Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Petr Bič

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2007 Bc. Petr Bič

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management Název diplomové práce: Řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a. s. Vypracoval: Bc. Petr Bič Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jiří Dědina, CSc

3 P r o h l á š e n í Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a. s. jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 11. května 2007 Podpis - 3 -

4 PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval panu doc. Ing. Jiřímu Dědinovi, CSc. za odborné konzultace, cenné připomínky a veškerou pomoc při zpracování diplomové práce

5 OBSAH 1 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE VÝBĚR TÉMATU METODA PRÁCE ÚVOD DO LÁZEŇSTVÍ STRUČNÁ HISTORIE LÁZEŇSTVÍ VE SVĚTĚ LÁZEŇSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Historie českého lázeňství Nejstarší období Období od 18. století do konce 2. světové války Vývoj lázeňství po 2. světové válce do roku Vývoj lázeňství po roce Současnost českého lázeňství Význam lázeňských zařízení důvodů pro návštěvu lázní Státní podpora českých lázní Cíl podprogramu Podpora rozvoje lázeňství Vymezení příjemců dotace Podporované aktivity Forma a výše dotace Léčebné procedury českých lázních Přehled nejdůležitějších lázní v ČR LÁZEŇSTVÍ V OKOLNÍCH ZEMÍCH Slovensko Německo Rakousko Maďarsko Polsko

6 5 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ŘÍZENÍ ČESKÝCH LÁZNÍ STRATEGIE PROCESY KULTURA IT ARCHITEKTURA ORGANIZAČNÍ STRUKTURA LIDSKÉ ZDROJE TECHNIKY ŘÍZENÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI ŘÍZENÍ A ORGANIZOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI LÁZNĚ LUHAČOVICE, A. S PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI LÁZNĚ LUHAČOVICE, A. S Historie společnosti Přírodní léčivé prameny v Luhačovicích Co se v Lázních Luhačovice léčí Léčebné metody v Lázních Luhačovice, a.s Přehled hotelového ubytování Lázeňské hotely Lázeňské penziony Předmět podnikání - služby poskytované společností Typy lázeňských pobytů Přímá konkurence Luhačovické okolí ORGANIZAČNÍ ARCHITEKTURA Účel pro který je architektura vytvořena Strategické plány Mise Analýza okolí Tržní potenciál Zdrojová analýza Stanovení podnikatelské pozice SWOT analýza Taktické plány

7 6.2.2 Strukturní materiál Útvarové organizování Procesní organizování Organizační nástroje textové Organizační nástroje grafické Hlavní a vedlejší procesy ve společnosti Organigraf lázní nově Technologie nástroje řízení TQM ISO normy CRM nadstandardní vztahy se zákazníky, učící se organizace, koučování Metoda transakčních nákladů VYHODNOCENÍ A ZÁVĚRY ČESKÉ LÁZEŇSTVÍ ŘÍZENÍ A ORGANIZOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI LÁZNĚ LUHAČOVICE, A.S SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY POUŽITÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE PŘÍLOHY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ RELEVANTNÍ ELEKTRONICKÉ ZDROJE PŘEHLED LÉČEBNÝCH PROCEDUR V ČESKÝCH LÁZNÍCH

8 1 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem této diplomové práce je zmapování jednak toho, na jakých základech stojí a čím se v současné době zabývá management některých českých lázní, jak v těchto lázních probíhá řízení a organizování. Dále by se pak tato práce měla konkrétněji věnovat jednotlivým aspektům řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a.s. v kontextu českého lázeňství. Tato práce by měla prezentovat teoretické poznatky o organizování a řízení na praktickém příkladě, případně nastínit určitý možný vývoj a doporučení pro zlepšení. 2 VÝBĚR TÉMATU Zvolené téma jsem si vybral z několika důvodů. Prvním důvodem je atraktivita oboru, který má v českých zemích historii starou několik set let. Lázeňství prošlo za tak dlouhé období mnohými změnami a zejména nebývalá dynamika tohoto oboru u nás v posledních patnácti letech je hodná bližšího seznámení. Rozvoj lázeňství totiž přináší jak prestiž České republiky a je jedním z hlavních důvodů návštěvy naší krásné země v srdci Evropy, tak i ekonomické efekty v daných regionech, zaměstnanost i zvýšení životního standardu obyvatelstva. Druhým důvodem je, dle mého názoru, relativní nedostatek aktuální odborné literatury zabývající se aspekty řízení a organizování v českém lázeňstvím, porovnávající je s moderními přístupy k managementu. Třetím důvodem je můj osobní vztah k Luhačovicím. Ačkoliv z této oblasti přímo nepocházím, tak toto moravské městečko, které lázeňstvím přímo žije, často navštěvuji, neboť mě uchvátilo příjemnou atmosférou lázeňské kolonády, množstvím zeleně, architektonickými skvosty předních světových architektů i různorodými možnostmi zábavy, léčby a relaxace, které - 8 -

9 nabízí. Tento osobní vztah mě vedl k touze skloubit zájem v řízení a organizování a poznání největší společnosti v Luhačovicích poskytující lázeňské služby. 3 METODA PRÁCE První část práce se zabývá úvodem do lázeňství. Stručně popisuje historii lázeňství ve světě a v Čechách, které důležité aspekty ovlivnily organizování a řízení v průběhu doby a jaká je současnost českého lázeňství s přehledem nejdůležitějších lázeňských míst. Je zdá část zamýšlející se nad významem lázeňských zařízení a nad důvody pro návštěvu lázní. Lázeňství je co do provozu i investic velmi náročnou záležitostí a mnohdy není schopno pokrýt tyto záležitosti z vlastních zdrojů. Podpora státu je v mnohých případech nutností. Tomuto tématu je také věnováno několik kapitol. Další část se stručně zabývá léčebnými procedurami českých lázní pro představení jádra lázeňské činnosti, tedy léčby. Poslední část úvodu do lázeňství se snaží popsat jak jsou na tom s nabídkou v této oblasti okolní země: Slovensko, Německo, Rakousko, Maďarsko a Polsko. Pro lepší poznání organizační architektury byl vytvořen dotazník, který byl vyplněn jak generálním ředitelem Lázní Luhačovice, a.s., tak i pro srovnání několika jinými řediteli předních českých lázní ochotnými se menšího průzkumu zúčastnit. Spolupráce s větším počtem ředitelů lázeňských zařízení bohužel bez osobních kontaktů nebyla možná. Přední manažeři se totiž snaží uchránit své know-how před zneužitím konkurencí. Druhá, již aplikační, část diplomové práce prezentuje vyhodnocení tohoto dotazníku. Názorně zobrazuje v grafické podobě odpovědi na jednotlivé otázky s celkovým komentářem. Třetí část této práce se zabývá již vlastní společností Lázně Luhačovice, a.s. Je zde představena krátká historie společnosti, jaké se zde nacházejí léčebné prameny, co se zde léčí, léčebné metody, přehled ubytování a služeb, typy pobytů, přímá konkurence a okolí lázní. Následuje hlavní část práce, tedy organizační architektura a ta je zkoumána dle svých čtyř - 9 -

