MASARYKOVA UNIVERZITA. Učební materiál pro obor Kadeřník Náročná účesová tvorba

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání Učební materiál pro obor Kadeřník Náročná účesová tvorba Bakalářská práce Brno 2016 Vedoucí práce: RNDr. Eva Trnová, PhD Autor práce: Radka Manová

2 Bibliografický záznam MANOVÁ, Radka. Učební materiál pro obor Kadeřník Náročná účesová tvorba : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra chemie, fyziky a odborného vzdělávání, l., Vedoucí bakalářské práce RNDr. Eva Trnová, PhD. Anotace Bakalářská práce Učební text pro obor Kadeřník - Náročná účesová tvorba najde uplatnění u žáků oboru Kadeřník, souhrnně obsahuje všechny podstatné informace a postupy při tvorbě náročných účesů. Tento materiál může posloužit při výuce odborného výcviku oboru Kadeřník. Annotation The High-level Hairstyle Creation Study Material to the Hairdresser s Proffesion thesis could be used as a study material by haidresser s students. It includes the main information and procedures of the high-level hairstyle creation. This thesis could be used as a study material to the professional future hairdressers. Klíčová slova Učební text, kadeřník, zákaznice, pracovní pomůcky, společenský účes, postup tvorby účesu.. Keywords Instructional text, haidresser, customer, working tools, social hairstyle, haircut creation proces

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 30. března 2016 Radka Manová

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Eva Trnová, PhD, za odborné vedení práce, cenné rady, připomínky, vstřícnost a trpělivost při zpracování této bakalářské práce.

5 Obsah ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST UČEBNICE FUNKCE UČEBNICE OBTÍŽNOST TEXTU V UČEBNICI TIŠTĚNÁ UČEBNICE VERSUS ELEKTRONICKÁ UČEBNICE ROLE UČEBNICE VE VÝUCE POŽADAVKY NA UČEBNICI DIDAKTICKÉ ZÁSADY APLIKOVANÉ DO VÝUKOVÉHO TEXTU VLASTNOSTI UČEBNICE ZHODNOCENÍ UČEBNIC PRO VÝUKU KADEŘNÍKŮ RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Uplatnění absolventa ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Téma Náročné účesové tvorby v ŠVP ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRAKTICKÁ ČÁST VÝZKUM DOTAZNÍK UČEBNÍ TEXT ZÁKLADNÍ ZNALOSTI O VLASECH NÁROČNÁ ÚČESOVÁ TVORBA ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA: SEZNAM OBRÁZKU A ZDROJ: SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1: NEVYPLNĚNÝ DOTAZNÍK... 89

6 Úvod Vlasy jsou součástí lidského života. Provázejí nás od narození až do smrti. Patří mezi první věci, kterých si obvykle na dané osobě všímáme. Především ženy by měly o své vlasy pečovat a upravovat je. Během života nastanou chvíle, které vyžadují společenský účes. Účesem každá žena podtrhne svůj celkový dojem. Každý kadeřník by měl být schopen vytvořit takový společenský účes nejenom podle přání zákaznice, ale i podle aktuálních trendů. Tyto trendy se ale mění a proto je důležité, aby se kadeřník neustále zajímal o nové trendy. Vystudovala jsem tříletý výuční obor Kadeřník na Střední škole oděvní a služeb ve Vizovicích. Za dob mého studia jsem pocítila, že téma Náročná účesová tvorba je v učebnicích opomíjené a není mu věnována dostatečná pozornost. Jistě to souvisí i s faktem, že právě společenské účesy podléhají módním vlnám a v učebnicích jsou tedy pouze rámcové mnohdy zastaralé informace. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou v teoretické části jsou teoretické poznatky o učebních textech a jak je tvořit. Pozornost je věnována také Rámcovému vzdělávacímu programu, protože vymezuje prostor pro zařazení zmiňovaného tématu do výuky a také výstupy, kterých by žáci měli dosáhnout. Tyto poznatky mohou využít i další učitelé při tvorbě vlastních učebních textů. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu zabývajícího se názorem žáků na používané učebnice. Dále jsou zde uvedeny základní informace o vlasech a o tom, jak o ně správně pečovat. Hlavní část praktické části tvoří učební text na téma Náročná účesová tvorba. V této části žák své teoretické poznatky převede do odborných dovedností. Jelikož tvorba uvedených typů účesů je podstatnou součástí práce kadeřníka a také se objevuje u závěrečné zkoušky, je velmi důležité, aby žáci měli potřebné informace. V používaných učebnicích je velmi málo popsána tvorba náročných účesů, neobjevují se tam žádné postupy tvorby těchto účesů. Používané učebnice jsou zastaralé a podle toho vypadají i fotografie v nich obsažené, nijak neodráží aktuálnost v tvorbě zmiňovaných účesů. Proto je přínosem sestavit učební text pro učební obor Kadeřník, který obsahuje jednak moderní trendy, ale také obrazový materiál dokumentující postupy. Cílem bakalářské je vytvořit učební text pro praktické vyučování oboru Kadeřník, který může být použit i pro účastníky případného kurzu tvorby náročných 6

7 účesů. Tento učební text nebude nahrazovat školní učebnice a materiály, ale pouze je doplňovat. V učebním textu bude popsaná náročná účesová tvorba, pomůcky a prostředky k tvorbě účesů, stručná historie účesové tvorby, fixační produkty, svatební, společenský a účes družičky a jejich postup. Vše bude doplněno fotografiemi a obrázky pro jasnou představu správného postupu. Velká pozornost bude věnována obrazové dokumentaci, která by měla doplnit nebo případně alespoň částečně nahradit praktickou ukázku provádění účesu. Praktická výuka oboru Kadeřník je vykonávaná na školních provozovnách. Na těchto provozovnách se žáci dostávají do kontaktu se zákazníky, mají možnost pozorovat a učit se správným postupům. Je pochopitelné, že si nemohou vše okamžitě zapamatovat. Proto názorný učební text může výrazně přispět k lepším výkonům žáků. Podstatným důvodem, proč jsem se rozhodla vytvořit učební text pro náročnou účesovou tvorbu je, že jsou učební materiály pro tuto oblast nedostačující a především zastaralé. Domnívám se, že nedostatek kvalitních odborných učebnic nebo učebních textů je významným problémem. V oblasti společenských účesů se neustále mění a vyvíjejí různé trendy a dobrý kadeřník musí být schopen na ně reagovat. 7

8 1 Teoretická část 1.1 Učebnice Kniha zaznamenává vše pro budoucnost, co by se jinak vlivem času mohlo ztratit. Učebnice je tedy taková kniha s didaktickou funkcí. Zároveň je také didaktickou pomůckou nezbytnou ve vzdělávacím procesu žáků, kterým má pomoci osvojit si obsah učiva. Význam učebnice spočívá v předávání informací, předpokládá se, že se z ní někdo bude něco učit. Proto by měla být učebnice vytvořena s ohledem na to, komu a k čemu bude sloužit. Jako učebnici chápeme učební pomůcku v knižním provedení, určenou pro žáky a studenty. Je určena k výuce. Nejčastěji je dostupná v tištěné formě, ale do popředí se dostává i elektronická podoba učebnice. Učebnice je srdcem školy, protože plní mnoho významných úkolů ve vzdělávání. Používaná je jak žáky všech stupňů škol, tak studenty vysoké školy a ve vzdělání dospělých. Míru použití učebnice ve vyučovacích hodinách určuje učitel podle stanoveného cíle vyučovacího předmětu, podle konkrétní učebnice a také podle toho, o jaký vyučovací předmět se jedná. Zařazení práce s učebnicemi se tedy může lišit i ve stejných předmětech. Výrazně však používání učebnic ve výuce ovlivňuje kvalita konkrétní učebnice. Učebnice jsou ve středu zájmu jak pedagogické teorie, tak i praxe, patří k důležitým pedagogickým dokumentům, které učitel i žák používají každodenně, i k nejdůležitějším materiálně-didaktickým prostředkům používaných ve škole. (Zormanová, 2014, s. 191). Podle Červenkové (2010, str. 28) je učebnice pokládána především za materiální didaktický prostředek, který žákům zprostředkovává vědění a napomáhá k učení. Školní učebnici lze definovat jako: Učebnice je druh knižní publikace uzpůsobené k didaktické komunikaci svým obsahem, strukturou a vlastnostmi. Funguje jednak jako součást kurikula (tj. prezentuje určitý výsek plánovaného obsahu vzdělávání), jednak jako didaktický prostředek, tj. řídí a stimuluje učení žáků a zakládá výukové činnosti učitele. (Průcha, 2009, str. 265). Je to učební prostředek, který 8

9 s jinými didaktickými materiálními prostředky má hlavní postavení, jelikož realizuje výukové cíle učebních osnov, vymezuje obsah a rozsah učiva (Kalhous, 2009) 1.2 Funkce učebnice Funkcí učebnice se rozumí role, předpokládaný účel, který má tento didaktický prostředek plnit v reálném edukačním proces. (Průcha 1998, str. 19). Podstatná funkce učebnice je motivovat žáky ke studiu. V dnešní době je velké množství nejrůznějších informačních zdrojů, které jsou zajímavé a poutavé. Pokud jsou učebnice nezajímavé a nudné, žáci se z nich nechtějí učit. Naopak zajímavé učebnice vyvolávají zájem o daný předmět a žák se k učebnici vrací (Maňák, 2006). Nejdůležitější funkcí učebnice je prezentace informací. V učebnici je vybraný obsah vzdělávání pro daný předmět. Učebnicové texty jsou uspořádány a cíleně psány v jednotě s cíli vzdělání a v jednotě s podmínkami učení (Maňák, 2006). Vzhledem k subjektům, které učebnici využívají, se rozlišují následující funkce učebnic: Funkce učebnic pro žáky: žáci se z nich učí, ale osvojují si i jiné součásti vzdělaní. Jako jsou dovednosti, hodnoty, normy, postoje aj. Funkce učebnic pro učitele: Učitelé velmi úzce pracují s učebnicemi při plánování obsahu učiva, také během výkladu tohoto učiva ve výuce a hodnocení žáků (Průcha, 1998). Zujev (1986, s ) uvádí další funkce učebnic: Funkce informační: Učebnice vymezuje obsah vzdělávání v daném předmětu či oboru vzdělávání, určených informacích, které si mají žáci osvojit. Transformační funkce: Učebnice poskytuje přeformulování odborných informací z určitých vědních oborů, aby tyto informace byly přístupné žákům. Systematizační funkce: Učebnice rozděluje učivo podle systému do jednotlivých ročníků a stupňů školy. Určuje také uspořádání jednotlivých částí učiva. 9

10 Upevňování vědomostí a sebekontrola: Učebnice umožňuje žákům pod vedením učitele osvojit si základní učivo, orientovat se v ní a používat tyto vědomosti v praktické činnosti. Sebevzdělávací funkce: Učebnice podněcuje žáky k samostatnému vzdělávání a vytváří potřebu poznávat a motivaci k učení. Integrační funkce: Učebnice pomáhá při osvojení ucelené souhry poznatků, které žáci získali z jiných pramenů. Koordinační funkce: Učebnice zajišťuje souhru při využívání dalších učebních prostředků, které na ni navazují. Rozvojově výchovná funkce: Učebnice aktivně pomáhá formovat nejdůležitější harmonické rozvinutí osobnosti, jako je: formování estetického vkusu aj. Tyto funkce se v každé učebnici realizují v jiné intenzitě a v odlišném rozsahu. Jednotlivé funkce v učebnici tedy mohou být zastoupeny různě, záleží na stupni školy, vyučovacím předmětu (Průcha, 1998). 1.3 Obtížnost textu v učebnici Obtížnost textu učebnice lze tedy chápat jako objektivní vlastnost, která je dána jeho specifickými charakteristikami. (Průcha, 2002, str. 283). Text v učebnicích může být zastoupen jak verbálními prostředky, tedy jazykovými, tak neverbálními, tedy obrazovými složkami. Do definování obtížnosti textu se promítá problém kvantity, kvality a struktury informací, kterým se snaží žáci porozumět. Kvantita textu se určuje podle počtu stran a počtu slov. Podle rozsahu vyučovacích hodin v ročníku je nutno srovnat rozsah učebnice. Samozřejmostí je rozčlenění učiva na základní a nástavbové, čímž se respektuje individuální zájem žáků o předmět. U kvality textu se určuje jeho komunikativnost, tj. jak je text schopný sdělit učivo žákům určitého věku a učební předpoklady. Zařazuje se sem také lexikální, syntaktická a stylistická stránka textu. Délka věty by neměla být přílišná, protože poté dochází k nejednoznačnému pochopení informací a zapamatování textu. Ideálně by věta neměla mít více jak dvanáct slov. V textu by se neměla nacházet přemíra odborných termínů, ty musejí být žákovi vysvětleny (Kalhous, 2009). V učebnicích je nutné sledovat: 10

