Fiskální politika. předpoklady fiskální politiky: limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a

Transkript

1 předpoklady fiskální politiky: Fiskální politika makroekonomickou rovnováhu je nutné a možné korigovat existují nástroje vláda umí nástroje správně používat limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a okamžikem poznání rozhodovací čas potřebný ke schválení navržených opatření vládou a parlamentem zaváděcí (implementační) čas potřebný k uvedení daných opatření v život účinnostní

2 Typy fiskální politiky fiskální expanze zvyšování vládních výdajů, snižování daní nebo kombinace obou KDY? fiskální restrikce stát snižuje vládní výdaje, zvyšuje daně KDY? účinnost fiskální politiky - MULTIPLIKÁTORY multiplikátor vládních výdajů daňový demultiplikátor multiplikátor vládních výdajů, existuje-li sazba důchodové daně (t = sazba důchodových daní) fiskální politika v modelech AS-AD, IS-LM

3 kritika fiskální politiky: Hodnocení fiskální politiky klasická a neoklasická ekonomie - státní zásahy NE, stabilitu zajistí trh efekt vytěsňování (crowding out effect) - při FE růst poptávky po penězích růst úrokových sazeb, soukromých investic AD objemově beze změny, mění se struktura monetaristé - monetární politika výhodnější nástroj, expanzivní fiskální politika vede k inflaci

4 Fiskální politika FP od 30. let 20. století v důsledku hospodářské krize (New Deal, výdajové programy hodnocení efektivnosti) využití po 2. sv. válce (fiskální expanze) 50 a 60. léta - úspěchy fiskální politiky (růst ekonomiky, vysoká zaměstnanost, nízká inflace) 70. léta - neúspěšnost fiskální politiky při pokusech o obnovu stability (stagflace) důraz na MP 80. léta - ekonomie strany nabídky a racionální očekávání konec 20. století - mix fiskální a monetární politiky stabilizační opatření (šrotovné, finanční podpora finančním institucím ) růst problému morální hazard!

5 Problémy fiskální nerovnováhy A.Smith vládní půjčky zbavují ekonomiku zdrojů, které mohou být využity produktivněji D.Ricardo vládní dluh je jedna z největších pohrom, která může daný národ postihnout Rašín - prosazoval zásadu šetrnosti, vyrovnaný státní rozpočet keynesiánská teorie ospravedlnění deficitu POUZE v určitých fázích hospodářského cyklu současnost deficity vyvolány růstem veřejných výdajů, propadem příjmů Maastrichtská fiskální kritéria kritéria udržitelnosti veřejných financí deficit vládního sektoru - poměr schodku k HDP nižší nebo 3 % HDP hrubý vládní dluh - poměr dluhu k HDP nižší než nebo 60 % HDP Problém: jsou to vhodná kritéria? Není lepší používat ukazatel fiscal gap?

6 Vývoj salda (v % HDP) Belgium -2,2-0,9-0,6 0 0,4 CR -3,6-4,8-3,6-3,6-5,6 Denmark -0,6 0 1,3 2,3 1,5 Germany -2,8-2,3-1,6 1,1-3,1 Ireland 1,1 2,4 2,7 4,7 0,9 Greece -3,7-4,5 Spain ,2-0,9-0,5 France -3,3-2,6-1,8-1,5-1,5 Italy -2,7-2,7-1,9-0,8-3,1 Hungary ,5-3 -4,1 Netherland -1,2-0,9 0,4 2-0,2 Austria -1,8-2,4-2,3-1,7 0 Poland -4,6-4,3-2,3-3 -5,3 Portugal -3,4-3,5-2,7-2,9-4,3 Slovakia -6,3-5,3-7,4-12,3-6,5 Finland -1,4 1,6 1,7 6,9 5,1 Sweden -1,5 0,7 0,9 3,6 1,5 UK -2,2-0,1 0,9 3,6 0,5 Norway : : : : 13,5 Turkey : : : : -33

