P R A C O V N Í Ř Á D

Transkript

1 P R A C O V N Í Ř Á D MĚSTSKÉHO ÚŘADU č. IS 16/2008 Zpracovatel: BC. MIROSLAV OBERREITER Rozsah působnosti: Městský úřad Nejdek Nabývá účinnosti: Počet stran: Počet příloh: v den nabytí účinnosti pracovního řádu Tímto předpisem se ruší předpis číslo: 23 1 Interní směrnice č. 6/2005 Originál předpisu je uložen: Elektronická podoba předpisu je uložena: Předpis není zveřejněn na internetových stránkách Města Nejdek Vydal: Sekretariát starosty, místostarostky a tajemníka Veřejné složky programu Microsoft Outlook přístupné zaměstnancům města zařazeným do městského úřadu Na základě rozhodnutí tajemníka Bc. Miroslav Oberreiter, tajemník Městského úřadu Nejdek 1

2 Tajemník Městského úřadu Nejdek (dále jen tajemník ) podle ustanovení 110 odst. 4 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s 306 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen ZP ) tento pracovní řád: v y d á v á Obsah Čl. 1 : Účel Čl. 2 : Oblast působnosti Čl. 3 : Zkratky, pojmy Čl. 4 : Zaměstnavatel, oprávnění k pracovněprávním úkonům Čl. 5 : Vznik pracovního poměru, změny pracovního poměru Čl. 6 : Skončení pracovního poměru Čl. 7 : Zastupování Čl. 8 : Doručování Čl. 9 : Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Čl.10 : Povinnosti a práva zaměstnavatele Čl.11 : Povinnosti úředníků a ostatních zaměstnanců Čl.12 : Povinnosti vedoucích úředníků a vedoucích zaměstnanců Čl.13 : Pracovní doba a přestávky v práci Čl.14 : Práce přesčas a pracovní pohotovost Čl.15 : Dovolená na zotavenou Čl.16 : Překážky v práci Čl.17 : Plat Čl.18 : Pracovní cesty a cestovní náhrady Čl.19 : Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Čl.20 : Péče o zaměstnance Čl.21 : Náhrada škody a odpovědnost za škodu Čl.22 : Stížnosti a podněty zaměstnanců Čl.23 : Závěrečná ustanovení Příloha č. 1 : Rozdělovník 2

3 ČLÁNEK 1 Účel 1.1 Tento pracovní řád rozvádí ustanovení ZP, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů a dále zákona č. 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen zákon o úřednících ), který upravuje pracovní poměr úředníků územních samosprávných celků a jejich vzdělávání. 1.2 Na zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se vztahuje Čl. 1, 2, 3, 4, 8, 9, 10, 11, 18, 19, 20, 21, 22 a 23 pracovního řádu, ostatní ustanovení pracovního řádu se vztahují, jen pokud to výslovně stanoví. V případě, že je právo na dovolenou a na překážky v práci na straně zaměstnance sjednáno v dohodě o pracovní činnosti, vztahují se na zaměstnance, který vykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti, také ustanovení pracovního řádu upravující dovolenou a překážky v práci na straně zaměstnance. 1.3 Na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků se vztahuje ZP, nestanoví-li zákon o úřednících jinak ( 1 odst. 2 zákona o úřednících). ČLÁNEK 2 Oblast působnosti 2.1 Působnost Tento pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele, kterým je Město Nejdek, a pro všechny zaměstnance Města Nejdku zařazené do Městského úřadu Nejdek. ČLÁNEK 3 Zkratky, pojmy 3.1 Město Městem se rozumí město Nejdek. 3.2 Úřad Úřadem se rozumí Městský úřad Nejdek. 3.3 Vedoucí úřadu Vedoucím úřadu se rozumí vedoucí úředník, který vykonává funkci tajemníka městského úřadu. 3.4 Zaměstnanec (neúředník) Zaměstnancem se rozumí zaměstnanec Města Nejdku zařazený do Městského úřadu Nejdek, který není zařazen jako úředník. 3.5 Vedoucí zaměstnanec Vedoucím zaměstnancem se rozumí zaměstnanec, který je na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, 3

4 organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny ( 11 odst. 4 ZP) a žádný z jeho podřízených není úředníkem ( 1 odst. 3 písm. c) zákona o úřednících). 3.6 Úředník Úředníkem se ve smyslu 2 odst. 4 zákona o úřednících rozumí zaměstnanec Města Nejdku zařazený do Městského úřadu Nejdek, který se podílí na výkonu správních činností v samostatné nebo přenesené působnosti podle zvláštních právních předpisů. 3.7 Vedoucí úředník Vedoucím úředníkem se rozumí ve smyslu ustanovení 2 odst. 5 zákona o úřednících úředník, který je vedoucím zaměstnancem a alespoň jeden z jeho podřízených zaměstnanců je úředníkem. ČLÁNEK 4 Zaměstnavatel, oprávnění k pracovněprávním úkonům 4.1 Zaměstnavatel Zaměstnavatelem je Město Nejdek, územní samosprávný celek. Územní samosprávný celek je právnickou osobou, jejíž specifikaci obsahuje zákon o obcích. 4.2 Statutární orgán zaměstnavatele Úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům a úředníkům zařazeným do úřadu plní tajemník úřadu ( 110 odst. 4 písm. d) zákona o obcích). Není-li tajemník ustanoven, plní jeho úkoly starosta ( 2 odst. 8 zákona o úřednících a 110 odst. 3 zákona o obcích). Jiní úředníci mohou činit úkony v pracovněprávních vztazích v souladu s ustanoveními organizačního řádu, pracovního řádu a písemnými pověřeními tajemníka. ČLÁNEK 5 Vznik pracovního poměru, změny pracovního poměru 5.1 Pracovní poměr zaměstnanců (neúředníků) Pracovní poměr zaměstnanců se zakládá pracovní smlouvou a řídí se ustanoveními ZP. 5.2 Pracovní poměr úředníků Pracovní poměr úředníků se zakládá pracovní smlouvou a řídí se ustanoveními ZP a zákona o úřednících Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka Předpoklady upravuje 4 zákona o úřednících. Podmínkou pro vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníka zařazeného do úřadu je výběrové řízení Doba trvání pracovního poměru úředníka Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. V případech uvedených v 10 zákona o úřednících lze pracovní poměr uzavřít na dobu určitou. 4