10 činitelů: účelu (zde je například provedena SWOT analýza, tedy analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro společnost, zde se snažím subjektivně ohodnotit pozici společnosti na trhu a její další možné prvky, které mohou ovlivnit její budoucnost), strukturního materiálu, stylu a metody. Určité podrobnosti v řízení a organizování byly konzultovány s vedením společnosti. Je nutno ale podotknout, že pro úplné fungování společnosti by bylo nutné ve společnosti několik měsíců pracovat, k čemuž jsem neměl příležitost. Manažeři občas svou společnost prezentují tak, jak by ji rádi viděli a ne jaká je skutečná situace, a proto může být skutečný stav ve společnosti poněkud odlišný. Poslední část diplomové práce se snaží o určité vyhodnocení celé práce a o stanovení závěrů a doporučení kam by se mohla společnost Lázně Luhačovice, a.s. ubírat a jaké prvky zlepšit v organizační architektuře. Doufám, že tato práce bude alespoň malým přínosem v této problematice. 4 ÚVOD DO LÁZEŇSTVÍ 4.1 Stručná historie lázeňství ve světě 1 Kořeny historie lázeňství sahají do doby před naším letopočtem. Lidé se zajímali o přírodní minerální prameny, které se od běžných pramenů lišily svou teplotou a chutí. Právě jejich odlišnost od jiných vodních zdrojů byla často spojována s nadpřirozenou mocí. Většina lázeňských míst má svou historii opředenou různými legendami a pověstmi. V místech zdrojů minerálních vod byly stavěny chrámy a oltáře k vyjádření díků za zvláštní účinky těchto pramenů na lidské tělo. Výskyt minerálních a termálních pramenů v určitých 1 Seifertová, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha. Pragoline

11 lokalitách dal vznik ložiskům rašeliny, slatiny a bahna, které též byly zdrojem různých druhů terapie. Značný podíl na vzniku některých lázeňských středisek mělo též příznivé a zvláštní klima některých lokalit. Ve starověkém Řecku byly lázně neodmyslitelnou součástí soukromého postupně i veřejného života. Staří Římané měli vybudovány dokonalý systém lázeňství. První velké veřejné lázně byly zbudovány počátkem prvního století v Římě. Návštěvníci lázní mohli kromě koupelí využívat sály pro masáže, odpočívárny, tělocvičné sály. Římské vědecké kapacity jako Hippokrates a Celsius byly horlivými zastánci rozvoje lázní a jejich blahodárných účinků na lidské tělo. Protikladem tomuto období rozkvěty kultury a péče o vlastní tělo byla historie lázní ve Středověku. Obecně lze charakterizovat středověk jako dobu politické nestability, určité nekulturnosti, která se projevovala i v nevelké péči o lidské tělo a zdraví všeobecně. Přesto i toto období dalo základy některým lázeňským místům v Evropě. Mezi takovéto lázeňské lokality můžeme počítat např. Karlovy Vary a Teplice. Evropské lázeňství se svými tradicemi vyvíjelo v závislosti na celkovém vývoji společnosti v jednotlivých zemích hlavně v Evropě. Rozvoj společnosti v oblasti techniky a nových vědních oborů v 18. a 19. století spolu s novými dopravními možnostmi daly předpoklad rozvoje lázeňství a vzniku nových lázeňských středisek. Vznik nové dopravní možnosti - železniční dopravy umožnil zvýšenou kapacitu přepravních možností té doby. Určitá města a tedy i lázeňská střediska byla najednou dostupná daleko většímu počtu návštěvníků. Průmyslový, obchodní a kulturní rozkvět společnosti v 19. století byl důležitým předpokladem rozvoje lázeňství. S tím souvisí nová výstavba lázeňských budov, kolonád, divadel atd. Lázně se v té době staly důležitým léčebným, ale i kulturním centrem, kde se mohli se tkávat bankéři, průmyslníci, tehdejší aristokracie a umělci. Tato bohatá vrstva společnosti výrazně ovlivnila rozvoj lázeňských míst po stránce léčebné, aristokratické i obchodní

12 Období do 2. světové války by se dalo charakterizovat jako zlatý věk lázeňství.celkový příznivý vývoj společnosti měl za následek i rozvoj ducha a péče o lidské tělo. Zvýšil se objem návštěvníků v lázeňských střediscích, ale i jejich struktura. Pobyt v lázních nebyl jen výsadou pro zámožnou aristokracii, ale stal se součástí životního stylu i pro střední vrstvu obchodníků, úředníků a zaměstnanců. Lázeňský léčebný pobyt nabyl nového rozměru. Stal se důležitým společenským momentem a mimo léčebného efektu i prestižní záležitostí. Vědecký rozvoj v oblasti lékařství prohloubil a zdokonalil některé léčebné procedury a zároveň vědecké kapacity se podílely na tvorbě nových léčebných postupů. Nový směr ve struktuře pacientů podpořil vznik a rozvoj zdravotních pojišťoven, které se postupně začaly podílet na úhradě lázeňského pobytu. Tento důležitý prvek též podpořil rozšíření struktury lázeňské klientely. Rozkvět lázeňství poznamenal i architekty, kteří viděli v tomto oboru velké možnosti seberealizace při výstavbě a výzdobě lázeňských center. Tato doba dala vznik mnoha lázeňským objektům, kolonádám, společenským a kulturním prostorám jako i významným sochařským a malířským dílům. V období po 2. světové válce lázeňství procházelo svým přirozeným vývojem dle podmínek poválečného rozvoje jednotlivých zemí, zejména v Evropě

13 4.2 Lázeňství v České republice Řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a. s Historie českého lázeňství Nejstarší období Předhistorické období ve vývoji našich lázní je opředeno legendami a skutečná historie není doložena. Jsou známé legendy např. o vzniku Karlových Varů náhodně objevené horké prameny při honu přímo s přítomností vladaře Karla IV. Dle Václava Hájka z Libočan byl teplý pramen Teplic v Čechách vyhrabán zaběhlými vepři, apod. Faktem ale je, že prameny dnes využívané Mariánskými Lázněmi byly místnímu obyvatelstvu a mnichům z tepelského kláštera známé již v 13. století. Ve středověku a v delším horizontu celého feudálního období byl význam lázeňství minimální, neboť toto období obecně nevynikalo kultem vody a hygieny. Jen pro nejvýznamnější a nejbohatší malou vrstvu obyvatel byl pobyt v lázeňských místech rozptýlením, spojeným s hony a jinými kratochvílemi. Pouze Karlovy Vary a Teplice v Čechách si podržely svůj význam od svého založení jako lázeňská místa s významnými hosty a pacienty včetně Albrechta z Valdštejna a cara Petra Velikého v roce 1711 ten po vzoru Karlových Varů začal dokonce zakládat první lázeňská místa v Rusku. Za zmínku z pohledu historie lázeňské péče stojí fakt, že léčebné kůry byly v této době velmi náročné např. pobyt v teplé lázni trval dlouhé hodiny, někdy i dny a noci, až docházelo k poškození kůže, pitná kůra předepisovala denní pití až devět litrů vřídelní vody. 2 Knop, K. kol. Lázeňství Ekonomika a management. Praha. Grada Publishing

