6.1. ZÁKLADY REGULACE ELEKTRICKÝCH POHONŮ
|
|
- Jiří Malý
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 6.1. ZÁKLADY REGULACE ELEKTRICKÝCH POHONŮ Na obr je schéma regulačního obvodu, skládajícího se z těchto hlavních bloků: Obr Princip regulačního obvodu S AČ MČ REG regulovaná soustava akční člen měřicí člen regulátor Rozlišujeme tyto signály: w(t) v (t) e(t) y(t) z(t) žádaná hodnota regulované veličiny skutečná hodnota regulované veličiny regulační odchylka (regulované veličiny) akční zásah poruchová veličina Veličina, která je regulátorem udržovaná v předepsaných podmínkách, se nazývá regulovaná veličina. Hlavní regulovanou veličinou v elektrických pohonech je moment (trakční pohony), otáčivá rychlost (nejčastěji), nebo poloha (servopohony). Dalšími regulovanými veličinami může být proud, magnetický tok ve stroji, spínací kmitočet střídače a další. Zařízení, které má být regulováno, nazýváme regulovanou soustavou S. V elektrickém pohonu je to elektrický stroj včetně poháněného mechanizmu. Regulační obvod vždy obsahuje zpětnou vazbu s měřicím členem. Podstatou regulace je porovnávání skutečné hodnoty (regulované veličiny) s hodnotou žádanou. Jejich rozdíl vstupuje jako regulační odchylka do regulátoru, kde je z ní na základě algoritmu vloženého do regulátoru, generován řídicí signál vstupující do akčního členu. Ten je ve struktuře moderního regulovaného pohonu tvořen výkonovým polovodičovým měničem. Akční zásah tvoří změna napětí, proudu, kmitočtu apod. Na obr je zjednodušeně označen vliv poruchového signálu. Ve skutečnosti může působit v kterémkoliv místě regulačního obvodu. Většinou se nejedná o poruchu v pravém slova smyslu, ale o normální stav regulované soustavy (změna zatěžovacího momentu, napájecího napětí a dalších technologických veličin). Dobře navržený regulační obvod musí splňovat řadu podmínek. Kromě spolehlivosti celého systému jsou základními požadavky stabilita, optimální seřízení, minimální trvalá regulační odchylka, minimální přechodná regulační odchylka a minimální doba regulačního pochodu. Obvod automatického řízení je stabilní, když se regulovaná veličina, byla-li vyvedena změnou kterékoliv veličiny ze své rovnovážné polohy, ustálí na stejné nebo nové rovnovážné
2 poloze. Za stabilní považujeme i obvod, kde regulovaná veličina periodicky kmitá kolem rovnovážné polohy, pokud maximální odchylka od rovnovážné polohy nepřestoupí povolenou chybu. V nestabilním obvodu se regulovaná veličina mění po změně rovnovážného stavu až ke své krajní poloze, případně kmitá s větší amplitudou, než je povolená chyba. Stabilita je nutnou podmínkou pro správnou funkci regulačního obvodu. Přesnost regulace je dána chybou, s jakou systém udržuje regulovanou veličinu v předepsaných mezích. Nejčastěji se udává v procentech ustálené hodnoty. Při regulaci na konstantní hodnotu mluvíme o statické přesnosti. Dynamická přesnost je určena odchylkou, s jakou regulovaná veličina sleduje měnící se řídicí veličinu. U elektrických pohonů přesnost regulace nejčastěji udáváme pro definovanou změnu zatěžovacího momentu, například v rozsahu 0 až 100% jmenovité hodnoty. Kvalita regulačního pochodu je charakterizována průběhem přechodného děje regulované veličiny (přechodovou charakteristikou) při skokové změně vstupní veličiny obvodu. Tvar přechodové charakteristiky může být monotónní, nebo s překmitem a následnými tlumenými kmity. Z charakteristiky určujeme dobu regulace podle smluvených kritérií. Podle dalších podmínek posuzujeme optimálnost návrhu a nastavení regulátoru. Obr Přechodová charakteristika
3 6.2. Mikropočítačové řízení elektrických pohonů Praktický návrh řídicích algoritmů pro elektrický pohon vyžaduje k testování chování pohonu vhodný laboratorní systém. Takový systém je na katedře Výkonové elektroniky a elektrických pohonů využíván a díky jeho modulární koncepci je umožněna jeho jednoduchá konfigurace. V této kapitole jsou stručně popsány jednotlivé komponenty včetně jejich parametrů. Výkonová část regulovaného pohonu zahrnuje elektromotor, měnič a pracovní mechanismus. Dalšími bloky jsou blok řídicího systému pohonu - zahrnující prvky pro řízení (řídicí systém, čidla, převodníky ) a blok nadřazeného řídicího systému. Výkonová část Řídicí systém pohonu Nadřazený řídicí systém Obr Struktura laboratorního systému. Měnič Motor Pracovní mechanismus i a, i b, Ud ε, ω Obr Blokové schéma výkonové části elektrického pohonu. V dalším textu bude prezentován příklad mikropočítačového řízení se signálovým procesorem (firmy Texas Instuments) střídavého pohonu s asynchronním motorem napájeným z nepřímého měniče kmitočtu s napěťovým střídačem. Motor Třífázový indukční motor typu P112M04 (výrobce MEZ Frenštát) o výkonu 2,7kW s kroužkovým rotorem (spojeným nakrátko). Motor je vybaven inkrementálním snímačem otáček IRC 120/1024 se dvěma fázově posunutými výstupy, které umožňují rozlišit až 4096 kroků na otáčku. Pracovní mechanismus Pracovní mechanismus představuje stejnosměrný motor s cizím buzením typu MB 112S, jmenovitého výkonu 1,6 kw, který je s motorem spojen prostřednictvím čepové spojky. Ten dovoluje s pomocí regulace proudu kotvy v určitém rozsahu nastavovat zatěžovací moment. Měnič frekvence Pro napájení motoru byl realizován prototyp nepřímého měniče frekvence s diodovým usměrňovačem a s napěťovým střídačem viz obr Na vstupu byl použit usměrňovací modul 60 MT 120 KB od firmy IRF. Stejnosměrný meziobvod je tvořen dvěma sériově spojenými kondenzátory 2,2 mf/400v od firmy Siemens-
4 Matsushita. Napětí meziobvodu je regulováno regulačním transformátorem, který napájí vstupní usměrňovač měniče. Jako výkonové spínače jsou použity tři bezpotenciálové moduly s IGBT tranzistory. V každém modulu jsou dva sériově spojeny IGBT tranzistory s antiparalelními diodami. Základní parametry tranzistoru shrnuje tabulka Typ IGBT modulu BSM 50 GB 120 DN2, EUPEC 1200 V U CEmax I C 50 A ton 100 ns toff 450 ns Tab Parametry výkonových tranzistorů měniče frekvence. Pro buzení IGBT tranzistorů byl použit budící modul SCALE 6SD106EI od firmy CONCEPT. Každý modul IGBT je řízen budičem zabezpečujícím několik funkcí: galvanické oddělení, spínání tranzistorů a ochranu tranzistorů hlídáním napětí v sepnutém stavu. Napětí v sepnutém stavu je u IGBT přímo úměrné kolektorovému proudu a tímto je tedy zajištěna funkce proudové ochrany. V měniči jsou snímány proudy ve dvou fázích, třetí proud se počítá v mikropočítačovém řídicím systému. Dále je snímáno napětí stejnosměrného meziobvodu. Snímače proudu a napětí jsou od firmy LEM SA s proudovým výstupem, pracují na principu Hallovy sondy se zpětnovazební kompenzací. Výstupy z čidel jsou galvanicky oddělené a je možné přímé připojení na A/D převodníky řídicího systému. + VT1 VT3 VT5 U d VT4 VD1 VT6 VD3 VT2 VD5 a b c VD4 VD6 VD2 Obr Schéma nepřímého měniče frekvence s napěťovým meziobvodem Řídicí mikropočítačový systém Řídicí mikropočítačový systém, jehož blokové schéma znázorňuje obr , je tvořen mikropočítačem, vstupními kartami, které zajišťují převod signálů měřicích čidel na digitální data a výstupními kartami sloužící k ovládání měniče a k výstupu kontrolních analogových
5 veličin. Tyto karty jsou spolu s mikropočítačem spojeny systémovou sběrnicí. Karta procesorového modulu provádí zpracování dat a realizuje požadovaný řídicí algoritmus. Navíc zajišťuje komunikaci s nadřazeným systémem pomocí asynchronní sériové linky RS232C. 3~ 50Hz systémová sběrnice (MESIT) BSP 6 TFC PC/AT RS 232 µc-tms 320C40 D/A BVPR A/D BIZ OSC 8 IRC AM Obr Blokové schéma řídicího systému. Periferie v řídicím systému Z obrázku je zřejmé, že řídicí mikropočítač využívá řadu periferií (znázorněny blokově), jejichž stručná charakteristika je uvedená níže. A/D převodník Slouží k převodu analogových signálů na výstupu čidel proudu a napětí do číslicové formy. Deska A/D převodníku (blok A/D) je tvořena rychlým čtyřkanálovým 12-ti bitovým A/D převodníkem se vstupním rozsahem -10 V až 10 V a s dobou převodu 800 ns všech čtyřech kanálů. Prostřednictvím analogových pamětí a multiplexoru mohou být všechny vstupní analogové signály synchronně sejmuty a postupně převedeny. D/A převodník Deska D/A převodníků je určena pro výstup spojitých veličin, které obvykle po zobrazení na osciloskopu slouží jako kontrolní signály pro sledování důležitých vnitřních veličin regulační struktury. Deska je řešena jako osmikanálový 12-ti bitový D/A převodník s výstupním rozsahem -10 V až 10 V. Blok vyhodnocení polohy rotoru Blok vyhodnocení polohy rotoru (blok BVPR) slouží k vyhodnocení úhlu natočení rotoru ε. Zpracovává dva vzájemně fázově posunuté signály z inkrementálního čidla IRC s 1024 pulsy na 1 otáčku, které jsou násobeny 4x. Dále umožňuje vyhodnotit rychlost a směr otáčení rotoru. Při opakovací periodě regulace rychlosti T oω = 5 ms je rozlišitelnost 3 ot/min. Deska spínacích pulsů Deska spínacích pulsů (blok BSP) slouží k řízení budících obvodů výkonové části měniče. Byla navržena pro realizaci vektorové pulsně šířkové modulace s vysokou spínací frekvencí. Deska zajišťuje časování spínacích dob požadovaných vektorů měniče a jejich ochranu vkládáním tzv. mrtvé pauzy o nastavitelné délce 0 až 15 µs mezi vypnutím a zapnutím
