Kurdistán začátek 3. světové války, konec biblické kultury a zpět na Ararat? A proč Ukrajina byla jen lehká viróza

Transkript

1 AE News Alternativní zpravodajství a komentáře na aktuální témata z našeho (ro)zvráceného světa Kurdistán začátek 3. světové války, konec biblické kultury a zpět na Ararat? A proč Ukrajina byla jen lehká viróza Author : Pozorovatelka Date : Srp 5, 2015 Kurdistán začátek 3. světové války, konec biblické kultury a zpět na Ararat? A proč Ukrajina byla jen lehká viróza Na úvod cituji: Proto oslabený rubl a odstoupení Putina od South streamu vlévá petrodolaru krev do žil, ale vyhráno nemá. Majdan na Ukrajině skončil připojením Krymu k Rusku velká čára přes rozpočet. A Majdan v Turecku se právě vyvíjí směrem, že země s druhou největší armádou v NATO je nejen vstřícná k ISIL a chce tento stát, který už má kontrolu nad většinou blízkovýchodních energetických zdrojů, uznat a získat ho na svojí stranu. Zároveň Turecko vede stále přátelštější jednání s Ruskem a média to komentují: Erdogan se setkal s Putinem, jde o událost srovnatelnou jen s připojením Krymu k Rusku. No aby ne, když Turecko je ve stejné situaci, jako Ukrajina a když barva Černého moře dostává zcela jiný odstín poté, co byl Putin v Turecku přijat s královskými poctami. Sledujme vývoj kolem Kobani a Ceyhanu a sledujme postoje nejen Ruska, ale i Turecka. Jestli se země s druhou nevětší armádou v NATO rozhodla raději spojit s uměle USA vytvořeným nepřítelem a dokonce se spojit i s Ruskem, čeká nás opravdu celosvětový Majdan. Celá situace velmi připomíná svět po krachu na NY burze v roce 1929 a následnou 2.WW. I tehdy se USA spojily s kýmkoliv se Stalinem i Hitlerem. Podporovaly genocidy z obou stran s tím, že se nakonec přidají k vítězi. A dnes křesťané, muslimové, dokonce opět i židi, perte se, USA to potřebují! Text je z prosince 2014 a situace se opakuje jako přes kopírák ceny ropy na minimu, rubl oslabuje, zatímco dolar posiluje a v Turecku se schyluje k Majdanu. A aby podobnost byla úplná po v prosinci zrušeném South stream se právě hroutí výstavba dalšího ruského plynovodu do Evropy, Turkish stream. Ukrajina byla jen lehká viróza 1 / 35

2 Poprvé jsem význam Kurdistánu zmínila v článku z prosince 2014, ze kterého jsem výše citovala závěrečnou část (zde) a kde jsem popsala i geopolitickou důležitost Íránu. Během cca sedmi měsíců se dění vyvinulo tak, že Írán je téměř vyřešen (jaderná dohoda) a pracuje se už jen na vzniku státu Kurdistán, a to na úkor části Turecka. Ukrajina i Turecko přitom v plánu plní stejný účel: odstavit ruské energetické zdroje z Evropy. Léta se zároveň pracuje na nalezení náhradních, ve kterých, na rozdíl od Ukrajiny, Turecko pořád hraje roli. Začne 3. světová válka na Blízkém východě? Ukrajina již účel splnila a je ponechána svému osudu, Turecko však bude jiným soustem a náš prezident správně řekl, že Ukrajina je jen lehká viróza. Až nyní se odstavení Ruska blíží do finále, ale zatímco Ukrajina tomu slepě posloužila, Turecko do plánu vidí a sloužit mu odmítá. Když to řeknu úplně zjednodušeně: země s druhou největší armádou NATO odmítá plnit zájem zemí NATO. Nekonečný problém Západu energetická závislost Evropy na Rusku Sjednocená a od Ruska odstavená Evropa pod vládou USA, to je dlouhodobé přání Spojených států. Ideologicky a ekonomicky už je téměř hotovo (politika EU, dohoda TTIP), ale základní závislost Evropy na Rusku zůstává energetická. Evropa žádnou ropu ani plyn nemá (pomineme-li Norsko, kde jsou náklady na těžbu velmi vysoké) a je závislá na cizích zdrojích. Ač se v zájmu USA snaží, jak se snaží, ty ruské nemůže 2 / 35

