VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH BAKALÁSKÁ PRÁCE Alexandra Hlubuková

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH BAKALÁSKÁ PRÁCE 2008 Alexandra Hlubuková

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Obor: Mezinárodní obchod Komparace nových spolkových zemí Spolkové republiky Nmecka (bakaláská práce) Autor: Alexandra Hlubuková Vedoucí práce: Ing. Zuzana Stuchlíková 2

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci na téma Komparace nových spolkových zemí Spolkové republiky Nmecka vypracovala samostatn. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v piloženém seznamu literatury. V Praze dne Podpis studenta 3

4 Podkování: Na tomto míst bych ráda podkovala své vedoucí práce Ing. Zuzan Stuchlíkové za nesmírnou trplivost a vstícný pístup v prbhu vypracovávání této bakaláské práce, vetn všech odborných pipomínek. Rovnž bych ráda podkovala svým nejbližším, kteí se podíleli na korektue textu. 4

5 Obsah Seznam graf... 6 Seznam tabulek... 6 Úvod Stav a problémy hlavních sektor východonmeckého sociáln ekonomického systému Vybrané charakteristiky východonmeckého obyvatelstva Stárnutí nmecké populace Zamstnanost Specifika podnikové sféry Prmysl Malé a stední podniky Vládní zásahy na trhu práce Politika plošného tarifu Sociální reformy Vliv globalizace na sociáln ekonomický systém Potenciál jednotlivých nových spolkových zemí Meklenbursko - Pední Pomoany Braniborsko Sasko Durynsko Sasko - Anhaltsko Potenciál nových spolkových zemí -shrnutí Závr Použitá literatura

6 Seznam graf Graf 1: Prmrný vk obyvatel k ve správních mstech a zemských okresech Graf 2: Pírstek resp. úbytek obyvatelstva v Sasku (v tisících) Graf 3: Podíl cizinc dle spolkových zemí (v %, rok 2005) Graf 4: Hospodáská struktura nových spolkových zemí (procentuální podíly jednotlivých sektor na nominálním HDP), rok Graf 5: Píiny chronického nedostatku kapitálu samostatn stojících východonmeckých malých a stedních podnikatel Graf 6: Vývoj potu nezamstnaných v letech v Meklenbursku-Pedním Pomoansku Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj potu obyvatel, roní prmr na 1,000 obyvatel Tabulka 2: OSV a zamstnanci (jejich podíl na obyvatelstvu), jejich podíl na jednotlivých hospodáských segmentech (v tis.)

7 Úvod Poátkem roku 2003 se erveno-zelená vláda Spolkové republiky Nmecka (SRN) vydala cestou reforem v ele ministrem hospodáství Wolfgangem Clementem 1. Kontroverze ohledn tchto reforem, jejich vliv na rozdlení dchod a záporné dopady pro konkrétní lokality byly píinou pokraujícího pesimismu a nedvry mezi obyvatelstvem. Koeny tohoto negativismu sahají na poátek 90. let 20.století (v západním Nmecku poátek 70. let). Lidé za tu dobu tém rezignovali na hledání práce lépe vyhovujícím jejich pedstavám. Žádný jiný evropský národ nevyhlížel v té dob do budoucna tak zasmušile, jako práv Nmci. Dle Eurobarometru vila pouze jedna ptina dotázaných, že v píštích pti letech se jim povede lépe než dnes 2. Propastné rozdíly zpsobené pováleným uspoádáním byly a jsou dodnes významnou pekážkou v pibližování životní úrovn západního a východního Nmecka. Oproti jiným evropským tržním ekonomikám, kde se dvra obyvatel v lepší budoucnost pohybovala kolem 50% dotázaných, má v Nmecku tento pesimismus reálné hospodáské píiny. Špatná oekávání jsou sama o sob brzdou hospodáského rozvoje, jakýsi zaarovaný kruh. Cílem pedkládané bakaláské práce je charakterizovat stav, poukázat na problémy a vystihnout trendy dalšího vývoje nmeckého hospodáství na poátku 21. století. Draz je kladen na východní ást Spolkové republiky Nmecko. Práce usiluje o komparaci nových spolkových zemí ve vybraných oblastech. Bakaláská práce je rozdlena do dvou navazujících kapitol. V první ásti nahlíží na fungování ekonomiky ze ty možných úhl a to dle subjekt, které ovlivují výši a strukturu hrubého domácího produktu (HDP). U každého sektoru je vnována pozornost jeho struné charakteristice a vybraným hlavním problémm i souvisejícím tématm, která se odráží v celkovém postavení Nmecka ve svtové 1 Wolfgang Clement (* ) byl pedsedou vlády Severního Porýní Vestfálska v letech a spolkový ministr hospodáství a práce v letech (Superministerium). V souasné dob toto ministerstvo již neexistuje, bylo nahrazeno ministerstvy hospodáství a technologií, práce a sociálních vcí a zdravotnictví. 2 Standard Eurobarometer 59, Public Opinion In The European Union, Spring 2003, National Report: Germany: 7

8 ekonomice. Zkoumané souvislosti by mly pedstavovat úvod do problematiky dnešních základních ekonomických otázek v kontextu globalizace jako fenoménu naší doby. Reformy souasné (i minulé) spolkové vlády si kladou za cíl minimalizovat nepíznivé demografické a ekonomické dopady zmn v jednotlivých subsektorech národního hospodáství. Jak se to vlád daí, resp. jaké úinky vbec má hospodáská politika SRN na jednotlivé ekonomické subjekty bude demonstrováno také na statistických údajích. Vzhledem k tématu práce je statistická analýza provedena pedevším u nových spolkových zemí, u nichž je hospodáská situace nejvíce alarmující; reformy jsou zde základem pro usmrnní dalšího vývoje transformace probíhající od poátku 90. let. Ve druhé ásti práce jsou nové spolkové zem pedstaveny z pohledu jejich ekonomického potenciálu. Jsou zde popsána pozitiva souasného vývoje. Zem jsou navzájem komparovány za úelem postihnutí obecných trend vývoje hospodáství. 8

9 1 Stav a problémy hlavních sektor východonmeckého sociáln ekonomického systému 1.1 Vybrané charakteristiky východonmeckého obyvatelstva Východonmecké obyvatelstvo se po celou dobu transformace potýkalo s adou zmn v charakteru a zpsobu fungování zdejšího sociáln-ekonomického systému. Následkem ady vládních reforem se zde nap. zvýšila výrazn nezamstnanost, prohloubila chudoba a vzrostla emigrace. Relativní chudobou je dnes postiženo v nkterých oblastech východního Nmecka až 20 % výdlen schopných lidí. Postihuje zejména rodiny, jejichž nkteí lenové jsou dlouhodob bez práce. Alarmující není poet takových rodin, ale pedevším projevy rostoucího úpadku region, kde tito lidé žijí. Konkrétn mají podobu uzavených obchod, bank, chybjících restauraních zaízení a pibývajících ghett, a to v dsledku vysoké nezamstnanosti a masových pesun pracovních sil. Vládní reformy, které se tento problém snaží ešit, jsou oznaovány jako Hartz I-IV (viz kapitolu 1.3.2). Pvodní píinou poklesu potu obyvatel mstských aglomerací a jejich znaná depopulizace je bezpochyby rušení tisíc pracovních míst po znovusjednocení Nmecka. Nejsilnji jsou postižena msta o potu tisíc obyvatel s jednoodvtvovým hospodástvím. Gera (Durynsko), Rostock (Meklenbursko-Pední Pomoansko), Halle (Sasko-Anhaltsko) a Schwerin (Mekl.Pední Pomoansko) pišly v období 1990 až 2005 o více než 20 % svého obyvatelstva. 3 Napíklad v Sasku- Anhaltsku zanikly podniky zamstnávající velký poet obyvatel (Filmfabrik ORWO, chemický kombinát Bitterfeld). Postižena byla tém všechna odvtví, pedevším ale sociální zázemí vtšiny tch obyvatel, kteí zde zstali avšak nezamstnaní. Nkteré zdroje uvádjí, že se jedná až o tetinu pvodního obyvatelstva 4. 3 City population, 4 www stránky nmeckého zpravodajského kanálu n-tv, k