11 zda je učivo prezentováno zajímavě; jaký má emocionální vliv; zda je učivo pro žáky průkazné. Důležitá je také na prezentace učiva, a to jak podporuje schopnost žáka orientovat se v textu, obrázcích, fotografiích, což je dáno především barevností písma, velikostí písma a nadpisy (Kalhous, 2009). Velkým problémem dnešních učebnic je nepřiměřená obtížnost textu, která vede u žáků k zápornému vztahu k učebnici. Je důležité, aby obtížnost textu byla přiměřená uživatelům, tedy žákům, pro které je určena. Autoři učebnic často ve snaze o zachování vědeckosti podcení didaktickou transformaci učiva a omezení odborných výrazů. 1.4 Tištěná učebnice versus elektronická učebnice V dnešní době se neustále vyvíjejí nejrůznější technické prostředky určené pro učení se a výuku. Především audiovizuální média. Ve vybraném programu si žák může nejen projít učivo, ale následně si látku procvičit. Tištěná učebnice se v porovnání s technicky vybaveným multimediálním výukovým programem v elektronické učebnici jeví jako nemoderní a neaktuální. Ale není tomu tak, tištěné učebnice se ve škole neustále objevují (Průcha, 2002). Tištěné učebnice a jejich nenahraditelné didaktické prostředky: Tištěné učebnice jsou snadno dostupné, nepotřebují technické zařízení. Žáci nemusí řešit dobíjení atd. Tištěné učebnice jsou daleko levnější než výukové programy. Učebnici většinou žákům poskytuje škola, nebo si jí žáci za malou sumu můžou opatřit sami. Především ale, stále existují lidé, kteří se raději učí z tištěného materiálu, než z elektronické veze (Průcha, 1998). 1.5 Role učebnice ve výuce Rolí učebnice ve výuce se rozumí způsoby fungování učebnice ve výuce a v návaznosti na to typické charakteristiky, které má učebnice mít. Tyto typické rysy učebnice se mohou projevovat speciálním způsobem. Při změně výuky se mění i role učebnice, jinak je role učebnice při výuce poměrně stálá (Sikorová, 2010). 11

12 Termín role chápeme jako shrnující; má širší záběr a vyjadřuje komplex funkcí, které učebnice plní z hlediska všech jejích uživatelů i celé společnosti. (Sikorová, 2010, s. 35). Mnoho autorů zkoumá učebnice z různých pohledů. Především se jedná o to, jakou roli plní a jak funguje ve výuce. Lze k bádání role učebnice přistupovat z různorodých hledisek a to: účel užívání učebnic, míry závislosti učitele na učebnici, tedy jak mnoho učitel při plánování výuky a její samotné realizaci je závislý na učebnici, role učebnice při socializaci žáků, činnost žáků s učebnicí a to z hlediska kognitivní náročnosti, zkoumá role učebnice a to vlivu učebnice, její autority, prestiže (Sikorová, 2010) Učebnice a její role z hlediska účelů užívání Učitelé učebnice používají především jako zdroj obsahu výuky a zdroj metodického zpracování hodiny, tedy hledají informace o učivu, jak je uspořádáno učivo, do jaké hloubky je zpracováno. Další učitelé využívají učebnici při zadávání úkolů pro žáky, kteří s učebnicí pracují při domácí přípravě (Sikorová, 2010). Co se týče míry závislosti učitele na učebnicích, je učebnice při plánování výuky pro učitele hlavním zdrojem (Průcha, 2008). Je tedy velmi důležité, aby se na trhu objevovaly pouze kvalitní učebnice. Role učebnice při socializaci žáků Učebnice působí na žáky, ovlivňuje a přetváří jejich hodnoty. Učebnice nejenom, že předává informace a fakta, ale také ztělesňuje poznatky politické, ekonomické a kulturní hodnoty společnosti (Sikorová, 2010). V následujícím textu jsou uvedeny dvě významné role učebnice. Role učebnice z hlediska typů činností žáků Zda žáci učebnice využívají v hodině, záleží na pojetí výuky učitelem. Pokud má učitel styl výuky zaměřen spíše na osvojování znalostí, učebnici žáci využívají častěji, 12

13 než při produktivnějším stylu výuky, kde učebnici nevyužívají a zaměřují se spíše na objevování, problémové vyučování apod. (Sikorová, 2010). Role učebnice v získávání hodnověrných informací Školní učebnice předávají důležité informace. Autorita učebnice je neformální autorita, ale vyplývá z respektu k tomuto mediu. Učebnice podléhá schvalovacímu řízení, je recenzována odborníky a jedná se tedy o oficiálně schválený a přijatý text. Učitelé i žáci mají důvěru v její odbornost (Sikorová, 2010). 1.6 Požadavky na učebnici Na učebnice jsou kladeny vysoké nároky a to zejména na její obsahovou koncepci. Bezesporu důležitá je i didaktická výstavba, struktura textu, využití obrazových prvků, adekvátnost a podnětnost učebních úloh, technické parametry atd. (Červenková, 2010). Tedy je jasné, že ne každý text, který učitel použije ve vyučování je učebnicí. Podle Kurelové (1999, str. 85) by dobrá učebnice měla splňovat následující kritéria: Požadavky na obsah - respektují didaktické zásady. Didaktická výstavba učivo je jasně a logicky rozčleněno, stručně, přesvědčivě. Učebnice obsahuje názorné komponenty, jako jsou obrázky, schémata, mapy. Obsahuje kontrolní otázky a úkoly k řešení, které podporují žáka k samostudiu a procvičování látky. Jazyková kultura - v učebnicích zásadně používat spisovný jazyk, text a slova obsažená v textu volit podle slovní a jazykové znalosti žáků. Technická, estetická a hygienická stránka učebnice formou zpracování vzbudit zájem o učivo a usnadnit studium žákům. Pro učebnici zvolit vhodný materiál a obal, zajistit dobou čitelnost textu i kvalitu ilustrací a obrázků, použít různé druhy písma, upravit stránky i jednotlivé kapitoly. Podle Zujeva (1986, in Červenková 2010, str ) rozlišujeme text na základní, doplňující a vysvětlující. Základní texty rozlišil na teoreticko-poznávací a instrukčněpraktické. Teoreticko-poznávací především zprostředkovávají informace, jakožto 13

14 základní termíny, fakta, data, teorie, názory, procesy atd. Instrukčně praktické texty pak zahrnují činnosti nutné pro osvojení učiva. Jde tedy o popisy úloh, zprostředkování výchovných obsahů, přehledy učiva či prvky pro fixaci. Doplňující texty prohlubují a rozšiřují základní učivo. Fungují jako materiál pro samostudium žáků a inspirují učitele k další práci. Mezi ně se řadí nové vědecké články, statistické informace atd. Vysvětlující texty slouží pro pochopení základního učiva a také se k základnímu učivu vztahují. Jsou to například poznámky, úvodní komentáře, popisky atd. V dnešní době slouží základní text především jako důležitá studijní informace, která je podstatou učebních znalostí. Učitelé se při výběru orientují podle kurikulárních dokumentů pro daný stupeň školy a předmět. 1.7 Didaktické zásady aplikované do výukového textu Při tvorbě výukového textu je nezbytné aplikovat a dodržovat didaktické zásady. Jen díky tomu vznikne kvalitní učební materiál. Jejich konkrétní aplikace ve výukovém textu jsou uvedeny v následujícím textu. Zásada vědeckosti prezentovaný učební materiál bude odborný, ale v souladu s žákovými vědomostmi. Zásada spojení teorie s praxí učební materiál je využitelný především v odborném, ale i v teoretickém vyučování. Propojuje poznatky z teorie s praxí. Zásada názornosti učební materiál není postaven jen na verbální složce, ale nachází se zde mnoho obrázků a fotografií pro lepší představu žáka. Zejména jednotlivé kroky u tvorby náročných účesů jsou nejen popsány, ale doprovázeny fotografiemi, které pomohou žákovi správně postupovat. Zásada přiměřenosti hlavně po jazykové stránce je učební materiál přiměřený věkové skupině žáků. Je respektována úroveň vědomostí a dovedností žáků. Zásada komplexního rozvoje osobnosti učební materiál podporuje rozvíjení všech složek osobnosti žáka v daném oboru (Kalhous, 2009). 14

15 1.8 Vlastnosti učebnice Průcha (1998, str. 44) rozděluje vlastnosti učebnic do tří kategorií, a to komunikační, obsahové a ergonomické vlastnosti. Komunikační hledisko určuje míru sdělitelnosti jejího obsahu pro uživatele a tedy především pro žáky. Jedná se o vlastnosti dané verbálními prostředky (jazyková a stylová charakteristika textu), a také neverbálními prostředky (obrazové prostředky jako jsou schémata, grafy, fotografie aj.) textu (Průcha 1998, str. 44). Obsahové hledisko zkoumá, jak je prezentován obsah žákům. Jaké nedostatky učebnice mají a co by měly obsahovat. Je vyvíjen tlak na to, aby se učebnice aktualizovaly po stránce obsahu, protože jsou mnohdy vědecky zastaralé (Průcha 1998, str. 45). Ergonomické hledisko se zaměřuje na to, zda je učebnice vyhovující pro žáka. Především na druh a velikost písma, barevnost, symboly, které pomáhají žákovy se orientovat v textu a v učebnici, grafickým odlišením textu na méně důležité a důležité části učiva (Průcha 1998, str. 46). 1.9 Zhodnocení učebnic pro výuku kadeřníků V této kapitole se zaměřím na odborné studijní prameny, podle kterých se žáci učí v teoretickém vyučování. Tyto učebnice provází žáky po celé studium. Nyní se na trhu nacházejí jen dvě učebnice a to Technologie 1-3 a Příručka pro kadeřnice. Technologie je třídílná učebnice. Jednotlivé díly se používají podle ročníku studia a žáci s nimi pracují během celého školního roku. POLÍVKA, Ladislav. Technologie I pro učební obor Kadeřník. 5., přeprac. vyd. Praha: Informatorium, ISBN POLÍVKA, Ladislav. Technologie II pro učební obor Kadeřník. 5., přeprac. vyd. Praha: Informatorium, ISBN

16 POLÍVKA, Ladislav, Helena KOMENDOVÁ a Václav PECH. Technologie III: pro učební obor Kadeřník. 5., přeprac. vyd. Praha: Informatorium, ISBN HÜLSKEN, Margot. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, ISBN V následujícím textu zhodnotím učebnici Technologii III a Příručku pro kadeřnice. Tyto dvě učebnice se do jisté míry zabývají tématem Náročné účesové tvorby. Učebnice Technologie III popisuje dějiny vývoje účesů, náročnou účesovou tvorbu, současnou účesovou tvorbu, ošetřování různých typů vlasů, barvení, pěstění a regenerace vlasů. Zásady kosmetické péče o pleť a vlásenkářství, prodlužování a zahušťování. Na konci každé kapitoly se nachází otázky a úkoly, ty ale neupoutávají pozornost. V učebnici se velmi bohatě objevují obrázky a fotografie, které slouží k lepší představivosti. Ty jsou bohužel zastaralé. Kladné však je, že se v učebnicích nacházejí smysluplně popsány technologické postupy. Fotografie v učebnicích jsou zastaralé a neaktuální. Některé fotografie jsou černobíle, což je u účesů velká nevýhoda, protože není vidět požadovaná barevnost a soulad v barevnosti ozdob a vlasů. Také mnohem méně zaujmou, což snižuje motivaci žáků. Učebnice Technologie III je velikosti A5, písmo je dostatečně velké, a na bílém podkladovém papíru dobře čitelné. Základní učivo zde není nijak odděleno od rozšiřujícího učiva. Podstatné informace jsou v textu zvýrazněny tučně. Na konci každé kapitoly se nachází otázky a úkoly, které však nejsou nijak zvýrazněné. Jsou psané kurzívou a je pravděpodobné, že vůbec nezaujmou žákovu pozornost. Je paradoxní, že v učebnici není popsán žádný postup práce jakéhokoliv účesu. Technologie III začíná historií účesové tvorby, jež je důležitá pro další tvorbu účesů a faktem, že se účesy v různých obměnách neustále vracejí do módy. Ale obsahuje velmi málo textu k tvorbě svatebních, společenských a účes družičky. Učebnice je doplněna mnoha fotografiemi. Většina z nich je avšak zastaralá a některé jsou v černobílém provedení. Tyto fotografie nejenom že nezaujmou pozornost žáka, ale také nejsou vhodné. Jak již bylo zmíněno, nelze na nich vidět barevnost vlasů a k nim vhodnost použitých ozdob. 16

