VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacienta s revmatoidní artritidou

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Kvalita života pacienta s revmatoidní artritidou Bakalářská práce Autor: Ivona Kalivodová, DiS Vedoucí práce: Prof. MUDr. Jozef Novotný, Ph.D. (in Med.) Jihlava 2015

2

3 Anotace Bakalářská práce pojednává o kvalitě života pacienta s revmatoidní artritidou. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám kvalitou života, stručnou anatomií kloubu, dále pak samotným onemocněním, revmatoidní artritidou. Praktická část je zaměřena na výzkum, analýzu a vyhodnocení získaných dat. Cílem této práce bylo zjistit kvalitu života pacienta s revmatoidní artritidou. Klíčová slova: revmatoidní artritida, kvalita života, kloub. Annotation The bachelor thesis consider a quality of life of a patient with rheumatoid arthritis. The paperwork is separated on theoretical and practical part. The theoretical part includes quality of life, brief anatomy of joint and also an illness of rheumatoid arthritis. The practical part is focused on research, analysis and evaluation of gained data. The objective of the bachelor thesis was to find out a quality of life of a patient with rheumatoid arthritis. Key words: rheumatoid arthritis, quality of life, the joint.

4 Poděkování Děkuji Prof. MUDr. Jozefu Novotnému, Ph.D (in Med.) za odborné vedení mé bakalářské práce, ochotu, poskytnutý čas a trpělivost. Dále děkuji paní doktorce MUDr. Houzarové z revmatologické ambulance v Jihlavě, která mi umožnila dotazníkové šetření a ochotně se mnou spolupracovala i jejím pacientům, kteří mi se zájmem a pečlivostí vyplnili dotazníky. V neposlední řadě děkuji své rodině, manželovi a synům za velkou podporu při studiu a při psaní bakalářské práce.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5. května Podpis

6 Obsah 1 Úvod Cíl práce Hypotézy TEORETICKÁ ČÁST Kvalita života Historie Definice Rozsah kvality života Subjektivní a objektivní dimenze kvality života Nástroje pro měření kvality života vzhledem ke zdraví (HRQoL) Kvalita života očima psychologie, sociologie, medicíny Anatomie kloubu Articulationes spojení kostí Articulatio synovialis kloub Pomocná zařízení kloubů Krevní a mízní cévy kloubů Inervace kloubů Rozdělení kloubů Pohyby v kloubech Anamnéza Části anamnézy Fyzikální vyšetření (pohled, pohmat, poklep, poslech) Revmatoidní artritida (RA) Etiopatogeneze Klinický obraz Laboratorní vyšetření RTG obraz RA Diagnostická kritéria RA Terapie revmatoidní artritidy PRAKTICKÁ ČÁST Metodika výzkumu Charakteristika souboru respondentů a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuze Závěr... 53

7 1 Úvod Život je jako kniha. Nehodnotí se podle počtu stran, ale podle kvality obsahu. lidové přísloví Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Kvalita života pacienta s revmatoidní artritidou. Na výběr byla i jiná témata, ale toto téma mě velice zaujalo. Chtěla jsem se dozvědět více o tomto onemocnění, vyzkoušet si práci s dotazníkem, vyhodnotit a porovnat sesbírané výsledky. Těšila jsem se na spolupráci s pacienty z revmatologické ambulance. Na to, že lépe poznám jejich problémy, které toto onemocnění přináší, a zmapuji, jaká může být kvalita života s tímto onemocněním. Moje spolužačka onemocněla tímto onemocněním ve čtvrtém ročníku Střední zdravotnické školy. Onemocnění začalo pozvolna, bolestivostí drobných kloubů rukou. Byla jsem s ní v blízkém kontaktu a tak jsem mohla sledovat, jak se s tímto onemocněním vyrovnávala. Nebylo to vždy jednoduché, měla ztuhlé, oteklé, bolestivé klouby na rukou, později i zápěstí. Jemná motorika se jí zhoršila, byla více unavená, výrazně se potila, objevilo se nechutenství, hubla, mívala teploty. Nevěděla, co se s ní děje. I to je důvod, proč jsem si toto téma vybrala, kvůli osvětě o téhle nemoci. Myslím si, že pojem kvalita života je velice subjektivní, každý jedinec ho vnímá jinak, každý má jiný žebříček hodnot. Hodně záleží i na osobnosti člověka, jak má pevnou vůli a čeho chce dosáhnout. Musím uznat, že moje spolužačka se s nemocí vyrovnala excelentně. Nemoci se nikdy nepoddávala a naučila se s ní žít. V současnosti vede kvalitní a bohatý život, a to díky možnosti biologické léčby. Aktivně sportuje, zvládá rodinný život (má dvě děti), chodí do zaměstnání na plný úvazek. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí, na část teoretickou a na část praktickou. Teoretickou část jsem rozdělila do tří úseků. V prvním úseku se zabývám kvalitou života, zmiňuji historii, definici, uvádím nástroje pro měření kvality života vzhledem ke zdraví. Dále jsem napsala o kvalitě života z pohledu psychologie, sociologie, medicíny. Ve druhém úseku se věnuji anatomii kloubu, pomocným zařízením kloubu, inervaci kloubů, rozdělení kloubů, pohybu kloubů. 6

8 Ve třetím úseku popisuji samotné onemocnění, revmatoidní artritidu. V praktické části se zabývám samotným výzkumem. Charakterizuji soubor respondentů, průběh výzkumu a samotné výsledky výzkumu. Výsledky výzkumu jsem shrnula v diskuzi a v závěru. 7

9 1.1 Cíl práce Zjistit kvalitu života pacienta s revmatoidní artritidou. Dále jen RA. 1.2 Hypotézy Hypotéza 1: Předpokládám, že RA svým způsobem zhoršuje kvalitu života jedince a jeho okolí. Hypotéza 2: Předpokládám, že RA omezuje pohyblivost a výkonnost nemocného. Hypotéza 3: Předpokládám, že i s RA se dá žít kvalitní a uspokojující. 8

10 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Kvalita života Historie Ve vědecké literatuře se nesetkáváme se shodou týkající se počátků výzkumů kvality života. Proto si můžeme dovolit tvrzení, že o kvalitu života měli lidé zájem již od pradávna. Již v řecké i římské mytologii nacházíme koncepci kvality života spojenou se jmény Asclepia, Aesculapa aj (Heřmanová, 2012). Dle Křivohlavého může být první práce, která se zabývá otázkou kvality života práce Aristotela Etika Nikomachova, (Heřmanová, 2012). Vlastní pojem kvalita života se objevuje ve 20. letech 20. století a to v souvislosti s úvahami o ekonomickém rozvoji a o úloze státu podporovat nižší sociální vrstvy. Kvalita života v tomto období byla výlučně spjata s materiální životní úrovní určité společnosti (Heřmanová, 2012). Koncem 30. let 20. století zavádí Thorndike pojem kvalita života do psychologie. V 50. letech minulého století koncepce kvality života Galbraitha a Riesmana byla zaměřena na kritiku způsobu života v USA. V 60. letech se v USA pojem kvalita života skloňuje v politice a v politických kruzích. V 70. letech 20. století se v USA pojí kvalita života s konzumním způsobem života. V 80. letech 20. století se pojem kvality života objevuje v sociální psychiatrii. Pojem hodnotí životní úroveň obyvatelstva. V 90. letech 20. století nastává výrazný boom ve výzkumu kvality života (Heřmanová, 2012). V současnosti jde pojem kvalita života ruku v ruce s jinými vědními obory a je významným ukazatelem hodnocení celkové úspěšnosti léčby. V České republice se pojmem kvalita života zabývá Psychiatrické centrum v Praze s E. Dragomireckou, I. Lékařská fakulta UK v Praze centrum lékařské etiky, s J. Křivohlavým, který se tomu to tématu věnuje od 80. let 20. století (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). 9