10 Hlavní problém nevyužité pracovní síly leží v silných strukturálních zmnách v ekonomice. Lidé se cítí izolováni, ba dokonce vyloueni ze spolenosti, nebo v nových prmyslových oblastech jsou denn nabízeny stovky pracovních míst, ovšem pouze pro vysoce kvalifikované uchazee, kteí jsou naopak nedostatkovým zbožím. Nap. v Sasku- Anhaltsku je 17,5% nezamstnanost, v Magdeburgu je na podpoe tém 40 tisíc z 226 tisíc obyvatel. Lidé ztrácejí vazby na svoje tradiní prostedí a zažité denní návyky, upadá jejich sociální status, protože vzdlání a kreativní trávení volného asu jsou pro n nedostupné. Tito lidé jsou závislí na sociálních dávkách i podporách v nezamstnanosti. Struktura obyvatelstva zejména ve východní ásti Nmecka je charakteristická zejména frustrací z nezamstnanosti, odlivem obyvatel v produktivním vku a obecn stárnutím populace. 10

11 1.1.1 Stárnutí nmecké populace Dalším, již zmínným problémem východního Nmecka je nepíznivý demografický vývoj. Na obrázku 3 vidíme prmrný vk obyvatelstva, který je vyšší práv ve východní ásti Nmecka. Graf 1: Prmrný vk obyvatel k ve správních mstech a zemských okresech Zdroj: Spolkový statistický úad, Fenomén stárnutí populace je urován dvma tendencemi: úbytkem obyvatelstva v dsledku migrace a snižující se porodností. Vhodnými popisnými ukazateli pro analýzu pírstku populace jsou migraní saldo, pirozený pírstek 11

12 (resp. úbytek) obyvatelstva. Píklad Saska reprezentuje vývoj obou tendencí v nových spolkových zemích. Graf 2: Pírstek resp. úbytek obyvatelstva v Sasku (v tisících) Zdroj: Statistický zemský úad Saska, Úbytek obyvatelstva v dsledku migrace. Regiony ztrácející na obyvatelstvu elí dramatické situaci, kdy se zesiluje konkurence více prosperujících oblastí, a tak namísto spolupráce nastupuje boj nejenom o koupschopné a vzdlané obyvatelstvo, ale také o dotace ze spolkového a zemských rozpot.. Dvodem emigrace tedy mže být nejen poteba uplatnní na neexistujících pracovních místech, ale také pesimistické oekávání budoucího vývoje regionu, odkud migrující obyvatelé pochází. Nezávisle na tomto trendu vykazují jednotlivé nové spolkové zem regionální zvláštnosti. Braniborsko je jedinou z nových spolkových zemí, u které je patrný pírstek obyvatelstva v prbhu devadesátých let, a to i pesto, že je hned po Meklenbursku- Pedním Pomoansku nejmén osídlenou zemí. Tží ze své polohy berlínské periférie. Silnou stránkou Braniborska je rovnž atraktivní krajina s potenciálem pro možnosti pímstské rekreace a volné plochy k usídlení. 12

13 Tabulka 1: Vývoj potu obyvatel, roní prmr na 1,000 obyvatel Zem Braniborsko 2562,0 2593,8 () 2576,1 () 2542,0 () Durynsko 2591,4 2455,6 () 2382,4 () 2300,5 () Meklenbursko- Pední Pomoany 1907,7 1794,2 () 1737,8 () 1687,1 () Sasko 4721,6 4475,0 () 4334,2 () 4234,0 () Sasko-Anhaltsko 2849,1 2662,7 () 2535,4 () 2428,5 () Zdroj: Zemský statistický úad Berlína a Braniborska, Výroní zpráva za rok 2007, Z demografických dat o potu pisthovalc je zejmé, že se tito práceschopní imigranti, schopní pispt k ekonomice regionu, usídlují v západních ástech zem. Kompenzace úbytku mladých Nmc pílivem cizinc (mnohdy však mén kvalifikovaných) 5 se nekoná. Dvodem pro to jsou znané rozdíly ve mzdách a pedevším již existující subkulturní zázemí pro n. Rozhodn nepidá ani silná animosita východních Nmc vi jiným kulturám. Graf 3: Podíl cizinc dle spolkových zemí (v %, rok 2005) Zdroj: Zemský úad sociálního zabezpeení Braniborska, 5 Technická univerzita Drážany, studie Qualifikationsspezifische Arbeitslosigkeit: Gibt es Unterschiede zwischen Deutschen und Immigranten? 13

14 Úbytek obyvatelstva v dsledku snižující se porodnosti. V dsledku uvedeného vývoje dnes pipadají na jednoho seniora (65 a výše let) ve východním Nmecku ti produktivní lidé (15-64 let). V píštích 20 letech bude dle odhad (za pedpokladu nezmnného vývoje) tento starobní kvocient rst až k hranici jeden ku dvma, v dalších 40 letech 1:1. Poet starc (nad 80 let) se minimáln ztrojnásobí. 6 Demografický trend je jasn daný. Nmecká veejnost se k demografické zmn staví typicky nmecky; bu nastupuje úplná ignorace tohoto faktu, nebo pochmurný fatalismus. Mezi dchodci je situace ponkud jiná. Zhruba polovina dotázaných uvádí, že se jim osobní materiální situace ve srovnání s životem v bývalé Nmecké demokratické republice (NDR) zlepšila. Jedná se zejména o kvalitu bydlení, možnosti výbru spotebních statk a cestování. Názory této sociální skupiny jsou tak vzhledem k její závislosti na dchodových dávkách pesným odrazem provádné hospodáské politiky. Obecn však pro pozorovatele, pedevším ze západního Nmecka, nepináší rostoucí blahobyt východonmecké spolenosti odpovídající dobré zdraví spolenosti. Je-li v západním Nmecku se souasným uspoádáním spolenosti spokojeno 73 % Nmc, ve východní ásti je jich jen 48 %. Toto íslo neznamená všeobecnou nenávist k systému, poukazuje pouze na skutenost, jak radikálním zpsobem (zejména pro obyvatele) sem byl penesen a frustraci zpsobenou transformací. Též fenomén rodiny je v této souvislosti vystaven silným útokm. Rodina je v mnoha pípadech pouze spoleenstvím pro zajištní potravy a spánku, nezídka spojeným pouze spoleným pobytem ve stejném byt na nkolik málo noních hodin. Vysoké celkové náklady na skutenou výchovu dtí, tedy náklady na živobytí, plus ušlý zisk matky i ženy v domácnosti na plný úvazek do 18 roku dítte, zpsobují v porovnání bezdtných domácností dramatický pokles životního standardu. Stárnutí populace ve východní ásti Nmecka je zpsobeno dvma hlavními faktory. Dvod migrace obyvatel v produktivním vku spoívá v 6 Pevzato z MÜLLER, Henrik. Wirtschaftsirrtümer : Richtigstellungen von Arbeitszeitverkürzung bis Zinspolitik, strana Sozialistische Positionen, Beiträge zu Politik, Kultur und Gesellschaft; 14