17 Učebnice Příručka pro kadeřnice je formátu A4 v tvrdých deskách. Nezabývá se jen kadeřnickým oborem, ale částečně se věnuje i kosmetickým tématům a také poradenství, prodeji, základním přírodním vědám a matematice, kterou kadeřnice potřebuje ke svému oboru. V této učebnici není ani jedna kapitola věnována samostatně tématu Náročná účesová tvorba. Vůbec se zde neobjevuje historie vývoje účesové tvorby, která je podstatná proto, aby si žák uvědomil vývoj tvorby účesů. Jednotlivá témata jsou v učebnici různě rozmístěna, avšak svatební, společenské a jiné účesy se v této učebnici nenacházejí a tudíž zde také není žádný postup tvorby těchto účesů. Všechny kapitoly v této učebnici jsou většinou stručné a nezabývají se podrobnostmi. Orientace v této učebnici je velmi dobrá, důležité informace jsou zvýrazněny v textu barevně. Je také dobře graficky vyvedená. Nachází se zde mnoho obrázků a fotografií, které jsou důležité pro jasnou představu. Nedostatkem je, že některé fotografie jsou už staršího provedení a bylo by dobré je vyměnit za nové. Na konci kapitoly se nacházejí otázky pro zopakování znalostí a na konci některých kapitol jsou obsaženy také matematické úkoly. Tyto otázky a úkoly jsou odděleny barevnou tabulkou, která upoutá pozornost Rámcový vzdělávací program V této kapitole se budu zabývat RVP a zastoupením Náročné účesové tvorby v něm. Jelikož z tohoto dokumentu poté škola vychází Pro realizaci výchovně vzdělávacího procesu jsou velmi důležité kutikulární dokumenty, které vymezují rámec, ve kterém se odehrává. Mezi nejdůležitější patří Rámcové vzdělávací programy (dále RVP). Je nový kutikulární dokument pro mateřské, základní, střední všeobecné vzdělávací i odborné školy. Jeho úkolem je kromě jiného stanovit výstupy vzdělávání a soubor učiva k jejich dosažení, které jsou školy povinny zařadit do svých školních vzdělávacích programů a závazně je poskytnout všem žákům k osvojení (Skalková, 2007). Na základě RVP si každá škola vytvoří svůj vlastní Školní vzdělávací program (dále ŠVP). Rámcový vzdělávací program Vzhledem k tomu, že se bakalářská práce zabývá tvorbou výukového textu je nezbytné si uvědomit, jaké je zastoupení náročné účesové tvorby v RVP pro obor 17

18 vzdělání Kadeřník H/01. A to v částech odborné činnosti absolventa při poskytování kadeřnických služeb, schopnosti absolventa vhodně volit a používat přípravky v souladu s technologickými postupy, dokáže pracovat s estetickými a zdravotními požadavky a dodržuje zásady hygieny při poskytování kadeřnických služeb, umí jednat se zákazníky. Dále si tyto části z RVP přiblížíme. Odborné činnosti absolventa při poskytování kadeřnických služeb: volí vhodnou úpravu účesu podle kvality a diagnózy vlasů v souladu s přáním zákazníka, zdravotně-hygienickými předpisy, technologickými postupy a estetickými zásadami, módními trendy a novými vědeckými poznatky, ovládá úpravu vlasů do náročných společenských a soutěžních účesů, upravuje účesy elektrickým ondulačním železem, ondulačními kleštěmi a žehličkou, dokáže využít znalosti z historie účesové tvorby v moderní účesové tvorbě, používá vlasových doplňků, upravuje je a ošetřuje, neustále zvyšuje svou odbornou úroveň studiem odborné literatury a časopisů, návštěvami předváděcích akcí a soutěží v účesové tvorbě. Absolvent vhodně volí a používá přípravky v souladu s technologickými postupy: dokáže správně zvolit přípravek podle jeho vlastností a použití, správně dávkuje přípravky a dodržuje jejich bezpečnou likvidaci. Pracuje s estetickými a zdravotními požadavky a dodržuje zásady hygieny při poskytování kadeřnických služeb: vytváří účesy s ohledem na typ zákazníka a tvar jeho obličeje a hlavy s cílem zakrýt případné estetické nedostatky a vyzvednout estetické přednosti, prohlubuje své estetické cítění a používá estetická hlediska při poskytování kadeřnických služeb v každodenním životě. Umí jednat se zákazníky: 18

19 navazuje kontakt se zákazníky a umí s nimi hovořit a naslouchá jim (RVP Kadeřník, 2007,[online]) Uplatnění absolventa Absolvent se uplatní v povolání kadeřník při poskytování profesionálních kadeřnických služeb ve studiích a salonech. Absolvent bude schopný zhotovovat dámské, pánské a dětské účesy vhodně vybranými technologickými postupy při ohledu na přání zákazníka, estetické požadavky, módní trendy a bezpečnostní a hygienické předpisy. Absolvent bude poskytovat poradenské služby z hlediska ošetření vlasů a návrhu na konečnou úpravu vlasů do módního účesu (RVP Kadeřník, 2007, [online]). Jak je patrné z výše uvedeného textu, V RVP se objevuje požadavek na vědomosti a dovednosti, týkající se náročné účesové tvorby Školní vzdělávací program ŠVP je hlavním pedagogickým dokumentem každé školy a musí být přístupný veřejnosti. Každá škola si jej vypracovává na základě RVP. Na základě ŠVP škola vzdělává žáky v daném oboru. Do tvorby ŠVP by se měli zapojit všichni pedagogičtí pracovníci. Zde mají možnost změnit neaktuální obsahy a postupy, čímž mohou motivovat žáky ke studiu. Konečnou verzi však vydává a je za ni zodpovědný ředitel školy. Cílem ŠVP je poskytnout žákům osvojení vědomostí, dovedností a návyků potřebných k vykonávání povolání kadeřníka. K prohloubení a rozšíření znalostí a dovedností žáka slouží všeobecné vzdělávací předměty, které vytvářejí předpoklady pro odborné vzdělávání. Pro osvojení odborných dovedností a vědomostí potřebných k profesionálnímu vykonávání kvalifikovaných a kvalitních kadeřnických služeb v příslušné kvalitě slouží odborné předměty (ŠVP, SŠ Vizovice, Kadeřník, 2009). Školní vzdělávací program usiluje o to, aby se absolvent uplatnil v zaměstnání, životě a společnosti. Každá škola při sestavování školního vzdělávacího programu 19

20 věnuje pozornost uspořádání učiva odborných předmětů s ohledem na uplatnění absolventa. A to na trhu práce jak tuzemském, tak také v rámci Evropské unie. Škola působí na žáka nejen v oblasti vzdělávání, ale také se snaží rozvíjet osobnost žáka, a to jeho osobní zájmy, kulturní a sportovní činností. Snahou vyučujících je směřovat žáky k pozitivnímu vztahu k zvolenému oboru, aby si vytvořili pozitivní vztah k práci a pozitivní vztah k práci jako takové. K tomu mohou přispět i kvalitní výukové texty, které u žáků vzbuzují hlubší zájem o povolání Téma Náročné účesové tvorby v ŠVP Náročná účesová tvorba se vyskytuje v ŠVP oboru Kadeřník každé školy. Žáci se tomuto tématu věnují jak ve škole a to ve třetím ročníku tak také na odborném výcviku. V předmětu Technologie jsou žáci seznámeni s tématem Náročné účesové tvorby ve třetím ročníku studia. A také ve výtvarné výchově ve třetím ročníku, kde se žáci učí popis historických období a úpravu vlasů v jednotlivých historických obdobích. Na teoreticky získané poznatky navazuje odborná praxe, kde se žáci učí vše prakticky. Zde je téma Náročné účesové tvorby zastoupeno logicky také ve třetím ročníku. Žáci jsou seznámeni se současnou módou v tvorbě účesů, možnými druhy účesových doplňků a ozdob, s technologickým postupem tvorby náročného účesu, využitím poznatků z výtvarné výchovy a dodržováním bezpečnostních a hygienických předpisů. Žák by po absolvování takto zaměřeného odborného výcviku měl mít schopnosti a znalosti a být schopen správně volit finální přípravky ke konečné úpravě účesu, zajímat se o nové zpracování náročných účesů, dokázat svoje znalosti z výtvarné výchovy uplatnit v tvorbě účesů, dokázat vytvořit vlastní účes a zvolit vhodnou ozdobu, dodržovat hygienické a bezpečnostní předpisy a zásady ( ŠVP, SŠ Vizovice, Kadeřník, 2009). Ve ŠVP jsou dána jasná pravidla při zpracování školního projektu, kde má zastoupení náročná účesová tvorba a to jako společenský účes. Tento projekt je součástí závěrečné zkoušky kadeřníků. 20

21 Žák zpracuje projekt a poté při praktické závěrečné zkoušce předvede vytvoření společenského účesu a obhájí jej. Téma projektu a podmínky jeho zpracování jsou určeny stejně pro celou Českou republiku Žák si sám podle svého uvážení vybere modelku, které bude účes zhotovovat. Vybere událost, na kterou se modelka chystá, a v úvodu práce modelku a danou společenskou událost popíše. Se zvoleným stylem se musí navzájem doplňovat oblečení, líčení a doplňky. Vypracovaný účes musí vycházet ze současných módních trendů, ale také s využitím historických prvků. Žák tedy vypracuje účes na dané téma. Ve svém projektu poté popíše kroky, které provedl, jako je barvení, střih, foukání atd. Popíše pro jakou příležitost účes je, k jakému typu zákaznice se hodí a na jaké vlasy. Jednotlivé kroky postupu zaznamená prostřednictvím fotografie. Vše následně podle pokynů zpracuje do projektu (ŠVP, SŠ Vizovice, Kadeřník, 2009) Zájmové vzdělávání Další informace o náročných účesech může žák získat z kurzu, pořádaném školou Do tohoto kurzu se avšak můžou přihlásit i zájemci nejen z řad žáků o kadeřnické služby. Díky účasti v zájmovém kurzu je každý účastník obohacen o nové poznatky a schopnosti, které nadále může rozvíjet a vlivem kurzu se seberealizuje. Tyto poznatky získané z kroužku může účastník uplatnit ve svém pracovním uplatnění. Podle Průchy (2013, str. 377) v Pedagogickém slovníku je zájmové vzdělávání: Termín vyjadřuje různé edukační aktivity, které probíhají mimo školní prostředí, tedy jako neformální vzdělávání. Týkají se jak vzdělávání mládeže, tak vzdělávání dospělých, včetně vzdělávání mládeže zejména v základních uměleckých školách, v jazykových školách, přírodovědeckých a technických klubech, sportovních klubech aj. Zájmové vzdělávání mládeže má velký význam pro hodnotné trávení volného času a jako doplněk školního vzdělávání. Hlavním cílem zájmového vzdělávání je, aby účastník rozšířil své schopnosti a dovednosti (Šerák, 2009). 21

22 Zájmové vzdělávání je souhrn výchovně vzdělávacích, poznávacích, rekreačních a dalších systematických, ale i jednorázových činností a aktivit, směřujících k účelnému a efektivnímu naplnění volného času a umožňujících získat vědomosti a dovednosti mimo organizovanou školní výuku (Bílá kniha, 2001, str. 54). Typický rys je i svoboda výběru zaměření zájmového vzdělávání. Zaměření a účast na zájmovém vzdělávání může mít různý podnět, ale předpokladem dobrovolné účasti na těchto aktivitách je silná motivace účastníků (Šerák, 2009). Důraz při zájmovém vzdělávání je dán na obsah a především na kvalitu a množství předávaných poznatků. Vymezené učební cíle plní funkci: motivační (motivuje účastníky k učení), regulativní (ovlivňuje určení obsahu, výběr forem, metod a pomůcek), kontrolní (od určených cílů se odvíjí celkové hodnocení) (Šerák, 2009). V této části jsem se zabývala učebnicí, zhodnocení učebnice pro výuku oboru Kadeřník, Rámcovým vzdělávacím programem a Školním vzdělávacím programem zastoupením Náročné účesové tvorby v nich. 22

23 2 Praktická část 2.1 Výzkum Výzkumná část obsahuje dotazník, který vyplnili žáci Střední školy oděvní a služeb Vizovice. Dotazník jsem zvolila, protože lze zjistit názory od většího počtu žáků. Dle Gavory (2000 in Eger 2014, st. 90) patří dotazník k nejpoužívanějším výzkumným nástrojům a technikám sběru dat, jelikož je využíván zejména k získávání dat hromadné povahy. 2.2 Dotazník Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jaký mají žáci názor a co jim chybí na učebnici, kterou používají. Stanovila jsem si výzkumnou otázku: Jaký mají žáci názor na učebnice a zda se téma Náročné účesové tvorby v učebnici vyskytuje dostatečně? K získání odpovědi na tuto otázku jsem použila dotazník, který se skládá ze dvanácti otázek zaměřených na názor žáků na učebnici a výskyt tématu Náročná účesová tvorba v učebnici. Dotazník se skládá z uzavřených otázek, ale u otázky č. 2, 3 a 5 měli žáci možnost vybrat možnost, kde mohli napsat vlastní názor na učebnici, popřípadě napsat, co v učebnici postrádají. Otázka č. 6 byla zcela otevřená. Dotazník jsem na základě domluvy s vedením Střední školy oděvní a služeb Vizovice dala vyplnit žákům třetího ročníku a zkráceného studia oboru Kadeřník, jelikož mají s tématem Náročná účesová tvorba a učebnicemi nejvíce zkušeností. Žáci se připravují na závěrečné zkoušky a jednou ze zkoušek je vypracování projektu k tématu společenský účes. Dotazník vyplnilo 60 žáků Střední školy oděvní a služeb ve Vizovicích. Z toho na něj odpovídalo 58 dívek a 2 chlapci v rozmezí od 17 do 24 let. Někteří žáci neodpověděli na všechny zadané otázky, což se ve vyhodnocení odpovědí objevuje jako položka bez odpovědi. Veškeré odpovědi, které jsem shromáždila, jsou zaznamenány formou grafů a vyhodnoceny. Celý dotazník je uveden v Příloze č. 1. V následujícím textu jsou uvedeny vždy jednotlivé otázky a u nich vyhodnocení získaných odpovědí. Ty jsou zpracovány do grafu (v procentech) a jsou uvedeny závěry vyplývající ze získaných dat. 23

