Proměny týdeníku Moravský sever po roce (bakalářská diplomová práce) Pavla Krobotová. Vedoucí práce: Ing. Rudolf Burgr

Transkript

1 Masarykova Univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Proměny týdeníku Moravský sever po roce 1989 (bakalářská diplomová práce) Pavla Krobotová Vedoucí práce: Ing. Rudolf Burgr Brno

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Proměny týdeníku Moravský sever po roce 1989 s pouţitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii vypracovala samostatně. V Brně, dne... Podpis diplomanta... 2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala za ochotnou a vstřícnou pomoc vedoucímu své bakalářské práce Ing. Rudolfu Burgrovi. Děkuji za mnoţství cenných rad, inspirativních připomínek a v neposlední řadě za trpělivost. 3

4 Obsah 1. Úvod Základní pojmy Metodologie Regionální tisk v České republice Technický pokrok českých tištěných médií od roku Nové technologie Grafická podoba českých tištěných médií Tisk a distribuce Inzerce Etika a česká média Novináři a redakční práce v celostátních a regionálních médiích Budoucnost tištěných médií Vlastnictví českého regionálního tisku před a po roce Stručná historie týdeníku Moravský sever v letech Změny vlastnické struktury Moravského severu od roku Období jara Období Období března 1994 srpna Období srpna 1995 listopadu Období listopadu 2002 prosince Období Závěrečné shrnutí a komparace Závěr Použité prameny a literatura Seznam tabulek Seznam schémat Jmenný rejstřík Anotace a klíčová slova Summary and keywords Přílohy

5 1. Úvod Cílem práce je zmapování proměn týdeníku Moravský sever v období , které byly způsobeny především změnou vlastnické struktury nebo výraznými změnami v personálním sloţení redakce. Práce si také klade za cíl poslouţit jako jeden ze zdrojů k mapování mediální krajiny Šumperska a Jesenicka. Primárně se práce zaměřuje na týdeník Moravský sever, na jeho obsahovou a formální stránku ve vybraných obdobích. Aby bylo moţné zmapovat proměny týdeníku, je třeba nějak tento týdeník zařadit. Definovat regionální tisk, periodicitu, popsat kontext historických proměn regionálního mediálního trhu. Je také nezbytné popsat obecné fungování mediální organizace, novinářské rutiny, editoriální postupy a profesi novináře, aby bylo zřejmé, jaké parametry v jednotlivých etapách sledovat a následně porovnávat. Po obsahové stránce práce sleduje tematické zaměření, pravidelné rubriky a grafickou podobu periodika. Formální část je zaměřena na vlastnickou strukturu, personální sloţení redakce, způsob redakční práce, distribuci, tisk, inzerci, vlastní propagaci, náklad, čtenáře a další aspekty. Práce obsahuje také deskripci titulních stran týdeníku ve vybraných obdobích. 5

6 2. Základní pojmy Jiţ ze zadání této práce vyplývají základní pojmy, které je třeba definovat hned na začátku. Mezi tyto pojmy patří: lokální a regionální tisk, noviny a redakce. Lokální a regionální tisk v České republice není tiskovým zákonem konkrétně vymezen a je povaţován za součást periodického tisku. Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů ze dne 22. února 2000, nazývaný také tiskový zákon, který je aktuální normou upravující vydávání periodického tisku v České republice, periodický tisk chápe jako noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce. 1 V zákoně je také zakotvena povinnost registrovat periodický tisk na Ministerstvu kultury České republiky, které vede jeho evidenci. 2 Noviny jsou chápány jako periodický tisk masového charakteru vycházející v denních či v delších časových intervalech s univerzálním obsahem zpracovaným ve formě zpravodajství a publicistiky i nenovinářských projevů. 3 Redakce je část organizační struktury mediálního podniku, která vykonává novinářskou práci. 4 1 Waschková Císařová 2007: ( ) 3 Tušer 2003: 14 4 Ruß-Mohl 2005: 152 6

7 3. Metodologie Práce se skládá ze dvou základních částí deskriptivní a komparativní. Deskriptivní část zahrnuje kapitoly: Regionální tisk v České republice, Vlastnictví českého regionálního tisku po roce 1989, Stručná historie týdeníku Moravský v letech , Změny vlastnické struktury týdeníku Moravský sever od roku Metodologický postup komparace jsem uţila v kapitole Závěrečné shrnutí a komparace. V práci se vyskytují jak primární, tak sekundární zdroje. Mezi sekundární zdroje patří hlavně literatura a webové stránky. Pouţité primární zdroje lze rozdělit do dvou částí. První tvoří studium vybraných vydání týdeníku Moravský sever (popřípadě Naše slovo). Druhou část primárních zdrojů tvoří rozhovory a ová korespondence. Rozhovor mi poskytli: Hana Kubová (za svobodna Felcmanová, také provdaná Hammerová), působící v týdeníku s mateřskými přestávkami od roku Soňa Singerová, která byla redaktorkou i šéfredaktorkou týdeníku. Petr Krňávek, který je od srpna 2008 pověřen tvorbou Moravského severu. Prostřednictvím u jsem komunikovala s bývalým zástupcem šéfredaktora týdeníku v letech Jiřím Marečkem. Všechny rozhovory jsou k práci přiloţeny ve zvukové podobě na CD. ová komunikace s Jiřím Marečkem je otištěna v kapitole Přílohy. Součástí kaţdého sledovaného období týdeníku Moravský sever je i kvalitativní historická analýza dokumentů. V historické analýze dokumentů jsou pouţity dva základní metodologické postupy deskripce a komparace. Jednotkou výzkumu byla jednotlivá vydání Moravského Severu (Našeho slova), respektive jejich titulní strana. Zkoumaný vzorek vţdy obsahoval vydání týdeníku v časovém horizontu dvou měsíců jdoucích po sobě. Jednalo se tedy o osm aţ devět vydání v kaţdém sledovaném období, které byly podrobeny dalšímu zkoumání. Při výběru jsem se zaměřila na období jarních měsíců, protoţe nejrelevantněji poslouţily k deskripci obsahu. Prvním zvoleným obdobím bylo jaro Podzim mi přišel nevhodný vzhledem k událostem souvisejícím se 17. listopadem, po kterých se společnost začala transformovat a tudíţ i týdeník. V dalších obdobích popisuji vţdy následující jaro po změně ve vlastnické struktuře týdeníku nebo po výrazných personálních změnách ve sloţení redakce, aby se dalo popřípadě srovnávat i mezi jednotlivými obdobími. Po podrobné deskripci kaţdé titulní strany jsem se zaměřila na komparaci všech titulních stran, které vyšly ve zkoumaném období. Při komparaci jsem hledala společné prvky, kterými by se vybrané titulní strany vyznačovaly. 7

8 Abych nalezla společné prvky vztahující se k jednotlivým vydáním, zaměřila jsem se na podrobnou deskripci kaţdé titulní strany zkoumaných vydání týdeníku v daném období. Načrtla jsem si maketu kaţdé titulní strany, poté jsem zjistila, o jakých tématech se psalo, jaký jim byl věnovaný prostor, jaké bylo jejich umístění na titulní straně, zda se k článku vztahovala i fotografie s popiskem, zda byl článek součástí nějaké rubriky, cyklu nebo seriálu a jaké grafické úpravy bylo pouţito. Zaměřila jsem se i na fotografie. U nich mě zajímalo, zda se jednalo o fotografie reportáţní, plánované nebo portrétní. Všímala jsem si i popisku, zda je u něj pouţitý jiný typ písma neţ u článků a zda je u fotografie uveden fotograf. Prostor na novinové straně fotografiím věnovaný byl pro mě také relevantní. Tento prostor jsem zkoumala společně s jejich popiskem. Ze zjištěných závěrů, které se týkaly kaţdé titulní strany jednotlivých vydání, jsem se následně snaţila vyvodit závěry týkající se titulních stran v daném období. 8

9 4. Regionální tisk v České republice V úvodu této kapitoly je třeba definovat, jakým segmentem trhu se v bakalářské práci budu zabývat. Chci se věnovat regionálnímu a lokálnímu tisku. O tomto segmentu trhu zatím existuje minimum literatury a jiných pramenů. Dá se předpokládat, ţe i přesto budou existovat paralely regionálního tisku k podobně zmapovanému segmentu denního tisku. Denní i regionální tisk vymezuje stejná legislativa, dá se také předpokládat, ţe při jejich tvorbě existují stejné nebo podobné rutiny a postupy. Deníky i regionální noviny ţiví inzerce, vyuţívají často stejné distribuční kanály, technologie i tisk. Řídí se etickými kodexy, povolání novináře je také v mnohém shodné Technický pokrok českých tištěných médií od roku 1989 V okamţiku, kdy novela tiskového zákona z března 1990 odstranila zákaz vydávání novin a časopisů podnikatelskými subjekty, do kdysi centrálně řízených médií pronikl prvek soutěţe, konkurence. Nyní uţ nešlo jako dřív o to získat privilegované postavení u nadřízených orgánů, ale o to, jak uspět na otevřeném trhu, jak získat přízeň čtenářů. Být lepší neţ konkurence, nabídnout něco, co jiné noviny nemají, o to se snaţil český tisk od chvíle, kdy na přelomu let 1989 a 1990 získal svobodu a zbavil se státního a stranického dohledu. Snaha nabízet nový přitaţlivější obsah ovšem naráţela na hranice materiálních moţností, daných především technickým vybavením a kapacitou redakcí a tiskáren. Pouhý prodej novin uţ nestačil k tomu, aby pokryl náklady na jejich výrobu. Do popředí zájmu se tak dostala inzerce a reklama. Reklamní agentury od médií vyţadovaly získání přístupu k co největšímu počtu čtenářů. Rovněţ ţádaly, aby i tištěná média jako nosič reklamního sdělení byla přitaţlivější a co nejvíce barevná. Přechod českých deníků k barevnému tisku završilo jaro Lidové noviny i Mladá fronta Dnes začaly vycházet barevně. Počet stran některých deníků se za posledních patnáct let téměř zdvojnásobil, totéţ se však týká i jejich ceny Nové technologie Mobilní telefon, internet, digitální videokamery a fotoaparáty, to všechno jsou technologické novinky, k jejichţ masovému rozšíření došlo teprve v posledním desetiletí. Kaţdá z těchto inovací výrazně ovlivnila jak podobu mediálních produktů, tak práci těch, kteří je vyrábějí. 5 Šmíd in Kolektiv autorů 2005: 24, 25 9

10 Přístrojem, který velice podstatným způsobem ovlivnil charakter ţurnalistické práce v uplynulých třinácti letech, se stal mobilní telefon. Vítězná cesta mobilů do redakcí započala v roce 1996, kdy v České republice zahájili provoz dva operátoři digitální sluţby GSM. Dnes kaţdý redaktor vlastní ne jeden, ale i více mobilních telefonů, v jejichţ pamětích se skrývá cenné know-how: důvěrná čísla jiných mobilů a spojení na informační zdroje. Na scéně se navíc v roce 1995 objevil zcela nový komunikační prostředek a nové publicistické médium internet. V tomto roce totiţ padla exkluzivita firem SPT Telecom a Eurotelu, které měly do tohoto roku výhradní právo provozovat datové sítě. V tomto roce se objevují soukromí poskytovatelé internetového připojení a také první česká internetová média. Hodnotu svých informací pro internet si uvědomila i samotná tradiční tištěná média a zapojila se do budování portálů s informačními sluţbami. Výhody pro publikování aktuálních a kdykoli dostupných informací začali vyuţívat i samotní novináři. Digitalizace textů, on-line přístup k informačním databázím a další důleţité informace, to všechno zásadně změnilo podmínky a jejich styl práce. Zatímco dříve museli novináři shánět informace po telefonu, putovat po úřadech a knihovnách, dnes se většinu informací dozví přímo z webových stránek nebo prostřednictvím elektronické pošty Grafická podoba českých tištěných médií Grafická podoba tištěných médií v České republice doznala v posledních patnácti letech značných změn. Rozměr většiny českých deníků se pohybuje od x milimetrů a nazývá se tabloidním. Je charakteristický pro většinu středoevropských deníků. Novinové strany se skládají ze sloupců. V českých novinách se mohou čtenáři setkat s pěti aţ sedmi sloupci na straně. Jejich počet a šířka se však často mění, a to i na jednotlivých stranách. Za kritérium je povaţovaný obsah, ale i vzhled (design, lay-out). Šířka sloupce se měří v milimetrech a u nás platí, ţe zprávy mají uţší sloupce neţ komentáře. Na kaţdém řádku v základním sloupci je kolem 30 písmen. Deníky se člení co do posloupnosti stran a rubrik na redakční a inzertní strany. Z redakčních je nejdůleţitější titulní strana, která obsahuje logo, vedle něho někdy i ucha a upozornění na obsah vnitřních stran. Základní článek se nazývá otvírák a vztahuje se k nejdůleţitějšímu tématu. Další strany se člení na zpravodajské, publicistické, zábavní a vzdělávací. Denní tisk přináší i plošnou a řádkovou inzerci. Tyto texty se pak často umisťují i 6 Šmíd in Kolektiv autorů 2005:

11 na redakční stránky, coţ má za úkol zvýšit účinnost inzerátu. Charakteristickým rysem českých deníků je, ţe často přetahují zajímavější články z titulní strany dovnitř nebo na poslední stranu Tisk a distribuce Na začátku devadesátých let se tištěná periodika potýkala s problémem nedostatečných tiskárenských kapacit. Většina tehdejších tiskáren byla v rukou státu a jejich technické parametry neodpovídaly nárokům na kvalitu a stále se zvyšující počet tiskových stran, zejména u deníků. Financování rozsáhlých projektů, kdy vzhledem k poţadavkům distributorů na včasné dodání tisku předplatitelům i do prodejní sítě bylo nutno budovat většinou tiskárny dvě, bylo nad moţnosti většiny českých soukromých vydavatelů periodik. Kolem roku 1994 pak byla zahájena výstavba samostatných tiskáren jednotlivých vydavatelských domů na straně jedné, na straně druhé byly jiţ existující státní tiskárny privatizovány a vstupovali do nich zahraniční partneři. Rok 1994 znamenal velké změny i v distribuční síti. Objevila se zde snaha rozbít distribuční monopol Poštovní novinové sluţby (PNS) a vytvořit na prodejních místech konkurenční, avšak rovné podmínky pro všechny subjekty. Tato snaha vyvrcholila odchodem některých vydavatelů, kterým poté dodávky zajišťovala Česká pošta. Většina periodik však vyvinula tlak na stávající distribuční síť a došlo k postupné transformaci PNS na První novinovou společnost, a.s., na jejímţ řízení se podíleli vydavatelé. Stalo se tak Rovněţ začaly vznikat soukromé distribuční společnosti Inzerce Hospodářský rozmach prvních porevolučních let přinesl, s ohledem na neexistenci jiných soukromých médií, do novin velké mnoţství inzerce nově nastupujících podnikatelů. Na přelomu let bylo zahájeno systematické budování inzertních kanceláří. Někteří vydavatelé přistoupili k poměrně masivnímu rozvoji regionální inzerce, coţ se vzápětí ukázalo jako nereálné. Pro rentabilitu titulu se tedy jiţ od počátku stal podstatným objem inzertních příjmů. Vedoucím inzertním periodikům umoţnily příjmy z inzerce drţet uměle nízkou prodejní cenu, a tím znesnadnily inzertně méně úspěšným titulům boj o přeţití. 7 Bartošek 1997: Sokol 2001:

12 Koncem devadesátých let se do popředí dostaly velké inzertní agentury, které se díky svým mediálním kampaním staly největšími kupci inzertních ploch v celostátním tisku. Ze strany větších deníků bylo moţné přibliţně do roku 1998 vidět jistou laxnost v přístupu k menším, individuálním inzertním klientům a někdy neodůvodněné zvyšování cen inzerce. S relativním poklesem příjmů od inzertních agentur a vzhledem k nebezpečí odlivu tradiční drobné klientely do regionálního tisku se deníky opět začaly vracet k poskytování individuálních inzertních sluţeb pro střední a drobnou podnikatelskou vrstvu Etika a česká média Počátky mediální transformace po listopadu 1989 jsou charakteristické absencí hlubší diskuze o etických problémech novinářské práce. Média a novináři existující více neţ čtyřicet let v totalitní společnosti chápali kaţdou normativní regulaci jako omezování svobody slova a médií. První hlubší diskuze o etické rovině práce novinářů a fungování médií se objevují aţ v první polovině devadesátých let. Prvním médiem, které se po listopadu 1989 rozhodlo zhostit této průkopnické myšlenky, byla Česká televize (ČT), která tak učinila v září 1995, kdy Rada ČT schválila Kodex ČT. O necelé tři roky později, v červnu 1998, přijala Etický kodex novináře jako otevřený dokument valná hromada Syndikátu novinářů České republiky, nejpočetnější profesní a stavovské organizace ţurnalistů v České republice. Etický kodex se při tvorbě a ustavení kodexu odvolával na deklaraci ministrů států zúčastněných na 4. evropské konferenci o politice hromadných sdělovacích prostředků konané v Praze v prosinci Deklarace uznala, ţe novináři mají právo přijímat své vlastní samoregulační normy. V rezoluci č. 2 rovněţ stálo, ţe kodexy chování mají být dobrovolně přijaty a dobrovolně uplatňovány, a ţe výkon novinářského povolání je zaloţen zejména na základním právu na svobodu projevu, zaručenou článkem č. 10 Evropské konvence o lidských právech. Prvním tištěným médiem, které na svých stránkách po roce 1989 zveřejnilo vlastní etický kodex, byl zpravodajský časopis Týden, který tak učinil v říjnu Významné deníky začaly kodifikovat etická pravidla své práce aţ po roce V lednu 2002 přijaly svůj etický kodex Hospodářské noviny. Deník MF Dnes tak učinil o dva měsíce později. Největší vydavatel regionálního tisku v České republice Vltava-Labe-Press začal na svém etickém kodexu pracovat na jaře 2003, kodex vstoupil v platnost v říjnu Sokol 2001: Moravec in Kolektiv autorů 2005:

13 4.6. Novináři a redakční práce v celostátních a regionálních médiích Transformace českých médií se promítla i do podoby nově se rodící novinářské komunity, která je charakterizována niţší věkovou a vzdělanostní strukturou regionálních novinářů. V dané souvislosti je moţné se odkázat jen na Páclův výzkumný projekt Český novinář z roku Regionálním novinářům je v průměru 29 let, zatímco novináři v celostátních médiích jsou v průměru o dvanáct let starší. Výrazná většina novinářů, která působí v regionálních médiích, nemá vysokoškolské vzdělání. Je jich plných 66 procent. V celostátních médiích není situace o mnoho lepší, vysokoškolské vzdělání má jen 47 procent ţurnalistů. Novinářů, kteří mají vystudovanou ţurnalistiku či jiná specializovaná komunikační studia, není ani patnáct procent. V celostátních i regionálních médiích se potvrzuje, ţe ţurnalistika je stále ještě muţskou profesí. Muţi převaţují hlavně v řídících pozicích. Jejich podíl je vyšší v celostátních médiích (62 procent), na regionální úrovni se tento rozdíl vyrovnává (54 procent). 12 V profesionálně řízené redakci by měl mít kaţdý redaktor přidělenou oblast, o které píše. Šéfredaktor, ať uţ v deníku nebo týdeníku, by měl nejméně jedenkrát do týdne organizovat plánovací porady se svými redaktory, na kterých prodiskutují jejich pracovní plány. Redaktor by měl šéfredaktorovi předloţit návrh témat, o kterých bude psát následující týden, a kolik článků napíše. Šéfredaktor můţe buď souhlasit, anebo mu přidělí jiná témata, o kterých reportér neuvaţoval Budoucnost tištěných médií V závěru první kapitoly je na místě otázka: Jakou mají před sebou regionální média budoucnost? Pravděpodobně dojde k dalšímu zmenšení jejich podílu na trhu. Výzkumy čtenářských návyků, uspokojení a proţitků, které noviny svým čtenářům přinášejí, však ukazují, ţe deníky vrostly pevně do ţivota obyčejných lidí. Deníky hrají v našem komunikačním systému roli, v níţ je pravděpodobně nikdo nevystřídá, alespoň ne v současné době. A tak přestoţe novější média představují pro noviny hrozbu, zůstává denní tisk institucionalizovaným kulturním jevem, jenţ představuje jeden ze základních způsobů masového komunikování Volek in Waschková Císařová 2007: 40, 41, 43, Repková 2004: 182, Aldridge 2007:

14 5. Vlastnictví českého regionálního tisku před a po roce 1989 V úvodu této kapitoly je třeba popsat mediální krajinu regionálního tisku před rokem Regionální tisk byl před rokem 1989 v Československu zastoupen okresními týdeníky a krajskými deníky. Okresní týdeníky charakterizovalo usnesení ústředního výboru komunistické strany z 29. dubna Toto usnesení stanovilo, ţe okresní noviny jsou týdeníkem okresního výboru KSČ a okresního národního výboru. Tyto týdeníky pak měly za úkol soustavně informovat pracující celého okresu o všech důleţitých otázkách a úkolech, které vyplývají pro okres z usnesení stranických a státních orgánů. Týdeníky pak především svojí organizátorskou a výchovnou činností pomáhaly tyto úkoly plnit. 15 Pád komunistického reţimu v Československu odstartoval nebývalé transformační změny, které zasáhly i mediální trh. Široká veřejnost podporovala ekonomické i politické reformy, v nichţ se role státu měla omezit na nejmenší moţnou míru a hlavním společenským regulativem společenských vztahů se měl stát svobodný trh, coţ bylo aplikováno i na oblast médií. V roce 1990 československý Parlament a vláda rozhodly, ţe veškeré podniky a hospodářská zařízení KSČ se stávají majetkem státu. Společnosti Vydavatelství Vltava, spol. s. r. o. (k 1. lednu 2000 se transformovala na Vydavatelství Vltava, a.s.), Vydavatelství Labe, spol. s. r. o.(k 1. lednu 2000 se transformovala na Vydavatelství Labe, a.s.) a PNPRESS, a.s., které byly vlastněné Neue Presse Verlags-GmbH (NPV), vyuţily v roce 1991 toho, ţe vstoupil v platnost takzvaný velký privatizační zákon, a ovládly čtyři ze sedmi regionálních krajských deníků. Tyto společnosti pak postupně vykoupily téměř všechny okresní noviny, z nichţ se poté staly přílohy nebo místní mutace regionálních deníků. NPV zpočátku získala kontrolu nad místním a regionálním tiskem v Čechách, avšak s výjimkou Prahy. Na severní Moravě měla výsadní postavení česká firma Region, která vydávala devět okresních týdeníků a desátý pro Ostravu. Tři důleţité krajské deníky na Moravě pak vlastnila Rheinisch- Bergische Verlagsgesellschaft mbh (RBVG) (Svoboda v Ostravě, Rovnost v Brně) a Ringier, který však Moravskoslezský den později přepustil německému vydavateli Mittelrhein-Verlag GmbH (MRV). MRV tuto společnost přejmenoval v roce 1998 na DEN, a.s. a v lednu 1999 vydavatelská práva deníku Moravskoslezský den převedl na společnost NOVOTISK 15 Waschková Císařová 2007: 64 14

15 Olomouc, spol. s. r. o. Postupně z tohoto titulu vybudoval síť šesti regionálních titulů Den, kterými pokryl území celé Moravy. 16 V roce 2000 byly všechny mezinárodní aktivity NPV převedeny na společnost Verlagsgruppe Passau GmbH (VGP), která spojila všechny své české společnosti do jediné velké firmy VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. (VLP). O rok později odkoupila RBVG týdeníky Region. Poté prodala moravské deníky a týdeníky dosavadnímu německému konkurentovi VGP. VLTAVA-LABE-PRESS mezitím získala také regionální Den, Slovo a Zemské noviny. V říjnu 2001, poté, co VGP pro svou českou vydavatelskou firmu VLP získalo významné moravské lokální a regionální tituly, začalo jednotlivé noviny slučovat. Splynuly deníky Rovnost, Svoboda, Den, Slovo a Zemské noviny, které vytvořily moravský doplněk jiţ existujícímu řetězci Deníků Bohemia Deníky Moravia. Část týdeníků se stala týdenní přílohou deníků, část stále vychází samostatně. V roce 2007 se všechny tituly VLP sjednotily pod značku Deník. Právě tento případ slouţí jako názorný příklad změny strategie zahraničních investorů koncem 90. let. Zpočátku se investoři snaţili expandovat a ostře soutěţili se svými konkurenty o získání co největšího podílu na trhu, později dochází k rozdělení sfér vlivu a k soustřeďování se na ten segment trhu, ve kterém se jim podařilo prosadit. V současnosti je regionální tisk téměř stoprocentně kontrolován společností VLP, jejímţ majitelem je POL-Print Medien GmbH, většinově vlastněná Verlagsgruppe Passau VGP. 17 Společnost VLP vydává ke květnu 2009 v České republice 73 regionálních deníků, 28 týdeníků, samostatných i vkládaných, bulvární celostátní týdeník ŠÍP Stručná historie týdeníku Moravský sever v letech Historie Moravského severu, novin vycházejících zpočátku jednou za čtrnáct dnů, se začala psát na podzim roku 1899, kdy vlastenecký spolek Občanská beseda mezi své hlavní úkoly zařadil vydávání českého listu na Zábřeţsku. Následně vzniklo druţstvo, které vyuţívalo koncese na tiskárnu, kterou do Zábřehu zapůjčil hranický knihtiskař Prokop Zapletal. Jiţ za rok ovšem tiskárnu, po celou dobu existence úzce spjatou s Moravským severem, přebrala 16 Do této sítě spadaly tituly: Moravskoslezský den, Brněnský a jihomoravský den, Hanácký a středomoravský den, Zlínský a moravský den, Olomoucký den (vydávaný s podtitulem noviny pro okres Olomouc) a Ostravský den 17 Šmíd 2004: 3-11 Waschková Císařová 2007: Benda 2007: ( ) 15

16 Druţstevní knihtiskárna, která byla vedená především vlasteneckými učiteli. 21. prosince 1900 v Zábřehu vyšlo první číslo zdejších novin. V 1. světové válce se Moravský sever potýkal s existenčními problémy. Na zaţloutlých stranách listu se stále častěji objevovaly zabílené bloky i celé strany, cenzurou zabarvené, v několika případech bylo konfiskováno dokonce celé číslo. Dvacátá i třicátá léta byla pro zábřeţský týdeník dobou konjunktury, přibrţděné ovšem celosvětovou krizí. Ve třicátých letech financovala vydávání listu Společenská tiskárna. Stejně jako léta před tím byli hlavními dodavateli článků přispěvatelé, aţ na výjimky nehonorovaní. Jejich počet se pohyboval aţ kolem padesáti. Odpovědný redaktor odpovídal za obsah článků, namátkou kontrolovaných okresním hejtmanstvím ještě před jejich vytištěním na novinové strany. Události konce třicátých let znamenaly pro týdeník pohromu. Na obzoru se objevilo nebezpečí v podobě německého nacionalismu, který opět v pohraničí vyhrotil česko-německé vztahy. Zábor Sudet pak na Zábřeţsku směřoval hned zpočátku proti dlouholetému obhájci českých zájmů Moravskému severu. Poslední číslo vyšlo symbolicky 30. září 1938, jeho vycházení bylo zastaveno o deset dní později. Během dvou týdnů se musel ze Zábřehu odstěhovat do takzvaného Protektorátu i vydavatel Společenská tiskárna s tím, ţe v Češích ţiví nacionalismus. Tiskárna, která v té době jiţ vlastnila i koncesi na vydávání knih, se přestěhovala do nedalekých Loštic. Dokonce se jí dařilo udrţet i počet zaměstnanců po okupaci zbytku republiky v březnu Vydávání Moravského severu však po tuto dobu okupace nepřicházelo v úvahu. Jiţ několik dnů po konci 2. světové války se v Zábřehu objevila snaha týdeník obnovit. Podobný záměr projevil i Šumperk. V červenci 1945 vyšel první Věstník, od svého dalšího čísla jiţ ale nesoucí tradiční název Moravský sever. Vydavatelem zůstala i nadále Společenská tiskárna, změněné poměry si ale vyţádaly list dát k dispozici Národní frontě, tvořené zástupci čtyř poválečných politických stran. V roce 1947 se pak Moravský sever stal týdeníkem pro zábřeţský i šumperský okres. Náklad listu se v této době pohyboval kolem osmi tisíc výtisků. Komunistický převrat, který se uskutečnil v únoru 1948 znamenal pro Moravský sever konec plánů do budoucna. Týdeník, slouţící po válce potřebám všech politických stran, komunisté od počátku téměř ignorovali. V červnu téhoţ roku vydala komunistická strana zákaz, který ukončil vydávání týdeníku Moravský sever. Nedůleţitou záminkou pro zákaz 16

17 vydávání se stal nedostatek novinového papíru. Znárodnění Společenské tiskárny následovalo vzápětí. Moravský sever se odmlčel na dlouhých čtyřicet šest let Změny vlastnické struktury Moravského severu od roku Období jara 1989 Základní popis týdeníku a jeho vlastnická struktura Týdeník v období jara 1989 vycházel kaţdou středu pod názvem Naše Slovo. Regionem pro jeho vycházení byly mikroregiony Šumperk a Zábřeh. Vlastníkem a zároveň vydavatelem Našeho slova byl Okresní výbor Komunistické strany Československa (OV KSČ) a rada Okresního národního výboru (ONV) v Šumperku. V roce 1989 vychází jiţ 31. ročník Našeho slova. Cena jednoho osmistranného výtisku byla 60 haléřů. 20 Redakce Našeho slova byla organizačně začleněna pod Ideologickým oddělením OV KSČ, které kontrolovalo obsah novin. V praxi vypadala kontrola obsahu novin tak, ţe vedoucí redaktor (dnes šéfredaktor) musel všechny články, které se v daném vydání týdeníku objeví, zkonzultovat s tajemníkem OV KSČ Bohdanem Poštelánem. 21 Ţádné sankce za porušení příkazu se v roce 1989 neudělovaly. Byla to doba, kdy nikoho ani nenapadlo psát o něčem, co by se komunistické straně nelíbilo. Etická pravidla či kodex v psané nebo nepsané podobě však neexistoval 22 Redakční práce Redakce Našeho slova pracovala na jaře 1989 v personálním sloţení: vedoucí redaktor Milan Novák, kterému byli podřízeni tři redaktoři. Vladimír Kuba, Haně Felcmanová (později provdaná Hammerová a také Kubová) a Vladimíra Vaníková. Administraci měla na starost Marcela Jílková Moravský sever, : Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Naše slovo, Rozhovor s Hanou Kubovou, Rozhovor s Hanou Kubovou, Tiráţ jednotlivých vydání týdeníku Naše slovo podrobených deskripci,

18 Schéma č. 1 Organizační schéma týdeníku Naše slovo Organizační schéma týdeníku Naše slovo Tajemník OV KSČ Šumperk Bohdan Poštelán OV KSČ Šumperk Ideologické oddělení OV KSČ Šumperk Vedoucí redaktor Milan Novák Redaktor Vladimír Kuba Redaktorka Hana Felcmanová Redaktorka Vladimíra Vaníková Administrativní pracovnice Marcela Jílková Proces od napsání článku k jeho vytištění byl v roce 1989 značně sloţitější neţ dnes. Článek se před dvaceti lety napsal na speciální papíry, protoţe na jeden řádek musel přijít určitý počet strojových úhozů. Takto nachystaný článek se pak překreslil na maketu novinové strany. Překreslení bylo přesné. Určilo se, kde jaký článek bude, a pak se určený prostor pro text spočítal pomocí typografického pravítka, kterému se říkalo mezi redaktory cicerák. Texty i s předlohou se pak posílaly do tiskárny, kde se sázely na stranu a poté tiskly. 24 Technické vybavení redakce odpovídalo poţadavkům tehdejší doby. Kaţdý redaktor byl vybaven psacím strojem. Redakce měla k dispozici také fotoaparát na černobílý film. 24 Rozhovor s Hanou Kubovou,

19 Problémem v redakci se však stávala dojezdnost. Redaktoři totiţ neměli k dispozici vlastní redakční auto a auto OV KSČ dostali zapůjčené jen v některé dny v týdnu. Redakční práce v týdeníku byla za socialismu podmíněna absolvováním střední školy a členstvím v Komunistické straně Československa. Plat redaktora se těsně před převratem pohyboval kolem 2000 Kčs měsíčně. V tehdejší době to byl lepší nadprůměr. 25 Tisk, distribuce, náklad a čtenáři Týdeník Naše slovo v tomto období tiskly Moravské tiskařské závody Olomouc, kam se texty i s předlohou posílaly ze šumperské redakce. V tiskárně se články sázely na stranu a poté tiskly. Týdeník byl na jaře 1989 distribuován Poštovní novinovou sluţbou a jeho náklad nebyl nijak malý. Řada podniků a organizací totiţ Naše slovo odebírala povinně. Jeho týdenní náklad se pohyboval kolem 11 tisíc výtisků. Týdeník však jiţ v předrevoluční době velmi intenzivně pracoval se čtenáři. Přispěvatelů bylo velké mnoţství a skoro všechny texty, které přišly do redakce, v novinách i vyšly. Čtenáři si z velké části tvořili týdeník sami. Byla zde i samostatná rubrika, která se jmenovala Dopisy čtenářů. 26 Inzerce, vlastní propagace (self promotion), grafická podoba Získávání inzerce však bylo před převratem lehčí neţ dnes. Inzerce chodila poštou přímo do redakce nebo ji podniky nosily osobně. Na nedostatek inzerce si navíc v této době redakce nemohla stěţovat, spíše naopak. Tehdy se uţ rozlišovala na řádkovou a plošnou a existoval i ceník. Vedení OV KSČ nedělalo ţádné aktivity, které by týdeník propagovaly, od těchto aktivit byla oproštěna i sama redakce. Důvod byl jednoduchý. Týdeník si na sebe nepotřeboval vydělat, protoţe OV KSČ nařídil řadě podniků, aby Naše slovo odebíraly povinně. Redakce také ţádné aktivity v tomto směru nevyvíjela, protoţe plat redaktora byl pevně určován OV KSČ, takţe redaktorům chyběla motivace k propagování týdeníku. 27 Noviny na jaře roku 1989 vycházely dvojbarevně. Týdeník měl v tomto období rozměry 297x420 milimetrů, formátově odpovídal rozměry A3 a text byl rozdělen do šesti sloupců. Kaţdý sloupec měřil 45 milimetrů. V novinách se objevuje písmo obyčejné, 25 Rozhovor s Hanou Kubovou, Rozhovor s Hanou Kubovou, Rozhovor s Hanou Kubovou,

20 polotučné a kurzíva velikosti 8 bodů, která má odborné pojmenování petit. Délka jednořádkového titulku se pohybuje kolem dvaceti znaků, dvouřádkového kolem třiceti. V této době neexistovalo ţádné pravidlo, které by říkalo, ţe v titulku musí být sloveso. Většina titulků sloveso postrádala. 28 Příklady titulků, které byly otištěny v Našem slově na jaře 1989 Ve znamení revolučního odkazu Vítězného února 29 Kytičku a přání ţenám 30 Slavnostní aktiv ke dni učitelů 31 Pravidelné rubriky Pravidelných rubrik měl týdeník celou řadu. Dokonce několik i na první straně, coţ je v dnešních novinách neobvyklé. Na první straně byl v levém horním roku hned u hlavičky týdeníku zemědělský sloupek Pohled do polí, který přinášel informace o efektivitě práce zemědělců z některého druţstva na okrese. Pod ním byl stejně krátký sloupek s názvem Telegraficky, který krátce informoval o nějaké chystané akci. Dole na straně pak byla rubrika Z redakčního bloku, jejíţ obsah byl kaţdý týden jiný. Ţánrově měl článek nejblíţe k dnešní story a přinášel čtenáři vţdy příběh nějakého zajímavého člověka z okresu. Na druhé straně na podvalu se pravidelně objevovala rubrika Čtyřicet let socialistického zemědělství. Byl to seriál na pokračování o vzniku Jednotných zemědělských druţstev na okrese. Na straně tři byla opět na podvalu rubrika Čtyřicet let s pionýrským šátkem, která kaţdý týden přinášela informace o historii jedné pionýrské skupiny v okrese. Pátá strana byla věnována kultuře. Objevovaly se zde kulturní pozvánky a rozhovory. Na podvalu pak byla pravidelná rubrika Vlastivědné zajímavosti Okresního vlastivědného muzea Šumperk. Na šestá straně se objevovala plošná inzerce a v posledním sloupci na straně pak řádková. Tato inzertní rubrika měla název Malý oznamovatel a byla rozdělena do čtyřech sekcí: Prodej Koupě, Seznámení a Různé. Rodinná a společenská kronika, která byla věnována blahopřáním a vzpomínkám blízkým, se nacházela na sedmé straně. Na podvalu sedmé strany pak byla rubrika Pro bystré 28 Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Naše slovo, Naše slovo, Naše slovo, Naše slovo,

