OVĚŘENÍ EFEKTIVITY VÝUKY DOPRAVNÍ

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie Filozofické fakulty OVĚŘENÍ EFEKTIVITY VÝUKY DOPRAVNÍ VÝCHOVY NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE VERIFICATION THE EFFECTIVENESS OF TRAFFIC EDUCATION TEACHING IN ELEMENTARY SCHOOL Závěrečná práce postgraduálního studia Dopravní psychologie PhDr. Ing. Jana Lehnerová Olomouc 2013

2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny řádně citovala a uvedla. Práce vychází také z mých dřívějších prací Účinnost dopravně bezpečnostní metody CLOSE TO při výuce mladých řidičů (diplomová práce) a Postoje mladých řidičů a možnosti jejich změny dopravně bezpečnostními metodami (rigorózní práce). V Petřvaldě dne. Děkuji za poskytnutí materiálů a informací řediteli BESIPu Bc. Romanu Budskému, BA (Hons), za konzultaci ke statistickému zpracování práce Mgr. Daně Černochové.

3 Obsah Úvod Současná situace v dopravě ve vztahu k prevenci a dopravní výchově Prevence v dopravě Dopravní výchova Vymezení pojmu, cíle a metody Dopravní výchova u nás V mateřské škole Na základní škole V rodině Dětská dopravní hřiště Dopravní výchova v sousedních státech Německo Polsko Rakousko Slovensko Zahraniční výzkumy v oblasti dopravní výchovy Dopravně bezpečnostní kampaně zaměřené na děti Dopravní výchova na ověřované škole Charakteristika základní školy Dopravní výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání Dopravní výchova na prvním stupni ve Školním vzdělávacím programu školy Materiály pro dopravní výchovu používané na škole Ověření efektivity výuky výzkumná část Výzkumný problém Cíl práce Výzkumné otázky a hypotézy Výzkumný soubor Metodologické otázky výzkumu Typ výzkumu Metoda získávání dat Metody zpracování dat... 25

4 Metody analýzy dat Analýza dat Etické otázky Ověřování efektivity výuky výsledková část Výsledky VO Interpretace VO Výsledky VO Interpretace VO Výsledky VO Interpretace VO Výsledky H Interpretace H Výsledky H Interpretace H Výsledky H Interpretace H Výsledky H Interpretace H Výsledky H Interpretace H Diskuze a doporučení První ročník Druhý ročník Třetí ročník Čtvrtý ročník Pátý ročník Celková doporučení Závěr Literatura Abstrakt Seznam grafů, obrázků a tabulek Přílohy... 56

5 Úvod Doprava se stala v moderní společnosti součástí našeho života. Přepravy se účastní i lidé, kteří necestují na velké vzdálenosti, ale pohybují se po místu svého bydliště, do práce, školy či ke svým zájmům. Z důvodu velkého rozvoje dopravní infrastruktury se stává doprava pro zranitelné skupiny rizikovější. Mezi tyto rizikové skupiny patří také děti, chodci či cyklisté. Dokladem jsou nedávné události. Nehoda v obci Sobotka na Jičínsku 29. května letošního roku, kdy řidič vjel na travnaté prostranství před domem a narazil do dvou hrajících si dětí, skončila tragicky. Dva malí předškoláci na místě zemřeli na následky zranění. (Klečalová, 2013) Dopravní nehody zasáhnou často i ty, kteří se dopravy účastnit nechtějí. 17. května nepřežil v Ostravě mladý jednadvacetiletý cyklista, který nedal přednost autu a utrpěl četná těžká zranění. Jedním z důvodů, proč nepřežil, byl fakt, že si nechránil hlavu přilbou. (Gabzdyl, 2013) I přesto, že cyklistická helma je povinná do 18 let, vyplatilo by se mladému cyklistovi myslet nad rámec povinností vyplývajících ze zákona ve prospěch své bezpečnosti. Tyto události ukazují, že tématika dopravní výchovy a prevence v dopravě je a stále bude nosným tématem, kterým by se školy, rodiče i celá společnost měli zabývat. Do škol se prostřednictvím změn v RVP (Rámcový vzdělávací program) vrací dopravní výchova a každá škola si ji od školní roku 2013/2014 musí začlenit do svého školního vzdělávacího programu. Na základě této změny vznikl také námět na práci. Předkládaná práce má za cíl ověřit efektivitu dopravní výchovy na prvním stupni na vybrané základní škole a na základě výsledků připravit doporučení do dalšího školního roku. Po vymezení teoretických východisek z oblasti dopravní výchovy, prevence v dopravě a popsání současné situace v dopravě České republiky prizmatem statistických čísel a současného stavu dopravní výchovy na ověřované základní škole je popsán celý proces ověřování efektivity dopravní výchovy v letošním školním roce a navrženy opatření pro zlepšení. ~ 5 ~

6 1. Současná situace v dopravě ve vztahu k prevenci a dopravní výchově Dle statistických údajů srovnávajících období let 1993 až 2010 je Česká republika nad evropským průměrem v procentuálním počtu usmrcených chodců a cyklistů. Graf č. 1: Poměr usmrcených osob v ČR vs. EU podle kategorie (BESIP, 2013b). Ze statistických ukazatelů z roku 2012 (BESIP, 2013b) vyplývá například, že každá 4. osoba usmrcená na pozemních komunikacích je chodec, 90 % dopravních nehod s účastí chodců skončilo usmrcením nebo zraněním, nejsmrtelnějším měsícem pro chodce byl listopad, dnem pátek a kritickou hodinou období hod a hod, většina nehod s účastí chodce se děje v intravilánu, nejvyšší závažnost vykazují nehody, při kterých jde chodec po nesprávné straně, přechází nedaleko přechodu, ale nejvíce chodců usmrtili řidiči motorového vozidla v důsledku vlastního zavinění. Pozitivní však je, že v loňském roce bylo usmrceno o 56 % méně než v roce 1993 a je to nejméně za rok od tohoto data. 2/3 nehod se stanou mimo přechod, nejvyšší závažnost vykazují nehody, při kterých jde chodec po nesprávné straně. Na takové údaje se dá správně pojímanou dopravní výchovou apelovat. Údaje o cyklistech dokreslují, že mnoha nehodám se dá předejít správně vedenou dopravní výchovou, která bude již od útlého věku budovat správné postoje k pravidlům ~ 6 ~

7 a bezpečnému užívání dopravní infrastruktury. Dle BESIPu (2013a) devět z deseti usmrcených cyklistů nemělo ochrannou helmu, v roce 2012 bylo o 14 usmrcených cyklistů více než v roce předchozím, nejtragičtějším měsícem byl červenec, dnem pátek, časem hodina. 92 % dopravních nehod s účastí cyklistů je s následky zranění nebo usmrcení. Pozitivním trendem je průměrný pokles usmrcených cyklistů od roku 1993 o 14 %. Ze statistiky dopravních nehod za poslední období leden - květen 2013 vyplývá, že počet nehod je šestý nejnižší od roku 1990, nejnižší je počet usmrcených a to za posledních 43 let, nejvíce nehod se stalo v květnu. Z celkového počtu nehod zavinilo 215 dítě. Počet usmrcených chodců se snížil o 17. Z 202 usmrcených osob bylo 5 dětí, což je o 2 více než v roce (Statistika dopravních nehod za leden-květen 2013 na území ČR, 2013) Všechny tyto statistické údaje o cyklistech a chodcích ukazují, že existují ukazatelé, které lze ovlivnit působením dopravní výchovy, předcházet tedy preventivně a snížit tak úmrtnost či nehodovost účastníků silničního provozu. Oficiálním samostatným materiálem Ministerstva dopravy, který vytyčuje základní principy, cíle a konkrétní opatření směřující k zásadnímu snížení nehodovosti, je Národní strategie bezpečnosti provozu na období Jeho součástí je i oblast dopravní výchovy a opatření, která by měla identifikovat rizikové skupiny a identifikovat jejich rizikové chování. Základním strategickým cílem je pak snížit počet usmrcených v silničním provozu do roku 2020 na úroveň průměru evropských zemí a současně snížit počet těžce zraněných o 40 %. Opatření z oblasti dopravní výchovy spočívají v zajištění informovanosti škol, metodickém rozpracování problematiky dopravní výchovy pracovní skupinou MŠMT, konkretizací a upřesněním jednotlivých výstupu a rozpracováním do jednotlivých ročníků ZŠ. (Ministerstvo dopravy, BESIP, 2011) ~ 7 ~

8 2. Prevence v dopravě Primární prevence rizikového chování je soubor jakýchkoli zdravotních, sociálních, výchovných či jiných intervencí a opatření směřujících k předcházení výskytu rizikového chování, zamezujících jeho další progresi, zmírňujících již existující formy a projevy rizikového chování nebo pomáhajících řešit jeho důsledky (Miovský, Zapletalová, 2006, in Janíková, 2006a). Miovský, Zapletalová (2006, in Janíková, 2006b) rozumí pod pojmem rizikové chování to, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Rizikové jednání je podle Štikara, Hoskovce a Šmolíkové (2006) sociálně nepřijatelná volní činnost s možnými důsledky, kdy se uplatnila neopatrnost (přílišná rychlost, alkohol, nepozornost), nebo sociálně akceptované jednání, kdy nebezpečí známe (motoristické soutěže). Hošek (1999) definuje problémovou situaci, která může předcházet rizikovému chování, jako náročnou situaci ve chvíli, kdy jedinec stojí před úkolem, pro jehož řešení je jen částečně vybaven schopnostmi a dovednostmi, jelikož se jedná o něco nového, intelektuálně náročného, kdy se řešení musí obtížně hledat. Proto je potřeba děti vybavit schopnostmi a dovednostmi souvisejícími s dopravou, aby pro ně nebyly nové a náročné. Obrázek č. 1: Prevence městské policie reflexní vesty a dopravní koberec. (Prevence městské policie, 2010). ~ 8 ~

9 Macek (2003) označuje za období velmi citlivé pro rozvoj rizikového a problémového chování adolescenci. Také z výzkumu Sobotkové a spol. (2009) vyplývá, že kritickým obdobím pro rozvoj rizikového chování je raná adolescence (11 let), kdy dochází k nárůstu všech forem rizikového chování. Proto je důležité se rizikovým chováním zabývat a preventivně působit již na děti a mládež. Cílem primární prevence je odradit od prvního projevu rizikového chování, nebo aspoň odložit na co nejdelší dobu první projev rizikového chování. Specifickým cílem je pak předcházet zvyšování četnosti rizikového chování mezi rizikovou populací. (Šucha, 2008) Skácelová (2003) označuje za hlavní pedagogické principy primární prevence: jasné stanovení cílů primární prevence, soustavnost a dlouhodobost, přiměřenost sdělení, názornost, využívání pozitivních modelů pro napodobování, aktivnost a interaktivitu. Tyto principy je možné v systematicky pojímané dopravní výchově, která má stanoveny cíle od školy mateřské až po střední, naplňovat. Důležitá je názornost v útlém věku a možnosti nápodoby. Primární prevencí v dopravě se stává dopravní výchova a dopravně bezpečnostní kampaně. Součástí souboru opatření, které definovalo v roce 2006 WHO pro snížení důsledků nehod na silnicích, je i trvalá a efektivní edukační a informační kampaň (Skalička, 2008). Podle Skácelové (2003) se účinnost prevence zvyšuje na nejvyšší úroveň, když začíná 2 až 3 roky před prvním kontaktem s rizikovým chováním či látkou. To potvrzuje, že již od velmi útlého věku bychom měli seznamovat děti s pravidly, jak se chovat na silnicích, v autech, na chodníku a postupně jim ukazovat, jak správně jednat v roli chodce, cyklisty a řidiče. ~ 9 ~

10 3. Dopravní výchova Dopravní výchova je v dnešní době zvýšeného nárůstu motorismu nedílnou součástí všeobecného vzdělání dětí i dospělých (Límová, 2006) Vymezení pojmu, cíle a metody Štikar, Hoskovec a Šmolíková (2006) definují dopravní výchovu jako přípravu osob na bezpečný pohyb v silničním provozu. Není to jen znalost pravidel silničního provozu, ale i naučení morálních a volních vlastností nezbytných pro bezpečnost provozu a vypěstování tzv. dopravního smyslu (Límová, 2006). Důležitou součástí dopravní výchovy by mělo být vedení k ohleduplnosti, odpovědnosti vůči ostatním, zdvořilosti a ochotě pomáhat při dopravních nehodách (Čačka, 1975). Podle Stojana (2008a) má být dopravní výchova postavena na pedagogicko-psychologických a sociologických základech a odvozena z příčin dopravních nehod, jenž mají být implementovány do systému prevence. Za hlavní cíle dopravní výchovy můžeme považovat naučení dětí bezpečně se chovat v silničním provozu, předvídat rizika, správně vyhodnocovat situace, získat a utvářet návyky do budoucna, vážit si života a chránit jej a zvládnout základní teoretické znalosti a dovednosti týkající se dopravy (Sunkovská, 2007). V zemích Evropy jsou v dopravní výchově užívány metody dramatizace, skupinové práce, diskuze, výcvik v reálném provozu a exteriéru školy (Stojan, 2007), za speciální lze považovat cvičný dopravní stůl s křižovatkami, promítání filmů, exkurze do autoškol, besedy a výlety (Čačka, 1975). Školy, které mají možnost, využívají dopravních hřišť, speciálních výukových programů, počítačových simulací nebo interaktivní tabule Dopravní výchova u nás Výchova k bezpečnému dopravnímu chování se stává celoživotním učebním procesem, který má za cíl jednotlivým dopravním prvkům, signálům, informacím a složitějším situacím rozumět a adekvátně na ně reagovat (Stojan, 2008b). Proto je v souladu s principy primární prevence vhodné začít s dopravní výchovou již v předškolním věku V mateřské škole Důvody, proč začínat s dopravní výchovou již v mateřské škole jsou následující: již od raného vývoje se rozvíjí paměť, pozornost, soustředěnost, ukázněnost, odvaha, vnímání a orientace v prostoru i čase (Límová, 2006), čím dříve se ovlivňují postoje, tím budou ~ 10 ~

