AUTOCAD D kreslení

Transkript

1 AUTOCAD D kreslení

2 Obsah AUTOCAD D kreslení... 1 CAD systémy... 4 Rozdělení CAD systémů CAD systémy - produkty... 5 Catia V5, V Pro/Engineer Wildfire NX Produkty společnosti Autodesk D řešení... 6 Charakteristika programu AutoCAD... 6 Vývoj... 6 Použití... 7 Principy grafického zobrazení... 8 Rastrová grafika... 8 Vektorová grafika... 8 Přesné kreslení... 9 Druhy 2D souřadných systémů Uživatelské prostředí AutoCadu Pracovní prostory CUI Práce s pásem karet Práce se soubory Přehled CAD Standardů Základy kreslení Úsečka Opakování příkazu Pomůcky pro přesné kreslení Nastavení mezí Nastavení jednotek Editační uzly... Chyba! Záložka není definována. Práce s barvami Typy čar Tloušťka čar Kreslení od ruky Uchopovací módy Jednorázové uchopovací módy Trvalý uchopovací mód Kružnice Překreslení a Regenerace pohledu Posun počátku Obdélník ( Čtverec ) Polygon Oblouk Elipsa a eliptické oblouky Tvorba 2D objektu s celobarevnou výplní Prsten Deska Změna pořadí kreslení objektů / 2

3 Bod Rozdělení objektů na daný počet úseků Rozdělení objektů podle délky úseku Konstrukční čáry Paralelní kopírování Křivka Rozložení objektů Vyhlazené spline křivky Multičára Booleovské operace a regiony Editační příkazy ořezání a prodloužení objektů Práce v hladinách Správa hladin Tvorba vlastní šablony pro kreslení strojních součástí Symbol přerušení Kopírování vlastností objektů Práce s pojmenovanými objekty Čištění objektů bez odkazů Přejmenování objektů Editační příkazy Konstrukční příkazy Skupiny objektů Tvorba pole objektů Informace o objektech ve výkresu Šrafování Zpracování textu Vytváření a úpravy stylu textu Možnosti vytváření textu Kótování Tabulky Číslování místností Bloky a externí reference Definice atributů Dynamické bloky Externí reference Funkce AutoCad DesignCenter TISKY Tisk z modelového prostoru Tisk z výkresového prostoru Sdílení informací ve formátu DWF / 3

4 CAD systémy CAD Computer Aided Design Počítačová podpora konstruování Umožňuje vytvoření geometrie objektů a návrh dalších technologických parametrů. U takto definovaných modelů je možné provést řadu úprav a zároveň odvodit jejich základní výrobní parametry. Výhoda: Těsná návaznost na následné technologické činnosti. Spojení vytvořených objektů do rozsáhlých sestav a počítačových simulací. Systém CAD / CAM / CAP CAP Computer Aided Planing Počítačová podpora projektování výrobních procesů CAM Computer Aided Manufacturing Počítačová podpora výroby Výhoda: Odstranění papírové agendy Urychlení inovace výrobků Zkušenosti z vlastní výroby se přes počítač vracejí zpět do přípravy výroby úspora času. CIM Computer Integrated Manufacturing Počítačová integrace výroby Koordinace činnosti všech složek výroby. CAE Computer Aided Engineering Počítačová podpora inženýrských prací. Soubor výpočtových, inženýrských, modelovacích a simulačních prostředků pro návrh parametrů produktů. Rozdělení CAD systémů. Computer Aided Design Přechod na CAD / CAM / CAE systémy I. generace 2D konstrukce II. generace 2D a 3D konstrukce s parametrizací III. generace 3D parametrická konstrukce návaznost na CAM a CAE I. generace malý CAD jednoduché programy pro tvorbu náčrtů II. generace střední CAD AutoCAD a MicroStation prostorový modelář a otevřená architektura (možnost programování aplikací a spolupráce s jinými programy) 174 / 4