21 Společným prvkem všech vydání týdeníku je záhlaví (hlavička). Stejná je její grafická hlavy, která slouţila pro chvíle odpočinku. Pravidelně se zde objevovala Anekdota a Hádanky našich čtenářů. Poslední osmá strana pak byla věnována sportu. Není bez zajímavosti, ţe tehdy se v týdeníku velmi často (i kdyţ ne pravidelně) objevovala soudnička, dnes ţánr jiţ prakticky nepouţívaný. 32 Deskripce vybraných titulních stran týdeníku Naše slovo Zkoumaným vzorkem bylo devět titulních stran týdeníku za období od 1. března do 26. dubna podoba, ale i umístění a velikost. Záhlaví se nacházelo v prvních dvou sloupcích zleva a zabíralo asi jednu šestinu strany, začínalo pak v druhé šestině od shora novinové strany. Záhlaví bylo v pravém horním rohu ohraničeno citátem: Proletáři všech zemí spojte se. Záhlaví otvírá červená hvězda, těsně za ní je umístěná první část názvu Naše vypodobněná velkými tiskacími písmeny orámovanými červenou barvou. Za první částí názvu následují tři kruhovité ilustrace, které symbolizují úzké vztahy ČSSR a SSSR. Nalevo pod nadpisem Naše je datum vydání, pod datem o řádek níţe číslo vydání a o další řádek níţe ročník a cena vydání. Tyto tři řádky, vytištěné obyčejným tučným písmem, zabírají levou stranu záhlaví. Napravo ve stejné rovině a o velikosti těchto tří řádků je druhá část názvu Slovo, která je černě orámována. Záhlaví uzavírá sdělení: Týdeník OV KSČ a Rady ONV v Šumperku, které je vytištěno tučným písmem. Nad záhlavím měly pravidelné místo tři články, kaţdý měl stejnou výšku (osmina strany) i šířku (dva sloupce). Ţánrově se jednalo o krátké zprávy nebo o kulturní pozvánky. Dalším společným prvkem, spojujícím téměř všechna vydání, byla pravidelná rubrika z Redakčního bloku. Místo měla v dolní čtvrtině strany. Její šířka se pohybovala v rozmezí tří aţ šesti sloupců. Ţánrově tato rubrika přinášela většinou aktuální zprávy s reportáţními prvky, často byla doplněna i fotografiemi. Další pravidelnou rubrikou byl sloupek Telegraficky, který v krátkosti informoval o událostech v okrese. Jeho výška se pohybovala v rozmezí osminy aţ čtvrtiny novinové strany. Pohled do polí byl název rubriky, která se na titulní straně týdeníku objevovala také poměrně často (přibliţně v kaţdém druhém vydání). Informovala v krátkosti o zemědělských pracích z nějakého Jednotného zemědělského druţstva v okrese. Šířka Pohledu do polí byla vţdy jeden sloupec a výška se pohybovala od osminy po šestinu novinové strany. 32 Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Naše slovo, Více viz. 3. Kapitola 21

22 Kromě pravidelných rubrik jsem zaměřila pozornost i na fotografie. Z deskriptivní analýzy vyplynulo, ţe v kaţdém vydání týdeníku byl fotografiím věnovaný prostor jedné pětiny aţ čtvrtiny strany. Nejčastěji se na titulní straně objevovaly portrétní nebo plánované fotografie, reportáţních bylo minimum. Nedílnou součástí kaţdého vydání týdeníku byla na titulní straně zpráva z průběhu zasedání nějakého orgánu OV KSČ. Průměrně první strana patřila dvěma článkům s touto tématikou. V jarních měsících se na první straně také v hojné míře objevovaly články, které vyjadřovaly podporu provolání předsednictva ÚV KSČ k Vítěznému únoru. Velký důraz se kladl i na svátky, jakými v jarních měsících byly: Mezinárodní den ţen, Den učitelů a 1. máj. K mezinárodnímu dnu ţen redakce připravila na titulní stranu dva články, které doplnila dvěma fotografiemi. Den učitelů se těšil ještě větší publicitě, kdyţ se na titulní straně na jeho počest objevilo šest článků a tři fotografie. Velké oblibě se těšil i 1. máj, kterému se věnovaly na titulní straně čtyři články, doplněny byly třemi fotografiemi a jednou ilustrací. U 1. máje však musím zmínit, ţe poslední zkoumané vydání týdeníku pocházelo z 26. dubna, tudíţ zde nejsou zahrnuty všechny články s ním související. 34 Shrnutí období jara 1989 Tabulka č. 1. Shrnutí hlavních sledovaných faktorů Vlastník OV KSČ Šumperk Vydavatel OV KSČ Šumperk Šéfredaktor Milan Novák Počet dalších redaktorů 3 Počet stran jednoho vydání 8 Cena jednoho vydání 60 haléřů Průměrný náklad jednoho vydání kusů Distribuce Poštovní novinová sluţba Tisk Moravské tiskařské závody Olomouc Průměrný plat redaktora Kčs 34 Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Naše Slovo,

23 úřad. 36 Nový název Moravský sever byl výsledkem čtenářské ankety. První číslo týdeníku pod Tabulka č. 2 Pravidelné rubriky Rubrika Strana Pohled do polí 1 Telegraficky 1 Z redakčního bloku 1 Čtyřicet let socialistického zemědělství 2 Čtyřicet let s pionýrským šátkem 3 Vlastivědné zajímavosti Okresního 5 vlastivědného muzea Šumperk Malý oznamovatel 6 Rodinná a společenská kronika 7 Pro bystré hlavy Období Základní popis týdeníku a jeho vlastnická struktura Jako základ pro popis týdeníku v tomto období poslouţí vydání z jara Týdeník vycházel na jaře 1991 kaţdou středu pod názvem Moravský sever. Regionem pro jeho vycházení byly mikroregiony Šumperk, Jeseník a Zábřeh. Vlastníkem a zároveň vydavatelem Moravského severu byl Okresní úřad v Šumperku. V roce 1991 vychází 2. ročník Moravského severu. Cena jednoho osmistranného výtisku byla 2 Kčs. 35 Transformace Našeho slova na týdeník Moravský sever se uskutečnila poměrně brzy. OV KSČ zaniklo hned počátkem roku Protoţe měli všichni zaměstnanci redakce smlouvy s OV KSČ, tak týdeník plynule přešel pod Okresní národní výbor, později Okresní názvem Moravský sever vychází ve středu 14. února 1990 za cenu 1 Kčs. V prohlášení redakce, které se objevuje na první straně tohoto vydání, čtenáři nalezli vysvětlení tehdejší situace kolem vydávání týdeníku: Od dnešního čísla, jak jsme vás jiţ informovali, náš okresní týdeník vychází s novým názvem Moravský sever. 35 Deskripce jednotlivých vydání Moravského severu, Rozhovor s Hanou Kubovou,

24 Noviny, které bude OV KSČ v Šumperku vydávat pod názvem Naše slovo, budou nově registrovaným periodikem bez jakékoliv návaznosti na Moravský sever. My chceme dělat noviny co nejlépe, tak abychom objektivně informovali naše čtenáře o dění v celém okrese a uspokojovali jejich nároky. V tomto směru chceme také dosáhnout toho, aby naše noviny vycházely ve vyšším nákladu. Uvítáme také vaše návrhy a připomínky ke stávajícím rubrikám a budeme se snaţit jim vyhovět. 37 Důkazem toho, ţe v týdeníku jiţ byla svoboda slova, byla absence jakékoliv kontroly obsahu novin ze strany Okresního úřadu v Šumperku. Určitě jistou roli v tom sehrála i skutečnost, ţe Okresní národní výbor neměl zájem týdeník vydávat, byl pro něj přívaţkem. Obsah novin jiţ tedy nemusel být před tiskem schválen. Za obsah týdeníku uţ byl odpovědný šéfredaktor Zdeněk Kašpar. Sankce za porušení příkazu se v redakci v této době neobjevují, i kdyţ šéfredaktor těmito prostředky disponoval. Plat redaktora se totiţ v této době skládal ze stálé sloţky a pak z osobního ohodnocení. Redakční pravidla nebo kodex v té době neexistovaly, ale byly ve stadiu zrodu. S příchodem Zdeňka Kašpara se začal dodrţovat nepsaný etický kodex novináře, takţe neexistovalo, ţe by vyšel nezdrojovaný článek. Pokud se psalo o nějaké kauze, tak musely být do článku zakomponovány stanoviska obou dvou stran. 38 Redakční práce Od dubna 1991 se stává šéfredaktorem Zdeněk Kašpar, který nahradil Milana Nováka. V redakci dále působily dvě redaktorky z jiţ předešlého období Hana Felcmanová a Vladimíra Vaníková, o administraci a inzerci se starala Marcela Jílková Moravský sever, Rozhovor s Hanou Kubovou, Tiráţ jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever podrobených deskripci,

25 Schéma č. 2 Organizační schéma týdeníku Moravský sever Organizační schéma týdeníku Moravský sever Okresní úřad Šumperk Šéfredaktor Zdeněk Kašpar Redaktorka Hana Felcmanová Redaktorka Vladimíra Vaníková Administrativní a inzertní pracovnice Marcela Jílková Článek redaktorky napsaly na speciální papíry, protoţe na jeden řádek musel přijít určitý počet strojových úhozů. Takto nachystaný článek se pak překreslil na maketu novinové strany. Překreslení bylo přesné. Určilo se, kde jaký článek bude, a pak se určený prostor pro text spočítal pomocí typografického pravítka, kterému se říkalo mezi redaktory cicerák. Texty i s předlohou se pak posílaly do tiskárny, kde se sázely na stranu a poté tiskly. Technické vybavení redakce se od minulého popisovaného období nezměnilo. Kaţdý redaktor byl vybaven psacím strojem. Redakce měla k dispozici také fotoaparát na černobílý film. K cestám se vyuţívalo auto Okresního úřadu v Šumperku. Redakční práce v týdeníku byla podmíněna absolvováním střední školy. Od roku 1989, kdy redaktoři pobírali kolem 2000 Kčs měsíčně, se mzda redaktorům mírně navýšila. Finanční ohodnocení bylo stále mírně v nadprůměru Rozhovor s Hanou Kubovou,

26 Tisk, distribuce, náklad a čtenáři Týdeník se i nadále tiskl v Olomouci. Moravské tiskařské závody se však přejmenovaly na Moravské tiskárny a došlo zde k modernizaci techniky, coţ mělo za následek zvýšení ceny týdeníku. Moravský sever se stále distribuoval přes Poštovní novinovou sluţbu, protoţe v této době ještě ţádný jiný podnikatelský subjekt na trhu nebyl. 41 Poštovní novinová sluţba se v tomto období na První novinovou společnost, a.s., stalo se tak Týdenní náklad týdeníku se pohyboval kolem 11 tisíc výtisků. Týdeník stále velmi intenzivně pracoval se čtenáři. Pro čtenáře zde byla samostatná rubrika, která se jmenovala Dopisy čtenářů. 43 Inzerce, vlastní propagace (self promotion), grafická podoba Inzerce chodila písemně do redakce nebo ji podniky nosily osobně. V této době stále neexistoval v redakci člověk, který by měl na starost její shánění. Nebyl k tomu ani důvod, protoţe týdeník financoval Okresní úřad v Šumperku, takţe si na sebe Moravský sever nepotřeboval vydělat nebo být mediálním partnerem či spolupořadatelem společenských akcí či pracovat na vlastní propagaci. 44 Grafická podoba týdeníku zůstávala stejná. Noviny na jaře roku 1991 vycházely dvojbarevně. Týdeník měl v tomto období rozměry 297x420 milimetrů, formátově odpovídal rozměry A3 a text byl rozdělen do šesti sloupců. Kaţdý sloupec měřil 45 milimetrů. V novinách se objevuje písmo obyčejné, polotučné a kurzíva velikosti 8 bodů, která má odborné pojmenování petit. Délka jednořádkového titulku se pohybuje kolem dvaceti znaků, dvouřádkového kolem třiceti. 45 Pravidelné rubriky V týdeníku i nadále čtenáři mohli najít rubriky, na které byli zvyklí před listopadem Na první straně byla hned pod logem týdeníku nová rubrika Rozhovor týdne. Na jaře roku 1991 byli tázáni většinou představitelé nově vzniklých institucí. Na první straně se pak ještě objevovala rubrika Krátce. V dolní čtvrtině strany pak byl publicistický útvar, který má 41 Rozhovor s Hanou Kubovou, Rozhovor s Hanou Kubovou, Rozhovor s Hanou Kubovou, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

27 Společným prvkem všech vydání týdeníku je záhlaví (hlavička). Stejná je její grafická nejblíţe k dnešním komentářům s tím rozdílem, ţe končil vţdy pozvánkou na nějakou konkrétní akci. Na druhé straně se pravidelně objevovala rubrika Černý týden, která byla tvořena z policejních svodek, a také rubrika Náš sloupek, kde byl vylíčen vţdy nějaký trestný čin, který dobře dopadl díky kolemjdoucím nebo policii. Třetí strana slouţila jako servis čtenářům. Ti zde mohli najít rubriku Informace pro zahrádkáře a také Základy německé korespondence. Čtvrtá strana patřila rubrice Váš názor, která byla rozšířením rubriky Dopisy čtenářů. Často se jednalo o příspěvek na pokračování. Pravidelně se zde objevovala také rubrika Informace pro občany, která se v tomto období věnovala zákonům. Pátá strana patřila rubrikám, které se v týdeníku objevovaly uţ před listopadem 1989, a to Vlastivědným zajímavostem Okresního vlastivědného muzea Šumperk a Rodinné a společenské kronice. Na šesté straně měl pravidelné místo týdenní televizní program Československé televize a v podvalu se nacházela rubrika pro volný čas s názvem Pro bystré hlavy. Sedmá strana byla věnovaná inzerci. Pravidelnou rubrikou zde byl Malý oznamovatel, který byl stále rozdělen na tři sekce Prodej Koupě, Seznámení a Různé. Osmá strana stále patřila sportu. 46 Deskripce vybraných titulních stran týdeníku Moravský sever Zkoumaným vzorkem bylo osm titulních stran týdeníku za období od 6. března do 24. dubna podoba, ale i umístění a velikost. Záhlaví se nacházelo v prvních čtyřech sloupcích zleva a zabíralo asi jednu dvanáctinu strany, začínalo pak ve druhé osmině od shora novinové strany. Záhlaví má světle modrou barvu. V jeho horní polovině se nachází první část názvu týdeníku Moravský, který je vypodobněn bílým tučným tiskacím písmem. Před první částí názvu se je černobílá ilustrace znázorňující moravskou orlici. Za první částí názvu v horní polovině je velkým tiskacím písmem černé barvy napsáno: Týdeník Okresního úřadu v Šumperku. V dolní polovině záhlaví se pod první částí názvu nachází jeho druhá část sever, která má stejné grafické vypodobnění jako první část Moravský. Za druhou částí názvu jsou bílou barvou ilustrovány tři znaky měst tvořící mikroregiony, které pokrýval okres Šumperk a byla 46 Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever, Více viz. 3. Kapitola 27

28 to města: Šumperk, Jeseník a Zábřeh. V dolním levém rohu hlavičky jsou zaznamenány drobným černým písmem zleva v uvedeném pořadí tyto údaje: Číslo, datum, ročník a cena. 48 Nad záhlavím měly pravidelné místo tři články, kaţdý měl stejnou výšku (sedmina strany) i šířku (dva sloupce). Ţánrově se jednalo o krátké zprávy nebo o kulturní pozvánky. Krajní články byly psány tučným písmem, prostřední článek obyčejným. Titulek byl psán tučným písmem u všech článků. Dalším společným prvkem, spojujícím téměř všechna vydání, byla pravidelná rubrika Rozhovor týdne. Název rubriky byl psán tučným písmem a zarámován v šedém rámečku. Na jaře roku 1991 byli dotazováni představitelé nově vzniklých institucí. Tato rubrika se objevovala pod záhlavím. Její výška byla většinou kolem čtvrtiny novinové strany a šířka většinou dva sloupce, velice často měla pokračování na druhé straně. Další pravidelnou rubrikou byla rubrika Krátce. Název rubriky byl psán bílým tučným písmem, které vystupovalo z černého rámečku. Umístění a velikost rubriky byli v kaţdém vydání jiné. Rubrika pravidelně přinášela několik krátkých zpráv, některé byly psány tučným písmem. V dolní čtvrtině titulní strany bylo pravidelné místo pro publicistický útvar, který má nejblíţe k dnešním komentářům s tím rozdílem, ţe končil vţdy pozvánkou na nějakou konkrétní akci. Rubrika měla vţdy šířku čtyři sloupce a začínala v třetím sloupci zleva. Kromě pravidelných rubrik jsem zaměřila pozornost i na fotografie. Z obsahové analýzy vyplynulo, ţe prostor věnovaný fotografiím je stejný v kaţdém druhém vydání týdeníku. Z devíti zkoumaných vydání Moravského severu byl v pěti vydáních prostor věnovaný fotografiím dvanáctina strany a ve čtyřech vydáních šestina strany. Většina fotografií byla reportáţní. V tomto období se uţ psalo o aktuálních věcech a strany týdeníku přestaly plnit politické projevy významných okresních komunistických představitelů, které byly dříve v kaţdém čísle. Na titulních stranách týdeníku se v tomto období nejvíce objevovaly události týkající se privatizací a draţeb Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