3 odstavit. Ale o to více na tom různými naplánovanými i skutečně realizovanými trasami a hledáním zdrojů USA pracují (čímž řeší především svůj dolar). Mimo ruských připadají v úvahu čtyři zdroje: arabský, kaspický, blízkovýchodní a africký. Arabský zdroj (Saúdská Arábie, Kuvajt) se do Evropy nemůže dostat jinak, než přes Středozemní moře anebo přes Turecko a obě tyto cesty dlouhodobě blokuje Sýrie, Libanon. Kaspický zdroj (Ázerbájdžán), který má být realizován plynovodem Tanap a který je pozůstatkem nezdařeného Nabucca, je stejně jako Nabucco kapacitně nedostačující (cca 30 % potřeby) a rovněž vede přes Turecko. Blízkovýchodní zdroj (Írán), který by ruské dodávky nahradil zcela dostatečně, je (byl) zablokován sankcemi a pokud by sankce i byly zrušeny, opět k němu cesta vede přes Turecko. Africký zdroj (Libye), odkud Evropa část energií brala za Kaddáfího a který by obešel Turecko (a zvýšil význam Řecka) je pod vládou ISIL a v chaosu. Zdroj 1) arabský, je nerealizovatelný překážkou je Sýrie, stejně tak zdroj 4) africký, kde z Libye utekly všechny rafinérské firmy (viz zde, či zde). V úvahu připadá zdroj 2) kaspický, kde z Ázerbájdžánu přes Turecko povede plynovod Tanap a s ním má Evropa prozatím k dispozici dva energetické zdroje: kaspický (30%) a k němu pořád ruský, který na severu vede cestou Nord stream a na jihu cestou Blue Stream. Na čem se ale mezitím intenzivně pracovalo, to je zdroj 3) blízkovýchodní. Proto jsou už dlouho v hledáčku americké demokracie země Sýrie a Irák a zároveň je zájem o domluvu s Íránem. Zatímco první dvě země jsou v dlouhodobém rozkladu, s Íránem, který byl vystaven dlouholetým sankcím, byly nedávno uzavřeny jaderné dohody. Ty jsou ale především o tom, že konečně je zde zdroj, který je schopen plně nahradit ruské dodávky energií do Evropy. Okamžitě po dohodě s Íránem se stal aktuálním plynovod Eastring, kterým se Írán přes Turecko jen napojí na Tanap, vedoucí z Ázerbájždánu. Až se tak stane, bude jen otázkou času (vypršení dohod s Gazpromem), kdy bude po Ukrajině ruský plyn odstaven i přes Německo a Turecko. Ale ono jedna věc je jiný zdroj najít a druhá věc zavřít cesty, kterými vede ruský. Pominu-li Baltické, Černé a Středozemní moře, pak pro tranzit do Evropy jsou významné jen dvě země: Ukrajina a Turecko. A jako naschvál obě přátelské k Rusku (do Majdanu tomu tak na Ukrajině bylo), proto obě v hledáčku zájmů (m.j. i přes lákadlo členství v EU) a obě v rozkladu. Přes manipulování volbami a barevnou revoluci a Majdan je na Ukrajině už hotovo, zatímco na Turecku se stejný scénář právě naplno rozjíždí. Ale zatímco v případě Ukrajiny šlo jen o zavření potrubí z Ruska (slovy našeho prezidenta jen lehká viróza ), v případě Turecka jde o to, jak Rusko odstavit a současně jiné zdroje otevřít. To Turecku dává mnohem větší manipulační prostor, než měla Ukrajina (ta je navíc vnímána jako zcela podřadná země). Ať jde o ruský, kaspický či blízkovýchodní zdroj, všechny cesty vedou přes Turecko. Turecko si tak 3 / 35