11 2.1.2 Definice Koncept kvality života obsahuje pestrou škálu různorodých oblastí zkušenosti lidské bytost od fyzických funkcí až po oblasti spojené s dosahováním životních cílů a prožívání životního štěstí. Kvalita života bývá charakterizována jako multidimenzionální, multifaktoriální, multiúrovňová, multidisciplinární fenomén s vysokou mírou komplexnosti. Problematiku kvality života zkoumá několik vědních oborů (medicína, ošetřovatelství, filozofie, sociologie, psychologie, pedagogika, andragogika, ekonomie a další. Koncept kvality života zatím nemá akceptovanou definici (Gurková, 2011). Nejvíce uváděnou definicí kvality života v medicíně a ošetřovatelství je definice, kterou vytvořila pracovní skupina WHOQoL. Kvalitu života v ní charakterizuje to jak lidé vnímají svoje místo v životě, v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žijí a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, standardům a zájmům (Gurková, 2011, str. 51). Globální definice kvality života v ošetřovatelství má společné znaky: Je zde kladen velký důraz na kognitivní aspekt, hodnotí se individuální životní podmínky a jejich subjektivní vnímání, charakterizují kvalitu života ve významu životní spokojenosti, pohody a nikoliv zdraví, není zde kladen explicitní důraz na determinaci zdravím, je kladen důraz na subjektivnost, na dominanci subjektivních indikátorů percepci, hodnocen založené na interních standardech (hodnoty, očekávání, aspirace apod.), vyzdvihují multidimenzionálnost kvality života (Gurková, 2011). Světová zdravotnická organizace (SZO, WHO) definuje kvalitu života jako subjektivní vnímání vlastní životní situace ve vztahu ke kultuře, k systému hodnot, životním cílům, očekáváním a běžným zvyklostem (Brůnová, 2010 str. 54). 10

12 Dle Renneberga a Lippkeho: Kvalita života ve vztahu ke zdraví zahrnuje tělesné, psychické a sociální postavení a schopnost bytí. Je to vícedimenzionální souhrn, založený na subjektivním hodnocení. Uplatní se tím víc, čím lépe určitá osoba pochopí svůj zdravotní stav. Souhrn by měl být doplněn medicínsko-technickými údaji, aby bylo možno vyhodnotit zvýšení péče a zdraví. (Brůnová, str. 55) Rozsah kvality života V makro-rovině: zabývá se kvalitou života velkých úseků, jako jsou například světadíly, konkrétní země. Stává se součástí politiky a řeší problémy, jako jsou chudoba, terorismus, epidemie, genocida, hladomor, zdravotnictví. V mezo-rovině: zajímá se o kvalitu života malých sociálních skupin, jako jsou nemocnice, podniky, školy, pečovatelské domy, domovy důchodců. Za cíl si klade otázky sociálního prostředí, zkoumá vzájemné vztahy (tým ošetřovatelek, lékařů), základní potřeby jedince dané skupiny, sociální jistoty. V osobní (personální) rovině: zabývá se jednotlivcem a dotýká se každého z nás individuálně. Jedná o se subjektivní hodnocení kvality vlastního života dle svého očekávání, představ, přesvědčení, naděje i pojetí. Dále dle Bergsmy a Engela (1988) je možno rozlišovat čtvrtou tzv. rovinu fyzickou (tělesnou). Má za cíl hodnotit chování druhých lidí, které je možno objektivně změřit a srovnávat (chůze před a po ortopedické léčbě) (Křivohlavý, 2002) Subjektivní a objektivní dimenze kvality života Objektivní kvalita života se týká materiální stránky, sociálního zázemí, sociálního statutu, fyzického zdraví. Především jde o ekonomické, sociální, zdravotní, environmentální možnosti, které se podepisují na kvalitě života člověka. Subjektivní kvalita života zahrnuje jedincovo vnímání svého zázemí, postavení, místa ve společnosti. Spokojenost souvisí s jeho osobními cíli, žebříčkem hodnot, zájmech (Vaďurová, Mühlpachr 2005). 11

13 2.1.5 Nástroje pro měření kvality života vzhledem ke zdraví (HRQoL) SIP (Sickness Impact Profile) dotazník, obsahující 136 položek rozdělených do 12 oblastí. Vyplňuje pacient nebo proškolená osoba. Zjišťuje dopad nemoci na chování nemocného a na denní aktivity. SIP se zabývá negativními aspekty, které ovlivňují fungování (Vaďurová, Múhlpachr, 2005). NHP (Nottingham Health Profile) vypracován na laickém hodnocení zdraví. Specifikuje se na vnímání různých stádií nemoci jedincem. Je stručný, rozděluje se na 2 části, první část obsahuje 38 položek týkajících se subjektivního vnímání zdraví, druhá část se zaměřuje na vliv zdraví na 7 úseků běžného života (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). SF 36 (Medical Outcomes Study 36 Item Short Form) jedná se o dotazník, který se nezaměřuje na žádné onemocnění, věkovou skupinu či typ léčby, jeho cílem je zjistit všeobecné informace týkající se zdraví vnímané pacientem. Obsahuje 36 položek, které se dělí na 8 domén a 2 kategorie vliv fyzické nebo psychické složky. Jde o samovyplňovací nejpoužívanější dotazník. Zkrácená forma dotazníku SF 12 (Němec a kol., 2009). Europen Quality of Life Questionnaire- Version EQ-5D hodnotí zdravotní stav po stránce objektivní a subjektivní. Objektivní obsahuje 5 položek. Subjektivní stránka se měří pomocí vizuální analogové škály (100 nejlepší hodnota, 0 nejhorší stav). Výsledkem je EQ 5D VAS (subjektivní zdravotní stav) (Gurková, 2011). WHOQoL-BREF zkrácená verze WHOQoL 100. Obsahuje 26 položek rozdělených do 4 oblastí. Především pro účely klinické praxe (Gurková, 2011). Psychological General Well- Being Index skládá se ze 68 položek, zkrácená verze (PGWB- S) z 22 položek. Zaznamenává intrapersonální, emocionální stavy, zobrazuje aktuální subjektivní pohodu nebo distres (Gurková,2011) Kvalita života očima psychologie, sociologie, medicíny Sociologové porovnávají kvalitu života různých sociálních skupin, určité populace, ale také i mezikulturálně a snaží se nalézt nové faktory, které ji více determinují. Sociologie upřednostňuje pojmy jako je sociální úspěšnost, status, majetek, vybavení domácnosti, vzdělání, rodinný stav. Nadále zkoumá vztah ke kvalitě života, která je dána 12