24 Otázka č. 1: Jaký máš názor na současný stav učebnic, jsou pro tebe všechny kapitoly vyhovující? Graf č. 1: Názor žáků na současný stav učebnic Téměř dvě třetiny žáků uvedly, že jim kapitoly v učebnicích nevyhovují. Z následujících otázek vyplývá, že v nich postrádají především moderní techniky a obrázky. Otázka č. 2: Co v učebnicích nejvíce postrádáš a) Obrázky b) Moderní techniky c) Uveď jiné Co v učebnicích nejvíce postrádáš? Obrázky Moderní techniky Uveď jiné Bez odpovědi 3% 32% 10% 55% Graf č. 2:Mínění žáků co v učebnicích postrádají 24

25 Nadpoloviční většině žáků především chybí v učebnicích moderní techniky a třetině žáků chybí obrázky pro názornou představu tvorby. U možnosti uveď jiné, žáci odpověděli, že v učebnici postrádají stručnost a vysvětlení. Otázka č. 3: Co ti na současných učebnicích vadí? a) Dlouhý text b) Zastaralé popisy c) Nedostačující obsah d) Zastaralé fotografie e) Uveď jiné Co ti na současných učebnicích vadí? dlouhý text nedostačující obsah uveď jiné 10% 2% 17% zastaralé popisky zastaralé fotografie 41% 30% Graf č.3: Nedostatky v učebnicích Nejvíce žákům vadí v učebnicích příliš dlouhý text, který by bylo spíše lepší nahradit obrázky s postupy. Nevyhovující jsou také zastaralé popisky, které se v učebnici vyskytují. Zajímavé je, že pouze 10 % žáků vadily zastaralé fotografie. Žáci se mohli vyjádřit a napsat svůj názor. Jeden žák napsal, že mu vadí zbytečné informace v učebnicích. 25

26 Otázka č. 4: Vyhovuje ti obsahové zpracování učebnic? a) Ano b) Ne Vyhovuje ti obsahové zpracování učebnic? Ano Ne 55% 45% Graf č. 4:Názor na vhodnost obsahového zpracování učebnic Mírně nadpoloviční většině žáků nevyhovuje obsahové zpracování učebnic. Kdyby byla učebnice lépe zpracovaná, vedlo by to žáky k větší motivaci k výuce a učivo by bylo více osvojeno. Otázka č. 5: Z čeho se připravuješ na vyučování? a) Učebnice b) Vlastní zápisky c) Prezentace od učitelů d) Uveď jiné Z čeho se připravuješ na vyučování? Učebnice Vlastní zápisky Prezentace od učitelů Uveď jiné 22% 0% 0% 78% Graf č. 5: Z jakého zdroje se žáci připravují na vyučování 26

27 Jak je patrné z grafu, tři čtvrtiny žáků se vůbec nepřipravují do vyučování z učebnic. Učí se ze svých zápisků z hodin nebo zbývající část z prezentace od učitelů. Z učebnice se nikdo neučí. Důvodem může být, že jim nevyhovuje obsahové zpracování učebnic. Otázka č. 6: Jak často učebnici během jednoho týdne použiješ? Jak často učebnici během jednoho týdne použiješ? Ani jednou Dvakrát Jedenkrát Šestkrát Pětkrát 10% 1% 2% 20% 67% Graf č. 6: Četnost použití učebnice Nadpoloviční většina žáků během jednoho týdne učebnici vůbec nepoužije. Důvodem může být, že je učebnice pro žáka nezajímavá, protože je málo barevně vyvedena a zastaralá. Některé texty jsou zbytečně dlouhé, nachází se v ní zastaralé popisky a málo postupů, jak vyplývá z odpovědí žáků na jiné otázky. Zhruba třetina žáků použije učebnici alespoň jednou až dvakrát týdně. Velmi malé počty žáků používají učebnici pravidelně ve výuce. 27

28 Otázka č. 7: Myslíš si, že téma Náročné účesové tvorby se vyskytuje v učebnicích dostatečně? a) Ano b) Ne Myslíš si, že téma Náročné účesové tvorby se vyskytuje v učebnicích dostatečně? Ano Ne 10% 90% Graf č.7: Názor žáků na výskyt téma Náročné účesové tvorby v učebnicích Většina žáků (90 %) má pocit, že zpracování tématu Náročná účesová tvorba je v učebnicích nedostatečné. Jelikož se v učebnici vůbec nevyskytují žádné postupy tvorby účesů, fotografie jsou zastaralé a nenacházejí se v ní skoro žádné informace k tvorbě společenských nebo svatebních účesů jsou odpověď žáků brát jako adekvátní. Otázka č. 8: Domníváš se, že nově zpracované učebnice by zlepšili tvoje studijní výsledky? a) Ano b) Ne Domníváš se, že nově zpracované učebnice zlepšili tvoje studijní výsledky? Ano Ne 23% 77% Graf č. 8 Úsudek žáků zda by nově zpracované učebnice zlepšili jejich studijní výsledky 28

29 Tři čtvrtiny žáků by uvítaly, kdyby se učebnice nově zpracovaly a aktualizovaly. Lze se domnívat, že by nově zpracované učebnice zlepšily jejich studijní výsledky, protože by se neučili nejenom ze svých zápisků, ale i z učebnic. Otázka č. 9: Jaká je dostupnost informací k tvorbě společenských účesů v odborném výcviku? a) Zcela dostupné informace b) Nedostupné informace Jaká je dostupnost informací k tvorbě společenských účesů v odborném výcviku? Zcela dostupné informace Nedostupné informace 30% 70% Graf č. 9: Názor žáků na dostupnost společenských účesů v odborném výcviku V odborném výcviku se tématu Náročná účesová tvorba žáci věnují, jak naznačuje výsledek dotazníkového šetření. Tři čtvrtiny žáků uvedlo, že mají informace k tvorbě účesů, ale to především od svých učitelů, z internetu a kadeřnických časopisů. Je to pochopitelné, protože pro odborný výcvik není speciální učebnice. 29

30 Otázka č. 10: Věnujete se tématu Náročná účesová tvorba v odborném výcviku? a) Ano b) Ne Věnujete se tématu Náročná účesová tvorba v odborném výcviku? Ano Ne 32% 68% Graf č. 10: Zda se žáci věnují tématu Náročné účesové tvorby v odborném výcviku Tato otázka potvrdila, že žáci odpovídali v předchozí otázce zodpovědně, protože téměř stejný počet žáků odpověděl na otázku kladně. V odborném výcviku se žáci zabývají tématem Náročná účesová tvorba. Otázka č. 11: Z jakého zdroje hledáš inspiraci k tvorbě účesů? a) Internet b) Kadeřnické časopisy c) Televize d) Školení e) Uveď jiné Z jakého zdroje hledáš inspiraci k tvorbě účesů? Internet Kadeřnické časopisy Televize Školení Uveď jiné 4% 17% 3% 21% 55% Graf č. 11: Z jakého zdroje žáci hledají inspiraci k tvorbě účesů 30

31 Nejčastěji žáci hledají inspiraci z internetu pro tvorbu společenského účesu (55 %). Je pozitivní, že téměř čtvrtina žáků využívá také kadeřnické časopisy, které se nacházejí v odborném výcviku nebo si je žáci můžou zakoupit. Nedílnou inspirací, které uvedli žáci (17%), jsou také školení od různých firem, které škola pořádá několikrát do roka. Zde tři žáci uvedli, že hledají inspiraci k tvorbě účesů z knihovny, z praxe Otázka č. 12: Uvítal/a bys raději učebnici v elektronické nebo tištěné podobě? a) Tištěné podobě b) Elektronické podobě Uvítal/a bys raději učebnici v elektronické nebo tištěné podobě? Tištěné podobě 40% Elektronické podobě 60% Graf č. 12: Názor žáků na formu učebnice V nadpoloviční většině žáci uvedli preferenci pro tištěnou učebnici, kterou mohou mít k dispozici kdykoliv a kdekoliv. Je to velmi zajímavé zjištění. Jistě si uvědomují výhody tištěné knihy: nemusí řešit nabíjení takového zařízení, ale také se jedná o finanční stránku, protože všichni žáci nemají tablet nebo notebook, aby si ho mohli nosit do školy. Celkový závěr z dotazníkového šetření: Na závěr výzkumného šetření můžeme říct, že žáci nejsou spokojeni se současným stavem učebnice. Nevyhovuje jim obsahové zpracování, chybí jim více názorných obrázků a moderní techniky. Nevyhovující je dlouhý text, který nevystihuje důležité informace. Většina žáků téměř učebnici během jednoho týdne vůbec nepoužije, připravují se jen ze svých vlastních zápisků z hodin nebo prezentací od učitele. I přesto, že se tématu Náročná účesová tvorba věnují v odborném výcviku, tak v učebnicích je 31

32 toto téma málo zpracováno. Z toho důvodu je v následující části zpracován učební text, který zajišťuje aktuálnost učiva tohoto oboru. 32

33 2.3 Učební text Tento tematický celek je do výuky zařazen ve třetím ročníku. A to v předmětu Technologie a poté se navazuje na teoretické znalosti v Odborném výcviku. Rozsah tematického celku Náročná účesová tvorba v teoretickém vyučování podle ŠVP Střední školy oděvní a služeb Vizovice z roku 2009 je 18 vyučovacích hodin a v Odborném výcviku 66 hodin. Přičemž ale v praktické výuce si žáci své znalosti v tvorbě společenských účesu prakticky zkoušejí během celého roku. Učební text mohou využít žáci jak v praktickém vyučování, tak i v teoretické výuce. Ale také případní účastníci kurzu zaměřeného na společenské účesy. U kterých je důležitým předpokladem základních znalosti o vlasech. Žáci si zde mohou ověřit své znalosti a odpovídat na kontrolní otázky. Mohou učební materiál využít k samostudiu. Praktickou částí bude učební text pro žáky oboru Kadeřník a to na téma Náročná účesová tvorba. Své využití najde i při případném kurzu společenských účesů. Učební text bude obsahovat témata, jako jsou: pomůcky a prostředky, které potřebujeme k tvorbě účesů, vývoj účesové tvorby, správný postup tupírování vlasů, potřebné fixační prostředky pro tvorbu účesů, typy obličeje, společenský účes, svatební účes, účes družičky a postup jejich tvorby. Cílem učebního textu je zajištění všech důležitých informací a technologických postupů, které žáci nezbytně potřebují pro poskytování kvalitních služeb v oblasti náročné účesové tvorby. V učebním textu je pro zjednodušení používán kadeřník. A jsou zde uváděny zákaznice, protože společenské účesy jsou vytvářeny na ženských vlasech. Všechny fotografie jsou vlastní se souhlasem a svolením modelek a u dětí se souhlasem zákonných zástupců. Není zde použité klasické citování, aby pro žáky nepůsobilo rušivým dojmem. Před samotným učebním textem, budou zařazeny základní informace o vlasech. 33

34 2.4 Základní znalosti o vlasech Aby učitel, žák nebo účastník kurzu mohl tvořit společenské účesy, musí mít alespoň základní informace o vlasech. Vlas je tvořen vlasovou hmotou zvanou keratin. Vlasový keratin je pevný a tuhý. Kůže na hlavě je stejně jako na celém těle tvořena několika vrstvami a to pokožkou, škárou a podkožním vazivem (Peterka, 2011). Vlas se začíná vyvíjet už v embryonálním stadiu. Vlas se dělí na vlasový kořínek a vlasový stvol. Vlasový kořínek je schovaný v kůži a uložen ve vlasovém míšku folikulu. Téměř u povrchu kůže se nachází vývod mazové žlázy, která má za úkol produkovat tuk, promašťovat a chránit vlasový stvol. Další část se jmenuje papila, do které pronikají vlásečnice zajišťující výživu vlasové cibulky. Vlasová cibulka navazuje na papilu a je nejdůležitější část vlasového kořínku z důvodu velkého množení buněk zajišťujících stavbu budoucího vlasu (Peterka, 2011). Vlasový stvol se nachází nad vlasovým míškem. Vlasový stvol prochází procesem rohovatění (keratinizace), při níž měkká a šťavnatá hmota (prekeratin) se mění v suchou a velmi pevnou hmotu (keratin). Na povrchu se poté objevuje hotový vlas. Tvar a zvlnění vlasového stvolu je různé pro jednotlivé vlasové typy (Peterka, 2011). Vlas se skládá ze tří základních částí a to kutikuly, kortexu a meduly. Kutikula je přirozený obal vlasu, který chrání vlasy před povětrnostními vlivy, a je odolný proti vodě a nečistotám. Chrání vnitřní vlasový kortex. Je to vrstevnatá blána, která se skládá z 5 až 10 paralelně a stříškovitě uspořádaných plochých odumřelých šupin, které k sobě těsně přiléhají. Vrstvy šupin kutikuly jsou pokryty jemnou membránou a propojeny tmelem, který obsahuje především bílkoviny (proteiny) a tuky (lipidy). Na kutikulu bezprostředně působí chemické podněty. Díky vlivu působení kyselých roztoků se šupiny kutikuly uzavírají a vlivem alkalických roztoků otevírají (Peterka, 2011). Pokud jsou však šupiny kutikuly mechanickými nebo chemickými zásahy poničeny nebo narušeny, vlasy jsou matné, lámavé a snadno se cuchají. 34