11 trvalejší (Štikar, Hoskovec, Šmolíková, 2006). Je potřeba vést již od útlého věku děti k opatrnosti, ohleduplnosti a předvídavosti. Metodami, které se v předškolním věku využívají, jsou hlavně hry, hraní rolí, nácvik a ve velké míře se děti učí pomoci nápodoby. Ve školce jsou využívány reflexní vesty na vycházkách, na které byl zaměřen i projekt Bezpečná školka. Dle Budského (2011a) je v předškolním věku potřeba hlavně vytvořit základní návyky potřebné pro účast v silničním provozu v roli chodce, pasažéra automobilu a rozvíjet vlastnosti ovlivňující reakce dětí při chování v dopravních situacích Na základní škole Na základní škole nastupuje učení se dopravním značkám, pravidlům a také si žáci zkouší nabyté znalosti na dopravních hřištích. Do 10 let se dopravní výchova zaměřuje hlavně na chodce, do 15 pak na cyklisty a od 15 již na motocyklistická a automobilová témata. (Límová, 2006) Votruba (1996) dělí dopravní výuku dopravní výchovy do čtyř věkových kategorií: 6 9 let - žák jako chodec, 9 12 let - žák jako cyklista začátečník, let - chování v silničním provozu, let - problematika přípravy řidiče malého motocyklu. Při realizaci dopravní výchovy je nutné brát v potaz, že děti jsou menší než dospělí, proto vidí méně a také nejsou za některými překážkami vidět, bezpečně rozlišit levou a pravou stranu jsou schopni až v devíti letech, vnímají některé podněty z okolí izolovaně a nespojí je do celků, jejich pozornost je nerovnoměrně zaměřena a všímají si mnoha věcí, vstupují do jízdní dráhy a neuvědomují si nebezpečí, bez rozmyslu následují přecházející kamarády nebo dospělé, při hře zapomenou na vše ostatní, neumí zcela odhadnout rychlost a vzdálenost blížícího se vozidla, má prodloužený reakční čas a nezná či neumí použít všechna potřebná pravidla silničního provozu. (Stojan, 2007) Ve školách se hlavně realizuje pasivní přístup k problematice dopravní výchovy, a to jak formou pracovních listů se značkami nebo dopravních hřišť, kde není dítě nuceno řešit dopravní situace v reálném životě. Je nutné vést děti k tomu, aby uměly používat a využívat dopravní prostředky a aktivně řešit situace v dopravě. Projekty, jež praktickou stránku dopravní výchovy realizují, jsou např. Bezpečná cesta do školy. (Strnadová, Schmeidler, 2008) Žáci v mladším školním věku se nejvhodněji učí správnému chování v dopravě inscenačními způsoby nebo metodami spočívajícími v otázkách zaměřených na rozvoj strategického myšlení. Důležitým aspektem tohoto věku je praktický, kvalifikovaně vedený ~ 11 ~

12 cyklistický výcvik na dopravním hřišti i v reálných situacích provozu na silnici. (Stojan, 2007) Výchovná opatření během školní docházky musí být adekvátní vývojové úrovni dítěte, počínaje chodeckými a cyklistickými obratnostmi, ale se stále rostoucím podílem dovedností a schopností vyšší úrovně, tak, aby rostla jejich kompetence nejen jako chodců a cyklistů, ale posléze i potenciálních či reálných řidičů (Stojan, 2008b, s. 4). Na prvním stupni by měli žáci základní školy získat znalosti a dovednosti v oblasti bezpečné cesty do školy, chůze na chodníku, bezpečného přecházení, chování na stezce pro chodce a cyklisty, znát význam světelných signálů, rozeznat nebezpečná místa, vědět, že je důležité vidět a být viděn, základní dovednosti při jízdě na kole, užívání cyklistické přilby a bezpečnostních pásů, ohleduplné chování v hromadné dopravě, základy první pomoci (Budský, 2011a) V rodině Postoje dítěte a respektování dopravních pravidel závisí na vztahu rodičů a ostatních členů rodiny k dopravní kázni. Dítěti jsou rodiče svou vlastní ukázněností, ohleduplností a obezřetností v silničním provozu (ať už jako chodci, cyklisté nebo řidiči) vzorem a příkladem ať v kladném nebo záporném smyslu. (Štikar, Hoskovec, Štikarová, 2003) Jedním z efektivních způsobů dopravní výchovy v rodině je podávání srozumitelných a jednouchých vysvětlení a komentářů správného chování lidí na ulici, přechodu, silnici. Působivé je i zpevňování takového chování pochvalou. Rodiče čekající i na prázdné silnici na zelenou jsou nejlepším příkladem a vzorem pro své děti. (Havlík, 2005) V mladším školním věku se děti ztotožňují s chováním autority nebo idolu, který se jim stává vzorem. Také si upevňují návyky, které jim vštípili rodiče. (Heinrichová, 2007) Rodiče by měli své děti naučit: a) rozeznat rozdíl mezi vozovkou a chodníkem, b) přecházet po přechodu, zvolit nejkratší možnou trasu přes vozovku a neběhat, c) odhadnout riziko spojené s přecházením mimo přechod, d) postup při přecházení (zastavit, rozhlédnout se, v klidu, ale co nejrychleji přejít), e) sledovat provoz kolem sebe, seznamovat se s pravidly a značkami. (Omega CZ, 2009). Rodiče jsou při výchově k dopravní bezpečnosti nezastupitelní, a to jak z důvodů toho, že je dítě jejich genetickým obrazem, ale mají na něj i velký vliv sociální. Dopravní výchova by měla být v souladu jak v rodině, tak ve škole. (Havlík, 2005) V opačném případě je neúčinná a pro dítě matoucí. ~ 12 ~

13 Dětská dopravní hřiště O dopravním hřišti se zmíníme jen okrajově, jelikož dopravní výchova prováděná na naší škole zatím nevyužívá výcviku na dětském dopravním hřišti. U školy je jen provizorní prostor využívaný pro každoroční dovednostní dopravní soutěž pro žáky tříd. Výcvik na dopravních hřištích je považován za efektivní prostředek dopravní výchovy, hlavně z důvodu využití analogie se skutečnou dopravní situací. Na rozdíl od skutečného provozu však nabízí možnost procvičovat prvky chování tak dlouho, dokud není splněn záměr výcviku bez obavy z hrozícího nebezpečí či dopravní nehody. Z těchto důvodů bývá některými považován za nezbytnou a nedílnou součást dopravní výchovy. (Votruba, 1979) V současnosti je v České republice hustá síť dětských dopravních hřišť. V Moravskoslezském kraji je jejich počet 23, celkově pak stálých, pojízdných či provizorních hřišť je v Česku kolem dvou set. Dopravní hřiště jsou důležitým prvkem v dopravní výchově a jejich začlenění do výuky by mělo být dle možností školy využito Dopravní výchova v sousedních státech V evropských zemích je oblast dopravní výchovy řešena různě. V Rakousku, Švédsku, Kypru, Estonsku, Finsku, Německu, Velké Británii, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Maltě, Nizozemí a Slovensku stanoví koncepci programu zaměřeného na bezpečnost silničního provozu ministerstvo dopravy, za implementaci pak odpovídá ministerstvo školství. Ve Slovinsku, Belgii, Dánsku, Francii a Polsku je doprava v rukou ministerstva školství, ve Španělsku a Portugalsku je klíčové ministerstvo dopravy spolupracující se školstvím, v Maďarsku doprava spolupracuje s vnitrem a školstvím. V některých evropských zemích je stanovena závazná hodinová roční dotace pro výuku dopravní výchovy: Rakousko (MŠ 20 hodin, ZŠ 10 hodin), Slovinsko (1. tř. 5 hodin, 4. a 5. tř. cyklistický výcvik v rozsahu 25 hodin), Kypr (8 hodin), Švédsko (2 4 hod), Německo (10 či 20 hodin dle ročníku), Itálie (do 14 let max. 20 hodin, do 19 let 12 hodin). V Nizozemí je pro žáky stanovena závěrečná zkouška z dopravní výchovy v 7. nebo 8. třídě. Nejméně systematicky je pojata dopravní výchova v Řecku, Lucembursku, Litvě a Lotyšsku. (Budský, 2011a) Dle reportů ze zemí EU 1 zpracoval Budský (2011a) v Příloze č. 1 informace ohledně stavu dopravní výchovy v zemích pětadvacítky. Následující řádky seznámí stručně s dopravní výchovou sousedních států České republiky. 1 ~ 13 ~

14 Německo Spolková republika Německo je federací sdružující 16 zemí. Ve všech je dopravní výchova povinná. Podle věku je dopravní výchově věnováno 10 či 20 vyučovacích hodin ročně. Výukové materiály jsou financovány z přiděleného rozpočtu. Pedagogové nejsou speciálně připravováni, ale před zahájením vlastní praxe procházejí příslušným výcvikem. Na každé škole jsou dopravní hlídky (starší žáci, rodiče, spoluobčané), kteří dohlížejí na bezpečnost v okolí školy. Do podpory dopravní výchovy jsou zapojeny pojišťovny, které vyvinuly didaktický materiál pro učitele a programy pro školní výuku, Deutscher Verkehrssicherheitsrat e.v. a Deutsche Verkehrswacht e.v., které společně ministerstvem dopravy připravují každoročně kolem 350 akcí. Konkrétní programy si každá země řídí a organizuje sama Polsko V Polsku je dopraví výchova v mateřských a základních školách povinná. V prvních třech ročnících je součástí několika předmětů, ve vyšších ročnících součástí předmětu technologie. Není stanoven závazný počet hodin přípravy školáků, učitelé mohou absolvovat jednoroční přípravný kurz, ale nemusí, závazné osnovy neexistují, Ministerstvo školství a sportu tvoří doporučené metodiky. Přípravu dětí financují zřizovatelé škol, ministerstvo na ni nepřispívá. Zapojené je také Ministerstvo infrastruktury, Národní rada bezpečnosti silničního provozu, Institut silniční dopravy, místní úřady, policie, pojišťovny, autokluby a podnikatelské subjekty (např. Renault Poland vyvíjí pomůcky, financuje) Rakousko V Rakousku je dopravní výchova součást výuky ve školách na základních školách, v rámci každého ročníku je vyčleněno 10 vyučovacích hodin, v prvních třech ročnících k nim přistupuje praktický výcvik zaměřený na chování chodců a přepravu v prostředcích veřejné dopravě. Aktivity jsou dobrovolné, celostátně společně policie a Červený kříž organizují dobrovolný trénink správné jízdy na jízdním kole. V rámci osnov je malý tematický záběr. Rozpočet je nízký, využíváno je sponzoringu, vyvíjí se jednotný propracovaný systém výuky Slovensko Dopravní výchova je povinná ve školkách a základních školách. Není stanovena jednotná metodika, role vlády je slabá, zapojují se ministerstva školství a vnitra, policie. Zaměřuje se hlavně na věk 9 12 let, ostatní věkové kategorie se podceňují. Pořádány jsou mimoškolní aktivity. ~ 14 ~

15 3.4. Zahraniční výzkumy v oblasti dopravní výchovy Pro ilustraci výzkumné činnosti a ověřování informací z oblasti dopravní výchovy uvádíme několik zahraničních výzkumů, které ukazují na vliv dopravní výchovy na chování či bezpečnost v dopravě. V Kanadě již v roce 1989 Renaud a Suissa (1989) zjišťovali vliv hraní rolí, skupinové dynamiky a behaviorálního tréninku na postoje a chování vztahující se k pravidlům silničního provozu při tréninku dopravní výchovy. Zjistili, že pouhá skutečnost vystavení vlivu je spouštěčem změny chování či postojů u dětí ve věku 5 let. V Norsku provedli Fyhri, Bjørnskau a Ullenberg (2004) studii, ve které zjišťovali, zda je dopravní výchova prováděná u dětí ve věku 6 let pomocí stolního modelu pro výuku dopravní výchovy efektivní. Žáci prvních tříd na dvou školách prošli po dobu dvou týdnů pěti lekcemi po 30ti minutách, kdy byli ve skupinách po 4-7 žácích školeni na témata používání chodníku, přechodu pro chodce s a bez signalizace a objasnění důsledků chování v provozu. Cílem tréninku bylo zlepšit konceptuální pochopení možného nebezpeční při různých typech nežádoucího chování v silničním provozu u dětí tak, aby byly schopné pružně řešit různé situace, se kterými se mohou setkat. Děti byly testovány před a po tréninku a došlo ke zlepšení. Výsledky nebyly nijak statisticky významné, ve městské škole byly lepší než ve škole příměstské. V diskuzi vědci uvádí, že i přes poměrně přísné podmínky testování mohlo dojít k ovlivnění nekontrolovanými proměnnými, proto je možnost zobecnění omezena. Lepší výsledky městských dětí však vysvětlují tím, že mají větší možnosti při přirozeném přiřazování znalostí a poznatků z prostředí, které je obklopuje a ve kterém žijí (složitější dopravní situace). V Holandsku Van Schagen a Rothengatter (1997) provedli srovnávací studii efektivity různých přístupů k výcviku komplexních kognitivních a psychomotorických dovedností vztahujících se k dopravní výchově v první třídě na základní škole. Byly srovnávány metoda behaviorálního tréninku, metoda výuky ve třídě a kombinace obou přístupů pro nácvik základních dovedností důležitých pro bezpečný průjezd křižovatkami. Během behaviorálního tréninku se žáci učí dle předem připravených sekvencí po 15 minutách situace v dopravě s dospělým přímo v provozu. Modul výuky ve třídě zahrnuje pět hierarchicky strukturovaných setkání po 30 minutách. Pro výuku se využívá kniha, video ukazující dopravní situace, dva stolní modely ukazující provoz. Kombinovaný modul obsahoval obě části tréninku. Výsledky ukázaly mírnou převahu kognitivní výuky před behaviorálním tréninkem, nejlepší výsledky ~ 15 ~

16 měl kombinovaný modul. Všechny moduly vykazovaly zlepšení ve znalostech a porozumění dopravních situací u dětí, ne však statisticky významné. Graf č. 2: Výsledky nizozemského výzkumu. (Van Schagen, Rothengatter, 1997, p. 290). Zeedyk, Wallace, Carcary, Jones a Larter (2001) ověřovali na 120 skotských dětech ve věku 4-5 let efektivitu tří různých dopravně bezpečnostních zásahů trojrozměrného modelu dopravního prostředí, deskové hry a ilustrovaných plakátů a materiálů na flip-chart. Poté zkoumali přenos znalostí do dětského chování v reálném životě. Výsledky první studie ukázaly, že všechny tři způsoby intervence zvyšují znalosti dětí o bezpečnosti na silnici. Druhá studie však nepotvrdila zlepšení chování v dopravě po absolvování výcviku oproti kontrolní skupině při zvýšení znalostí. Neplatí tedy, že děti, které ví více o bezpečnosti na silnici, se budou chovat i bezpečněji. Poulter a McKenna (2010) hodnotili efektivnost dopravní výchovy s použitím teorie plánovaného chování (theory of planned beehaviour) u žáků středních škol na dvanácti ~ 16 ~