5 Otevřená architektura umožňuje využití vyšších programovacích jazyků pro tvorbu náročných aplikací VisualLISP, C++, Microsoft Visual Basic pro aplikace. III. generace velký CAD výkonné systémy, které pracují způsobem model výkres vše je nejprve vymodelováno jako parametrický model, po té následuje kontrola a teprve potom jsou generovány výkresy. Kreslení je řešeno parametrizací, schopností vytvořit modely z rovnic i rovnice nebo jiné parametrické vztahy z modelů CAM / CAD / CAE Parametrický model je matematicky popsán pomocí parametrů. Na modelu jsou definovány charakteristiky jeho geometrických částí a vzájemné vztahy s jinými součástmi, pokud je v sestavě. U takto vytvořeného modelu nejsou rozměry a další charakteristiky určeny konkrétními hodnotami, ale pomocí proměnných, výrazů a rovnic, které vzájemně spolu souvisí. Po dosazení několika základních konkrétních hodnot dojde k výpočtu skutečných rozměrů produktu. Systémy komplexně zvládají předvýrobní etapy, projekce, výpočty pevnostní, tepelné aj., většinou pomocí metody konečných prvků, konstrukce, včetně objemového modelování, preprocessing pro NC zpracování (generace drah nástroje, její optimalizace a vazba na veškeré úpravy tvaru výrobku, příslušné postprocesory, překladače pro řídící systémy NC strojů). CAD systémy - produkty Catia V5, V6 Systém v oblasti CAD/CAM/CAE technologií pokrývá řešení celého cyklu vývoje výrobku rámci jednotného prostředí oblast virtuálního modelování výrobků, pevnostních a dalších matematických analýz a optimalizací, lze vytvářet varianty. Pro/Engineer Wildfire 4.0 NX 6 Kompletní systém : od prvního ideového návrhu přes výpočty, simulace a analýzy, modelování jednotlivých dílů a celých sestav, tvorba výkresové dokumentace, programování NC obráběcích strojů a měřících strojů a simulaci obrábění až po kontrolu kvality, správu dat a projektů a integrací do podnikového informačního systému. Produkty společnosti Autodesk Dělení dle oboru: Strojírenství Autodesk Inventor, AutoCAD Mechanical, Autodesk AliasStudio, Autodesk ImageStudio Stavebnictví Revit Architecture, Revit Structure, Revit MEP, AutoCAD Architecture, AutoCAD MEP Infrastruktura Civil 3D, AutoCAD Map, Autodesk Map Guide Multimédia a zábava 3ds Max Design, 3ds Max, Autodesk Maya atd. 174 / 5

6 3D řešení Produkty pracují s parametrickými 3D modely od prvotního konceptu až po vytvoření výkresové dokumentace. Umožňují návrh, analýzu a simulaci výrobku nebo stavby v průběhu jejího návrhu. Oblast strojírenství - Produkt Inventor určen pro kompletní strojírenský návrh 3D. Je rozšířen o doplňkové funkce pro určité specifické oblasti návrh trubek a potrubí, návrh vedení kabelů a svazků, analýzu napětí a dynamickou simulaci. Oblast stavebnictví produkty postavené na platformě Revit - pracují s plně parametrickým 3D modelem budovy. Je umožněna snadná spolupráce různých profesí (architektů, stavebních projektantů, statiků, specialistů TZB) na jednom modelu budovy. Oblast infrastruktury produkt AutoCAD Civil 3D - umožňuje parametrický návrh inženýrských staveb v návaznosti na 3D digitální model terénu od koncepce až po výkresovou dokumentaci. Charakteristika programu AutoCAD Obecný AutoCAD se používá ve všech oblastech technického zaměření. Formát dwg, na kterém je založen, se stal standardem pro předávání projektové dokumentace. AutoCAD je plně objektově orientovaný a jeho objektový model je zcela postaven na systému Microsoft Component Object Model (COM) lze naprogramovat cokoliv od rozšíření nabídek a panelů nástrojů až po objekty výkresu. AutoCAD umožňuje spolupráci a datovou výměnu s programy jiných výrobců i jiných kategorií. Přenos informací mezi programy je dán univerzálními přenosovými formáty, např. programy CAD / CAM jiných výrobců. Postupně takto vynikla řada nadstaveb, které řeší nejen problémy z oblasti strojírenství, ale také z architektury, elektrotechniky, návrhu designu, geodézie atd. Výrobcem AutoCADu je kalifornská firma Autodesk Inc., která má řadu poboček a nezávislých vývojářů aplikací po celém světě. Vývoj Tento program se postupně vyvíjí a z původní verze pro operační systém MS-DOS a UNIX se vyvinula dnes aktuální verze. První verze označená jako AutoCAD Relase 1 vznikla již v prosinci 1982 a byly předvedena na veletrhu COMDEX v Las Vegas konaném v listopadu roku Verze 1.0 (Release 1) - prosinec 1982 Verze 1.2 (Release 2) - duben 1983 Verze 1.3 (Release 3) - srpen 1983 Verze 1.4 (Release 4) - říjen 1983 Verze 2.0 (Release 5) - říjen / 6