35 Kortex tvoří vlasovou hmotu. Skládá se z neživých buněk tvořených vlákny keratinu. Vlákna keratinu vytvářejí nejnižší stavební jednotku a to mikrofibrilu. Tyto mikrofibrily se kruhovitě seskupují, tvoří snopečky a vytvářejí další ohraničenou stavební jednotku makrofibrilu. Tato vzniklá část kortexu se nazývá ortokortex. Především ve vlasech upravovaných nacházíme méně pravidelně uspořádané části kortexu tedy parakortex. Tyto dvě části se liší fyzikálními a chemickými vlastnostmi a různou reakcí na chemické úkony. Vlákna makrofibrily jsou mezi sebou spojena buněčnými membránami a mezibuněčným proteinovým tmelem. Díky tomuto tmelu je stavba vlasu zpevněna po chemické i fyzikální stránce. Kortex je částečně nositelem barvy, jelikož se zde nalézají shluky pigmentových zrn, jevící se jako tmavé ostrůvky mezi keratinovými fibrilami (Peterka, 2011). Medula, neboli dřeň, je centrální část vlasu. Medula se obvykle nachází uprostřed vlasového stvolu. U dlouhých vlasů tomu tak není. Nachází se u kořínku. Její tvar připomíná nepravidelnou hvězdici a je tvořena keratinem, který má houbovitou strukturu s četnými dutinkami. Má tedy jiné chemické složení než keratin kortexu (Peterka, 2011). Růst a výměna vlasů Vlasy na hlavě člověka se pozvolna a nepřetržitě obnovují. Každý vlasový míšek funguje samostatně a střídá se u něho období činnosti a klidu. U vlasů probíhá cyklus růstu a odumření a vypadnutí. Vlas žije až 7 let. Nový vlas je vlivem zhoršeného přísunu živin papily, která se posunuje výše než ta předcházející, vždy o něco méně kvalitní. Nejvýznamnější změny, a to jak vzhledové, tak fyzikální, probíhají do období puberty, poté se vlasy už tolik nemění. Počet vlasových míšků je dán rodově a s tímto faktem musíme počítat během života. Na hlavě máme asi 100 tisíc vlasů a každodenně nám v průměru vlasy narostou o 0,3 až 0,4 mm (Peterka, 2011). Zajímavost: Vlasy rostou rychleji v létě a během spánku a nejrychleji ve věku mezi 16 a 24 lety. Muži mají daleko méně vlasů než ženy. S přibývajícím věkem jsou vlasy sušší. Během 40 až 50 let věku ženy ztrácejí kolem 20 procent svých vlasů. Nikdy nestříhané vlasy by narostly do délky asi 170 cm, a pak by vypadaly (Wadesonová, 2000). 35

36 Suché vlasy Vlasy jsou na pohled matné, na omak jsou drsné, lámavé a málo pružné. Těžko se česají a kartáčují především tehdy, když jsou vlhké. Mnohdy jsou u kořínků silné, ale u konečků zesláblé a často se třepí. Příčinou může být častá úprava vlasů za pomoci žehliček, kulem, fénů, nesprávné chemické ošetření vlasů, ale také slunce a povětrnostní vlivy. Suché vlasy mohou být zapříčiněny nedostatkem kožního tuku, který je zapříčiněn nedostatečnou produkcí mazových žláz. Díky těmto faktorům vlasy ztrácejí elasticitu, pružnost a vláčnost. Suchým vlasům neprospívá tupírování a splétání vlasů. Jako ošetření volíme šampony a kondicionéry na suché vlasy s obsahem hydratačních složek (Polívka, 2012). Normální vlasy Tyto vlasy nejsou ani suché ani mastné. Nejsou nijak chemicky upravovány. Vlasy jsou lesklé, hladké a na omak jsou hebké. Nepotřebují žádnou speciální péči a dobře se upravují (Wadesonová, 2000). Barvené a trvalené vlasy Vlasy jsou porézní, narušené, potřebují kvalitní péči. Šampony a kondicionéry na barvené vlasy zabraňují vyblednutí barvy. Přípravky na ošetření vlasu po trvalé preparaci udržují ve vlasech pružnost a tím prodlužují účinky trvalé preparace (Wadesonová, 2000). Mastné vlasy Maz se nachází na pokožce hlavy, dostává se na vlasy, kde se velmi rychle dostane od kořínků ke konečkům. Vlasy vypadají mastně, dělí se do pramínků. Produkce mazu je dána geneticky, tudíž ji nelze změnit. Zvýšená produkce mazu může být zapříčiněna také kartáčováním, vlhkem, horkem, pocením a častým pročesávání vlasů rukama. Potlačit mastivost vlasů lze trvalou preparací a chemickým ošetřením (Hülsken, 2005). Vlasy s lupy Lupy patří k nejčastějším poruchám kůže hlavy. Bakterie a kvasinky způsobují lupivost pokožky a za normálních okolností jsou neškodné, ale jejich přemnožení 36

37 způsobuje vznik lupů. Za příčinou vzniku lupů může stát hormonální porucha, vliv pracovního a životního prostředí a používání nevhodných přípravků vlasové kosmetiky. Tvoření lupů je proces, který nemůžeme eliminovat. Slabé množství lupů můžeme snížit správným mytím vlasů a používání správných přípravků s obsahem zinku a selenu. Lupy nepředstavují pro organismus žádný problém, jedná se jen o kosmetickou záležitost. Existují dva druhy lupů a to mastné a suché lupy. Suché lupy jsou způsobené nedostatečnou funkcí mazových žláz nebo agresivními výrobky. Při mytí vlasů a vlasové pokožky se suchými lupy používáme přípravek, který obsahuje uklidňující a hydratační látky. Mastné lupy jsou způsobené intenzívnější funkcí mazových žláz. Šampon a regenerace by měla obsahovat protiplísňové a antibakteriální látky (Polívka, 2012). Jemné vlasy Vlasy jsou bez objemu a splihlé. U tohoto typu vlasů se nedoporučuje nosit dlouhé vlasy. Vhodné je upravovat vlasy pěnovými tužidly, které vlasům dodají objem. Také se doporučuje podkladová preparace vlasů. Vlasy by se nejlépe měly upravovat vodovou ondulací s kombinací foukané ondulace. Šampon pro tento typ vlasů vlasy nezatíží, vlas jemně čistí. Dodá vlasům více síly a napomáhá k udržení objemu vlasu, regeneruje vlas, ale nezatěžuje ho (Polívka, 2012). Tvrdé vlasy Vlasy mohou být rovné, vlnité i kudrnaté. Jsou silné, pevné a nepoddajné. Není lehké tento typ vlasů tvarovat do požadovaného účesu. Preparací vlasy zjemňujeme. Přípravky pro péči o tvrdé vlasy obsahují speciální látky, po jejíž aplikaci je vlas jemnější, pružnější, poddanější a lépe se s ním pracuje (Polívka, 2012). Poškozené vlasy Poškozené vlasy vznikají na základě vnějších vlivů, mezi něž řadíme: Mechanické vlivy, jako je česání, kartáčování, natáčení a tupírování vlasů. Tepelné vlivy, mezi něž patří horký vzduch při foukání vlasů, žehlení a kulmování. Chemické vlivy, a tedy barvení, odbarvování, používání nekvalitních přípravků. 37

38 Sluneční záření, které poškozuje strukturu vlasu (Hülsken, 2005). Vlasy ošetřujeme regeneračními přípravky, vlasovými zábaly, které dodávají vlasům lesk, pevnost a pružnost. Nejlépe je roztřepené konečky zastřihnout a tím zamezit dalšímu třepení. Vlasy šetrně rozčesáváme a myjeme za pomoci regeneračních přípravků, které poté usnadňují jejich rozčesávání (Polívka, 2012). Ztráta vlasů Ke ztrátě vlasů může dojít dvěma způsoby a to padáním vlasů nebo zničením vlasového podkladu. Pokud padá více vlasů a vznikají lysá nebo prořídlá místa, jedná se o vypadávání vlasů - efluvium a vzniklá lysá místa - alopecie. Rozlišujeme tři skupiny vypadávání vlasů: vypadáváni mužského typu, kruhovité vypadávání vlasů, symptomaticko-difuzní vypadávání vlasů. Vypadávání vlasů mužského typu Projevuje se jako pleš a to v částech koutů, ve vlasovém víru a v přední části. Za příčinu vypadávání vlasů mužského typu může androgenní (mužské pohlavní hormony) a genetická dispozice (Hülsken, 2005). Kruhovité vypadávání vlasů (Alopecie areata) Vlasy vypadnou v krátkém období, přičemž vznikne kruhovitá lysina. Vypadávání začíná úbytkem keratinu po celé délce vlasu a tím se ztenčuje kořen vlasu. Příčiny tohoto druhu vypadávání ještě nejsou známy. Při jednoduché formě kruhovitého vypadávání vlasy opět po čase dorostou. Jsou ztenčené a barva bývá světlejší (Hülsken, 2005). Symptomaticko-difuzní vypadávání vlasů Je způsobeno nějakou nemocí jako je: tyfus, spála, zápal plic, užívání léků pro snížení srážlivosti krve, antikoncepční tabletky, otrava těžkými kovy, těžké duševní zátěže, hormonální změny po porodu, poruchy ve výživě. Vlasy vypadávají většinou 38

39 difuzně, a tedy vznikají prořídlá místa ve vlasech. Tyto příčiny ovlivňují proces růstu vlasu (Hülsken, 2005). Lysiny vzniklé působením vnějších vlivů Lysiny můžou vzniknout za příčiny mechanického působení na vlasový folikul. Vlasy můžou dorůst, ale záleží na druhu poškození. Trvalý tah na určité místo, jako je častý ohon na jednom místě, může mít za následek vznik lysiny. Chorobné trhání vlasů, kdy si postižený trhá jednotlivé nebo celé chomáče vlasů. Postižení pokožky žíravou chemikálii nebo popáleninou, ta zničí celou kůži a ta zůstává navždy bezvlasá (Hülsken, 2005). Česání a rozčesávání vlasů Za pomoci kartáče a hřebene z povrchu vlasů odstraňujeme pevné nečistoty. Při rozčesávání vlasů postupujeme podle pracovního postupu. 1. Nejprve si vlasy v zadní části u krku rozdělíme pěšinkou od jednoho ucha k druhému uchu, a upevníme sponkou. 2. Oddělené prameny držíme v levé ruce blíže k hlavě a řídkozubou částí hřebene rozčesáváme od špiček postupně k hlavě. 3. Postupujeme takto po celé hlavě, nejdříve týlní, pak temenní partie, poté postranní a přední partii. Nikdy vlasy nerozčesáváme násilně, trpí tím vlasová struktura a může dojít k přetržení vlasů. Pramen můžeme přidržovat, lépe se rozčesává a zákaznici tolik netahají vlasy. Postup je totožný u suchých i u mokrých vlasů. Ondulace železem Vlasy před ondulací železem nemyjeme. Mírně promaštěné vlasy chrání vlas před spálením a přílišným vysoušením. Používáme přípravek, který chrání vlasy před teplem. Teplotu konické kulmy volíme podle předchozí diagnózy vlasů. Postup natáčení vlasů pomocí kónické kulmy: 1. Nejprve si vlasy v zadní části u krku rozdělíme pěšinkou od jednoho ucha k druhému uchu, a upevníme sponkou. 39