14 Období od 18. století do konce 2. světové války Koncem 18. století dochází na našem území k rozvoji lázeňství. Díky pokroku vědy, techniky a společenské komunikace dochází k významnému povznesení lázeňských míst. Jsou stavěny první velké lázeňské stavby kolonády, stavby u zřídel, lázeňské domy. Pobyt v lázních se stává nejen důležitým léčebným podpůrným prostředkem při onemocněních, ale již i důležitým společenským a prestižním počinem. Období od konce 19. století a počátku 20. století jde označit s určitou nadsázkou zlatou érou lázeňství na našem území. V tomto období dochází k dostavbám lázeňských komplexů, k modernizaci lázeňských procesů, následně pak k modernizaci pro tuto péči. Kromě rychlého vývoje léčebných postupů a zvýšení účinnosti lázeňských pobytů na zdraví pacientů dochází také k dalšímu posílení prestiže lázeňských míst, která se stávají společenskými a kulturními centry, významnými i z hlediska cestovního ruchu. Po první světové válce se objevují první významné zdravotní pojišťovací společnosti, které umožňují lázeňskou péči stále širšímu okruhu uživatelů. Tímto rozevřením vějíře lázeňské péče pro relativně i absolutně chudší klientelu se také rozvíjí řada alternativních možností ubytování, stravování a méně náročných služeb. V tomto období rozvoje lázeňství je hlavním argumentem kvality péče a úrovně poskytovatelů osobní reference, proto se velmi pečlivě vedou a uveřejňují sezónní seznamy lázeňských hostů, pobyt slavných osobností v lázních komentuje samozřejmě tisk a lázně tím opět získávají. V období okupace (ve druhé světové válce) je většina našich významných lázeňských středisek zabrána Německem a v ostatních lázeňských místech je harmonický lázeňský život vesměs přerušen a lázně jsou často využívány pro vojenské účely. Toto období je pro rozvoj lázní pouze dobou temna, kdy pozitivní přínos neexistuje

15 Vývoj lázeňství po 2. světové válce do roku 1989 Po válce byla pozornost soustředěna především na obnovu válkou zničených nebo narušených lázní. Majetková podstata lázní včetně všech přírodních léčivých zdrojů byla převedena do výhradního vlastnictví státu. Postupně je u nás patrná snaha o přeměnu lázní na zdravotnická zařízení a jejich přechod na celoroční provoz. Lázeňská péče je v tomto období nadále věcnou (dobrovolnou) dávkou nemocenského pojištění. Je organizována masově, především přes odborové orgány a v návaznosti na indikační seznam chorob pro lázeňskou péči Krajskými správami sociálního zabezpečení. V období 70. a 80. let 20. století nadále přetrvává uznávaná zdravotnická priorita lázeňské péče a lze ho charakterizovat jako vzepjetí před krizí v lázeňském oboru. V odbytu lázeňských služeb je hledán kompromis mezi poptávkou a disponibilní kapacitou, stejně jako v rámci klientely mezi našimi pacienty a zahraničními hosty. V řízení lázní z centra jsou nyní uplatňovány principy a restrikce vedoucí k omezení společenské zakázky (poptávky) omezením možností opakování lázeňské péče, apod. Zelenou dostávají pobyty cizinců a devizové inkaso. Dlouhou dobru neřešené nebo příliš naivně a centralisticky řešené problémy v lázeňství vedly zákonitě v 80. letech ke krizovému stavu, kdy ani materiální základna lázní, ani kvalita služeb, postupně pak ani výkony a efektivnost provozu lázní nedosahovaly potřebné úrovně a dynamika rozvoje oboru zmizela úplně. Zajímavým aspektem, v této souvislosti hodným zřetele, je skutečnost, že jediným přípustným kvalifikačním požadavkem pro řízení lázeňské organizace, byl titul MUDr. Lékaři jistě nutně koncipují lázeňské programy a musí řídit léčebnou péči v lázních, nemají však namnoze vzdělání ekonomického směru a jejich práce v administrativě lázní je odvádí od jejich lékařských specializací

16 Vývoj lázeňství po roce 1989 Po listopadových změnách v naší společnosti nastává obrat v pohledu na funkci veřejně prospěšných služeb typu lázeňství, které jako komplex služeb zahrnuje řadu oblastí, které samy o sobě mají svůj vývoj a své výchozí podmínky. Jde především o lázně v rámci zdravotního systému státu, dále systém hotelových a stravovacích služeb v lázních, cestovní ruch a jeho dopad na lázně a region. Doplňkový charakter mají právě regionální aktivity, které mají úzkou návaznost na všechny výše jmenované oblasti sportovní, kulturní a společenská zařízení (golfová hřiště, tenis, koně, kasina, kulturní domy, divadla, apod.). Tyto veškeré aspekty a potenciální výhody restrukturalizace majetkových vztahů a činnosti provozovatelů byly nosnou myšlenkou pro záměry privatizace v oboru lázeňství a strukturálních změn v systému léčebných lázeňských poukazů a financování lázeňské péče. Ve vlastním systému poskytování lázeňské péče je nejkvalitnější a bez větších problémů a ztrát vůči vyspělým zemím západní Evropy vlastní léčebná péče. Zde pracuje řada velmi kvalifikovaných a zkušených lékařů, rehabilitačních a ostatních zdravotnických pracovníků. Totéž nelze říci o službách spojených s pobytem lázeňských pacientů hostů v lázních. Ubytovací a stravovací služby jsou podceněny jak ve vybavenosti, tak v přístupu personálu k pacientům, kteří jsou chápáni více jako pacienti nemocnic než klienti. Zde chybí prvek zdravé konkurence, a až na výjimky, monopolní postavení lázeňského podniku v lázeňském místě vede ke stagnaci úrovně nabízených služeb