15 nedostateném zabezpeení pracovního uplatnní v transformujících se regionech, i když tento trend znateln ustupuje od poátku nového tisíciletí. Závažnjším problémem je klesající porodnost, resp. rostoucí pevis potu zemelých na živ narozených a neschopnost pilákat perspektivní imigranty Zamstnanost Zde bych se ráda vrátila k již zmiovanému starobnímu kvocientu. Domnívám se však, že tento ukazatel nemá dostatenou vypovídací schopnost pro negativní hodnocení souasné demografické situace a možných budoucích problém na trhu práce. Poet obyvatel v produktivním vku (tzn let) nelze zamnit s potem lidí skuten pracujících. Neb ten kdo pracuje, vytváí (hospodásky využitelné) statky a služby, pispívá k narstání blahobytu spolenosti a ten platí dan, které stát posléze využívá k financování statk veejných. Ten, kdo nepracuje, nevytváí nic. Samozejm mže pro spolenost vykonávat cenné služby, jakými jsou nap. výchova dtí, pée o slabé leny rodiny, estné (neplacené) innosti, sousedská výpomoc. Zejména ve stárnoucí a vymírající spolenosti, jako je ta evropská, musí obané více pracovat, aby zajistili životní standard nevýdlen inným, potažmo dchodcm. V posledních letech se ale struktura zamstnaných neomezuje pouze na lidi v produktivním vku. Na základ dchodové reformy z roku 2004 se zvyšuje podíl pracujících dchodc. 8 Struktura zamstnanosti dle hospodáských sektor Jako ve všech západních prmyslových zemích probíhá i v nmeckém prmyslu již adu let zásadní promna jeho struktur. Význam prmyslu nadále klesá a na jeho místo nastupuje stále více sektor služeb. Z tabulky. 2 je patrné, že nejvtší ást lidí pracuje v sektoru služeb. Ale i tak je prmysl stejn jako díve nejdležitjším pilíem nmeckého hospodáského systému a má ve srovnání s ostatními prmyslovými zemmi, nap. Velkou Británií a USA, širokou základnu v prmyslových odvtvích ve východním Nmecku pracuje stále jeden milión lidí (v celém Nmecku osm milion lidí). 8 Webové stránky spolkového deníku Welt; 15

16 Tabulka 2: OSV a zamstnanci (jejich podíl na obyvatelstvu), jejich podíl na jednotlivých hospodáských segmentech (v tis.) Zem Zemdlství, Výrobní sféra 9 produktivních výdlen Stavebnictví služeb Sektor lesnictví, bez obyvatel inných rybolov stavebnictví (% populace) (% populace) SASKO 2884,1 1944,5 41,4 360,5 160,3 1382,3 (67,7%) (45,9%) (2,1%) (18,5%) (8,2%) (71,1%) SASKO ANHALTSKO 1687,5 (68,7%) 1004,0 (41,3%) 28,7 (2,9%) 162,1 (16,1%) 78,1 (7,8%) 735,1 (73,2%) DURYNSKO 1611,8 1016,5 19,3 186,2 60,3 460,1 (69,4%) (44,2%) (2,7%) (25,6%) (14,2%) (63,4%) BRANIBORSKO 1829,6 1034,4 37,6 143,3 93,7 759,7 (71,7%) (40,7%) (3,6%) (13,9%) (9,1%) (72,8%) MEKLENBURSKO- P. POMOANY 1168,7 (69%) 725,0 (43%) 28,2 (3,9%) 82,8 (11,4%) 53,9 (7,4%) 560,1 (77,3%) Zdroj: Zemský statistický úad Berlín Brandenburg, Struktura výdlen inných dle jejich zaazení v pracovním procesu Na následující tabulce je na píkladu Saska Anhaltska ukázán vývoj struktury výdlen inných dle jejich zaazení v pracovním procesu. Tabulka 3: Zaazení výdlen inných v Sasku Anhaltsku dle profese (vývoj , v tisících) Výdlení celkem OSV Úedníci Zamstnanci Dlníci ,1 70,2 45,1 497,3 450, ,5 73,8 46,0 533,5 411, ,1 74,2 40,1 526,5 406, ,9 80,3 40,6 508,0 415, ,3 85,8 43,8 485,5 397, ,7 97,1 43,3 516,8 368, ,9 98,3 41,4 542,9 376,5 Zdroj: Zemský statistický úad Saska-Anhaltska, 9 Statistika rozlišuje mezi výrobním a zpracovatelským sektorem prmyslu. Zpracovatelský sektor zahrnuje klasická prmyslová odvtví jako automobilový, strojírenský nebo chemický prmysl. Výrobní obory v sob nesou jednak zpracovatelský prmysl, dodávky energie a vody a stavebnictví. 16

17 Z tabulky. 3 jasn vyplývá napíklad skutenost, že mezi výdlen innými stále petrvává více než jedna tetina lidí bez kvalifikace 10. Co se týe lidí s kvalifikací, není pro ekonomiku rozhodující primárn poet, ale jejich pozdjší uplatnní na trhu práce. 11 Zamstnanost v nových spolkových zemích je charakteristická títvrtinovým zastoupením v sektoru služeb. Vysokou zamstnanost si udržují tradiní prmyslová odvtví: automobilový, elektrotechnický, strojírenský a chemický prmysl. Dlnické profese stále tvoí více než jednu tetinu pracovních míst a to i pesto, že v absolutních íslech se jejich poty snižují. Znatelná je i mnohdy marná snaha snižovat stavy úedník. 1.2 Specifika podnikové sféry Prmysl Východonmecký prmysl se nachází z velké ásti v rukách západonmeckého kapitálu a je charakterizován jako odvtví závislé na západních koncernech a transferových platbách. Produkce je stále z velké ásti málo intenzivní na výzkum a jen v nkolika málo pípadech základnou pro vytvoení sí ované regionální struktury. 12 Struktura produktivity odvtví je velmi pestrá. Zdejší automobilový prmysl, chemický nebo energetika jsou mezinárodn konkurenceschopné. Nkteré obory, napíklad stavebnictví, absolvovaly období útlumu ve druhé polovin devadesátých let v dsledku poklesu investic. Další odvtví, jako nap. strojírenství, si sice stojí na mezinárodním poli relativn dobe, avšak v dlouhodobjším horizontu jim hrozí výrazný pokles zapíinný nedostatenými inovacemi. U oceláství a textilního prmyslu poklesl v minulých letech výrazn jejich objem, protože na n psobí silná 10 Poátkem devadesátých let pedstavovali dlníci až jednu polovinu výdlen inných. 11 V Nmecku uplatní své znalosti na trhu práce 87% vystudovaných muž a 78% žen. 12 Píkladem sí ované regionální struktury je region stedního Nmecka Mitteldeutschland, Spolkový úad Saska, Iniciativa pro region stedního Nmecka, 17

