Fiskální teorie a politika LS 2016

Transkript

1 Fiskální teorie a politika LS 2016

2 Principy hospodářské politiky principy: 1) Tinbergenův princip (1956) - k dosažení n nezávislých cílů potřebujeme n nezávislých nástrojů Tinberegen Jan Nobelova cena za ekonomii ) problém přiřazení - Mundell princip (1962) - (tradiční přiřazení fiskálních nástrojů růstovým cílům a monetárních nástrojů cílům protiinflačním ) Mundell Robert - NC ) Meadeho princip zodpovědnosti (1970?) - za každý makroekonomický cíl je zodpovědná jediná státní instituce Meade James NC 1977

3 Rozpočtová a fiskální politika odlišnosti: cíl RP - zlaté pravidlo vyrovnaného rozpočtu cíl FP - makroekonomická výkonnost - růst a nezaměstnanost kompetentní subjekty nástroje

4 Fiskální politika předpoklady fiskální politiky: makroekonomickou rovnováhu je nutné a možné korigovat existují nástroje vláda umí nástroje správně používat limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a okamžikem poznání rozhodovací čas potřebný ke schválení navržených opatření vládou a parlamentem zaváděcí (implementační) čas potřebný k uvedení daných opatření v život účinnostní

5 Fiskální politika FP od 30. let 20. století v důsledku hospodářské krize (New Deal, výdajové programy hodnocení efektivnosti) využití po 2. sv. válce (fiskální expanze) 50 a 60. léta - úspěchy fiskální politiky (růst ekonomiky, vysoká zaměstnanost, nízká inflace) 70. léta - neúspěšnost fiskální politiky při pokusech o obnovu stability (stagflace) důraz na MP 80. léta - ekonomie strany nabídky a racionální očekávání konec 20. století - mix fiskální a monetární politiky stabilizační opatření (šrotovné, finanční podpora finančním institucím ) růst problému morální hazard!

6 Nástroje fiskální politika diskreční : jednorázová nebo krátkodobá opatření, která upřesňují, upravují nebo doplňují funkci vestavěných stabilizátorů (např. stanovení výše podpory v nezaměstnanosti) výdajové x příjmové vestavěné stabilizátory : působí dlouhodobě a automaticky jako stabilizující prvky

7 Typy fiskální politiky fiskální expanze zvyšování vládních výdajů, snižování daní nebo kombinace obou KDY? fiskální restrikce stát snižuje vládní výdaje, zvyšuje daně KDY? účinnost fiskální politiky - MULTIPLIKÁTORY multiplikátor vládních výdajů daňový multiplikátor multiplikátor vládních výdajů, existuje-li sazba důchodové daně (t = sazba důchodových daní) fiskální politika v modelech AS-AD, IS-LM

8 Hodnocení fiskální politiky kritika fiskální politiky: klasická a neoklasická ekonomie - státní zásahy NE, stabilitu zajistí trh efekt vytěsňování (crowding out effect) - při FE růst poptávky po penězích růst úrokových sazeb, soukromých investic AD objemově beze změny, mění se struktura monetaristé - monetární politika výhodnější nástroj, expanzivní fiskální politika vede k inflaci

9 Problémy fiskální nerovnováhy A.Smith vládní půjčky zbavují ekonomiku zdrojů, které mohou být využity produktivněji D.Ricardo vládní dluh je jedna z největších pohrom, která může daný národ postihnout Rašín - prosazoval zásadu šetrnosti, vyrovnaný státní rozpočet keynesiánská teorie ospravedlnění deficitu POUZE v určitých fázích hospodářského cyklu současnost deficity vyvolány růstem veřejných výdajů, propadem příjmů Maastrichtská fiskální kritéria kritéria udržitelnosti veřejných financí Problém: jsou to vhodná kritéria? Není lepší používat ukazatel fiscal gap?