17 4.2.2 Současnost českého lázeňství 3 Řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a. s. V Registru zdravotnických zařízení je evidováno 85 lázeňských zdravotnických zařízení, z toho 5 dětských. Tato lázeňská zařízení disponují celkem lůžky. Nejvíce, a to 47 lázeňských zařízení, je v Karlovarském kraji. V roce 2006 bylo do lázeňských léčeben přijato celkem pacientů (k tíži zdravotních pojišťoven i samoplátci dohromady) a členů doprovodu pacientů, jejichž pobyt byl hrazen zdravotními pojišťovnami. Dospělým pacientům, kterých bylo , bylo poskytnuto celkem ošetřovacích dnů. V lázních se léčilo též dorostenců a dorostenek, kteří zde strávili ošetřovacích dnů. Do lázní bylo dále přijato v roce 2006 celkem dětí, kterým bylo poskytnuto ošetřovacích dnů. Z hlediska způsobu financování lázeňské péče bylo za rok 2006 přijato celkem pacientů v rámci komplexní lázeňské péče (KLP) s úhradou z veřejného zdravotního pojištění, z toho dospělých osob. V rámci příspěvkové lázeňské péče (PLP), kde zdravotní pojišťovny hradí vyšetření a léčení, zatímco stravování, ubytování a jízdné do lázní platí pacient, bylo ošetřováno celkem osob, z toho dospělých. Za loňský rok bylo dále v lázních ošetřováno osob z tuzemska, které si lázeňskou péči hradily plně samy, a lázeňská péče byla poskytnuta cizincům, kteří si tuto péči rovněž plně hradili sami. Počty lázeňských pacientů dlouhodobě mírně narůstají. V rámci celkových počtů však současně klesají počty pacientů, jejichž péče je hrazena zdravotními pojišťovnami, což je zřejmě v souvislosti s napjatou situací v bilanci systému veřejného zdravotního pojištění. Od roku 2002 vzrostl celkový počet cizinců léčených v českých lázních o cca 23 % ze osob na Nejrychleji v posledních letech narůstá podíl českých občanů, kteří si 3 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, [cit ], < >

18 lázeňskou péči hradí sami. V roce 2002 to bylo pacientů, za rok 2006 jejich počet dosáhl již osob, což je růst o 87 %. V roce 2006 strávili pacienti v lázních ČR celkem ošetřovacích dnů, z toho tvořily pobyty a konto zdravotního pojištění (celkem KLP + PLP) podíl cca 58,0 % a pobyty plně hrazené pacienty z tuzemska i ciziny podíl cca 42,0 %. V roce 2002 tvořil podíl ošetřovacích dnů čerpaných pacienty k tíži zdravotních pojišťoven cca 66,5 % a podíl tuzemců samoplátců a cizinců samoplátců činil cca 33,5 %. Celkový počet ošetřovacích dnů poskytnutých pacientům v lázních v roce 2002 činil a přes nárůst u kategorií tuzemci na vlastní náklady a cizinci byl v roce 2006 o 3,2 % nižší. V roce 2006 na jednoho pacienta v rámci zdravotního pojištění KLP připadlo v průměru 27,2 ošetřovacího dne v lázních. Na pacienta v rámci zdravotního pojištění PLP to bylo v průměru 20,6 ošetřovacích dnů, na tuzemce samoplátce v průměru 7,1 ošetřovacího dne a platící cizinci strávili v lázních v průměru 14,1 ošetřovacího dne. Nárůst počtu tuzemských samoplátců a pacientů z ciziny nedokáže kompenzovat úbytek pacientů v rámci veřejného zdravotního pojištění, jak se projevuje poklesem celkového počtu ošetřovacích dnů v lázních. Nejčastěji se vyskytující indikací v lázních ČR u dospělých byly v roce 2006 nemoci pohybového ústrojí ( pacientů, tj. 57,8 % celkového počtu dospělých pacientů). Následují nemoci oběhového ústrojí ( pacientů, tj. 11,1 %) a nemoci trávícího ústrojí ( pacientů, tj. 11,1 %). U dorostu byly nejčastějšími indikačními skupinami nemoci gynekologické (502 případů, tj. 21,4 %), nemoci pohybového ústrojí (473 případy, tj. 20,2 %) a nemoci nervové (437 případů, tj. 18,7 %). Dětští pacienti se v lázních nejčastěji léčili na netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí (4 632 případů, tj. 44,0 %), nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (961 případů, tj. 9,1 %) a nemoci gynekologické (956 případů, tj. 9,1 %). Podle dat o dospělých pacientech v rámci veřejného zdravotního pojištění bylo

19 nejčastější diagnózou stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady (9 414 případů), kořenové syndromy vertebrogenního původu (9 387 případů) a koxartróza v soustavném léčení (9 171 případů) Význam lázeňských zařízení Lázně v České republice mají dlouhou historii a jejich postavení ve společnosti má své pevné místo. Význam lázní má hned několik rovin. Za prvé to je význam léčebný. Kapitola o léčebných metodách názorně ukazuje jaké všechny nemoci se dají v českých lázních léčit. Za druhé, je to význam zdravotně preventivní. Za posledních několik let vzrostl počet klientů, kteří do lázní jezdí z čistě jako prevenci před různými nemocemi, za zlepšení zdravotní kondice a za omlazením. Kulturní a společenská funkce lázní je jistě také neméně významná. Lázeňská města se často stávají pořadateli různých společenských akcí, jak například hudebních a divadelních, tak i sportovních. Mnoho lázeňských míst má ve svém okolí různá sportoviště, jako například golfová hřiště, která dokáží do lázní přilákat lukrativní hosty. Dalším nemalým přínosem je jistě ekonomická stránka věci. Ta se dá rozdělit jak na obtížně měřitelnou část zlepšení zdraví společnosti, tak i příspěvek lázeňství k tvorbě hrubého domácího produktu. Lázně přispívají do rozpočtů obecních, krajských a do státního rozpočtu, dále k tvorbě devizových rezerv a výrazně ovlivňují zaměstnanost v daných lokalitách. Vzhledem k zastaralosti a nutným rekonstrukcím dále podporují stavební, textilní, nábytkářský průmysl a jiné. Vláda si význam lázní pro stát uvědomuje, a proto jejich fungování i rozvoj různými způsoby podporuje (viz kapitola o státní podpoře lázní)

20 důvodů pro návštěvu lázní Proč vůbec lidé do lázní jezdí? John W. Lund 4 definuje 25 důvodů, které ve stručnosti vystihují proč lidé lázně navštěvují. Některé důvody se vzrůstající tendencí nabízejí velmi vysoký potenciál příležitostí jak pro podnikatele, kteří již v lázeňství fungují, tak i pro podnikatele, kteří se do lázeňství pustit teprve chtějí. 1) Dosáhnout a využít duševní a fyzický vnitřní potenciál. 2) Minimalizovat efekty stáří. 3) Vytvořit si nové stravovací návyky. 4) Cítit se zdravěji. 5) Cítit se šťastněji. 6) Vyladit organismus. 7) Redukovat váhu. 8) Zanechat kouření. 9) Zbavit se návyku na alkoholické nápoje. 10) Vypadat atraktivněji. 11) Zvýšit sportovní výkonnost. 12) Prevence proti nemocem. 13) Pomoci léčit současné neduhy. 14) Léčit specifické mužské a ženské problémy. 15) Obnovit fyzickou kondici. 16) Nalézt duševní rovnováhu. 17) Eliminovat či redukovat stres. 4 Lund, W. J. Taking the Waters Introduction to Balneology. GHC Bulletin