6 spínačů v jedné větvi. Obsahuje paměť typu FIFO, do které je možno uložit až 8 spínacích vektorů s příslušnou spínací dobou. Dále zabezpečuje ochranu výkonových spínacích prvků před chybným sepnutím. Pomocí této desky je možné generovat spínací pulsy pro měnič v rozsahu spínacích frekvencí od 2 do 30 khz. Řídicí mikropočítač V rámci práce na katedře výkonové elektroniky a el. pohonů bylo navrženo a realizováno několik mikropočítačových systémů osazených signálovými procesory firmy Texas Instuments. Pro každou realizovanou úlohu byl využit jiný mikropočítač. Tato volba byla provedena na základě náročnosti realizovaného algoritmu. Obecně se dá říci, že díky použití signálových procesorů je možné realizovat i velmi časově náročné řídicí algoritmy. Použití signálových procesorů s plovoucí řádovou čárkou také zajišťuje především velký uživatelský komfort při programování a také možnost využít vyšší programovací jazyk. Řídicí mikropočítač se signálovým procesorem TMS 320C50 Signálové procesory řady TMS320C5x jsou novější procesory s pevnou řadovou čárkou. Ve srovnání s řadami C3x a C4x, které jsou určeny pro velmi náročné aplikace, je C5x podstatně jednodušší a lacinější. Jejich jádrem je zlepšená architektura procesorů TMS320C25, jsou dvojnásobně rychlejší a jsou zpětně kompatibilní vzhledem k předchozím řadám. Vysoký výpočetní výkon je dosažen díky třem zřetězeným aritmetickým jednotkám. Procesor pracuje se 16-ti bitovými daty v aritmetice s pevnou řádovou čárkou.pro dosažení rychlého výpočtu je u něj využívána tzv. modifikovaná harvardská architektura, kde programová a datová paměť leží ve dvou oddělených oblastech, přičemž je umožněn přesun dat mezi uvedenými oblastmi. Paměťové cykly pro čtení, dekódování instrukcí, zpracování operací a ukládání výsledku se překrývají. Samotná datová paměť je dále rozdělena na paměť určenou pro uchovávání proměnných a na paměť určenou pro konstanty, což vzhledem k tomu, že každý operand, proměnná veličina nebo konstanta je adresována jinou branou pamětí, vede k dalšímu urychlení výpočtu. Na čipu je integrovaná násobička, která umožňuje během jednoho instrukčního cyklu (50 ns) vynásobit dvě 16-bitová čísla, jejichž výsledkem je 32-bitové číslo. Procesor je vybaven aritmetickou logickou jednotkou (ALU), akumulátorem (ACC), vyrovnávacím akumulátorem (ACCB), které jsou 32 - bitové. Dále procesor obsahuje: 16-bitovou paralelní logickou jednotku (pro vykonávání logických operací); řadu pomocných registrů využívaných pro nepřímé adresování; 16 programově ovládaných generátorů WAIT stavů (pro práci s pomalejšími periferiemi; 11 stínových registrů pro uchování obsahů důležitých registrů při obsluze přerušení; několik vstupů pro externí přerušení; programovatelný časovač pro interní přerušení atd. Instrukční cyklus má délku 50ns, přičemž většina instrukcí je prováděna v jednom cyklu. Mikropočítač obsahuje obvod USART pro sériovou komunikaci s PC (RS232), 32K x 16-ti bitovou paměť RAM, která je nakonfigurována jako společná datová i programová paměť, programovatelný časovací obvod, kterým je možné vyvolat až tři nezávislá externí přerušení, paměť EPROM se zaváděcím programem, oboustranný budič datové sběrnice BDD1 a budiče adresové a řídící sběrnice (BD1 a BD2).
7 Obr Blokové schéma řídícího mikropočítače s DSP TMS 320C50 Řídicí mikropočítač se signálovým procesorem TMS 320C40 Základním prvkem řídicího mikropočítače je signálový procesor TMS 320C40 jež se vyznačuje vysokým výkonem při vybraných aritmetických operacích v algoritmech DSP. Procesor pracuje se 32 bitovými daty v aritmetice s pohyblivou řádovou čárkou. Je vybaven 12-ti registry R0-R11, které pracují se 40-ti bitovými čísly s pohyblivou řádovou čárkou (32 bitů - mantisa, 8 bitů exponent). Tyto registry mohou být využity jako operandy při sčítání, odčítání, násobení, a dělení v jednom strojovém cyklu. Poslední dvě operace a operace druhé odmocniny jsou hardwarově podporovány. Procesor dále obsahuje čítač využívaný pro generování přerušení, několik pomocných registrů využívaných pro nepřímé adresování, 4 externí maskovatelná přerušení, atd. Instrukční cyklus má délku 50 ns, přičemž většina instrukcí je prováděna v jednom cyklu. A0-A15 D0-D15 A0-A15 BDA ADRESS - BUS RAM 64kx32b DSP TMS 320C40 Říd. s. DEC D0-D15 BDD PC/AT USART 16C550 EPROM 32kB CONTROL - BUS DATA -BUS SYSTEM BUS MESIT Obr Blokové schéma řídicího mikropočítače s DSP TMS 320C40. Mikropočítač je vybaven pamětí RAM 64k x 32 bitů, tedy 256 kb. Tato velikost paměti je postačující i pro náročné aplikace. Dále je vybaven pevnou pamětí EPROM pro uložení programu monitor a asynchronním sériovým rozhraním pro komunikaci s PC. Pro připojení k ostatním komponentám řídicího systému je vybaven rozhraním pro systémovou sběrnici.
8 Řídicí mikropočítač se signálovým procesorem TMS 320C33 Základním prvkem řídicího mikropočítače je signálový procesor TMS 320VC33 jež se vyznačuje vysokým výkonem při vybraných aritmetických operacích v algoritmech DSP. Procesor pracuje se 32 bitovými daty v aritmetice s pohyblivou řádovou čárkou. Je vybaven 8-mi registry R0-R7, které pracují se 40-ti bitovými čísly s pohyblivou řádovou čárkou (32 bitů - mantisa, 8 bitů exponent). Tyto registry mohou být využity jako operandy při sčítání, odčítání, násobení, a dělení v jednom strojovém cyklu. Poslední dvě operace a operace druhé odmocniny jsou hardwarově podporovány. Procesor dále dva čítače které mohou být využívány pro generování přerušení, 8 pomocných registrů AX0-AX7, využívaných pro nepřímé adresování, 4 externí maskovatelná přerušení, jednotku přímého přístupu do paměti, sériový port atd. Instrukční cyklus má délku 13 ns, přičemž většina instrukcí je prováděna v jednom cyklu. Umožňuje tedy provádění 75 MIPS a 150 MFLOPS. Systém je realizován na čtyřvrstvé desce s plošnými spoji technologií povrchové montáže. A0-A15 D0-D15 A0-A15 BDA ADRESS - BUS RAM 256kx32b DSP TMS 320VC33 Říd. s. DEC D0-D15 BDD CONTROL - BUS DATA -BUS SYSTEM BUS PC/AT USART 16C550 EPROM až 1MB Obr Blokové schéma řídicího mikropočítače s DSP TMS 320VC33. Řídicí mikropočítač se signálovým procesorem TMS 320F24xx a TMS320F28xx Signálové procesory TMS 320F24xx a TMS 320F28xx jsou speciálně vyvinuté pro účely řízení střídavých regulačních pohonů. Stejně jako předchozí typy vycházejí z modifikované harvardské koncepce s odděleným paměťovým prostorem pro program a pro data. Pracují s 16 a 32 bitovými daty v pevné řádové čárce. Jsou vybaveny 32 bitovou aritmeticko-logickou jednotkou ALU pracující nezávisle na CPU, dále hardwarovou násobičku 16x16 bitů u procesoru 24xx a 32x32 bitů u řady 28xx. Celková velikost paměťového prostoru je 244 k-words eventuelně 4G-words pro 28xx (word = 16 bitů). Dále pak na rozdíl od předešlých typů signálových procesorů obsahují tzv. Event Manager (správce událostí) který obsahuje několik periferních jednotek nutných právě pro potřeby elektrických regulovaných pohonů. Jsou to např. 10 (12) bitový 16-kanálový A/D převodník který pracuje s rychlostí převodu až 60ns na kanál, 16-bitové čítače čítající volitelně interní nebo externí signály nebo signály z inkrementálního čidla, dále pak jednotku 3fázové pulsně šířkové modulace PWM s možností vektorové modulace, komparační jednotku s třemi komparačními registry napojenou na čítače, pomocné čítače pro generování mrtvých dob (Dead Band Logic), zachytávací jednotku FIFO pamětí (Capture). Procesory jsou také vybaveny navíc 40 (56 pro řadu 28xx) multiplexovanými I/O piny a jednotkou sériového rozhraní. Oba procesory se vyznačují velmi krátkým instrukčním cyklem, který činí 35ns u TMS 320F24xx, resp. 6,67ns u TMS 320F28xx.