17 britských univerzitách a zjistili, že není efektivní pro všechny psychologické faktory a nejlépe účinkuje v krátkém období. Z výzkumů vyplývá, že jakékoliv působení poznatků z oblasti bezpečnosti v dopravě má efekt na znalosti či dovednosti dětí, nejlepší je kombinace několika metod a maximální přizpůsobení danému prostředí Dopravně bezpečnostní kampaně zaměřené na děti Nejčastěji realizuje informační a dopravně bezpečnostní kampaně oddělení Ministerstva dopravy BESIP. Ředitel BESIPu uvádí (Budský, 2011b), že mají dopravně bezpečnostní kampaně velký potenciál ke snižování nehodovosti a následků nehod, platí to však pouze v případech, že jsou prováděny kvalitně, profesionálně a důsledně. Informační kampaně pro účastníky silničního provozu propagují bezpečné chování v provozu poskytováním znalostí a snaží se změnou postojů směrem k bezpečnějším snížit počet dopravních nehod. Nejčastějšími formami kampaní jsou inzeráty v tisku a časopisech, televizní a rádiové šoty, brožurky, letáky, billboardy nebo účast na akcích (Skládaná, Tecl, Rehnová, 2007). Společnost Goodyear realizovala projekt Bezpečná školka. V roce 2009 seznamovala děti se základními pravidly pohybu v silničním provozu a rozdávala reflexní vestičky. V roce 2013 realizuje výtvarnou soutěž, do které se mohou školky zapojit prostřednictvím kresby dopravní značky. Multimediální stránku pro dopravní výchovu hrou připravila firma Škoda auto, a. s. Na adrese si děti ve třech kategoriích (méně než 5 let, 6 9, 10 15) mohou vybrat svůj modul (je zde i metodický modul pro učitele). Po vstupu na stránku na ně čekají hry zaměřené na dopravní tématiku, informace a doporučení pro silniční bezpečnost (co si nachystat na kolo), prohlídka testovací laboratoře (aktivní a pasivní prvky bezpečnosti) a tipy pro ekologickou dopravu. Děti i učitelé si také mohou stáhnout metodické listy pro výuku dopravní výchovy. (Škoda auto, n.d.) Dalším metodickým úložištěm informací jak pro učitele, žáky i rodiče je stránka Projekt vznikl v rámci Národního programu výzkum a nabízí kategorie od mateřských po střední školy. Zebra se za Tebe nerozhlédne je projektem Policie ČR zaměřeným na chodce a další účastníky silničního provozu. Cílem projektu je preventivně působit na chodce, aby si osvojili ~ 17 ~

18 dodržování pravidel bezpečného přecházení vozovky, a odbourání mýtu o absolutní přednosti chodců. Je realizován ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR. (Policie ČR, 2010a) Ajaxův zápisník je dalším preventivním projektem Policie ČR, který má za cíl zvyšovat právní vědomí u dětí ve 2. třídách. Kromě jiných témat seznamuje i s pohybem v silničním provozu a vlastní bezpečností. (Policie ČR, 2010b) Program Centra dopravního výzkumu Bezpečná cesta do školy má za cíl snížit následky dopravních nehod dětí prostřednictvím ovlivnění jejich sebeuvědomění, vnímání rizika. Děti se seznamují s reálným prostředím v reálném čase. Aktivity zahrnují také mapování cest do školy, vytváření statistik, pracovních skupin a osvětu. (Heinrichová, 2006) Dalšími dopravně bezpečnostními kampaněmi, které jsou určené pro starší děti, ale mohou ovlivnit i ty mladší, jsou Nemyslíš,zaplatíš, Domluvme se, The Action, Besip team. Všechny preventivní činnosti mimoškolního charakteru přispívají k lepšímu vnímání dopravní výchovy ve školách, dítě obklopené míněním ze strany rodičů, médií i školy, které jsou si podobné, vstřebává bezpečné názory a vytváří si takové i své postoje, potažmo chování v silničním provozu. ~ 18 ~

19 4. Dopravní výchova na ověřované škole Ověřování poznatků probíhalo na základní škole v Moravskoslezském kraji v menším městě. Stručná charakteristika školy, začlenění dopravní výchovy v rámci kurikula a popis materiálů a postupů směřujících k dopravně výchovnému působení popíšeme níže Charakteristika základní školy Základní škola, na které probíhalo ověřování efektivity dopravní výchovy na prvním stupni, se nachází nedaleko Ostravy. Škola má přes 500 žáků, na prvním stupni se vyučuje v 15 třídách. I když je škola umístěna ve městě, je spíše vesnického charakteru, jelikož se jedná o město s menším počtem obyvatel obklopené většími městy. Na škole působí koordinátor pro dopravní výchovu na prvním i druhém stupni. Koordinátor na druhém stupni realizuje každoročně dopravní soutěž a výlet účastníků soutěže. Na prvním stupni je realizováno testování žáků k získání průkazu chodce a průkazu cyklisty Dopravní výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) zahrnuje dopravní výchovu do oblastí Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a do průřezového tématu Environmentální výchova. Dle Stojana (2008c) je na prvním stupni dopravní výchova začleněna do oblasti Člověk a jeho svět do tematických okruhů Město, kde žijeme (kreslení bezpečné cesty do školy, nebezpeční v blízkém okolí a uplatnění základních pravidel silničního provozu), Lidé kolem nás (dopravní prostředky a povolání související s dopravou). V RVP ZV (2007) se objevuje dopravní výchova v učivu na prvním stupni při učení se o dopravní síti v obci, kde žijeme, také se s ní lze setkat v oblasti Člověk a jeho zdraví, kde se má žák naučit bezpečnému chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty. Na druhém stupni lze bezpečnost v dopravě najít v oblasti Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností, v tematickém okruhu Lidské aktivity a problémy životního prostředí, ve výchově k občanství se žáci učí o protiprávním jednání (porušování předpisů v silničním provozu). Nový RVP ZV od školního roku 2013/2014 rozšiřuje začlenění dopravní výchovy. V tematických okruzích Cizího jazyka a Dalšího cizího jazyka jsou obsaženy dopravní ~ 19 ~

20 prostředky, v učivu vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je téma dopravní síť. Výstupem oboru Člověk a jeho zdraví je i vnímání dopravní situace, její správné vyhodnocení a vyvození odpovídajících závěrů pro chování jako chodce a cyklisty, uplatňování základních pravidel bezpečného chování účastníka silničního provozu, učivem jsou pak dopravní značky, bezpečnostní prvky, předcházení rizikovým situacím v dopravě a dopravních prostředcích a bezpečné chování v silničním provozu. Učivo výchovy k občanství obsahuje porušování předpisů v silničním provozu. Výstupem Výchovy ke zdraví je projevování odpovědného chování v rizikových situacích silniční a železniční dopravy a aktivní předcházení situacím ohrožení zdraví, do učiva tohoto oboru patří situace v dopravě, rizika v silniční a železniční dopravě, vztahy mezi účastníky silničního provozu včetně zvládání agresivity a postup v případě dopravní nehody. Tělesná výchova se zabývá chováním v dopravních prostředcích a výstupem je uplatňování vhodného a bezpečného chování v silničním provozu. Mezi průřezovými tématy Environmentální výchovy nalezneme dopravu a životní prostředí, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, dopravu a ekologickou zátěž a dopravu a globalizaci. (MŠMT, 2013) 4.3. Dopravní výchova na prvním stupni ve Školním vzdělávacím programu školy Každá škola má možnost vřadit do svého Školního vzdělávacího programu dopravní výchovu buď jako samostatný předmět, integrovat ji do konkrétních vyučovacích předmětů nebo ji vyučovat v blocích, projektech, kurzech a soutěžích. Podle rozhodnutí jsou dále umístěny výstupy a obsah učiva do vzdělávacího plánu. 2 Ve Školním vzdělávacím programu na ověřované škole na prvním stupni jsou výstupy z dopravní výchovy v oblasti Člověk a jeho svět: předmět Prvouka ročník žák zvládá bezpečný příchod a odchod ze školy, reaguje na dopravní značení, dodržuje základní pravidla účastníků silničního provozu; předmět Vlastivěda ročník poznávání skutečností s důrazem na dopravní výchovu v okruhu Místo, kde žijeme (dopravní síť); předmět Přírodověda ročník bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty. (Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět, n. d.) Na školní rok 2013/14 je Školní vzdělávací program upravován a dopravní výchova bude rozšířena dle nového RVP ZV. 2 Na internetové stránce lze najít soubory obsahující Implementaci dopravní výchovy do školního vzdělávacího programu ZŠ. ~ 20 ~

21 4.4. Materiály pro dopravní výchovu používané na škole Žáci páté třídy a celý druhý stupeň se každoročně účastní školního a okresního kola dopravní soutěže mladých cyklistů, kterou vyhlašuje Ministerstvo dopravy. Soutěž má za cíl podněcovat a zvyšovat zájem žáků o dopravní výchovu, ověřovat znalosti a přispívat ke zvýšení efektu výchovně-vzdělávací práce při dopravní výchově ve školách. Sestává z testu z pravidel provozu na pozemních komunikacích, praktické jízdě, jízdě zručnosti, od okresního kola se zkouší zásady poskytování první pomoci a od krajského kola pak práce s mapou. (Ministerstvo dopravy, 2010) Této soutěže se účastní i žáci naší školy. Mezi materiály, které škola má, patří: CD Autoškolák (2012) na CD jsou hry pexeso značek, hra pro menší žáky Cesta do školy (hráč jde do školy a vždy vybírá z alternativy a, b nebo c, jak se vydá dál), hra pro cyklisty Jízda na kole (žák vybírá z ABC možností a jede na kole v různých situacích), CD nabízí možnost vyzkoušet si obě hry a zaznamenat různé hráče, vyhodnotí jejich skóre a čas, za který obě hry projde. CD Bezpečně na cestách aplikaci stránky Pracovní listy dopravní výchovy: I. díl Chodec (Stojan, Čadílek, 1996) - soubor pracovních listů pro témata dopravní výchovy, které lze zařadit do různých předmětů s ohledem na probírané učivo. Listy obsahují témata ve městě a na vesnici, doplňování dopravních značek, informace o bezpečné cestě do školy, jak chodit po chodníku a silnici, jaké máme stezky, o ohleduplnosti, předvídavosti a pozornosti, reflexních prvcích, jízdě v autě, přecházení, železniční přejezd, pokyny policisty, chování v obytné zóně. Bezpečí dítěte v dopravě (Olšan, Konečný, 2008) - kniha se skládá z 5 kapitol, které jsou věnované obecnými informacím (přehled nehod zaviněných dětmi chodci a dětmi cyklisty na území ČR (v letech ), přehled nebezpečí pro dítě v dopravě, bezpečnost dítěte z hlediska psychomotorického vývoje dítěte), ochrana nejmenších (0-3 rok), upozornění na nebezpečí dětí ve věku 4-6 let, první samostatné kroky dítěte 7-10 letého v dopravě a cesta k samostatnému účastníkovi silničního provozu (nad 10 let) témata v automobilu, na chodníku, na kole, ve vlaku, rodiče se doví, jak dítě v určitém věku bezpečně posadit a připoutat na sedačce, deaktivace airbagu, přizpůsobení stylu a rychlosti jízdy vědomí, že jedeme s dítětem. Dopravní výchova pro 2. a 3. ročník základní školy: I. díl chodec (Votruba, 2003a) - kniha začíná vymezením toho, kdo je účastníkem silničního provozu, představením ~ 21 ~

22 zákazových značek, pohybem po chodníku a na silnici, když není chodník, jak postupovat při neobvyklém řešení dopravního prostředí, kde se nesmí jezdit a vstup je cyklistům zakázán, jak má správně přecházet vozovku bez i s přechodem pro chodce, jak se vypořádat s podchody nebo nadchody, na co si dát pozor v nebezpečných úsecích, jak se chovat na cestách (jízda autobusem, na zastávce, autem, na konci knihy jsou obrázky a otázky ke zjištění dostatečného pochopení učiva, přehled dopravních značek pro chodce. Dopravní výchova pro 4. a 5. ročník základní školy: II. díl cyklista (Votruba, 2003b) - učebnice pro žáky 4. a 5. třídy, učí žáky, že cyklista je řidič nemotorového vozidla, jaké části kolo má (nosné, hybné), obsahuje pojednání o povinné výbavě kola: dvě brzdy na sobě nezávisle účinné, zadní odrazka červené barvy, přední odrazka bílé barvy, oranžové odrazky na obou stranách pedálů, nejméně jedna boční odrazka oranžové barvy na paprscích, předního nebo zadního kola (na každé straně kola), za snížené viditelnosti světlomete svítící dopředu bílým světlem, zadní svítilnu červené barvy (nebo blikačka), zdrojem elektrického proudu, další důležité vybavení jasně znějící zvonek, blatníky, kryt řetězu, učí děti, že před jízdou musí každý řidič zkontrolovat vybavení vozidla a odstranit případné závady, také že cyklistická přilba zachraňuje život, kde a jak jezdit nejez z hlediska pravidel, ale také z hlediska ohleduplnosti, po každé kapitole následují otázky pro cyklisty, které jim pomohou se zorientovat a naučit pravidla. Tematický plán dopravní výchovy pro žáky 4. tříd základních škol (Vegricht, 2006) - tematický plán obsahuje systematickou dopravní výchovu na Dětském dopravním hřišti v rozsahu 5 hodin. Je zde zobrazeno a popsáno patnáct obrazů BESIPu Neboj se silnice, závěrečné přezkoušení z pravidel provozu na pozemních komunikacích. Sady dopravních značek z edice BESIPU. S těmito materiály pracují učitelé na prvním stupni dle svého uvážení, mají možnost se obrátit na koordinátora dopravní výchovy nebo školního psychologa pro další materiály či besedy pro žáky. ~ 22 ~

23 5. Ověření efektivity výuky výzkumná část 5.1. Výzkumný problém V teoretické části práce bylo nastíněno, jakým způsobem je prováděna dopravní výchova v České republice i okolních státech, jakým způsobem je vymezena v kurikulárních dokumentech škol, a také byl popsán konkrétní příklad, jak je ukotvena ve Školním vzdělávacím programu (ŠVP) školy. Výzkumným problémem, který má práce za úkol vyřešit, je ověření efektivity výuky dopravní výchovy na prvním stupni základní školy. Tento úkol byl stanoven na základě změn v zakotvení dopravní výchovy v RVP ZV a také jej přinesla potřeba školy připravit se na tyto změny pro školní rok 2013/14. Vyústěním by mělo být zjištění efektivity výuky v rámci platného ŠVP školy a stanovení změn pro příští školní rok Cíl práce Práce má za cíl popsat současné znalosti žáků na prvním stupni v oblasti dopravní výchovy a ověřit, zda se tyto znalosti zlepší během školního roku. Následně navrhnout doporučení pro kvalitnější realizaci výuky dopravní výchovy v souladu s novým RVP ZV Výzkumné otázky a hypotézy Na základě cílů práce byly stanoveny tyto výzkumné otázky: VO1: Jaké jsou znalosti žáků prvních až pátých tříd dle doporučených testových otázek pro dopravní výchovu navržených MŠMT? VO2: Na které oblasti je potřeba v jednotlivých ročnících během školního roku klást větší důraz? VO3: Ve kterých třídách je výuka dopravní výchovy dostatečná, ve kterých je potřeba nastavit změny? Na základě prostudování dokumentů školy, informací o dopravní výchově a dostupných výzkumů stanovíme také tyto hypotézy: H1: Je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků prvního ročníku při testu a retestu žáci se zlepší. H2: Je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků druhého ročníku při testu a retestu žáci se zlepší. ~ 23 ~