14 subjektivním životním pocitem. Svoji důležitost zde hraje termín životní úroveň sloužící jako měřítko, kterým se měří kvantita a kvalita zboží a služeb, které jsou k dispozici lidem. Psychologie se zabývá především subjektivní životní pohodou jednotlivců a spokojeností s vlastním životem. Subjektivní pohoda má rozměr kognitivní a emocionální. Kognitivní složka prezentuje racionální hodnocení vlastního života. Emocionální složka zahrnuje citové prožívání a typy emocí. Spokojenost se životem řeší otázky, co způsobuje, že lidé jsou spokojení, a které faktory přispívají ke spokojenosti. V medicíně se objevuje termín kvalita života od 70. let. Přesto, že problematika kvality života je poměrně nová, v dnešní době nabývá velkého významu. Medicína a zdravotnictví zkoumá kvalitu života po stránce psychosomatického a fyzického zdraví. Hlavní roli zde hraje pojem health related quality of life, to znamená kvalita života ovlivněná zdravím. Jedná se o subjektivní pocit životní pohody, který jde ruku v ruce s nemocí či úrazem, léčbou a jejími vedlejšími účinky (Payne, 2005). 13

15 2.2 Anatomie kloubu Articulationes spojení kostí Věda o spojení kostí se nazývá arthrologia nebo syndesmologia. Místům, kde se kosti vzájemně spojují, se říká juncturae (lat. jungere, spojovati) a umožňují pohyblivost kostry (Čihák, 2001). V lidském těle rozlišujeme spojení kostí pevné a pohyblivé. Pevné je formou vaziva, chrupavkou, kostí. Pohyblivé spojení kostí je pomocí kloubu, articulatio synovialis (Naňka, 2009). Podle míry pohyblivosti a místa rozdělujeme kostní spoje: 1. Typ lebečních spojů tyto spoje jsou chudé na pohyb, místy až nepohyblivé. Například lebeční švy (sutury). 2. Typ páteřních spojů jedná se o nepohyblivá, ale ohebná spojení mezi obratlovými těly a oblouky. Pohyb páteře zajišťují klouby mezi jednotlivými obratli. 3. Typ končetinových spojů klouby s pouzdry, kloubními štěrbinami, vazy (Dylevský, 2011) Articulatio synovialis kloub Articulatio kloub, pohyblivé spojení dvou i více kostí, které se vevnitř vazivového pouzdra dotýkají plochami, které jsou vystlány chrupavkou. Facies articulares, styčné kloubní plochy, které jsou utvářeny většinou tak, že jedna z nich je konkávní, jamka kloubní, fossa articularis a druhá je konvexní, hlavice kloubní, caput articulare. Vazivové kloubní pouzdro, capsula articularis, má za úkol spojit kosti po obvodu styčných ploch. Pouzdro tvoří dvě vrstvy: zevní vazivová vrstva membrana fibrosa, stratum fibrosum, postupně přestupuje směrem do nitra kloubu ve vnitřní vrstvu, tvořenou vazivem membrana synovialis, stratum synoviale. Má za úkol tvořit kloubní maz, synovii, čirou tekutinu, která vytváří bílkovinné mukoalbuminy a kyselinu hyaluronovou. Její význam spočívá ve zvyšování skluznosti styčných ploch a je zásobárnou živin pro chrupavky. 14

16 Dutina kloubní, cavitas articularis, prostor mezi styčnými plochami, pouzdrem popřípadě menisky. Za fyziologických podmínek se kapilární štěrbina rozšiřuje jen po naplnění tekutinou, vzduchem. Za patologických podmínek krví nebo zánětlivě zmnoženou tekutinou (Čihák, 2001) Pomocná zařízení kloubů 1. Labrum articulare, kloubní lem složený z vazivové chrupavky, jeho úkolem je rozšiřovat plochu kloubní jamky. Typický pro jamku ramenního a kyčelního kloubu. 2. Disci et menisci articulares ploténky vazivové chrupavky uložené mezi kloubními plochami. Discus articularis, má terčkovitý tvar, rozděluje kloub na dvě dutiny. Meniscus articularis, tvar srpu. Disci et menisci slouží jako pružná vložka mezi kloubními plochami a také mají za úkol vyrovnávat nestejné zakřivení ploch jamky a hlavice. 3. Ligamenta kloubní vazy slouží k zesílení pouzdra a mají vliv na pohyby v kloubu. Rozlišujeme: ligamenta capsularia vazy, které jsou přímo v pouzdru a ligamenta extracapsularia vazy, které přiléhají k povrchu kloubu a vazivo je dělí od pouzdra. Ligamenta intracapsularia vazy uvnitř kloubu. Vazy plní tyto funkce: zesilují pouzdro, vedou a zajišťují pohyb v kloubu, omezují pohyby kloubu při nežádoucím pohybu. 4. Bursae synoviales, tíhové váčky nachází se v řídkém vazivu v okolí kloubů a tvoří dutiny, mající různé velikosti. Jsou vystlány synoviální membránou, naplněny tekutinou, která je svým složením podobná kloubní synovii. 5. Musculi articulares drobné svaly, dělí se od okolních svalů a jsou upnuty do kloubního pouzdra, při pohybu brání jeho uskřinutí (Čihák, 2001) Krevní a mízní cévy kloubů Krevní cévy vytváří bohatou zásobárnu pro klouby, kolem kloubu tvořící síť rete articulare. 15

17 Větve arterií odvádí zásoby ke třem složkám: k epifysám stýkajících se kostí, ke kloubnímu pouzdru, k synoviální membráně. Veškeré zásobené části tvoří bohaté kapilární řečiště. Vznikají zde arteriovenosní anastomosy. Lymfatická cévní pleteň sídlí v synoviální membráně hluboko od jejího nitrokloubního povrchu, odvádí lymfu a tkáňovou tekutinu z pouzdra kloubu (Čihák, 2001) Inervace kloubů Kloubní pouzdro a ligamenta tvoří bohatá síť senzitivních nervů, které je inervují, slouží jako přenašeči pocity tahu, tlaku a bolesti do mozku. Svaly jsou inervovány motorickými nervy, jsou upnuty do okolí kloubu a zprostředkovávají jejich pohyb (Naňka, 2009) Rozdělení kloubů dle stupně pohybu: nepohyblivé, lehce pohyblivé, volně pohyblivé. dle množství přítomných kostí a přídatných zařízení: jednoduché klouby, složené klouby. dle tvaru: kulovité, ploché, válcové, kladkový, sedlový, elipsovitý, tuhý (Naňka, 2009). 1) Kloub kulovitý hlavice a jamka na povrchu koule, pohyb obstarán podle tří kolmých os. 2) Kloub elipsovitý pohyb obstarán podle dvou os, styčné plochy jsou částí elipsoidu. 3) Kloub sedlový plocha kloubní jamky připomíná koňské sedlo, pohyb obstarávají dvě na sebe kolmé osy. 4) Kloub válcový dva typy: šarnýrový kloub, kolový kloub. Šarnýrový kloub kloubní plochy součástí povrchu válce, pohyb obstarává osa, kolmá k podélné ose kosti. Kolový kloub hlavice součástí válce s osou, která se otáčí se shodnou podélnou osou kosti. 16