9 Procesory byly uvedeny na trh jako vývojové kity, které bylo pro laboratorní účely nutno doplnit rozhraním pro posílení, napěťové přizpůsobení a oddělení I/O signálů. Řídicí software Řídicí program je rozdělen do dvou částí: a) Program přerušení, který provádí veškeré regulační úkoly (výpočet orientujících veličin, regulaci proudu, regulaci rychlosti, řízení měniče, atd.). Dále umožňuje vysílání vnitřních veličin na D/A převodník. b) Zadní program, který umožňuje komunikaci s uživatelem, změnu regulačních parametrů, výpis veličin na obrazovku počítače, počáteční nastavení systému. Program přerušení je celý napsán v asembleru. Doba obsloužení přerušení má přímý vliv na kvalitu regulace a proto musí být co nejkratší. Je spouštěn programovatelným časovačem s frekvencí rovnou frekvenci vzorkování. Pro snadnější tvorbu a modifikaci je program přerušení sestaven z podprogramů, které můžeme rozdělit do dvou kategorií (podprogramy pro obsluhu periferií, podprogramy tvořící regulační bloky). Zadní program je vytvořen z části v asembleru a z převážné části v jazyku C, umožňující snadnou komunikaci s uživatelem. Podprogramy pro obsluhu periferií časová náročnost Jedna skupina podprogramů slouží k ovládání periferních zařízení připojených na systémovou sběrnici. Délka jednotlivých podprogramů je přehledně uvedena v tabulce Výpočtové bloky pro periferie Doba výpočtu [µs] D/A převodník 0.35 A/D převodník 1,55 Zjištění polohy rotoru (sin ε, cos ε) 1 Zjištění rychlosti otáčení rotoru ω 0.25 Zapsání vektoru do desky BSP 0.25 Tab Doby provedení podprogramů pro periferie.
10 Podprogramy tvořící regulační bloky Druhá skupina pak obsahuje standardní bloky používané v regulačních pohonech. Výpočtové bloky pro regulační Doba výpočtu [µs] aplikace TMS 320C50 (240) TMS 320C40(30) I regulátor (0.3) PI regulátor (0.27) Transformace souřadnic T3/ (0.07) Transformace souřadnic T2/ (0.15) Parkova transformace (0.15) Vektorový analyzátor (0.32) Tab Doby výpočtů podprogramů pro regulaci. Tvorba podprogramů Většinu podprogramů tvoří makra a jejich použití v konkrétním řídícím software vysoce zpřehledňují vytvořený zdrojový text. Vlastní program obsahuje rutiny, které jsou vykonávány (jsou volány) vícekrát během programu. Místo opakování zdrojového kódu dané rutiny je tedy možné definovat rutinu jako makro. Toto makro se pak volá z míst, kde by se obvykle nakopíroval obsah rutiny. Tento použitý způsob programování tedy jednoznačně vede ke zjednodušení a zkrácení zdrojového kódu programu.
11 6.3. MODELOVÁNÍ A SIMULACE ELEKTRICKÝCH POHONŮ Moderní elektrický regulovaný pohon, ať už se stejnosměrným nebo zejména se střídavým motorem, představuje složitý systém složený z dílčích podsystémů. Z hlediska matematického popisu se obecně jedná o nelineární, mnohaparametrový impulzní systém, jehož analytické řešení je prakticky nemožné. Samotný návrh regulační části pohonu což je úloha, kterou řešíme nejčastěji spočívá: V návrhu schématu regulační struktury V určení typu a optimálních parametrů regulátoru S rozvojem výpočetní techniky se tato úloha řeší nejefektivněji pomocí počítačové simulace. Metoda simulace umožňuje tedy jednak efektivně analyzovat vlastnost elektrického pohonu ve fázi vývoje pohonu, kdy ještě není pohon fyzicky k dispozici (a tím přispět k jeho návrhu), jednak analyzovat stavy, které by u reálného pohonu mohly snadno vést ke zničení zařízení nebo by nemohly být z jiných důvodů odzkoušeny. Modelování a simulace pohonu s asynchronním motorem napájeným z napěťového střídače Na příkladu výše uvedeného pohonu bude dokumentováno použití této metody pro analýzu vlastností regulovaného pohonu pomocí simulačního programu MATLAB-SIMULINK. Byl simulován pohon s regulační strukturou dle obr realizovanou v laboratoři katedry výkonové elektroniky a elektrických pohonů VŠB-TU Ostrava. Je použit asynchronní motor typu P 112 M04 (výrobek MEZu Frenštát) o následujících parametrech: P n = 2,7 kw, n n = 1360 ot/min, p=2, f n = 50 Hz, M n = 19 Nm, J m = 0,013 kgm 2 U sn = 380/220 V efektivní hodnota - motor zapojen do hvězdy I sn = 7,51 A efektivní hodnota jmenovitého fázového proudu Motor byl napájen z nepřímého měniče kmitočtu v zapojení dle obr sestávajícího ze vstupního diodového usměrňovače v zapojení trojfázový můstek ( napětí ve ss meziobvodu nastaveno na hodnotu U d = 300 V) a napěťového střídače s IGBT tranzistory. Řízení výstupního napětí je provedeno pomocí komparační PWM s kmitočtem pilovitého signálu f p = 2 khz o amplitudě U pmax = ± 10 V. Na hřídeli bylo připojeno stejnosměrné dynamo typu MB 112 S-T, P n = 1,5 kw, J d = 0,022 kgm 2, které sloužilo k zatěžování pohonu. Celk. moment setrvačnosti pohonu J c =0,043 kgm 2. Čidla a regulátory: Ke snímání otáček a polohy rotoru sloužilo inkrementální čidlo IRC 120/1024 s elektrickým násobením 4x (po vynásobení 4096 imp/ot). Vzorkovací perioda T v = 5 ms. Použité regulátory byly typu PI. Byla simulována strukturu regulace otáček s vektorovým řízením v systému tzv. orientovaných souřadnic (x, y) dle obr v simulačním programu MATLAB- SIMULINK. Simulační model struktury regulace rychlosti asynchronního motoru napájeného z napěťového střídače s vektorovým řízením je na obr Simulační model samotného asynchronního motoru je pak na obr
12 u s * R u i m * R im i sx * R isx u s i m i sx VA Ω m * u sx * u sy * R Ω i sy * ω im + u * * xe * u i sα sx u sx i m i sy * - - Ω m i sy BZV R isy u ye u sβ * + u sy * BVN1 sin γ cos γ T2/3 + PWM 6 TMK 3~ sin γ i m cos γ BVOV i sx i sy sin θ BVN2 cos θ i sα i sβ T 3/2 i sa i sb sin θ cos θ sin γ TAB sin, cos cos γ θ Ω m BVPR IČ M 3 Obr Struktura regulace rychlosti asynchronního motoru s vektorovým řízením Průběhy veličin na níže uvedených obrázcích dokumentují chování regulačního obvodu, přičemž jsou zde uvedeny průběhy veličin odsimulované (obr až ) a změřené pomocí digitálního osciloskopu na reálném pohonu se stejnými parametry (obr až ). Odezva skutečných otáček na obr odpovídá průběhu žádaných otáček dle obr Odlišnost mezi odsimulovaným a změřeným průběhem fázového proudu i a v časovém úseku 0 až 0,2 s je dána různými počátečními podmínkami vyplývajícími z toho, že reálný pohon byl už v čase 0 nabuzen.