24 H3: Je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků třetího ročníku při testu a retestu žáci se zlepší. H4: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku při testu-retestu. H5: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků pátého ročníku při testu-retestu. Hypotézy H1 až H3 potvrdí, že výuka v prvních třech ročnících je díky zakotvenosti dopravní výchovy v prvouce vyučována v dostatečné míře. Naopak s ohledem na současné nedostatečné ukotvení ve čtvrtém a pátém ročníku dle H4 a H5 nebude signifikantní zlepšení žáků. Hypotézy jsou předpokládány také na základě výsledků výzkumu Smítalové (2011), která zjistila, že mezi žáky 3. a 5. ročníků nebyl statisticky významný rozdíl v úrovni vědomostí. Podle ní sehrávali roli osnovy a prostor věnovaný znalostem z dopravní výchovy. Za další výzkumné studie z poslední doby dotýkající se našeho tématu můžeme uvést Bačovského (2012), Látalovou (2012) či Kořenkovou (2012) Výzkumný soubor Výzkumný soubor složený z žáků prvního stupně byl vybrán metodou totálního výběru, jelikož základní soubor se rovnal souboru výzkumnému. K tomuto výběru došlo z důvodu potřeby ověřit znalosti u všech žáků na prvním stupni. Do výzkumu bylo zapojeno 310 žáků. Mezi obdobím testu a retestu se několik žáků odstěhovalo, naopak několik se jich přistěhovalo, takže nakonec v prvním testování bylo testováno 302 žáků, retestováno pak 307 žáků. Tabulka č. 1: Zastoupení žáků dle pohlaví v jednotlivých třídách. Třída Chlapců Dívek Celkem I II III IV V Celkem Po vyloučení žáků, kteří se nezúčastnili prvního či druhého testování bylo do výzkumu zařazeno 297 žáků (70 v I. tř., 62 ve II. tř., 55 ve III. tř., 62 ve IV. tř. a 48 v V. tř.). 3 Bačovský, J. (2012). Dopravní výchova na základních školách a prevence ke snižování dopravní nehodovosti dětí. (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci. Látalová, B. (2012). Porovnání témat dopravní výchovy v prvním až čtvrtém ročníku vybraných základních škol v České republice a Rakousku. (Diplomová práce). Univerzita Palackého v Olomouci. Kořenková, Z. (2012). Dopravní výchova na prvním stupni základní školy. (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci. ~ 24 ~

25 5.5. Metodologické otázky výzkumu Typ výzkumu Z hlediska typu výzkumu můžeme ověřování efektivity výuky považovat za případovou studii dané školy charakteru neřízeného experimentu (mezi testem a retestem probíhá výuka dle rozhodnutí jednotlivých učitelů), ale také za evaluační studii s cílem navrhnout doporučení pro zlepšení. Výzkum je smíšený, jak částečně kvalitativní (popis situace na dané škole), tak kvantitativní (zjištění rozdílů v ročnících). Cíle výzkumu jsou popisné, evaluační a explanační. Jsou využity objektivní testy znalostí s otevřenými i uzavřenými mi a jednoznačnými odpověďmi Metoda získávání dat Metodou získávání dat byly testy znalostí z dopravní výchovy pro jednotlivé ročníky. Tyto testy jsou přílohou č Testy byly realizovány v období a retestováno pak Dotazník pro první ročník obsahuje 8 uzavřených otázek s možností A či B, jednu otevřenou otázku, úkol na kreslení, vybarvování a výběr jedné značky dle obrázků ze dvou možností. Druháčci se museli poprat s deseti uzavřenými mi s duální možností, vybrat jednu značku ze dvou obrázků, vybarvit dva semafory a určit, který je pro chodce, napsat názvy tří značek. Test pro žáky třetích ročníků se skládá z dvanácti otázek, kdy žáci vybírají správnou odpověď ze tří variant, u dvou otázek mají označit jednu ze dvou značek a nakonec napsat názvy čtyř značek. Žáci čtvrtých tříd zápolili se sedmnácti uzavřenými ABC mi, označovali dvě značky a psali názvy pěti značek. Podobně tomu bylo už páťáků, jejichž úkolem bylo odpovědět na dvacet uzavřených otázek a stejné množství úkolů spojených se značkami jako u čtvrťáků Metody zpracování dat Testy všech žáků byly zkontrolovány a obodovány dle tabulky č. 2. Všechny body byly zaneseny a zpracovávány v programu MS Excel U všech otázek byly vypočítány součty za jednotlivé otázky u každé třídy a také součty bodů u každého žáka. ~ 25 ~

26 Při prvním testování byly zpracovány výsledky formou textových informací, které znalosti žáci v jednotlivých třídách mají a které naopak bude potřeba procvičit. Tyto výsledky za celý ročník získali třídní učitelé, kteří s žáky pracují nejčastěji. S učiteli byly provedeny konzultace, nabídnuty pracovní listy umožňující procvičování testových otázek a také si mohli dohodnout besedy či použít dalších výukových materiálů. Tabulka č. 2 Bodové ohodnocení jednotlivých otázek. Otázka č maximální Třída body počet bodů I II III IV V Vyhodnocení retestování probíhalo obdobně. Byly obodovány jednotlivé otázky, vytvořeny součty pro každého žáka a v každé třídě u jednotlivých otázek. Dále jsme porovnávali zlepšení či zhoršení v jednotlivých otázkách, u žáků, srovnávali třídy v ročnících. Učitelům byla opět na konci školního roku poskytnuta písemná zpětná vazba k jejich třídám, žákům a otázkám (součást výsledkové části). S učiteli jednotlivých ročníků byly provedeny rozhovory, vyjádřili se k ne/dostatečnosti dopravní výchovy s ohledem na stanovené učivo v jejich ročnících Metody analýzy dat Pro ověření, zda byla výuka dopravní výchovy prováděna efektivně a zlepšily-li se výsledky žáků, byl použit Wilcoxonův pořadový test pro párované hodnoty. Tento test slouží ke zjištění, zda je signifikantní rozdíl mezi opakovaným měřením na stejných subjektech (Reiterová, 2003). K tomuto rozhodnutí došlo z důvodu, že výsledky v jednotlivých ročnících nesplňují pravidla pro použití parametrických testů, nebylo rozpoznáno normální rozložení četností celkových skórů v testech. Ke srovnání efektivity jednotlivých tříd bylo použito aritmetického průměru, kterým jsme vypočítali průměrný nárůst bodů ve třídě. Pro zjištění oblastí, na které je potřeba klást důraz, bylo využito procentuálního výpočtu a znázornění pomocí grafů. ~ 26 ~

27 Analýza dat Odpovědi na výzkumné otázky jsme získali z analýzy jednotlivých otázek a slovně vyjádřili jak pro účely práce učitelů, tak pro tuto studii. Jako kritérium dostatečné výuky dopravní výchovy bylo stanoveno zlepšení zjištěné pomocí Wilcoxonova pořadového testu pro párové hodnoty u jednotlivých tříd. Odpovědi na výzkumné otázky jsou v první části výsledkové části této práce. K ověření hypotéz došlo taktéž pomocí Wilcoxonova testu. Nejdříve jsme vypočítali rozdíly mezi naměřenými hodnotami d i = x i -y i. Z absolutních hodnot d i jsme stanovili jejich pořadí a k pořadovým číslům opět přiřadili znaménka. Provedli jsme součet všech kladných a všech záporných pořadových čísel. Nulová hypotéza říká, že obě skupiny jsou ekvivalentní. Testovým kritériem je ten součet pořadí, který je v absolutní hodnotě menší. Pro výběry o rozsahu menším než 25 nalezneme kritickou hodnotu T α (n) pro danou hladinu významnosti ve statistických tabulkách, porovnáme ji s vypočítanou hodnotou T. Je-li T < T α (n), zamítáme nulovou hypotézu a můžeme tvrdit, že oba výběry pochází z různých základních souborů. Pro výběry o větším rozsahu než 25 musíme vypočítat hodnotu z veličiny z, pro kterou platí: Je-li z 1,96, pak zamítáme H 0 na hladině významnosti α = 0,05 a je-li z 2,58, pak zamítáme H 0 na hladině významnosti α = 0,01. (Reiterová, 2003) Výsledky jednotlivých tříd, ročníků a výsledky ověření hypotéz jsou uvedeny v další části práce Etické otázky Žáci prováděli testy v rámci vyučování a testování bylo součástí ověřování znalostí. Někteří třídní učitelé využili výsledků i k vlastnímu hodnocení žáků. Výsledky byly použity pro tuto práci v anonymní podobě, jména žáků nebyla spojována s jejich výsledky. ~ 27 ~

28 6. Ověřování efektivity výuky výsledková část 6.1. Výsledky VO1 V tabulce č. 3 jsou zhodnoceny slovně výsledky jednotlivých tříd tak, jak byly předány třídním učitelům. Ti získali i výsledky žáků, s ohledem na etickou stránku studie nejsou tyto žebříčky žáků uváděny ve výsledcích. Tabulka č. 3 Výsledky znalostí žáků v pololetí a na konci školního roku. Třída Výsledky znalostí leden Výsledky znalostí červen I. A - děti znají dopravní prostředky, ví, že se musí rozhlížet po přechodu, nehrát si na silnici a sedět v autosedačce vždy, většina neví, po které straně chodníku jít, jak se rozhlížet při přecházení - neumí nakreslit značku zákaz vstupu chodců, 3 nemají přesně barvy na semaforu I. B - děti znají dopravní prostředky, ví, že se musí rozhlížet po přechodu, nehrát si na silnici, méně často ví, po které straně chodníku jít, co musí udělat při přecházení silnice - neumí nakreslit značku zákaz vstupu chodců, 4 si nejsou jisti barvami na semaforu I. C - děti veskrze znají dopravní prostředky (5 nenapsalo), ví, že se musí rozhlížet při přecházení po přechodu, u ostatních otázek si nejsou jisti všichni - většina neví, jak se rozhlížet při přecházení silnice, neumí nakreslit značku zákaz vstupu chodců (nakreslil 1), semafor nezná jeden, 2 nepřesně umístili barvy I. D - ne všechny děti znají dopravní prostředky, ví, že se musí rozhlížet, nehrát si na silnici, znají značku stezka pro chodce, všichni vědí, co musí dělat před přecházením silnice, - většina neví, po které straně chodníku jít, nikdo neumí nakreslit značku - děti se zlepšily ve znalosti dopravních prostředků, všichni umí vybarvit správně semafor - několik žáků si plete, po které straně chodníku jít, zlepšili se v kreslení značky zákaz vstupu chodců, ale polovina stále nakreslit neumí, další znalosti žáci mají - děti znají dopravní prostředky, zhoršily se ve znalosti, po které straně chodníku jít, polovina již ví, jak vypadá značka zákaz vstupu chodců, všichni poznají značku stezka pro chodce - až na jednoho všichni umí vybarvit semafor, v ostatních otázkách zlepšení - děti znají dopravní prostředky, jen dva neví, po které straně chodníku jít, dva neví, jak se správně rozhlížet při přecházení - umí nakreslit značku zákaz vstupu chodců (nenakreslili 2), semafor znají všichni, ostatní otázky znají všichni nebo skoro všichni - všechny děti znají dopravní prostředky, umí vybarvit semafor a poznat značku stezka pro chodce, výsledky se u všech otázek zlepšily - 6 neví, po které straně chodníku jít ~ 28 ~

29 Třída Výsledky znalostí leden Výsledky znalostí červen zákaz vstupu chodců II. A II. B II. C III. A - děti ví, kde se přechází silnice, jak připravit cestu do školy, na co jsou reflexní doplňky - minimum ví, že mohou po chodníku na bruslích a koloběžce, neumí odhadnout, jak je to s ohleduplností v dopravních prostředcích (9. ) - problémy jim činí také dopravní značky, po které straně jít po silnici, semafory znají - děti ví, kde přecházet bezpečněji silnici, že se musí poutat v autosedačce a jak jít bezpečně do školy - méně často ví, jak se rozhlížet před přecházením, co znamená být ohleduplný v dopravních prostředcích - neumí názvy značek pro chodce - děti ví, kde přecházet silnici, jak jít do školy, že je třeba se poutat při cestě v autosedačce - méně často ví, že se po chodníku může na koloběžce a bruslích, co to je být ohleduplný v dopravních prostředcích - neumí dopravní značky pro chodce - děti ví o poutání pásy při jízdě autem, rozhlížení při přecházení cesty - méně často ví, jak přecházet po vystupování z autobusu, kde nastupovat do auta bezpečně, kde jít po silnici, co je snížená viditelnost - neumí některé značky pro chodce a cyklisty - žáci zlepšili znalosti ve všech otázkách, výrazně se zlepšila jejich znalost dopravních značek, všichni umí vybarvit semafor a ví, kde se přechází po vystoupení z autobusu - zlepšila se znalost, kdo může po chodníku chodit, stejná je znalost, po které straně silnice se může jít - lépe rozlišují, co znamená ohleduplnost v dopravě, ostatní otázky žáci veskrze ovládají - všichni kromě jednoho ví, jak vybarvit semafor, zlepšila se znalost značek - žáci ale neví, po které straně mohou jít po silnici, - mezery mají ve správném rozhlížení se a ohledně toho, co znamená chovat se v dopravních prostředcích ohleduplně - ostatní otázky zvládají správně - děti ví, že bezpečná cesta do školy je důležitá, správně určí, že se přechází za autobusem - ne všichni umí vybarvit semafor správně, znalost značek se zlepšila, ale ještě jsou v ní značné rezervy - méně žáků ví, že s koloběžkou mohou jezdit na chodníku a co je to ohleduplnost v dopravních prostředcích - žáci vědí, že je nutné se připoutat v autosedačce a jak se rozhlížet na přechodu pro chodce - mají mezery ve znalosti stran, po které straně se chodí na chodníku a kde na silnici, ne všichni žáci vědí, co je to snížená viditelnost a o nutnosti chovat se ohleduplně - ve všech otázkách došlo ke zlepšení znalostí žáků, značky zná až na dva žáky výborně celá třída ~ 29 ~