7

8 Norsko a problém tzv. holandské nemoci Trendu už si všimli i norští politici a velcí zaměstnavatelé. Daří se nám tak dobře, že přesouváme průmysl a pracovní místa do zahraničí a netrápí nás to, protože se máme tak dobře ale jen se obelháváme, řekl deníku Financial Times norský ministr dopravy a místopředseda strany Progress Ketil Solvik-Olsen. Podle něj zemi hrozí takzvaná holandská nemoc. Země, která objeví rozsáhlé přírodní bohatství, čelí vysoké poptávce po této surovině a růstu své měny, což poškozuje konkurenceschopnost jejích vývozců v jiných odvětvích. Až Norsku dojde ropa, ekonomika se prudce propadne, protože přijde o svůj jediný pilíř. Je to skoro nevyhnutelné, když jsou věci tak dobře po tak dlouhou dobu, myslí si šéfa svazu zaměstnavatelů NHO Kristin Skogen Lund. Moje děti, kterým je 14 a 11 let, nepoznaly nic jiného než blahobyt. Samozřejmě nás to ovlivňuje, dodala. Výnosy z ropy Norsko ukládá do státního fondu ve prospěch budoucích generací, který má nyní hodnotu přes 16 bilionů korun. Snaží se tak co nejvíce oddělit zbytek ekonomiky od vlivu ropného bohatství. Ekonomové ale upozorňují, že navzdory této snaze hospodářství velmi citlivě reaguje na pohyb cen ropy.

9 Brazílii hrozí "holandská nemoc" Brazílie čelí několika problémům. Jedním z nich je riziko takzvané holandské nemoci. Jde o fenomén, kdy se ekonomika spoléhá na růst cen komodit v celé své hospodářské politice a v mezinárodním obchodě. Ostatní exportní odvětví kvůli nadhodnocené měně ztrácejí konkurenceschopnost, protože nedokáží čelit levným dovozům. Důsledkem je úbytek pracovních příležitostí. Dokud zůstane real nadhodnocený, závislost Brazílie na komoditách se bude prohlubovat. Ve střednědobém výhledu by měl ovšem působit pozitivně pokles reálných úrokových sazeb a realu.

10 Klasifikace rozpočtových deficitů a) dle záměrů vlády aktivní deficit: fiskální expanze, vládní populismus pasivní deficit: recese, války, živelné katastrofy, úroky z veřejného dluhu, inflace (cyklický důsledek průběhu hospodářského cyklu) b) dle způsobu výpočtu celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu primární deficit c) dle vzniku

11 Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů ČR

12 Vývoj salda hospodaření státního rozpočtu v čtvrtletí let (v mil. Kč)

13 Deficit v ČR predikce MF 2012, 2013

14 Problematika veřejného dluhu suma finančních pohledávek suma finančních závazků 1) kumulací deficitů Vznik: 2) převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty problém morálního hazardu

15 Klasifikace dluhu 1) dle výpočtu hrubý dluh čistý dluh 2) dle měny vnitřní vnější 3) dle doby splatnosti 4) dle povinnosti fakultativní obligatorní 5) dle obchodovatelnosti obchodovatelný neobchodovatelný

16 Public debt in % GDP

17

18 Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy + tempo růstu HDP, úroková sazba D1 HDP 1 Do HDP o R o PD HDP 1 M HDP 1 R o 1 1 r q

19 Řešení dluhu PROČ? aktivní řešení vědomé, záměrné řešení vlády (mimořádná odvodová povinnost, krácení výdajových položek, politickoadministrativní řešení odmítnutí dluhu, monetární řešení centrální banka záměrně vyvolá inflaci výsledek = snížení reálné hodnoty dluhu ČR 1953, restrukturalizace dluhu - změna splátkového kalendáře např. Argentina 2002, Řecko odpis, spálení seznamu věřitelů Janov 14.století) pasivní řešení působení faktorů, které nezávisí na vůli vlády (q, prominutí dluhu - SB a MMF program pro odpuštění dluhů vysoce zadluženým rozvojovým zemím, program byl neúčinný - 41 státům odepsáno v letech 1989 a mld. dolarů dluhů, stejné země za shodné období obdržely půjčky ve výši 41 miliard dolarů, dary, inflace snižuje reálnou hodnotu závazků vlády)