29 Shrnutí období jara 1991 Tabulka č. 3. Shrnutí hlavních sledovaných faktorů Vlastník Okresní úřad Šumperk Vydavatel Okresní úřad Šumperk Šéfredaktor Zdeněk Kašpar Počet dalších redaktorů 2 Počet stran jednoho vydání 8 Cena jednoho vydání 2 Kčs Průměrný náklad jednoho vydání Distribuce Poštovní novinová sluţba Tisk Moravské tiskárny Olomouc Průměrný plat redaktora přes 2000 Kčs Tabulka č. 4 Pravidelné rubriky Rubrika Strana Rozhovor týdne 1 Krátce 1 Komentář s pozvánkou (bez názvu) 1 Černý týden 2 Náš sloupek 2 Informace pro zahrádkáře 3 Základy německé korespondence 3 Váš názor 4 Dopisy čtenářů 4 Informace pro občany 4 Vlastivědné zajímavosti Okresního 5 vlastivědného muzea Šumperk Rodinná a společenská kronika 5 Televizní program 6 Pro bystré hlavy 6 Malý oznamovatel 7 29

30 7.3. Období března 1994 srpna 1995 Základní popis týdeníku a jeho vlastnická struktura Jako základ pro popis týdeníku v tomto období poslouţí vydání z jara Týdeník vycházel na jaře 1995 kaţdou středu pod názvem Svobodná volba Moravský sever, s. r. o. Oblastí pro jeho vycházení byly mikroregiony Šumperk a Zábřeh. Vlastníkem a zároveň vydavatelem Svobodné volby Moravského severu byla stejnojmenná společnost, jejímţ vlastníkem byl Vratislav Kutal. 50 V roce 1995 vychází Svobodná volba - Moravský sever kaţdou středu na dvanácti stranách za 3,80 Kč. Týdeník Moravský sever odkoupila od Okresního úřadu v Šumperku 51 v roce 1992 česká firma Region, která vydávala devět okresních týdeníků, včetně Moravského severu, který přejmenovala na Region. Odprodejem týdeníku firmě Region Moravský sever zaniká. 52 Z iniciativy místních novinářů, kteří nechtěli tvořit týdeník pod ostravským vedením firmy Region, vychází první číslo týdeníku Svobodná volba Moravský sever. Stalo se tak 23. března Nový týdeník vzniká z vůle bývalých redaktorů Regionu a redakce zábřeţského Progressu, čtrnáctideníku, jeţ vycházel na Zábřeţsku v roce Spojením dvou na sobě nezávislých projektů v jeden došlo nejen k účelnému sdruţení sil a finančních prostředků, ale především k vytvoření podmínek pro existenci nejen jedné redakce v Šumperku, ale také redakcí oblastních v Zábřehu a v Mohelnici. 53 Zakladatelem společnosti Svobodná volba Moravský sever s. r. o. bylo pět společníků, takţe kaţdý z nich v té době vlastnil dvacetiprocentní podíl. Byli to: Soňa Singerová, Hana Hammerová (později provdaná Kubová a dříve za svobodna Felcmanová), Zdeněk Kašpar, Dušan Slavík a Jana Bazinková. Krátce po utvoření společnosti oznámila Jana Bazinková ostatním spoluvlastníkům zájem podnikatele Vratislava Kutala 54 o vstup do společnosti. Vratislav Kutal po vstupu do společnosti navýšil základní jmění, takţe se ostatní spoluvlastníci stali zanedbatelnými majiteli. Poté se domluvili na prodeji podílů Kutalově společnosti Svobodná volba Moravský sever s. r. o. 50 Rozhovor se Soňou Singerovou, Na okresní úřady se začal vztahovat zákaz podnikání 52 Rozhovor se Soňou Singerovou, Moravský sever, Šumperský podnikatel a bývalý policista se zapsal do povědomí veřejnosti jako jeden z hlavních aktérů v kauze podvodů s lehkými topnými oleji. V roce 2003 byl pravomocně odsouzen k deseti letům vězení za přípravu vraţdy novináře a objednávku bombového útoku. Koncem roku 2007 byl podmíněně propuštěn na svobodu. 30

31 Redakční etický kodex sice ještě neexistoval, ale redakce se řídila stále nepsanými zásadami bývalého šéfredaktora Zdeňka Kašpara. Nemohl tedy vyjít nezazdrojovaný článek a v kauzách bylo nutné se zeptat obou stran. 55 I přes občasný nátlak ze strany Vratislava Kutala ţádná témata zakázána nebyla ani se neudělovaly sankce za porušení příkazu. Redaktoři uţ však věděli, ţe se nesmí negativně zmiňovat o jeho firmách, takţe z jejich strany existoval jistý druh autocenzury. Po odchodu Zdeňka Kašpara v létě 1994 se v Šumperku uvolnilo jedno redaktorské místo. Navíc v létě odešla na mateřskou dovolenou i Hana Hammerová. Šéfredaktorkou se stala Soňa Singerová a na redaktorský post přijala Jiřího Marečka, další redaktorský post zůstal neobsazen. V redakci vypomáhali praktikanti. Šéfredaktorka vţdy psala titulní zpravodajskou stranu a třetí stranu, coţ byla druhá strana zpravodajství. 56 Redakční práce Redakce fungovala na jaře 1995 ve sloţení: Jana Bazinková na postu ředitelky vydavatelské společnosti, šéfredaktorka Soňa Singerová. V šumperské redakci působil jako redaktor Jiří Mareček, o administraci se starala Jitka Čermáková obchodním ředitelem byl Dušan Slavík. Jana Bazinková kromě toho, ţe byla ředitelkou vydavatelské společnosti, tak působila také jako redaktorka v Zábřehu. Dalším redaktorem zde byl Milan Kratochvíl. Inzerci a administraci zařizovala Pavla Rosípalová. V mohelnické redakci pak působil redaktor Karel Volek. 55 Rozhovor se Soňou Singerovou, Rozhovor se Soňou Singerovou,

32 Schéma č. 3 Organizační schéma týdeníku Svobodná volba Moravský sever Organizační schéma týdeníku Moravský sever Majitel společnosti Vratislav Kutal Ředitelka vydavatelské společnosti Jana Bazinková Obchodní ředitel společnosti Dušan Slavík Šéfredaktorka Soňa Singerová Šumperský redaktor Jiří Mareček Zábřeţská redaktorka Jana Bazinková Zábřeţský redaktor Milan Kratochvíl Mohelnický redaktor Karel Volek Administrace a inzerce: Jitka Čermáková a Pavla Rozsípalová Redakční práce byla rozdělena mezi tři redakce. Jednotliví redaktoři se domluvili se šéfredaktorem na mnoţství článků a jejich tématech. Všechny redakce byly mezi sebou v telefonickém spojení. Jednou za týden přijeli zástupci z oblastních redakcí do Šumperku a 32

33 články předali šéfredaktorovi na disketách, který pak mohl začít pracovat na výsledné podobě týdeníku. Zpočátku se ve vydávání týdeníku nevyskytovaly ţádné problémy. Vratislav Kutal byl tehdy běţný podnikatel a nikdo o jeho vedlejších aktivitách nic nevěděl. Kdyţ se však blíţily volby do obecního zastupitelstva, tak se Kutalovi nelíbilo, ţe redakce proteţuje jinou kandidátku. Z tohoto důvodu musel odejít šéfredaktor Zdeněk Kašpar, na jehoţ místo od srpna 1994 nastoupila dosavadní redaktorka Soňa Singerová. Šéfredaktor zodpovídal za obsah novin majiteli vydavatelské společnosti Kutalovi. Obsah novin začal být ovlivňován obecními volbami. Kutal si šéfredaktorku Singerovou občas zavolal na pohovor a tam jí dával tipy na články, o čem by redaktoři měli psát. Redaktoři aţ později zjišťovali, ţe to například byly konkurenční společnosti, protoţe Kutal na Šumpersku vlastnil stále více firem. Týdeník měl v této době jiţ vlastní grafické studio, takţe noviny se tvořily tehdy, kdyţ uţ se zhruba vědělo, kolik článků se dostane na stránku. Grafik pak dostal instrukce o umístění jednotlivých článků. Zbytek strany se tvořil ve spolupráci šéfredaktora a grafika. Titulky tehdy neměly přesně určenou velikost písma, ale redaktoři se snaţili, aby byly zajímavé. Jediné pravidlo, které se dodrţovalo u titulků, bylo, aby hlavní článek měl větší titulek neţ ty ostatní. Proces od napsání článku k jeho vytištění nebyl vůbec jednoduchý. Kaţdá strana měla uzávěrku v jiný den. Nejdříve se uzavírala kulturní rubrika a nakonec pak první strana a sportovní rubrika. Kaţdý redaktor měl zodpovědnost za stranu, kterou vytvořil. Věděl totiţ lépe neţ šéfredaktor, kolik se na stranu vejde článků. Teprve pak stranu redaktor navrhl šéfredaktorovi, který ji zkontroloval. Šéfredaktor šel poté s disketou za grafikem, který stranu zpracoval na DTP. Teprve poté se dělaly korektury. Aţ měl grafik texty připravené, zavolal šéfredaktorovi, který je pak na DTP doupravil. Redaktoři stále fotili na klasický film. Pomocníka měla redakce v osobě Jiřího Maška, pracovníka Okresního vlastivědného muzea v Šumperku, za kterým redaktoři s fotoaparátem přišli do jeho temné komory a půl hodiny čekali na vyvolání filmu. Pak si fotky prohlédli a vybrali ty, které se nechají vyvolat. Vyvolané fotografie se skenovaly na DTP a dávaly na novinovou stranu. Šumperská redakce na jaře 1995 sídlila na Lidické ulici, kde měla k dispozici dvě kanceláře. Kaţdý redaktor měl svůj počítač, které však byly poměrně zastaralé a občas vypovídaly sluţbu. Pracovalo se v textovém editoru T-602. Jen na jednom počítači bylo připojení přes internet. Redakce vlastnila diktafony a měla vlastní auto. 33

34 Práce v novinách byla podmíněna středoškolským vzděláním s maturitou, orientací v regionu a všeobecným přehledem. Kdyţ Singerová přijímala nové praktikanty, tak také zjišťovala, zda umí napsat článek, který dává smysl a zda mají cit pro novinařinu. V roce 1994 měl redaktor plat mezi 8 aţ Kč. Šéfredaktor pobíral plat okolo Kč. 57 Tisk, distribuce, náklad a čtenáři Noviny se v tomto období tiskly v Ostravě ve společnosti TIP tiskárna periodik. Týdeník se poté distribuoval předplatitelům do schránek Poštovní novinovou sluţbou. Redakce si však v této době distribuovala týdeník také sama rozvozem. Distributory dělaly dva důchodcovské páry. Jeden pár měl na starost sever okresu, druhý pak jih. Noviny se naloţily do auta a rozvezly do všech trafik a obchodů v okolí. Distributor si bral za jeden výtisk kolem jedné koruny. V Šumperku, Zábřehu a Mohelnici pak měla redakce Moravského severu ještě kameloty. V roce 1995 se na šumperském mediálním trhu dostal Moravský sever do nákladu 12 tisíc prodaných výtisků týdně. Mohl jiţ spoléhat na silnou předplatitelskou základnu. Na týdeník se zaměřovali především starší lidé. Čtenářům stále slouţila rubrika s názvem Dopisy čtenářů, která se pro velký počet příspěvků rozšířila na celou stranu. Vţdy však spolupráce se čtenáři nebyla snadná. Přispěvatelé si často neuvědomovali, ţe redakce musí jejich text zkrátit, a posílali šéfredaktorce stíţnosti. Týdeník se také díky pravidelnému přispěvateli Čestmíru Höllovi, historiku amatérovi, který redakci zásoboval velice dobře propracovanými materiály, začal více věnovat historii obcí na okrese. 58 Inzerce, vlastní propagace (self promotion), grafická podoba Inzerce se v redakci rozlišovala na řádkovou a plošnou a v roce 1995 ještě neexistoval pevně daný sazebník. Ke klientovi se přistupovalo individuálně. Cena se odvíjela od mnoţství inzerce a také od vzájemné dohody klienta s inzertním manaţerem. Uzávěrka inzerce byla ještě před tím, neţ se začal tvořit týdeník. Po dohodě o rozmístění inzerce na jednotlivé strany mezi šéfredaktorem a inzertním manaţerem se na strany doplňovaly články. V oblasti vlastní propagace týdeníku, v této době stále neexistovala ucelená koncepce, ale začínají se objevovat první pokusy. Byla to například mediální dohoda s prvním šumperským rádiem Prima o vzájemném mediálním zviditelnění. Týdeník měl také vyrobené 57 Rozhovor se Soňou Singerovou, Rozhovor se Soňou Singerovou,

35 bannery, po městě byla rozvěšená jeho loga. Jedno viselo i nad ledovou plochou zimního stadionu. Loga se vyvěšovala i na kulturních akcích, především v Domě kultury v Šumperku. 59 Noviny na jaře roku 1995 vycházely dvojbarevně. Týdeník měl v tomto období rozměry 297x420 milimetrů, formátově odpovídal rozměry A3 a text byl rozdělen do šesti sloupců. Kaţdý sloupec měřil 45 milimetrů. V novinách se objevuje písmo obyčejné a polotučné velikosti 8 bodů, která má odborné pojmenování petit. Délka jednořádkového titulku se pohybuje kolem dvaceti znaků, dvouřádkového kolem třiceti. 60 Pravidelné rubriky Společně s grafickou úpravou novin se změnily i některé rubriky. Druhá a třetí strana se jmenovala Zprávy o vás. Na těchto dvou stranách našli čtenáři kompletní zpravodajství za uplynulý týden z celého okresu. Na druhé straně vycházela pravidelná rubrika Policie hlásí, která v krátkosti informovala o spáchaných trestních činech. Druhou pravidelnou rubrikou na této straně bylo stručné informování o nadcházející události s názvem Několika větami. Na čtvrté straně se objevovala kultura. Na kulturní straně patřil mezi pravidelné rubriky Tip na knihu, který informoval čtenáře o kniţních novinkách, a Filmový klub Šumperk uvádí, coţ byla pozvánka na film, který se bude následující týden promítat v Artkině. Pátá strana s názvem Informace přinášela pravidelně čtenářům Kulturní servis, kde byl týdenní program kin, domů kultury, muzeí, kurzů a seminářů. Pro volné chvíle slouţila Osmisměrka a levý dolní roh patřil Soukromé inzerci. Celou šestou a sedmou stranu zaplnila plošná inzerce. Osmá a devátá strana týdeníku byly zahrnuty do přílohy Moravský sever čtení. Na první straně čtenáři kaţdý týden nacházeli Rozhovor se zajímavou osobností z regionu. Druhá strana pak byla věnována Zajímavostem, které se vztahovaly k historii obce ze šumperského okresu. Dolní polovinu strany zaplnila rubrika Z dopisů našich čtenářů. Desátá strana byla opět věnována plošné inzerci. Na následující straně pak byl televizní program. Týdeník uzavíral dvanáctou stranou Sport Rozhovor se Soňou Singerovou, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

36 Společným prvkem všech vydání týdeníku je záhlaví (hlavička). Stejná je její grafická Deskripce vybraných titulních stran týdeníku Moravský sever Zkoumaným vzorkem bylo devět titulních stran týdeníku za období od 1. března do 26. dubna podoba, ale i umístění a velikost. Záhlaví se nacházelo v prvních čtyřech sloupcích v levém horním rohu a zabíralo asi jednu devítinu strany. Záhlaví má světle fialovou barvu. Nejvýraznější v záhlaví je druhá část názvu týdeníku sever, první písmeno názvu S je napsáno velkým tiskacím písmenem a na výšku zaplňuje celý prostor hlavičky. Celý název sever je vypodobněn bílým tučným tiskacím písmem. Nad posledními dvěma písmeny z názvu sever je drobným bílým tiskacím písmem napsáno SVOBODNÁ VOLBA. První část názvu Moravský se nachází v horní polovině záhlaví uprostřed nad druhou částí názvu sever. Název Moravský je vypodobněn tučným černým písmem, které se nachází v šedém rámečku. Rámeček zabírá asi devítinu záhlaví a je mírně šikmě nakloněn od zdola nahoru. Pod záhlavím se nachází černý pruh o šířce jedné desetiny záhlaví. V pruhu je bílým písmem v uvedeném pořadí zaneseno datum vydání týdeníku, číslo vydání a jeho cena. V tomto období se na titulní straně neobjevovala ţádná pravidelná rubrika. Pravidelně místo zde však měly články z černé kroniky. Průměrně dva vyšli na titulní straně v kaţdém vydání týdeníku. Byly zde umísťovány i kauzy, u kterých se očekával vývoj. S dalším vývojem kauzy byli čtenáři seznámeni také na titulní straně. Kromě pravidelných rubrik jsem zaměřila pozornost i na fotografie. Z obsahové analýzy vyplynulo, ţe prostor na titulní straně věnovaný fotografiím byl v průměru jedna šestina strany a většinou se zde objevovaly portrétní fotografie. V roce 1995 se poprvé na titulní straně objevila inzerce. V průměru zabírala jednu devítinu strany a většinou se jednalo o dva inzeráty, které byly umístěné v pravém horním a dolním rohu. V kaţdém vydání týdeníku také byla tabulka, ve které se nacházely tři odkazy na články. Články byly umístěné uvnitř vydání. Upoutávka vţdy obsahovala název článku, domicil a stranu, kde se článek nachází. Tabulka zabírala šestinu strany na výšku a dva sloupce na šířku. Nacházela se buď pod inzercí v pravém horním rohu nebo uprostřed novinové strany napravo Více viz. 3. Kapitola 63 Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

37 Shrnutí období jara 1995 Tabulka č. 5. Shrnutí hlavních sledovaných faktorů Vlastník Svobodná volba Moravský sever s. r. o. Vydavatel Svobodná volba Moravský sever s. r. o. Šéfredaktorka Soňa Singerová Počet dalších redaktorů 4 Počet stran jednoho vydání 12 Cena jednoho vydání 3,80 Kč Průměrný náklad jednoho vydání Distribuce Poštovní novinová sluţba Tisk TIP tiskárna periodik Ostrava Průměrný plat redaktora Kč Tabulka č. 6 Pravidelné rubriky Rubrika Strana Policie hlásí 2 Několika větami 2 Tip na knihu 4 Filmový klub Šumperk uvádí 4 Kulturní servis 5 Osmisměrka 5 Soukromá inzerce 5 Rozhovor 8 Zajímavosti 9 Z dopisů našich čtenářů Období srpna 1995 listopadu 2002 Základní popis týdeníku a jeho vlastnická struktura Jako základ pro popis týdeníku v tomto období poslouţí vydání z jara Týdeník vycházel na jaře 1996 kaţdou středu pod názvem Svobodná volba Moravský sever. Regionem pro jeho vycházení byly mikroregiony Šumperk a Zábřeh. Vydavatelem a majitelem týdeníku byla společnost Svobodná volba Moravský sever, s. r. o., jejímţ ředitelem a zároveň 37