30 Třída Výsledky znalostí leden Výsledky znalostí červen III. B - děti ví, že musí brát v provozu ohled na ostatní, znají zákazovou značku, ví, - zlepšila se znalost dopravních značek, všichni vědí, jaká pravidla jsou na že je důležité se poutat stezce pro chodce, že se musí bezpečnostními pásy i v autosedačce rozhlížet při přecházení přechodu III. C IV. A IV. B - méně často ví, kde jít po silnici, jak jít po chodníku, co je snížená viditelnost, jak se zachovat při přecházení, když začne svítit červená - neumí názvy mnoha značek pro chodce a cyklisty - děti znají důležitost bezpečnostních pásů v autě, důležitost rozhlížení při přecházení, značku stezka pro cyklisty - méně často ví, kde jít po silnici a po chodníku, kde přecházet po výstupu z autobusu, co dělat, rozsvítí-li se červená při přecházení, - neumí skoro žádné názvy značek - děti znají důvody, proč jezdit na kole bezpečně, poznají značku obytná zóna a zákaz vjezdu, kde je dobré jezdit na kole - méně často ví, co je zřetelná jízda, jaká pravidla jsou na cyklostezce, jak dávat znamení o změně směru jízdy na kole, co je stopka, jak jít s kolem po přechodu, proč být pozorný - neumí mnoho značek - děti znají značku obytná zóna, ví, že je stezka pro cyklisty bezpečnější než silnice, znají přednost na křižovatce - méně často ví, co je zřetelná jízda, co znamená být pozorný na silnici, jak přejít s kolem přechod pro chodce - neumí mnoho značek - největší mezery mají v tom, že neví, po které straně silnice jít, zhoršila se znalost, kde nastupovat bezpečně do vozidla - ve všech ostatních otázkách se zlepšil počet správných odpovědí - žáci zlepšili své znalosti ve všech testovaných otázkách, výrazně se zlepšila znalost značek - nejlépe znají, jak správně přecházet, nutnost připoutat se pásy, vědí, co znamená být ohleduplný a jak se ohleduplně chovat - mezery mají v tom, že neví, kde chodit po silnici, a kde nastupovat do vozidla - výsledek se zhoršil ve znalosti, co je to zřetelná jízda, jak správně předjíždět či objíždět, jak se chovat bezpečně na kole - všichni znají značku obytná zóna, u ostatních značek se výsledek zlepšil, ne však výrazně jen jeden žák napsal název všech pěti značek - největší mezery mají žáci u znalosti, po které straně na kole jet, co dělat u značek dej přednost v jízdě a stůj, dej přednost v jízdě, jak přecházet silnici s kolem - u 3 otázek klesl počet dosažených bodů, u jedné byl stejný a u ostatních otázek se výsledek zlepšil - žáci vědí, že pro cyklistu je bezpečné místo stezka pro cyklisty, znalost značek se zlepšila jen minimálně, jen jeden žák napsal název všech pěti značek - minimum žáků ví, co znamená být na kole pozorný a na co spoléhat, co je zřetelná jízda, zlepšily se výsledky u ~ 30 ~

31 Třída Výsledky znalostí leden Výsledky znalostí červen méně než poloviny otázek, celkový počet bodů celé třídy je jen o 11 bodů vyšší (přibyl však jeden žák) IV. C - děti ví, kde je nejbezpečnější jet, znají značky obytná zóna, zákaz vjezdu, ví, proč je důležité jezdit bezpečně - méně často ví, co je to být pozorný v dopravě, co znamená stopka, čím se řídí cyklisté, co je to zřetelná jízda, co platí při jízdě na cyklostezce - neumí názvy mnoha značek V. A - děti znají vybavení kola a potřebu přilby při jízdě, jak vyjíždět na kole, značku zákaz vjezdu, jak jezdit po stezce pro cyklisty ve dvojici - méně často ví, kde vést kolo po silnici, kdo má přednost při vjíždění na silnici, kdy a jak dávat znamení o změně směru jízdy - neumí názvy značek, jak se chovat, když provoz řídí policista, kdy dávat znamení o změně směru jízdy V. B - děti znají značku zákaz vjezdu jízdních kol, ví, co se používá při jízdě na kole, jak vyjíždět na silnici - méně často ví, jak se chovat, když provoz řídí policista, jak se rozhlížet při přecházení přechodu, proč být ohleduplný a pozorný při chůzi po chodníku a stezce pro chodce - neumí mnoho značek, neví kdy a jak dávat znamení o změně směru jízdy, jakou vzdálenost musí udržovat cyklisté, - žáci kromě 3 jedinců znají dobře dopravní značky, značku zákaz vjezdu znají všichni - výsledky jsou vyrovnané, největší mezery jsou ve znalosti, že přilba je povinná do 18 let, co je to zřetelná jízda, kde se jede po silnici, jak přecházet s kolem a na koho spoléhat - u tří otázek se výsledek zhoršil, u jedné je stejný, ostatní znalosti se zlepšily - znalost značek se příliš nezlepšila, žáci znají značku zákaz vjezdu cyklistů, dej přednost v jízdě rozeznají od hlavní pozemní méně, - velké mezery jsou v otázkách o dávání znamení o změně směru jízdy, řízení provozu policistou, vjíždění ze stezky pro cyklisty - dobré výsledky byly u otázek zaměřených na povinnou výbavu, jízdu na cyklostezce, výjezd na vozovku - ve 14 otázkách se žáci zhoršili, v ostatních zlepšili, žáci se zhoršili např. v otázkách o přecházení přes silnici a po přechodu, hodně v otázce dávání změny směru jízdy - znalost značek se u žáků zlepšila, až na jednoho všichni znají značku zákaz vjezdu cyklistů, - mezery žáci mají ve znalosti znamení o změně směru jízdy, zranitelnosti cyklistů, dávání pokynů policistou, vjíždění a vyjíždění z cyklostezky, dodržování vzdálenosti mezi koly - v polovině otázek se žáci zlepšili, v polovině zhoršili, dobré výsledky byly u otázek ohledně povinné výbavy, rozhlížení se při výjezdu na ~ 31 ~

32 Třída Výsledky znalostí leden Výsledky znalostí červen silnici - žáci vědí, že bezpečné je nepoužívat sluchátka při chůzi na chodníku - zhoršili se hlavně ve znalosti, že je nutné použít přechod, je-li v dohledu 6.2. Interpretace VO1 Žáci prvních tříd se za pololetí zlepšili ve znalosti dopravních značek. Ze všech tříd právě první třídy měly nejvíce žáků s plným počtem bodů. Občas se najdou žáci, kteří si pletou, po které straně chodníku jít, což může souviset s upevňováním rozlišení pravolevé orientace. Znalost barev na semaforu je na konci roků výborná. V první třídě je pro dopravní výchovu dostatek prostoru, učitelky těchto tříd uváděly nácvik rozhlížení se při přecházení v tělesné výchově, učení značek v prvouce, zařazení některých otázek při výuce dalších předmětů (výtvarná výchova, český jazyk). Žáci měli možnost procvičovat i při procházkách. V druhé třídě došlo již k rozdílnému zlepšení v jednotlivých třídách. Projevilo se, že koordinátorka dopravní výchovy je z druhé třídy v této třídě došlo k největšímu zlepšení v druhých ročnících. Zlepšení znalosti značek i vybarvování semaforů ukazuje na nácvik těchto znalostí, značky je potřeba však trénovat intenzivně i v dalším ročníku. Jsou stále otázky, které sice žáci zlepšili, ale jejich znalost je i na konci roku jen mírně nad polovinou. Žáci již nemají ve výuce nácvik dopravních situací tak obsažen. Ve třetích třídách bylo zlepšení znalostí větší než v nižších ročnících. Žáci ještě neumí přesně rozlišit rozdíl chůze po chodníku a na silnici, pletou si strany, po kterých se chodí. I přesto se žáci zlepšili ve znalostech jak značek, tak v dalších otázkách. Žáci procvičovali s učiteli pomocí pracovního listu a zařazovali také prvky dopravní výchovy v prvouce. Ve čtvrté třídě dochází u některých žáků ke stagnaci výsledku, u některých dokonce ke zhoršení. V těchto třídách již třídní učitel není s žáky ve všech vyučovacích hodinách jako v první až třetí třídě, proto je potřeba koordinace jednotlivých témat dopravní výchovy. Dle slov učitelů přírodovědy a vlastivědy, kde by se dala dopravní výchova začlenit, nebyl v rámci hodinové dotace velký prostor dopravní výchově věnován. Žáci se ani nezúčastnili zvláštních besed či dopravní soutěže, tudíž nebyli připravováni. Ve třídách měli možnost se setkat s tabulemi dopravní výchovy, ale bylo čistě na nich, zda o přestávkách věnují čas těmto tabulím. V tomto ročníku by měli žáci zvládat základy pro průkaz cyklisty, ale je jen na ~ 32 ~

33 učitelích, zda se s nimi na tento průkaz budou připravovat. Dle výsledků nejsou znalosti dostatečně upevňovány. Také v páté třídě není výraznější rozdíl mezi prvním a druhým testováním, žáci ve škole příliš znalosti z dopravní výchovy neprocvičovali. Značky znají jen někteří, ostatní znalosti nejsou upevněné. Dle třídních učitelek nebyl nijak zvlášť na dopravní výchovu kladen důraz, žáci, kteří měli zájem, se zúčastnili dopravní soutěže, ale neměli ani zvláštní přípravu či nácvik. V rámci hodin není přílišný prostor dle současného ŠVP Výsledky VO2 Na otázku Na které oblasti je potřeba v jednotlivých ročnících během školního roku klást větší důraz? jsme odpovídali učitelům již při prvním testování a vycházeli jsme ze součtů bodů v jednotlivých ročnících za každou otázku. Otázky s nejmenším dosaženým počtem bodů byly označeny za nedostatečně naučené. Po retestování jsme opět sečetli výsledky v ročnících za každou otázku a výsledky byly zaneseny do srovnávacího grafu pro jednotlivé ročníky. Výsledky žáků prvních tříd a jejich srovnání z obou testování ukazují grafy č. 3 a 4, výsledky žáků druhých tříd grafy č. 5 a 6, výsledky žáků třetích tříd grafy č. 7 a 8, výsledky žáků čtvrtých tříd grafy č. 9 a 10, výsledky žáků pátých tříd grafy č. 11 a 12. Graf č. 3: Výsledky žáků prvních tříd 1. a % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Počet bodů získaných u otázek č. 1 a 10 (dvoubodové otázky) názvy dvou dopravních prostředků leden názvy dvou dopravních prostředků červen vybarvení semaforu leden vybarvení semaforu červen špatně správně ~ 33 ~

34 Součet bodů žáků druhých tříd Součet bodů žáků prvních tříd Graf č. 4: Výsledky žáků prvních tříd a č. 2 č. 3 č. 4 Počet získaných bodů č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 11 leden červen Graf č. 5: Výsledky žáků druhých tříd Počet získaných bodů č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10 leden červen č. 11 Graf č. 6: Výsledky žáků druhých tříd 12. a 13.. Počet bodů získaných u otázek č. 12 (dvoubodová) a 13 (tříbodová) 100% 80% 60% 40% 20% ,5 80, špatně správně 0% vybarvení semaforů leden vybarvení semarofů červen znalost 3 značek leden znalost 3 značek červen ~ 34 ~

35 Součet bodů žáků čtvrtých tříd Součet bodů žáků třetích tříd Graf č. 7: Výsledky žáků třetích tříd Počet získaných bodů č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10 č. 11 č. 12 č. 13 leden červen Graf č. 8: Výsledky žáků třetích tříd % 80% 60% 40% 20% 0% Počet bodů získaných u otázky č. 15 (čtyřbodová) 180,5 39,5 znalost 4 dopravních značek leden 71,5 148,5 znalost 4 dopravních značek červen 100% 80% 60% 213,5 špatně 40% správně 20% 96,5 Graf č. 10: Výsledky žáků čtvrtých tříd Graf č. 9: Výsledky žáků čtvrtých tříd % Počet získaných bodů Počet bodů získaných u otázky č. 20 (pětibodová) znalost 5 dopravních značek leden znalost 5 dopravních značek červen špatně správně č č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 ~ 35 ~ č. 10 č. 11 č. 12 č. 13 č. 14 č. 15 č. 16 č. 17 č. 18 č. 19 leden červen

36 Součet bodů žáků pátých tříd Graf č. 11: Výsledky žáků pátých tříd ot. č. 1 ot. č. 2 ot. č. 3 ot. č. 4 ot. č. 5 ot. č. 6 ot. č. 7 Počet získaných bodů ot. č. 8 ot. č. 9 ot. č. 10 ot. č. 11 leden červen ot. č. 12 ot. č. 13 ot. č. 14 ot. č. 15 ot. č. 16 ot. č. 17 ot. č. 18 ot. č. 19 ot. č. 20 ot. č. 21 ot. č. 22 Graf č. 12: Výsledky žáků pátých tříd 23.. Počet bodů získaných u otázky č. 23 (pětibodová) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% špatně správně znalost 5 dopravních značek leden znalost 5 dopravních značek červen 6.4. Interpretace VO2 Žáci prvních tříd v prvním testování nejhůře zvládli nakreslení značky zákaz vstupu chodců. Problémy také měli s určením, po které straně chodníku jít a jak se správně rozhlížet. Při určování názvů dvou dopravních prostředků mohlo činit v lednu větší potíže samotné psaní než znalost. Do konce školního roku se velice výrazně znalosti zlepšily. V druhé třídě bylo největším problémem pochopení, co znamená být ohleduplný vůči ostatním v prostředcích hromadné dopravy. Nutno připustit, že je obtížně položená, žáci druhých tříd se v podstatě museli rozhodovat o pro ně nejbezpečnějším místě ~ 36 ~

37 a ohleduplném místě vůči jiným (zda sedět vždy nebo se i někdy jen v hromadných prostředcích dopravy držet). Další oblastí, na kterou je potřeba se soustředit, je chůze po silnici a vymezení pojmu chodec. Znalost značek se po tréninku výrazně zlepšila, ale i tady je potřeba neustálého opakování. Pro žáky třetích tříd je nejobtížnější si uvědomit, že musí sledovat při chůzi po silnici situaci kolem sebe, nejen před sebou. Také jako u mladších zapomínají, po které straně chodníku a které straně silnice jít. Nejsou si často jisti, co znamená snížená viditelnost, jak přecházet po vystoupení z autobusu a bezpečné nastupování do vozidla. Ve třetí třídě již přibývá počet značek, které by měli žáci rozeznat, a proto i na tuto oblast je potřeba se více soustředit. Žáci čtvrtých tříd měli dle testů velké problémy se znalostí značek, zřejmě z důvodu, že ve čtvrté třídě přibývají značky pro cyklisty a další účastníky silničního provozu. Důvodem mohl být i fakt, že jim učitelé dali značky k dispozici, ale průběžně je neopakovali s žáky. Z testových otázek pro ně bylo obtížné vybrat, co je zřetelná jízda, jak být v provozu jako cyklista ohleduplný a pozorný. V těchto dvou otázkách byly obtížně nastaveny i odpovědi pro zjišťování skutečných znalostí by měly být odpovědi na otázky asi jasnější. Dále by se měla výuka zaměřit na znalost přecházení po přechodu s kolem, jízdu na kole a sledování provozu kolem sebe. V páté třídě je největším úskalím dávání znamení o změně směru jízdy. Žáci nevědí kdy znamení dávat a jak. Není jim také jasné, jakou vzdálenost mezi sebou dodržovat a jak se chovat v provozu, který řídí policista. V konečném testování byla horší i znalost vjíždění a vyjíždění ze stezky pro cyklisty. Nutné je i opakovat znalosti z oblasti přecházení po silnici. Znalost značek také není dostačující, zlepšení bylo jen o pětinu, v červnu znali žáci značky z 55 %. Důvody jsou zřejmé nedostatek času v hodinách a nedostatečný důraz na propojenost informací z dopravní výchovy do jiných předmětů, než ve kterých je dle ŠVP ukotvena Výsledky VO3 Pro stanovení tříd, kde je výuka dostatečná a kde je naopak potřeba nastavit určité změny pro větší efektivitu, byla zvolena metoda porovnání průměrného zlepšení na žáka. V tabulkách č. 4, 5, 6, 7 a 8 jsou výsledky jednotlivých ročníků. Zaznamenán je celkový počet bodů v pretestu a retestu, průměrný výsledek v obou testech na žáka a nakonec průměrné zlepšení na žáka. ~ 37 ~