18 5) Kloub kladkov pohyb obstarává pouze jediná osa, hlavice vlastní vodící hranu, na jamce je rýha, která neumožňuje pohyby do stran. 6) Kloub plochý nevlastní hlavici, jamku. Plochy kloubní rovné a pohyb klouzavý podél tří os (Dylevský, 2006). 7) Kloub tuh pohyb minimální, plochy nepravidelně zvlněné (Naňka, 2009) Pohyby v kloubech Pojmenování pohybů kloubů má názvy, které lze přiřadit i k jiným kloubům a z toho jsou druhy pohybu, které náleží pouze jednomu kloubu. Většinou pohyby vznikají v anatomických rovinách frontální, sagitální, horizontální i ve všech rovinách. Jedná se většinou o párové pohyby. Ke každému pohybu náleží pohyb opačný, abychom dosáhli výchozí pozice (Vella, 2007). Základní anatomické postavení kloubu pramení z toho, jaká je základní anatomická poloha těla. Vzpřímený stoj s horními končetinami volně vedenými podél boků a s dlaněmi obrácenými vpřed všechny klouby se nachází v základním anatomickém postavení (Rokyta, 2009). Faktory, které určují pohyby v kloubech, jsou geometrický tvar styčných ploch a to, jak jsou rozmístěny svalové úpony okolo kloubu. Důležitý je také počet os, kolem kterých se pohyby utváří. Podle toho dělíme klouby na jednoosé, dvojosé a víceosé. Pohyb vícerých kloubů zajišťuje součet pohybů podle tří navzájem kolmých os (Čihák, 2001). 17

19 2.3 Anamnéza Anamnéza (řec. anamnésis, rozpomínání). Jde o anamnestický (velmi cenný) rozhovor mezi lékařem a pacientem, který má za úkol zjistit důležité údaje o zdravotním stavu pacienta od narození po současnost. Dále si klade za cíl navázat kvalitní kontakt mezi lékařem a pacientem. V neposlední řadě edukovat, motivovat nemocného k následující léčbě Části anamnézy 1. Osobní údaje pacienta: jméno, příjmení, bydliště, datum narození, pojišťovna, kontakty na rodinu. 2. Důvod, který způsobil vyhledání lékaře. Nynější onemocnění: zde charakterizujeme současné potíže nemocného (bolest, otok, ztuhlost, slabost, únava, hubnutí, horečky, deprese). Dále nezapomínáme změřit fyziologické funkce (krevní tlak, pulz, dýchání, tělesnou teplotu), ptáme se na potíže při močení, na pravidelnost stolice, na chuť k jídlu, kvalitu spánku, zraku, sluchu. 3. Osobní anamnéza: Předchorobí: zjišťujeme, jaké nemoci a úrazy pacienta postihly a kdy. Zapíšeme návyky (káva, alkohol, kouření, drogy atd.) Gynekologická anamnéza: sledujeme menstruační cyklus ženy (menarche, délka, pravidelnost cyklu, klimaktérium atd.), dále porody, potraty, gynekologické operace. 4. Rodinná anamnéza: ptáme se na rodinné příslušníky, na jejich věk, na jejich onemocnění. Zda se vyskytují nějaká dědičná onemocnění v rodině, popřípadě na co zemřeli. 5. Sociální anamnéza: zjišťujeme sociální zázemí nemocného (rodinný stav, počet dětí, bydlení atd.) a kontakty na jeho blízké (Nejedlá a kolektiv, 2010). 6. Pracovní anamnéza: sbíráme informace o možném nálezu škodlivosti a nebezpečnosti pracovního prostředí (např. těžké kovy, prachy, záření atd.), 18

20 nucená poloha. Též se ptáme i na koní čky a zájmy nemocného (zahrádkářská hnojiva, lepidla). 7. Alergologická anamnéza: zaznamenává možné alergie u pacienta (např. na léky, potraviny, roztoče, dezinfekční prostředky. 8. Farmakologická anamnéza: lékaře zajímá, jaké léky nyní nemocný bere (množství, jak často), ale i jaké léky již pacient užíval. Zapisuje se i hormonální antikoncepce, popřípadě potravinové doplňky Fyzikální vyšetření (pohled, pohmat, poklep, poslech) Úkolem fyzikálního vyšetření je potvrzení a upravení diferenciálně diagnostické rozvahy, kterou jsme si vytvořili na základě anamnestického rozhovoru. Pokud chceme mít objektivní vyšetření pacienta s podezřením na revmatickou chorobu úplné, musíme ještě dodat interní (celkové), neurologické (orientační) vyšetření a nesmí chybět výsledek vyšetření pohybového systému. Při vyšetření zjišťujeme možné poškození a rozsah pohybového aparátu, hledáme zdroj obtíží, hodnotíme důsledky postižení a snažíme se najít mimokloubní projevy nemoci. Soustředíme se jenom na pohled, pohmat. Pohled Pohledem vyhodnocujeme vzniklé otoky, kloubní deformity, atrofie svalů, kožní vyrážky, změny na nehtech, zarudnutí, jizvy. Pohmat Pohmat nejdůležitější vyšetřovací metoda revmatologa. Pohmatem hodnotíme otoky, palpační citlivosti, nestabilitu, rozsahy pohybů (aktivní, pasívní), drásoty při pohybech, proteplení. Vyšetření GALS. Jedná se o screeningové vyšetření pohybového aparátu. Gait chůze, arms paže, legs dolní končetiny, spine páteř (Pavelka, Vencovský, Horák, Šenolt, Mann, Štěpán, 2012). 19

21 2.4 Revmatoidní artritida (RA) Definice RA jedná se o závažné, systémové, zánětlivé autoimunitní onemocnění. Postihuje přibližně 1 % populace. RA způsobuje chronickou bolest, ztuhlost, destrukce a deformity kloubů. Průměrně zkracuje život o 5 10 let, často vede k trvalé invaliditě. Onemocnění postihuje ženy častěji, jak muže a to v poměru 2 3 : 1. Většinou se jedná o mladší (do 30 let) a premenopauzální. Největší incidence je mezi 30 a 50 roky. Vznik RA neovlivňuje chladné podnebí, nachází se na všech kontinentech a postihuje všechny rasy (Olejárová, 2008). Autoimunita imunopatologický proces, kdy se tvoří imunitní neregulovaná odpověď proti autoantigenům. Za normálních podmínek je tato odpověď minimální, tudíž nehrozí poškození vlastní tkáně a buněk, na kterých se vyskytují příslušné autoantigeny. Patologická autoimunitní reakce nastává při nadměrné reaktivitě imunitního systému vzniklé porušením v imunitní homeostaze. Vznikne autoagresívní reakce, která je příčinou autoimunitního onemocnění (Rovenský, 2006). Historie Pojem revmatoidní artritida poprvé použil Garrod v roce 1859 (pojem byl užíván i pro polyartrózu). Od roku 1922 se termínem revmatoidní artritida značí zánětlivé onemocnění. V roce 1958 došlo k vyřazení spondylartritid z této skupiny. První přesvědčivá zmínka RA existuje z roku 1800 od Landre- Beauvaise. Nové objevy prokázaly RA v Americe již před 3 5 tisíci lety. Nepřítomnost RA před koncem 17. století se dokazuje dost těžko, pro nedostatek kosterního materiálu (Pavelka, Rovenský, 2003) Etiopatogeneze Příčina choroby je dosud neznámá. Předpokládá se, že neidentifikovaný antigen spustí aktivaci imunitního systému u geneticky predisponovaného jedince a tím vznikne kloubní zánět RA. Zmobilizované lymfocyty se nahromadí a infiltrují synoviální tkáň. Dojde k výrobě prozánětlivých cytokinů a autoprotilátek. Začne přeměna synoviální membrány na vaskularizovanou granulační tkáň, které říkáme pannus. 20