18 konkurence zemí s nízkými mzdovými náklady a došlo také k nasycení odbytových trh. Jsou podniky, které hledají kvalifikované zamstnance a naproti tomu podniky, které musí ve velkém propouštt. Píinou je politika plošného tarifu 13, zejména u velkého množství zamstnanc se stedními píjmy. Pechod na tržní princip by byl úinným zpsobem k jinému perozdlení píjm. Ten by omezil strnulosti na trhu práce. Prmysl již dávno není základnou blahobytu, jak o Nmecku díve prohlašovali nkteí jeho státníci. Je tomu tak proto, že Nmecko do jisté míry lpí na svých tradiních prmyslových odvtvích. V hovorovém jazyce je prmysl synonymem pro hospodáství také dnes, když už se odvtví výrobního sektoru dávno nepodílí z nejvtší ásti na tvorb HDP. Graf 4: Hospodáská struktura nových spolkových zemí (procentuální podíly jednotlivých sektor na nominálním HDP), rok ,40% 1,70% 22,50% Zemdlství, lesnictví, rybolov Prmysl bez stavebnictví Stavebnictví 24,40% 18,40% 5,60% Obchod, pohostinství, doprava Finannictví pronájmy, podnikové služby Veejné a soukroméslužby Zdroj: Studie VŠ Magdeburg, Stendal, Po nmeckém znovusjednocení dochází k plynulému odbourávání tradiních prmyslových kapacit, tedy i alokaci pracujících v tomto odvtví a tlak na jejich pesun do více efektivních odvtví. Vysoká konjunktura druhé poloviny devadesátých let tuto likvidaci východonmeckého prmyslu zbrzdila, aby se v novém tisíciletí mohl 13 Politika plošného tarifu se opírá o nivelizované urení mezd, u nás obdoba tabulkového urení plat 18

19 obnovit strukturální obrat od prmyslu k produktivním a kapitálov nároným innostem ve znamení (zejména soukromých) investic do výzkumu a vývoje. Tradiní prmyslové podniky jsou i nadále nejvtšími co do zásoby kapitálu. Automobilový, strojírenský a chemický prmysl tvoí jádro nmeckého hospodáství. Jejich zastaralost a nekonkurenceschopnost byla pod tlakem otevení hranic na poátku 90. let (po pipojení nových spolkových zemí k Evropským spoleenstvím) a postupující globalizací svtového hospodáství eliminována technologickou revolucí, do níž se podniky s tžkostmi zapojily. Staronové podniky se zaaly lépe prosazovat v globální konkurenci také s pispním státu a spolenosti. Tradiní prmyslová odvtví ale dnes nejsou píliš dynamická, obecn spíše stagnují. Nové perspektivní závody vznikají pouze za pomoci vysokých státních subvencí (vzhledem k tomu, že samy by nebyly schopny konkurovat nízkým pracovním nákladm podnik využívajících pracovníky z východní Evropy nebo rozvojových zemí). Tak napíklad poté, co vyhodnotila automobilka BMW vícero evropských mst, rozhodla se pro stavbu své poboky v Lipsku. Saská zemská vláda za to pislíbila finanní dotace do výše 450 milión eur. Za jiné situace by tato firma bývala šla do ech (nap. do prmyslové zóny v okolí Kolína), kde jsou mzdy a platy na tvrtin východonmecké úrovn. Opaným píkladem je pevzetí akciové spolenosti, prmyslového koncernu Mannesmann D2 gigantem Vodafone v roce 2000 nebo etné fúze ve farmaceutickém prmyslu a pesuny vlastnictví do rukou mezinárodních koncern. Konkurence ve svt je u prmyslového zboží zejm jednou z nejintenzivnjších v dsledku snadné pepravy zboží pes hranice. Navíc veškeré výrobky podléhají mezinárodním certifikátm kvality ISO, ímž je zabezpeena jeho srovnatelnost. Konkurence vyvíjí neustálý tlak na mzdy a zamstnanost. Navíc je prmysl siln cyklickým odvtvím. Vytížení jeho kapacit v prbhu hospodáského cyklu znan kolísá a též je velká ást prmyslových výrobk exportována na promnlivé trhy. Nmecká ekonomika je na exportu, a tudíž i na situaci dležitých odbytových trh siln závislá. (Tak napíklad v dob útlumu partner v zahraniním obchodu (pelom tisíciletí) se nmecká ekonomika také výrazn propadala.) 19

20 Nástroji, kterými stát brzdí strukturální pemnu, je možné zdvodnit petrvávající slabost východonmeckého hospodáství. Nástroje jsou následující: Politika plošných tarif pi urování mezd v nkterých prmyslových odvtvích. Politiku spolurozhodování, která se uskuteuje partnerstvím vedení spolenosti a její odborové rady. Vzdlávací systém (duální systém odborného vzdlání) zajiš uje na jedné stran flexibilitu ve výrob nmeckého automobilového a strojírenského prmyslu, ale na stran pináší jen velmi omezenou kvalifikaci: ten kdo pijde o svou práci, hledá s námahou novou. Také tento systém idealizuje obrázek kvalifikovaných dlník a odrazuje mladé lidi v aspiraci na vyšší vzdlání. Nedostatená podpora rozvoje trh s rizikovým kapitálem pro financování podnik, a tudíž špatná scéna start-up. Nedostatené subvence smující do výzkumu a vývoje prmyslových odvtví budoucnosti. Nadmrná byrokracie. Dvodem je znaná velikost prmyslových podnik, velké množství vlastního kapitálu a relativn velký poet v nich zamstnaných lidí. Východonmecké podniky mají ve svém bezprostedním okolí velkou moc. Jejich vedení si zachovává také pímý vliv na hospodásko politická rozhodnutí a úastní se také správy sociálního zabezpeení. Mají dlouhou historii, jsou sdruženy do spolk, ímž je dána jejich silná vyjednávací pozice a napojení na politiku a správu zem. Nap. Svaz Nmeckého prmyslu (BDI) je považován za nejvyšší politickou instanci spolkového hospodáství. Odbory na stran zamstnanc mají totéž postavení a to navzdory ztrát mnoha svých len. Zastešující spolek DGB 14 (Deutsche Gewerkschaftsbund) zastupuje miliony zamstnanc, a to zejména proto, že zájmy subjekt z jiných odvtví nejsou takto organizovány. Nmecký prmysl prochází již od poátku devadesátých let zásadní pemnou své struktury. Zejména z dvodu dlouhé tradice a výsadního postavení tohoto sektoru národního hospodáství je vysoce subvencován ze strany státu, aby obstál v mezinárodní konkurenci. Chronická slabina 14 Nmecký odborový svaz, 20