21 18) Bavit se. 19) Setkat se s lidmi (pro vyšší sociální skupiny). 20) Dosáhnout lepších tělesných pocitů a vnitřní vyrovnanosti. 21) Hýčkat se. 22) Pro vytvoření rodinné soudržnosti. 23) Pro individuální aktivity. 24) Pro individuální odpočinek. 25) Pro relaxaci Státní podpora českých lázní 5 Státní program podpory cestovního ruchu (SPPCR) byl schválen 1. listopadu 2000 usnesením vlády č Realizace programu začala v roce V roce 2004 na základě usnesení vlády č. 110 ze dne 4. února 2004 bylo schváleno pokračování realizace programu i včetně zaměření jednotlivých podprogramů v letech Podprogramy jsou zaměřeny na: rozvoj lázeňství, doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity a na podporu prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu Cíl podprogramu Podpora rozvoje lázeňství Cílem podprogramu je vytvořit ekonomické podmínky k iniciaci a podpoře aktivit, které umožní vybudování a rekonstrukci lázeňské infrastruktury. 5 Ministerstvo pro místní rozvoj, [cit ], < >

22 Vymezení příjemců dotace Příjemcem dotace může být město/obec, jež má schválený statut lázeňského místa 6, město/obec se stanovenými přírodními lázněmi nebo město/obec na jehož území nebo v blízkosti jehož území se nachází přírodní léčivý zdroj 7, má územním plánem vymezenou oblast pro vybudování přírodních léčebných lázní a systematicky vytváří podmínky pro jejich vznik Podporované aktivity Úpravy a výsadba veřejné zeleně, rekonstrukce a vybudování závlahového systému, pořízení strojů a zařízení na údržbu zeleně apod. Rekonstrukce a vybudování parkoviště. Rekonstrukce lázeňské léčebny, hromadného ubytovacího zařízení, kulturního zařízení. Rekonstrukce a vybudování balneoprovozu, bazénu. Úprava pramenů minerálních vod. Rekonstrukce a vybudování kolonád a pitných pavilonů. Rekonstrukce a vybudování sportovně-rekreačního zařízení sloužícího aktivitám účastníků cestovního ruchu. Rekonstrukce a vybudování turistického informačního střediska, kulturního zařízení apod. Rekonstrukce a vybudování veřejného WC. Rekonstrukce památkově chráněných objektů v majetku města (fasády, venkovní úpravy okolí). Rekonstrukce a vybudování dalších zařízení sloužících rozvoji cestovního ruchu. 6 Podle 28 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon). 7 Podle 25 odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon)

23 Forma a výše dotace Podpora je poskytována formou systémové investiční dotace (dále jen dotace ) na realizaci vybraných akcí. Na podporu není právní nárok. Dotace je přísně účelová a její čerpání je vázáno jen na financování akce, na kterou byla poskytnuta. Výše poskytované dotace může dosáhnout max. 50 % celkových způsobilých výdajů akce Léčebné procedury českých lázních Téměř ucelený přehled léčebných procedur českých lázní včetně indikací je uveden v příloze. Nejdůležitějšími procedurami jsou: přírodní uhličito-minerální koupele, přísadové koupele, vodoléčba, léčebné masáže, celková vířívá lázeň, léčebná rehabilitace, ergometrie zátěžový test, trénní kůra, elektroléčba, galvanizace, ultrazvuk, diatermie, magnetoterapie, horské slunce, vakuově kompresní terapie, inhalace, akupunktura, léčba teplem, jógová cvičení a kryoterapie léčba chladem. Některé procedury mají u nás bohatou historii, některé se objevily až nedávno. Největší novinkou je pravděpodobně kryoterapie, která se rychle začíná rozšiřovat po českých lázních. Jedná se o pobyt v komoře v teplotách pod -100 C nebo o lokální léčbu chladem. Léčba se používá při chronických degenerativních zánětlivých onemocnění pohybového aparátu ve stadiu dekompenzace, akutních úrazech kloubů, podvrknutí, pohmoždění a u krevních výronů. České lázně krok s moderními trendy ve světovém lázeňství drží. Je zde mnoho moderních zařízení využívajících špičkového lékařského vybavení

24 4.2.7 Přehled nejdůležitějších lázní v ČR 8 Řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a. s. Nejdůležitějšími lázeňskými místy v České republice jsou: Bertiny lázně Třeboň, Františkovy Lázně, Janské Lázně, Karlovy Vary, Konstantinovy Lázně, Lázně Aurora, Lázně Bechyně, Lázně Bělohrad, Lázně Bludov, Lázně Bohdaneč, Lázně Darkov, Lázně Dolní Lipová, Lázně Hodonín, Lázně Jáchymov, Lázně Karlova Studénka, Lázně Klímkovice, Lázně Kunratice, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, Lázně Luhačovice, Mariánské lázně, Lázně Mšené, Lázně Ostrožská Nová Ves, Lázně Poděbrady, Lázně Pozlovice, Lázně Skalka, Lázně Slatinice, Lázně Teplice, Lázně Teplice nad Bečvou, Lázně Toušeň, Lázně Velichovky, Lázně Velké Losiny, Lázně Vráž a Priessnitzovy lázně Jeseník. Následuje krátký popis těch nejvýznamnějších českých lázní. Lázně Karlovy Vary Místo bylo známé svými horkými prameny již v dobách keltského osídlení. Karlovy Vary byly založeny roku 1350 českým králem a římským císařem Karlem IV. Základem lázeňské léčby v Karlových Varech je pramen Vřídlo, který zásobuje termální vodou všechna lázeňská zařízení, dodává plynný oxid uhličitý pro vanové koupele, poskytuje základní surovinu pro výrobu karlovarské vřídelní soli i pro zkameňování suvenýrů. Léčí se zde onemocnění žaludku a dvanácterníku, nadváha, nemoci pohybového ústrojí, jaterní onemocnění, choroby slinivky břišní, střevní onemocnění, poruchy výměny látkové, dna, poruchy tukového metabolismu, léčba paradentózy, onemocnění žlučníku a žlučových cest, stavy po onkologických operacích bez recidivy. 8 Seifertová, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha. Pragoline