13 311 Usz in_1 out_1 in_2 REG_U nmz 1/9.55 I sxz in_1 out_1 in_2 REG_Im in_1 out_1 in_2 REG_omega isx uxe isy im uy e gama BZV z s Ur e REG_Ix z s Ur e REG_Iy Mux Mux Uyr x alf a y sin beta cos BVN1 f(u) VA Uxr a alf a b beta c T 2/3 U Ualfa u_a Uar u_b Ubr u_c u_beta Ucr out_5 NS_PWM Ualfa Asynchr. motor 9.55 ws na ns ns Me Is alfa nz na wz nz I sx I syz alf a y beta sin x cos BVN2 2 pocet polparu ML wm AM T2/P PSIr I m I sy sin gama Im gama sin Cartesian to polar in_1 cos SIN_COS1 d alf a q sin beta cos BVOV_ s+1 Tr s+1 Tr ML alf a d beta sin q cos BVOV_1 sin theta in_1 1/s cos Integrator1 SIN_COS Is beta 2 p Obr Simulační model struktury regulace rychlosti asynchronního motoru napájeného z napěťového střídače s vektorovým řízením
14 a11 K1 1 1 s Us_alfa Sum4 Integrator2 a13 K2 7 Psir_alfa 8 Psir_beta a13 K2 1 2 s Us_beta Sum2 Integrator5 a11 K1 c11 K7 Nas.1 Sum3 c13 K8 Sum Nas.2 4 Pocet polparu c13 K8 c11 K7 Km Km 1 K3 s Integrator3 Sum5 a31 Nas.3 K4 a33 3 ML a31 K4 1 s Integrator4 a33 K3 Sum1 Sum6 Nasobicka 1/Jc K6 2 Me Nasobicka 1/s Integrator 5 Psis_alfa -1 Gain3 1 w_m Nasob. w 4 3 is_alfa Sum7 6 Psis_beta is_beta Obr Simulační model asynchronního motoru napěťově napájeného Up 1 Uar 2 Ubr 3 Ucr 300 Ud Mux Mux MATLAB Function Napěťový střídač fnapstr Demux Demux 1 u_a 2 u_b 5 out_5 3 u_c 4 u_beta Obr Simulační model měniče kmitočtu s napěťovým střídačem
15 Obr Žádané otáčky n m [ot/min] Obr Skutečné otáčky n m [ot/min] Obr Průběh sin (γ) Obr Žádaný momentotv. proud i sy [A] Obr Moment motoru M e [Nm] [A] Obr Skut. momentotvorný proud i sy
16 Obr Skutečný budicí proud i sx [A] Obr Proud i sy [A] bez odvazbení Obr Průběh fázového proudu i a [A] Obr Průběh proudu i β [A] Obr Průběh fázového napětí u a [V] Obr Modul statorového napětí [V]
17 Obr Magnetizační proud i m [A] Obr Magnetický spřažený tok Ψ r [Wb] Obr Průběh řídicího napětí u sx * [V] Obr Průběh řídicího napětí u sy * [V]
18 Obr Průběhy žádaných a skutečných otáček při rozběhu a reverzaci motoru (k1: n * = f(t), k2: n = f(t), m n = 60 min -1 /V) Obr Sinus úhlu natočení rotoru a sinus orientujícího úhlu γ při rozběhu a reverzaci motoru (k1: sin θ, k2: sin γ) Obr Průběh fázového proudu při rozběhu a reverzaci motoru (i sa = f(t), m i = 1,5 A/V)
19 a) budicí složka (k1: i sx * = f(t), k2: i sx = f(t), m i = 1A/V) b) momentotvorná složka (k1: i sy * = f(t), k2: i sy = f(t), m i = 1 A/V) Obr Průběhy žádaných a skutečných složek statorového proudu při rozběhu a reverzaci
20 6.4. Perspektivy výkonové elektroniky a elektrických pohonů Rozvoj moderních regulovaných pohonů má v nejstručnějším vyjádření tyto rysy: - používání motorů na střídavý proud, - akčním členem jsou měniče s moderními polovodičovými součástkami, - jádrem regulace je jeden počítač nebo několik počítačů. Obecné tendence Vysoká spolehlivost Její dosahováno bližším poznáním procesů, jejich simulací na počítačích a jejím využíváním pro správné dimenzování, využíváním spolehlivostních teorií při návrhu výkonové i řídicí části. Uživatelské výhody a komfort Rychlé uvedení do provozu je umožněno automatickým nastavením parametrů regulátorů. Snadné je zařazení do hierarchicky nadřazeného systému řízení a celkového informačního systému. Pohony jsou vybavovány takovými indikacemi, které umožňují obsluhu bez potřeby vysoce kvalifikované pracovní síly. Podobně je to i s diagnostickými prostředky. Elektromagnetická kompatibilita a robustnost Již dnes jsou známy návrhy na způsoby a prostředky, jak zajistit odolnost proti jevům, jako je přerušování dodávky elektrické energie, špičková přepětí v síti, změny parametrů a vlastností zátěže, teploty apod. Snižování cen Prvotní vývojové fáze, jež byly značně nákladné, jsou v mnoha směrech překonány. Zvětšující se sériovost výroby měničů a řídicích systémů vyvolala automatizaci jejich výroby a trvalé snižování ceny. Ve výkonové části se zjednodušila konstrukce i montáž. Rovněž v řídicí části přechod na univerzální programovatelné prostředky zvětšil sériovost a redukoval ceny. Mnohé z uvedených obecných tendencí samozřejmě platí i pro regulované pohony se stejnosměrnými motory. Jsou to tedy převážně výhody samotných střídavých motorů, které motivují jejich rozvoj a zavádění Motory S nadsázkou můžeme popsat ideální elektrický točivý stroj takto: - nemá kluzný kontakt, tedy kartáče na komutátoru nebo kroužcích, - nepotřebuje žádné vinutí s izolací, - nepotřebuje žádná ložiska. Srovnejme s tímto ideálem konvenční točivé stroje: Bez rotujících částí uložených v ložiskách je to nereálná představa. Co se týče potřeby vinutí s izolací, splňují tento ideál alespoň napůl asynchronní motory s kotvou nakrátko, synchronní motory s permanentními magnety nebo motory reluktanční; vinutí s izolací je umístěno pouze na statoru. Proto jsou tyto druhy motorů považovány za nejperspektivnější. A kluzný kontakt umožňující přechod proudu ze stojící na rotující část je jedním z hlavních motivů pro přechod na střídavé motory. Co se týče asynchronních motorů s kroužkovou kotvou regulovaných v kaskádě, jsou sice stále ve světě nabízeny, ale je patrný jejich početní úbytek podobně jako relativní ubývání stejnosměrných motorů. Jsou to tedy asynchronní motory s kotvou nakrátko, synchronní motory s
21 permanentními magnety (tyto posledně jmenované motory jsou perspektivní zejména v oblasti servopohonů) nebo bezkartáčovým budicím systémem, které jsou perspektivní v regulovaných pohonech pro průmysl, elektrickou trakci i ostatní odvětví. Do skupiny pohonů se synchronními motory patří pohony s krokovými motory (pro velmi malé výkony a polohové řízení pohybu) a pohony s motory reluktančními. Reluktanční motory využívají rozdílnou magnetickou vodivost po obvodu rotoru k vytváření točivého momentu. Rotor má charakter stroje s vyjádřenými póly bez vinutí. Konvenční reluktanční motor má běžné trojfázové vinutí obdobné k vinutí asynchronního motoru. Motory reluktanční jsou sice rozvíjeny, avšak zatím nehrají takovou roli jako motory výše uvedené V posledních letech je pozornost věnována jinému typu reluktančního motoru zvaného spínaný reluktanční motor". Motor má vyjádřené póly na statoru i rotoru, počet pólů na rotoru je o dva menší než na statoru. Vinutí na statorových pólech je zapínáno a odpínáno od zdroje v závislosti na poloze rotoru. Točivý moment se vytváří působením nabuzených pólů statoru na póly Asynchronní motor s měničem frekvence Jednomotorový pohon s asynchronním motorem s kotvou nakrátko je považován za jeden z nejperspektivnějších pro výkonový rozsah od zlomku kw až do několika MW. Podle jeho výkonu, regulačního rozsahu, druhu zátěže, kvadrantů mechanické charakteristiky (ω-m), dynamických požadavků atd. vznikla celá řada řešení používajících různé typy měničů frekvence, principů řízení, technických prostředků. Asynchronní motor napájený a řízený napěťovým střídačem umožňuje využít výše uvedené moderní polovodičové součástky, a je proto nejpoužívanějším a stále perspektivním uspořádáním