21 nmeckého prmyslu doposud tkví v nedostatku investic do nových, inovativních a vysoce produktivních obor, odlivu vysoce kvalifikované pracovní síly a importu špikových technologií Malé a stední podniky Rozptí velikosti podnik, které jsou považovány za stední, kolísá. Majitelem podniku stední velikosti je obvykle ten, kdo je pánem ve svém rodinném podniku. Firma nesmí vykazovat velikost koncernu, má maximáln zamstnanc a roní obrat 1-50 milión eur. Také není vedena profesionálními manažerskými metodami. Dle statistiky 15 dosahují stední podniky kolem poloviny pidané hodnoty v podnikatelském sektoru, zamstnávají kolem 70 % pracujících. Od roku 2001 se dostalo pes malých a stedních podnik (MSP) do konkurzu. Mnoho rodinných firem skonilo s podnikáním, prodalo svoje živobytí, nebo našlo záchranu ve fúzích nebo vhodných kooperacích. Mohutná konsolidaní vlna peválcovala malé a stední podniky. Ve špatné situaci malých a stedních podnik se nacházela jedna ze zásadních píin trvající slabosti hospodáského rstu východonmeckých zemí, a proto se jejich problémy staly problémy celé zem. Rodinné podniky sužuje nkolik chyb v samotné konstrukci ídících proces ve firm. Rodina je mnohem krititjší ve vedení než analytikové a manažei, což se projevuje špatnou adaptabilitou na nové situace. Osobn zainteresovaní vlastníci sledují dlouhodobý cíl zachovat podnik dalším generacím, ovšem mnohdy se stane klíovou neznalost nauky o podnikovém hospodáství. Kontrola, strategické plánování, systematická personální politika, chybjící data. Podnikatelé si poznatky osvojují po dlouhá léta, intuicí, náhodou. Dokud je hospodáská situace dobrá, firmy fungují a prosperují. Nejvtší výhoda rodinných podnik je zárove jejich nejvtší nevýhodou. Fixace na osobnost podnikatele. V prbhu života podniku se mní požadavky na jeho vedoucího. V zakladatelské fázi jde o nadšenou a instinktem ízenou osobnost, pozdji to chce analytika, jež má na starosti rozhodovací pravomoci, udržuje si pehled a zabývá se strategickými otázkami. Na obtížné pemn z podnikatele na manažera ztroskotali mnozí vlastníci takového podniku. 15 Institut für Mittelstandsforschung, Bonn, 21

22 Další ztroskotali na problémech finanního trhu, kdy se ze dne na den mnily úvrové podmínky a doba návratu vypjených prostedk. Po desítky let nízké úrokové sazby svádly mnoho stedních podnikatel k tomu, že se ím dál více zadlužovali. Míra vlastního kapitálu je ve východním Nmecku v mezinárodním srovnání extrémn nízká. U menších podnik jen kolem 8 % z celkového kapitálu. 16 Dnes banky vyžadují co možná nejvtší transparentnost hospodaení podniku, potenciálního klienta dlužníka. Problém internacionalizace aktivit a zvyšování konkurenceschopnosti je pitom velmi nákladné (viz graf 5). Kdo nemá dostatenou hotovost, sotva si mže dovolit nákladné auditorské práce vyžadované bankou. Bankéi 17 jsou dnes vybíraví, upednostují jako píjemce úvru firmy, které dosahují vyššího obratu, protože ty jsou mén náchylné ke zbankrotování. Obecn platí, že ím je podnik vtší, tím více je diverzifikováno riziko, kterému je vystaven a tím mén je náchylný k turbulencím na trzích. Expanze je strategie, ke které trhy tlaí podnikatele. Otevené hranice si vynucují internacionalizaci obchodu, která se daí jen velkým firmám. Rodinné firmy tak zažívají revoluci, smovanou k vytvoení malých koncern. Základem mezinárodní konkurenceschopnosti nmeckého hospodáství jsou vedle velkých podnik jako Siemens i statisíce malých a stedn velkých podnik (do 500 zamstnanc) zpracovatelského prmyslu, zvlášt z oblasti strojírenství, dodavatelského prmyslu anebo nových technologií, napíklad nanotechnologie a biotechnologie, které se asto sdružují do klastr. 18 Spolupráce malých a stedních podnik je pitom zásadní, vláda ji proto cílen podporuje. Naproti tomu podpora soukromých osob, a to ve form sporadicky subvencujících program, pedevším 16 Pevzato z MÜLLER, Henrik. Wirtschaftsirrtümer : Richtigstellungen von Arbeitszeitverkürzung bis Zinspolitik, strana Kreditanstalt für Wiederaufbau 18 Z ekonomického hlediska se jedná o sí výrobc, dodavatel a výzkumných zízení (napíklad VŠ), poskytovatel služeb (nap. design a inženýrských firem) a pidružených institucí (nap. obchodní komory) s pesn nadefinovanou regionální blízkostí, která je tvoena vzájemnými smnnými vztahy podél tohoto etzce tvorby pidané hodnoty (nap. automobilová produkce). lenové mají vztah dodavatelský, konkurenní, nebo je váží spolené zájmy. Zdroj: Studie devoprmyslného klastru ve Wismaru, k

23 úvr se zvýhodnnou úrokovou mírou pro stední vrstvu, však neeší zásadní problém v podob chronicky malé výnosnosti investovaných prostedk, navíc ve vysoce regulované zemi jakou je Nmecko. Subvence zmírují utrpení jen doasn. V dlouhém období problémy jen piostují. Malých a stedních podnik je na území Nmecka je dnes na 3,4 milión. Tento poet zahrnuje i osoby samostatn výdlen inné a osoby ve svobodných podnikáních, proto nazýváme souhrnn tuto kategorii stedním stavem. Ron vzniká v souhrnu až 0,5 milionu nových firem, piemž o nco menší, stále však obrovský poet, naproti tomu krachuje. Obecn se má za to, že nejvtší potenciál MSP je jejich schopnost pružné reakce na požadavky trhu, vysoký stupe specializace. Podniky zapluji svými produkty mezery na trhu a mnohé z nich se orientují do zahranií a posilují tak svoje postavení vhodnými kooperacemi. Podpora MSP ze strany státu je v mnoha spolkových zemích prioritou dalšího ekonomického vývoje. V souasnosti je však trendem propojování malých subjekt rznými formami sdružování kapitálu. 19 Graf 5: Píiny chronického nedostatku kapitálu samostatn stojících východonmeckých malých a stedních podnikatel PÍINY CHRONICKÉHO NEDOSTATKU KAPITÁLU NEOCHOTA INVESTINÍCH BANK PJOVAT PENÍZE SPOTEBITELSK Á STAGNACE ZTŽUJE ODBYT ZOSTENÍ MEZINÁRODNÍ KONKURENCE Zdroj: pevzato z MÜLLER, Henrik. Wirtschaftsirrtümer : Richtigstellungen von Arbeitszeitverkürzung bis Zinspolitik. 19 Private Equity 23