38 Tabulka č. 4: Výsledky - srovnání prvních ročníků. Třída Celkem - leden Průměr na žáka Celkem - červen Průměr na žáka Průměrné zlepšení I. A 133 8, ,93 3,07 I. B 171 9, ,33 1,83 I. C 173 9, ,47 3,36 I. D 174 9, ,33 2,66 Tabulka č. 5: Výsledky - srovnání druhých ročníků. Třída Celkem - leden Průměr na žáka Celkem - červen Průměr na žáka Průměrné zlepšení II. A ,68 269,5 14,18 3,5 II. B ,06 229,5 12,75 1,69 II. C 271,5 10, ,8 1,94 Tabulka č. 6: Výsledky - srovnání třetích ročníků. Třída Celkem - leden Průměr na žáka Celkem - červen Průměr na žáka Průměrné zlepšení III. A 140,5 8,78 221,5 13,84 5,06 III. B 182,5 10, ,39 3,25 III. C 195,5 9, ,67 5,36 Tabulka č. 7: Výsledky - srovnání čtvrtých ročníků. Třída Celkem - leden Průměr na žáka Celkem - červen Průměr na žáka Průměrné zlepšení IV. A 248,5 11, ,1 3,27 IV. B 270,5 13, ,2-0,33 IV. C 275,5 13, ,71 3,59 Tabulka č. 8: Výsledky - srovnání pátých ročníků. Třída Celkem - leden Průměr na žáka Celkem - červen Průměr na žáka Průměrné zlepšení V. A 398,5 15,94 400,5 16,02 0,08 V. B 342,5 14,89 395,5 17,2 2,31 ~ 38 ~

39 6.6. Interpretace VO3 V prvním ročníku je dopravní výchova dle výsledků dostatečná. 40 % žáků mělo v červnovém testování plný počet bodů. Průměrný počet bodů na žáka dosahuje % z celkového počtu bodů. Dle tabulky č. 4 dosáhla nejvýraznějšího zlepšení třída I. C, která měla i nejlepší průměr na žáka. Nikdo z prvních tříd se ve svém výsledku nezhoršil. S ohledem na výsledky i sdělení třídních učitelek je v první třídě dopravní výchově věnován dostatek času a prostoru, není potřeba zásadních změn. Ve druhé třídě po prvním testování byla nejhorší třída II. A, která se ale za půl roku nejvíce zlepšila a nakonec také dosáhla nejlepšího průměru na žáka. Výsledky žáků druhých tříd byly o něco horší než u prvňáčků (80 88 % z celkového počtu bodů). Průměrné zlepšení bylo menší (až na II. A), několik žáků II. B zhoršilo svůj výsledek, ale celkově byly výsledky druhých tříd dostatečné. U žáků třetích tříd došlo k největšímu průměrnému zlepšení. Třída III. A a III. C se zlepšily průměrně o více než 5 bodů. Průměr na žáka byl slabší s ohledem na celkový počet bodů (74 81,5 %). Při lednovém testování byla nejlepší třída III. B, ale zlepšila se nejméně. Nejvíce se zlepšila III. C. Jen tři žáci z 55 se nezlepšili, což je pěkný výsledek, plný počet bodů měli ale také jen tři. Ve čtvrtých třídách je již situace jiná. Třídy IV. A a IV. C se dle tabulky č. 7 průměrně zlepšily. Průměr na žáka dosahuje přibližně % z celkového počtu bodů, vybočuje jen třída IV. B (54 %). V té se více než polovina žáků zhoršila, průměrné zlepšení je záporné, tudíž se jedná o průměrné zhoršení. Všechny třídy by měly zlepšit své výsledky vůči celkovým požadavkům. Ve kterých oblastech hlavně zapracovat, zodpovídá VO2. Páté třídy dosáhly statisticky významné změny, lepší byla třída V. B. Změny však byly celkově nejmenší a průměr na žáka odpovídá % celkového počtu bodů. Tento výsledek není příliš dobrý a v obou třídách, hlavně V. A by měla být dopravní výchova systematičtěji vyučována Výsledky H1 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků prvního ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků prvního ročníku při testu a retestu. ~ 39 ~

40 T = 24,5, n = 70 z = 2,91 2,91 2,58 Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků prvního ročníku na hladině významnosti α = 0, Interpretace H1 Žáci prvního ročníku se statisticky významně zlepšili, což vyplývá jak z výsledku Wilcoxonova pořadového testu, tak z tabulky č. 4. Námi předpokládaná hypotéza se potvrdila, žáci se v prvním ročníku seznamovali jak se školou, tak se všemi způsoby vyučování a zvládli se naučit i znalosti dopravní výchovy Výsledky H2 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků druhého ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků druhého ročníku při testu a retestu. T = 124, n = 62 z = 5,98 5,98 2,58 Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků druhého ročníku na hladině významnosti α = 0, Interpretace H2 Ve druhém ročníku došlo k potvrzení hypotézy, že se žáci statisticky významně zlepšili (vyplývá z tabulky č. 5 a Wilcoxonova pořadového testu). Velkým plusem byl vliv koordinátora dopravní výchovy a také zakotvenosti dopravní výchovy v prvouce Výsledky H3 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků třetího ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků třetího ročníku při testu a retestu. ~ 40 ~

41 T = 6,5, n = 55 z = 6,39 6,39 2,58 Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků třetího ročníku na hladině významnosti α = 0, Interpretace H3 Podle Wilcoxonova pořadového testu byl rozdíl mezi měřeními největší ze všech ročníků. Tabulka č. 6 ukazuje, že se žáci statisticky významně zlepšili. Zlepšení ukazuje na práci učitelů v hodinách, efekt opakování, kdy si žáci své znalosti postupně upevňovali Výsledky H4 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku při testu a retestu. T = 409,5, n = 62 z = 3,98 3,98 2,58 Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku na hladině významnosti α = 0, Interpretace H4 I přes ne příliš lichotivé výsledky třídy IV. B (jak ukazuje kapitola 6. 5 a 6. 6 se žáci čtvrtých tříd celkově statisticky významně mezi jednotlivými měřeními zlepšili. Zlepšení tedy proběhlo ve třídách IV. A a IV. C, což ovlivnilo celkový výsledek. Naše hypotéza, že rozdíl v testování nebude signifikantní, tedy není potvrzena, zamítá se. Nějaké pokroky žáci učinili Výsledky H5 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků pátého ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků pátého ročníku při testu a retestu. ~ 41 ~

42 T =378,5, n = 48 z = 2,14 2,14 1,96 Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku na hladině významnosti α = 0, Interpretace H5 Žáci pátého ročníku se sice statisticky signifikantně zlepšili, ale pouze na hladině významnosti α = 0,05, což naznačuje, že nejde o tak dobrý výsledek jako u prvních až čtvrtých ročníků. Tabulka č. 7 ukazuje na nízké průměrné zlepšení, ale dle Wilcoxonova testu je toto zlepšení statisticky významné, a proto se nepotvrdila naše hypotéza, zamítáme ji. ~ 42 ~

43 7. Diskuze a doporučení Výsledky a jejich interpretace částečně potvrdily předpokládané hypotézy, částečně ukázaly na jiné skutečnosti. Pomocí výzkumných otázek jsme zjistili, které oblasti a ve kterých třídách bylo potřeba procvičovat a zaměřit se na ně během školního roku, konečné výsledky také ukazují, která témata jsou pro ten který ročník obtížná. Nutno podotknout, že některé otázky z testových dotazníků MŠMT jsou pro žáky nejednoznačné, mohou vyvolat pochybnosti, což se ukázalo a testování v dalším školním roce by mělo probíhat formou průběžnou a více praktickou pro žáky. Výsledky mohla ovlivnit i obtížnost testů v jednotlivých ročnících, ta byla dána mi, které doporučilo MŠMT. Dalším omezením dané studie je fakt, že žáci vyplňovali testy s uzavřenými mi, otevřené byly jen názvy značek. Mohlo se tedy v mnoha případech stát, že žáci bez znalosti některých skutečností označili odpověď, která byla následně správně ohodnocena, a znalost ve skutečnosti nemají. Proto je vhodnější ověřovat znalosti žáků průběžně, jak formou písemnou, tak ústní a tak v praktickém cvičení. Po lednovém vyhodnocení byly připraveny pro učitelky každého ročníku pracovní listy, které mohly využít ve výuce, rozšířit je o další témata a hlavně byly přípravou na testové otázky. Všechny pracovní listy jsou v příloze č. 6. Následující podkapitoly obsahují shrnutí zjištěných poznatků, diskuzi nad výsledky a také doporučení pro jednotlivé ročníky na další školní rok První ročník Nejlepší výsledky jsme zaznamenali u žáků prvních tříd, a to jak v lednovém, tak červnovém testu. Naučili se nakreslit a poznat značky, zlepšili se v přecházení přes silnici. Z vývojového hlediska jim dělal potíže nácvik správného rozhlížení a uvědomění si, po které straně chodníku či silnice jít. Při praktickém nácviku tyto znalosti a potažmo dovednosti žáci zdokonalili. Nejvíce se zlepšila třída I. C, která dosáhla i nejlepšího průměru bodů na žáka. Celkově jsou znalosti prvňáčků na výborné úrovni. 40 % zná všechny požadované informace, první třídy mají nejlepší výsledky na prvním stupni. Potvrdila se hypotéza, že se žáci dokážou statisticky významně zlepšit, což ukazuje na dostatečný prostor věnovaný dopravní výchově v tomto ročníku. Žáci si osvojili základy pravidel silničního provozu a je ~ 43 ~

44 potřeba tyto znalosti rozvíjet hned od začátku dalšího školního roku opakováním a přidáváním dalších informací. Doporučením pro první ročník je zaměřit se na znalost a nácvik správného přecházení přes silnici, kreslení a poznávání značek pro chodce a opakování, po které straně chodníku se chodí. Důležité je v této vývojové fázi stále hra, názorný příklad a časté procvičování Druhý ročník Ve druhém ročníku měli žáci slabší výsledky než žáci prvních tříd, ale jejich test byl složitější v tom, že museli napsat názvy značek, nejen je označit či vybrat ze dvou variant. Ve znalosti značek se zlepšili, ne však všichni. Úskalím se ukázaly otázky řešící ohleduplnost v provozu vůči ostatním účastníkům dopravy, zejména v prostředcích hromadné dopravy. Otázka, zda v dopravním prostředku vždy sedět nebo raději sedět či se za jízdy držet, byla záludná z toho pohledu, že žáci mohli usuzovat ve dvou variantách. Zda je pro ně bezpečnější, aby vždy seděli, na což jsou zvyklí z mladšího věku a doporučení svých rodičů, nebo co to znamená ohleduplnost. Slovo ohleduplnost nemuseli také všichni správně chápat či znát. Žáci si také potřebují ujasnit, že za chodce může být považován i někdo, kdo jede na koloběžce či bruslích, a rozlišit tak jednotlivé přepravní prostředky. Celkové výsledky žáků jsou na úrovni % a můžeme je považovat za dostatečné. Zlepšení by mohlo nastat nácvikem v hodinách tělesné výchovy, což se osvědčilo u prvňáčků, při procházkách a také v dalších předmětech. V dobrém výsledku jedné třídy, který převyšoval ostatní třídy v ročníku, se mohl projevit i vliv toho, že jejich třídní učitelkou byla zároveň koordinátorka dopravní výchovy, která má větší zkušenosti s výukou tohoto tématu a také mu zřejmě podvědomě přikládá větší váhu a prostor. Náměty pro druhý ročník, aby v příštím školním roce došlo k efektivní výuce dopravní výchovy, jsou: zaměřit se na opakování dopravních značek, přidávat další související s chodci a vysvětlovat si, k čemu jsou, rozlišovat chůzi chodníku a na silnici žáci si často pletou po které straně chodit na silnici a po které na chodníku, objasňovat pravidla bezpečnosti versus ohleduplnosti v dopravních prostředcích Třetí ročník Žáci třetích tříd by měli zvládnout všechny znalosti z oblasti chodce, což mohl být jeden z důvodů, proč některé základní vědomosti nebyly procvičeny jako v nižších ročnících ~ 44 ~

45 a nebyly dostatečně upevněny na úkor dalších okrajových témat. Důležité je žáky naučit správný nástup do vozidla a orientaci ve stranách, po kterých se chodí na silnici a po chodníku. Tento problém přetrvává i z nižších ročníků, nacvičit tuto dovednost v hodinách tělesné výchovy či na procházkách. Žáci si nejsou jisti některými pojmy, např. co je to snížená viditelnost. Jsou zvyklí soustředit se na situaci před sebou a neuvědomují si, že je potřeba také sledovat situaci kolem sebe. Jejich výsledky jsou na úrovni %, což není špatné, byli schopni se během roku zlepšit nejvíce. To může souviset s vývojovým obdobím, které je nakloněno snaživě se učit a přijímat informace z okolí. Žáci již mají vybudovány dovednosti k učení (umí dobře číst a psát) a jsou schopni i lépe přemýšlet o složitějších vědomostech než v první a druhé třídě. Jako doporučení, která jsou důležitá pro přechod na učení se informacím z oblasti cyklisty, jsou upevňování znalosti stran pro chůzi po chodníku a po silnici, bezpečnostní pravidla pro nastupování do auta, chůzi po vystoupení z autobusu a sledování situace kolem sebe. Důležitá je i znalost a opakování dopravních značek Čtvrtý ročník I přesto, že výsledek Wilcoxonova pořadového testu a zamítnutí hypotézy 4 ukázal, že žáci 4. ročníku zlepšili za pololetí svůj bodový výsledek v testu, mají velké mezery ve znalostech dopravní výchovy. Důvodů může být několik: přibývají informace z oblasti jízdy na kole, cyklistických pravidel silničního provozu, narůstá počet značek, které se žáci mají naučit a také je méně času v hodinách na vštěpení či opakování látky. Znalosti žáků byly jak v pololetí, tak na konci školního roku nedostačující. Učitelé měli snahu kompenzovat nedostatek času v hodinách vyvěšováním značek ve třídě, ale žáci nebyli dostatečně motivováni, aby se učivo o přestávkách učili. V hodinách přírodovědy a vlastivědy nebyl dopravní výchově věnován dostatečný prostor, v jiných předmětech látka probírána nebyla. Žáci také nemají upevněny pojmy jako zřetelná jízda, ohleduplnost a pozornost cyklisty v provozu. Ve srovnání tříd neuspěla třída IV. B, jejíž žáci se ve výsledcích zhoršili. Ani další dvě třídy nedopadly nejlépe. Celkově zvládli žáci % stanovených informací, což není uspokojující výsledek. Praktickou stránku jízdy na kole (co sledovat, jak přecházet přes přechod, dávání znamení o změně směru jízdy) by bylo nejlepší procvičit v praktickém kurzu na dopravním hřišti, což by bylo i přípravou pro dopravní soutěž v pátém ročníku. ~ 45 ~