38 majitelem Moravského severu byl Dušan Slavík, který koupil týdeník od Vratislava Kutala. Jana Bazinková, která byla ředitelkou vydavatelské společnosti Svobodná volba Moravský sever, s. r. o. v předchozím období, odešla na mateřskou dovolenou. 64 V roce 1996 vychází Svobodná volba - Moravský sever kaţdou středu na dvanácti stranách za 4,80 Kč. 65 Na podzim 1996 došlo k posunu vydávání listu z dosavadní středy jiţ na pondělní odpoledne. Počet stran se zvýšil z dvanácti na šestnáct. Úměrně tomu se zvýšila i cena jednoho výtisku. Na podzim 1996 stálo jedno vydání týdeníku 5,80 Kč. 66 Redakce se řídila nepsanými etickými pravidly. Za vzor si brala nejprodávanější české seriózní deníky. Redaktoři se snaţili být objektivní, pracovat s ověřenými zdroji a získat vyjádření oponentní strany. V této době stále neexistoval písemně zákaz témat, o kterých se nesmí psát. Neexistovala ţádná forma cenzury. Nebyly ani udělovány ţádné sankce za porušení příkazu. 67 Redakční práce V srpnu 1995 je jmenován šéfredaktorem Moravského severu dosavadní zábřeţský redaktor Milan Kratochvíl, jeho zástupcem pak Jiří Mareček. Bývalá šéfredaktorka Soňa Singerová odešla do deníku Mladá fronta Dnes. Následující období se neslo ve znamení hledání dalších redaktorů. Od srpna 1995 do stejného měsíce následujícího roku zde působil David Mareček, který ale poté odešel studovat vysokou školu. Od počátku roku 1996 posílil redakci Moravského severu René Flášar, od srpna 1996 Davida Marečka nahradila Lenka Gonsiorová. Po odchodu Reného Flášara a Lenky Gonsiorové v srpnu 1997 přišel do redakce Miroslav Kobza a tým poté ještě doplnil sportovní redaktor Petr Fišer. V redakci dále působila administrativní pracovnice Jitka Čermáková, inzertním manaţerem byl Jan Diviš ová korespondence s Jiřím Marečkem, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever, Moravský sever, : ová korespondence s Jiřím Marečkem, Moravský sever, : 15 38

39 Schéma č. 4 Organizační schéma týdeníku Svobodná volba Moravský sever Organizační schéma týdeníku Svobodná volba Moravský sever Majitel společnosti Svobodná volba Moravský sever a zároveň ředitel stejnojmenné vydavatelské společnosti Dušan Slavík Šéfredaktor Milan Kratochvíl Inzertní manaţer Jan Diviš Zástupce šéfredaktora Jiří Mareček Redaktor David Mareček Redaktor René Flášar Administrativní pracovnice Jitka Čermáková Redaktoři, i díky rozšíření redaktorského týmu, dostali více prostoru věnovat se tématům, která povaţovali za zajímavá. Týdeník se díky této změně stal dynamičtějším a méně formalistickým médiem Redaktoři se také vyhýbali článkům, které byly zaloţeny na oficiálních zdrojích a tiskových zprávách. 69 V týdeníku se v hojném počtu začaly objevovat kauzy. Nové a pro čtenáře často překvapivé věci většinou přinášel redaktor Jiří Mareček. Snaha nevyhýbat se ţádnému oţehavému tématu s sebou přinesla také mnoţství rozhořčených reakcí dotčených osob a institucí ová korespondence s Jiřím Marečkem, ová korespondence s Jiřím Marečkem,

40 Rok 1997 byl rokem katastrofálních povodní, které zasáhly i šumperský okres a napáchaly nevyčíslitelné škody. Červencové povodně postihly také Moravský sever, který však přes obrovské potíţe vyšel jako jediný v okrese na papíře určeném pro tisk plakátů jiţ ve středu 9. července. 71 Tenkrát redakci suţoval výpadek elektřiny a telefonického spojení. Vydání novin tehdy zajistila Pekárna Skřivánčí dvůr, která vlastnila záloţní zdroje elektrické energie, a umoţnila tak redaktorům zprovoznit počítače. Čtenáři nebyli dokonce ochuzeni ani o aktuální fotografie z povodní. 72 Na podzim roku 1997 byl vydán fotodokument Jiřího Marečka a Milana Kratochvíla Záplavy červenec 1997 Lidský rozměr katastrofy. Moravský sever uspořádal také výstavu fotografií z povodní v zábřeţské galerii Tunklův dvorec, odkud se ze spolupráce s Charitou Zábřeh přestěhovala do německého Würzburgu. Články a snímky zachycující katastrofu se ale objevily i v dalších publikacích či výstavách této události věnovaných. 73 Noviny před tiskem kontroloval šéfredaktor, v případě jeho nepřítomnosti pak jeho zástupce. Vytištěné noviny také nezůstaly bez povšimnutí. Kaţdý z redakce, včetně vydavatele, si kaţdé nové vydání prohlíţel. Poté obvykle následovala společná porada, kde se srovnávaly výsledky práce s tím, čeho dosáhla konkurence. Konkurencí na šumperském mediálním trhu byl v tomto období týdeník Region. Noviny se v tomto období graficky zpracovávaly v DTP studiu Agentury TRIFOX, s. r. o. Redakce se přestěhovala na Jeremenkovu ulici, kde měla k dispozici větší pracovní prostor, technické vybavení redakce však zůstalo stejné jako v roce Kaţdý redaktor měl svůj počítač, které však byly poměrně zastaralé a jen na jednom počítači bylo připojení přes internet. Redakce ještě vlastnila diktafony a měla vlastní auto, o které se redaktoři dělili s inzertním manaţerem. V redakci stále nepůsobil ţádný vystudovaný novinář a podmínky pro přijetí na redaktorský post zůstávaly také stejné. Mezi ty nejzásadnější podmínky patřily formulační dovednosti a schopnost orientovat se v různorodých tématech. Týdeník se v této době nepotýkal s ţádnými váţnějšími problémy. Standardním problémem tak zůstávaly limitované technické prostředky a omezené finanční moţnosti pro platy a honoráře redaktorům Moravský sever, : ová korespondence s Jiřím Marečkem, Moravský sever : ová korespondence s Jiřím Marečkem,

41 Tisk, distribuce, náklad a čtenáři Týdeník se tiskl v Olomouci v tiskárně MaFra. Moravský sever tak vznikal na stejných strojích jako nejčtenější český deník Mladá fronta Dnes. Distribuční síť měl týdeník vlastní, distribuovala jej společnost Svobodná volba Moravský sever s. r. o. Náklad se v této době vyšplhal přes 12 tisíc prodaných výtisků týdně. Výraznou změnou oproti minulému popisovanému období byla absence rubriky pro čtenáře, se kterými se přestalo pravidelně spolupracovat. 75 Inzerce, vlastní propagace (self promotion), grafická podoba Inzerce se i nadále odlišovala na plošnou a řádkovou. Cena za řádkový inzerát se pohybovala mezi 40 aţ 80 korunami dle délky inzerátu. Pokud chtěl zadavatel, aby jeho inzerát vyšel pod značkou, připlatil si 20 Kč, pokud chtěl mít inzerát v rámečku, musel přidat 30 Kč. Za opakování inzerátu se cena násobila počtem opakování. Při třikrát opakovaném uveřejnění inzerátu pak inzerent zaplatil jen dvě opakování. Za plošnou inzerci byl v této době stoprocentní příplatek. 76 Vlastní propagace týdeníku zůstávala přibliţně stejná jako v období jara Oficiální smlouvy ohledně mediálního partnerství se s nikým nepodepisovaly, Moravský sever však uzavřel několik dohod. Týdeník měl také vyrobené bannery, po městě byla rozvěšena i jeho loga, která se vyvěšovala i na kulturních akcích, především v Domě kultury v Šumperku. Noviny na jaře roku 1995 vycházely dvojbarevně. Týdeník měl v tomto období rozměry 297x420 milimetrů, formátově odpovídal rozměry A3 a text byl rozdělen do šesti sloupců. Kaţdý sloupec měřil 45 milimetrů. V novinách se objevuje písmo obyčejné a polotučné velikosti 8 bodů, která má odborné pojmenování petit. Délka jednořádkového titulku se pohybuje kolem dvaceti znaků, dvouřádkového kolem třiceti. 77 Pravidelné rubriky Se zvýšením počtu stran na podzim 1996 přibyly na stranách Moravského severu i nové pravidelné rubriky. První tři strany týdeníku byly věnovány aktuálnímu zpravodajství z regionu. Na druhé straně se i nadále nacházela pravidelná rubrika Policie hlásí. 75 ová korespondence s Jiřím Marečkem, Moravský sever, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

42 Společným prvkem všech vydání týdeníku je záhlaví (hlavička). Stejná je její grafická Čtvrtá strana pojmenovaná Váţně neváţně byla věnována ţánrům, které se dnes nazývají mystifikace. Byly zde i pravidelné rubriky. První z nich se jmenovala To sou vjeci a rozebírala se v ní smyšlená kauza. Druhou pravidelnou rubrikou byla Severáčkova anketa. Redaktoři se zde vţdy ptali starostů z celého okresu na nějakou vtipnou otázku, například na co si nejraději hrají. Pátá strana patřila kultuře. Pravidelnou rubrikou zde zůstal Kulturní servis, který informoval o programech kin, kulturních pořadech a výstavách. Na šesté a sedmé straně měla pravidelné místo plošná inzerce, na osmé a deváté straně byl týdenní televizní program. Desátá strana s názvem Severáček byla věnována dětem. Pravidelně zde vycházela Severáčkova anketa, která se ptala dětí vţdy na jednu otázku, například jaké zimní sporty mají nejraději. Pravidelně tu pro děti vycházely kříţovky, doplňovačky, řetězovky, či hřebenovky. Jedenáctá strana s názvem Váţně neváţně se nesla opět v mystifikačním duchu. Pravidelně tu vycházel kreslený vtip. Dvanáctá strana patřila Informacím. Zde čtenáři nalezli informace o kurzech a seminářích, vycházela tu rubrika Nabídka volných míst a Soukromá inzerce rozdělena do sekcí Nemovitosti a byty, Auto moto, Prodej, Nabídky firem, Zvířectvo, Zaměstnání, a také týdenní předpověď počasí. Čtenáři zde nalezli i Kupón pro řádkovou inzerci. Třináctá strana patřila zábavě. Pro volné chvíle zde slouţil horoskop, test či osmisměrka. Byly tu také rubriky Vtip Moravského severu a Jsi to ty?. Pokud se čtenář poznal na obrázku v poslední jmenované rubrice, tak si mohl do redakce přijít pro odměnu v hodnotě 100 Kč. Na čtrnácté straně byla k nalezení plošná inzerce, patnáctá a šestnáctá strana patřila Sportu. Pravidelně zde vycházely tabulky. 78 Deskripce vybraných titulních stran týdeníku Moravský sever Zkoumaným vzorkem bylo osm titulních stran týdeníku za období od 6. března do 1. května podoba, ale i umístění a velikost. Záhlaví se nacházelo v levém horním rohu, začínalo v druhém sloupci zleva, široké bylo tři sloupce, a zabíralo asi jednu čtrnáctinu strany, přičemţ jeho výška byla jedna sedmina strany. Záhlaví má tmavě fialovou barvu. Nejvýraznější v záhlaví je druhá část názvu týdeníku sever, první písmeno názvu S je napsáno velkým 78 Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever, Více viz. 3. Kapitola 42

43 tiskacím písmenem a na výšku zaplňuje celý prostor hlavičky. Celý název sever je vypodobněn bílým tučným tiskacím písmem. Nad posledními dvěma písmeny z názvu sever je drobným bílým tiskacím písmem napsáno SVOBODNÁ VOLBA. První část názvu Moravský se nachází v horní polovině záhlaví uprostřed nad druhou částí názvu sever. Název Moravský je vypodobněn tučným černým písmem, které se nachází v šedém rámečku. Rámeček zabírá asi devítinu záhlaví a je mírně šikmě nakloněn od zdola nahoru. Pod záhlavím se nachází černý pruh o šířce jedné desetiny záhlaví. V pruhu je bílým písmem v uvedeném pořadí zaneseno datum vydání týdeníku, číslo vydání a jeho cena. V tomto období se na titulní straně neobjevovala ţádná pravidelná rubrika. Pravidelně místo zde však měly články z černé kroniky. Průměrně dva vyšli na titulní straně v kaţdém vydání týdeníku. Byly zde umísťovány i kauzy, u kterých se očekával vývoj. S dalším vývojem kauzy byli čtenáři seznámeni také na titulní straně. Kromě pravidelných rubrik jsem zaměřila pozornost i na fotografie. Z obsahové analýzy vyplynulo, ţe prostor věnovaný fotografiím se pohyboval kolem jedné dvanáctiny strany. Na titulní straně se většinou objevily dvě fotografie, které byly z velké části portrétní. V roce 1996 patřila inzerci na titulní straně nejčastěji jedna dvanáctina strany. V průměru se jednalo o dva inzeráty, které byly umístěné v levém a pravém dolním rohu. V kaţdém vydání týdeníku také byla tabulka, ve které se nacházely tři odkazy na články. Články byly umístěné uvnitř vydání. Upoutávka vţdy obsahovala název článku, domicil a stranu, kde se článek nachází. Tabulka zabírala šestinu strany na výšku a dva sloupce na šířku. Nacházela se buď pod inzercí v pravém horním rohu nebo uprostřed novinové strany napravo. 80 Shrnutí období jara 1996 Tabulka č. 7. Shrnutí hlavních sledovaných faktorů Vlastník Svobodná volba Moravský sever, s. r. o. Vydavatel Svobodná volba Moravský sever, s. r. o. Šéfredaktor Milan Kratochvíl Zástupce šéfredaktora Jiří Mareček Počet dalších redaktorů 2 Počet stran jednoho vydání 12 Cena jednoho vydání 4,80 Kč 80 Deskripce jednotlivých týdeníků Moravský sever od

44 Průměrný náklad jednoho vydání Distribuce Svobodná volba Moravský sever, s. r. o. Tisk MaFra Olomouc Tabulka č. 8. Pravidelné rubriky (podzim 1996) Rubrika Strana Policie hlásí 2 To sou vjeci 4 Severáčkova anketa 4, 10 Kulturní servis 5 Nabídka volných míst 12 Vtip Moravského severu 14 Jsi to ty? Období listopadu 2002 prosince 2003 Základní popis týdeníku a jeho vlastnická struktura Tomuto období předcházely velké změny ve vlastnické struktuře Moravského severu, které se vztahují k podzimu roku V říjnu 2001, poté, co VGP pro svou českou vydavatelskou firmu VLP získalo významné moravské lokální a regionální tituly, začalo jednotlivé noviny slučovat. Splynuly deníky Rovnost, Svoboda, Den, Slovo a Zemské noviny, které vytvořily moravský doplněk jiţ existujícímu řetězci Deníků Bohemia Deníky Moravia. 81 Moravský sever se 5. listopadu 2002 stal týdenní přílohou deníku Olomoucký den. 82 Jako základ pro popis týdeníku v tomto období poslouţí vydání z jara V roce 2003 vychází týdeník Moravský sever kaţdé úterý na čtyřiadvaceti stranách jako součást deníku Olomoucký den. Cena úterního vydání Olomouckého dne byla pro předplatitele 7,80 Kč, pro ostatní pak 7,90 Kč. 83 Redakční pravidla v této době ještě písemně neexistovala, ale základní pravidla se v redakci vţdy dodrţovala. Nemohl vyjít článek bez zdroje, bylo nutné vyslechnout obě strany a stanoviska do článku zahrnout. 81 Šmíd 2004: Moravský sever, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

45 Zákaz témat, o kterých se nesmělo psát, neexistoval. Nikdo nezasahoval do obsahu článků. Jednou se šéfredaktorka obávala reakce německých majitelů, protoţe v novinách vyšel článek o odsunu sudetských Němců. Ţádná reakce ze strany vedení však nepřišla. 84 Redakční práce Přelom let 2001 a 2002 přinesl do redakce Moravského severu změny nejen ve vlastnické struktuře, ale bylo to období i velkých personálních změn. Dosavadní šéfredaktor Milan Kratochvíl byl zvolen místostarostou Zábřehu, takţe se tento post v redakci uvolnil. O personálním sloţení redakce v této době uţ rozhodovala krajská redakce v Olomouci, která na uvolněný post dosadila Soňu Singerovou, která předtím působila jako redaktorka deníku Slovo. V době, kdy se Singerová stala šéfredaktorkou Moravského severu, fungoval v redakci hlavně systém externistů. V redakci tehdy působil jako zástupce šéfredaktora Jiří Mareček, jako další redaktorka Vladimíra Krejčí, která uţ tehdy externě spolupracovala s Olomouckým dnem, sportovní redaktor Petr Fišer, externistou na kulturu byl Ondřej Polák, inzertním manaţerem Dušan Slavík a administraci měla na starost Jitka Čermáková. Po sloučení významných moravských regionálních deníků, přišla do redakce Moravského severu ze Zemských novin Stanislava Rybičková. Krátce poté podepsala šéfredaktorka s vybranými redaktory stálé smlouvy. Redakční tým tvořili redaktoři: Jiří Mareček, Stanislava Rybičková, Vladimíra Krejčí a Petr Fišer. Jiří Mareček posléze dobrovolně z redaktorského postu odešel a z mateřské dovolené se vrátila Hana Kubová. 85 Redakční tým fungoval na jaře 2003 ve sloţení: Šéfredaktorka Soňa Singerová, redaktorky Vladimíra Krejčí, Hana Kubová a Stanislava Rybičková, Danuše Krčová sportovní redaktor Petr Fišer, inzertní manaţer Dušan Slavík a administrativní pracovnice Martina Koukolová Rozhovor se Soňou Singerovou, Rozhovor se Soňou Singerovou, Tiráţ jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