24 1.3 Vládní zásahy na trhu práce Politika plošného tarifu Ve velkých prmyslových odvtvích (automobilový, strojírenský prmysl, výroba obrábcích stroj, oceláský, chemický a tžební prmysl) vyrovnávají smlouvy plošného tarifu úrove mezd. Obdobou tohoto systému jsou napíklad tabulkové mzdy úedník. Plošný tarif je výhodou, která zamezuje pílišným rozdílm mezd na trhu práce v rámci jednotlivých lokalit. Na druhou stranu však brání dynamice trhu práce a pedstavují uritou úrove mzdových náklad, která je pro mnohá jiná odvtví, zejména pro sektor služeb, píliš vysoká. Nedochází tedy k pirozeným pesunm pracovních sil mezi odvtvími. Odborái a všichni, kterým je strnulost trhu práce v dsledku plošných tarif nejvíce vyítána, se odvolávají na domnlou ústavní ochranu jejich autonomie ve vyjednávání o pracovn právních vztazích. lánek 9 spolkové Ústavy obsahuje právo na založení, sjednocení, zachování a podporu pracovních a hospodáských podmínek. Tento odstavec tvoí v neposlední ad dobe zdvodnné východisko pro svobodné psobení odbor Sociální reformy Hartz 21 I IV byly vypracovány kvli poteb snížení nezamstnanosti zejména ve východním Nmecku. Poslední reforma Hartz IV s úinností od upravila vyplácení podpor v nezamstnanosti a sociální nouzi. Politika trhu práce se rozdlila na dva organizaní a daové systémy s rozdílnými zákony (SGB II a SGB III), odlišnými cílovými skupinami, režimy a nástroji financování. Zákon SGB II, potažmo podpory v nezamstnanosti (ALG II), se vztahuje na práceschopné, kteí nedisponují píjmem (dostateným) ze zamstnání a jsou dlouhodob nezamstnaní. Jedná se o druhou dávku podpory v nezamstnanosti a její výše je plošn v celém Nmecku 347 eur. Zákonem SGB III jsou upravena obecn pravidla vyplácení podpor v nezamstnanosti a v grafu. 6 je tímto mínna podpora, resp. první dávka 20 Pevzato z ZIMMERMANN, Klaus F. Deutschland - was nun? : Reformen für Wirtschaft und Gesellschaft. [s.l.] : [s.n.], s. Dostupný z WWW: <dtv.de; beck.de>. ISBN , strana Peter Hartz (* ) bývalý nmecký manažer, do roku ervence 2005 personální pedseda a len pedstavenstva Spolenosti Volkswagen AG, len SPD a prmyslové odborové organizace Metall (IG Metall). Po nm jsou pojmenovány souasné probíhající sociální reformy v Nmecku 24

25 v nezamstnanosti urená lidem maximáln 1 rok bez zamstnání. Kdo nemá nárok na první dávku v nezamstnanosti, spadá automaticky do skupiny SGB II. Rodinní píslušníci osob dlouhodob nezamstnaných, kteí jsou vyloueni z trhu práce (nezaopatené dti a jiné práce neschopné osoby) pobírají dávky sociální pomoci. Vedle vtší ochoty lidí být zamstnán se dostavil nepímý efekt v podob vtší pístupnosti snižování mezd ze strany zamstnanc pi kolektivním vyjednávání. Reforma umožnila rovnž zamstnávání na ástený úvazek (1-Euro-Jobs 22 ) nebo na dobu uritou. Protože se lidé mnohem více zaali obávat o svoji práci, oslabila se pozice odbor. V dsledku tchto reforem se zlepšilo postavení podnikatelského sektoru zejména proto, že se firmám snížily mzdové náklady. Nezamstnanost jako taková se v absolutních íslech po více než dvouleté úinnosti reformního balíku Hartz, konkrétn Hartz IV, prokazateln snížila. Souasn však dochází k nárstu potu dlouhodob nezamstnaných a tím také ke dramatickému snížení životní úrovn jejich potomk. Úspšnost tchto reforem je zatím nemožné adekvátn zhodnotit, nicmén jejich pozitivní dopady se již projevují. Graf 6: Vývoj potu nezamstnaných v letech v Meklenbursku-Pedním Pomoansku Zdroj: Zemský statistický úad Meklenburska-Pedního Pomoanska, 22 Pracovní místa urená pro píjemce podpory v nezamstnanosti (Arbeitslosengeld II). Tato podpora má usnadnit pístup k píjmu z trhu práce lidem hledajícím práci, nebo pracujícím, kterým jejich píjem nestaí na pokrytí náklad (sociáln slabí). 25

26 Z grafu je znatelný pokles nezamstnanosti v posledních tech letech. Obdobný vývoj mžeme sledovat ve všech nových spolkových zemích, v Meklenbursku Pedním Pomoansku je však nejcitelnjší. Otázkou zstává, zda-li je tento trend opravdu dsledkem nové sociální reformy, nebo i pedchozí mzdová a sociální politika už vyzkoušela celou škálu opatení proti boji s nezamstnaností, kterou sotva najdeme v njaké jiné zemi. Napíklad tam, kde se pracuje mén než 1467 hodin ron, mají zamstnanci více než 30 dní dovolené. Ani výše zmínný zkrácený pracovní úvazek, resp. rozdlení pevn daného množství práce mezi více zamstnaných ani odchod do pedasného dchodu i další podobné programy potírání vysoké nezamstnanosti v nových spolkových zemích doposud tento problém dostaten nevyešily. Regulace trhu práce je v Nmecku v souasné dob uskuteována po linii Hartzových reforem, které mají za cíl integrovat nezamstnané do pracovního procesu. Potebné flexibilit trhu práce jsou však kladeny pekážky ve form nadmrné byrokracie, nedostatené podpory vytváení nových pracovních míst, silná pozice odbor projevující se v ustanoveních o politice plošných tarif a politice spolurozhodování. 1.4 Vliv globalizace na sociáln ekonomický systém S uritou dávkou nadsázky mžeme íct, že devadesátá léta 20. století se stala desetiletím globalizace. Pro Nmecko se v této dekád udála ada významných událostí, která ovlivnila nejen další chod ekonomiky. Byl to pedevším rok 1990, když spadla železná opona, postup v mnohostranné liberalizaci svtového obchodu v rámci uruguayského kola jednání Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v letech a další otevení hranic po vytvoení jednotného vnitního trhu na území ES/EU v roce Postupující mnohostranná liberalizace obchodu se odrazila v klesajících celních sazbách prmyslového zboží, dále úprav podmínek obchodování služeb a ochran duševního vlastnictví. ína, Indie, jihovýchodní Asie, Latinská Amerika, státy bývalé SSSR se integrovaly do svtového hospodáství, zaaly masivn vyvážet, obchodovat a investovat. Rozmach zažívá mezinárodní obchod i díky revoluním zmnám v telekomunikaních prostedcích. Šíení internetu, , využívání mobilních a 26

27 satelitních telefon umožnilo výmnu informací v reálném ase odkudkoliv kamkoliv. Mezinárodní dlba práce otevírá nové možnosti. V devadesátých letech tak rostl objem mezinárodního obchodu mnohem rychleji než hospodáství (meno tempy rstu reálného HDP). Obecné následky liberalizace jsou následující: Více konkurence; vystavení pvodn chránných odvtví mezinárodní konkurenci a její tlak na snižování cen (tzn. na pokles inflace) v dsledku ehož dochází k zakládání nových a krachm nekonkurenceschopných podnik. Rostoucí produktivita; Neproduktivní podniky krachují, nebo jsou pevzaty jinými firmami. Tlak na rst produktivity zvýhoduje v mnoha oborech velké podniky, které jsou schopny výkonnji vyrábt a nabízet celosvtov produkty standardizované kvality. Není tedy žádným pekvapením, že devadesátá léta jsou ve znamení megafúzí (v Nmecku nap. fúze spolenosti DaimlerChrysler, Vodafone-Mannesmann, AOL Time Warner). Intenzivnjší mezinárodní dlba práce; národní konkurenní výhody jsou využívány k snížení náklad a zvýšení produktivity. Pracovn nároné innosti se pemis ují do zemí s nízkým platovým ohodnocením. Nap. automobilový prmysl z Nmecka se pesouvá do ech, na Slovensko, do Maarska a Polska; z Ameriky do Asie, zatímco koncerny v Nmecku se peorientovaly na vývoj, výzkum a produkci s vysokou pidanou hodnotou. Inovace; vycházejí ze zostené konkurence na globálním trhu. Zejména pro Nmecko je vysoká kvalita prioritou. Na výzkum a vývoj vynakládá jednak z veejných pedevším však ze soukromých podnikatelských zdroj celkem až 2,5 % HDP, zatímco prmr EU iní 1,9 %. 23 Do roku 2010 chce Spolková republika navýšit náklady na výzkum a vývoj na úrove 3 % z HDP (v absolutním vyjádení nejvíce po USA a Japonsku). Také z dvodu vysokých mzdových náklad si chce Nmecko uchovat konkurenní výhodu v podob inovativních obor. Tmito novými obory jsou biotechnologie, nanotechnologie, informaní technologie a mnoho oblastí špikových technologií jednotlivých hospodáských odvtví (napíklad biometrie, letecká 23 MÜLLER, Henrik. Wirtschaftsirrtümer : Richtigstellungen von Arbeitszeitverkürzung bis Zinspolitik, strana