5 5.2.3 Převedení na jinou práci Neprokáže-li úředník zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností stanovených prováděcím právním předpisem do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k městu nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem, převede jej zaměstnavatel na jinou činnost, pro kterou úředník předpoklady splňuje ( 11 zákona o úřednících) Převedení na jinou práci obecně upravuje 41 ZP. 5.3 Pracovní poměr vedoucích úředníků a vedoucího úřadu Pracovní poměr vedoucích úředníků se zakládá jmenováním v souladu s 2 odst.6 zákona o úřednících a řídí se ustanoveními ZP a zákona o úřednících. Pracovní poměr vedoucího úřadu se zakládá jmenováním v souladu s 33 odst. 3 ZP, resp. v souladu s 103 odst. 3 zákona o obcích. Podmínkou pro jmenování do funkce vedoucího úředníka a vedoucího úřadu je výběrové řízení. 5.4 Postup před vznikem pracovního poměru Nově přijímaný zaměstnanec nebo úředník je povinen do dne sjednaného jako den nástupu do práce : a) podrobit se vstupní lékařské prohlídce, b) předložit platný průkaz totožnosti, c) předložit originál dokladů o nejvyšším dosaženém vzdělání nebo jejich ověřenou kopii, d) předložit průkaz příslušné zdravotní pojišťovny, e) předložit potvrzení o zaměstnání ( zápočtový list), f) předložit čestné prohlášení o předchozí praxi, g) potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, kterým soudem či jiným orgánem a v čí prospěch (vztahuje se i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), h) předložit další doklady, ovlivňující jeho nároky z pracovního poměru. Před vznikem pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popř. ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru (tento postup platí přiměřeně i pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). 5.5 Neslučitelnost Manželé, druh a družka, sourozenci, rodiče a děti nemohou být zaměstnáni na pracovních místech (ve funkcích), v nichž by byl jeden z nich podřízen druhému nebo podléhal jeho přímé kontrole (vztahuje se i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). 5.6 Pracovní smlouva Pracovní smlouva musí obsahovat ( 34 ZP): a) druh práce, který má zaměstnanec nebo úředník pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo výkonu práce, ve kterém má být práce vykonávána, c) den nástupu do práce. V pracovní smlouvě se může uvést souhlas zaměstnance či úředníka s vysíláním na pracovní cesty a další podmínky, na nichž mají účastníci zájem (např. doba trvání pracovního poměru, zkušební doba, kratší pracovní doba, zasílání platu na účet zaměstnance či úředníka). 5

6 Pracovní smlouvu jménem zaměstnavatele uzavírá tajemník. Pracovní smlouva se uzavírá písemně nejpozději v den nástupu zaměstnance nebo úředníka do práce. Jedno vyhotovení pracovní smlouvy se vydává zaměstnanci Zkušební doba ( 35 ZP): a) Před vznikem pracovního poměru může být sjednána zkušební doba, která nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po vzniku pracovního poměru. b) Musí být sjednána před vznikem pracovního poměru, a to i v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího úředníka. c) Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná Vznik pracovního poměru Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popř. dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího úředníka. 5.7 Informování o obsahu pracovního poměru Neobsahuje-li pracovní smlouva nebo jmenování údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance či úředníka o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. Informace musí obsahovat údaje podle 37 ZP (tento postup platí přiměřeně i pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech se nevztahuje na pracovněprávní vztah kratší než 1 měsíc. Předání písemné informace zaměstnanci či úředníkovi zajišťuje personalistka. Při nástupu do práce personalistka seznámí zaměstnance či úředníka s pracovním řádem, bezpečnostní technik s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vedoucí odboru seznámí zaměstnance s platnou legislativou týkající se výkonu jeho činnosti. 5.8 Druh práce Zaměstnavatel přiděluje úředníkovi a zaměstnanci jakoukoliv práci odpovídající sjednanému druhu práce (sjednané funkci). Sjednaný druh práce může být konkretizován popisem pracovních úkolů (pracovní náplní). Pracovní náplň není součástí obsahu pracovní smlouvy. Zaměstnavatel určuje úředníkovi a zaměstnanci pracovní náplň svým jednostranným opatřením, kterým může tuto pracovní náplň též měnit nebo doplňovat. Vždy to musí být v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě. Návrh pracovní náplně připravuje úředníkovi a zaměstnanci jeho přímý nadřízený a předává ho ke schválení tajemníkovi. S vedoucím úředníkem, který je do funkce jmenován v souladu s ustanovením 2 odst.(6) zákona o úřednících, a jehož druhem práce je vedoucí odboru popř.oddělení, a zpracovává-li zároveň odborné agendy na jím řízeném odboru nebo oddělení, je tato činnost smluvně sjednána v pracovní náplni. 5.9 Změny pracovního poměru Změny pracovního poměru řeší pro zaměstnance a úředníky ustanovení 40 až 47 ZP. Pro úředníky pak ještě 11 zákona o úřednících. Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze měnit jen písemnou dohodou, nejde-li o změny, které je podle právních předpisů zaměstnavatel oprávněn nebo povinen provést i bez souhlasu 6