7 Verze 2.1 (Release 6) - květen 1985 Verze 2.5 (Release 7) - červen 1986 Verze 2.6 (Release 8) - duben 1987 Release 9 - září 1987 Release 10 - říjen 1988 (první vydání v češtině) Release 11 - říjen 1990 Release 12 - červen 1992 (poslední vydání pro Macintosh) Release 13 - listopad 1994 (poslední vydání pro IRIX) Release 14 - únor 1997 AutoCAD 2000 (R15.0) - březen 1999 AutoCAD 2000i (R15.1)- červenec 2000 AutoCAD 2002 (R15.6) - červen 2001 AutoCAD 2004 (R16.0) - březen 2003 AutoCAD 2005 (R16.1) - březen 2004 AutoCAD 2006 (R16.2) - březen 2005 AutoCAD 2007 (R17.0) - březen 2006 AutoCAD 2008 (R17.1) - březen 2007 (první verze pro Windows Vista) AutoCAD 2009 (R17.2) - březen 2008 AutoCAD 2014 (R17.2) - březen 2013 Použití Při kreslení lze umisťovat sdružené objekty do skupin a tvořit tak komplexní objekty, se kterými můžeme manipulovat jako s jednotlivými objekty. Program AutoCAD si pamatuje polohu, velikost a barvy všech objektů, které nakreslíme a ponecháme je v datech pro analýzu a manipulaci. AutoCAD disponuje sadou objektů, základních tvarů, textů, které můžeme použít pro vytváření výkresů. Objekt je prvek výkresu (úsečka, kružnice, textový řetězec atd.) - objekty lze mazat, posouvat po výkrese, kopírovat do nových pozic - měnit pohled na zobrazený výkres - přesné umístění objektů - zobrazit informace o výkrese - zobrazit výkres na papír (plotter, grafická tiskárna) - využití šablon (obsahují základní informace o formátu, jednotkách, způsobu kótování) nebo prototypových výkresů 174 / 7

8 Principy grafického zobrazení Rastrová grafika Obraz je tvořen skupinou bodů p i x e l. Přesnost zobrazení je závislá na odpovídajícím množství bodů pixelů. Každému bodu je přiřazena určitá barva např. souvislý stín 16,8 mil. bodů. Tabulka barevných módů Počet barev Název Využití v praxi 16 - Minimální použití Pro zpracování textu High Color Pro většinu prací na PC True Color Vizualizace a zpracování fotografii Rastrové formáty Soubory *. bmp, gif, tif, jpg, png - liší se svými vlastnostmi Nevýhoda: Obtížná editace jednotlivých čar a objektů Vektorová grafika Každý vektor je charakterizován koncovými body, velikostí a směrnicí. Tyto parametry můžeme libovolně upravit a tím změnit tvar a polohu vektoru. Nevýhoda: Grafika není vhodná pro zobrazení objektů s velkou kombinací barev, např. fotografie. Použití: Základní zobrazení ve všech CAD programech - veškeré objekty jsou tvořeny z čar (vektorů). Charakteristické body objektů jsou v podobě editačních uzlů, které umožňují jednoduchým způsobem tvarovat objekty a měnit jejich polohu. 174 / 8