28 doprava a kosmonautika, elektrotechnika, logistika). Na svtovém trhu zaujímají významné místo rovnž podniky z oblasti technologií životního prostedí (vtrná energie, fotovoltaika, biomasa). Liberalizace svtového obchodu a rozšiování svtového trhu se projevuje pedevším v nárstu obchodník a investor, tzn. rostoucí konkurenci. Pro zajištní rostoucí konkurenceschopnosti musí rst také produktivita práce. Ta je produktivnjší ím víc je vybavena investiním (stroje, pc kapacity, veejná infrastruktura) a lidským kapitálem (znalosti, vzdlání, zkušenosti, schopnosti). Produktivita se mí ukazatelem vybavenosti práce investiním kapitálem. Intenzitu zapojení kapitálu do pracovního procesu si podnik volí sám. Tato intenzita nezávisí primárn na nákladech na kapitál, ale na pomru mezi tmito náklady k nákladm na práci. Náklady na použití kapitálu jsou pedevším ve východním Nmecku stále vysoké, a proto je atraktivní volit ve vtšin odvtví pracovn náronou výrobu. V mezinárodním mítku je však Nmecko ekonomikou s vysokými mzdovými náklady. Z mezinárodního pohledu pedstavují investice do výzkumu a vývoje, potažmo do nových inovativních obor pro Nmecko konkurenní výhodu. Souasný vliv globalizace na ekonomiku nových spolkových zemí spatuji v rozporu, kdy vznikající odvtví jsou díky dalším kapitálovým investicím produktivnjší, avšak na úkor ásti pracovník v tradiních oborech. 28

29 2 Potenciál jednotlivých nových spolkových zemí 24 Vládní komise složená z ekonom, manažer a sociálních vdc v zemích bývalého východního Nmecka, která se zamila na posouzení nmecké politiky Aufbau Ost (Výstavba východu), došla k závru, že miliardové transfery do nových východních zemí neúmrn zatžují staré spolkové zem, ve kterých se nedostává financí na vlastní rozvoj a investiní politiku. To je navíc umocnno pedstavou, že západní Nmecko si za dotace koupilo lidi z východu. Priority dalšího budování východu jsou následující: rozšiovat podnikatelské zázemí, podporovat spolený rst, nepistupovat k novým spolkovým zemím jako ke zvláštní hospodáské oblasti, tlumit podporu soukromých investic do nových spolkových zemí a zachovat vysokou úrove veejných investic. Zamit regionální politiku k vytvoení pól rstu namísto domnlé pedstavy, že s pomocí hospodáské podpory se budou plošn všechny regiony vyvíjet ve stejné míe a konen také ustoupit od aktivní politiky na trhu práce 25. Politika, která léí namísto píin dsledky, nevede k cíli. Píinou problém se zamstnaností je extrémní nedostatek pracovních míst. Pedpoklady pro jejich tvorbu a další rozvoj region jsou dobré: výstavba infrastruktury je prakticky dokonena, kapitálová situace firem se zlepšila. Pesto však v nkterých východonmeckých regionech existují slabá strukturální místa, která si vyžadují pozornost politik. Je pi tom nutné vzít v úvahu i to, že podíl náklad na prmyslový výzkum je v nových spolkových zemích velmi nízký. Znaný problém a zárove výzvu však pro spolkovou vládu i zem nadále pedstavuje vyšší nezamstnanost, demografický vývoj a pokraující, i když slábnoucí migrace zejména mladých, kvalifikovaných lidí. 24 Pokud není v poznámkách uvedeno jinak, veškeré informace k jednotlivým zemím jsou pevzaty z oficiálních stránek tchto zemí (viz seznam použité literatury). 25 Aktivní politika trhu práce byla financována z rozpot západonmeckých zemí a pracovala s nezamstnanými, nap. formou rekvalifikace. Náklady ale byly nadmrné, a proto autority rozhodly, že je lepší podporovat vznik nových pracovních míst, než nezamstnané jako takové. 29

30 2.1 Meklenbursko - Pední Pomoany Meklenbursko-Pední Pomoany je dnes atraktivní a konkurenceschopnou hospodáskou oblastí v regionu Baltského moe. Zem láká mj. investory nabídkou širokého spektra zajímavých veletrh, jejich úspch spoívá v její vynikající dopravní dostupnosti. Zem je spojnicí k Baltskému moi a do Skandinávských zemí. K jejím zásadním úspchm ovšem patí usídlení podnik celonmeckého významu. Každý podnik znamená zvýšení kvality života pro obyvatele Meklenburska-Pedních Pomoan, nebo jedin tak vznikají perspektivní pracovní místa. Zemská hospodáská politika Meklenburska-Pedního Pomoanska cílen podporuje nové obory a souasn siln upevuje tradiní hospodáská odvtví, stejn jako služby a cestovní ruch. Tvorba husté infrastruktury a dosahování synergického efektu 26 jsou jejími prioritami. Cestovní ruch získal nové rstové perspektivy na platform vládního programu Region pro zdraví. Potravináský prmysl mže stavt na kvalitních produktech domácího zemdlství. Vysoce moderní námoní pístavy jsou dležitým faktorem zahraniního obchodu, upevující pozici Meklenburska-Pedního Pomoanska jako významné lokality dopravy a logistiky. Odvtví devozpracování zažívá vznik unikátních klastr s centrem v hanzovním mst Wismar, které je v souasnosti považováno za centrum evropského devoprmyslu. Centra inovací a rozvoje jsou výzkumná zaízení a VŠ. Spolupracují ruku v ruce s hospodáskými podniky. Iniciativy BioCon Valley 27 nebo ScanBalt 28 pispívají 26 Pozitivní psobení, které vyplývá ze spojení nebo spolupráce podnik, pop. spoleného psobení výrobních faktor (od výzkumu a vývoj až po marketing). 27 Iniciativa zemské vlády na podporu a rozvoj hospodáství pro zdraví ( Gesundheitswirtschaft ), perspektivního hospodáského odvtví. Ideální krajinné, podnební a zárove množstevní kapacity dávají nadprmrné pedpoklady pro zdravotn turistická zaízení, rehabilitaní kliniky. Spolu s pti VŠ školami pedstavují solidní zázemí pro rozvoj oboru produkujícího a poskytujícího kvalitativn hodnotné a zdraví prospšné výrobky a služby. Zdroj: Projekt Gesundheitswirtschaft Meklenburska- Pedního Pomoanska; 28 Organizace ScanBalt podporuje dialog mezi vdou a spoleností na poli výzkumu života a biotechnologií. Tato sí sítí pracuje na podporu konkurenceschopnosti, udržitelného rstu a rozvoje obchodu v regionu Baltského moe. Sdružuje výzkumné organizace a univerzity v tomto regionu; Zdroj: 30