7 zaměstnance ( 40 ZP). Dohodu o změně pracovní smlouvy jménem zaměstnavatele uzavírá tajemník, jedno vyhotovení této dohody se vydává zaměstnanci. Převedení zaměstnance či úředníka na jinou práci, vyslání na pracovní cestu nebo přeložení k výkonu práce do jiného místa lze uskutečnit za podmínek stanovených zákoníkem práce. Na pracovní cestu lze na dobu nezbytné potřeby vyslat zaměstnance či úředníka, s kterým byla tato podmínka dohodnuta. Na pracovní cestu zaměstnance či úředníka vysílá bezprostředně nadřízený zaměstnanec či vedoucí úředník; vyslání na zahraniční pracovní cestu podléhá souhlasu tajemníka. Vedoucí zaměstnanec či vedoucí úředník vysílající zaměstnance či úředníka na pracovní cestu určí podmínky pracovní cesty a vyznačí je na cestovním příkazu Osobní spis Zaměstnavatel vede osobní spis úředníka a zaměstnance. Spis je uložen u personalistky úřadu. Osobní spis obsahuje ty písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v pracovněprávním vztahu. (Je možné přiměřeně použít i pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Do osobního spisu mohou nahlížet vedoucí úředníci, kteří jsou úředníkovi nebo zaměstnanci nadřízeni. Úředník a zaměstnanec má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něho výpisky a pořizovat stejnopisy dokladů v něm obsažených a to na náklady zaměstnavatele. ČLÁNEK 6 Skončení pracovního poměru 6.1 Rozvázání pracovního poměru Pracovní poměr může být rozvázán jen : a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby Dohoda Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec nebo úředník na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda se uzavírá písemně Výpověď Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec a úředník.výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníkovi. a) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci a úředníkovi výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v 52 ZP. b) Zaměstnanec a úředník může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu. c) Výpověď, která byla doručena druhému účastníkovi, může být odvolána pouze s jeho souhlasem. Odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být provedeno písemně. d) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a úředníka a činí 2 měsíce. 7

8 Výpověď daná zaměstnavatelem a) Výzva k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků Nesplňuje-li úředník nebo zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon práce a jejich nesplňování spočívá v neuspokojivých pracovních výsledcích, zaměstnavatel mu může dát z tohoto důvodu výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a on je v přiměřené době neodstranil. Úředníka a zaměstnance vyzývá vytýkacím dopisem jeho přímý nadřízený a předá stejnopis k uložení do příslušného osobního spisu. b) Porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci Pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát úředníkovi a zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi. Úředníka, zaměstnance, vedoucího zaměstnance a vedoucího úředníka upozorňuje vytýkacím dopisem jeho přímý nadřízený a předá stejnopis k uložení do příslušného osobního spisu. Pokud nevyzve a neupozorní úředníka a zaměstnance podle článku písm. a) nebo b) přímý nadřízený, může tak učinit tajemník Okamžité zrušení pracovního poměru Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr zrušit okamžitě jen za podmínek uvedených v ustanovení 55 ZP. Zaměstnanec, úředník, vedoucí zaměstnanec a vedoucí úředník může pracovní poměr okamžitě zrušit za podmínek uvedených v ustanovení 56 ZP Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Zaměstnavatel, zaměstnanec, úředník, vedoucí zaměstnanec a vedoucí úředník mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době bude doručeno druhému účastníkovi alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. 6.2 Odvolání z funkce Vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu lze z funkce odvolat v souladu s ustanoveními 12 zákona o úřednících. Vedoucí úředník nebo vedoucí úřadu se může této funkce též vzdát. Odvoláním nebo vzdáním se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu pracovní poměr nekončí. To neplatí, jestliže byl pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou ( 12 odst. 2, 3 a 4 zákona o úřednících). 6.3 Odstupné a další odstupné Odstupné Zaměstnanci, úředníkovi, vedoucímu zaměstnanci a vedoucímu úředníkovi u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. 8

9 6.3.2 Další odstupné Úředníkovi a vedoucímu úředníkovi s nímž Město rozváže pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, vedle odstupného podle 67 a 68 ZP náleží další odstupné ve výši a za podmínek stanovených v 13 zákona o úřednících. 6.4 Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance a při skončení pracovního poměru Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru Personalistka je povinna vydat zaměstnanci a úředníkovi: a) potvrzení o zaměstnání a uvést v něm údaje podle 313 ZP, b) osobní dokumenty, které nepodléhají archivaci dle zákona, c) pracovní posudek, pokud o to zaměstnanec a úředník požádá, a to do 15 dnů od podání žádosti, není však povinen mu ho vydat dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání. (Tento postup platí přiměřeně i pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) Povinnosti zaměstnance při skončení pracovního poměru Zaměstnanec, a úředník je před skončením pracovního poměru povinen: a) předat přidělené klíče a razítka a další pracovní pomůcky včetně výpočetní techniky dle pokynů, b) předat zpracovávanou agendu přímému nadřízenému; o předání musí být sepsán písemný protokol. Předávání organizačně zajistí přímý nadřízený. Obsahem zápisu bude zejména: stav přidělených úkolů a požadovaných úkonů v souladu s organizačním zařazením, stav a úroveň rozpracovaných úkolů, seznam předávané dokumentace, který musí obsahovat všechny náležitosti, a to v potřebné struktuře a srozumitelnosti, má-li předávací proces návaznost na hmotnou odpovědnost, provede se zároveň mimořádná (fyzická resp. dokladová) inventarizace, a to s vyčíslením eventuálních rozdílů a projednáním zjištěných nesrovnalostí včetně rozhodnutí o nápravě. ČLÁNEK 7 Zastupování Nepřítomného zaměstnance, úředníka, vedoucího zaměstnance a vedoucího úředníka zastupuje ten, který má toto zastupování stanoveno v dohodě o zastupování nebo je pověřený k zastupování jejich společným nadřízeným. Má-li být vedoucí zaměstnanec či vedoucí úředník po dobu delší než 4 týdny zastupován, je třeba pořídit o tom zápis, v němž se zejména uvede stav plnění pracovních úkolů a důležité okolnosti spojené s jejich zabezpečením. Opouští-li zaměstnanec či úředník na dobu delší než 4 týdny své pracovní místo, je povinen před odchodem předat písemný přehled nesplněných a rozpracovaných pracovních úkolů bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci či vedoucímu úředníkovi. U zaměstnanců či úředníků, kteří mají hmotnou odpovědnost, se provede inventarizace svěřených hodnot. 9