4 může vybírat, koho a za kolik přes své území pustí i kolik poté do EU pošle, aniž by samo zůstalo bez dodávek. Všechny cesty vedou do Turecka V únoru 2003 byl zahájen provoz Blue Stream z roku 1997, kterým má Turecko odebírat plyn 25 let (zde). Po nezdařeném projektu Nabucco byl naplánován Tanap (zde). Pro nedostatečnou kapacitu však bylo stále počítáno s ruským zdrojem, vedoucím přes Německo, Ukrajinu a Turecko. Po problémech s Ukrajinou bylo rozhodnuto o výstavbě plynovodu South stream, který by vedl přes Černé moře do Bulharska, tedy přímo do EU bez tranzitu přes Turecko. Po tzv. anexi Krymu byl South Stream zrušen vina se dává Rusku, že od něj odstoupilo, ač to byla Evropa, kdo zemím EU zakazoval pokračovat v jeho stavbě, až ji nakonec zrušilo Rusko. Stalo se tak v prosinci 2014, kdy po zavedených sankcích, po snižování cen ropy (za pomoci SA) a po ohlášení Putina, že South stream nebude, prudce posílil dolar. Tehdy Rusko nejen oznámilo dohodu o navýšení dodávek Číně, ale zároveň se Turecko a Rusko staly spojenci. Turecko si zřejmě uvědomilo, že připravovaný South stream znamená jeho odstavení coby tranzitní země a Rusko si uvědomilo, že tlak EU na ukončení stavby South stream znamená jeho odstavení coby zdrojové země. Tehdy se Putin a Erdogan dohodli na plynovodu Turkish stream, kterým má ruský zdroj vést pouze do Turecka s tím, že je na Evropě, jak se s Tureckem domluví a jak si cesty z Turecka sama postaví. Od dohody o Turkish streamu neuplynul ani rok a všechno je jinak především skončilo embargo na Írán. A aktuálním se stal plynovod Eastring, který má 1) rozšířit kaspický TANAP a 2) navýšenou kapacitou z Íránu může zcela odstavit Rusko. Zdá se, že konečně bylo nalezeno vše potřebné: zdroj, který kapacitně zcela nahradí ruský i cesta, kterou povede do Evropy. 4 / 35

5 Plynovod Eastring s dvěma základními zdroji kaspickým a íránským, obcházející Rusko a vedoucí přes Turecko, nad ním Černé moře s ruským Krymem a tureckým pobřežím Okamžitě po oznámení dohody s Íránem začaly padat ceny ropy. A dosud padají, zatímco dolar posiluje (Írán, to jsou také nové investiční příležitosti, od kterých se odvíjejí úroky bank a FED oznámil jejich zvyšování na podzim a i tím dolar posiluje). Situace jako přes kopírák připomíná konec roku 2014 odstavený plynovod, nízké ceny ropy, padající rubl a posilující dolar. 5 / 35

6 Po ruském South stream je v ohrožení i ruský Turkish stream Ruský Gazprom už p?ed ukon?ením jednání s Íránem oznámil zmražení investic do výstavby Turkish stream (zde), nej?erstv?jší zpráva ale?íká, že termín realizace Turkisch stream se zcela odkládá (zde). D?vod? V Turecku se po volbách neda?í sestavit vládu, opozice získala vysoký po?et hlas?, poprvé by se do Parlamentu dostali i Kurdové. O?ekávají se nové, p?ed?asné volby, se zahájením stavby se proto?eká až na novou vládu. 6 / 35