46 Doporučením na prvním místě je systematické nastavení dopravní výchovy a uvědomění si důležitosti tohoto tématu vyučujícími. Také je potřeba se zaměřit na základní dovednosti jízdy na silnici, přecházení s kolem po přechodu, ohleduplnost a pozornost v provozu a hlavně znalost dopravních značek (potřebná pro cyklistu o to více než pro chodce) a povinnost cyklistické přilby Pátý ročník V pátých třídách výsledky dopadly podobně jako ve třídách čtvrtých s tím rozdílem, že statisticky signifikantní zlepšení bylo na nižší hladině významnosti a průměrné bodové zlepšení žáků bylo také nižší. Největší problémy měli žáci s mi, které se týkaly dávání znamení o změně směru jízdy, také bezpečná vzdálenost mezi koly, řízení provozu policistou. Nejsou informováni o pravidlech při vjíždění a vyjíždění ze stezky pro cyklisty. Špatná byla znalost značek. Jsou to informace důležité, které se žáci dozvídají spíše v systematicky pojímaném předávání dopravní výchovy než, že by je mohli vypozorovat ze svého okolí či jiných základních témat. V hodinách se dopravní výchově žáci věnovali ještě méně než žáci čtvrtého ročníku, což se projevilo na celkové procentuální úspěšnosti, která je mezi 57 % a 60 %. I přesto se žáci statisticky signifikantně zlepšili, čímž nemohla být přijata námi navrhovaná hypotéze. Páté třídy se již účastní dopravní soutěže, a proto by příprava na soutěž měla být systematická, aby žákům ukázala důležitost dopravní bezpečnosti. Žáci by se měli zaměřit nejen na znalosti z pravidel silničního provozu, ale i praktickou stránku věci (např. správné dávání znamení o změně směru jízdy, jak se chovat v provozu, řídí-li jej policista, používání stezky pro cyklisty). Procvičovat je potřeba i znalosti chodce a velký důraz klást na dopravní značky a jejich používání. Ideální by bylo zařazení výuky na dopravním hřišti Celková doporučení Z uvedených faktů a diskutovaných možností jednotlivých výsledků vyplývají tato doporučení pro příští školní rok pro realizaci dopravní výchovy na prvním stupni ověřované základní školy: lépe ukotvit dopravní výchovu dle doporučení RVP ZV nejen do výuky prvouky, ale i do dalších vzdělávacích oblastí a předmětů, zvýšit časovou dotaci ve čtvrtém a pátém ročníku, účastnit se soutěží s dopravní tématikou, ~ 46 ~

47 zkvalitnit vzdělávání všech učitelů v oblasti dopravní výchovy pravidelné besedy či kurzy v přípravném týdnu či průběžně během školního roku, lepší koordinace systematické dopravní výchovy koordinátor stanoví konkrétní témata, která se budou v daných ročnících probírat a budou průběžně ověřována, zavedení výuky na dětském dopravním hřišti ve čtvrtém a pátém ročníku, domluvení besed s policisty, zdravotníky, peer programy, zavedení kroužku dopravní výchovy pro žáky, kteří budou mít zájem se zúčastnit dopravní soutěže či dobrovolně zlepšovat své dovednosti v dopravní výchově, zvýšit propagaci dopravně bezpečnostních pravidel ve škole, uspořádat projektový den věnovaný bezpečnosti na silnicích. ~ 47 ~

48 Závěr Cílem práce bylo ověřit efektivitu výuky dopravní výchovy na prvním stupni vybrané základní školy a na základě výsledků připravit doporučení do dalšího školního roku. Po popisu současné situace v dopravě ve vztahu k prevenci a dopravní výchově jsme vymezili základy prevence v dopravě. Definovali jsme pojem, cíle a metody dopravní výchovy, popsali principy dopravní výchovy v mateřské škole, základní škole, v rodině a ukázali výhody dopravně bezpečnostních hřišť. Stručně jsme představili dopravní výchovu v sousedních státech, výsledky zahraničních výzkumů a dopravně bezpečnostní kampaně zaměřené na děti. Charakterizovali jsme ověřovanou základní školu, RVP ZV a ŠVP, podle kterých se řídí ve výuce, shrnuli materiály na škole pro výuku dopravní výchovy používané. V praktické části jsme pak ověřovali efektivitu samotné výuky. Výsledky ukázaly, že dopravní výchova je efektivně vyučována v prvním ročníku, také druhý a třetí ročník nemají velké mezery v učivu. Ve čtvrtém a pátém ročníků je potřeba nastavit změny a to i přesto, že se žáci během školního roku zlepšili ve výsledku ověřovacích dopravních testů. Jejich celkové výsledky nebyly natolik dobré, aby mohly být považovány za dostačující. Během ověřování byly vypracovány pracovní listy pro jednotlivé třídy, po vyhodnocení obou testových kol jsme navrhli doporučení pro zefektivnění výuky dopravní výchovy. Cíl práce byl dosažen. ~ 48 ~

49 Literatura BESIP. ( a). Statistiky cyklistů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Praha: BESIP Ministerstvo dopravy. Získáno z BESIP. ( b). Statistiky chodců Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Praha: BESIP Ministerstvo dopravy. Získáno z Budský, R. a kol. (2011a). Projekt SWING (1. díl) Lidský faktor a bezpečnost silničního provozu. Liberec: Studiotwist.eu. Získáno z Budský, R. a kol. (2011b). Projekt SWING (3. díl). Dopravně bezpečnostní kampaně. Liberec: Studiotwist.eu. Získáno z CD Autoškolák dopravní výchova formou her. (2012) Metodická pomůcka. Bánská Bystrica: Terra Grata, n. o. Čačka, O. a kol. (1975). Dopravní výchova. Brno: UJEP Brno. Fyhri, A., Bjørnskau, T., Ulleberg, P. (2004). Traffic education for children with a tabletop model. Transportation Research Part F: Traffic Psychology and Behaviour, 7, p Gabzdyl, J. ( ). Mladý cyklista nedal přednost autu, pád bez přilby nepřežil. Získáno z Havlík, K. (2005). Psychologie pro řidiče: zásady chování za volantem a prevence dopravní nehodovosti. Praha: Portál. Heinrichová, J. (2006). Bezpečná cesta do školy: projekt pro dopravní výchovu dětí. Brno: Centrum dopravního výzkumu. Heinrichová, J. (2007). Dopravní výchova ve školním věku. Získáno z Hošek, V. (1999). Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum. Janíková, B. ( a). Primární prevence. Definice primární prevence rizikového chování. Získáno z ~ 49 ~

50 Janíková, B. ( b). Rizikové chování. Získáno z Klečalová, H. ( ). Tragická dopravní nehoda. Jičínsko Na místě zemřely dvě Límová, L. (2006). Teorie dopravní výchovy. Praha: Nakladatelství Karolinum. Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál. Ministerstvo dopravy. (2010). Dopravní soutěž mladých cyklistů. Propozice a pokyny k organizaci. Praha: Fortuna. Získáno z děti předškolního věku. Získáno z Ministerstvo dopravy, BESIP. (2011). Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2020-formatovani-ii.pdf. MŠMT. (2013). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání (verze platná od ). Získáno z Olšan, M., Konečný, M. (2008). Bezpečí dítěte v dopravě. Pomocník a rádce rodičům. Praha: Ministerstvo dopravy v Praze. Omega CZ, spol. s. r. o. (2009). Děti Chodci. Získáno z Policie ČR. (2010a). Zebra se za Tebe nerozhlédne! Získáno z Policie ČR. (2010b). Ajaxův zápisník. Získáno z Poulter, D. R., McKenna, F. P. (2010). Evaluating the effectiveness of a road safety education intervention for pre-drivers: An application of the theory of planned behaviour. British Journal of Educational Psychology, 80, p Prevence městské policie. (2010). Získáno z Přehled vývoje dopravních nehod v EU. (2012) Získáno z Získáno z ~ 50 ~

51 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2007). Praha: VÚP. Získáno z Reiterová, E. (2003). Základy statistiky pro studenty psychologie. 2. upravené vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Renaud, L., Suissa, S. (1989). Evaluation of the efficacy of simulation games in traffic safety education of kindergarten children. American Journal of Public Health, 79, p Skácelová, L. (2003). Prevence ve výuce základní pedagogické principy. In Kalina, K. a kol., Drogy a drogové závislosti 2, mezioborový přístup (s ). Praha: Úřad vlády České republiky. Skalička, V. (2008). Epidemiologie a prevence dopravních úrazů. Practicus, 10, Skládaná, P., Tecl, J., Rehnová, V. ( ). Bezpečnostní informační kampaně pro účastníky silničního provozu. Získáno z Smítalová, P. (2011). Dopravní výchova na základních školách. (Diplomová práce). Univerzita Palackého v Olomouci. Získáno z Sobotková, V., Blatný, M., Jelínek, M., Hrdlička, M., Urbánek, T. (2009). Typologie antisociálního chování v rané adolescenci a jeho vztah k dalším formám rizikového chování. Československá psychologie, 5, Statistika dopravních nehod za leden květen 2013 na území ČR. ( ). Získáno z na-uzemi-cr/. Stojan, M., Čadílek, M. (1996). Pracovní listy do dopravní výchovy: I. díl Chodec. Příloha k metodické publikaci pro dopravní výchovu na základních školách. Brno: MS Press. Stojan, M. (2007). Dopravní výchova pro učitele 1. stupně ZŠ. Brno: MU. Stojan, M. et al. (2008a). Dopravní výchova dětí a mládeže jako jeden z pilířů ochrany zdraví a prevence úrazů. Brno: MSD. Stojan, M. et al. (2008b). Dopravní výchova v RVP pro 2. stupeň ZŠ. Část I.: Obecná analýza s příklady implementace. Brno: MSD, s. r. o. ~ 51 ~

52 Stojan, M. (2008c). Škola a zdraví 21: dopravní výchova v RVP pro 1. stupeň ZŠ: analyticko-syntetická sonda. Brno: MSD. Strnadová, Z., Schmeidler, K. (2008). Dopravní bezpečnost dětí a starých lidí ve městech. Psychologie v ekonomické praxi, 3-4, Sunkovská, B. (2007). Aktivity BESIP v oblasti dopravní výchovy. Získáno z %20BESIP%20v%20oblasti%20dopravn%C3%AD%20v%C3%BDchovy%20- %20Sunkovsk%C3%A1,%20B..pdf. Škoda auto, a. s. (n.d.) Škoda hrou [Multimediální webová stránka]. Získáno z Štikar, J., Hoskovec, J., Štikarová, J. (2003). Psychologie v dopravě. Praha: Nakladatelství Karolinum. Štikar, J., Hoskovec, J., Šmolíková, J. (2006). Psychologická prevence nehod. Praha: Nakladatelství Karolinum. Šucha, M. (2008, ). Kam jedeš primární prevence? Získáno z pdf/phdr -Matus-Sucha-Ph-D-Kam-jedes-primarni-prevence.pdf. Van Schagen, I., Rothengatter, T. (1997). Classroom instruction versus roadside training in traffic safety education. Journal of Applied Developmental Psychology, 18, p Vegricht, V. (2006). Tematický plán dopravní výchovy pro žáky 4. tříd základních škol. 2. upravené vydání. Praha: BESIP. Votruba, J. (1979). Dětská dopravní hřiště. Výstavba, provoz a metodika výcviku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Votruba, J. (1996). Učivo dopravní výchovy. Praha: Fortuna. Votruba, J. (2003a). Dopravní výchova pro 2. a 3. ročník základní školy: I. díl chodec. Praha: Nakladatelství Fortuna. Votruba, J. (2003b). Dopravní výchova pro 4. a 5. ročník základní školy: II. díl cyklista. Praha: Nakladatelství Fortuna. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. (n. d.) Získáno z pdf. ~ 52 ~

53 Zeedyk, M. S., Wallace, L., Carcary, B., Jones, K., Larter, K. (2001). Children and road safety: Increasing knowledge does not improve behaviour. British Journal of Educational Psychology, 71, p ~ 53 ~

54 Abstrakt Název závěrečné práce: Ověření efektivity výuky dopravní výchovy na základní škole Jméno autora: PhDr. Ing. Jana Lehnerová Datum odevzdání: Rozsah práce: 49 normostran + přílohy Anotace: Práce z oblasti dopravní výchovy na vybrané základní škole. Cílem práce je ověření efektivity dosavadní výuky dopravní výchovy na prvním stupni základní školy dle testových otázek MŠMT. Výzkum proveden pretestem a posttestem, data statisticky zpracována a efektivita ověřena hypotézami. Informace doplněny o odpovědi na výzkumné otázky. Na základě interpretace výsledků zjištěna efektivita v jednotlivých ročnících, vymezeny oblasti pro zlepšení v dalším školním roce a navržena doporučení pro zefektivnění výuky. Klíčová slova: prevence v dopravě, dopravní výchova, základní škola, ověření efektivity. Title of Thesis: Verification the effectiveness of traffic education teaching in elementary school Name of author: PhDr. Ing. Jana Lehnerová Date of submission: 30 th July 2013 Scope of Thesis: 49 pages + appendix Annotation: The thesis of traffic at an elementary school. The aim of thesis is verification the effectiveness of the current traffic education teaching in elementary school by the Ministry of Education test questions. Research is conducted by pretest and posttest, data is processed satistical and efficiency is tested by hypotheses. Information are added to answers the research questions. Efficiency in each class was identifying due the interpretation of results, areas for improvement in the next school year was defined and recommendation for more effective teaching was proposed. Keywords: prevention of transport, traffic education, elementary school, to verify the effectiveness ~ 54 ~

55 Seznam grafů, obrázků a tabulek Graf č. 1: Poměr usmrcených osob v ČR vs. EU podle kategorie Graf č. 2: Výsledky nizozemského výzkumu Graf č. 3: Výsledky žáků prvních tříd 1. a Graf č. 4: Výsledky žáků prvních tříd a Graf č. 5: Výsledky žáků druhých tříd Graf č. 6: Výsledky žáků druhých tříd 12. a Graf č. 7: Výsledky žáků třetích tříd Graf č. 8: Výsledky žáků třetích tříd Graf č. 9: Výsledky žáků čtvrtých tříd Graf č. 10: Výsledky žáků čtvrtých tříd Graf č. 11: Výsledky žáků pátých tříd Graf č. 12: Výsledky žáků pátých tříd Obrázek č. 1: Prevence městské policie reflexní vesty a dopravní koberec Tabulka č. 1: Zastoupení žáků dle pohlaví v jednotlivých třídách Tabulka č. 2 Bodové ohodnocení jednotlivých otázek Tabulka č. 3 Výsledky znalostí žáků v pololetí a na konci školního roku Tabulka č. 4: Výsledky - srovnání prvních ročníků Tabulka č. 5: Výsledky - srovnání druhých ročníků Tabulka č. 6: Výsledky - srovnání třetích ročníků Tabulka č. 7: Výsledky - srovnání čtvrtých ročníků Tabulka č. 8: Výsledky - srovnání pátých ročníků ~ 55 ~