10 ČLÁNEK 8 Doručování 8.1 Doručování zaměstnavatelem Doručování písemností týkajících se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z funkce vedoucího zaměstnance, vedoucího úředníka či vedoucího úřadu a platového výměru se řídí 334 a násl. ZP. 8.2 Doručování zaměstnancem a úředníkem Výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo zrušení pracovního poměru ve zkušební době či rezignaci na funkci vedoucího zaměstnance a vedoucího úředníka podává zaměstnanec nebo vedoucí zaměstnanec či vedoucí úředník písemně prostřednictvím pošty nebo doručuje do podatelny úřadu, která mu potvrdí příjem, vyznačí den jeho přijetí a neprodleně postoupí tajemníkovi. ČLÁNEK 9 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Zaměstnavatel může výjimečně k plnění svých úkolů uzavírat dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to v souladu s ustanoveními 74 až 77 ZP. ČLÁNEK 10 Povinnosti a práva zaměstnavatele Od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnancům a úředníkům práci podle sjednaného druhu práce, platit jim za vykonanou práci plat, vytvářet podmínky pro plnění jejich pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené ZP a ostatními právními předpisy, pracovní smlouvou, dohodou o sjednaných pracovních podmínkách nebo stanovené vnitřním předpisem. Zaměstnavatel může formou kontrol a též pomocí technických prostředků kontrolovat využití pracovní doby a pracovních prostředků (např. využívání internetu, služebního telefonu, počítačových stanic atd.) ze strany zaměstnanců. ČLÁNEK 11 Povinnosti úředníků a ostatních zaměstnanců 11.1 Základní povinnosti Dnem vzniku pracovního poměru a až do jeho skončení jsou úředníci a zaměstnanci povinni dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jimi vykonávané práci a ve stanovené pracovní době konat práce podle pracovní smlouvy. Úředníci jsou navíc povinni dodržovat základní povinnosti úředníka stanovené v 16 zákona o úřednících, ostatní zaměstnanci jsou povinni též dodržovat základní povinnosti zaměstnanců, které jsou vymezeny 301 a 303 ZP. 10

11 11.2 Další povinnosti Úředníci a zaměstnanci jsou dále povinni : a) dodržovat ustanovení tohoto pracovního řádu, vnitřních organizačních předpisů ( směrnice, organizační opatření, pokyny tajemníka, starosty, místostarostky, vedoucího odboru), b) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními úředníky a zaměstnanci, c) dodržovat a plně využívat pracovní dobu, odcházet z pracoviště v pracovní době pouze se souhlasem přímého nadřízeného 1, d) příchody na pracoviště, odchody z pracoviště a opuštění budovy v pracovní době vyznačit v Knize příchodů a odchodů předepsaným způsobem, e) být na začátku povinné pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho nejdříve až po skončení povinné pracovní doby, f) oznámit neprodleně a nejrychlejší možnou cestou zaměstnavateli důvod, proč se nemůže dostavit do zaměstnání, doklad o pracovní neschopnosti doručit zaměstnavateli do tří pracovních dnů od jeho vystavení, doklady stanovené pro uplatnění nároku na nemocenské dávky v nejbližším pravidelném výplatním termínu předložit personalistce do druhého kalendářního dne v měsíci, ve kterém mají být nemocenské dávky poskytnuty, g) předem známou nepřítomnost na pracovišti zapsat do elektronické evidence Docházka ve veřejných složkách Microsoft Outlook a při nepřítomnosti delší jak 1 pracovní den zapnout v elektronické poště funkci Mimo kancelář s potřebnými údaji o délce nepřítomnosti a kontaktu na úředníka kam je možné se případně obrátit. h) konat pracovní cesty podle pokynů nadřízených, i) podrobit se preventivním lékařským prohlídkám v rámci závodní preventivní péče, j) udržovat pořádek na pracovišti,ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a řádně o něj pečovat, k) hospodárně, účelně a efektivně nakládat s finančními prostředky zaměstnavatele, l) zamykat kancelář při vzdálení se z pracoviště, neponechávat klíče od kanceláře ve dveřích a v případě dlouhodobější plánované nepřítomnosti umístit na dveře kanceláře oznámení o zastupitelnosti, m) při odchodu z kanceláře po skončení pracovní doby zavřít okna v kanceláři, zhasnout světla a uzamknout kancelář, n) dokumenty, spisy, razítka a pracovní pomůcky ukládat tak, aby se nedostaly do rukou nepovolaných osob, odkládat své svršky, osobní předměty, které obvykle nosí do zaměstnání, pouze ve své kanceláři, a to do šatní skříně a uzamykatelné zásuvky psacího stolu, o) nenosit do zaměstnání větší finanční hotovost (nad Kč); v případě, že je nutné ji do zaměstnání přinést, je povinnost ji uložit v trezoru v pokladně, p) nenosit do zaměstnání cennosti (např. šperky), jejichž hodnota přesahuje částku Kč; v případě, že je nutné je do zaměstnání přinést, je povinnost je uložit v trezoru u městské policie q) při práci na PC používat pouze SW, který byl městem zakoupen nebo správci VT vytvořen, nepoužívat SW, který nebyl městem zakoupen a uživatel nemůže jeho vlastnictví doložit předložením licencí SW a instalačních médií, 1 Přestávka na jídlo a oddech, ve které úředník a zaměstnanec opouští pracoviště, se nezapočítává do pracovní doby, a tudíž v tuto vyhrazenou dobu úředník a zaměstnanec nežádá o souhlas s opuštěním pracoviště svého nadřízeného 11