31 k interdisciplinární výmn a otevírají nové trhy pro dynamicky se rozvíjející odvtví biotechnologií, lékaské techniky, technologií životního prostedí nebo technologií pro námoní prmysl. Pro hospodáství Meklenburska-Pedního Pomoanska pedstavují potenciální zdroje rstu pedevším prmysl potravináský, devozpracující a námoní dopravy. Velké možnosti skýtá také oblast cestovního ruchu, která je nyní siln zanedbaná. 2.2 Braniborsko Zásadní transformace spolenosti a demografická zmna vyžadují konkurenceschopné hospodáské struktury, avšak zárove i iniciativu a tvoivost braniborských oban. Tradiní odvtví kovoprmyslu, letecké techniky a kosmického, automobilového, potravináského, chemického, optického, filmaského a devaského prmyslu byla v Braniborsku v jádru zachována, piemž dokázala odolat moderním požadavkm globální konkurence. Mezitím se rozvíjí dležitá inovativní odvtví v podob technologií šetících životní prostedí, biotechnologie, mediální, informaní a komunikaní technologie. V zemi investuje pes 300 zahraniních firem (od Coca-Coly až k Vattenfallu). Braniborsko se vyznauje velkým prostorem pro zakládání podnik, infrastrukturní projekty nebo volný as a odpoinek. Dopravní dostupnost 200 milión spotebitel a spolupráce se sousedním Polskem nabízí etné píležitosti odbytu. Metropole Berlín se nachází nedaleko a spolen tvoí region hlavního msta ( Hauptstadtregion ) 29, pro který je píznaná vysoká koncentrace výzkumných a vývojových kapacit. Region je nejhustji osídlen výzkumnými centry v celém Nmecku. Aplikaní výzkum je provádn v odvtvích dopravní, mikrosystémové, energetické, stavební techniky, elektroniky, optiky, chemie, techniky životního prostedí a obnovitelných energií. Vzhledem k tomu, že polovina zemské plochy je využívána zemdlsky, je základnou pro pstování obilovin, louky a pastviny pro chov dobytka, produkce krmiv, 29 Z druhé strany veškerých debat ohledn slouení obou zemí se uvádí, že každodenní spolupráce funguje a srstání obou zemí kráí kupedu, protože se ob zem navzájem vnímají velmi sounáležit. Cesta se dle starosty Berlína a ministerského pedsedy Braniborska skládá z mnoha malých krok. 31

32 zahradnictví a živoišnou výrobu. Aby mohlo být dosaženo efektivního využití výrobního faktoru pdy, nelze se vzdát použití hnojiv, obdlávání pdy dle jednotlivých druh pstovaných plodin a ochrany rostlin dle rzných polních a zahradních kultur. ádné obhospodaování a zachování uspokojivé odborné praxe by mlo pispt rovnž k zajištní výnosnosti pdy za podmínek ochrany životního prostedí a tím k zachování kultivované braniborské krajiny. Zemdlsko-politické rámcové podmínky jsou upraveny reformou spolené zemdlské politiky EU z K základním prvkm reformy, která nabyla v Nmecku úinnosti k , se adí postupné odbourávání stávající vazby rostlinné a živoišné produkce na pímé subvence ze strany státu. Tyto subvence jsou nov vázány na 19 evropských právních pedpis, které definují základní požadavky na zemdlství v oblastech životního prostedí, nezávadnosti potravináských výrobk, zdraví a ochrany zvíat a zachování zemdlských ploch v dobrém hospodárném a ekologickém stavu. Druhý pilí pedstavuje posílení prostedk podpory zemského rozvoje v oblasti životního prostedí na úkor pímých subvencí. Tetí zmnou je úprava tržních pravidel pro mléko a obilí. Odbouráním starého systému pímých subvencí zemdlcm se mní struktura používaného osiva a pstovaných plodin v Nmecku. Mla by se totiž více odvíjet od požadavk trhu. Ekologické zemdlství a sjednocené, kontrolované výrobní postupy z toho mohou, jako obzvlášt šetrné výrobní postupy, mít zisk. Pstování obnovitelných surovin je možností pro zemdlce jak si zajistit píjem. Vláda v této souvislosti uskuteuje podporu prodeje formou rzných marketingových opatení a dslednou orientací na spotebitele prostednictvím kvality a bezpenosti výrobk. Problémem stále zstává jasné právní uzákonní vlastnických pomr. V zemdlství se jedná pedevším o správu rozsáhlých polností. Zajímavostí je, že v Braniborsku žije Srb, ást západoslovanského národa Srb, který zahrnuje celkem osob, piemž zbytek sídlí v Horní Lužici ve svobodném stát Sasko. Zákony v Braniborsku se upravují, práva menšin dle požadavk EU. 32

33 2.3 Sasko Úspchy hospodáské politiky této východonmecké zem jsou úctyhodné, Sasko profituje i ze své polohy a dalších komparativních výhod. Mezinárodn psobící skupiny jako AMD, Infineon, Siltronic a Applied Materials udlaly ze Saska centrum mikroelektroniky. S 200 podniky a více než zamstnanci je polovodiový prmysl dležitým pilíem pro hospodáství. Exportním hitem jsou automobily made in Saxony. V tomto ohledu mohlo Sasko úspšn navázat na svoji tém 100 let starou tradici automobilového prmyslu. Svobodnému státu Sasko se podailo etnými subvencemi získat investice jak stedn velkých podnik, tak hospodásky silných, globáln psobících, schopných jednotliv investovat až stovky milión eur. Sí velkých a stedních podnik je stále hustjší, páteí však nadále zstávají živnosti a menší podniky. Posilování jejich inovaní schopnosti podstatn závisí na lepším propojení podnik s výzkumnými zaízeními. Proto pokrauje podpora komunikaních sítí a technologií. Saská obec podnikatel se neustále rozrstá; podíl samostatných subjekt na výdlen inných se zvýšil od roku 1991 ze 4,6 % na 12,2 % a tím se takka ztrojnásobil. Tím leží Sasko nad východonmeckým prmrem, nicmén stále ješt za starými zemmi s jejich podílem 12,4 %. Úspšné osídlení velkými podniky, saská stední vrstva a výkonná výzkumná a vývojová infrastruktura tvoí celosvtov konkurenceschopný, prmyslový klastr. Dobe vybudovaná dopravní obslužnost s mezimstskou hustotou sítí silnic se vymyká spolkovému prmru. Sí železniních tratí je taktéž jednou z nejhustších v Evrop. Potenciál výzkumu a vývoje má ve východním Nmecku tradin píznivou váhu: 45 % všech vdc a vývojových pracovník, kteí jsou inní v podnicích nových spolkových zemí, pracuje v Sasku. V roce 2003 pišlo 38 % veškerých východonmeckých žádostí o patentování špikové techniky u evropského patentového úadu ze Saska. Inovaní podíl saských výrobk, tzn. podíl inovativních výrobk na celkovém obratu saského prmyslu, byl v roce ,9 % a tím jasn nad východonmeckým prmrem 4,0 %. V Sasku se vydalo 2,2 % (2004) z HDP na výzkum a vývoj. Svobodný stát je tak jedinou novou spolkovou zemí, která dosahuje celospolkového prmru. To trvale posiluje šance uplatnní Saska do budoucna. Mzdové náklady saského prmyslu leží zhruba o 10 % níže, než je referenní 33