25 Mariánské Lázně Věhlas Mariánských Lázní je založen na bohatství přírodních léčivých zdrojů. Historie Mariánských Lázní je poměrně mladá, i když léčebné účinky minerálních pramenů byly známy již v dřívějších dobách, vznik tohoto lázeňského města se datuje od počátku 19. století. Léčí se zde onemocnění ledvin, močových cest, nemoci dýchacích cest, pohybového aparátu, poruchy výměny látkové, onemocnění zažívacího traktu, nervová a gynekologická onemocnění. Františkovy Lázně Historie nejmenších a nejpůvabnějších z lázní západočeského trojúhelníku sahá do roku 1793, kdy byly založeny. Bohatá ložiska léčivých zdrojů v podobě sirnoželezité slatiny, 21 minerálních pramenů a přírodního vývěru zřídelního plynu spolu s odborností lázeňských lékařů a použitím moderních léčebných metod jsou základem úspěšnosti a proslulosti lázeňské léčby. Léčí se zde onemocnění srdce a krevního oběhu, onemocnění pohybového ústrojí a gynekologická onemocnění včetně neplodnosti. Lázně Jáchymov Základním přírodním zdrojem léčebných procedur jsou radioaktivní prameny získávané z 12. patra jáchymovského dolu Svornost. Odkryté radioaktivní prameny na přelomu 19. a 20. století v bývalých stříbrných dolech a jejich léčebné účinky daly podnět k založení prvních radioaktivních lázní na světě v roce Léčí se zde nemoci pohybového ústrojí, nemoci periferního nervového systému a choroby metabolické

26 4.3 Lázeňství v okolních zemích9 Řízení a organizování ve společnosti Lázně Luhačovice, a. s Slovensko Slovenská republika nabízí lázeňské léčebné pobyty klientům ve více jak dvou desítkách lázeňských míst. Nejvýznamnějšími jsou Lázně Piešťany, Trenčianské Teplice. Bardejov, Vysoké Tatry Štrbské pleso. Dalšími místy jsou: Bojnice, Dudince, Lúčky, Nimnica, Nový Smokovec, Rajecké Teplice, Kunerad, Slize, Smrdáky, Brusno, Korytnica, Liptovský Ján, Lubochňa, Lučivná, Slené Teplice, Sebrance, Vyšné Ružbachy. Lázně Piešťany Největší a nejznámější slovenské lázně. První zmínka o léčebných účincích lázeňského místa v povodí řeky Váh se objevily již ve 12. století. Lázně Piešťany využívají obou základních přírodních zdrojů, kterými jsou sirovodíková termální voda vyvěrající z tektonických zlomů země z hloubky 2000m o teplotě 67 až 69 C a sirné bahno. Léčí se zde nemoci pohybového ústrojí (zvláště revmatického původu), nervová onemocnění, kožní onemocnění. Trenčianské Teplice První zmínky o zdejších horkých minerálních pramenech pocházejí z počátku 13. století. Základem balneoterapie jsou přírodní minerální prameny používané v minerálních bazénech spolu s parafinovými zábaly, elektroléčbou, podvodními a klasickými masážemi. Léčí se zde revmatická onemocnění a onemocnění pohybového ústrojí. 9 Seifertová, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha. Pragoline

27 Bardejov Historie lázní sahá do středověku, první zmínky o léčebných pramenech pocházejí z počátku 13. století. Vyhlášené bardejovské minerální prameny jsou svým složením klasifikovány jako jedny z nejznámějších v Evropě (hydrouhličitanové, chloridosodné, železité, studené, hypotonické prameny se zvýšeným obsahem kyseliny borité) Německo Německo svou četností lázeňských míst, rozmanitou nabídkou ve struktuře léčebné i cenové patří mezi velmi silné a významné země s lázeňskou turistikou nejen jako cílová destinace, ale patří k nejvýznamnějším zemím zdrojovým. Baden Baden Světově známé lázeňské středisko položené v krásné přírodní scenérii Černého lesa. Počátky lázeňské historie sahají až do středověku. V Baden Baden vyvěrají jedny z nejteplejších minerálních pramenů 68 C, které se využívají mimo jiné k léčbě poruch pohybového ústrojí, pomáhají při uvolňování degenerativních příznaků těchto onemocnění a povzbuzují činnost trávicího ústrojí. Bad Reichenhall Lázeňské středisko v předhůří Alp je známé zvláštním přírodním bohatstvím, kterým je sůl. Jedinečná kombinace slané vody a bahna je úspěšně aplikována při léčbě pohybových onemocnění, zvláště revmatismu, dále bronchitických onemocnění a potížích oběhového systému. Garmisch-Partenkirchen Proslulé zimní letovisko Bavorských Alp přitahuje nejen milovníky zimních sportů, ale nabízí své léčivé účinky pacientům s problémy dýchacích orgánů

28 4.3.3 Rakousko Bad Ischl Nejstarší rakouské lázně se známou solnou vodou počaly svou historii ve dvacátých letech 19. století. Lázeňské místo si velmi oblíbil císař Franz Josef I. Své přírodní bohatství slanou minerální vodou a bahno využívají balneoprovozy pro léčbu nemocí pohybového ústrojí, onemocnění oběhového systému, gynekologických a neurologických onemocnění a nemocí dýchacích cest. Baden bei Wien První zmínky o zdejších léčivých účincích přírodních pramenů pocházejí z doby římského impéria. Léčivá voda s vysokým obsahem síry je základem k léčbě onemocnění pohybového ústrojí. Bad Gastein 10 První zprávy o zdejších lázních pocházejí ze 14. století. Vyvěrá zde více než 18 radioaktivních pramenů až 47 C teplých (s obsahem radonu), které jsou rozváděny do mnoha lázeňských objektů a hotelů. Léčí se zde choroby pohybového ústrojí, ortopedické choroby, revmatické a neurologické choroby. Gasteiner Heilstollen Böckstein 11 Jsou zde léčebné štoly ve kterých se uskutečňuje léčba pomocí specifického klimatu (obsah radonu do 4,5 nano Curie na litr vzduchu, teplota vzduchu od 37 do 41,5 C, relativní vlhkost vzduchu od 70 do 95 %). Léčí se zde Bechtěrevova choroba, chronická polyarthridita, degenerativní onemocnění páteře, artrózy, svalová onemocnění, onemocnění dýchacích cest. 10 Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství vybrané kapitoly. Praha. 11 Dědina, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství vybrané kapitoly. Praha

29 4.3.4 Maďarsko Dlouholetá tradice maďarského lázeňství pochází již z doby římského impéria. Tradici lázeňské země si podrželo Maďarsko do dnešní doby a patří mezi vyspělé lázeňské země Evropy. Hevíz Patří k nejvýznamnějším maďarským lázním. Hevíz je charakteristický svým unikátním termálním jezerem sopečného původu o rozloze téměř 48 ha. Minerální alkalická voda z jezera obsahuje velký podíl síry a vápenatých solí. Léčivá voda je velmi oblíbena pro svou teplotu v létě 33 až 35 C, v zimě 25 až 30 C. Dno jezera je pokryta vrstvou bahna, které se též úspěšně využívá při léčbě onemocnění pohybového ústrojí, dny, poruch oběhového ústrojí a látkové výměny, kožních nemocí a gynekologických problémů. Harkány Termální lázně v jižní části Maďarska s termálními sirnými prameny jsou unikátní tím, že tyto prameny obsahují síru rozpuštěnou v plynné formě. Balneologické procedury s využitím tohoto přírodního bohatství jsou základem pro léčení nemocí pohybového ústrojí zvláště revmatismu. Budapešť Toto lázeňské centrum se může pochlubit světoznámou zvláštností spojení věhlasného lázeňského místa a zároveň hlavního města Maďarska. Bohatá naleziště termálních léčivých pramenů využívají pacienti k léčení nemocí pohybového ústrojí zejména revmatismu