regulovaného pohonu. Výkonová elektronika Jsou to výkonové polovodičové měniče, jejichž schopnostmi jsou určeny funkční vlastnosti pohonu. Jejich rozvoj lze sledovat ve dvou vzájemně se podmiňujících sférách, v rozvoji polovodičových součástek a v rozvoji měničů. Polovodičové součástky a systémy Pro techniku měničů jsou zapotřebí polovodičové součástky jako velmi rychlé spínače, od kterých se požaduje: - plná řiditelnost pomocí řídicích signálů o co nejmenším výkonu; zapínání i vypínání pomocí řídicích signálů, - v zapnutém stavu malé ztráty energie, tj. malý úbytek napětí i při průchodu velkého proudu, - vysoká dynamika, tj. rychlý přechod ze zapnutého do vypnutého stavu; tento požadavek má dva důvody: jednak se snižují ztráty energie při tomto přechodu, jednak se umožní činnost s vysokou spínací frekvencí, a tím se zvyšuje kvalita přeměny proudové soustavy a současně se zmenšuje velikost zásobníků energie - tlumivek a kondenzátorů, - vhodné zatěžovací parametry, napětí ve vypnutém stavu a proud v zapnutém stavu. Velké úsilí bylo věnováno vývoji nejrůznějších typů součástek. Některé lépe splňují jedny a hůře jiné požadavky uvedené ve čtyřech předcházejících bodech. Ve vysokém stadiu rozvoje jsou tyto součástky: Výkonové bipolární i MOS tranzistory. První mají menší ztráty při průchodu proudu a relativně velké potřebné výkony řídicích signálů, u druhých je to naopak. Proto vznikly a v současné době jsou nejrozšířenější tranzistory IGBT (insulating gate bipolar tranzistor) s
22 parametry do 1400 V, 600 A. Nepatrné řídicí příkony a velmi krátké vypínací doby spolu s uvedenými parametry umožňují jejich použití pro měniče o výkonu několika set kv.a. Pro větší výkony pak přicházejí v úvahu vypínací tyristory (GTO) s parametry do 5 kv, 3000 A. Plánuje se vývoj těchto tyristorů se stále lepšími funkčními parametry. Na druhé straně spektra, tj. u nejmenších výkonů, je vedle sebe několik konkurentů, především bipolární tranzistory a tranzistory MOS. U těchto malých výkonů se začalo s určitou integrací, místo diskrétních součástek se do měničů montují celé dvoufázové nebo trojfázové můstky, obsahující potřebné ochranné obvody, galvanické oddělení pro řídicí signály, jistící a diagnostické zařízení. Tyto výkonové obvody jsou nazývány inteligentní (smart) a jejich používání se stále rozšiřuje. Výkonové měniče Jejich úkolem je měnit některou veličinu proudové soustavy a tuto přeměnu v potřebném rozsahu řídit. Nejobvyklejší jsou měniče frekvence se stejnosměrným meziobvodem. Frekvence se mění ve dvou stupních. Vstupní frekvence se mění na nulovou, vstupní proud a napětí se usměrňují v primárním měniči. Stejnosměrný proud a napětí se v sekundárním měniči - střídači mění na střídavé o požadované frekvenci. Podle typu komutace proudu z jedné fáze na druhou je střídač napěťového nebo proudového typu (viz přednáška č. 5). V současné době je měnič s napěťovým střídačem považován za nejekonomičtější uspořádání pro pohony bez rekuperačního brždění. U měničů frekvence lze zaznamenat také některé nové tendence a principy, např.: 1) U nepřímého měniče kmitočtu s napěťovým střídačem je možno místo diodového usměrňovače použít tranzistorový usměrňovač s PWM (pulzně šířkovou modulací), tzv. pulsním usměrňovačem, jehož předností je sinusový odběr síťového proudu při účiníku cos ϕ = 1. viz obr Obr Nepřímý měnič kmitočtu s napěťovým střídačem a pulsním usměrňovačem 2) Pro některé speciální aplikace se začíná používat rezonančních měničů, jejichž výhodou je snížení spínacích ztrát využitím tzv. měkkého spínání při nulovém napětí nebo při nulovém proudu. Frekvence kmitání napětí v meziobvodu u těchto rezonančních měničů je řádově 100 khz, tj. vysoko nad hranicí slyšitelnosti, která je 20 khz. Hlavní myšlenkou u těchto měničů je to, že stejnosměrný meziobvod lze nahradit obvodem se stejnosměrným pulzujícím napětím (u tzv. měniče s paralelním rezonančním obvodem) nebo proudem (u tzv. měniče s proudovým rezonančním obvodem). Pro komutaci se využijí okamžiky, kdy je napětí
23 meziobvodu nulové (v případě prvním), nebo proud meziobvodu nulový (v případě druhém). Pro polovodičovou součástku jde tedy o zmíněné měkké spínání. Řízení a regulace V řídicích částech elektrického pohonu jsou některé tendence zcela zřejmé, jiné ne tak docela. Zcela zřejmé je využívání programovatelných prostředků výpočetní techniky v řídicích obvodech. Ještě před ne tak vzdálenou dobou se zdálo, že v jediném pohonu budou vedle sebe přirozeně spolupracovat analogové řídicí systémy s číslicovými. Ukazuje se však, že z mnoha důvodů šlo o stav přechodný, že současnost i budoucnost patří plně číslicovým systémům. Tato skutečnost souvisí s přechodem na trojfázové motory s měniči frekvence a tím na podstatně náročnější řídicí algoritmy, jež by se analogovou technikou realizovaly dosti krkolomně. Číslicová technika nejen nahrazuje regulační vlastnosti dosažitelné předcházejícími generacemi, ale přináší nové možnosti a nebývalý komfort pro výrobce i uživatele. Stačí připomenout např. automatické nastavování parametrů regulátorů, rychlou indikaci poruchy, snadnou diagnostiku atd. Klasická teorie regulace vytvořila algoritmy v době analogové regulační techniky. Číslicovými prostředky se nejprve pouze nahradily známé algoritmy. Teoretická fronta však i zde přinesla nové přístupy, které se začínají uplatňovat při řízení pohybu a které inspirují nová řešení. Jde o jisté optimalizační a optimální procesy, o robustnost řízení, o způsoby stavového řízení, mechatronické principy a další. Do pohonů začíná pronikat i fuzzy řízení a neuronové sítě, jež můžeme zařadit mezi systémy, v nichž se regulačních účinků dosahuje způsoby blízkými logickému řízení. Na těchto problémech se široce pracuje, i když budoucnost těchto řešení lze dnes těžko odhadnout. Závěr Regulované pohony se střídavými motory dospěly k takovému stupni rozvoje, že jsou využívány v zařízeních, v nichž kdysi převládal pohon se stejnosměrným motorem. Další rozvoj elektrických pohonů je úzce spjat s rozvojem výkonové elektroniky, mikropočítačové techniky a moderní teorie řízení. V oblasti výkonové elektroniky to bude vedle zvyšování parametrů prvků (především IGBT) i jejich integrace a nástup rezonančních měničů. S ohledem na narůstající problémy související s elektromagnetickou kompatibilitou se rozšíří využívání pulsních usměrňovačů. Vedle pasivních síťových filtrů se začne využívat i filtrace aktivní. V oblasti motorů zůstanou dominantními asynchronní motory a pro servopohony synchronní motory s permanentními magnety. Pro řízení pohonů se budou používat výkonné signálové procesory, mikropočítače s integrovanými I/O obvody pro řízení pohonů (A/D a D/A převodníky, PWM a pod.), speciální mikroprocesory pro hardwareové řešení transformace souřadnic a další zákaznické obvody. Z moderních algoritmů se začne používat metod umělé inteligence, jako fuzzy logické řízení a neuronové řízení, v jejichž možnostech je zlepšení řízení i nelineárních soustav.