12 r) v době své nepřítomnosti zabezpečit svůj PC tak, aby nemohl být zneužit nepovolanou osobou; zabezpečení provádí tím, že používá funkci uzamknutí počítače v době své nepřítomnosti, s) nepožívat v pracovní době alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky na pracovišti i mimo ně a nenastupovat pod jejich vlivem do práce; na pokyn tajemníka se podrobit zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nepořádat oslavy na pracovišti v pracovní době i mimo pracovní dobu, t) neprodleně oznámit zaměstnavateli pracovní úraz nebo jiné poškození zdraví, u) neprodleně oznámit personalistce změny v osobních poměrech, které ovlivňují jeho nároky z pracovního poměru, v) bez souhlasu zaměstnavatele nesmí užívat pro svoji potřebu pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení, což je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat, w) nesmí si pořizovat bez povolení vedoucího zaměstnance nebo jím pověřeného jiného vedoucího zaměstnance pro svoji vlastní potřebu kopie písemností a jiných záznamových prostředků, x) prohlubovat si kvalifikaci k výkonu sjednané práce a plánu vzdělávání, y) nosit v pracovní době v budovách městského úřadu visačku a to na viditelném místě z) zachovávat vhodný styl oblékání odpovídající sjednanému druhu práce 11.3 Nedodržování základních povinností a dalších povinností Nedodržování povinností uvedených v odst a 11.2 bude zaměstnavatelem posuzováno jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a řešeno v souladu s příslušnými ustanoveními ZP a zákona o úřednících. ČLÁNEK 12 Povinnosti vedoucích úředníků a vedoucích zaměstnanců Vedle základních povinností a omezení stanovených zákoníkem práce, zejména v ustanoveních 301 až 303 a dalších povinností v tomto pracovním řádu, zejména uvedených v čl. 11 jsou vedoucí úředníci a vedoucí zaměstnanci dále povinni: a) dodržovat schválenou systemizaci pracovních míst, nepřekračovat přidělené finanční limity, dbát o účelné a hospodárné využívání prostředků zaměstnavatele, b) seznamovat podřízené zaměstnance s právy a povinnostmi vyplývajícími ze sjednaného druhu práce, přidělovat jim včas práci, poskytovat potřebné pomůcky a nástroje, c) dbát, aby zaměstnanci byli řádně a včas seznamováni s předpisy vztahujícími se k jimi vykonávané práci a se způsobem obsluhy nových zařízení, d) provádět nebo zajišťovat předepsané periodické proškolování zaměstnanců v jejich působnosti v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany, e) vytvářet podmínky pro zabezpečení ochrany osobních údajů a kontrolovat dodržování jejich ochrany a při zjištění porušení povinnosti k ochraně osobních údajů přijímat opatření k odstranění nedostatků a zamezení jejich recidivy, f) uskutečňovat pravidelné porady s podřízenými zaměstnanci či úředníky minimálně jednou měsíčně, pořizovat z nich zápisy a ty bezprostředně poskytovat tajemníkovi, 12

13 g) jedenkrát ročně (do konce září) provést písemné hodnocení všech podřízených zaměstnanců či úředníků a na základě toho navrhovat tajemníkovi úpravy osobních příplatků nebo poskytnutí odměn, h) předložit tajemníkovi plán dovolených zaměstnanců a úředníků odboru pro příslušný kalendářní rok a to nejpozději do posledního dne měsíce března daného roku. ČLÁNEK 13 Pracovní doba a přestávky v práci 13.1 Pracovní doba Pracovní dobou je doba, v níž je úředník nebo zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a doba, v níž je úředník nebo zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele Rozvržení pracovní doby O rozvržení pracovní doby pro úředníky a zaměstnance města zařazené do úřadu rozhodl zaměstnavatel. ODBORY Rozvrh pracovní doby Den Pracovní doba Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Přestávka na jídlo a oddech Přestávka v práci na jídlo a oddech se poskytuje v základní pracovní době a to v časovém úseku od hodin do hodin v délce 30 minut. Přestávka v práci na jídlo a oddech se neposkytuje na začátku a konci pracovní doby a nezapočítává se do pracovní doby Překážky v práci na straně zaměstnance Překážky v práci na straně zaměstnance se posuzují jako výkon práce jen v rozsahu ve kterém zasáhly do pracovní doby. Toto se neuplatní v případě dočasné pracovní neschopnosti. 13