30 4.3.5 Polsko 12 V Polsku se nachází několik lázeňských míst s dlouhou tradicí. Většina z nich se nachází na jihu Polska, v Karpatech a Krkonoších a na pobřeží Baltského moře. Nejvíce populárními jsou Krynica, Zagiestow a Piwniczna, Szczawnica v Pieniny, Rabka, Polanica, Duszniki, Kudowa, Klouzka, Cieplice, Swieradow, Kamien Pomorski a Polczyn. Největší lázně jsou Ciechocinek a Inowroclaw. Konstancin blízko Varšavy je světově vyhlášeným rehabilitačním centrem. Léčebné prostředky polských lázní (minerální vody, solné jeskyně, moře) jsou známy již delší dobu. Záznamy o jedněch z nejstarších lázní Cieplice Zdroj se datují již od roku V Polských lázních se léčí různorodé nemoci: nemoci pohybového ústrojí, revmatické stavy, poruchy oběhového ústrojí, dýchacího ústrojí, zažívacího ústrojí, gynekologické problémy, krční nemoci a nemoci kůže, endokrinologické poruchy, poruchy metabolismu a poruchy močového ústrojí. 12 Meet Poland, [cit ], < >

31 5 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ŘÍZENÍ ČESKÝCH LÁZNÍ Pro lepší poznání organizační architektury českých lázní byl vytvořen dotazník 13, který byl vyplněn generálními řediteli předních českých lázeňských podniků. Na dotazník reagovalo po osobním kontaktu šest ředitelů a výsledky jsou přehledně shrnuty v následující části jak s otázkami, tak i s odpověďmi. Dotazník byl vyplněn anonymně, a proto zde nejsou výsledky dle jednotlivých lázní. V grafech jsou zobrazeny počty odpovědí na jednotlivé otázky. 5.1 Strategie 1. Existuje ve firmě strategie v definovaném nebo jiném pojetí? Odpověď byla šestkrát v definovaném pojetí. Dá se předpokládat, že strategie je v lázních významným firemním dokumentem určující směr podnikání, a proto existuje v definovaném pojetí. 2. Jak strategie vzniká? a) Vytvořila ji externí poradenská společnost b) Byla převzata od vlastníka c) Vytvořil ji jedinec (např. top-manažer, gen. ředitel, ) d) Vznikla týmovou prací celého vedení 13 Dotazník vznikl pozměněním Manuálu pro analýzu systému podnikového řízení. VŠE-katedra managementu. Praha

32 a=2 d=3 b=0 c =1 Obrázek 1 Dotazník: otázka č. 2 V lázních byla strategie vytvořena převážně týmovou prací celého vedení, což je logické. Vedení společnosti by mělo nejlépe znát jak společnost, tak i trendy v lázeňství a dle toho vytvořit strategii. Na druhém místě je vytvoření strategie externí společností. To dokládá o tom, že většinou menší lázně si pozývají poradenské společnosti mající větší přehled o dění v lázeňství a dokáží se dívat na lázně reálněji. 3. Je strategie sdílena všemi částmi firmy? Strategii nosí v hlavě jediný člověk a podle ní řídí firmu. Strategie je známa všem pracovníkům firmy Číslo 1=0 Číslo 4=2 Číslo 2=2 Číslo 3=2 Obrázek 2 Dotazník: otázka č. 3 Z tohoto grafu se nedá rozhodnout jak je strategie známa pracovníkům společnosti. Dá se ale usuzovat, že o strategii ve firmě neví jen její tvůrci. Vedení se snaží strategii sdílet se svými zaměstnanci. Známost strategie přispívá ke stmelení vizí a představ pracovníků ohledně dlouhodobějšího fungování společnosti

33 4. Funguje strategie jako systém? Jednotlivé útvary neodvozují své cíle od celopodnikové strategie. Proto často dochází k tomu, že je chování útvarů vzájemně nekoordinované. Strategie funguje jako systém, takže jednotlivé útvary si své cíle odvozují od cílů nadřazených a celopodnikových. Díky tomu všechny útvary směřují k naplnění celopodnikové strategie. Číslo 4=2 Číslo 1=0 Číslo 2=1 Číslo 3=3 Obrázek 3 Dotazník: otázka č. 4 Strategie tedy většinou funguje jako systém, takže jednotlivé útvary si své cíle odvozují od cílů nadřízených a celopodnikových. Díky tomu všechny útvary směřují k naplnění celopodnikové strategie. Nedochází tedy k tomu, že by útvary směřovaly jinam a způsobovaly by tak disharmonii ve společnosti. 5. Je strategie pouhým svazkem papíru v šuplíku nebo reálně funguje v praxi? Formalizovaná strategie je dokumentem zamčeným v šuplíku, kterým se prakticky nepoužívá. Strategie je důležitý dokument, na který se navazuje v každodenní práci, a zejména je používána při důležitých koncepčních rozhodnutích

34 Číslo 1=0 4=0 Číslo 3=3 Číslo 2=3 Obrázek 4 Dotazník: otázka č. 5 Žádný z vrcholových manažerů neoznačil extrémní možnosti 1 nebo 4. Tedy strategie není ani zastrčena někde v šuplíku a ani to není dokument používaný při každodenní práci. Dá se tedy usuzovat, že je to dokument napomáhající zejména při důležitějších koncepčních rozhodnutích, což je dobře. 5.2 Procesy 6. Jaká je většinová tendence v přístupu k řízení ve firmě - zaměřuje se hlavně na procesy nebo spíše na jednotlivé operace? Úplné zaměření na procesy Hlavní tendence směřuje k řízení procesů, ale významné je i zaměření na operace Hlavní tendence směřuje k řízení operací, ale významné je i zaměření na procesy Naprosté zaměření na operace Číslo 1=0 4=0 Číslo 3=3 Číslo 2=3 Obrázek 5 Dotazník: otázka č