40 2. Oddělíme pramen vlasů velikosti asi 2 x 2 cm. Pramen pročešeme a vyčešeme kolmo k hlavě. 3. Levou rukou držíme pramen. V pravé ruce držíme kulmu a začínáme natáčet a to namotáváním vlasů od hlavy na kónickou kulmu. 4. Vlas na kulmě držíme tak dlouho, dokud není dostatečně prohřátý. 5. Takto pokračujeme po celé hlavě. Každou natočenou řadu lehce přelakujeme lakem. Žehlení vlasů K žehlení vlasů používáme elektrickou žehličku. K dostání je s různým povrchem a to jak keramický, tak mramorový. Díky žehlení vlasů můžeme vlasy v určité partii nebo po celé hlavě vyrovnat, ale také natočit. Teplotu žehličky jde opět regulovat, aby nedocházelo k poškození vlasů. Teplotu volíme podle předchozí diagnózy vlasů. Vlasy upravujeme pomocí žehličky suché. Postup žehlení vlasů: 1. Vlasy důkladně pročešeme. Začneme v zadní partii na krku, kde oddělíme pramen vlasů od ucha k uchu. Zbylé vlasy připneme skřipcem. 2. Vlasy držíme natažené a od hlavy žehlíme zavřenou žehličkou směrem od kořínků ke konečkům. V pravé ruce držíme žehličku a v levé hřeben. Nejdříve dáme do vlasů hřeben a poté žehličku. 3. Po pramenech postupujeme po celé hlavě. Tah žehličky je plynulý, v přiměřeném tempu. Nezastavujeme žehličku na jednom místě, aby se vlasy nepřepalovaly. 4. Účes upravujeme po vychladnutí. Postup natáčení vlasů za pomoci žehličky: 1. Vlasy opět důkladně pročešeme. Začneme v zadní partii na krku, kde oddělíme pramen vlasů od ucha k uchu. Zbylé vlasy připneme skřipcem. 2. Oddělíme si pramen o velikosti 2 x 2 cm. Pročešeme a natáhneme kolmo k hlavě. Do pravé ruky chytneme žehličku. Žehličku držíme ve svislé poloze, 40

41 vložíme do ní pramen. Pramen v žehličce mírně zatočíme a taháme žehličku ke konečkům. 3. Po pramenech postupujeme po celé hlavě. Každou natočenou řadu lehce přelakujeme lakem. Krepování vlasů Krepování můžeme provádět po celé hlavě nebo jen v některých částech. Vlasy tvarujeme za pomocí tepla a tlaku. Krepujeme jen zdravé vlasy a není doporučeno krepování provádět často, jinak vlasy ničíme. Provádíme jen na suchých vlasech. Postup krepování vlasů: 1. Vlasy důkladně pročešeme. Začneme v zadní partii na krku, kde oddělíme pramen vlasů od ucha k uchu. Zbylé vlasy připneme skřipcem. 2. Začneme od krční partie u hlavy přidržením žehličky na několik sekund. 3. Takhle postupujeme po celé délce vlasů. Krepujeme po celé hlavě nebo jen v partiích, na kterých potřebujeme krepování provést. Diagnóza vlasů Je to souhrn podstatných ukazatelů, díky nimž určujeme volbu techniky a přípravku při úpravě a volbě účesu. Vlasy a vlasovou pokožku posuzujeme následovně: Hmatem zjišťujeme jemnost vlasů, zbytky fixačních produktů a produkci mazu. Zrakem zjišťujeme nasávací schopnost. Drsnější vlasy mají větší nasávací schopnost než vlasy s hladkým povrchem. Znečištění vlasů, vzhled vlasů, kvalitu, hustotu a chemické ošetření vlasů. Dotazem při nichž zjišťujeme podrobnosti, které jsme nezjistili ani hmatem ani zrakem. 41

42 Posuzujeme: vzhled vlasů - vlasy lesklé, matné, hustota vlasů malá, střední, značná, kvalita vlasů vlasy jemné, středně jemné, silné, středně silné, tvárnost vlasů rovné, vlnité, kudrnaté, zda vlasy byly chemicky ošetřovány, produkce mazu normální, nadměrně mastné, suché, výskyt lupů. Tyto poznatky jsou důležité pro další ošetření a volbu úkonu, který budeme provádět na vlasech. Jen při provedení správné diagnózy vlasů určíme vhodnou úpravu vlasů. Výsledky diagnózy vlasů zaznamenáme do karty zákazníka. 42

43 Učební text Náročná účesová tvorba Radka Manová Brno,

44 Obsah: Úvod 2 1. Ikony použité v textu Náročná účesová tvorba.4 3. Vývoj účesové tvorby Postup tupírování vlasů Fixační produkty Účesy podle typu obličeje Svatební účes Účes družičky Společenský účes Soutěžní účes Další společenské účesy Závěr

45 Úvod Cílem tohoto učebního textu je seznámit čtenáře s tvorbou společenských účesů a vše co se jich týká. Je vhodný pro žáky středních odborných škol obor Kadeřník, ale i pro účastníky kurzu společenských účesů. Náměty zde mohou čerpat i kadeřníci a kadeřnice z praxe, protože společenské účesy jsou nedílnou součástí práce kadeřníků. Využívání tohoto textu je podmíněno základními znalostmi o vlasech. Vlasy jsou součástí lidského života. Provázejí nás od narození až do smrti. Už z historie je známo, že lidé věnovali velkou pozornost péči a úpravě vlasů. Byl to prostředek jak vyjádřit osobnost člověka, příslušnost k společenské vrstvě, životní postoj aj. Vlasy patří mezi první věci, které si obvykle na dané osobě všímáme. Účes může ovlivnit mínění o dané osobě. Každý kadeřník by si to toto měl uvědomit. Jako mnoho jiného tak i vlastnosti vlasů jsou ovlivněny genetickou informací, kterou nelze zásadně změnit. Úkolem každého kadeřníka je eliminovat co nejvíce slabé stránky vlasů a naopak podpořit ty, kterými se může majitel pyšnit. Kadeřník by měl být schopen alespoň na určitou dobu utvořit na hlavě zákaznice takový účes, aby si připadala krásná. Je známé, že lidé jsou často nespokojeni se svým typem vlasů a chtějí jej změnit. Kdo má rovné vlasy, chce kudrnaté, kdo má krátké chce mít dlouhé, a tak dále. Do kadeřnictví přicházejí různí lidé a mají rozdílná očekávání. Někteří si na svých vlasech zakládají a i malá změna je pro ně překvapením, někdy příjemným, ale také může být i nepříjemným. Existují však lidi, kteří rádi experimentují a nebrání se i extravagantním účesům. Kadeřník by měl vycítit a pochopit zákaznici, poradit jí, co by jí slušelo a hlavně se dále vzdělávat v nových technologiích, sledovat nové trendy, protože účesy podléhají módním vlnám. Jsou události v životě lidí, které vyžadují náročné účesy. Jedná se o slavnostní okamžiky, které se mnohdy odehrávají jen jednou za život, jsou dokumentovány na fotografiích a především ženy chtějí, aby jejich účes byl perfektní. Proto právě náročná účesová tvorba klade na kadeřníky velké nároky. 45

46 1. Ikony použité v textu: Otázka Důležitá informace 46

47 2. Náročná účesová tvorba Náročné účesy se tvoří k různým společenským příležitostem jako je svatba, ples, oslava a mnohé jiné. V tvorbě účesů se konají i soutěže s různým tématem a soutěžními podmínkami. Účesy by měly mít mimořádný slavnostní vzhled a dokonalé zpracování. Vytváříme je jak z dlouhých, polodlouhých, ale také z krátkých vlasů. Celkový vytvořený vzhled záleží na odborných znalostech a schopnostech kadeřníka. Základem každého účesu je však perfektní střih. Barva vlasů může podtrhnout účes. Melírované vlasy velmi pěkně vyniknou v účesu. Je velmi důležité, aby se kadeřník neustále vzdělával v nových trendech a technikách práce. Potřebné informace kadeřník získá od firem, které pořádají semináře a školení, ale také z odborných časopisů. Změna účesu je jedním z nejpodstatnějších úkolů kadeřníka. K vzniku optimálního účesu odpovídajícího přání zákaznice, musíme promyslet varianty vytvoření účesu, znát technologické postupy a zvládat praktické dovednosti. Každý kadeřník by měl znát historii módy, ale hlavně dnešní současné módní trendy a mít přehled o společenském a kulturním životě. Znát základy psychologie, aby byl schopen komunikovat se zákazníkem a zjistit co si zákaznice přeje. Před každým kadeřnickým úkonem je nejdůležitější konzultace se zákaznicí, aby mohla vyjádřit své představy. Prostřednictvím konzultace kadeřník zjišťuje: Na jakou příležitost zákaznice potřebuje učesat ples, svatba, oslava apod. Jaké bude mít šaty důležité hledisko je střih šatů a jejich barva. Přání zákazníka jak si představuje svůj účes. Po konzultaci kadeřník provede vlastní diagnózu při, které zjišťuje: Délku vlasů dlouhé, polodlouhé, krátké Hustotu vlasů řídké, husté. Tvar obličeje oválný, hranatý, kulatý Věk a postava zákaznice věk je velmi důležitý. Podle něj se rozhodujeme, jaký typ účesu vytvoříme. U žen středního a staršího věku nedoporučujeme delší 47

48 vlasy. Důležitý je i typ postavy silnější postavě sluší účes z krátkých vlasů, protože zjemní celkový vzhled. Povahu zákaznice klidné a vyrovnané zákaznice obvykle preferují decentní účes. Temperamentnější ženy naopak dávají často přednost výrazným barvám a nápaditým typům účesů (extravagantním). Typ zákaznice - k správnému posouzení účesu je důležité vidět postavu a celkový vzhled ženy. Určitý účes může být vhodný k jednomu typu žen, ale k jinému se nehodí. Kadeřník musí znát jednotlivé typy postav a k nim obvykle vhodné účesy, které podtrhují silné stránky daného typu a slabé potlačují. Nejdůležitější je však konzultace se zákaznicí a podle jejího přání účes kadeřník vytvoří. Je však jeho povinností doporučit a poradit, co by jí slušelo. Cílem kadeřníka by měla být spokojenost zákaznice. Pomůcky a prostředky k tvorbě účesů (obr. 1): Hřeben se širšími zuby k pročesání vlasů. Tento typ hřebene vlasy nezatrhává, netahá, a tudíž neničí. Na trhu existují hřebeny z materiálů, které zabraňují elektrizování vlasů. Hřeben s hustými zuby na úpravu hladkých účesů kdy jde o přesné uspořádání vlasů. Tupírovací hřeben k rozdělování a tupírování vlasů. Kartáč se štětinami k vyhlazení účesu. Pinetky a vlásenky k upevnění vlasů. Skřipce k předběžnému uchopení vlasů. Ozdobné pinetky a jiné ozdoby - k ozdobení a dotvoření účesu. Podložky, gumičky, vlasové příčesky k zvýraznění účesu. Kulma, žehlička použití typu pomůcky je závislé na typu účesu, který je vytvářen. Teplotu žehličky je nutné regulovat podle diagnózy vlasu, aby se vlasy zbytečně nepálily. Fixační produkty k zafixování konečného účesu. Ochranná pláštěnka k ochraně oděvu zákazníka před znečištěním. 48

49 Obr. 1. Pomůcky k tvorbě účesů Důležitá je především konzultace se zákaznicí. Je nutné, aby kadeřník správně pochopil přání zákaznice, což je předpoklad, že bude s účesem spokojená. Kadeřník by měl zákaznici poradit, ale především se řídit jejím přáním. 49

50 3. Vývoj účesové tvorby V každém historickém období člověk pečoval o svůj vzhled. Během let se účesy měnily, a to v závislosti na možnostech doby a s dobou samotnou. Nejrůznější účesy se v různých obměnách neustále vracejí do módy. V následujícím textu jsou uvedeny základní informace o účesech v jednotlivých dějinných etapách: starověku, středověku, novověku, moderní době a současnosti. Starověk Egypťané Egypťanky si líčily černé obočí a používaly zelené oční stíny. Vlasy a nehty si barvily henou červeně. Otroci pomáhali při péči o tělo a vlasy. Vlasy nosily po ramena dlouhé, tupě zastřižené. Pro kadeření sloužila nahřátá tyčka. Jako ozdobu ve vlasech volily čelenku (obr. 2). Egypťané nosili buď krátké vlasy, nebo vyholenou hlavu, kterou zakrývali vlásenkou s krátkými vlasy. Vousy na obličeji si holili (Lühr, 2004). Obr. 2. Účes ze starověkého Egypta Řekové Velkou pozornost věnovali sportu a hygieně. Řekyně nejdříve nosily kudrnaté vlasy rozpuštěné, rozdělené uprostřed pěšinkou nebo sepnuté do tzv. váčku. Oblíbená barva vlasů byla blond. Účesy jim vytvářely otrokyně. Pro ozdobu vlasů sloužily čelenky, stužky a síťka, která zároveň sloužila i k přidržování účesu (obr. 3). Řekové nosili krátké zvlněné vlasy a neměli vousy. Vysoce dbali na estetickou úpravu vlasů (Polívková, 2012). Obr. 3. Krátký účes ze Starověkého Řecka Římané Římskou kulturu významně ovlivnili Řekové. Úprava vlasů Římanek byla během let stále složitější a zaměstnávala mnoho otrokyň. Horkým želízkem vytvářeli drobné kadeře kolem čela. K vytváření účesů používaly nejrůznější hřebeny, kartáče, síťky, spony, zrcátka a horká želízka k natáčení vlasů. Vlasy si odbarvovaly. Později 50