20 Důsledky existence dluhu a) rozpočtové důsledky dopad na saldo rozpočtů růst úroků růst mandatorních výdajů problém investic b) důsledky finanční souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu - absorbce vládních dluhopisů na trhu - vytěsňování soukromých investic c) sociální souvisí se vznikem morálního hazardu

21 Dluh Japonsko

22 rok %

23

24

25 Vývoj veřejného dluhu v USA Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2010

26 Vývoj veřejného dluhu v USA Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2010

27 Dluh USA dle prezidentů

28 Držitelé veřejného dluhu USA 2011

29 a/publish/mfh.txt 1) Bahamas, Bermuda, Cayman Islands, Netherlands Antilles and Panama 2) Ecuador, Venezuela, Indonesia, Bahrain, Iran, Iraq, Kuwait, Oman, Qatar, Saudi Arabia, UAE, Algeria, Gabon,Libya, and Nigeria

30 Dary na splácení veřejného dluhu USA Zdroj: Gift Contributions to Reduce Debt Held by the Public.

31 Vývoj veřejného dluhu v zemích PIIGS (v % HDP) Zdroj: eu/portal/page/portal/statistics/search_database

32 Dluh v ČR vznik ( z deficitu, převzetím závazků) složení státní dluh, dluh ÚSC, SZ faktory ovlivňující dluh

33

34 Vývoj dluhu v ČR (v % HDP) 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% veřejný dluh/hdp státní dluh/hdp

35 Dary na splácení dluhu ČR Na stránkách MF je účet dluhové služby a kdokoli tam může přispět jakoukoli částkou. č.ú u ČNB bankovní kód Do zprávy pro příjemce napište: dar na snížení státního dluhu ČR. Do rezervního fondu ministerstva financí převádějí občané peníze jako dar na snížení státního dluhu ČR od listopadu V letech byly přijaty dary občanů na umoření státního dluhu ve výši celkem korun (celkem 57 darů ). Nadační fond prezidenta republiky na splácení státního dluhu akce s výtěžkem ,- Kč stav účtu ke dni ,72 Kč

36 Vývoj státního dluhu po vzniku ČR I. období - stagnace a konsolidace emisní činnosti ( ) převzetí závazků v poměru počtu obyvatelstva, tj. 2/3 závazků řízení dluhové služby - splacení přímých úvěrů ČNB i obchodních bank - důraz na vydávání SPP (kryly 2/3 státního dluhu) 4 emise střídavě, splatnost 2 a 5 let, každá v objemu 5 mld. Kč

37 II. období - nová emisní strategie ( ) rostoucí výpůjční požadavky vlády emise se splatností 3, 5, 7,10 let,od roku let, objem emise min mld. Kč, od června roku Stálá komise pro řízení státního dluhu úkol : koordinovat fiskální politiku a politiku řízení státního dluhu s měnovou politikou

38 III. období - aktivní řízení státního dluhu. od 1. října oddělení Řízení státního dluhu od r praktické řízení cíl: zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů dluhové služby ve střednědobém a dlouhodobém horizontu při uvážlivém stupni rizika Základní střednědobé cíle: podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu - nízký počet emisí, růst objemů emisí stabilizace refinančního rizika = snižování podílu krátkodobého dluhu diverzifikace - institucionální (dle typu držitele) a geografická

39

40 Ukazatel dluhové služby = (dluhová služba / dluhová základna) x 100 Číslo řádku Název položky Odkaz na rozpočtovou skladbu 1 daňové příjmy (po třída 1 konsolidaci) 2 nedaňové příjmy (po třída 2 konsolidaci) 3 přijaté dotace finanční vztah položka dluhová základna ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 5 úroky položka splátky jistin a dluhopisů položky 8xx2 a 8xx4 7 splátky leasingu položka dluhová služba ř. 5 + ř. 6 + ř. 7 9 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY ř. 8 děleno ř. 4