35 Opět žádná odpověď nebyla v extrému. V lázních tedy hlavní tendence směřuje k řízení procesů, ale významné zaměření je i na operace, nebo hlavní tendence směřuje k řízení operací, ale významné je i zaměření na procesy. 7. Jsou úkoly a cíle manažerů spjaty spíše s řízením pracovníků, kteří mají podobnou funkční specializaci, nebo s řízením skupiny pracovníků složené z více profesí tak, aby na konci jejich práce byl konkrétně definovaný výstup? Odpovědnost manažerů výhradně za provoz funkčních útvarů. Odpovědnost manažerů zejména za konkrétně definované výstupy. Číslo 4=2 Číslo 1=0 Číslo 2=2 Číslo 3=2 Obrázek 6 Dotazník: otázka č. 7 Z odpovědí by se dalo usoudit, že zde pravděpodobně probíhá přesun od čistě funkčního řízení k procesnímu řízení společnosti jak k tomu inklinují současné manažerské trendy. 8. Má každý výstup konkrétně definovaného manažera, který zodpovídá za jeho vyprodukování a kvalitu? Všechny procesy mají konkrétně definovaného vlastníka. Většina procesů má konkrétně definovaného vlastníka. Menší část procesů má konkrétně definovaného vlastníka. Nejsou definováni vlastníci procesů

36 Číslo 4=1 Číslo 1=1 Číslo 3=1 Číslo 2=3 Obrázek 7 Dotazník: otázka č. 8 Dle odpovědí tedy většina procesů má konkrétně definovaného vlastníka umožňující efektivní procesní řízení v lázních. 9. Pro měření výkonnosti jsou využívány zejména údaje o práci jednotlivých zaměstnanců nebo naopak údaje o výkonnosti jednotlivých procesů? (1=výkonnost procesů je měřena a údaje jsou zásadním podkladem pro řízení, 4=výkonnost procesů není měřena) Číslo 3=0 4=0 Číslo 2=3 Číslo 1=3 Obrázek 8 Dotazník: otázka č. 9 Všechny odpovědi byly v intenzitě 1 nebo 2, tudíž výkonnost procesů je měřena a údaje mohou být relevantním podkladem pro řízení

37 10. Jsou procesy zajišťovány interně nebo externě? (VP vnitropodnikový proces, O outsourcing, N nevyužívá se) VP VP, O O N IT Nákup Vývoj a výzkum Personalistika Údržba Odborný lékařský dohled Finance, účetnictví Obchod Marketing Lázeňské služby Obrázek 9 Dotazník: otázka č. 10 Předešlý obrázek znázorňuje, že naprostá většina procesů ve společnostech jsou vnitropodnikovým procesem. Outsourcing se nejčastěji využívá u procesů, které nejsou jádrem činnosti společností. Outsourcing často dokáže uspořit náklady, neboť společnosti soustředící se na danou oblast realizují úspory z rozsahu a mají často lepší know-how v dané oblasti. Nejvíce se outsourcing dle dotazníku využívá u údržby, personalistiky a u informačních technologií. Vývoj a výzkum je v lázeňství poněkud specifický, protože v mnoha společnostech prakticky neexistuje. Je to dáno zejména historickým vývojem a konzervativním přístupem k lázeňským procedurám, které se někdy po mnohá desetiletí nemění. Některé společnosti však přímo spolupracují s výzkumnými ústavy, nemocnicemi, případně s externími odbornými poradenskými firmami

38 5.3 Kultura 11.Jak je podniková kultura silná? Jsou jednotlivé složky podnikové kultury rozšířeny mezi všemi pracovníky a pevně zakotveny v jejich uvažování a chování nebo je naopak rozšíření a zakotvení jednotlivých prvků podnikové kultury slabé? (1=slabá kultura, 4=silná kultura) Číslo 4=1 Číslo 1=1 Číslo 2=0 Číslo 3=4 Obrázek 10 Dotazník: otázka č. 11 Většina ředitelů se domnívá, že v podniku panuje silná kultura. Jednotlivé složky podnikové kultury jsou rozšířeny mezi všemi pracovníky a pevně zakotveny v jejich uvažování a chování. Silná kultura často vytváří prostředí, ve kterém jsou lidé motivováni pracovat ochotně a efektivně, tedy přináší pozitivní efekty. 12.Je kultura organizace řízena? Má vedení firmy povědomí a snahu o cílevědomé korigování podnikové kultury? Management firmy se kulturu nesnaží cílevědomě ovlivňovat. Vedení si existenci kultury uvědomuje, ale omezuje se maximálně na dílčí zásahy. Management vyvíjí snahu o koncepční řízení kultury, avšak bez znatelných úspěchů. Kultura firmy je systematicky a cílevědomě řízena vedením firmy

39 Číslo 4=1 Číslo 1=0 Číslo 2=2 Číslo 3=3 Obrázek 11 Dotazník: otázka č. 12 Vedení společností se snaží kulturu podniku koncepčně kontrolovat, avšak v polovině spolčeností se tato snaha zdá být málo úspěšná. Problém aktivního řízení kultury se však dotýká nejen lázeňských podniků. Management si ho často uvědomuje a snaží se využít znalosti v řízení kultury ze zahraničí a aplikovat tyto poznatky na české prostředí. V mnohých společnostech je tato snaha úspěšná a přináší kýžené výsledky. 13.Jak se z hlediska následujících charakteristik chová většina zaměstnanců firmy? (1=nízká intenzita, 4=vysoká intenzita) Intenzita 1 Intenzita 2 Intezita 3 Intenzita 4 Orientace na projekty (práce na nových věcech, dosahování cílů, ) Hrdost na firmu, její výsledky a chování Nadšení pro práci a dosahování cílů Profesionalita Obrázek 12 Dotazník: otázka č. 13 Dle grafu se tedy ve společnostech chová většina zaměstnanců ve vyšších intenzitách daných charakteristik, což jistě přináší kladné efekty. Graf však může i naznačovat jakési uvědomování si rezerv vedení společností. Tyto rezervy mohou být viděny jako směr růstu síly kultury v lázních

40 5.4 IT architektura 14. Jaký je poměr počet pracovníků / 1 počítač? 2-3 pracovníci=1 0-1 pracovník=2 1-2 pracovníci=3 Obrázek 13 Dotazník: otázka č. 14 Jak již graf naznačuje, lázeňství je obor ve kterém na jeden počítač připadá více než jeden pracovník. Vzhledem k procesům probíhajících v lázních se nepředpokládá dynamický nárůst počtu počítačů ve společnostech. Často by to bylo zbytečným luxusem. Důležité je, aby všichni pracovníci k počítačům přistup měli, zejména k intranetu společnosti, dále pak k internetu. Přístup pracovníků k informacím je v řízení podniků klíčovým prvkem. 15.Existuje ve firmě útvar, který se zabývá využitím informačních technologií? V jaké formě? a) jako útvar, který je začleněn do některé z dílčích organizačních složek firmy a který je tak nejvyššímu manažerovi podřízen pouze zprostředkovaně (např. v rámci útvaru financí nebo v obchodním oddělení apod.) b) jako útvar, který je sice přímo podřízen nejvyššímu manažerovi, avšak nemá své přímé zastoupení ve vrcholovém managementu firmy (tj. v představenstvu či mezi odbornými řediteli/náměstky) c) jako samostatný útvar, který je přímo podřízen nejvyššímu manažerovi a který má (např. jako samostatná divize) své přímé zastoupení ve vrcholovém managementu firmy