51 používaly paruky vyrobené z vlasů zajatých Germánek (obr. 4). Římané nosili krátké vlasy a plnovous. Pokud začal plnovous šedivět, muž se oholil, k tomu sloužila břitva (Tvrzníková, 2001). Obr. 4. Účes Římanek Germáni Germánky měly dlouhé světlé vlasy, uprostřed rozdělenou pěšinkou, které nechávaly volně rozpuštěné, nebo v týlu svázala uzel, jež přidržovala síťka. Účes obohacoval zdobený bronzový hřebínek. Germánky svůj účes vytvářely podle toho, do jaké příslušnosti kmene patřily. Germáni nosili vlasy rozpuštěné nebo svázané do uzlu (Lühr, 2004). Středověk Románské období V tomto období vzniká řemeslo lazebník. Lazebník zřizoval veřejné lázně, ve kterých masíroval a pečoval o vlasy a nehty zákazníků. Lazebník měl za úkol holit, stříhat a upravovat vlasy. Církev v této době prosadila předpis, že ukazování vlasů je nemravné a dokonce hříšné. Ženy a dívky tedy musely své vlasy zakrývat šátky a závoji. Ty, které vlasy nezakryly, jim byly vlasy oholeny (Lühr, 2004). Mladé dívky nosily rozpuštěné vlasy, vdané nosily vlasy zakryté šátkem či závojem. Muži nosili krátké vlasy a vyholenou tvář (Tvrzníková, 2001). Gotika Lazebníci, z důvodu nemravného řádění v lázních, byli považováni za nepočestné. Proto se začali otvírat holírny, kde se měšťané mohli obsloužit i bez koupání. Bradýři stříhali vlasy a vousy, holili a upravovali vlasy (Lühr, 2004). Vdané ženy nosily zakryté vlasy, pevně utažené, nebo spletené v copy obtáčené kolem hlavy. Na hlavách nosili čepce nebo Obr 5. Účes z období Gotiky 51

52 klobouky různých tvarů a velikostí (obr. 5). Muži měli nejdříve dlouhé poté polodlouhé vlasy, rozčesané od víru do stran. Starší muži nosili knír, mladí byli vyholeni (Polívková, 2012). Novověk Renesance Znovu se navrací cech lazebníků. Vznikají nové obchody kadeřnictví a vlásenkáři. Do popředí se dostává krása člověka (Lühr, 2004). Ženy své dlouhé vlasy sčesávaly a upravovaly do volných uzlů. Ozdobovaly stuhami, šperky, květinami (obr. 6). Oblíbenou barvou byla plavá, dosahovala se odbarvováním vlasů. Velmi módní pro tuto dobu je vysoké čelo, které se vytvářelo vyholením. Muži nosili vlasy po ramena. Na hlavě nosili baret, který byl tvárný a zdobený peřím. Mladí muži nosili vyholenou tvář, starší muži měli vlnité krátké vousy (Tvrzníková, 2001). Obr. 6 Renesanční účes Baroko Mytí a koupání v této době bylo odmítáno, pouze se rozprašoval parfém na ruce a obličej, bohatě se používal pudr a líčidla. Ženy nosily nízké účesy s příčnou nebo kruhovou pěšinkou. Na čele byla ofina a po stranách spirálovité lokny a vlasy na týlu se česaly dozadu nebo do uzlu. Ve vrcholném a pozdním baroku si ženy vyčesávaly vlasy nahoru a zdobily je. Drátěná konstrukce a škrobené krajky účes držely do výšky. Hadovité lokny se tvarovaly ondulačním železem. Účes se ozdoboval různými ozdobami (obr. 7). Muži měli většinou vyholenou hlavu zakrytou vlásenkami. V raném baroku to byla nižší, v pozdním vysoko vztyčená se splývajícími dlouhými loknami alonžová vlásenka (Lühr, 2004). Obr 7. Barokní účes 52

53 Rokoko Hygiena byla velmi opomíjená. Vlasy se skoro nikdy nemyly, silně se pudrovaly. Uznáváni byli dámští kadeřníci, kteří vydělávali spoustu peněz (Lühr, 2004). Ženy nosily malé pudrované účesy. Vlasy se vyčesávaly dozadu, zadní partie byla tvarována do různých výdutek a zakončena delšími zvlněnými výdutkami. Účes zdobily květy. Muži si své dlouhé vlasy svazovali na zátylku hedvábnou stuhou, nebo si je vkládali do sáčků z běžných látek nebo hedvábí. Později si ženy vlasy upravovaly do loken a copů. Vlasy se nosily do výšky česané s mohutnými drátěnými konstrukcemi (obr 8). Jako ozdobu ženy používaly pera, květiny, stuhy, šperky, závoje a mnohé jiné. Nezbytnou pomůckou v té době byla vlásenka (Polívková, 2012). Obr. 8 Účes z období rokoka Empír Ženy nosily vlasy spletené do uzlů nebo spoutané do ozdobné síťky. Viditelná byla pěšinka, která zdůrazňovala tvar hlavy. Účes se oživil kadeřemi rozhozenými po čele (obr. 9). Ozdobou hlavy byly čepce upevněné stužkami pod bradou i čepcovité klobouky. K večernímu oděvu ženy nosily turban zdobený peřím. Jako módní účes mužů se ujal krátký střih s dlouhými kotletami. Jako doplněk k fraku sloužil cylindr (Tvrzníková, 2001). Obr. 9. Účes dámy z období empíru Biedermeier Velké dekolty nechaly vyniknout hlavě. Díky tomu se uplatňovaly složité účesy. Vlasy se vyčesávaly vysoko do fantastických tvarů. Na spáncích se vlasy stáčely do pletenců. K výrobě účesů se používaly příčesky, ozdobné hřebínky, stuhy Obr. 10. Účes a móda biedermeieru 53

54 a umělé květiny. U mužů se bohatě kadeřily vlasy a používal se cylindr v mnoha barvách (Tvrzníková, 2001). Secese Ženy místo dlouhých loken nosily vlasy spletené do copu. Z copu byl na temeni stáčen vyšší věnec jako korunka. Temeno hlavy bylo ozdobeno nejen copy, ale i umělými vlasovými dílci složitě propletenými. Převrat v úpravě vlasů způsobila znalost chemie při odbarvování vlasů, začal se používat peroxid vodíku a do módy se vrátily zlaté odstíny. Po vynálezu Marcelovy ondulace se vytvářely hluboké vlny železem. Muži si vytvářeli účes z hlubokých vln, krátce sestřihaných vlasů s pěšinkou na straně (Polívková, 2012). Obr. 11. Účes období secese Vlasová móda 20. a 21. století Vytvářelo se především mikádo dámská móda krátkých vlasů. Jakmile Nessler vynalezl trvalé zvlnění vlasů, vlasy se začali natáčet spirálovitě. Poté se spirálovité natáčení nahradilo plochým, které se využívá dodnes. Velký rozmach zaznamenal pánský plastický střih. Vlasy se začali foukat a vznikla nová technika objemového natáčení (Lühr, 2004). V dnešní době je hlavním úkolem, aby se zákaznice cítila dobře. Různé počítačové programy dovolují zákaznici ukázat, jak by v daném účesu vypadala. Módu určují celebrity, modelové a módní časopisy. Móda se neustále a rychle mění. Vlasy se upravují pomocí žehličky i kulmy. Značně moderní je prodlužování a zahušťování vlasů. Velmi hojně se používají stylingové přípravky a také se vlasy ošetřují šetrnou přírodní kosmetikou. Otázky k procvičení: 1. Popište účes Římanek? 2. Kdo vynalezl trvalé zvlnění vlasů? 54

55 4. Tupírování vlasů Základem tvorby účesů je tupírování. Díky tupírování se zpevní a zvětší objem účesu, celého nebo jen jeho části. Účelem tupírování je zvednutí vlasu od pokožky vlasů. Správně natupírované vlasy nejsou zacuchané a jejich struktura se tupírováním nepoškodí. Lépe se tupírují vlasy porézní tedy poškozené, protože zdrsnělá šupina kutikuly se vzájemně dobře zahákne. Vlasy sklovité se naopak hůře tupírují. Správný postup tupírování: K tupírování je nejlepší používat hřeben se špičatým hrotem a hustými zoubky. Vlasy tupírujeme podle potřeby shora i zdola (Obr.12). I. Oddělíme si nejprve úzký pramínek vlasů. Pramínek držíme v levé ruce kolmo II. III. k hlavě. Vlasy přidržujeme ukazovákem a palcem. Ve druhé ruce máme hřeben. Hřeben zasuneme do vlasů asi 2 cm od pokožky a tlakem hřebene směřujeme vlasy k hlavě. Postupně hřeben posunujeme při každém stlačení, aby docházelo ke stejnoměrnému natupírování celého pramene vlasů. Po natupírování vrchní vlasy uhladíme kartáčem nebo hřebenem do požadovaného tvaru. Obr. 12. Postup tupírování Nikdy natupírované vlasy nerozčesáváme uvnitř účesu, protože účes by mohl povolit a klesnout. Otázky k procvičení: 1. Popište správný postup tupírování vlasů 55

56 5. Fixační produkty Na dosáhnutí pevného a pružného účesu je nutné použít fixační produkty potřebné k tvorbě účesů. Mají následující úkoly: stabilizují účes, chrání vlasy před povětrnostními vlivy, chrání před ztrátou vlhkosti, vyrovnávají elektrostatického náboje, promašťují suché vlasy, zvětšují objem, Každý fixační produkt se liší ve svém složení, použití a účinkem na vlasy. Vždy když nanášíme nějaký vlasový přípravek, nanášíme ho v malém množství. Vždy se dá přidat přípravku, odebrat se však nedá a vlasy nemají pěkný vzhled. Tužidla na vlasy Tužidla nanášíme jak na suché, tak především na mokré vlasy. Nejčastěji před natáčením vlasů nebo foukáním. Hlavní složka je umělá pryskyřice rozpuštěná v alkoholu. Vlivem pryskyřice jsou vlasy elastické, mají objem a lépe drží. Také chrání vlasy před vlhkostí ze vzduchu. Potřebnou hebkost vlasům dodávají změkčovače, které vytvářejí tenký film. Dále obsahují čistý líh, barviva, vodu, fixační látky, UV-filtry, parfémy, kationtické látky pro dobré rozčesávání. Po nanesení vznikne lesklý zpevňující film. Tento film musí být pevný a pružný, odolný mechanickému působení i vnějším vlivům. Musí jít z vlasů snadno vyčesat. Na vlasech nesmí být šedý a nelesklý povrch. Tužidla mohou být v podobě tekuté, pěnové nebo gelové. Jsou určena pro různé typy vlasů jemné, namáhané, normální. Na trhu se nacházejí i barevná tužidla, které obsahují azobarviva. Tónují stávající barvu, protože pouze obalují šupiny kutikuly. Postup nanášení tužidla: Tužidlo naneseme na ruku a rovnoměrně hřebenem rozdělíme do vlasů od kořínků 56

57 ke konečkům. Vlasy by před nanášením přípravku měly být mírně předsušené. Laky na vlasy Laky jsou velmi oblíbený a velmi rozšířený vlasový zpevňovač. Umožňuje rychlou fixaci účesu nebo jen zpevnění určitých partií. Hlavním účelem laků je zpevnění vlasů. Volíme lak podle typu a kvality vlasů. Lak na vlasy aplikujeme ze vzdálenosti cm, a dbáme přitom, abychom zákaznici lak nestříkli na obličej a do očí. Laky používáme na suché i mokré vlasy. Dodávají vlasům stálý tvar a objem po dlouhou dobu. Vlasy lépe drží, mají přirozený lesk a jsou chráněny. Kvalitní lak lze z vlasů snadno vyčesat. Laky mají různý tužící účinkem, což je deklarováno označením na nádobě Silné Extra silné Ultra silné Výběr tužícího efektu u laku, volíme po předchozí diagnóze vlasů, abychom vlasy nezatěžovaly. U jemných vlasů volíme slabší tužící efekt. Normální vlasy lakujeme silnějším lakem na vlasy a tvrdé vlasy lakujeme silným lakem na vlasy. Podstatou laků jsou filmotvorné látky rozpuštěné v rozpouštědlech etanolu, dichlormetanu, izopropylalkoholu. A další syntetické látky s různými přísadami. Laky se prodávají s hnacím plynem nebo bez něj. Lak s hnacím plynem umožňuje jemné rozprašování. Hnací plyny jsou plyny zkapalněné pod tlakem, v pokojové teplotě se odpařují. Plechovky s hnacím plynem jsou pod tlakem. Spreje na vlasy bez hnacího plynu jsou opatřeny mechanickou pumpičkou. Využíváme je k fixaci celého účesu také k fixaci jednotlivých partií. Vlasové gely Jejich obsahem jsou tukové přísady, gelotvorná činidla, voda a v malém množství alkohol. Používají se na suché nebo vlhké vlasy. Na vlasech lze docílit mokrého efektu nebo třpytivého barevného efektu. Lze je použít na celou hlavu, jen na 57