1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem
1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem Topologicky můžeme pohonný systém s asynchronním motorem, který je napájen z napěťového střídače, rozdělit podle funkce a účelu do následujících částí:
Vícei β i α ERP struktury s asynchronními motory
1. Regulace otáček asynchronního motoru - vektorové řízení Oproti skalárnímu řízení zabezpečuje vektorové řízení vysokou přesnost a dynamiku veličin v ustálených i přechodných stavech. Jeho princip vychází
VíceVývojové práce v elektrických pohonech
Vývojové práce v elektrických pohonech Pavel Komárek ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, K 31 Katedra elektrických pohonů a trakce Technická, 166 7 Praha 6-Dejvice Konference MATLAB 001 Abstrakt Při
VíceZaměření Pohony a výkonová elektronika. verze 9. 10. 2014
Otázky a okruhy problematiky pro přípravu na státní závěrečnou zkoušku z oboru PE v navazujícím magisterském programu strukturovaného studia na FEL ZČU v ak. r. 2015/16 Soubor obsahuje tematické okruhy
VíceTechnická specifikace
Základní informace k předmětu plnění veřejné zakázky Technické podmínky Požadavkem pro realizaci jednotlivých stanovišť je provedení vizualizace úloh na počítači s ovládáním jednotlivých aktivních prvků
VíceVYUŽITÍ KNIHOVNY SWING PROGRAMOVACÍHO JAZYKU JAVA PŘI TVORBĚ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ SYSTÉMU "HOST PC - TARGET PC" PRO ŘÍZENÍ POLOVODIČOVÝCH MĚNIČŮ
VYUŽITÍ KNIHOVNY SWING PROGRAMOVACÍHO JAZYKU JAVA PŘI TVORBĚ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ SYSTÉMU "HOST PC - TARGET PC" PRO ŘÍZENÍ POLOVODIČOVÝCH MĚNIČŮ Stanislav Flígl Katedra elektrických pohonů a trakce (K13114),
VíceMechatronické systémy struktury s asynchronními motory
1. Regulace otáček asynchronního motoru skalární řízení Skalární řízení postačuje pro dynamicky nenáročné pohony, které často pracují v ustáleném stavu. Je založeno na dvou předpokladech: a) motor je popsán
Více1. Regulace otáček asynchronního motoru - skalární řízení
1. Regulace otáček asynchronního motoru skalární řízení Skalární řízení postačuje pro dynamicky nenáročné pohony, které často pracují v ustáleném stavu. Je založeno na dvou předpokladech: a) motor je popsán
VíceInovace výuky předmětu Robotika v lékařství
Přednáška 7 Inovace výuky předmětu Robotika v lékařství Senzory a aktuátory používané v robotických systémech. Regulace otáček stejnosměrných motorů (aktuátorů) Pro pohon jednotlivých os robota jsou často
VíceUrčeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007. Sylabus tématu
Stýskala, 2006 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Sylabus tématu 1. Elektromagnetické
VíceElektrikář TECHNOLOGIE 3. ROČNÍK
Elektrikář TECHNOLOGIE 3. ROČNÍK 3 hod. týdně, celkem 99 hod. Všeobecné předpisy pro montáž, údržbu, opravy a zapojení elektrických zařízení Dotace učebního bloku: 2 zná ustanovení týkající se bezpečnosti
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií Katedra elektrotechniky a elektromechanických systémů Ing. Pavel Rydlo KROKOVÉ MOTORY A JEJICH ŘÍZENÍ Studijní texty
VíceAplikace číslicového řízení
Aplikace číslicového řízení Učební text VOŠ a SPŠ Kutná Hora Řízení spotřeby Proč regulovat spotřebu obtížná regulace velkých energetických zdrojů převedení regulace na stranu odběratele tarifní systém
VíceGRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY
GRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky, Fakulta elektroniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně
VíceStatické zdroje pro zkušebnictví cesta k úsporám elektřiny
Statické zdroje pro zkušebnictví cesta k úsporám elektřiny Dr. Ing. Tomáš Bůbela ELCOM, a.s. Zdroje ve zkušebnictví Rotační zdroje, soustrojí, rotační měniče: stále ještě nejčastěji používané napájecí
VíceREALIZACE VÝKONOVÉ ČÁSTI
VZ /K/ REALIZACE VÝKONOVÉ ČÁSTI NAPĚŤOVÉHO IGBT STŘÍDAČE Interní zpráva katedry K FEL ČVUT Praha Vypracoval: Petr Kadaník Aktualizováno:.. Jaroslav Hybner V této zprávě je stručně popsán počátek a současný
VíceOpravné prostředky na výstupu měniče kmitočtu (LU) - Vyšetřování vlivu filtru na výstupu z měniče kmitočtu
Opravné prostředky na výstupu měniče kmitočtu (LU) - Vyšetřování vlivu filtru na výstupu z měniče kmitočtu 1. Rozbor možných opravných prostředků na výstupu z napěťového střídače vč. příkladů zapojení
VíceZkouškové otázky z A7B31ELI
Zkouškové otázky z A7B31ELI 1 V jakých jednotkách se vyjadřuje napětí - uveďte název a značku jednotky 2 V jakých jednotkách se vyjadřuje proud - uveďte název a značku jednotky 3 V jakých jednotkách se
Více9. Kompenzace účiníku u spínaných zdrojů malých výkonů
Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího
Více3. D/A a A/D převodníky
3. D/A a A/D převodníky 3.1 D/A převodníky Digitálně/analogové (D/A) převodníky slouží k převodu číslicově vyjádřené hodnoty (např. v úrovních TTL) ve dvojkové soustavě na hodnotu nějaké analogové veličiny.
VíceSnížení transientního jevu při přechodu asynchronního motoru napájeného z měniče kmitočtu na napájení ze sítě
Snížení transientního jevu při přechodu asynchronního motoru napájeného z měniče kmitočtu na napájení ze sítě Praha, srpen 2012 Prof. Ing. JiříPavelka, DrSc., Doc. Ing. Pavel Mindl, CSc. Ing. Vít Hlinovský,
VíceMěnič pro obloukové svařování řízený signálovým procesorem
Měnič pro obloukové svařování řízený signálovým procesorem Ing. Petr Hapal Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav výkonové elektroniky, Technická 8, 612
VíceAlfanumerické displeje
Alfanumerické displeje Alfanumerické displeje jsou schopné zobrazovat pouze alfanumerické údaje (tj. písmena, číslice) a případně jednoduché grafické symboly definované v základním rastru znaků. Výhoda
VícePROGRAMOVÉ A PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ
6 PROGRAMOVÉ A PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ V této kapitole jsou popsány nejdůležitější přístrojové a programové prostředky jenž jsem využíval v této disertační práci. Zevrubnou představu o struktuře celého systému
VíceServozesilovače. Digitální servozesilovače TGA, TGP
Servozesilovače Digitální servozesilovače TGA, TGP Digitální servozesilovače TGA 300 Digitální servozesilovače TGA 300 jsou určené pro řízení synchronních rotačních a lineárních servomotorů. Servozesilovače
VíceDigital Control of Electric Drives. Vektorové řízení asynchronních motorů. České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická
Digital Control of Electric Drives Vektorové řízení asynchronních motorů České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická B1M14DEP O. Zoubek 1 MOTIVACE Nevýhody skalárního řízení U/f: Velmi nízká
VícePrincip funkce stejnosměrného stroje
Princip funkce stejnosměrného stroje stator vytváří konstantní magnetický tok Φ B, který protéká rotorem a) motor: do rotoru je přiváděn přes komutátor proud na rotoru je více vinutí, komutátor připojená
VíceMěřič krevního tlaku. 1 Měření krevního tlaku. 1.1 Princip oscilometrické metody 2007/19 30.5.2007
Měřič krevního tlaku Ing. Martin Švrček martin.svrcek@phd.feec.vutbr.cz Ústav biomedicínckého inženýrství Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Kolejní 4, 61200 Brno Tento článek
Více5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE
5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.
VíceKonfigurace řídicího systému technikou Hardware In The Loop
1 Portál pre odborné publikovanie ISSN 1338-0087 Konfigurace řídicího systému technikou Hardware In The Loop Szymeczek Michal Elektrotechnika, Študentské práce 20.10.2010 Bakalářská práce se zabývá konfigurací
VíceHistorický přehled měření rušivých vlivů železničních vozidel na zabezpečovací zařízení
Ing. Karel Stoll CSc. Praha Historický přehled měření rušivých vlivů železničních vozidel na zabezpečovací zařízení 1 Důvody vzniku měření rušivých vlivů Modernizace hnacích vozidel v sedmdesátých letech
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE Použitá literatura: Kesl, J.: Elektronika I - analogová technika, nakladatelství BEN - technická
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky. Regulace jednofázového napěťového střídače
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Regulace jednofázového napěťového střídače vedoucí práce: Ing. Vojtěch Blahník,
VíceZDROJE MĚŘÍCÍHO SIGNÁLU MĚŘÍCÍ GENERÁTORY
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ZDROJE MĚŘÍCÍHO SIGNÁLU MĚŘÍCÍ
VíceArchitektura počítače
Architektura počítače Výpočetní systém HIERARCHICKÁ STRUKTURA Úroveň aplikačních programů Úroveň obecných funkčních programů Úroveň vyšších programovacích jazyků a prostředí Úroveň základních programovacích
VíceSrovnání kvality snímání analogových veličin řídících desek se signálovým procesorem Motorola DSP56F805. Úvod. Testované desky
Srovnání kvality snímání analogových veličin řídících desek se signálovým procesorem Motorola DSP56F805 Anotace: Tento dokument vznikl pro interní účely Výzkumného centra spalovacích motorů a automobilů
VíceKrokové motory. Klady a zápory
Krokové motory Především je třeba si uvědomit, že pokud mluvíme o krokovém motoru, tak většinou myslíme krokový pohon. Znamená to, že se skládá s el. komutátoru, výkonového spínacího a napájecího prvku,
VíceGramofonový přístroj NC 440
1 Gramofonový přístroj NC 440 Obr. 1. Gramofonový přístroj NC 440 Gramofonový přístroj NC 440 je určen pro.kvalitní reprodukci desek. Je proveden jako dvourychlostní (45 a 33 1/3 ot./min.) pro reprodukci
VíceTECHNICKÝ POPIS ZDROJŮ ŘADY EZ1 T 73304
Signal Mont s.r.o Hradec Králové T73304 List č.: 1 Výzkumný ústav železniční Praha Sdělovací a zabezpečovací dílny Hradec Králové TECHNICKÝ POPIS ZDROJŮ ŘADY EZ1 T 73304 JKPOV 404 229 733 041 Zpracoval:
VíceMìnièe výkonové elektroniky a jejich použití v technických aplikacích
1. Úvod Mìnièe výkonové elektroniky a jejich použití v technických aplikacích prof. Ing. Jiøí Pavelka, DrSc., ÈVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, katedra elektrických pohonù a trakce Mìnièe výkonové
VíceStřídavé měniče. Přednášky výkonová elektronika
Přednášky výkonová elektronika Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Vstupní a výstupní proud střídavý Rozdělení střídavých měničů f vst
VíceSignálové a mezisystémové převodníky
Signálové a mezisystémové převodníky Tyto převodníky slouží pro generování jednotného nebo unifikovaného signálu z přirozených signálů vznikajících v čidlech. Často jsou nazývány vysílači příslušné fyzikální
Více3. Komutátorové motory na střídavý proud... 29 3.1. Rozdělení střídavých komutátorových motorů... 29 3.2. Konstrukce jednofázových komutátorových
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 5 KOMUTÁTOROVÉ STROJE MĚNIČE JIŘÍ LIBRA UČEBNÍ TEXTY PRO VÝUKU ELEKTROTECHNICKÝCH OBORŮ 1 Obsah 1. Úvod k elektrickým strojům... 4 2. Stejnosměrné stroje... 5 2.1. Úvod ke stejnosměrným
VíceObrázek č. 7.0 a/ regulační smyčka s regulátorem, ovladačem, regulovaným systémem a měřicím členem b/ zjednodušené schéma regulace
Automatizace 4 Ing. Jiří Vlček Soubory At1 až At4 budou od příštího vydání (podzim 2008) součástí publikace Moderní elektronika. Slouží pro výuku předmětu automatizace na SPŠE. 7. Regulace Úkolem regulace
VíceZadávací dokumentace
Zadávací dokumentace pro zadávací řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou v souladu se Závaznými postupy pro zadávání zakázek z prostředků finanční podpory OP VK na dodávku Učební pomůcky pro
Více13. Budící systémy alternátorů
13. Budící systémy alternátorů Budící systémy alternátorů zahrnují tyto komponenty: Systém zdrojů budícího proudu (budič) Systém regulace budícího proudu (regulátor) Systém odbuzování (odbuzovač) Na budící
VíceZemní ochrana rotoru generátoru ve spojení proudové injektážní jednotky PIZ 50V a ochrany REJ 521
Zemní ochrana rotoru generátoru ve spojení proudové injektážní jednotky PIZ 50V a ochrany REJ 521 Číslo dokumentu: 1MCZ300045 CZ Datum vydání: Září 2005 Revize: Copyright Petr Dohnálek, 2005 ISO 9001:2000
VíceASYNCHRONNÍ STROJE. Asynchronní stroje se užívají nejčastěji jako motory.