46 Schéma č. 5 Organizační schéma týdeníku Moravský sever Organizační schéma týdeníku Moravský sever Vlastník a vydavatel VLTAVA-LABE PRESS, a.s. Krajská redakce Olomouc Šéfredaktorka Soňa Singerová Inzertní manaţer Dušan Slavík Redaktorka Vladimíra Krejčí Redaktorka Hana Kubová Redaktorka Stanislava Rybičková Redaktorka Danuše Krčová Sportovní redaktor Petr Fišer Administrativní pracovnice Martina Koukolová Týdeník Moravský sever stále informoval čtenáře o aktuálním dění z regionu. Jedinou výraznější změnou bylo, ţe do regionu přibylo Jesenicko. Redakční tým tak rozšířila jesenická kolegyně Danuše Krčová. Šéfredaktorka pracovala s redaktory především na obsahu článků, na čtivosti a také na grafické stránce. Za redakčního vedení šéfredaktora Milana Kratochvíla neexistoval systém porad. Redaktoři šéfredaktorovi vţdy jen předali diskety se články. Šéfredaktor ani netušil, jaké články redaktoři napsali, přesto z nich pak tvořil nové vydání týdeníku. Systém porad zavedla 46

47 aţ Singerová. Redaktoři se scházeli kaţdé ráno v 8.30 hodin na poradě, aby prodiskutovali obsah zítřejších novin a rozdělili si práci na článcích. Porada obvykle trvala 20 aţ 30 minut. Po příchodu do šumperské redakce se Singerová potýkala ze zastaralou technikou. Od srpna 1995 se technika neobnovovala. Počítače byly nevyhovující, připojení na bylo jen na jednom, diktafony byly také staré. V době před příchodem Singerové se v redakci nevedly ani ţádné předávací protokoly. Tato skutečnost způsobila, ţe se v redakci ztratily i fotoaparáty. Šéfredaktorka začala budovat svůj vlastní systém redakční práce. Rozdělila mezi redaktorky oblasti okresu Šumperk, snaţila se získat novou techniku. Technické vybavení redakce bylo z velké části z první poloviny devadesátých let minulého století. Jediným pozitivem v té době, co se týče vybavení, byl fakt, ţe redakce měla k dispozici dvě auta.v průběhu roku 2003 se však v technickém vybavení odehrály velké změny. Redakce dostala nové počítače. Na kaţdém uţ bylo připojení k internetu. Redaktoři také cítili větší podporu z krajské redakce. Kdyţ bylo s technikou něco v nepořádku, okamţitě přijeli technici z Olomouce a závadu odstranili. V redakci stále nepůsobil ţádný vystudovaný novinář. Nejblíţe k novinářské profesi měla Stanislava Rybičková, která vystudovala obor Teorie kultury. Kritériem pro přijetí na post redaktora zůstávalo středoškolské vzdělání s maturitou, cit pro novinařinu a přehled o dění v regionu. V redakci byly po příchodu nového vedení i velké disproporce v platech. Redaktoři před tím působili v různých novinách a tehdy záleţelo na tom, jak je jednotlivé noviny platili. Plat Soni Singerové, jako šéfredaktorky, se pohyboval kolem Kč, Stanislava Rybičková, která přišla ze Zemských novin, měla plat Kč jako řadová redaktorka. Ostatní redaktoři nacházeli kaţdý měsíc na výplatní pásce částku mezi Kč. Platové disproporce byly tak velké, ţe se doteď dorovnávají. 87 Tisk, distribuce, náklad a čtenáři Týdeník se v této době tiskl v Novinovém centru v Olomouci. Distribuce týdeníku přešla pod První novinovou společnost, a.s. Čtenáři si těţce zvykali, ţe noviny nebyly k dostání v kaţdém obchodě a trafice jako v minulém období, kdy si Moravský sever dělal vlastní distribuci. 87 Rozhovor se Soňou Singerovou,

48 Náklad vlivem toho, jak se měnila hlavička novin a jak se jednotlivé noviny slučovaly, začal klesat. Pohyboval se kolem tisíc výtisků týdně. Změnil se systém předplatného, které uţ měla na starost Vltava-Labe-Press. Od roku 2000 měl Moravský sever na mediálním regionálním trhu konkurenci v podobě internetového týdeníku Rej, který vycházel kaţdý čtvrtek. Na nákladu Moravského severu se tato konkurence nijak zásadně nepodepsala. S příchodem Soni Singerové se v týdeníku začíná opět objevovat strana věnovaná dopisům čtenářů. Postupem času však na tuto rubriku začalo být čím dál méně prostoru. 88 Inzerce, vlastní propagace (self promotion), grafická podoba Inzerce řádková a plošná se nadále odlišovala. Podání plošného inzerátu bylo několikanásobně draţší neţ řádková inzerce. V oblasti vlastní propagace týdeníku, v této době stále neexistovala ucelená koncepce. Stejně tak neexistovalo ţádné mediální partnerství. Týdeník měl podobně jako v předchozích obdobích po městě rozvěšená loga či bannery na stadionu. Graficky týdeník zpracovávala Agentura Trifox, s.r.o. Redakce měla od roku 2003 svoje DTP. 89 Noviny se postupně graficky měnily. To uţ tak pozitivní nebylo, protoţe hlavička novin kaţdého půl roku vypadala jinak. Tyto změny znamenaly odliv čtenářů. Na čtenáře jich bylo moc a v krátkém časovém sledu. 90 Noviny na jaře roku 2003 vycházely barevně. Týdeník měl v tomto období rozměry 297x420 milimetrů, formátově odpovídal rozměry A3 a text byl rozdělen do šesti sloupců. Kaţdý sloupec měřil 45 milimetrů. V novinách se objevuje písmo obyčejné a polotučné velikosti 8, která má odborné pojmenování petit. Délka jednořádkového titulku se pohybuje kolem dvaceti znaků, dvouřádkového kolem třiceti. 91 Pravidelné rubriky Počet stran Moravského severu se výrazně zvýšil. V roce 2003 týdeník pravidelně vycházel na čtyřiadvaceti stranách. První tři strany patřily zpravodajství. Na třetí straně se objevovala soutěţ ve spolupráci s Domem kultury. První tři výherci pak získali vstupenky na kulturní akci. Čtvrtá a pátá strana se věnovala aktuální kauze, která byla rozebrána z více úhlů 88 Rozhovor se Soňou Singerovou, Rozhovor se Soňou Singerovou, Rozhovor se Soňou Singerovou, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

49 pohledu. Na páté straně pak pravidelně vycházela Anketa, ve které se redaktor ptal kolemjdoucích, co si o dané kauze myslí. Šestou stranu pravidelně zaplňovala plošná inzerce. Sedmá strana byla opět věnována zpravodajství. Osmá a devátá strana patřila kultuře. Na deváté straně pak vycházel sloupek s kulturními pozvánkami nazvaný Krátce z kultury. Desátá strana patřila Informacím. Pravidelně zde čtenáři mohli najít rubriku Volný čas, která informovala o kulturních akcích v následujícím týdnu na celém Šumpersku, Jesenicku, Zábřeţsku a Mohelnicku. Na této straně dále vycházela pravidelně rubrika Přivítali jsme, kde byly zveřejněné narozené děti v uplynulém týdnu, a Rozloučili jsme se. Plošné inzerci byla dále věnována jedenáctá strana. Na stranách dvanáct, třináct a čtrnáct pravidelně vycházel týdenní televizní program. Na straně patnáct s názvem Dopisy a ohlasy redakce otiskovala názory čtenářů. Často to byly reakce na dříve zveřejněné články, vzpomínky na významné regionální osobnosti nebo zprávy z jiţ uskutečněných akcí, které se redaktorům do novin nevlezly. Moravský sever přijímal od čtenářů i fotografie. Čtenáři mohli materiály zasílat poštou, prostřednictvím faxu nebo em. Celá šestnáctá strana patřila velmi oblíbené čtenářské rubrice Společenská kronika. Tato strana pak byla rozdělena do sekcí Poděkování, Blahopřání a Vzpomínka. Celou sedmnáctou stranu zaplňovala Řádková inzerce. Inzerce se na této straně členila do sekcí Seznámení, Zaměstnání, Podnájem a Pronájem, Byty, Nemovitosti, Prodej, Koupě, Auto- Moto, Zvířectvo, Různé, Sluţby, Finance, Školení, Hobby, Kurzy a Semináře. V pravém dolním roku pak našla své místo pravidelná rubrika Informační servis rozdělená do sekcí Modelářství, Fitness, Kadeřnictví, Krejčovství a Malířské práce. Osmnáctá strana s názvem Fotostrana pravidelně přinášela fotografie s popisky z nějaké konané většinou kulturní akce. Devatenáctou stranu Vlastivěda pravidelně připravoval věrný redakční přispěvatel Čestmír Höll. Celá strana byla věnována historii obce v regionu. Text byl doplněn vlastními Höllovými fotografiemi a mapkami. Poslední plošná inzerce se nacházela na straně dvacet. Poslední čtyři strany patřily regionálnímu sportu, kde jiţ vycházely pravidelné rubriky. Na jedenadvacáté straně měly pravidelné místo rubriky Hokej a Fotbalové informace. Zcela vpravo pak byl umístěn sloupek s tabulkami z futsalu, basketbalu, košíkové, minifotbalu a také sloupek, který zval na lekce bruslení. Na sportovních stranách se pravidelně kaţdý týden objevoval rozhovor Petra Fišera s regionálním sportovcem Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

50 Společným prvkem všech vydání týdeníku je záhlaví (hlavička). Stejná je její grafická Deskripce vybraných titulních stran týdeníku Moravský sever Zkoumaným vzorkem bylo devět titulních stran týdeníku za období od 4. března do 29. dubna podoba, ale i umístění a velikost. Záhlaví se nacházelo v levém horním rohu, začínalo za místem věnovanému inzerci, které bylo široké jeden a půl sloupce. Záhlaví mělo na šířku tři sloupce, a zabíralo asi jednu čtrnáctinu strany, přičemţ jeho výška byla jedna sedmina strany. Záhlaví má světle fialovou barvu. Nejvýraznější v záhlaví je druhá část názvu týdeníku sever, první písmeno názvu S je napsáno velkým tiskacím písmenem a na výšku zaplňuje celý prostor hlavičky. Celý název sever je vypodobněn bílým tučným tiskacím písmem. Nad posledními dvěma písmeny z názvu sever je drobným bílým tiskacím písmem napsáno zaloţen První část názvu Moravský se nachází v horní polovině záhlaví uprostřed nad druhou částí názvu sever. Název Moravský je vypodobněn tučným černým písmem, které se nachází v šedém rámečku. Rámeček zabírá asi devítinu záhlaví a je mírně šikmě nakloněn od zdola nahoru. Pod záhlavím se nachází šedý pruh o šířce jedné šestiny záhlaví. V pruhu je bílým písmem v uvedeném pořadí zaneseno datum vydání týdeníku, číslo vydání a informace, ţe Moravský sever je samostatně neprodejný. V tomto období se na titulní straně neobjevovala ţádná pravidelná rubrika. Pravidelně místo zde však měly články z černé kroniky. Průměrně jeden vyšel na titulní straně v kaţdém vydání týdeníku. Byly zde umísťovány i kauzy, u kterých se očekával vývoj. S dalším vývojem kauzy byli čtenáři seznámeni také na titulní straně. Kromě pravidelných rubrik jsem zaměřila pozornost i na fotografie. Z obsahové analýzy vyplynulo, ţe prostor věnovaný fotografiím se pohyboval kolem jedné pětiny strany. Na titulní straně se většinou objevily dvě fotografie, které byly z velké části plánované. Inzerce jiţ měla v roce 2003 na titulní straně týdeníku pravidelné místo. V kaţdém vydání v tomto období vycházely dva inzeráty v úrovni záhlaví. Kaţdý inzerát byl široký jeden a půl sloupce. První z nich byl umístěn před záhlavím, druhý za ním. Výškou jedna sedmina strany odpovídaly výšce záhlaví, objemově zabíraly jednu čtrnáctinu strany Více viz. 3. Kapitola 94 Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

51 Shrnutí období jara 2003 Tabulka č. 9. Shrnutí hlavních sledovaných faktorů Vlastník VLTAVA LABE PRESS, a.s. Vydavatel VLTAVA LABE PRESS, a.s. Šéfredaktorka Soňa Singerová Počet dalších redaktorů 5 Počet stran jednoho vydání 24 Cena jednoho vydání spolu s Deníkem 7,90 Kč Průměrný náklad jednoho vydání Distribuce První novinová společnost, a.s. Tisk Novinové centrum Olomouc Plat redaktora Kč Tabulka č. 10. Pravidelné rubriky Rubrika Strana Anketa 5 Krátce z kultury 9 Volný čas 10 Přivítali jsme 10 Rozloučili jsme se 10 Dopisy a ohlasy 15 Společenská kronika 16 Informační servis 16 Fotostrana 18 Vlastivěda 19 Hokej a fotbalové informace 21 51

52 7.6. Období Základní popis týdeníku a jeho vlastnická struktura Popisovaným mezníkem v tomto období je současnost, protoţe mezi léty nedošlo ke změně vlastnické struktury nebo k zásadním změnám v personálním sloţení redakce. Jako základ pro popis týdeníku v tomto období tedy poslouţí vydání z jara Týdeník Moravský sever vychází kaţdé úterý, nyní na osmi stranách, od června 2006 jako součást Šumperského a jesenického deníku. Majitelem a vydavatelem je společnost Vltava-Labe-Press, divize Střední Morava Olomouc. 95 Zakázána témata jsou v současnosti jen ta, která nemají zdroj. Redaktoři dodrţují psaný etický kodex novináře, který museli prostudovat a podepsat. Posléze na něj byli na Masarykově univerzitě v Brně proškoleni. 96 Redakční práce Za šest let od uplynulého popisovaného období se personální sloţení redakce značně proměnilo. Do konkurenčního týdeníku Týden na severu přešel na stejný post inzertní manaţer Dušan Slavík, jako šéfredaktor zde působil bývalý zástupce šéfredaktora Moravského severu Jiří Mareček. Do Týdne na severu odešel i sportovní redaktor Petr Fišer. Ze zdravotních důvodů navíc z redakčního týmu odešla Vladimíra Krejčí. Místo Vladimíry Krejčí přišel Michal Krestýn, který se chopil editorské práce, a místo sportovního redaktora Petra Fišera Jan Kastner. V redakci od roku 2006, kdy byl zaveden redakční systém red.web, nepůsobí stálý grafik. V redakci na jaře 2009 působili i tři externisté. Petr Krňávek, který tvoří týdeník, Petra Aberlová, která graficky zpracovává servisní strany a pomáhá Krňávkovi s týdeníkem, a Miroslav Pergl, který má na starost sport. Důvodem pro přijetí sportovního externího redaktora byla skutečnost, ţe stálý sportovní redaktor Jan Kastner spravuje od roku 2006, kdy byla uvedena do provozu on-line verze Deníku, webové stránky. Redakční tým fungoval na jaře 2009 ve sloţení: Šéfredaktorka Soňa Singerová, zástupce šéfredaktorky a editor Michal Krestýn, redaktorka pro Zábřeţsko a Mohelnicko Stanislava Rybičková, redaktorka pro Šumpersko a Staroměstsko Hana Kubová, redaktorka pro Jesenicko Danuše Krčová, sportovní redaktor Jan Kastner, externí redaktor Petr Krňávek, externí grafička Petra Aberlová, externí sportovní redaktor Miroslav Pergl, administrativní 95 Tiráţ jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever, Rozhovor se Soňou Singerovou,

53 pracovnice Martina Koukolová, odbytová pracovnice Martina Slavická, inzertní manaţerka pro Šumpersko Michaela Kociánová, inzertní manaţerka pro Jesenicko Andrea Jankovová. Schéma č. 6 Organizační schéma týdeníku Moravský sever (stálí zaměstnanci) Organizační schéma týdeníku Moravský sever Vydavatelství VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Krajská redakce Olomouc Šéfredaktorka Soňa Singerová Inzertní manaţerka pro Šumpersko Michaela Kociánová Inzertní manaţerka pro Jesenicko Andrea Jankovová Zástupce šéfredaktorky a editor Michal Krestýn Redaktorka pro Šumpersko a Staroměstsko Hana Kubová Redaktorka pro Jesenicko Danuše Krčová Redaktorka pro Zábřeţsko a Mohelnicko Stanislava Rybičková Sportovní redaktor Jan Kastner Odbytová pracovnice Martina Slavická Administrativní pracovnice Martina Koukolová 53

54 Týdeník Moravský sever stále informoval čtenáře o aktuálním dění z regionu. Systém porad zůstával po jejich zavedení stejný. Redaktoři se scházeli kaţdé ráno v 8.30 hodin na poradě, aby prodiskutovali obsah zítřejších novin a rozdělili si práci na článcích. Porada obvykle trvala 20 aţ 30 minut. V současné době redakce klade větší důraz na plánování témat. Redaktoři se snaţí, aby článek přinesl čtenáři servis, aby měl pro něj smysl. Redakční tým se snaţí články lépe obsahově propracovávat. Výrazně k lepšímu se změnilo technické vybavení redakce. Redakce dostala nové počítače Dell, tři digitální fotoaparáty, digitální diktafony a v roce 2008 k tomuto vybavení přibyla ještě digitální videokamera. V této době také redakce vlastnila jedno auto, Fabii, které dostala v roce Jesenická redaktorka Danuše Krčová jezdila na cestovní příkazy svým vlastním autem. Kdyţ se v srpnu 2008 rozšířil redakční tým o externistu Petra Krňávka, přišel do redakce první vystudovaný novinář ve sledovaném období. V červnu 2008 Krňávek ukončil bakalářská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně na oboru Mediální a komunikační studia, Ţurnalistika. Jeho přijetí tím ale podmíněno nebylo. Kritéria pro přijetí jsou stále středoškolské vzdělání, všeobecný rozhled a cit pro novinařinu. O platu redaktora rozhoduje šéfredaktorka Soňa Singerová, která finance rozděluje jednotlivým redaktorům. Šéfredaktorka se snaţí dorovnávat platové rozdíly ještě z doby jejího nástupu na tento post v roce Současný plat redaktora Moravského severu a zároveň Šumperského a jesenického deníku se pohybuje v rozmezí od sedmnácti do devatenácti tisíc korun. 97 Tisk, distribuce, náklad a čtenáři Připravené články k vytištění editor vkládá do redakčního systému red.web a rozhoduje tak o jejich umístění. Editor poté posílá hotovou stranu takzvanému. producerovi, který ji zkontroluje po technické stránce a posílá ji do tiskárny Vltava-Labe-Press Olomouc, která byla v roce 2008 nově vybudována. Týdeník se distribuuje přes společnost Mediaservis s. r. o., kde má společnost Vltava- Labe-Press podíl. Týdenní prodaný náklad se pohybuje kolem sedmi tisíc výtisků. Povaţuji za úspěch, ţe poprvé po několika letech náklad ve srovnání s předchozím rokem neklesl. Stabilizoval se i 97 Rozhovor se Soňou Singerovou,