58 určité prameny nebo pouze do konečků vlasů. Využívají se také pro trvalý styling, který je odolný extrémním vnějším vlivům. Podle konzistence jsou k dostání následující gely: Kompaktní gel: má pevnou konzistenci. Využívá se k modelování jednotlivých pramenů nebo do celého účesu. Krémový gel: má střední konzistenci. Je vhodný k modelování jednotlivých pramenů i do celého účesu. Vlasy jsou ošetřeny a dodává jim barevnost. Tekutý gel: má kapalnou konzistence. Je ideální k tvarování, hnětení, modelování, a zdůraznění. Účes lépe drží, je objemný a lesklý. Vosk na vlasy Obsahuje směs tuků a vosků. Nesmí ve vlasech lepit a musí se z vlasů dobře vymývat. Nanáší se na konečky prstů. Třeme prsty o sebe, zahřejeme vosk a teprve pak nanášíme na vlasy. Můžeme nanášet na vlhké i suché vlasy. Vhodný je k tvarování celého účesu nebo jen určitých partií. Pomáda Hlavní složkou v jejím složení je vosk. Dodává vlasům vysoký lesk a díky ní vlasy drží. Využívá se k modelování pramenů nebo celého účesu. Lesky na vlasy Lesklé vlasy znamenají zdravé vlasy. Proto se doporučuje ve finálním procesu na každý účes použít lesk na vlasy. Některé stylingové přípravky v sobě mají látky podporující lesk vlasů. Samotné lesky na vlasy můžou mít různou podobu a to ve spreji nebo rozprašovači. Otázky k procvičení: 1. Jaký je úkol fixačního produktu? 2. Jaké rozlišujeme podle konzistence gely? 3. Jaký je postup nanášení tužidla? 4. Jaké látky jsou obsažené v lacích? 58

59 6. Účesy podle typu obličeje Pro vytvoření vhodného účesu je nezbytné vidět celkový vzhled zákaznice. Zaměřujeme se tedy i na tvar obličeje. Tvary obličeje rozdělujeme do šesti základních typů: oválný kulatý hranatý, čtvercový polodlouhý, obdélníkový srdcovitý, trojúhelníkový hruškovitý, obrácený trojúhelník Za ideální tvar, kterému se chceme přiblížit, považujeme oválný tvar obličeje s oblou lebkou. Jen málo lidí má tento ideální tvar obličeje a lebky. Je však na odborných znalostech kadeřníka, aby určil správný typ obličeje zákaznice. A poté zvolil účes podle vhodných proporcí, a to nejen tvaru obličeje, ale celkově hlavy. Za pomoci účesu můžeme zakrýt nedokonalosti tvaru obličeje a hlavy. Snažíme se zakrývat části obličeje, které ovál přesahují, a naopak doplňujeme, kde do ideálu něco chybí. 1. Oválný Je ideálním tvarem, linie čela je mírně širší než linie brady. Rovnováha tváře je dokonalá (obr. 13). Obr. 13 Oválný obličej Kulatý Typický pro slovanské ženy. Tváře jsou plné a plná linie čelistí. (obr. 14) Obr. 14. Kulatý obličej 59

60 Úprava účesem - Hlavu opticky zvýšíme upravením vlasů na temeni. Tváře po stranách zakryjeme. 2. Hranatý, čtvercový Značí se krátkou tváří, širokým čelem a mnohdy s dlouhým nosem (obr. 15). Úprava účesem - Účes nad čelem opticky zvýšíme a ostrost čelistí překryjeme měkkými vlnami. Pěšinku nedáváme doprostřed. Obr.15. Hranatý obličej 3. Polodlouhý, obdélníkový Je častý u Germánů, Angličanů. Tvář je dlouhá, ale čelo úzké, častokrát s dlouhým nosem (obr. 16). Úprava účesem - Účes by neměl být vyčesán do výšky, a vlasy by neměly být rovné. Volíme účes s vlnami, abychom obličej rozšířily. U vysokého čela, můžeme vlasy sčesat do čela. Obr. 16. Obdélníkový obličej 4. Srdcovitý, trojúhelníkový Charakteristické je pro něj široké čelo, daleko od sebe posazené oči, úzká čelist a vysoké lícní kosti (obr. 17). Úprava účesem čelo zakryjeme po bocích a rozšíříme účesem oblast kolem úzké brady. Nevhodná je pěšinka uprostřed. Obr. 17. Trojúhelníkový obličej 60

61 5. Hruškovitý, obrácený trojúhelník Úzké čelo s nepravidelnou linií růstu vlasů, široké čelisti, úzké lícní kosti a oči blízko sebe a často zapadlé (obr. 18). Úprava účesem - Snažíme se účes rozšířit v oblasti úzkých spánků a překrýt široké čelisti např. asymetricky. Obr. 18. Obrácený trojúhelník Otázky k procvičení: 1. Jaké jsou základní typy obličeje? 2. Popište úpravu účesu u hranatého typu obličeje? 61

62 7. Svatební účes Svatební účes je velmi specifickým účesem. Ve svatební den chce každá nevěsta vypadat nezapomenutelně, a proto se nebojíme do svatebního účesu zapojit jak kreativitu v tvorbě účesů, tak i v použití vlasových ozdob. Účes by však měl být ležérní a nenásilný. Využíváme nejrůznějších příčesků, peříček, stužek, perliček, třpytivých čelenek a ozdob, ale taky květin živých nebo umělých. Živé květiny by vždy měly ladit s kyticí. Je důležité, aby účes opravdu pevně držel, protože musí vydržet celý den. Nezapomínáme také na to, že účes musí vypadat efektně na fotografiích. Podstatné jsou zkoušky, kde se se zákaznicí na konečném účesu domluvíme a účes vytvoříme. Při konzultaci se zákaznicí se snažíme vystihnout styl svatby a osobnost zákaznice. Zásadní pravidlo je, aby konečný vzhled nevěsty byl sjednocený a příliš přezdobený. Účes volíme dle: Přání zákaznice- zákaznice by se v něm měla cítit co nejlépe a přirozeně. Stylu šatů, doplňků a závoje - k šatům jednoduchého střihu se hodí propracovanější účes, a naopak k šatům více zdobeným jednodušší účes s méně ozdobami. Závoj je vhodnější ke klasickému jednoduchému drdolu, popřípadě k rozpuštěným vlasům. Pozor si dáváme u asymetrických a složitějších účesů, kde může závoj působit nadbytečným a rušivým dojmem. Místa konání svatby- do kostela se hodí spíše vyčesané vlasy a na neformálnější (zahradní) svatbu spíše vlasy volně rozpuštěné. Typu obličeje - kulatý, hranatý, polodlouhý, srdcovitý a hruškovitý. Věku zákaznice. Svatební účes musí být pevně vytvořen, aby vydržel celý den. Kadeřník by měl alespoň jednou před svatbou zkusit účes na zákaznici vytvořit. 62

63 Postup tvorby svatebního účesu: 1. Nejprve vlasy důkladně pročešeme. Poté si oddělíme od nejvyššího bodu obočí po obou stranách pěšinky a vlasy natupírujeme. Vlasy uhlazovacím hřebenem uhladíme a u vlasového víru sepneme sponkou. 2. Vlasy v pravé části hlavy nad uchem sčešeme k vlasovému víru a vytvoříme pomocí prstů ruličku a sepneme sponkou. 3. Totéž uděláme na druhé straně a ruličkami překryjeme sponku. 4. Z vrchních sepnutých části vlasu vytvoříme pomocí prstů ruličku, kterou upevníme pomocí sponky a zafixujeme lakem. zbylý pramen, natupírujeme, uhladíme, zafixujeme lakem a opět vytvoříme ruličku, kterou umístíme diagonálně pod natupírovanou část vlasů 63

64 5. Oddělíme si vlasy v partii za uchem, natupírujeme, uhladíme a vytvoříme ruličku. 6. Totéž provedeme i za druhým uchem. V prostoru mezi dvěma ruličkami vytvoříme další ruličku, kterou umístíme vertikálně doprostřed hlavy. 7. Na levé straně ze zbylých vlasů vytvoříme ruličku, aby vlasy směřovali na pravou stranu. 64

65 8. Pod vytvořený účes připneme prodloužené vlasy do pravé strany. A zbylé vlasy natočíme pomocí konické kulmy. 9. Účes dozdobíme vlasovými ozdobami. Důkladně zafixujeme lakem, aby účes dlouho vydržel. Nakonec použijeme lesk na vlasy. 65

66 Konečný vzhled účesu 66

67 67

68 8. Účes družičky Pokud je družička dítě, volíme účes podobně jako u nevěsty podle šatů, místa konání, atd. Především však dbáme na dětský vzhled a nevolíme přehnaně složitý účes. U dospělých družiček je volba účesu stejná jako u nevěsty, ale vždy by účes měl být méně výrazný než účes nevěsty. U účesu družičky, která je ještě dítě, dbáme na to, aby účes dítě nedělal zbytečně starší. Postup tvorby účesu družičky: 1. Vlasy družičky nejprve důkladně pročešeme. Na temeni hlavy oddělíme obdélníkovou část asi 5 cm širokou mezi konturní částí obličeje a vlasovým vírem. Takto si oddělíme prameny po celé hlavě a sepneme skřipcem. Poté pramen u levého ucha zkroutíme a sepneme ozdobným skřipcem. Dále pokračujeme po celé hlavě. 2. Zbylé vlasy natočíme pomocí konické kulmy a zafixujeme lakem. 68

69 3. Pramen ze sepnutého zakrouceného obdélníku, uhladíme a přetáhneme mírně do levé strany, kde ho připneme pinetkou. 4. Totéž provedeme i na druhé straně. 5. Vlasy se postupně propojí. Neustále vlasy fixujeme lakem. 6. Na konec, ze zbylých vlasu v partiích u uší vytvoříme ruličku, kterou upevníme doprostřed hlavy pod propojené vlasy. Aby účes působil celistvým dojmem. 69

70 Konečný vzhled účesu: 70

71 71

72 9. Společenský účes Tvoříme ho pro slavnostní příležitost. Musí být v harmonii s oblečením a líčením zákaznice. Mezi velmi populární účesy pro slavnostní akce patří účesy z vln a to jak rozpuštěné tak svázané. Moderní jsou různě zapletené copy, často kombinované s rozpuštěnými prameny nebo sepnuté do drdolů. Vhodné je vybírat účes podle celkového pojetí a účelu příslušné akce. V poslední době je velmi oblíbené akce zaměřovat na určité téma jako je: Ples ve stylu 30. let aj. V tomto případě se při tvorbě účesu inspirujeme historií a vytváříme účes, který do dané doby zapadá. Pokud si zákaznice na danou akci oblékne koktejlové šaty, tvoříme účes malý společenský, který bude výrazný. Na akci, kam si zákaznice obléká velkou společenskou róbu, jako je ples v opeře, volíme účes vyčesaný tedy drdol. Do účesu můžeme zapasovat vlasové příčesky a ozdoby. Módní trendy určují celebrity, sportovci, obrázky v časopisech podle, kterých se zákaznice nechají inspirovat. Kadeřník by však měl každou zákaznici usměrnit v její volbě a doporučit, co by jí slušelo. Stále častější jsou módní ležérní trendové účesy, jejichž představitelkami jsou zejména modelky na módních přehlídkách. Účesy nejsou tak pevné je více využito ležérnosti volnějšího stylu, méně ozdob a podložek. Je důležité se neustále vzdělávat a sledovat nové trendy při tvorbě společenských účesů. 72

73 Postup tvorby účesu inspirovanou módou 60. let 1. Vlasy si rozdělíme pěšinkou od kořene ucha k uchu přes týlní partie. Na přední a zadní část. Vlasy na temeni si po malých pramenech natupírujeme a zafixujeme lakem. Natupírované vlasy sčešeme dozadu a vyhladíme tupírovacím hřebenem. Vlasy upevníme pinetkami. 2. Na levé straně za uchem odebereme diagonálně pramínek vlasů. Pramínek natupírujeme, vyhladíme a zafixujeme lakem. Stočíme ho pomocí prstů do ruličky a upevníme sponkami. 3. Na pravé straně za uchem zopakujeme postup z levé strany. 4. Z vrchní sepnuté části vlasů zbyde pramen, který natupírujeme, uhladíme, zafixujeme lakem a opět vytvoříme ruličku, kterou umístíme diagonálně pod natupírovanou část vlasů. 73

74 5. Mezi vytvořenými ruličkami odebereme v horizontální pěšince pramen vlasů, který natupírujeme, vyhladíme a zafixujeme lakem. Stočíme ho pomocí prstů do ruličky a upevníme sponkami. 6. Zbylé nesepnuté vlasy rozdělíme na levou a pravou část. Levou část opět natupírujeme, vyhladíme a zafixujeme lakem. Stočíme ji do ruličky a upevníme sponkami. Ruličku umístíme tak, aby zaplnila ve spodní části týlní partie prázdná místa a dotvořila tak dokonalý tvar hlavy. 7. Zbylé vlasy na pravé straně zpracujeme stejným způsobem. Na závěr celý účes zpevníme lakem a použijeme lesk na vlasy. 74

75 Konečný vzhled: 75

76 76

77 10. Soutěžní účesy Pro tvorbu soutěžních účesů jsou dány podmínky, které schvaluje organizační výbor. S podmínkami se kadeřník seznámí dopředu před začátkem práce. Každý účes je hodnocen odbornou komisí, která musí složit zkoušky. Důležité je si několikrát účes před soutěží vyzkoušet. 11. Další společenské účesy 77