14 13.5 Úprava stanovené pracovní doby Zaměstnavatel může úředníkovi nebo zaměstnanci povolit ze závažných důvodů úpravu stanovené pracovní doby nebo zkrácení pracovní doby, nebrání-li tomu vážné provozní důvody a to na základě písemné žádosti. Individuální úpravu pracovní doby povoluje tajemník. Je-li sjednána s úředníkem nebo zaměstnancem kratší pracovní doba, přísluší mu plat, který odpovídá této kratší pracovní době Zajištění činnosti odborů Vedoucí odboru zajistí, aby v úřední dny byli na pracovišti úředníci připraveni podávat občanům alespoň základní informace týkající se všech agend zpracovávaných na odboru. Nemohou žadatele odmítnout s tím, že na odboru není úředník zodpovědný za příslušnou agendu. Vedoucí odboru zajistí, aby obsazení odboru bylo takové, aby byl výše uvedený požadavek splněn. Zároveň zajistí, aby telefony nepřítomného úředníka vyřizoval jeho kolega. ČLÁNEK 14 Práce přesčas a pracovní pohotovost 14.1 Práce přesčas Prací přesčas je práce konaná úředníkem nebo zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvrhu pracovních směn a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U úředníků nebo zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li úředník a zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovního volna, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost Nařízení práce přesčas Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popř. za podmínek uvedených v 91 ZP i na dny pracovního klidu. Práci přesčas nařizuje úředníkovi nebo zaměstnanci jeho přímý nadřízený nebo tajemník Rozsah práce přesčas Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno Plat nebo náhradní volno za práci přesčas Za hodinu práce přesčas přísluší úředníkovi a zaměstnanci plat podle 127 ZP pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Čerpání náhradního volna určuje přímý nadřízený úředníka nebo zaměstnance Pracovní pohotovost Pracovní pohotovost je doba, v níž je úředník nebo zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém s úředníkem nebo zaměstnancem, odlišném od pracoviště. 14

15 Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na úředníkovi a zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom s ním dohodne. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává Odměna za pracovní pohotovost Za dobu pracovní pohotovosti přísluší úředníkovi nebo zaměstnanci odměna ve výši 15 % průměrného výdělku ve všední den a 25% průměrného výdělku ve dnech pracovního klidu. ČLÁNEK 15 Dovolená na zotavenou 15.1 Výměra dovolené V souladu s 213 odst.2) ZP činí dovolená úředníků nebo zaměstnanců zaměstnavatele, kterým je územní samosprávný celek ( 109 odst.3 písm.b) ZP) 5 týdnů v kalendářním roce Čerpání dovolené Dobu čerpání dovolené určuje podle ustanovení 217 ZP zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené. Při sestavování rozvrhu čerpání dovolené zaměstnavatel přihlíží k tomu, aby nebyl narušen provoz městského úřadu a k oprávněným zájmům úředníků a zaměstnanců Rozvrhy čerpání dovolené Rozvrhy čerpání dovolených na jednotlivých odborech úřadu připraví vedoucí těchto odborů a předají tajemníkovi úřadu do konce března daného kalendářního roku. V rozvrhu čerpání dovolené určí úředníkovi nebo zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené do konce kalendářního roku. Jestliže zaměstnavateli brání v určení čerpání dovolené podle 218 odst.(1) překážky v práci na straně úředníka či zaměstnance uvedené v 217 odst.(4) ZP nebo naléhavé provozní důvody, je povinen určit dovolenou tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Neurčí-li zaměstnavatel dovolenou ani do 31.října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část následující pracovní den. V případě nevyčerpání této dovolené do konce příštího kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká Nevyčerpaná dovolená Jestliže úředník nebo zaměstnanec nemohl z důvodů uvedených v 217 odst.4) ZP nebo z naléhavých provozních důvodů vyčerpat dovolenou, která přesahuje 4 týdny ani do konce příštího kalendářního roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku Sledování čerpání dovolených Čerpání dovolených sleduje personalistka úřadu a průběžně informuje tajemníka. 15

16 15.3 Nástup dovolené Před nástupem na dovolenou vyplní úředník nebo zaměstnanec tiskopis dovolenka a předloží jej nejméně 3 dny před nástupem dovolené přímému nadřízenému nebo tajemníkovi ke schválení.dovolené vedoucích úředníků schvaluje tajemník. ČLÁNEK 16 Překážky v práci 16.1 Překážky v práci na straně zaměstnance Je-li překážka v práci úředníkovi nebo zaměstnanci předem známa, musí včas požádat svého přímého nadřízeného o poskytnutí pracovního volna. Jinak ho uvědomí o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného odkladu. Překážku v práci je úředník nebo zaměstnanec povinen prokázat. Pracovní neschopnost je úředník nebo zaměstnanec povinen neprodleně oznámit zaměstnavateli a doklad o pracovní neschopnosti doručit zaměstnavateli nejpozději do tří pracovních dnů od jeho vystavení. Obdobně při ošetřování nemocného člena rodiny, karanténě nebo při péči o dítě mladší 10 let. V případě, že úředník nebo zaměstnanec není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen splnit uvedené povinnosti, zajistí, aby tak učinila jím pověřená osoba Pracovní volno bez náhrady platu Zaměstnavatel může poskytnout úředníkům nebo zaměstnancům pracovní volno z důvodu osobních překážek v práci na straně zaměstnance, které nejsou uvedeny v ZP ani v okruhu a rozsahu jiných důležitých osobních překážek v práci v nařízení vlády č.590/2006 Sb. a to zejména k zařízení osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo pracovní dobu. V těchto případech se neposkytuje náhrada platu, ale zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje. O poskytnutí pracovního volna úředníkovi nebo zaměstnanci rozhodne jeho přímý nadřízený. Úředníkovi nebo zaměstnanci mohou být takto poskytnuty 2 dny pracovního volna v období 2 měsíců po sobě následujících Překážky v práci na straně zaměstnavatele Překážky v práci na straně zaměstnavatele se posuzují jako výkon práce, jestliže zasáhly do směny úředníka a zaměstnance a to za každý jednotlivý den v rozsahu průměrné délky směny. Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se úředníkovi nebo zaměstnanci plat nekrátí. 16