22 Vzniklá proliferující tká ň sestavená z lymfocytů, makrofágů, fibroblastů, synoviocytů, mastocytů narušuje chrupavku. Dochází ke zmnožení proteolytických enzymů (kolagenóza, stromelyzin, elastáza, katepsin B a G, želatinám), které napadají ostatní kloubní tkáně a způsobují rozrušování chrupavky, kosti, vazů, šlach. Výsledkem procesu, kdy se pannus protilehlých stran kloubu propojí, nadále fibrotizuje, osifikuje je ankylóza. Nepohyblivý kloub (Mačák, Mačáková, 2004). Prozánětlivé cytokiny způsobují celkové příznaky (zvýšená teplota, únava, nechutenství atd.) (Olejárová, 2008). Cytokiny tkáňové hormony, regulují imunitní systém. Specifickými receptory ovlivňují buňky imunitního systému a mimo něj také. Účinky pleiotropní, v kaskádě, redundantní. Pracují autokrinně, parakrinně, endokrinně (Hořejší, Bartůňková, 2009) Klinický obraz Musíme rozlišovat klinický obraz na počátku nemoci a u pokročilejších forem RA. Časná RA většinou prodromální období, které se vyznačuje tím, že u nemocného jsou patrny nespecifické příznaky zánětu (únava, zvýšená tělesná teplota, výrazné pocení, nechutenství, hubnutí) a potíže pohybového aparátu (ranní ztuhlost, otok a bolesti kloubů). Většinou vzniká symetrický otok dvou nebo více kloubů. Postižené klouby jsou zduřelé, teplejší a mírně červené (Navrátil, 2008). Pokročilá RA jako důsledek postupu revmatoidního zápalu a porušení vnitřních kloubních struktur vzniká porucha funkce a deformity postižených kloubů (např. ulnární deviace, subluxace v MCP skloubení, knoflíkové dírky, deformity labutí šíje). Deformity nevznikají pouze na kloubech rukou, ale mohou být postiženy i velké klouby (např. ramena, lokty, kyčle, kolena), tak i klouby krční páteře. Mimokloubní postižení je poměrně časté. Revmatické uzly, mívá asi 20 % nemocných. Nejčastěji se vyskytují v okolí postižených kloubů, tam kde je tlak nebo tření (např. lokty, ruce, nohy). Mohou vzniknout i v plicích a různých vnitřních orgánech (Miehle, Fehr, Schattenkirchner, 2000). 21

23 Oční onemocnění, nejčastěji keratokonjunktivitida, může být i episkleritida, skleritida. Dále pleuritida, perikarditida. Závažná je revmatoidní vaskulitida, která zasahuje kůži (nekrózy kůže, ulcerace) a periferní nervový systém (polyradikuloneuropatie). Syndrom karpálního, tarzálního tunelu. Příčina, stlačený nervus medianus. Feltyho syndrom, mluvíme o něm, pokud se nachází RA, splenomegalie, leukopenie. Dále lymfadenopatie, anemie, osteoporóza, svalová slabost, atrofie kůže (Olejárová, 2008) Laboratorní vyšetření Provádí se hematologická i biochemická vyšetření ukazují nespecificky přítomnost systémového zánětu. Typy laboratorních nálezů: Sedimentace červených krvinek, FW bývá u většiny pacientů zvýšená. CRP (C reaktivní protein) může být zvýšen, není vždy souvislost mezi klinickými projevy choroby a hodnotami krevního výsledku. KO (krevní obraz) přítomna anemie, trombocytóza, v akutním stádiu se může vyskytovat i leukocytóza. Elektroforéza sérových bílkovin zvýšená, především gamaglobuliny. Zároveň může být hypalbuminémie. Revmatoidní faktory (RF) nachází se v séru nebo v synoviální tekutině u 80 % pacientů. (latex fixační zkouška, metoda ELISA). RF autoprotilátka proti Fc fragmentu humánního gamaglobulinu. ACPA (anti-citrullinated peptide antibodies) protilátky proti citrulinovaným peptidům. CCP (cyklický citrulinovaný peptid) anti-ccp protilátky. Anti-MCV (modified citrullinated vimentin) protilátky proti citrulinovanému modifikovanému vimentinu. Antinukleární protilátky vyšetřuje se buněčná imunita. 22

24 Vyšetření synoviální tekutiny mucinová sraženina dle Ropesové (Pavelka, Vencovský, Horák, Šenolt, Mann, Štěpán, 2012) RTG obraz RA Důležitá součást vyšetření pacienta s RA. Radiologické změny rozdělujeme na časné a pozdní. Nejvíce se RTG změny týkají kloubů na rukou a zápěstích, nohou, kolenou, kyčlích, krční páteři, ramenou, loktech a hleznech. Na malých kloubech rukou, nohou se vyskytuje symetricita. Na velkých kloubech se s ní nesetkáváme tak často. Rentgenové snímky je nutno udělat na počátku nemoci a pravidelně kontrolovat v průběhu onemocnění. Snímky mohou ukázat progresi během léčby. Hodnocení dle Sharpa v modifikaci van der Heijdeové, hodnocení dle Larsena. Na počátku se objevuje zduření měkkých tkání okolo kloubů, periartikulární osteoporóza, periostitida, eroze. Nejdříve na okrajích kloubů. Subartikulární cysty. V pozdějších stádiích RA zúžení kloubní štěrbiny, způsobené poškozením chrupavky. Prohlubují se eroze. Osteoporóza se mění na difuzní. Objevují se kloubní deformity a subluxace, kostěná ankylóza. Sekundární degenerativní změny provázené kostní proliferací (Pavelka, Vencovský, Horák, Šenolt, Mann, Štěpán, 2012). Klasifikace morfologického postižení dle Steinbrockera Stadium I: Rozšířené měkké tkáně, bez destruktivních změn, periartikulární osteoporóza. Stadium II: Na RTG přítomna osteoporóza, mírně postižena chrupavka, kosti. Zatím nejsou shledány kloubní deformity. Rozpětí pohybu může být omezeno. Možnost atrofie přilehlých svalů. Mohou se nacházet léze mimokloubních tkání. Stadium III: Na RTG osteoporóza, patrna destrukce chrupavky a kosti. Výskyt kloubních deformit. Chybění fibrózní a kostěné ankylózy. Přítomnost rozsáhlých svalových atrofií. Možnost vyskytování se lézí mimokloubních tkání. (revmatické uzly, tendovaginitidy). 23