55 předplatitelský kmen. Odbytové oddělení dělá nábory na předplatné, které jsou podporovány různými zvýhodněnými akcemi a dárky. 98 Spolupráce se čtenáři je mnohem intenzivnější neţ v roce 2003 díky straně Čtenář reportér, která se objevuje od roku 2006 v deníku. Tato strana si získala takovou oblibu, ţe v redakci je pravidelně třicet materiálů, které čekají na vydání. Redakce je s přispěvateli domluvena, ţe jim dá den předem vědět, kdy jejich článek vyjde. I tímto způsobem se snaţí navyšovat náklad novin. Spolupráce se čtenáři se rozvinula i na stránce Babyboom, kde jsou vyfoceny děti, které právě přišly na svět. Hodně rodičů si přeje mít svého potomka vyfoceného v novinách. Kdyţ náhodou rodičku s dítětem nezastihne pracovnice deníku v porodnici nebo ţena rodí doma, tak čtenáři sami fotku dítěte pošlou. Tato rubrika je ke shlédnutí i na webových stránkách. 99 Inzerce, vlastní propagace (self promotion), grafická podoba Do inzerce v současnosti redakce dle etického kodexu nezasahuje. Odlišuje se samozřejmě řádková i plošná a jsou pro ni i odlišné sazebníky 100. Většina řádkové inzerce v Šumperském a jesenickém deníku je směřována do týdeníku. Velké mnoţství řádkové inzerce totiţ stále přebírá konkurence (týdeník Týden na severu), která ji má zadarmo. Místem pro řádkovou inzerci je týdeník i z toho důvodu, ţe tento den má Šumperský a jesenický deník stále největší náklad. Vlastní propagaci má na starost krajská redakce v Olomouci a centrální redakce v Praze. Letos se připravuje spolupráce s radiem Impuls, která se bude týkat hlavně Dne s deníkem. Mediální partnerství na základě smlouvy se uzavírala aţ od roku 2004, 2005, kdy bylo uzavřeno mediální partnerství s radiem Kiss. V roce 2009 však jiţ existuje stálé mediální partnerství. Bylo podepsáno několik smluv hlavně s kulturními institucemi. Velice dobře se začalo rozvíjet partnerství s Klubem Zábřeh. Součástí smlouvy je i povinný odkup, takţe kdyţ články o mediálním partnerovi vyjdou, tak je partner povinen tyto noviny odebrat za padesátiprocentní cenu. Vše se domlouvá přes oddělení odbytu v Olomouci a šéfredaktor dostane jen termín, do jakého data mají články vyjít. Mediální partner vţdy odebírá kolem dvou stovek výtisků. Stejně redakce spolupracuje třeba s Divadlem Šumperk, kde jsou odkupy novin při premiérách a dalších velkých akcích, nebo šumperským Domem kultury. 98 Rozhovor se Soňou Singerovou, Rozhovor se Soňou Singerovou, Viz. příloha č. 1 55

56 Nárazově se spolupracuje s kulturními a sportovními akcemi. V Domě kultury a na Tyršově stadionu má deník stálý banner. Součástí spolupráce s mediálními partnery jsou i soutěţe o vstupenky. 101 Týdeník vychází na jaře roku 2009 barevně. Moravský sever má v tomto období rozměry 297x420 milimetrů, formátově odpovídá rozměry A3 a text je rozdělen do šesti sloupců. Kaţdý sloupec měří 45 milimetrů. V novinách se objevuje písmo obyčejné a polotučné velikosti 8 bodů, která má odborné pojmenování petit. Délka jednořádkového titulku se pohybuje kolem dvaceti znaků, dvouřádkového kolem třiceti. 102 Moravský severu po příchodu Petra Krňávka Moravský sever doznal s příchodem Petra Krňávka v srpnu 2008 velkých obsahových změn. Týdeník přestal slouţit týdennímu přehledu a redakce se ho nyní snaţí profilovat jako společensko-kulturně publicistický magazín. V redakci jsme dlouho váhali, zda máme vycházet vstříc těm, kteří odebírají jen úterní noviny s týdeníkem nebo těm, kteří odebírají noviny kaţdý den. Protoţe v názvu novin je deník, tak jsme se nakonec rozhodli pro denního čtenáře. Tím pádem jsme uţ nechtěli do týdeníku dávat stejné zprávy, které se objevují v průběhu týdne v deníku. V týdeníku se nyní shrnují kauzy, hodně je zaloţen na kulturních pozvánkách, je tam velký celotýdenní přehled kulturních akcí. Do budoucna plánujeme zavést i nějaké soutěţe. 103 Týdeník je nyní profilován jako bonus k novinám. Hlavní zpravodajství v týdeníku zůstává. Změnou oproti deníku je více fotografií, protoţe za celý týden má redakce z čeho vybírat. Snaţíme se také provazovat týdeník s webovými stránkami. Do budoucna připravujeme on-line rozhovory. Upozorňujeme na stranách tištěného periodika na fotogalerie, diskuze a videa, které mohou čtenáři nalézt na webových stránkách. Zároveň se snaţíme, aby nezapadla ani jedna strana. Redaktoři tak vymýšlí krátké články, jakoby mozaika aby nezapomněli na malé obce. V krátkosti se čtenář dozví vše důleţité, je to takové zrcadlo týdne. 104 Po příchodu externisty Petra Krňávka byla zavedena stránka publicistiky, kde je vţdy hlavní zpravodajský článek, ke kterému je přidaný komentář. Nově se na stranách 101 Rozhovor se Soňou Singerovou, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever, Rozhovor se Soňou Singerovou, Rozhovor se Soňou Singerovou,

57 Moravského severu také objevuje Spotřebitelská rubrika a od února vychází cyklus, kde se představují jednotlivá oddělení Šumperské nemocnice. 105 Singerová hodnotí změny v týdeníku pozitivně. V týdeníku se začaly objevovat i jiné ţánry neţ zpravodajství. Dle mého mínění je výhodou, ţe týdeník teď tvoří jeden člověk. Projevuje se na něm určitá stálost. Dříve jsem se v práci na týdeníku střídala s editorem Michalem Krestýnem. Za pozitivní povaţuji, ţe týdeník teď dělá mladý člověk Petr Krňávek 106. Dělá ho očima čtenáře, kterého bychom chtěli získat. 107 Ohlasy na změny Moravského severu v čtenářské obci jsou spíše pozitivnější. Starší generaci se nelíbí, ţe zde nenajdou pravidelné rubriky na které byli zvyklí. Šéfredaktorka je však spíše ráda, ţe týdeník zaujal střední generaci. 108 Pravidelné rubriky Jak jiţ bylo zmíněno výše, týdeník se částečně změnil po obsahové stránce a došlo k změnám i v pravidelných rubrikách. První a třetí strana jsou věnovány zpravodajství. Celá třetí strana patří černé kronice. Největší změny doznala druhá strana s názvem Publicistika. Tuto stranu otvírá kauza, na kterou vţdy reaguje komentář Petra Krňávka. Čtenáři zde najdou i pravidelný cyklus Šumperská nemocnice se představuje. Vţdy je vybráno jedno oddělení. Článek tvoří redakce ve spolupráci s primářem. Velmi oblíbenou rubrikou se stala ta s názvem Diskutujete na webu. Názory čtenářů se vţdy vztahují ke kauze s komentářem, většinou jsou kráceny a nevyjadřují stanovisko redakce. Poslední pravidelnou rubrikou na druhé straně je Sdruţení obrany spotřebitelů radí. Na spotřebitelské dotazy čtenářů zde pravidelně odpovídá koordinátorka Sdruţení obrany spotřebitelů Eva Urbánková. Čtvrtá strana přináší čtenářům servis, kde se dozví, kam jít za kulturou, zábavou a pohybem následující týden v regionu. Další strana je celá věnovaná kultuře. Pravidelně se zde objevuje rubrika Kam za kulturou, kde jsou krátké kulturní pozvánky. Šestá strana patří aktuálnímu tématu, dole na straně je místo pro řádkovou inzerci a společenskou kroniku. Inzerce je rozdělena do sekcí Byty, Koupím, Prodám, Zaměstnání, Vzdělávání a kurzy a Zvířata. Celou sedmou stranu zaplňuje týdenní televizní program. Týdeník uzavírá osmou stranou Sport, kde se pravidelně objevují sportovní tabulky a výsledky Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever, Petr Krňávek je druhým rokem na magisterském studiu Politologie Masarykovy univerzity v Brně. Z Politologie má jiţ bakalářský titul. Tento titul získal i na oboru Mediální a komunikační studia, Ţurnalistika. 107 Rozhovor se Soňou Singerovou, Rozhovor se Soňou Singerovou, Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

58 Deskripce vybraných titulních stran týdeníku Moravský sever Zkoumaným vzorkem bylo devět titulních stran týdeníku za období od 3. března do 29. dubna Společným prvkem všech vydání týdeníku je záhlaví (hlavička). Stejná je její grafická podoba, ale i umístění a velikost. Záhlaví se nacházelo v levém horním rohu, začínalo za upoutávkou na článek uvnitř vydání, která měla šířku jednoho sloupce. Záhlaví bylo široké čtyři sloupce a zabíralo asi jednu čtrnáctinu strany, přičemţ jeho výška byla jedna pětina strany. Záhlaví má světle fialovou barvu. Nejvýraznější v záhlaví je druhá část názvu týdeníku sever, první písmeno názvu S je napsáno velkým tiskacím písmenem a na výšku zaplňuje celý prostor hlavičky. Celý název sever je vypodobněn bílým tučným tiskacím písmem. První část názvu Moravský se nachází v horní polovině záhlaví uprostřed nad druhou částí názvu sever. Název Moravský je vypodobněn tučným černým písmem, které se nachází v šedém rámečku. Rámeček zabírá asi devítinu záhlaví a je mírně šikmě nakloněn od zdola nahoru. Pod záhlavím je drobným písmem v uvedeném pořadí zaneseno datum vydání týdeníku, číslo vydání a informace, ţe Moravský sever je samostatně neprodejný. V tomto období se na titulní straně neobjevovala ţádná pravidelná rubrika. Ubyly i články z černé kroniky, které se na titulní straně téměř nevyskytovaly. Naopak se na titulní stranu vrátily upoutávky na články uvnitř týdeníku. Upoutávky byly dvě a obklopovaly záhlaví. Nacházely se v levém a pravém horním rohu strany v úrovni záhlaví. Na výšku zabíraly jednu pětinu strany, šířka kaţdého z nich byla jeden sloupec. Kromě pravidelných rubrik jsem zaměřila pozornost i na fotografie. Z deskripce titulních stran vyplynulo, ţe prostor věnovaný fotografiím se pohyboval kolem jedné pětiny strany. Na titulní straně se většinou objevily dvě fotografie, které byly z velké části reportáţní. Inzerce se na jaře 2009 na titulní straně neobjevovala. 110 Shrnutí období jara 2009 Tabulka č. 11. Shrnutí hlavních sledovaných faktorů Vlastník VLTAVA LABE PRESS, a.s. Vydavatel VLTAVA LABE PRESS, a.s. Šéfredaktorka Soňa Singerová Počet dalších stálých redaktorů Deskripce jednotlivých vydání týdeníku Moravský sever,

59 Počet stran jednoho vydání 8 Cena jednoho vydání spolu s Deníkem 11 Kč Průměrný náklad jednoho vydání Distribuce Mediaservis s. r. o. Tisk Vltava-Labe-Press Olomouc Plat redaktora Kč Tabulka č. 12 Pravidelné rubriky Rubrika Strana Šumperská nemocnice se představuje 2 Diskutujete na webu 2 Sdruţení obrany spotřebitelů radí 2 Kam za kulturou 5 8. Závěrečné shrnutí a komparace V kapitole závěrečné shrnutí a komparace jsem se zaměřila na srovnání základních faktorů, které byly sledovány v kaţdém popisovaném období ( ), kdy se měnila vlastnická struktura, anebo došlo k výrazným změnám v personálním sloţení redakce či obsahu a podoby týdeníku Moravský sever. Mezi sledované faktory v týdeníku patří: vlastnická struktura, vydavatel, personální sloţení redakce, počet stran, cena, náklad, distribuce, tisk a plat redaktora. Vlastnická a vydavatelská struktura týdeníku Týdeník v roce 1989 vycházel pod názvem Naše slovo, jeho vlastníkem a vydavatelem byl Okresní výbor Komunistické strany Československa (OV KSČ) a rada Okresního národního výboru (ONV) v Šumperku. Týdeník plynule přešel pod Okresní národní výbor, později Okresní úřad, počátkem roku První číslo týdeníku pod obnoveným názvem Moravský sever vyšlo 14. února Týdeník Moravský sever odkoupila od Okresního úřadu v Šumperku 111 v roce 1992 česká firma Region. Tato firma následně Moravský sever přejmenovala na Region. 111 Na okresní úřady se začal vztahovat zákaz podnikání 59

60 Z iniciativy místních novinářů, kteří nechtěli tvořit týdeník pod ostravským vedením firmy Region, vyšlo první číslo týdeníku Svobodná volba Moravský sever. Stalo se tak 23. března Nový týdeník vznikl z vůle bývalých redaktorů Regionu a redakce zábřeţského Progressu, čtrnáctideníku, jeţ vycházel na Zábřeţsku v roce Vlastníkem a vydavatelem Svobodné volby Moravského severu byla stejnojmenná společnost. Na podzim roku 2001 se vlastníkem a vydavatelem týdeníku stala společnost Vltava- Labe-Press, a.s., tento stav trvá doposud. Moravský sever (uţ bez první části názvu Svobodná volba) se 5. listopadu 2002 stal týdenní přílohou deníku Olomoucký den, od června 2006 vychází týdeník jako týdenní příloha Šumperského a jesenického deníku. Vlastnická a vydavatelská struktura týdeníku odpovídá stavu, který jsem popsala v kapitole Vlastnictví českého regionálního tisku před a po roce Tabulka č. 13 Shrnutí vlastnické a vydavatelské struktury týdeníku Vlastník a vydavatel Období OV KSČ a ONV Šumperk do roku 1990 Okresní úřad Šumperk Svobodná volba Moravský sever s. r. o Vltava-Labe-Press, a.s doposud Personální složení redakce Šéfredaktorem týdeníku Naše slovo, od února 1990 Moravského severu, byl do dubna 1991 Milan Novák, v redakci působili tři další redaktoři. V dubnu 1991 se stal šéfredaktorem týdeníku Zdeněk Kašpar, kterému se zodpovídaly dvě redaktorky, které v redakci byly i v předešlém období. Zdeněk Kašpar byl do léta 1994 i šéfredaktorem týdeníku Svobodná volba Moravský sever. V srpnu 1994 byla jmenována šéfredaktorkou Soňa Singerová, které byli podřízeni tři redaktoři. V srpnu 1995 byl jmenován šéfredaktorem Milan Kratochvíl, v redakci dále působil zástupce šéfredaktora, dva stálí redaktoři a fungoval systém externistů. Na začátku roku 2003 po odchodu dosavadního šéfredaktora Milana Kratochvíla došlo v redakci k velkým personálním změnám. Šéfredaktorkou byla jmenována opět Soňa Singerová a tento stav trvá doposud. Nová šéfredaktorka začala spoléhat na stálé redaktory, 112 Více viz. 2. Kapitola 60

61 krátce po jejím příchodu zde působilo pět dalších redaktorů, od roku 2007 doposud čítá redakční tým čtyři stálé redaktory. Tabulka č. 14 Shrnutí personálního složení redakce týdeníku Šéfredaktor Počet dalších redaktorů Období Milan Novák 3 redaktoři do dubna 1991 Zdeněk Kašpar 2 redaktoři duben Zdeněk Kašpar 3 redaktoři březen 1994 srpen 1994 Soňa Singerová 3 redaktoři srpen 1994 srpen 1995 Milan Kratochvíl 2 redaktoři srpen Soňa Singerová 5 redaktorů Soňa Singerová 4 redaktoři 2007 doposud Počet stran a cena jednoho vydání týdeníku Cena jednoho vydání týdeníku se za dvacet let výrazně změnila. Počet stran ve sledovaných obdobích byl také různý. Týdeník aţ do odkupu firmou Region (1992) vycházel na osmi stranách. Cena se za období zvýšila z 0,60 Kčs na 2 Kčs. Po obnovení Moravského severu na jaře 1994 byl počet stran z vůle redaktorů zvýšen na dvanáct, cena byla stanovena na 3,80 Kč. Na dvanácti stranách vycházel týdeník aţ do 5. listopadu 2002, kdy se stal týdenní přílohou Olomouckého dne. Cena jednoho vydání se za období let zvýšila z 4,80 Kč na 7,90 Kč. Na jaře týdeník vycházel dokonce na 24 stranách a čtenáři jej zakoupili i s Olomouckým dnem stále za 7,90 Kč. Postupně počet stran týdeníku začal klesat a stal se týdenním shrnutím zpráv, které vyšly v Olomouckém dnu, od června 2006 v Šumperském a jesenickém deníku. Na jaře vycházel Moravský sever na osmi stranách, cena jednoho vydání spolu s Deníkem byla 11 Kč. Srovnání s celostátním vývojem deníků zde není plně moţné. Počet stran většiny deníků se za posledních patnáct let téměř zdvojnásobil, totéţ se však týká i jejich ceny. 113 Pokud srovnám období , kdy týdeník vycházel samostatně, tak zde jistá souvislost existuje, oba dva parametry, počet stran i cena, se zvýšily. Jakmile však týdeník začal vycházet jako součást Dne nebo Deníku, cena se zvyšovala, ale počet stran se naopak sniţoval. 113 Více viz Oddíl Technický pokrok českých tištěných médií od roku