10 Vývoj salda (v % HDP) Belgium -2,2-0,9-0,6 0 0,4 CR -3,6-4,8-3,6-3,6-5,6 Denmark -0,6 0 1,3 2,3 1,5 Germany -2,8-2,3-1,6 1,1-3,1 Ireland 1,1 2,4 2,7 4,7 0,9 Greece -3,7-4,5 Spain ,2-0,9-0,5 France -3,3-2,6-1,8-1,5-1,5 Italy -2,7-2,7-1,9-0,8-3,1 Hungary ,5-3 -4,1 Netherland -1,2-0,9 0,4 2-0,2 Austria -1,8-2,4-2,3-1,7 0 Poland -4,6-4,3-2,3-3 -5,3 Portugal -3,4-3,5-2,7-2,9-4,3 Slovakia -6,3-5,3-7,4-12,3-6,5 Finland -1,4 1,6 1,7 6,9 5,1 Sweden -1,5 0,7 0,9 3,6 1,5 UK -2,2-0,1 0,9 3,6 0,5 Norway : : : : 13,5 Turkey : : : : -33

11

12 Norsko a problém tzv. holandské nemoci HOLANDSKO - objev rozsáhlých nalezišť plynu r.1970 vyvolal příliv peněz, který tlačil na růst hodnoty holandské měny, což se projevilo v problémech exportních odvětví holandské ekonomiky Daří se nám tak dobře (NORSKU), že přesouváme průmysl a pracovní místa do zahraničí a netrápí nás to, protože se máme tak dobře ale jen se obelháváme, řekl norský ministr dopravy a místopředseda strany Progress Ketil Solvik-Olsen Norsku hrozí holandská nemoc - země, která objeví rozsáhlé přírodní bohatství, čelí vysoké poptávce po surovině a růstu své měny (zhodnocení měny), což snižuje konkurenceschopnost vývozců v jiných odvětvích. Až Norsku dojde ropa, ekonomika se prudce propadne, protože přijde o svůj jediný pilíř. Výnosy z ropy Norsko ukládá do státního fondu ve prospěch budoucích generací, který má nyní hodnotu přes 16 bilionů korun. Snaží se oddělit zbytek ekonomiky od vlivu ropného bohatství.

13 Norsko a problém tzv. holandské nemoci Trendu už si všimli i norští politici a velcí zaměstnavatelé. Daří se nám tak dobře, že přesouváme průmysl a pracovní místa do zahraničí a netrápí nás to, protože se máme tak dobře ale jen se obelháváme, řekl deníku Financial Times norský ministr dopravy a místopředseda strany Progress Ketil Solvik-Olsen. Podle něj zemi hrozí takzvaná holandská nemoc. Země, která objeví rozsáhlé přírodní bohatství, čelí vysoké poptávce po této surovině a růstu své měny, což poškozuje konkurenceschopnost jejích vývozců v jiných odvětvích. Až Norsku dojde ropa, ekonomika se prudce propadne, protože přijde o svůj jediný pilíř. Je to skoro nevyhnutelné, když jsou věci tak dobře po tak dlouhou dobu, myslí si šéfa svazu zaměstnavatelů NHO Kristin Skogen Lund. Moje děti, kterým je 14 a 11 let, nepoznaly nic jiného než blahobyt. Samozřejmě nás to ovlivňuje, dodala. Výnosy z ropy Norsko ukládá do státního fondu ve prospěch budoucích generací, který má nyní hodnotu přes 16 bilionů korun. Snaží se tak co nejvíce oddělit zbytek ekonomiky od vlivu ropného bohatství. Ekonomové ale upozorňují, že navzdory této snaze hospodářství velmi citlivě reaguje na pohyb cen ropy.

14 Klasifikace rozpočtových deficitů a) dle záměrů vlády aktivní deficit: fiskální expanze, vládní populismus pasivní deficit: recese, války, živelné katastrofy, úroky z veřejného dluhu, inflace (cyklický důsledek průběhu hospodářského cyklu) b) dle způsobu výpočtu celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu primární deficit c) dle vzniku ŘEŠENÍ DŮSLEDKY

15 Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů ČR

16 Problematika veřejného dluhu suma finančních pohledávek suma finančních závazků Vznik: 1) kumulací deficitů 2) převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty problém morálního hazardu F0

17 Saldo a veřejný dluh EU

18

19 Dluhová kvóta vybrané země

20 Public debt in % GDP

21 Klasifikace dluhu 1) dle výpočtu hrubý dluh čistý dluh 2) dle měny vnitřní vnější 3) dle doby splatnosti 4) dle povinnosti fakultativní obligatorní 5) dle obchodovatelnosti obchodovatelný neobchodovatelný

22 Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy + tempo růstu HDP, úroková sazba D1 HDP 1 Do HDP o R o PD HDP 1 M HDP 1 R o 1 1 r q