25 Stadium IV: Shledána kostní a fibrózní ankylóza. Zárove ň se mohou nacházet kritéria stadia III (Olejárová, 2008) Diagnostická kritéria RA Základem diagnostiky RA jsou typické klinické, laboratorní a RTG změny. Přesto se může diagnóza RA schovávat za nespecifickými příznaky i vleklým nástupem onemocněním. Zde hrozí prodleva, v podání účinné léčby, proto musíme někdy vyslovit myšlenku na podezření RA a zahájit léčbu u následujících příznaků: ranní ztuhlost kloubů, která trvá déle než 1 hodinu. Otečou-li tři a více kloubů (MCP klouby, MTP klouby). V praxi se RA diagnostikuje pomocí klasifikačního kritéria American College of Rheumatology (ACR) z roku Ranní ztuhlost: ztuhlost kloubů ráno, musí trvat nejméně 1 hodinu. 2. Artritída třech i více kloubních částí: minimálně na třech ze 14 kloubních oblastí (pravý, levý, RC, PIP, MCP, loket, koleno, kotník, MTP klouby) je shledán otok zjištěný lékařem. 3. Artritída ručních kloubů: otok vyskytující se minimálně na jedné oblasti PIP, MCP, RC. 4. Symetrická artritida: současné poškození kloubů na obou stranách těla. 5. Revmatické uzly: podkožní uzly nad kostními výstupky, v oblasti extenzorů, kolenní kloubní tkáně, zjištěné lékařem. 6. Revmatoidní faktor: průkaz patologických hladin RF v séru. 7. RTG změny: RTG změny, charakteristické pro RA na předozadním snímku rukou, zápěstí. U postižených kloubů se musí nacházet eroze, dekalcinace. K diagnóze RA je zapotřebí, aby pacient měl současně 4 ze 7 kritérií. Další podmínkou je, že kritéria 1 4 musí trvat nejméně 6 týdnů. (PIP proximální interfalangeální klouby, MCP metakarpofalaneální klouby, RC radiokarpální klouby, MTF metatarzofalangeální klouby) (Olejárová, 2008). 24

26 Nová ACR/EULAR 2010 klasifikační kritéria RA: KLOUBY (0 5) VÝSLEDEK 1 střední, velký kloub středních, velkých kloubů malé klouby rukou, nohou, zápěstí malých kloubů rukou, nohou, zápěstí 3 > 10 nutnost 1 kloubu rukou, nohou, zápěstí 5 SÉROLOGIE (0 3) RF, ACPA oba negativní 0 RF, ACPA nízce pozitivní 2 RF, ACPA vysoce pozitivní 3 TRVÁNÍ SYMPTOMU (0 1) < 6 týdnů 0 > 6 týdnů 1 REAKTANTY AKUTNÍ FÁZE (0 1) Fyziologický CRP, FW 0 Patologický CRP, nebo FW 1 (RF revmatoidní faktory, ACPA protilátky proti citrulinovým peptidům, CRP C reaktivní protein, FW sedimentace erytrocytů) ke stanovení RA diagnózy je zapotřebí skóre > 6 (Pavelka, Vencovský, Horák, Šenolt, Mann, Štěpán, 2012) Terapie revmatoidní artritidy V současnosti není možné dosáhnout úplného a nezvratného vyléčení RA. Medicína si klade za cíl navození remise nemoci, zpomalit až zastavit rentgenové progrese a udržet 25

27 dobrou funkční schopnost, která by vedla provozovat kvalitní život, včetně možnosti pracovat a věnovat se zálibám [4]. Terapie revmatoidní artritidy: Nefarmakologické postupy: edukace nemocného, režimové opatření, protetické pomůcky, rehabilitace, fyzikální a lázeňská léčba, léčba prací a sociální readaptace. Farmakologická léčba: 1. systémová nesteroidní antirevmatika, analgetika, kortikosteroidy, syntetické nemoc modifikující léky (DMARD), adjuvantní léčba (antiporotika, vitamíny, antidepresiva, léky na anémii). 2. lokální radioisotopy, kortikosteroidy. Chirurgická léčba: Měkké tkáně synovektomie, syndrom karpálního tunelu. Tvrdé tkáně resekční, artroplastiky, osteotomie, artrodéza [2]. Farmakoterapie revmatoidní artritidy Nesteroidní antirevmatika účinek analgetický, antiflogistický. Nezabrání vzniku erozí a deformit. Terapie převážně symptomatická, při dlouhodobém podávání vznik nežádoucích účinků (gastrointestinálních). Salicyláty (aspirin), acetoctová kyselina (indometacin), sulfonanilidy (nimesulid), heteroaryloctová kyselina (diklofenak), propionová kyselina (ibuprofen, naproxen, ketoprofen, oxaprozin), coxiby (celecoxib, etoricoxib), enolová kyselina (piroxicam, meloxicam) (Pavelková, 2009). Kortikoidy účinek silně protizánětlivý, imunosupresivní. Po přerušení aplikace onemocnění exacerbuje. Podání perorální, intravenózní, intramuskulární (velké dávky, tzv. pulzní léčba), intraartikulární (prednisolon, prednison, metylprednisolon). Dlouhodobé podávání vede k řadě nežádoucích účinků (osteoporóza, hmotnostní přírůstek, retence tekutin, hypertenze, hyperglykémie atd.) [1]. Chorobu modifikující léky RA základ léčby, účinek protizánětlivý. Způsobují remisi onemocnění nebo nízkou aktivitu nemoci. Antimalarika (hydroxychlorochin, 26

28 chlorochin), u málo aktivní RA nebo v kombinaci. Dále (sulfasalazin, metotrexát, leflunomid, azathioprin, cyklofosfamid, soli zlata i.m., cyklosporin, D penicilamin. Biologické léky v sou časné době nejúčinnější léčba RA. Poměrně bezpečná, je dobře tolerována. V současnosti jsou v ČR zaregistrovány léky, které blokují TNF (adalimumab, etanercept, infliximab, golimumab, certolizumab). Blokátor receptoru IL 6 (tocilizumab). Depleční léčba proti B buňkám (rituximab). Blokátor kostimulace aktivace T buněk (abatacept). Biologická léčba má vliv na spouštěcí mechanismus RA a to tím, že upravuje nepoměr prozánětlivých a protizánětlivých cytosinů a mediátorů. Cíleně působí proti buňkám imunitního systému i proti prozánětlivým mediátorům (Jílková, 2011). S biologickou léčbou se začíná u nemocných, u kterých nebyla úspěšná léčba alespoň jedním syntetickým DMARD. Nástup účinku u biologických preparátů je několik dní až 2 měsíce. Z výsledků klinických studií vyplývá možnost infekčních komplikací, včetně tuberkulózy. V ČR působí registr ATTRA, který eviduje přes 2000 pacientů na biologické léčbě (mají různé diagnózy). Registr zaštiťuje Česká revmatologická společnost. Biologická léčba se provádí v centrech pro biologickou léčbu (Pavelková, 2009). Rehabilitace, fyzikální a lázeňská léčba Jsou nepostradatelnou součástí léčby RA. Pohybová léčba se zakládá na aktivitě nemocného, nesmí nemocného unavit (přihlížíme k celkovému stavu a aktivitě onemocnění. Také slouží k prevenci deformit (pomocí snímacích dlah). Fyzikální léčba se praktikuje pomocí aplikace tepla, chladu, dle aktivity onemocnění. Používáme tzv. termo nebo kryosáčky. Důležitá je i elektroterapie (DD proudy, ultrazvuk, magnetoterapie, laser). Lázeňskou léčbu doporučuje revmatolog, pouze u RA v neaktivním nebo málo aktivním stádiu, od II. stupně choroby s funkčním postižením typu b (např. Bechyně, Jáchymov, Slatinice, Luhačovice atd.) (Jandová, 2009). 27