17 ČLÁNEK 17 Plat Za vykonanou práci přísluší úředníkovi a zaměstnanci plat. Plat určuje úředníkům a zaměstnancům tajemník podle zákoníku práce a nařízení vlády č.564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Plat se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Plat a náhrada platu je splatná ve výplatním termínu, kterým je 10.den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl nárok na plat. Připadne-li výplatní termín na den pracovního klidu, je splatný v nejbližším předchozím pracovním dni. Plat se vyplácí v pracovní době v pokladně úřadu. Na základě písemné žádosti úředníka nebo zaměstnance zaměstnavatel poukazuje plat na jeho účet vedený u peněžního ústavu v ČR. Při měsíčním vyúčtování platu je zaměstnavatel povinen vydat úředníkovi nebo zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a provedených srážkách. Na žádost úředníka nebo zaměstnance mu mzdová účetní předloží k nahlédnutí doklady, na základě kterých mu byl plat vypočten. Zjistí-li úředník nebo zaměstnanec, že mu byla vyplacena nesprávná výše platu, je povinen na tuto skutečnost upozornit mzdovou účetní. Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak pouze v případech, kdy tak stanoví ZP a Občanský zákoník. Zaměstnavatel může na zaměstnanci a úředníkovi požadovat neprávem vyplacené částky a to jen jestliže úředník nebo zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let jejich výplaty ( 331 ZP). ČLÁNEK 18 Pracovní cesty a cestovní náhrady 18.1 Pracovní cesta Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání úředníka nebo zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může úředníka nebo zaměstnance vyslat na služební cestu jen na základě dohody s ním. Vysílání úředníka a zaměstnance na pracovní cestu s ním musí být předem sjednáno Vysílání na pracovní cestu Úředníka nebo zaměstnance vysílá na pracovní cestu jeho přímý nadřízený v souladu s ustanoveními organizačního řádu. Určí před nástupem pracovní cesty její podmínky a to : 17

18 a) místo jejího nástupu, b) místo výkonu práce, c) dobu trvání pracovní cesty, d) způsob dopravy ( dopravní prostředek), e) konec cesty. Přímý nadřízený podepisuje na cestovním příkaze povolení cesty a schválení výsledku pracovní cesty. Výdajový příjmový doklad na cestovním příkaze schvaluje svým podpisem tajemník Poskytování cestovních náhrad Poskytování cestovních náhrad upravuje ZP Náhrada nutných vedlejších výdajů Zaměstnavatel poskytne úředníkovi a zaměstnanci náhradu nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s pracovní cestou a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže (např. parkovné, vstupné na výstavu, úschovné za zavazadla). Nemůže-li výši výdajů prokázat, poskytne mu zaměstnavatel náhradu odpovídající ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty. Zaměstnavatel při posuzování nutných vedlejších výdajů vždy sleduje souvislosti s pracovní cestou. O poskytnutí náhrady nutných vedlejších výdajů rozhoduje tajemník Prokázání příslušných výdajů Požaduje-li se pro poskytnutí cestovních náhrad prokázání příslušných výdajů a úředník nebo zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel poskytnout tuto náhradu v jím uznané výši, která odpovídá určeným podmínkám, pokud ZP nestanoví jinak ( 158 odst.3) a to na základě písemného prohlášení úředníka nebo zaměstnance např. o jejich ztrátě. O poskytnutí takto prokázaných cestovních náhrad na základě takto prokázaných příslušných výdajů rozhoduje tajemník Vyúčtování cestovních náhrad Jestliže se úředník nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak, je úředník nebo zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni skončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Úředník nebo zaměstnanec vrací zálohu v té měně, kterou byl vybaven. Cestovní příkaz s podpisy odpovědných zaměstnanců a se všemi příslušnými doklady předává úředník nebo zaměstnanec k vyúčtování personalistce úřadu. 18

19 ČLÁNEK 19 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 19.1 Povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví úředníků a zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Za plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídají vedoucí na jednotlivých stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Dokumentaci k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dokumentaci o provedených školeních vede personalistka úřadu. Bezpečnostní technik je oprávněn zakázat okamžitě takovou práci, kde hrozí bezprostřední nebezpečí poškození zdraví nebo vznik škody městu Nejdek. V případě využití výše uvedeného výjimečného opatření je bezpečnostní technik povinen neprodleně informovat tajemníka a podle povahy věci další vedoucí úředníky, kteří zajistí potřebná opatření. Zaměstnavatel organizuje 1x ročně prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a to vždy do běžícího kalendářního roku Povinnosti vedoucích úředníků v oblasti BOZP Vedoucí na jednotlivých stupních řízení jsou zejména povinni : a) nepřipustit, aby úředník nebo zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, b) informovat úředníky a zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena, c) zajistit seznámení úředníků a zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, d) sdělit úředníkům a zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům a úředníkům podrobit se těmto prohlídkám a vyšetřením, e) zajistit dodržování zákazu požívání alkoholu na pracovišti a pořádání oslav na pracovišti, f) zajistit dodržování zákazu kouření v prostorách úřadu, v pracovní době i mimo prostory úřadu Povinnosti úředníků a zaměstnanců v oblasti BOZP Úředníci a zaměstnanci jsou zejména povinni : a) dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy, b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením stanoveným zvláštními právními předpisy, c) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovišti ani v pracovní době mimo pracoviště, nekouřit na pracovištích a v pracovní době ani mimo pracoviště, d) oznamovat vedoucímu odboru nebo bezpečnostnímu technikovi zajišťujícímu agendu BOZP nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, 19

