škanta Metabolické dráhy xidativní fosforylace xidace mastných kyselin 1. fosforylace 2. štěpení hexosy na dvě vzájemně převoditelné triosy
Trávení a resorpce lipidů Přeměny lipoproteinů Biochemický ústav LF MU (E.T.)
Trávení a resorpce lipidů Přeměny lipoproteinů 2013 Biochemický ústav LF MU (E.T.) 1 Trávení lipidů Triacylglyceroly (TG)-90% Fosfolipidy (PL) Cholesterolestery (CHE) Glykolipidy (GL) Lipofilní vitaminy
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Metabolismus lipidů. Vladimíra Kvasnicová. doporučené animace:
Metabolismus lipidů Vladimíra Kvasnicová doporučené animace: http://www.wiley.com/college/fob/anim/ - Chapter 19 http://ull.chemistry.uakron.edu/pathways/index.html http://www.wiley.com/legacy/college/boyer/0470003790/animations/animations.htm
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - katabolismus
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolusmus lipidů - katabolismus Trávení, aktivace a transport tuků Oxidace mastných kyselin Ketonové látky Úvod Oxidace MK je centrální
Metabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus lipoproteinů Vladimíra Kvasnicová animace: http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz19/19-5.html Obrázek převzat z knihy Grundy, S.M.: Atlas of lipid disorders, unit 1. Gower Medical Publishing,
Biotransformace Vylučování
Biotransformace Vylučování Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Biotransformace proces chemické přeměny látek v organismu zpravidla enzymaticky katalyzované reakce vedoucí k látkám tělu vlastním nebo
RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)
Poruchy metabolismu lipidů. Ateroskleróza. (C) MUDr. Martin Vejražka, Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Praha 1
Poruchy metabolismu lipidů. Ateroskleróza (C) MUDr. Martin Vejražka, Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Praha 1 Metabolismus lipoproteinů chylomikrony B-48, C, E LPL MK zbytky chylomikronů (C) MUDr. Martin
12. Metabolismus lipidů a glycerolu. funkce karnitinu a β-oxidace
12. Metabolismus lipidů a glycerolu funkce karnitinu a β-oxidace LIPOPROTEINY Řadí se mezi složené lipidy Vznikají spojením (hydrofobními interakcemi nepolárních oblastí obou složek) lipidů se specifickými
Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 13
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc
SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,
Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122
Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma
Lenka Fialová kařské biochemie 1. LF UK. Mastné kyseliny (MK) v přírodě více než 100 mastných kyselin. většinou sudý počet uhlíků a lineární řetězec
Mastné kyseliny Charakteristika,třídění,, význam Lenka Fialová Ústav lékal kařské biochemie 1. LF UK Mastné kyseliny (MK) v přírodě více než 100 mastných kyselin většinou sudý počet uhlíků a lineární řetězec
Ošetřovatelský proces u nemocného s hyperlipoproteinemií. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Ošetřovatelský proces u nemocného s hyperlipoproteinemií Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Hyperlipoproteinemie (HLP) hladina lipidů a lipoproteinů v plazmě Metabolická onemocnění Významný faktor
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
Lipidy Lipoproteiny Apolipoproteiny Petr Breinek
Lipidy Lipoproteiny Apolipoproteiny Petr Breinek Lipidy_2014 1 Lipos = tuk Lipidy Význam lipidů v organismu 1) Zdroj energie (tukové buňky) + zdroj esenciálních mastných kyselin 2) Strukturní funkce (součást
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Význam nasycených mastných kyselin u člověka Brejtrová Kateřina Bakalářská práce 2013 Prohlášení autora Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně.
Kardiovaskulární systém
Kardiovaskulární systém Arterio-nebo ateroskleróza (askl.) pomalu postupující onemocnění tepen, při němž je ztluštělá intima fibrózními uloženinami, které postupně zužují lumen a současně jsou místem vzniku
Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.
ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku
Odbourávání lipidů, ketolátky
dbourávání lipidů, ketolátky Josef Fontana EB - 56 bsah přednášky Energetický význam TAG Jednotlivé dráhy metabolismu lipidů lipidy jako zdroj energie degradace TAG v buňkách, β-oxidace MK tvorba a využití
Tuky. Tuky a jejich složky Tuky s upraveným složením MK, mastné kyseliny
Tuky Tuky a jejich složky Tuky s upraveným složením MK, mastné kyseliny TUKY A JEJICH SLOŽKY Fosfolipidy Parciální estery Zvláštní tuky, PUFA (Lipofilní vitaminy, fytosteroly) - ne Fosfolipidy R2 O C O
Přehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
Symtomatická cholecystolitiáza současný pohled na chenodisoluci
Symtomatická cholecystolitiáza současný pohled na chenodisoluci Papík Z.,Vítek J.,Bureš J. II.interní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Cholelitiáza patří mezi nejčastěji se vyskytující choroby
Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
Proteiny % 1-2 10 28 25 40-55
Strana 1 (celkem 11) Oddělení laboratorní medicíny nemocnice Šternberk Jívavská 20, 78516, Česká Republika Tel 585087308 fax 585087306 E-mail olm@nemstbk.cz info:www.nemstbk.cz/olm ----------------------------------------------
Proteiny % 1-2 10 28 25 40-55
Strana 1 (celkem 11) Oddělení laboratorní medicíny nemocnice Šternberk Jívavská 20, 78516, Česká Republika Tel 585087308 fax 585087306 E-mail olm@nemstbk.cz info:www.nemstbk.cz/olm ----------------------------------------------
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2012 Michaela Flanderková
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Michaela Flanderková JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝCHOVY KE ZDRAVÍ Vliv
Lékařská chemie -přednáška č. 8
Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
sp.zn.sukls79510/2013 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU LIPANTHYL 267 M tvrdá tobolka 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tvrdá tobolka obsahuje: Fenofibratum (mikronizovaný) 267,0
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. 3. LÉKOVÁ FORMA tvrdé tobolky popis přípravku: oranžové tobolky bez označení obsahující bílý prášek
Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls160200/2008 Přílohy k sp.zn. sukls213507/2010, sukls69644/2008 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU LIPANTHYL 200 M tvrdé tobolky 2.
Teorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu
Trávení Jan Kučera Teorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu Trávicí trakt člověka (trubice + žlázy) Dutina ústní Hltan Jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté
Vyšetření moče a základní biochemické analyty RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD VFN a 1.LF UK Odběr vzorku moče Očista genitálu Střední proud ranní moče Vyšetření chemicky do 2 h, sediment do 1 h Sběr moče
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
Metabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika
LIPIDY Michaela Jurčáková & Radek Durna
LIPIDY Michaela Jurčáková & Radek Durna Fyziologie živočichů cvičení, katedra biologie, PedF MU 1 LIPIDY Přírodní organické látky rostlinného, živočišného i mikrobiálního původu nerozpustné ve vodě, ale
Esenciální mastné kyseliny v potravinách a potravinových doplňcích v ČR. Roman Mikšík
Esenciální mastné kyseliny v potravinách a potravinových doplňcích v ČR Roman Mikšík Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o esenciálních mastných kyselinách
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
11. Metabolismus lipidů
11. Metabolismus lipidů Obtížnost A Následující procesy a metabolické reakce, vedoucí ke zkrácení řetězce mastné kyseliny, vázané v triacylglycerolu, a vzniku acetyl-coa, seřaďte ve správném pořadí: a)
METABOLISMUS. Přeměna látek a energií. Souhrn všech procesů probíhajících v organismu s cílem získání a zpracování energie a stavebních látek
METABOLISMUS Přeměna látek a energií Souhrn všech procesů probíhajících v organismu s cílem získání a zpracování energie a stavebních látek Veškerou využitelnou energii získávají organismy z chemických
SEZNAM PŘÍLOH. Přehled minerálních látek Přehled vybraných nukleárních receptorů
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Přehled vitamínů Přehled minerálních látek Přehled vybraných nukleárních receptorů Příloha 1 Přehled vitamínů (Svačina et al., 2008) vitamín biochemická funkce
Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls97211/2010
Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls97211/2010 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Omegaven Infuzní emulze S o u h r n ú d a j ů o p ř í p r a v k u 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 100 ml infuzní
Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Krevní plazma definice: Tekutá složka krve Nažloutlá, vazká tekutina Složení
Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý
TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto
ENZYMY. Charakteristika enzymaticky katalyzovaných reakcí:
ENZYMY Definice: Enzymy (biokatalyzátory) jsou jednoduché či složené makromolekulární bílkoviny s katalytickou aktivitou. Urychlují reakce v organismech tím, že snižují aktivační energii (Ea) potřebnou
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny Co je hlavním mechanismem pro odstranění aminoskupiny před odbouráváním většiny aminokyselin: a. oxidativní deaminace b. transaminace c. dehydratace d. působení
Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha
Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců
vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
Doučování IV. Ročník CHEMIE
1. Chemie přírodních látek Biochemie a) LIPIDY 1. Triacylglyceroly se štěpí účinkem: a) ligas b) lyas c) lipas d) lihlas Doučování IV. Ročník CHEMIE 2. Žluknutí tuků je z chemického hlediska: a) polymerace
ATC hormony. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Helena Kollátorová
ATC hormony Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2011 Mgr. Helena Kollátorová Hormony jsou sloučeniny, které slouží v těle mnohobuněčných
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
HYPERLIPIDEMIE U DĚTÍ
HYPERLIPIDEMIE U DĚTÍ doc. MUDr. František Stožický, DrSc. Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň Dyslipoproteinemie jsou poruchy látkové přeměny a transportu lipoproteinů v krvi, projevující se abnormálními
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.