7 Mapa plynovodu Turkish stream, jehož realizace byla právě odložena Shrnuto: Opět jde o plynovod do Evropy, jen tentokrát už není v hlavní roli Ukrajina, ale Turecko. A tentokrát už nejde o ruský plyn, ale o kaspický a blízkovýchodní. Turecko, které se marně snaží o přijetí za člena EU a které mělo být jako tranzitní země vyřazeno výstavbou South stream, cítí příležitost, jak si diktovat podmínky na obě strany. Nepustí-li přes své území kaspický a íránský zdroj, bude Evropa stále závislá na Rusku a v reakci na situaci už Rusko poskytlo Turecku slevy (více). Ale mezitím v Turecku probíhají pokusy o barevnou revoluci, nyní se nedaří sestavit vládu, především ale je Turecko kritizováno za nečinnost vůči ISIL. 7 / 35

8 Turecko zav?e ruské kohoutky Erdogan nebo až nová vláda? Nebo to ud?lá až Kurdistán? Anebo je význam Kurdistánu ješt? 8 / 35

9 jiný? Když se turecký prezident Erdogan sešel s Putinem poté, co byl ukon?en South stream, a když spolu uzav?eli dohodu o Turkish stream, Západ jeho krok p?irovnal k ruské anexi Krymu. Erdogan tím možná demonstroval spojenectví s Ruskem, ale ješt? více demonstroval, že Turecko je zemí, bez které se Východ ani Západ neobejdou, navíc m?že zablokovat plán na odstavení Ruska. Z toho pro Západ vyplynula pot?eba vytvo?it si na území Turecka spojence, který 1) skute?n? odstaví ruský zdroj, 2) otev?e cestu blízkovýchodnímu zdroji a 3) nebude si diktovat podmínky. To vše by možná Erdogan i mohl splnit vým?nou za p?ijetí do EU, ale Turecko by po?ád m?lo v ruce základní trumf a v EU tím získat dominantní pozici. Co je ale možná ješt? významn?jší, ani vst?ícnost Turecka by ne?ešila problém Sýrie a s ní p?ístup blízkovýchodních zdroj? na St?edozemní mo?e (a tím i do?ecka, další strategické zem? EU). N?kdy v roce 2006 se objevily mapy, které odhalily plány na p?ekreslení blízkovýchodních hranic a v nich i plán na vznik Kurdistánu. V této map? má samostatný stát Kurd? zahrnovat?ást Iráku, Sýrie a p?edevším velkou?ást Turecka. Kurdové jsou národ, který je rozt?íšt?ný po celém Blízkém východ?, ale také všude po sv?t?, v?etn? Ruska, Evropy i USA. Jejich po?et se udává tém?? na 40 milion?, p?itom od konce první sv?tové války marn? bojují o vznik samostatného státu. Nejvíce jich žije ve východní?ásti Turecka, Turecko je zárove? zemí, která je nejvíce potla?uje. Do pov?domí sv?ta se dostali jako teroristé (Kurdská strana pracujících), ješt? více o nich však sv?t slyší od doby vzniku ISIL. Kurdové jsou ozna?ováni za jedinou sílu, která je schopna proti IS bojovat a sv?t je v tomto boji podporuje, zatímco Turecko d?lá mrtvého brouka. D?vodem je, že Turecko o map? p?ekreslení hranic Blízkého východu ví 9 / 35

10 ví tedy, že o?ást svého území má p?ijít ve prosp?ch národa, se kterým je v letitých sporech. A zatímco IS vede své tažení p?es Irák, Sýrii a p?es Turecko-syrské hranice a obzvlášt? proti Kurd?m, Turecko stojí p?ed nutností volby, na kterou z nep?átelských stran se p?idat: ke Kurd?m, kte?í usilují o samostatný stát nebo k IS, který úto?í na všechny, ale nejvíce proti Kurd?m? Turecko zvolilo postoj Nep?ítel mého nep?ítele je mým p?ítelem. Turecký stav ne?innosti trval do výbuchu v tureckém m?st? Suruc (zde). K výbuchu kupodivu došlo jen pár dn? poté, co bylo dosaženo dohody s Íránem. Tehdy Turecko p?ekvapilo sv?t tím, že se kone?n? rozhoupalo k boji proti ISIL, ješt? více ale tím, že sou?asn? bombardovalo i Kurdy. Vzáp?tí Turecko požádalo o mimo?ádné zasedání NATO, po kterém se mu dostalo odpov?di: NATO schvaluje útoky Turecka proti ISIL, zárove? ho vyzývá ke vst?ícnému postoji v??i Kurd?m (zde). 10 / 35