Význam a použití Asynchronní stroje se užívají nejčastěji jako motory. Jsou nejrozšířenějšími elektromotory vůbec a používají se k nejrůznějším pohonům proto, že jsou ze všech elektromotorů nejjednodušší
VíceMS - polovodičové měniče POLOVODIČOVÉ MĚNIČE
POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (u stejnosměrných střední hodnota) a u střídavých efektivní hodnota napětí a kmitočet. Obr.
VíceIntegrovaná střední škola, Kumburská 846, Nová Paka Elektronika - Zdroje SPÍNANÉ ZDROJE
SPÍNANÉ ZDROJE Problematika spínaných zdrojů Popularita spínaných zdrojů v poslední době velmi roste a stávají se převažující skupinou zdrojů na trhu. Umožňují vytvářet kompaktní přístroje s malou hmotností
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 APLIKACE POČÍTAČŮ V MĚŘÍCÍCH SYSTÉMECH PRO CHEMIKY s využitím LabView 2. Číslicové počítače a jejich využití pro
VíceVítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
VíceObsah. 4.1 Astabilní klopný obvod(555)... 7 4.2 Astabilní klopný obvod(diskrétní)... 7
Obsah 1 Zadání 1 2 Teoretický úvod 1 2.0.1 doba náběhu impulsu....................... 2 2.0.2 překmit čela............................ 2 2.0.3 šířka impulsu........................... 2 2.0.4 pokles vrcholu
VíceXXXIII Celostátní olympiáda znalostí elektriky a elektroniky Krosno 25. března 2010 TEST PRO ELEKTRONICKOU SKUPINU
XXXIII elostátní olympiáda znalostí elektriky a elektroniky Krosno. března TEST PO ELEKTONIKO SKPIN Vysvětlení: Než odpovíš na otázku, pečlivě přečti níže uvedený text. Test obsahuje otázek. Odpovědi musejí
VíceTřísystémová lokomotiva ŠKODA 109E řada 380
Třísystémová lokomotiva ŠKODA 109E řada 380 Historie elektrických výzbrojí ŠKODA Odporová regulace stejnosměrných trakčních motorů Pulzní regulace stejnosměrných trakčních motorů Řízené tyristorové usměrňovače
VícePříloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru
synchronního generátoru - 1 - Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru Soustrojí motor-generátor v laboratoři HARD Tab. 1 Štítkové
VíceTřífázové statické činné elektroměry
Třífázové statické činné elektroměry ED 310, ED 310.I Displej, odběr i dodávka, 4 tarify Elektroměr ED 310 a ED 310.I (dále jen ED 310) - elektronické, programovatelné elektroměry pro sledování odběru
VíceTechnické prostředky počítačové techniky
Počítač - stroj, který podle předem připravených instrukcí zpracovává data Základní části: centrální procesorová jednotka (schopná řídit se posloupností instrukcí a ovládat další části počítače) zařízení
VíceBezkontaktní spínací přístroje
Bezkontaktní spínací přístroje Důvody použití bezkontaktních spínačů Pozitiva Potřeba častého a přesně časově synchronizovaného spínání, které není klasickými kontaktními přístroji dosažitelné Potlačení
VíceTechnické podmínky měřící ústředny DISTA
Technické podmínky měřící ústředny DISTA Měřící ústředna DISTA je určena pro kontrolu stavu zabezpečovacích zařízení ve smyslu měření napětí stejnosměrných a střídavých, zjišťování izolačního stavu napěťových
VíceVýukové texty. pro předmět. Měřící technika (KKS/MT) na téma. Základní charakteristika a demonstrování základních principů měření veličin
Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Základní charakteristika a demonstrování základních principů měření veličin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Základní charakteristika a
VíceMěření kmitočtu a tvaru signálů pomocí osciloskopu
Měření kmitočtu a tvaru signálů pomocí osciloskopu Osciloskop nebo také řidčeji oscilograf zobrazuje na stínítku obrazovky nebo LC displeji průběhy připojených elektrických signálů. Speciální konfigurace
Více2. Určete komplexní impedanci dvojpólu, jeli dáno: S = 900 VA, P = 720 W a I = 20 A, z jakých prvků lze dvojpól sestavit?