56 Přílohy Příloha č. 1 Test z dopravní výchovy pro I. ročník Dopravní výchova I. ročník 1. Napiš názvy dvou dopravních prostředků: 2. Po které straně chodníku půjdeš jako chodec správně? A) vlevo B) vpravo 3. Proč je nebezpečné chodit po obrubníku? A) můžu ho zničit B) můžu spadnout do silnice 4. Co musíš udělat před přecházením silnice? A) zamávat mamince B) rozhlédnout se 5. Musíš se při přecházení po přechodu rozhlížet? A) ne B) ano 6. Jak se správně rozhlížíš před přecházením silnice? A) rozhlédnu se vlevo, vpravo, vlevo B) rozhlédnu se vpravo, vlevo, vpravo 7. Můžeš si hrát na silnici? A) ne B) ano 8. Musíš při cestě autem sedět v autosedačce? A) jen, když jedeme daleko B)ano, vždy 9. Nakresli značku zákaz vstupu. 10. Vybarvi správně semafor. 11. Vyber značku stezka pro chodce. A) B) ~ 56 ~

57 Příloha č. 2 Test z dopravní výchovy pro II. ročník Dopravní výchova 2. ročník 1. Můžu jet na koloběžce nebo bruslích po chodníku? a) ano b) ne 2. Můžu jít po silnici? a) ano, jdu vždy vpravo b) ano, jdu vždy vlevo 3. Před přecházením silnice se rozhlížím: a) vlevo, vpravo a zase vlevo b) vlevo a vpravo 4. Silnici přecházím: a) nejlépe po přechodu b) na kterémkoliv místě 5. Silnici přecházím: a) až auta začnou zastavovat nebo žádné nejede b) až když auta zastavila nebo nic nejede 6. Cestu do školy: a) se naučím bezpečně projít b) nepotřebuji znát, chodím pokaždé jinudy 7. Reflexní doplňky mám na bundě, tašce, botech: a) abych lépe viděl b) abych byl lépe vidět 8. Při jízdě autem sedím vždy v autosedačce: a) a už nemusím být připoutaný bezpečnostním pásem b) a jsem vždy připoutaný bezpečnostním pásem 9. V dopravních prostředcích jsem ohleduplný k ostatním: a) a za jízdy sedím nebo se držím b) a za jízdy vždy sedím 10. Po vystoupení z autobusu přecházím silnici: a) před autobusem b) za autobusem nebo po přechodu 11. Vyber značku zákaz vstupu chodců: 12. Vybarvi semafory A) B) 13. Napiš názvy značek:... ~ 57 ~

58 Příloha č. 3 Test z dopravní výchovy pro III. ročník 1. Po chodníku jedu na koloběžce nebo jdu a) vpravo i vlevo, nesmím ohrozit ostatní chodce b) vždy vlevo, nesmím ohrozit ostatní chodce c) vždy vpravo, nesmím ohrozit ostatní chodce 2. Na stezce pro chodce a) mám přednost, nic mi nehrozí b) dodržuji stejná pravidla jako na chodníku c) si mohu i hrát, když nikdo jiný nejde 3. Po silnici jdu vždy a) vlevo a sleduji provoz kolem sebe b) vlevo a sleduji provoz před sebou c) vpravo a sleduji provoz kolem sebe 4. Snížená viditelnost je doba, kdy a) je hůř vidět třeba šero, tma, hustý déšť, mlha, sněžení b) si musím vzít brýle c) kdy vozidla musí svítit 5. Před přecházením po přechodu se a) nemusím rozhlížet, mám přednost, auta musí zastavit b) vždy pečlivě rozhlédnu, jdu vpravo a nemusím se rozhlížet c) vždy pečlivě rozhlédnu, jdu vpravo, stále se rozhlížím 6. Jestliže přecházím silnici s více jízdními pruhy, a) nemusím se rozhlížet, jsem na přechodu a mám přednost b) jsem opatrný a rozhlížím se na začátku a na konci silnice c) jsem opatrný a rozhlížím se v každém jízdním pruhu Dopravní výchova 3. ročník 7. Na přechodu se světelnými signály a) se musím rozhlížet na obě strany před i při přecházení b) se nemusím rozhlížet vlevo c) se nemusím rozhlížet, když mám zelenou 8. Jestliže se během přecházení rozsvítí červený panáček, a) vrátím se zpátky na chodník b) pospíším si a dokončím přecházení c) zůstanu stát a počkám na zelenou 9. Do auta nastupuji a vystupuji z něj a) dveřmi u chodníku nebo krajnice b) vždy zleva od chodníku c) z jakékoliv strany 10. Při jízdě autem používám vždy autosedačku nebo podsedák, a) nemusím být už připoutaný bezpečnostním pásem b) jsem připoutaný bezpečnostním pásem vždy c) jestliže jedu mimo město, jinak být připoutaný nemusím 11. Po vystoupení z autobusu přecházím po přechodu nebo a) za autobusem, lépe počkám, až autobus odjede ze zastávky b) před autobusem, lépe počkám, až autobus odjede ze zastávky c) kdekoliv jinde 12. V silničním provozu nejsem sám, a) musím brát ohled na řidiče vozidel b) ale ještě mi není 15, tak na mne musí brát všichni ohled c) musím brát ohled na ostatní účastníky a chovat se tak, abych je neohrozil 13. Označ značku zákaz vstupu chodců : 14. Označ značku stezka pro cyklisty : A) B) A) B) 15. Napiš názvy následujících značek: ~ 58 ~

59 Příloha č. 4 Test z dopravní výchovy pro IV. ročník 1. Než vyjedu na kole, zjistím, zda a) je kolo v pořádku a nechybí mu nic z povinné výbavy b) je kolo v pořádku řídítka a brzdy c) má světlo a zvonek 2. Cyklistická přilba a) je povinná, ale na stezkách pro cyklisty jen doporučená b) je nepovinnou, ale doporučenou výbavou cyklisty do 18 let c) je povinnou výbavou cyklisty do 18 let 3. Jezdit na kole se naučím nejlépe na a) rovné silnici, kde jezdí málo aut, třeba mezi domy b) dopravním hřišti nebo na místě mimo silniční provoz c) na parkovišti s velkou volnou plochou 4. Co je zřetelná jízda? a) dávám zřetelně a včas najevo své úmysly, aby ostatní mohli včas a bezpečně reagovat b) naplánuji si přesně trasu jízdy na kole, abych nezabloudil c) vezmu si na sebe barevné oblečení a reflexní doplňky, abych byl dobře vidět na silnici 5. Pro cyklistu je jízda bezpečnější a) po stezce pro cyklisty b) po silnici c) po chodníku 6. Při jízdě po cyklostezce a) platí jiná pravidla, než při jízdě po silnici b) platí stejná pravidla jako při jízdě po silnici c) není cyklista nijak omezen, nemusí se řídit pravidly 7. Při jízdě po silnici jedu a) co nejvíce vpravo a sleduji provoz před sebou b) co nejvíce vpravo a sleduji provoz okolo sebe c) uprostřed jízdního pruhu a sleduji provoz okolo sebe 8. Jako cyklista se řídím a) všemi značkami okolo silnice i na ní b) jen značkami stojícími u silnice c) jen značkami pro cyklisty 9. Znamení o změně směru jízdy dávám a) upažením ruky a kmitáním dlaní nahoru a dolů b) upažením ruky a dlaní s prsty volně směřujícími dolů c) upažením ruky a dlaní s prsty nataženými u sebe a palcem vzhůru Dopravní výchova 4. ročník 10. Při předjíždění a objíždění dávám přednost vozidlům a) v protisměru a jsem velmi opatrný b) za sebou a jsem velmi opatrný c) za sebou i v protisměru a jsem velmi opatrný 11. Na křižovatce bez označení dopravními značkami a) dávám přednost vozidlům přijíždějícím zprava b) mám přednost před vozidly přijíždějícími zprava c) nemá nikdo přednost 12. Jestliže přijedu na křižovatku ke značce Dej přednost v jízdě nebo Stop, znamená to, že a) musím dát přednost vozidlům zprava a zleva b) musím dát přednost vozidlům ze všech směrů zprava, zleva i protijedoucím c) mám přednost před vozidly ze všech směrů 13. Při přecházení po přechodu pro chodce a) kolo vždy vedu, jdu vpravo a jsem ohleduplný k ostatním, zabírám více místa b) na kole mohu jet, když po přechodu nikdo jiný nepřechází c) kolo vždy vedu, jdu vlevo a jsem ohleduplný k ostatním, zabírám více místa 14. Za tmy a snížené viditelnosti radši nevyjíždím, jestliže ano, musím mít k povinné výbavě ještě a) vpředu nebo vzadu bílé světlo a na sobě reflexní doplňky b) vpředu červené a vzadu bílé světlo, reflexní doplňky c) vpředu bílé a vzadu červené světlo, reflexní doplňky 15. Používat mobilní telefon a sluchátka cyklista během jízdy na kole a) smí při jízdě po cyklostezce b) nikdy nesmí c) smí, jen když jede velmi pomalu 16. Naučím se bezpečné jízdě na kole a všem pravidlům jízdy, abych a) svými chybami neohrozil sebe i ostatní a nezpůsobil dopravní nehodu b) nemusel platit pokuty za nesprávnou jízdu c) vypadal jako slušný řidič jednostopého vozidla 17. Při jízdě na kole jsem pozorný a spoléhám se a) vždy na sebe a počítám s chybami druhých b) na to, že řidiči se vždy chovají podle předpisů c) na to, že na mne jako pomalejšího berou všichni ohled 18. Označ značku zákaz vjezdu všech vozidel : 19. Označ značku obytná zóna : A) B) A) B) 20. Napiš názvy značek: ~ 59 ~

60 Příloha č. 5 Test z dopravní výchovy pro V. ročník 1. Jestliže je na jedné straně silnice chodník a) nemusím ho použít, když jdu po silnici správně b) použiji ho, jen když je v mém směru c) musím ho pro chůzi použít 2. Při chůzi po chodníku a po silnici a) nepoužívám sluchátka ani mobil b) nemusím sledovat provoz kolem c) mi řidiči dají přednost 3. Při chůzi po chodníku, stezce pro chodce, pěší zóně i po silnici jsem pozorný a ohleduplný, protože a) bych se tak měl chovat b) nechci svým chováním ohrozit ostatní chodce a řidiče c) nechci, aby se mi něco stalo 4. Na stezce pro chodce můžu potkat a) chodce, sportovce na bruslích a koloběžce, cyklistu vedoucí kolo b) chodce, sportovce na bruslích a koloběžce, cyklistu na kole c) chodce, sportovce na bruslích a koloběžce a výjimečně i jedoucí cyklisty 5. Jestliže přecházím silnici po přechodu nebo bez něj, a) rozhlížím se před a po celou dobu přecházení b) rozhlížím se před přecházením a uprostřed silnice c) rozhlížím se jen před přecházením 6. Jestliže mám v dohledu přechod pro chodce, a) nemusím ho použít, když nic nejede b) musím ho použít, jestliže je v mém směru c) musím ho použít 7. Když přecházím silnici s dvěma jízdními pruhy v jednom směru a) rozhlížím se na začátku přecházení a uprostřed b) rozhlížím se na začátku a v každém dalším jízdním pruhu c) rozhlížím se na začátku a na konci přecházení 8. Za snížené viditelnosti mě řidič dříve uvidí, jestliže mám a) pestré barevné oblečení a na sobě reflexní doplňky b) pestré barevné oblečení, reflexní doplňky pak mít nemusím c) světle šedé oblečení a na sobě reflexní doplňky 9. K jízdě na kole používám plně vybavené jízdní kolo a přilbu, a) jestliže jedu po stezce pro cyklisty b) jestliže jedu po silnici c) vždy Dopravní výchova 5. ročník 10. Na stezce pro cyklisty jedu ve dvojici a) vpravo, nejvýše dva vedle sebe b) vpravo za sebou c) kdekoliv, mám tady přednost 11. Při vjezdu na stezku a výjezdu ze stezky a) dám přednost všem vozidlům b) mám přednost přede všemi vozidly c) se řídím pravidlem přednosti zprava 12. Při výjezdu na silnici z chodníku nebo od domu se a) nemusím rozhlížet vpravo a raději jedu na kole b) vždy pečlivě rozhlédnu a raději kolo vedu c) nemusím rozhlížet vlevo a raději kolo vedu 13. Znamení o změně směru jízdy dávám a) včas, a to jen před změnou směru jízdy b) včas, a to po celou dobu, kdy měním směr jízdy c) včas, ale jen při předjíždění 14. Jako cyklista jsem na silnici zranitelnější, než ostatní, a) proto na mě řidiči vozidel musí dávat pozor b) proto mám přednost před osobními automobily c) proto musím být opatrný, musím přemýšlet a předvídat 15. Po silnici můžu kolo vést vždy a) pouze při pravém okraji silnice b) pouze při levém okraji silnice c) proti přijíždějícím vozidlům 16. Cyklisté jedoucí za sebou musí dodržovat mezi sebou vzdálenost a) alespoň na jedno jízdní kolo, za autem větší b) alespoň na polovinu jízdního kola, za autem větší c) asi jeden metr, za autem dva metry 17. Jestliže provoz na křižovatce řídí policista, a) řídím se jeho pokyny a dopravními značkami b) řídím se jen jeho pokyny c) řídím se jeho pokyny a předností zprava 18. Na kruhovém objezdu mají přednost a) ti, kdo na něj vjíždějí b) ti, kdo po něm jedou c) všechna motorová vozidla 19. Znamení o změně směru jízdy dávám rukou a) jen před započetím změny směru jízdy b) po celou dobu odbočování c) po dobu 5 sekund 20. V případě nehody mojí nebo někoho jiného, a) odjedu na nejbližší zdravotní středisko nebo policii b) zjistím zranění a snažím se mu pomoct c) zavolám č. 112 nebo požádám o pomoc dospělého 21. Označ značku zákaz vjezdu jízdních kol : 22. Označ značku dej přednost v jízdě : A) B) A) B) 23. Napiš názvy značek: ~ 60 ~

61 Příloha č. 6 Pracovní listy Pracovní list dopravní výchova 1. ročník Jméno: Nakresli svůj oblíbený dopravní prostředek: 2. Najdi 11 dopravních prostředků, v tajence je 18 písmen: V L A K T P O T D D V U O R T E M K O N T R A M V A J O L O K K R S Ř Ď P Í L E T A D L O R A U T O B U S L M O T O R K A E Y A N Á K L A Ď Á K Tajenka zní:.. 3. Napiš další dopravní prostředky: Na chodníku chodíme...., hrajeme/nehrajeme si, na obrubníku nám...., zdržujeme se tam. Na zábradlí si Na chodníku chodíme VLEVO VPRAVO. Na silnici chodíme VLEVO VPRAVO. 6. Je bezpečné chodit na obrubníku? ANO NE 7. Při přecházení silnice se musím..... Na přechodu se rozhlédnout. 8. Při přecházení silnice se rozhlednu....,., Na silnici si... hrát. Hrajeme si V autosedačce se musí sedět: a) vždy b) jen když se jede na dlouho cestu c) nemusí se. 11. Napiš názvy dopravních značek: 12. Dokresli barvy na semaforu: ~ 61 ~