11 NATO podporuje postup Turecka v??i ISIL, zárove? vyzývá k mírnému postupu v??i Kurd?m Po dohod? s Íránem Turecko nemohlo dostat lepší potvrzení, že na Blízkém východ? kon?í hegemonie Turecka se Saúdskou Arábií, ale také, že vznik Kurdistánu nebyl jen na papí?e. Existují r?zn? podobné mapy budoucího Kurdistánu, m? nejvíce zajímalo, jestli existuje n?jaká, která by Kurdistánem ukazovala na propojení Íránu se St?edozemním mo?em. Takovou jsem našla na googlu a je to mapa z roku 2011: 11 / 35

12 Google mapa Kurdistánu 12 / 35

13 Kurdistán by tedy hrani?il s Íránem (Kurdové jsou íránský národ a v Íránu se t?ší nejv?tší vst?ícnosti, vznik jejich státu by tedy ladil s íránskou dohodou). Dále by zabral?ást Iráku (kde žijí irá?tí Kurdové) a kus Sýrie (kde žijí syrští Kurdové),?ímž by linie mezi Íránem a St?edozemním mo?em 13 / 35

14 byla kompletní. A tím i tranzit energií bez ohledu na Turecko. Nemluv? o tom, že Írán, Irák a Sýrie jsou sp?átelené zem?. V tomto procesu logicky nelze vynechat turecké Kurdy, a to nejen proto, že v boji za samostatný stát hrají prim, ale p?edevším kv?li zemím, se kterými má Kurdistán sousedit 14 / 35

15 na severovýchod? jsou to Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán (a ve kterých to náhodou také sm?rem k integraci do EU a NATO neustále v?e aktuáln? obzvlášt? v Arménii). 15 / 35

16 16 / 35

17 Arménie, Írán, Irák, Sýrie a Turecko, hranice vznikajícího Kurdistánu Podporou Kurd? v boji proti ISIL a ustanovením jejich samostatného státu by navíc Západ získal, na rozdíl od Turecka, vd??ného vazala pro odstavení Ruska. V neposlední?ad?: od energetického rozhodování odstavené a zmenšené Turecko by už mohlo být p?ijato i za?lena NATO (existuje názor, že v sou?asnosti je pro EU p?íliš velké a silné konkurence N?mecku a p?íklon k Rusku?) 17 / 35

18 Globalizace a jednotné náboženství další význam Kurdistánu? I bez aktivit USA a Západu to na Blízkém východ? v?e, a to z náboženských d?vod?. Mnohdy se ani odborníci nevyznají ve všech odnožích islámu, které mezi sebou bojují. Laickým pohledem jsem vypozorovala, že základní jsou dv? v?tve: sunnité a šíité. Jejich nevraživost (sunnité považuji šíity za mén?cenné a špinavé ) za?ala po smrti Mohameda, kdy každá v?tev uznala za jeho následovníka n?koho jiného (více). P?evážná v?tšina blízkovýchodních zemí je sunnitská, nejvýznamn?jší z nich je Saúdská Arábie, sunnitou byl i Saddám Hussajn a sunnitský islám vyznává i Turecko. A ve zradikalizované podob? ISIL. Umírn?n?jší islám, šíitský, vyznává Írán,?ást Sýrie (p?edevším prezident Asad), Libanon, ale také velká?ást Kurd?. V prosazování svých zájm? v této oblasti Západ ve velkém sází práv? na otázku náboženství, nebo? posílení zem? jedné strany znamená získat pro své zájmy hned n?kolik dalších. Až dosud byl Západ na stran? Saúdské Arábie, která si nábožensky rozumí s Tureckem a na stran? obou stál i Izrael. Nyní se zdá, že dohodou s Íránem za?al Západ up?ednost?ovat druhou stranu, šíitskou, což si uv?domuje p?edevším Saúdská Arábie, která Írán považuje za svého nejv?tšího nep?ítele. A s ní také Izrael, který nejvíce kritizuje USA za dohodu s Íránem. A také Turecko, které je spojencem SA a Izraele a které pozici mrtvého brouka opustilo náhodou až po dohod? s Íránem. Co z toho plyne? Že SA a Turecko a tedy suniité, už nebudou na Blízkém východ? hrát prim, ale že tuto roli p?ebírá Írán a tedy šíité. Dohodou s Íránem byl Saúdské Arábii a Turecku vyslán vzkaz, že tak tomu bude, a? se jim to líbí, nebo ne. Ale dle mého i up?ednostn?ní Íránu je jen p?echodnou fází, protože skute?ným vít?zem se mají stát Kurdové jezidé. 18 / 35

