#$!%%%&'.,/ ,-

Transkript

1 !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ ,-,*/33/

2 ECKO PERSKÉ VÁLKY

3 ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala až na Balkánský poloostrov a v Africe jí patil Egypt. 2

4 KRÁLOVÉ PERSKÉÍŠE KÝROS II. KAMBÝSÉS I. DÁREIOS I sjednotil Peršany v 6. stol. p.n.l. postupn si podmanil další národy byl tolerantní k náboženství umožnil porobeným národm vytvoit si vlastní samosprávu umožnil Židm návrat do Judska k obrovskéíši svého otce pipojil Egypt v 5. stol. p.n.l. zaal dobývat evropský kontinent pipojil Thrákii, Makedonii (ást Balkánu), ostrovy v Egejském moi chystal útok na ecko 3

5 asový rozsah ecko perské války se táhly celých padesát let první poloviny 5. století p.n.l. a mžeme je shrnout do ty rozhodujících vojenských tažení (viz od 5. str.). Hlavní píiny válek 1)Rozpínavá politika Persie Od 6. století p.n.l. vládli Peršané nejvtšííši na svt porazili i Babylónii a Egypt a pronikali dál na západ do Evropy. Pod jejich nadvládu se dostala Thrákie, Makedonie (ást Balkánu) a ostrovy v Egejském moi. Tyto oblasti musely platit dan perskému králi. 2)Dosazení perských místodržících do eckých mst v Malé Asii V roce 499 p.n.l. se ekové pod vedením msta Mílétos vzbouili proti perským místodržícím a vypálili perské msto Sardy. Vzpoura ek byla krut potlaena. Mílétos byl vypálen, obyvatelé pobiti, nebo zotroeni. Peršané pipravovali trestnou výpravu proti Eretrii a Athénám, které pomáhaly povstalcm. 4

6 1. PERSKÁ VÝPRAVA ( ) Cílem výpravy bylo obnovit placení daní v oblastech Thrákie a Makedonie a potrestat Eretrii i Athény. Pinutit Thrákii a Makedonii k poslušnosti se podailo, ale druháást plánu nevyšla. Perské lod totiž ztroskotaly pi boui u výbžku Athos a na 300 se jich rozbilo o útesy. perské zbran 5

7 2. PERSKÁ VÝPRAVA (490) Peršané vypálili Eretrii, obyvatelstvo odvlekli do otroctví a chystali se na Athény. Athény požádaly o vojenskou pomoc Spartu (Sparané pislíbili pomoc, až skoní jejich náboženské svátky, Athény tak zstaly bez jejich podpory). Peršané se zaali vyloovat u Marathónu. perské lod perští vojáci 6

8 BITVA U MARATHONU fáze útoku Athé an Než se staili Peršané vylodit v Atice, pesvdil výborný ecký stratég Miltiadés ml. vrchního velitele, aby ekové zaútoili okamžit a využili momentu pekvapení. ekové poslední úsek dokonce sprintovali, a zachránili se tak ped perskými lukostelci. I lepší výzbrojek (dlouhá kopí, tžkoodnci) zpsobila Peršanm drtivou porážku (padlo pibližn 200 ek a 6000 Peršan). Zhlédni rekonstrukci bitvy: The battle of Marathon (Part 3/3) 7

9 BITVA U MARATHONU i zil ít! Zv me js EMIL ZÁTOPEK - marathonský vít z z Helsinek 8

10 DESETILETÉ PÍMÍ Války byly na 10 let perušeny. Persie musela ešit povstání v Egypt a po smrti Dárea i volbu nového krále. Athény využily tuto pestávku k intenzivnímu budování lostva a stavb nového opevnného pístavu - Peiraieus Zhlédni rekonstrukci triér: Battle of Salamis (detailní zábr na 3 ady vesel - ve 3.00 min.) Nejvtší zásluhu na pemnu Athén v námoní velmoc ml vojenský velitel a politik Themistoklés, který se úastnil i vítzné bitvy u Marathónu. Protože byl pesvden, že se Spojení dív i prken pozdji epy Peršané znovu objeví, piml Athé any k budování velkého potu nových rychlých lodí triér Triéra lo se temi adami vesel 9 9

11 3. PERSKÁ VÝPRAVA (480) Nový perský král Xerxés pipravil další útok proti ecku. Ml být veden po souši i po moi. Pší armáda pekroila úžinu Helléspont (dnes Dardanely) pomocí pontonových most tvoených lodmi a perská flotila plula podél pobeží severním smrem. Ani tato výprava nebyla ušetena znaných ztrát. Rozbouené moe a útesy na pobeží mly na svdomí velký poet lodí ekové se snažili najít na pevnin takové místo, kde by se dalo úinn bránit velké pesile. Tím místem se stala soutska Thermopyly. 10