23 Řešení dluhu PROČ? aktivní řešení vědomé, záměrné řešení vlády (mimořádná odvodová povinnost, krácení výdajových položek, politicko-administrativní řešení odmítnutí dluhu, monetární řešení centrální banka záměrně vyvolá inflaci výsledek = snížení reálné hodnoty dluhu ČR 1953, restrukturalizace dluhu - změna splátkového kalendáře např. Argentina 2002, Řecko odpis, spálení seznamu věřitelů Janov 14.století) pasivní řešení působení faktorů, které nezávisí na vůli vlády (q, prominutí dluhu - SB a MMF program pro odpuštění dluhů vysoce zadluženým rozvojovým zemím, program byl neúčinný - 41 státům odepsáno v letech 1989 a mld. dolarů dluhů, stejné země za shodné období obdržely půjčky ve výši 41 miliard dolarů, dary, inflace snižuje reálnou hodnotu závazků vlády)

24 Důsledky existence dluhu a) rozpočtové důsledky dopad na saldo rozpočtů růst úroků růst mandatorních výdajů problém investic b) důsledky finanční souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu - absorbce vládních dluhopisů na trhu - vytěsňování soukromých investic c) sociální souvisí se vznikem morálního hazardu F0

25 Dluh v ČR vznik ( z deficitu, převzetím závazků) složení státní dluh, dluh ÚSC, SZ faktory ovlivňující dluh

26 Vývoj veřejného dluhu v ČR

27 Vývoj dluhu v ČR

28 Pro strukturu dluhu ČR je výrazná 1) internalizace 2) externalizace první emise eurodluhopisů ve výši 1,5 mld EUR 3) securitizace růst obchodovatelného dluhu 4) růst relativní váhy střednědobých a dlouhodobých dluhopisů (SDD) na úkor SPP 5) spořicí dluhopisy

29 Struktura státního dluhu dle měny 100% 80% 60% 40% 20% 0% Domácí dluh Zahraniční dluh

30 Struktura státního dluhu dle splatnosti 100% 80% 60% 40% 20% 0% SPP Spořicí státní dluhopisy SD A DD Ostatní zdroje

31 dluh na 1osobu / průměrná mzda = kolik měsíců by osoba s průměrnou mzdou pracovala na úhradu dlužné částky výše dluhu na jednoho obyvatele počet měsíců odpracovaných k úhradě "dluhu"(průměrná mzda)

32 Dary na splácení dluhu ČR Na stránkách MF je účet dluhové služby a kdokoli tam může přispět jakoukoli částkou. č.ú u ČNB bankovní kód Do zprávy pro příjemce napište: dar na snížení státního dluhu ČR. V letech byly přijaty dary občanů na umoření státního dluhu ve výši celkem korun (celkem 57 darů ). Nadační fond prezidenta republiky na splácení státního dluhu - stav k ,88 Kč účet /6000 PPF banka a.s. Stav účtu ke dni ,38 Kč

33 Vývoj státního dluhu po vzniku ČR I. období - stagnace a konsolidace emisní činnosti ( ) převzetí závazků v poměru počtu obyvatelstva, tj. 2/3 závazků řízení dluhové služby - splacení přímých úvěrů ČNB i obchodních bank - důraz na vydávání SPP (kryly 2/3 státního dluhu) 4 emise střídavě, splatnost 2 a 5 let, každá v objemu 5 mld. Kč

34 II. období - nová emisní strategie ( ) rostoucí výpůjční požadavky vlády emise se splatností 3, 5, 7,10 let, od roku let, objem emise min mld. Kč, od června roku Stálá komise pro řízení státního dluhu úkol : koordinovat fiskální politiku a politiku řízení státního dluhu s měnovou politikou

35 III. období - aktivní řízení státního dluhu. od 1. října oddělení Řízení státního dluhu od r praktické řízení cíl: zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů dluhové služby ve střednědobém a dlouhodobém horizontu při uvážlivém stupni rizika Základní střednědobé cíle: podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu - nízký počet emisí, růst objemů emisí stabilizace refinančního rizika = snižování podílu krátkodobého dluhu diverzifikace - institucionální (dle typu držitele) a geografická

36 Dluh Japonsko

37 rok %

38

39 Vývoj veřejného dluhu v USA Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2010