9 Přesné kreslení - umístění bodů a přesné vytvoření objektů. Provádíme zadáním souřadnic všechny výkresy jsou položeny na neviditelném rastru, neboli souřadném systému s horizontální osou x a vertikální osou y nutnost určení polohy bodu vhodná volba souřadného systému zrychlení návrhu a výkresové dokumentace. AutoCAD využívá implicitně souřadného systému, který má pevně definovanou polohu počátku a orientaci os pomocí globálního souřadného systému (GSS). Souřadný systém GSS může být při vlastní tvorbě výkresu upraven podle potřeb libovolná manipulace se systémem os pomocí příkazů např. posun počátku a rotace kolem jedné z os. Touto libovolnou úpravou GSS vznikne uživatelský souřadný systém (USS). User coordinate systems Druhy 2D souřadných systémů. Kartézský souřadný systém Polární souřadný systém y B y yrel y A A A ya yabs x x x xa yabs xrel xa souřadnice x abs absolutní souřadnice r délka průvodiče ya souřadnice y rel relativní souřadnice - úhel s osou x Typ souřadného systému Absolutní zápis Relativní zápis Kartézský Polární Kartézský pravoúhlý 2D/3D Polární úhlový 2D Cylindrický válcový 3D Sférický kulový 3D 174 / 9

10 Uživatelské prostředí AutoCadu User Interface Obsluha zahrnuje veškeré možnosti pro definici příkazů a jejich parametrů. Vhodná kombinace jednotlivých metod výrazně urychluje tvorbu výkresové dokumentace či modelu. Nástroje v horní části okna Panely nástrojů toolbars 174 / 10

11 Pás karet (Ribbon) Pás karet je paleta, na níž se zobrazují tlačítka a ovládací prvky v pracovním prostoru. Přepínání : Appplication menu Quick Access toolbar Ribbon tabs Pushpin icon Ribbon panel title bars 174 / 11

12 Prohlížeč nabídek Application menu 174 / 12

13 Přiřazení popisků hledání Tool tip Stavový řádek aplikace a výkresu Status bar Drawing coordinates 174 / 13

14 Pracovní prostory Workspace switching 2D kreslení a poznámka prostor určený pro kreslení rovinných výkresů a vytváření popisů 3D modelování modelování a vytváření vizualizací AutoCAD Classic vychází z uživatelského prostředí starších verzí Výchozí pracovní prostory můžeme upravovat a vlastní nastavení ukládat jako vlastní prostory. Nástroje pro rychlý přístup Quick Access toolbar Pravý click Přizpůsobit panel nástrojů pro rychlý přístup CUI Customize User Interface Spravuje prvky přizpůsobeného uživatelského rozhraní, například pracovní plochy, panely nástrojů, nabídky, panely pásu karet, místní nabídky a klávesové zkratky. 174 / 14

15 Soubory uživatelských úprav se načítají do aplikace AutoCAD, aby umožnily definování prvků, z nichž sestává uživatelské rozhraní a které se upravují pomocí editoru Upravit uživatelské rozhraní. Aplikace AutoCAD se dodává s několika různými soubory CUI, které lze přizpůsobit podle vašeho pracovního prostředí. Aplikace AutoCAD používá dvojí hlavní označení souborů CUI: hlavní a podnikové soubory Jako výchozí soubor používá aplikace AutoCAD hlavní soubor CUI. Soubory, které jsou dodány s aplikací AutoCAD, můžete přizpůsobit nebo můžete vytvořit zcela nové vlastní soubory CUI. 174 / 15

16 Přetáhnout příslušný příkaz Jak odebrat příkaz z panelu nástrojů Rychlý přístup Karta Nástroje - panel Přizpůsobení - Uživatelské rozhraní. nebo na příkazovém řádku : příkaz cui. 174 / 16