20 e) účastnit se všech forem druhů školení organizovaných na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, f) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí a pracovní úraz jiného úředníka a zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož je svědkem, spolupracovat při objasňování jeho příčin, g) podrobit se na pokyn tajemníka zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek ( 16 zákona č.379/2005 Sb.), h) absolvovat při nástupu do zaměstnání vstupní školení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vstupní školení požární ochrany, ze kterých je vyhotoven záznam, který předává personalistce k uložení do příslušného osobního spisu, vstupní školení provádí bezpečnostní technik, i) absolvovat periodická školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které zaměstnavatel pořádá 1x ročně, j) absolvovat 1x ročně periodická školení pro řidiče referentských vozidel, pokud je nebo své vlastní vozidlo jako řidič používá pro služební cesty,oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci a podle svých možností se účastnit na jejich odstraňování Evidence a hlášení pracovních úrazů Evidence pracovních úrazů je vedena bezpečnostním technikem v knize evidence pracovních úrazů. Evidenci v knize úrazů podléhají všechny pracovní úrazy i ty, které nezpůsobily pracovní neschopnost nebo u nichž je pracovní neschopnost kratší než 3 kalendářní dny. Zápis obsahuje datum a hodinu, kdy k úrazu došlo, jméno a příjmení zraněného, popis úrazového děje, místo, kde k úrazu došlo a druh poranění. Záznam o pracovním úrazu sepisuje přímý nadřízený zraněného ve spolupráci s bezpečnostním technikem a to nejdéle do 5 pracovních dnů od oznámení pracovního úrazu. Záznam o pracovním úrazu se sepisuje o všech pracovních úrazech, které mají za následek pracovní neschopnost delší jak 3 kalendářní dny a pracovních úrazech, které mají za následek smrt postiženého. ČLÁNEK 20 Péče o zaměstnance 20.1 Pracovní podmínky zaměstnanců Zaměstnavatel vytváří pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, zlepšuje vzhled a úpravu pracovišť, udržuje a zlepšuje zařízení pro zaměstnance, vytváří podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních, tělovýchovných potřeb a zájmů úředníků a zaměstnanců, zajišťuje pracovnělékařskou péči. Zaměstnavatel poskytuje úředníkům a zaměstnancům výhody a to především formou příspěvků ze sociálního fondu. 20

21 Zaměstnavatel zajišťuje bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které se obvykle nosí do zaměstnání a to tak, že si je úředník a zaměstnanec ukládá v šatních skříních v kancelářích Prohlubování kvalifikace Zaměstnavatel dbá o soustavné prohlubování kvalifikace úředníků a zaměstnanců k výkonu sjednané práce. Úředníkům zaměstnavatel zajišťuje prohlubování kvalifikace podle zákona o úřednících na základě vypracovaného plánu vzdělávání pro jednotlivé úředníky. Účast na školení nebo jiných formách přípravy studia za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší úředníkovi a zaměstnanci plat Zvyšování kvalifikace a kvalifikační dohoda Zaměstnavatel umožní úředníkovi a zaměstnanci zvyšování kvalifikace formou studia, vzdělávání, školení nebo jinou formou přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jen bude-li to v souladu s jeho potřebami. Zaměstnavatel pak úředníkovi nebo zaměstnanci poskytne pracovní volno s náhradou platu podle 232 ZP. Zaměstnavatel může uzavřít s úředníkem nebo zaměstnancem kvalifikační dohodu podle 234 ZP. O umožnění zvyšování kvalifikace rozhodne tajemník Stravování Zaměstnavatel umožňuje úředníkům a zaměstnancům stravování. Stravování zajišťuje ve školní jídelně, v době uzavření školní jídelny poskytuje zaměstnavatel stravenky. Zaměstnavatel poskytuje příspěvek na toto stravování. ČLÁNEK 21 Náhrada škody a odpovědnost za škodu Předcházení škodám a odpovědnost za škodu upravují 248 až 274 ZP. Zaměstnavatel soustavně kontroluje, zda úředníci a zaměstnanci plní své úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám Odpovědnost zaměstnance za škodu Úředník a zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu podle ustanovení a to takto: a) obecná odpovědnost b) odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody c) odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách : - Zaměstnavatel uzavírá s úředníky nebo zaměstnanci písemně dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených úředníkovi nebo zaměstnanci k vyúčtování.za ty se považují hotovost, ceniny, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu a s nimiž má úředník nebo zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny 21

22 d) odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů : - Úředník a zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěří na písemné potvrzení. Tyto předměty, jejichž cena převyšuje Kč, mohou být úředníkovi nebo zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů Rozsah náhrady škody Výši požadované náhrady škody určuje tajemník na základě doporučení Škodní a likvidační komise Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Zaměstnavatel odpovídá úředníkovi nebo zaměstnanci za škodu, která mu vznikla : a) při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům, b) při pracovních úrazech a nemocech z povolání, c) na odložených věcech, d) při odvracení škody hrozící zaměstnavateli. Zaměstnavatel neodpovídá úředníkovi a zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez souhlasu zaměstnavatele. Rovněž neodpovídá za škodu, která vznikne na nářadí a předmětech úředníka a zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu Náhrada škody Úředník nebo zaměstnanec, který utrpěl škodu, oznámí bez zbytečného odkladu písemně škodu vedoucímu odboru, při škodě na odložených věcech nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. V oznámení především uvede, jak ke škodě došlo a podle povahy věci další důležité skutečnosti k posouzení školního případu. Vedoucí odboru podle potřeby oznámení doplní, případně potvrdí skutečnosti v něm uvedené a předá je tajemníkovi k rozhodnutí o dalším postupu. ČLÁNEK 22 Stížnosti a podněty zaměstnanců 22.1 Stížnosti a podněty Stížnosti, oznámení a podněty, které se týkají pracovněprávních vztahů, kdy se úředník nebo zaměstnanec cítí zkrácen na svých právech, předávají úředníci a zaměstnanci svému přímému nadřízenému, popř.tajemníkovi. ČLÁNEK 23 Závěrečná ustanovení 23.1 Pracovní řád Městského úřadu Nejdek, jeho změny a doplňky vydává tajemník úřadu. 22