29 Dieta u revmatoidní artritidy RA není metabolická nemoc. Strava má být rozmanitá, pestrá. Musí obsahovat bílkoviny, především živočišné jako maso, mléko, sýry. Pohlídat dostatečné množství vápníku. Velké množství zeleniny a ovoce, oříšků, luštěnin, ryb, pitný režim. Hlídat BMI, dle výsledku redukce, popřípadě zvýšení váhy (Rejholec, 1990). Průběh a prognóza RA Hodnocení aktivity RA V praxi se používá kompozitní index DAS 28. Obsahuje množství oteklých bolestivých kloubů (kolena,mcp i PIP klouby, zápěstí, lokty, ramena), dále stav aktivity vyhodnocený nemocným na vizuální analogové stupnici, FW erytrocytů za 1 hodinu. Výsledek se vypočítá pomocí vzorce, do kterého se dosadí zjištěné hodnoty (Pavelková, 2009). Hodnocení aktivity RA indexem DAS 28 Remise nemoci < 2,8 Nízká aktivita < 3,2 Střední aktivita < 5,1 Vysoká aktivita < 5,1 Funkční aktivita RA: dotazníkem Health Assessment Questionnaire (HAQ). Týká se pohybových schopností nemocného v běžném životě (např. hygiena, chůze, vstávání, oblékání atd.) Morfologická progrese RA: hodnotí se jednou za rok, RTG snímky rukou, nejčastěji dle Larsena a Sharpa. Sledujeme stupeň erozí, jak je zúžená kloubní štěrbina (Olejárová, 2008). Funkční zdatnost se měří podle tříd. Rozlišujeme čtyři třídy. V první třídě je pacient schopný dělat běžné úkony (sebeobsluha, práce, koníčky). Ve druhé třídě nemocný zvládá sebeobsluhu, profesi, omezeny koníčky. Třetí třída nemocný zvládá sebeobsluhu, omezena profese, koníčky. Třída čtvrtá, omezena sebeobsluha, profese, koníčky. 28

30 Jedná se o chronické, často pozvolna probíhající onemocnění, u kterého se střídají období bez příznaků nemoci. K remisím dochází nejčastěji v prvním roce. Jsou pacienti, kteří mají progresívní typ RA. U toho to typu je typické, že dochází k rychlým destrukcím kloubů. Klinické příznaky, jako vysoká hladina CRP, větší množství oteklých kloubů, pozitivní RF i ACPA, velmi brzké destruktivní změny na kloubech signalizují špatnou prognózu RA. Do budoucna, v rozmezí několika let je RA je příčinou kloubních deformit a vede k těžkému poškození funkce kloubu, k tělesné únavě i psychickým změnám. Dle statistik zhruba 25 % nemocných není schopno práce po 6 letech od diagnostikování RA, polovina nemocných není schopna práce po 20 letech trvání onemocnění (Pavelka, Vencovský, Horák, Šenolt, Horák, Mann, Štěpán, 2012). 29

31 3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumu Pro zpracování kvantitativního výzkumu byl použit standardizovaný dotazník SF 36 o kvalitě života podmíněné zdravím, který byl vybrán po dohodě s vedoucím práce. Dotazník obsahuje 11 otázek podle 8 domén týkajících se fyzických funkcí, fyzického a emočního omezení rolí, sociálních funkcí, bolesti, duševního zdraví, vitalit a všeobecného vnímání vlastního zdraví. Dotazník je uveden v příloze Charakteristika souboru respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky byly rozdávány od po schválení žádosti o povolení průzkumu formou dotazníku SF 36. Žádost o povolení průzkumu formou dotazníku je uvedena v příloze 3. Téma mé bakalářské práce se týká kvality života u pacientů s revmatoidní artritidou. Průměrný věk dotázaných žen je 52,2 let a průměrný věk dotázaných mužů je 49,9 let. Většina uvedla středoškolské vzdělání. Dotazníky jsem předala k vyplnění v revmatologické ambulanci MUDr. Houzarové v Nemocnici Jihlava. 3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v Nemocnici Jihlava, v revmatologické ambulanci u paní doktorky MUDr. Houzarové od do Dotazníky jsem předala k vyplnění. Měla jsem trochu obavu, kolik se mi jich vrátí a s jakým zaujetím budou vyplněny. Jsem obeznámena s tím, že pacienti vyplňují dotazníky velmi často. Byla jsem velmi mile překvapena s jakou ochotou a pečlivostí dotazníky vyplnili. Návratnost byla 100%. 3.4 Zpracování získaných dat Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu Microsoft Office Word 2007 pro psaný text. Na tvorbu tabulek byl použit Microsoft Office Excel K otázkám z dotazníku jsem zpracovala grafy. Pro lepší přehlednost a znázornění dat jsem u některých otázek vytvořila pouze tabulku. Výsledky jsou uvedeny v absolutních číslech. Zvolila jsem sloupcové grafy, kde každá odpověď obsahuje dva sloupce, jeden pro ženy a druhý pro muže. Sloupec pro ženy je barvy zelené, pro muže modré. 30

32 3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Řekl (a) byste, že Vaše zdraví je celkově? Počet respondentů Ženy 35 Muži Výborné Velmi dobré Dobré Dosti dobré Špatné Graf 1 Subjektivní hodnocení celkového zdraví Z uvedeného grafu je patrné, že 35 žen a 11 mužů považuje své zdraví za dobré. Nikdo z respondentů si nemyslí, že jejich zdraví je výborné. Pouze 5 ženy a 6 muži posuzují své zdraví jako velmi dobré. Muži i ženy hodnotí své zdraví spíše záporně. Ze 67 dotazovaných žen si dvanáct myslí, že jejich zdraví je dosti dobré, a dokonce 15 považují své zdraví za špatné. Ze souboru mužů jich 10 volilo variantu dosti dobré a 6 špatné. 31