62 Tabulka č. 15 Shrnutí počtu stran a ceny jednoho vydání týdeníku Rok Cena Počet stran ,60 Kčs 8 stran Kčs 8 stran ,80 Kč 12 stran ,80 Kč 12 stran ,90 Kč 24 stran Kč 8 stran Náklad jednoho vydání týdeníku Náklad jednoho vydání týdeníku zůstával v období téměř stejný, pohyboval se mezi kusy. Od roku 2004 je patrný jistý pokles. Šéfredaktorka Singerová tento pokles přičítá špatné mediální kampani Dne a Deníku, která čtenáře na změny dostatečně nepřipravila. Změn dle jejího mínění bylo hodně a v krátkém časovém sledu. Na jaře 2009 se prodaný náklad pohyboval kolem kusů. 114 Tabulka č. 16 Shrnutí nákladu jednoho vydání týdeníku Rok Náklad 1989, ks 1995, ks ks ks Distribuce týdeníku Firma, která měla na starost distribuci týdeníku, vţdy zajišťovala i rozvoz novin na stánky a jejich předplatné (kromě období 1994 srpen 1995). Týdeník Moravský sever byl mezi léty distribuován přes Poštovní novinovou sluţbu, která se poté transformovala na První novinovou společnost, která týdeník distribuovala v letech PNS se v období 1994 srpen 1995 starala jen o distribuci novin předplatitelům. Distribuci na novinové stánky a do vybraných obchodů si dělala redakce sama. V Šumperku, Zábřehu a Mohelnici navíc s prodejem týdeníku pomáhali kameloti. Vlastní distribuci měl týdeník 114 Rozhovor s Hanou Kubovou, Soňou Singerovou a ová korespondence s Jiřím Marečkem. 62

63 v období , kdy byl šéfredaktorem Milan Kratochvíl. Od roku 2006 do současnosti týdeník distribuuje společnost Mediaservis, s. r. o., kde má VLP podíl. Výše popisované změny odpovídají tomu, jak je distribuční síť popsána v pododdílu Tisk a distribuce. Většina periodik vyvinula tlak na stávající distribuční síť PNS a došlo k její postupné transformaci na První novinovou společnost, a.s., na jejímţ řízení se jiţ podíleli vydavatelé. Stalo se tak Rovněţ začaly vznikat soukromé distribuční společnosti. 115 Tabulka č. 17 Shrnutí distribuce týdeníku Distributor Rok Poštovní novinová sluţba První novinová společnost, a.s. spolu se 1994 srpen 1995 Svobodnou volbou Moravským severem, s. r. o. Svobodná volba Moravský sever, s. r. o. srpen 1995 listopad 2002 První novinová, a.s. listopad Mediaservis, s. r. o Tisk týdeníku Týdeník v období tiskly Moravské tiskařské závody Olomouc. Po jeho znovuobnovení v roce 1994 a v roce následujícím se Moravský sever tiskl v tiskárně TIP tiskárna periodik Ostrava. Od roku 1996 do roku 2002 zajišťovala tisk týdeníku tiskárna MaFra Olomouc. Moravský sever tak vznikal na stejných strojích jako Mladá fronta Dnes. Se změnou vlastníka přišla další změna tiskárny. Mezi léty se týdeník tiskl v tiskárně Novinového centra Olomouc. V roce 2008 vybudovala společnost VLP vlastní tiskárnu, od tohoto roku do současnosti týdeník vzniká v Tiskárně Vltava-Labe-Press Olomouc. Tabulka č. 18 Shrnutí tisku týdeníku Tisk Rok Moravské tiskařské závody Olomouc do roku 1992 TIP Tiskárna periodik Ostrava Více viz Pododdíl Tisk a distribuce 63

64 MaFra Olomouc Novinové centrum Olomouc Vltava-Labe-Press Olomouc 2008 současnost Průměrný plat redaktora Průměrný plat redaktora byl do roku 1996 v nadprůměru ve srovnání s celostátním průměrem dle slov samotných redaktorů. Od roku se však platy vůbec nenavyšovaly. Velké disproporce v platech v roce 2003 byly způsobené tím, ţe redaktoři před příchodem do redakce působili v různých denících, a tehdy záleţelo na tom, jak je jednotlivé noviny platily. Tyto disproporce se dorovnávají do současnosti. Od roku 2003 aţ do současnosti se průměrný plat dle slov Singerové pohybuje mírně pod celostátním průměrem. Tabulka č. 19 Shrnutí průměrného platu redaktora Rok Průměrný plat redaktora Kčs 1991 přes 2000 Kčs Kč Kč Kč 64

65 9. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zmapování proměn týdeníku Moravský sever v období , které byly způsobeny především změnou vlastnické struktury nebo výraznými změnami v personálním sloţení redakce. Cílem práce bylo vybraná období a jednotlivé aspekty v nich popsat a porovnat, a to jak mezi sebou, tak i s celostátním vývojem. Deskripce přinesla ucelené informace o obsahu, formálních aspektech týdeníku a také systému redakční práce. Průběh redakční práce se mi podařilo přiblíţit hlavně díky rozhovorům se současnými a bývalými členy redakčního týmu týdeníku a této části práce přikládám velkou důleţitost. Tyto informace zcela závisí na paměti redaktorů a je moţné, ţe se je v budoucnu uţ nepodaří získat. V komparativní části práce jsem porovnala jednotlivé formální aspekty ve vybraných obdobích týdeníku. Kde bylo moţné srovnání i s vývojem na celostátní úrovni, provedla jsem i je. Pokud srovnám průměrný věk regionálních novinářů, jejich vzdělání a genderové sloţení redakce, můţu se opřít jen o Páclův výzkumný projekt Český novinář z roku Je zřejmé,ţe situace se za dvanáct let změnila. Pácl uvádí průměrný věk regionálního novináře 29 let, v šumperské redakci je však o více jak deset let vyšší. Pohybuje se okolo 42 let. Vystudovaných ţurnalistů je v průměru 15 procent, v šumperské redakci nikdo. Lépe je na tom redakční tým s vysokoškolským vzděláním, 50 procent má vystudovanou vysokou školu ve srovnání s Páclovými 34 procenty. Genderové sloţení také neodpovídá závěrům výzkumu Český novinář. V redakci týdeníku je 34 procent muţů, zatímco výzkum poukazuje na 54 procent muţů v regionálních médiích. Vlastnická struktura týdeníku se výrazně proměnila. Zatímco do roku 1992 týdeník vlastnily státní instituce (Komunistická strana Československa, Okresní úřad Šumperk), od roku 1994 přešlo vlastnictví do rukou soukromých firem (Svobodná volba Moravský sever s. r. o., Vltava-Labe-Press, a.s.). Náklad týdeníku v horizontu dvaceti let klesl o zhruba o čtyři tisíce prodaných výtisků (z ks v roce 1989 na ks v roce 2009). Distribuce týdeníku byla vţdy svěřena profesionálním firmám s výjimkou období let , kdy si týdeník dělal distribuci sám. Tisk týdeníku byl aţ do roku 2008 také svěřen profesionálním firmám. Od roku 2008 se však týdeník tiskne v tiskárně Vltava-Labe-Press v Olomouci. Zmiňuji jen aspekty, které se výrazně proměnily. Práce můţe poslouţit jako jeden ze zdrojů k mapování mediální krajiny Šumperska a Jesenicka v období

66 10. Použité prameny a literatura Seznam použité literatury: Aldridge, Meryl Understanding the local media. Berkshire: Open University Press Bartošek, Jaroslav Ţurnalistika: úvod do studia. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého Benda, Josef Vlastnictví periodického tisku v České republice v letech Praha: Karolinum Franklin, Bob. Murphy, David Making the Local News: local journalism in context. London: Routledge Jirák, Jan et al let v českých médiích. Praha: Portál pro Newton Information Technology Repková, Tatiana Ako robiť profesionálne noviny. Bratislava: LOGOS, s. r. o. Ruß-Mohl, Stephan Žurnalistika: komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha: Grada Sokol, Tomáš Tisk a právo. Praha: Orac Šmíd, Milan Vliv vlastnictví médií na jejich nezávislost a pluralitu. Praha: Open Society Fund Praha Tušer, Andrej Ako sa robia noviny. Bratislava: SOFA Waschková Císařová, Lenka Regionální média v evropském kontextu. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Wlodarczyk, Jacek Marketing vo vydavateľstve. Bratislava: SOFA Seznam použitých elektronických zdrojů: Tiskový zákon. ( ) VLP. ( ) Seznam jiných pramenů: 66

67 Vybraná vydání týdeníku Moravský sever (Naše slovo) v období Ostatní použité zdroje: Rozhovor se současnou a bývalou šéfredaktorkou (i redaktorkou) týdeníku Moravský sever Soňou Singerovou (ze dne ) Rozhovor se současnou a bývalou redaktorkou týdeníku Moravský sever (Naše slovo) Hanou Kubovou (ze dne ) Rozhovor se současným externím redaktorem Petrem Krňávkem (ze dne ) ová korespondence s bývalým zástupcem šéfredaktora Jiřím Marečkem (ze dne ) 67

68 11. Seznam tabulek Tabulka č. 1 Shrnutí hlavních sledovaných faktorů na jaře 1989 Tabulka č. 2 Pravidelné rubriky na jaře 1989 Tabulka č. 3 Shrnutí hlavních sledovaných faktorů na jaře 1991 Tabulka č. 4 Pravidelné rubriky na jaře 1991 Tabulka č. 5 Shrnutí hlavních sledovaných faktorů na jaře 1995 Tabulka č. 6 Pravidelné rubriky na jaře1995 Tabulka č. 7 Shrnutí hlavních sledovaných faktorů na jaře 1996 Tabulka č. 8 Pravidelné rubriky na jaře 1996 Tabulka č. 9 Shrnutí hlavních sledovaných faktorů na jaře 2003 Tabulka č. 10 Pravidelné rubriky na jaře 2003 Tabulka č. 11 Shrnutí hlavních sledovaných faktorů na jaře 2009 Tabulka č. 12 Pravidelné rubriky na jaře 2009 Tabulka č. 13 Shrnutí vlastnické a vydavatelské struktury Tabulka č. 14 Shrnutí personálního sloţení redakce týdeníku Tabulka č. 15 Shrnutí počtu stran a ceny jednoho vydání týdeníku Tabulka č. 16 Shrnutí nákladu jednoho vydání týdeníku Tabulka č. 17 Shrnutí distribuce týdeníku Tabulka č. 18 Shrnutí tisku týdeníku Tabulka č. 19 Shrnutí průměrného platu redaktora 68

69 12. Seznam schémat Schéma č. 1 Organizační schéma týdeníku Naše slovo na jaře 1989 Schéma č. 2 Organizační schéma týdeníku Moravský sever na jaře 1991 Schéma č. 3 Organizační schéma týdeníku Moravský sever na jaře 1995 Schéma č. 4 Organizační schéma týdeníku Moravský sever na jaře1996 Schéma č. 5 Organizační schéma týdeníku Moravský sever na jaře 2003 Schéma č. 6 Organizační schéma týdeníku Moravský sever na jaře

70 13. Jmenný rejstřík A Aberlová Petra str. 52 Agentura TRIFOX, s. r. o. str. 40, 48 B Bazinková Jana str. 30, 31, 32, 38 Č Čermáková Jitka str. 31, 32, 38, 39, 45 Česká televize str. 12 D DEN, a.s. str. 14 Divadlo Šumperk str. 55 Diviš Jan str. 38, 39 Druţstevní knihtiskárna str. 16 Dům kultury Šumperk str. 35, 41, 55 E Eurotel str. 10 F Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně str. 54 Felcmanová Hana str. 17, 18, 24, 25 Fišer Petr str. 38, 45, 46, 49, 52 Flášar René str. 38, 39 G Gonsiorová Lenka str

71 H Hammerová Hana str. 30, 31 Höll Čestmír str. 34, 49 J Jankovová Andrea str. 53 Jílková Marcela str. 17, 18, 24, 25 K Kastner Jan str. 52, 53 Kašpar Zdeněk str. 24, 25, 29, 30, 31, 60, 61 Kiss rádio str. 55 Klub Zábřeh str. 55 Kobza Miroslav str. 38 Kociánová Michaela str. 53 Komunistická strana Československa str. 19 Koukolová Martina str. 45, 46, 53 Kratochvíl Milan str. 31, 32, 37, 39, 45, 46, 52 Krčová Danuše str. 45, 46, 52, 53, 54 Krejčí Vladimíra str. 45, 46, 52 Krestýn Michal str. 52, 53, 56 Krňávek Petr str. 7, 52, 54, 56 Kuba Vladimír str. 17, 18 Kubová Hana str. 7, 45, 46, 52, 53 Kutal Vratislav str. 30, 31, 32, 33, 37 M MaFra Olomouc str. 41, 44, 63 Mareček David str. 38, 39 Mareček Jiří str. 7, 31, 32, 38, 39, 40, 43, 45, 52 Mašek Jiří str. 33 Mediaservis, s. r. o. str. 54, 58, 63 71

72 Mittelrhein-Verlag GmbH str. 14 Moravské tiskárny Olomouc str. 26, 29 Moravské tiskařské závody Olomouc 19, 22, 26, 63 N Národní fronta str. 16 Neue Presse Verlags-GmbH str. 14, 15 Novák Milan str. 17, 18, 22, 24, 60, 61 Novinové centrum Olomouc str. 47, 63 NOVOTISK Olomouc, spol. s. r. o. str. 15 O Občanská beseda str. 15 Okresní národní výbor 23, 59 Okresní národní výbor Komunistické strany Československa str. 14, 17, 21, 59, 60 Okresní výbor Komunistické strany Československa str. 14, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 59, 60 Okresní úřad Šumperk str. 23, 24, 25, 29, 59, 60 P Pácl Pavel str. 13, 65 Pekárna Skřivánčí dvůr str. 40 Pergl Miroslav str. 52 PNPRESS, a.s. str. 14 POL-Print Medien GmbH str. 15 Polák Ondřej str. 45 Poštelán Bohdan str. 17, 18 Poštovní novinová sluţba str , 22, 29, 34, 37, 62, 63 Prima rádio str. 34 První novinová společnost, a.s. str. 11, 26, 47, 51, 62, 63 R Rada České televize str. 12 Region str. 14, 30, 59, 61 Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbh str

73 Ringier str. 14 Rosípalová Pavla str. 31, 32 Rybičková Stanislava str. 45, 46, 47, 52, 53 S Singerová Soňa str. 7, 30, 31, 32, 33, 34, 37, 38, 45, 46, 47, 48, 51, 52, 53, 54, 56, 58, 60, 61, 62, 64 Slavická Martina str. 53 Slavík Dušan str. 30, 31, 32, 37, 39, 45, 46, 52 Společenská tiskárna str. 16, 17 SPT Telecom str. 10 Svobodná volba Moravský sever, s. r. o. str. 30, 37, 38, 39, 41, 43, 44, 59, 60 Syndikát novinářů České republiky str. 12 T TIP tiskárna periodik Ostrava str. 34, 37, 63 U Ústřední výbor Komunistické strany Československa str. 14, 22 V Vaníková Vladimíra str. 17, 18, 24, 25 Verlagsgruppe Passau GmbH str. 15, 44 Vltava-Labe-Press, a.s. str. 12, 15, 44, 46, 48, 51, 52, 53, 54, 58, 59, 60, 63 Volek Karel str. 31, 32 Vydavatelství Labe, spol. s. r. o. str. 14 Vydavatelství Vltava, spol. s. r. o. str. 14 Z Zapletal Prokop str

74 14. Anotace a klíčová slova Bakalářská práce bude formou deskriptivní studie mapovat proměny regionálního týdeníku Moravský sever v období , které byly způsobeny především změnou vlastnické, organizační nebo obsahové struktury. Práce bude zasazena do teoretického kontextu regionální ţurnalistiky a českého trhu regionálních médií, zejména ve vztahu k proměnám po roce Hlavní část práce bude zaměřena na regionální týdeník Moravský sever. V úvodu této části studentka stručně popíše historii týdeníku od roku 1900 do současnosti. Jednotlivé části se pak budou věnovat deskripci a komparaci týdeníku v jednotlivých vývojových etapách po roce autorka se zaměří především na změny vlastnictví, struktury redakce, organizace redakční práce, proměny rutin, obsahu, grafické podoby, nákladu, inzerce, tisku a distribuce. Následovat bude výběr období, v nichţ se měnila vlastnická struktura nebo došlo k výrazným personálním změnám ve sloţení redakce. Kaţdé sledované období bude charakterizováno také deskripcí vybraných titulních stran týdeníku. Práce bude čerpat především z primárních zdrojů, z jednotlivých vydání týdeníku a z rozhovorů s bývalými a současnými zaměstnanci a vlastníky tohoto periodika. Sekundárními zdroji bude analýza dokumentů, rešerše literatury a dalších zdrojů. Klíčová slova: regionální týdeník, Moravský sever, ţurnalistika, média 74

75 15. Summary and keywords This work will deal with changes of the regional weekly newspaper Moravský sever in years , by means of a descriptive study. These changes were caused especially by variations in owner, organisational or content structure. This work will be set in the theoretic context of regional journalism and in the Czech market of regional media, particularly in relation to the changes after the year The main part of this work will target the regional weekly newspaper Moravský sever. In this part's introduction, student will briefly describe history of this weekly since the year 1900 to the present. Separate parts will handle with the description and comparison of this weekly in single periods after the year Authoress will concentrate especially on the changes in the ownership, structure of the editor's office, editor's office work's organization, changes of rotes, content, graphic style, issue, advertising, print, and distribution. Following will be the selection of periods, where changed the ownership's structure or where came to distinctive personal changes in the constitution of the editor's office. Each period under consideration will be defined also by means of description of the chosen cover pages of the weekly. This work will draw mainly from the primary sources, from some particular editions, and from the interviews with some former and contemporary employees and the weekly's owners. Secondary sources are the analysis of documents, literature retrieval, and other sources. Keywords: regional weekly newspaper, Moravský sever, journalism, media 75

76 16. Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1 Ceník řádkové inzerce platný pro rok 2009 Příloha č. 2 Titulní strana týdeníku Naše slovo na jaře 1989 Příloha č. 3 Titulní strana týdeníku Moravský sever na jaře 1991 Příloha č. 4 Titulní strana týdeníku Moravský sever na jaře 1995 Příloha č. 5 Titulní strana týdeníku Moravský sever na jaře 1996 Příloha č. 6 Titulní strana týdeníku Moravský sever na jaře 2003 Příloha č. 7 Titulní strana týdeníku Moravský sever na jaře 2009 Příloha č. 8 ová komunikace s Jiřím Marečkem ( ) Příloha č. 9 CD s elektronickou verzí práce a rozhovory s Petrem Krňávkem, Hanou Kubovou a Soňou Singerovou 76

77 Příloha č. 1 Ceník řádkové inzerce platný pro rok