12 BITVA U THERMOPYL Thermopylská soutska vypadala ped více než lety zcela jinak než dnes. V její blízkosti se nacházel Malijský záliv, který bhem let znan ustoupil. Soutska (v pekladu Horká brána) byla natolik úzká, že by zde neprojely perské vozy ani jízda Na takto výhodném míst se dailo nkolikrát odrazit mohutnou pesilu Peršan. Prsmyk bránili Sparané pod vedením krále Leonida, kteí díky svým delším kopím a neobyejné statenosti drželi v šachu postupujícíady Peršan. Zhlédni rekonstrukci bitvy:the battle of Thermopylae 480 B.C. (300 Spartans) 1/2 11

13 BITVA U THERMOPYL Peršané byli pobíjeni, sráženi do moe i ušlapáváni vlastními adami. Možná by Sparané (sami sob íkali Lakedaimónští, proto také mli na svých štítech písmeno lambda) odolávali dlouho, kdyby nebyli zrazeni jistým Epialtem, který poradil Peršanm, jak se dostanou do soutsky z druhé strany. Leonidás po této zpráv nechal stáhnout vojska na pomoc ohroženým Athénám a rozhodl se držet prsmyk co nejdéle pouze se temi stovkami muž lambda Zhlédni rekonstrukci bitvy: The battle of Thermopylae 480 B.C. (300 Spartans) 2/2 12

14 BITVA U THERMOPYL Všichni Sparané v prsmyku padli do posledního muže. Už ve starovku stál na míst boj památník, který ml kolemjdoucím pipomínat hrdinství tch, co staten bránili svou zemi. Herodotos ve svých Djinách uvádí citát z náhrobku: Poutníku, vzkaž Lakedaimónským, že tady mrtví ležíme, jak zákony kázaly nám. Po porážce u Thermopyl se rychle stáhly k jihu i ecké lod, které se chystaly k obran Athé an. Ti neekali, až Peršané pitáhnou, a opustili msto. Záchranu našli na blízkém ostrov Salamína. Následn byly Athény Peršany vypáleny. Král Xerxés se tšil na závrenou bitvu a nechal si pichystat na vyvýšeném míst svj zlatý trn, aby mohl dstojn sledovat prbh triumfálního vítzství Peršan v námoní bitv u Salamíny

15 BITVA U SALAMÍNI Po prohrané bitv u Thermopyl zaujali ekové pod vedením Themistokla nejvýhodnjší pozici u ostrova Salamína k rozhodující námoní bitv. Peršané mli 3x více lodí nežekové. Ukázalo se však, že na potu lodí nezáleží. Výhodou bylo, že ecké lod byly menší a rychlejší, a proto byly v tak úzké úžin lépe ovladatelné. ekové navíc velmi dobe znali nebezpenlenité okolní pobeží plné zrádných útes. Xerxes vidl ze svého trnu zkázu perské flotily lod se za silného vtru lámaly a tíštily o útesy, jiné se díky úžin do boje nemohly ani zapojit. Po zabití vrchního velitele nastal chaos a Peršané ustoupili. 14

16 4. PERSKÁ VÝPRAVA (479) Perská vojska, která se po bitv u Salamíny stáhla na sever, znovu zaútoila na Athény na jae 479. Msto bylo podruhé znieno. Athé ané se zachránili útkem na ostrov Salamínu. ekové se sjednotili a pipravili se k rozhodující bitv u msta Platají, které leželo na severozápad od Athén. V ele doposud nejvtší nasazené ecké armády o síle 100 tisíc muž stál synovec spartského krále Leonida PAUSANIUS. Ml však elit trojnásobné pesile Peršan perská kavalerie mla 40 tisíc muž 15

17 BITVA U PLATAJÍ A MYKALÉ Nepátelská vojska proti sob stála již 10 dní, kdy ekm zaala docházet pitná voda. Proto se rozhodli stáhnout k mstu. Pi jejich pesunu Peršané zaútoili. Sparanm se podailo držet Peršany na pravém kídle a umožnit vracejícím se vojákm zaujmout bojové postavení. Po zabití vrchního velitele perského vojska zaal v jejich adách opt chaos a Peršané se dali na ústup. ekové tak zvítzili v jedné z nejvtších starovkých bitev Poslední rozhodující bitvy probhly na ostrov Samos a na protjším poloostrov MYKALÉ v Malé Asii. ekové vytlaili Peršany i ze svých mst v Malé Asii a byl uzaven tzv. Kalliv mír (449) definitivním VÍTZSTVÍMEK. 16

18