19 A stále více mi p?ijde, že vytvo?it ISIL (sunnitský islám) a poté podporovat Kurdy jako jedinou sílu, která je schopna se ISIL postavit, je geniálním tahem globalist? nejen pro Blízký východ, ale pro celý sv?t. Zde proti sob? totiž stojí nejmladší náboženství sv?ta ve zcela zradikalizované podob? ISIL, a nejstarší náboženství sv?ta, vzniklé pod bájnou horou Ararat, kde m?la p?istát Noemova archa a up?ednost?ující Adama p?ed Evou a vyznávající kult Slunce a Satana, jezídé Kurdové. Židé, k?es?ané, muslimové anebo JEZÍDÉ? T?etí sv?tová bude 19 / 35

20 mezi islámem a biblickými k?es?any Jezídové jsou etnicko-náboženská komunita, jejíž p?íslušníky jsou p?edevším Kurdové ze severního Iráku.?asto jsou považováni za tajnou islámskou sektu, ale ve skute?nosti se zde mísí prvky hinduismu, mazdaismu (zoroastrismus), manicheismu, šamanismu, judaismu, k?es?anství (nap?. lámání chleba, k?est) a již zmín?ného islámu (p?edevším súfismu nap?. ob?ízka, pou?, ob??, p?st). Jezídové v??í v Boha jakožto stvo?itele sv?ta a v sedm and?l?, z nichž nejvýznamn?jší je Melek Táús (And?l Páv). Podle historických pramen? tvo?ili Jezídové let p?.n.l. významnou složku Sumér?, Babylo?an?, Asy?an? a Žid? (z této doby je pravd?podobné p?evzetí prvk? judaismu). Jezídové o sob? tvrdí, že jsou nejstarším náboženstvím na sv?t? a dokládají to historickým náboženským kalendá?em, který by m?l být o tisícovky let starší než kalendá? k?es?anský, gregoriánský, židovský a islámský. 20 / 35

21 Kurdové k?ižovatka mezi islámem Turecka(sunnité) a islámem Sýrie, Iráku a Íránu(šíité). Kult Slunce na vlajce Kurd?, což je i vlajka Araratské republiky, která m?la krátké trvání, jak lze vid?t v souhrnné prezentaci historie Kurd? zde. [ SVG: Kurdistán místo začátku 3. světové války a konce biblické kultury? Ukrajina byla jen lehká viróza ] 21 / 35

22 Oficiální vlajka Jezíd? je bílo-?ervená, uprost?ed má Slunce jeden ze symbol? Jezíd? 22 / 35

23 Druhým symbolem je pták-páv Melek Taus. Jezídé mají gnostickou kosmologii, podle níž Stvo?itel sv?ta není totožný s Bohem, který mu skute?n? vládne. Tím by podle nich m?l být další jejich uctívaný symbol, pták Malak Táús, ozna?ován okolním sv?tem za Satana: 23 / 35