Otázky a okruhy problematiky pro přípravu na státní závěrečnou zkoušku z oboru EAT v bakalářských programech strukturovaného studia na FEL ZČU v ak. r. 2013/14 Soubor obsahuje tématické okruhy, otázky
VíceVLASTNOSTI POLOVODIČOVÝCH SOUČÁSTEK PRO VÝKONOVOU ELEKTRONIKU
VLASTNOSTI POLOVODIČOVÝCH SOUČÁSTEK PRO VÝKONOVOU ELEKTRONIKU Úvod: Čas ke studiu: Polovodičové součástky pro výkonovou elektroniku využívají stejné principy jako běžně používané polovodičové součástky
VíceČinnost CPU. IMTEE Přednáška č. 2. Několik úrovní abstrakce od obvodů CPU: Hodinový cyklus fáze strojový cyklus instrukční cyklus
Činnost CPU Několik úrovní abstrakce od obvodů CPU: Hodinový cyklus fáze strojový cyklus instrukční cyklus Hodinový cyklus CPU je synchronní obvod nutné hodiny (f CLK ) Instrukční cyklus IF = doba potřebná
VíceVítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast ELEKTRONIKA
Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_17_Číslicový obvod Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast
VíceÚvod do architektur personálních počítačů
Úvod do architektur personálních počítačů 1 Cíl přednášky Popsat principy proudového zpracování informace. Popsat principy zřetězeného zpracování instrukcí. Zabývat se způsoby uplatnění tohoto principu
VíceINTELIGENTNÍ SNÍMAČE
INTELIGENTNÍ SNÍMAČE Petr Beneš Vysoké učení technické v Brně, FEKT, Ústav automatizace a měřicí techniky Kolejní 4, 612 00 Brno, benesp@feec.vutbr.cz Abstrakt: Příspěvek se věnuje problematice inteligentních
VíceSylabus tématu. L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. 1. DC stroje. 2. AC stroje. Vítězslav Stýskala TÉMA 4
Stýskala, 22 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉA 4 Oddíl 1 Sylabus tématu 1. DC stroje a) generátory řízení napětí, změna polarity b) motory spouštění, reverzace, řízení otáček,
VíceTémata profilové maturitní zkoušky
Obor vzdělání: 26-41-M/01 elektrotechnika Předmět: automatizační technika 1. Senzory 2. S7-1200, základní pojmy 3. S7-1200, bitové instrukce 4. S7-1200, časovače, čítače 5. Vizualizační systémy 6. S7-1200,
VíceČást pohony a výkonová elektronika 1.Regulace otáček asynchronních motorů
1. Regulace otáček asynchronních motorů 2. Regulace otáček stejnosměrných cize buzených motorů 3. Regulace otáček krokových motorů 4. Jednopulzní usměrňovač 5. Jednofázový můstek 6. Trojpulzní usměrňovač
VíceČíslicový otáčkoměr TD 5.1 AS
Číslicový otáčkoměr TD 5.1 AS Zjednodušená verze otáčkoměru řady TD 5.1 bez seriové komunikace, která obsahuje hlídání protáčení a s možností nastavení 4 mezí pro sepnutí relé. Určení - číslicový otáčkoměr
VíceIGBT Insulated Gate Bipolar Transistor speciální polovodičová struktura IGBT se používá jako spínací tranzistor nejdůležitější součástka výkonové
IGBT Insulated Gate Bipolar Transistor speciální polovodičová struktura IGBT se používá jako spínací tranzistor nejdůležitější součástka výkonové elektroniky chová se jako bipolární tranzistor řízený unipolárním
Více2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín
VíceDalší aspekty architektur CISC a RISC Aktuálnost obsahu registru
Cíl přednášky: Vysvětlit principy práce s registry v architekturách RISC a CISC, upozornit na rozdíly. Vysvětlit možnosti využívání sad registrů. Zabývat se principy využívanými v procesorech Intel. Zabývat
Více8. ZÁKLADNÍ MĚŘENÍ ASYNCHRONNÍCH MOTORŮ
8. ZÁKLADNÍ MĚŘENÍ ASYNCHRONNÍCH MOTORŮ 8. l Štítkové údaje Trojfázové asynchronní motory se mohou na štítku označit dvojím jmenovitým (tj. sdruženým) napětím např. 400 V / 30 V jen tehdy, mohou-li trvale
VíceMechatronické systémy s krokovými motory
Mechatronické systémy s krokovými motory V současné technické praxi v oblasti řídicí, výpočetní a regulační techniky se nejvíce používají krokové a synchronní motorky malých výkonů. Nejvíce máme možnost
VíceČíslicové rozváděčové měřicí přístroje DIGEM prioritní program
Číslicové rozváděčové měřicí přístroje DIGEM prioritní program řízení procesů, automatizace a laboratorní aplikace třída přesnosti 0,01 až 1 proud, napětí, kmitočet, teplota, otáčky, tlak, atd. LED / LCD
Vícepopsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu
9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad
VíceVývoj Elektronický měnič napětí EM 50/750/3
Elektronický měnič napětí EM 50/750/3 Úvod Elektronický měnič slouží k výrobě sinusového napětí 3x380 V (resp. 400 V), 50 Hz. Měnič je napájen ze stejnosměrného zdroje se jmenovitým napětím 24 VDC. Trvalý
VíceX14POH Elektrické POHony. K13114 Elektrických pohonů a trakce. elektrický pohon. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika. spotřeba el.
Předmět: Katedra: X14POH Elektrické POHony K13114 Elektrických pohonů a trakce Přednášející: Prof. Jiří PAVELKA, DrSc. Silnoproudá (výkonová) elektrotechnika podíl K13114 na výuce technická zařízení elektráren
VíceInformačné a automatizačné technológie v riadení kvality produkcie Vernár, 12.-14. 9. 2005 PŘENOS DAT PO NÍZKONAPĚŤOVÉ ROZVODNÉ SÍTI
57 PŘENOS DAT PO NÍZKONAPĚŤOVÉ ROZVODNÉ SÍTI BOHUSLÁVEK Zdeněk, HRBEK Martin Abstrakt: Příspěvek popisuje experimenty vyšetřující vliv různých typů rušení na kvalitu přenosu dat pomocí modemů PLC po rozvodné
VíceZlepšení vlastností usměrňovače s kapacitní zátěží z hlediska EMC
Vladimír Kudyn Zlepšení vlastností usměrňovače s kapacitní zátěží z hlediska EMC Klíčová slova: usměrňovač, DPF, THD, přídavná tlumivka, kapacitní zátěž, spektrum harmonických složek. 1. Úvod Pro správnou
VíceSpecifikace Záložního zdroje napájení. AEG Protect Blue 1000kVA
Specifikace Záložního zdroje napájení AEG Protect Blue 1000kVA Nepřerušitelný zdroj napájení (UPS) Se statickým Bypassem (SBS) a externím manuálním Bypassem a se samostatnou baterií. Klasifikace dle IEC
Více4. Zpracování signálu ze snímačů
4. Zpracování signálu ze snímačů Snímače technologických veličin, pasivní i aktivní, zpravidla potřebují převodník, který transformuje jejich výstupní signál na vhodnější formu pro další zpracování. Tak
VíceProporcionální řízení: průvodce pro uživatele
F001-5/C Proporcionální řízení: průvodce pro uživatele 1 2 3 Co je to proporcionální řízení? Elektrohydraulické proporcionální řízení moduluje hydraulické parametry v souladu s elektronickými referenčními
VíceTECHNICKÁ DOKUMENTACE... 3 POČÍTAČOVÉ NAVRHOVÁNÍ (ECAD)... 4 ELEKTROTECHNIKA A ELEKTRONIKA I... 5 ELEKTROTECHNIKA A ELEKTRONIKA II...
0 Obsah TECHNICKÁ DOKUMENTACE... 3 POČÍTAČOVÉ NAVRHOVÁNÍ (ECAD)... 4 ELEKTROTECHNIKA A ELEKTRONIKA I.... 5 ELEKTROTECHNIKA A ELEKTRONIKA II.... 6 ELEKTROTECHNIKA A ELEKTRONIKA III.... 7 ELEKTROTECHNIKA
VícePROCESOR. Typy procesorů
PROCESOR Procesor je ústřední výkonnou jednotkou počítače, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává program. Primárním úkolem procesoru je řídit činnost ostatních částí počítače včetně
VíceLOGIC. Stavebnice PROMOS Line 2. Technický manuál
ELSO, Jaselská 177 28000 KOLÍN, Z tel/fax +420-321-727753 http://www.elsaco.cz mail: elsaco@elsaco.cz Stavebnice PROMOS Line 2 LOGI Technický manuál 17. 04. 2014 2005 sdružení ELSO Účelová publikace ELSO
VíceUniverzální jednočipový modul pro řízení krokových motorů
Středoškolská odborná činnost 2005/2006 Obor 10 elektrotechnika, elektronika, telekomunikace a technická informatika Univerzální jednočipový modul pro řízení krokových motorů Autor: Jan Fíla SPŠ Trutnov,
VíceDISTA. Technická dokumentace. Pokyny pro obsluhu a údržbu. Verze 2.5
DISTA Technická dokumentace Pokyny pro obsluhu a údržbu Verze 2.5 Průmyslová 1880 565 01 CHOCEŇ tel.: +420-465471415 fax: +420-465382391 e-mail: starmon@starmon.cz http://www.starmon.cz CZECH REPUBLIC
VíceObsah. Zobrazovací a ovládací prvky na čelním panelu. Účel použití. Elektrické zapojení. Obr. 5.2-1: Analogový vstupní modul 07 AI 91
5. Analogový vstupní modul 07 AI 91 8 vstupů, konfigurovatelných pro teplotní senzory nebo jako proudové nebo napěťové vstupy, napájení 4 V DC, CS31 - linie 1 1 3 4 Obr. 5.-1: Analogový vstupní modul 07
VíceELEKTRICKÉ STROJE - POHONY
ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 1.5.1 Motor s cizím buzením 1.5 STEJNOSMĚRNÉ MOTORY Stejnosměrné motory jsou stroje, které mění elektrickou energii na energii mechanickou (odebíranou
VícePaměti EEPROM (1) Paměti EEPROM (2) Paměti Flash (1) Paměti EEPROM (3) Paměti Flash (2) Paměti Flash (3)
Paměti EEPROM (1) EEPROM Electrically EPROM Mají podobné chování jako paměti EPROM, tj. jedná se o statické, energeticky nezávislé paměti, které je možné naprogramovat a později z nich informace vymazat
VíceZákladní deska (1) Parametry procesoru (2) Parametry procesoru (1) Označována také jako mainboard, motherboard
Základní deska (1) Označována také jako mainboard, motherboard Deska plošného spoje tvořící základ celého počítače Zpravidla obsahuje: procesor (mikroprocesor) patici pro numerický koprocesor (resp. osazený
VíceRezonanční elektromotor
- 1 - Rezonanční elektromotor Ing. Ladislav Kopecký, 2002 Použití elektromechanického oscilátoru pro převod energie cívky v rezonanci na mechanickou práci má dvě velké nevýhody: 1) Kmitavý pohyb má menší
Více) informace o stavu řízené veličiny (předávaná řídícímu systému) - nahrazování člověka při řízení Příklad řízení CNC obráběcího stroje
zapis_rizeni_uvod - Strana 1 z 9 20. Úvod do řízení Řízení Zpětná vazba (angl. #1 je proces, kdy #2 část působí na základě vstupních informací a zpětné vazby na #3 část zařízení tak, aby se dosáhlo požadovaného
Více