33 Otázka č. 2: Jak byste hodnotil (a) své zdraví ve srovnání se stavem před rokem? Ženy Muži Počet respondentů Mnohem lepší než před rokem Poněkud lepší než před rokem 16 Přibližně stejné jako před rokem 8 Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem Graf 2 Subjektivní hodnocení zdraví v současnosti a před rokem Na otázku Jak byste hodnotil (a) své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem? odpovědělo 32 žen, že je přibližně stejné jako před rokem. Takto své zdraví hodnotí 16 mužů. Z grafu je viditelné, že se mužům i ženám zdraví spíše zlepšovalo. Z celkového počtu 100 dotazovaných, pouze 8 žen a 1 muž hodnotí své zdraví jako poněkud horší než před rokem a také 1 muž mnohem horší než před rokem, takto hodnotí své zdraví 5 žen. Naopak u 12 žen a 7 mužů je zdraví poněkud lepší než před rokem a dokonce 10 ženám a 8 mužům připadá jejich zdraví mnohem lepší než před rokem. 32

34 Otázka č. 3: Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? Tabulka 1 Omezení činností během typického dne Otázka Odpověď Ženy Muži Usilovné činnosti jako je běh nošení těžkých předmětů provozování náročných sportů Středně namáhavé činnosti jako je posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole Zvedání nebo nesení běžného nákupu Vyjít po schodech několik pater Vyjít po schodech jedno patro Předklon, shýbání, poklek Chůze asi jeden kilometr Chůze po ulici několik set metrů Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby Chůze po ulici sto metrů Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu 14 6 Ne, vůbec neomezuje 1 1 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje 8 6 Ano, omezuje hodně 28 4 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje 7 6 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje 5 8 Ano, omezuje hodně 14 2 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Ano, omezuje hodně 22 9 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje 12 8 Ano, omezuje hodně 9 6 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Ano, omezuje hodně 4 3 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Ano, omezuje hodně 6 7 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje 16 8 Ano, omezuje hodně 8 5 Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje

35 V otázce 3 máme 10 podotázek v tabulkách 2 a 3 vidíme, jak momentální zdraví omezuje činnosti během typického dne. Usilovné činnosti jako je běh, nošení těžkých předmětů, provozování náročných sportů. Pro ženy jsou tyto aktivity více omezující než pro muže. Celkem 52 žen odpovědělo, že je tyto činnosti omezují hodně, 14 žen omezuje trochu a pouze 1 ženě nevadí, tudíž ji neomezují vůbec. Co se týká mužů, 24 dotazovaných je omezováno těmito činnostmi hodně, 6 trochu a 3 muže neomezují vůbec. Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole. Tyto aktivity tolik neomezují muže jako ženy. Pouze 12 mužů odpovědělo, že je tyto činnosti omezují hodně, 15 omezují trochu, 6 mužů nejsou omezováni těmito činnostmi vůbec. Celkem 13 dotazovaných žen si myslí, že jsou omezovány hodně, 46 trochu a 8 není omezováno vůbec. Zvedání nebo nesení běžného nákupu není omezující pro 7 žen, 32 omezuje trochu a 28 hodně. Naopak pro 23 mužů jsou tyto činnosti omezující trochu, 4 muže omezují hodně a 6 neomezuje vůbec. Vyjít po schodech několik pater je pro 11 mužů omezující trochu, pro 14 hodně a 8 neomezuje vůbec. Co se týká žen, 5 respondentek není omezováno vůbec, 40 omezuje trochu a 22 hodně. Vyjít po schodech jedno patro pro ženy ani pro muže tolik omezující. Tato činnosti neomezuje vůbec 31 žen, 22 omezuje trochu a 14 omezuje hodně. Vyjití po schodech jedno patro není pro 14 mužů omezující vůbec, 17 omezuje trochu a pouze 2 hodně. Předklon, shýbání, poklek. U této možnosti označilo 12 dotazovaných žen, že je neomezuje vůbec, 33 trochu a 22 hodně. Ze souboru 16 mužů si myslí, že je tato činnost omezuje trochu, 9 hodně a 8 vůbec. Chůze asi jeden kilometr je pro 9 žen omezující hodně, pro 42 trochu a 16 neomezuje vůbec. Celkem 10 mužů si myslí, že chůze asi jeden kilometr je neomezuje vůbec, 17 omezuje trochu a 6 hodně. 34

36 Chůze po ulici několik set metrů. U této možnosti zvolilo 28 respondentek, že je neomezuje vůbec, 35 omezuje trochu a 4 hodně. Shodně 15 mužů omezuje tato činnost trochu a neomezuje vůbec a 3 hodně. Chůze po ulici sto metrů není vůbec 16 žen omezující, 45 omezuje trochu a 6 hodně. Co se týká mužů, 8 dotazovaných neomezuje vůbec, 18 omezuje trochu a 7 hodně. Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby není pro ženy ani pro muže obtížné. Ze souboru 21 žen si myslí, že je tyto činnosti neomezují vůbec, 38 omezuje trochu a 8 hodně. Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby není pro 14 mužů omezující vůbec a trochu a 5 hodně. 35

37 Otázka č. 4: Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? Tabulka 2 Problémy při práci kvůli zdravotním potížím Otázka Odpověď Ženy Muži Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? Ano Ne Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)? Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykle Měla jste potíže při práci nebo jiných činnostech (například jste musel(a) vynaložit zvláštní úsilí? Ano Ne 14 9 Ano Ne 14 9 Ano Ne 17 8 Otázka 4 obsahuje 4 podotázky, v tabulce 4 vidíme, jestli se uvedené problémy při práci vyskytly v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím. Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? Z nabízených variant ano, ne, zvolilo 18 mužů možnost ano a 15 ne. Ženy spíše volili možnost ne a to 35, počet dotazovaných s odpovědí ano je 32. Udělal(a) jste méně, než jste chtěl(a)? Z tabulky 4 je viditelné, že ženy udělaly méně než muži. Celkem 53 žen označilo možnost ano a 14 ne. Naopak 24 mužů označilo ano a 9 ne. Byl(a) jste omezen(a) v druhu práce nebo jiných činností? Omezení v práci pocítilo také 53 žen a 24 mužů. Odpověď ne zvolilo 14 žen a 9 mužů. Měl(a) jste potíže pří práci nebo jiných činnostech (například jste musel(a) vynaložit zvláštní úsilí)? Z tabulky 4 je patrné, že 50 žen a 25 mužů mělo potíže při práci. Počet odpovědí ne je 17 žen a pouze 8 mužů. 36

38 Otázka č. 5: Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkost)? Tabulka 3 Problémy při práci kvůli emocionálním potížím Otázka Odpověď Ženy Muži Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? Udělal(a) jste méně než jste chtěl (a)? Byl (a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykle Ano Ne Ano Ne Ano Ne Otázka 5 obsahuje 3 podotázky, v tabulce 5 vidíme, jestli se uvedené problémy při práci vyskytly v posledních 4 týdnech kvůli emocionálním potížím. Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? Ženy nejčastěji volily variantu ne a to 48 dotazovaných, odpověď ano zvolilo 19 žen. Celkem 16 mužů označilo ano a 17 ne. Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)? Z tabulky 5 je viditelné, že ženy udělaly méně než muži. Celkem 46 žen označilo možnost ano a 21 ne. Naopak 16 mužů označilo ne a 17 ano. Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykle? Méně pozorných bylo 30 žen a 15 mužů. Možnost ne volilo 37 žen a 18 mužů. 37