24 Jezídé uctívají?ísla 6 a 7, dále Adama považují za nad?azeného Ev? a není bez zajímavosti, že postavu ptáka Meleka m?li p?evzít k uctívání i Egyp?ané (oko Boha Hóra = paví oko?). 24 / 35

25 Turecko osudová k?ižovatka lidstva Téma nejstaršího náboženství si nechávám do záv?re?né?ásti série O potop? sv?ta (dokon?ím na podzim), události v Turecku a na Blízkém východ? m? však donutily o n?m vložit alespo? zmínku. A? totiž zcela pragmaticky jde jen o uhlík a jeho p?epravu, p?es vládu nad uhlíkem jde o globalizaci a v ní o celosv?tovou moc. A v ní o ovládnutí dav? p?es ideologii jednotného náboženství sluní?kové homo-multi-kultury. Turecko považuji za zemi, kde dojde k zásadnímu st?etu mezi Západem a Východem, a to na pozadí boje mezi vyhroceným islámem p?es ISIL na jedné stran? a Kurdy s novým náboženstvím, na jejichž stranu se postaví NATO, na stran? druhé. Jak bude do d?ní vtahováno Rusko, to je další otázka. Vznik Kurdistánu je v zájmu Západu a Turecko s tím nic nenad?lá jsem o tom p?esv?d?ená a Pjakin ve svých posledních Otázkách-odpov?dích mi potvrdil, že situace v Turecku je vážná p?esn? tak, jak to vidím, viz v?ase 28:55 až 32:26 zde. Když si to spojím s plánem z 19. století, že 3. sv?tová bude o boji mezi islámem a biblickým k?es?anstvím, pak i politika migrace je jen sou?ástí plánu, kdy ve finále proti sob? budou postaveni ISIL a Kurdové v dob?, kdy to zárove? i v Evrop? bude mezi p?íslušníky všech dosavadních náboženství v?ít.. 25 / 35

26 26 / 35

27 Krom? Turecka v tomto d?ní hrají zásadní roli Írán a Rusko. A zde si dovolím tvrdit, že USA si od dohody s Íránem slibují zcela jiný efekt, než jaký bude výsledný. A že stejného zklamání se m?že do?kat i GP leda, že by i on up?ednostnil globalizaci na zp?sob Východu, viz zde. 27 / 35

28 Shrnuto: Další ruský plynovod odstaven, dohoda s Íránem, ISIL versus Kurdové, sunnité 28 / 35

29 versus šíité, dění v Sýrii a Turecko uprostřed všeho, to vše spolu navzájem souvisí více, než je na první pohled zjevné. A to nehovořím o oprávněných obavách Izraele, který byl dnes Obamou důrazně varován ve všem, co se týká Íránu: Dali jsme 29 / 35

30 izraelské vládě jasně najevo, že s nimi chceme debatovat o způsobech, jak odpovědět na jejich bezpečnostní potřeby, řekl Obama. Na adresu nejvýraznějšího kritika dohody, izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pak uvedl: Myslím si, 30 / 35

31 že nemá pravdu. (zde). Pozorovatelka / 35

32 PS: Náboženství Kurdů je na rozdíl od tří monoteistických, která Západ vytvořil, dualistické dobro a zlo považuje za dva rovnocenné principy, čímž se velmi 32 / 35

33 podobá východnímu principu Jang a Jin. Typickým znakem tohoto náboženství je úcta k ohni, slunci a vůbec světlu, což si překládám jako víru, že v našem duálním světě vždy zvítězí světlo (více zde). Je otázkou, kdo toto náboženství hned v 33 / 35

34 začátcích odstavil a kdo jej chce pro své zájmy nově obnovit. Jako další perličku přidávám, že název jezídé v sobě nese části slov, označujících dvě příští náboženství židé, Ježíš. A že zajímavé je také pojmenování biblické hory Ararat, 34 / 35

35 Powered by TCPDF ( která se nachází na území Kurdů čtením pozpátku totiž vznikne tarara (Tartárie.?) 35 / 35