17 Příkazová řádka Command lines příkazy definujeme originálním příkazem s podtržítkem ( _circle) nebo lokalizovanou verzí (kružnice) a zadaný příkaz potvrdíme klávesou enter nebo pravým tlačítkem myši před zadáním příkazu musí být na příkazové řádce stav Příkaz: pokud není, stiskneme klávesu ESC pro opakování předchozího příkazu stačí stisknout klávesu Enter nebo pravé tlačítko myši při opakování příkazu jsou nabídnuty již použité hodnoty v závorkách např. <10,10> transparentní použití dvou příkazů příkazy, které lze zadávat v době, kdy používáme jiný příkaz např. zapínání kreslících pomůcek atd. historie příkazů pravý click na příkazovém řádku kontextové menu posledních šest příkazů Modifikace panelů nástrojů Ribbon Panels Panely nástrojů : a) plovoucí b) ukotvené c) skryté Zobrazit / Panely nástrojů seznam kategorií, které obsahují sadu ikon nástrojů Modifikace: a) přerovnání b) vkládání mezer c) zobrazení bublinkové nápovědy nástrojů d) velikost tlačítka e) přidávání tlačítek do panelů nástrojů f) kopírování g) vytváření nových panelů Úpravu rozložení ikon provádíme přetažením ikony z nabídky funkcí při trvale stisknutém levém tlačítku myši. Zrušení tlačítka provádíme při otevřeném panelu Upravit panely nástrojů přetažením na plochu. Práce s pásem karet Odeslat do pásu karet 174 / 17

18 Použití systémových proměnných - System Variables System variables are settings that control how certain commands work. Systémové proměnné jsou nastavení, která řídí práci určitých příkazů. Mohou zapínat a vypínat režimy, nastavit požadované hodnoty a obsahovat informace o aktuálním výkresu či konfiguraci AutoCADu. Pro změnu nebo prohlížení hodnoty příslušné proměnné použijeme název systémové proměnné na příkazové řádce a následně potvrdíme volbu klávesou Enter. TASKBAR = 0 při otevření libovolného DWG se výkres otevře vždy ve stejném spuštěném okně AutoCADu. MBUTTONPAN řídí chování třetího tlačítka nebo kolečka na ukazovacím zařízení (myš) Práce se soubory Založení nového výkresu New Drawing 174 / 18

19 Anglické (stopy a palce) Vytvoří nový výkres s anglickým systémem jednotek. Výchozí hranice výkresu (meze výkresu) jsou 12 9 palců. Metrické Vytvoří nový výkres s metrickým systémem jednotek. Výchozí hranice výkresu (meze výkresu) jsou milimetrů. Použít šablonu AutoCAD Drawing Template Vytvoří výkres pomocí souboru šablony výkresu. Šablona výkresu uchovává veškerá nastavení výkresu a může také obsahovat předdefinované hladiny, kótovací styly a pohledy. Šablony výkresů se liší od ostatních výkresových souborů svou příponou.dwt. Běžně jsou uloženy v adresáři Template. Nejjednodušší metoda pro založení nového výkresu. Obsahuje nastavení odstavců, rámů, stránky, nebo i základní obsah nového dokumentu (např. logo). Nejdůležitější parametry: nastavení provozních parametrů určitý obsah grafické informace v podobě objektů nastavení mezí výkresů jednotky délek a úhlů rozvržení kreslících vrstev (hladiny a jejich parametry) nastavení parametrů kót (kótovací styly) určitý obsah (např. rohové razítko) Šablonu vytvoříme běžným uložením výkresu do souboru *.dwt. Šablona obsahuje popisku, která charakterizuje její použití a definici jednotek. Nastavení - jednotky stopy, palce, mm, míle - units - měřítko určuje velikost jednotky při tisku - rastr udržuje představu o velikosti jednotek na obrazovce při zmenšování nebo zvětšování velikosti výkresu - hranice hranice prostoru, ve kterém budeme kreslit. Rastr se zobrazuje pouze uvnitř těchto hranic. - uchopení umožňuje umístit body přesně v rastru Převod výkresových jednotek Pokud vytvoříte výkres v jednom systému měření (britském nebo metrickém) a potom chcete přepnout do druhého systému, příkazem MĚŘÍTKO změňte měřítko geometrie modelu příslušným faktorem konverze a získejte správné vzdálenosti a kóty. 174 / 19

20 Chcete-li například převést výkres vytvořený v palcích na centimetry, změňte měřítko modelu faktorem 2,54. Chcete-li převádět z centimetrů na palce, faktor měřítka bude 1/2,54 nebo přibližně 0,3937. Nástroje Button Menu: Application menu - Drawing Utilities - Units Menu: Format Units Command entry: 'units - for transparent use Controls coordinate and angle display formats and precision Vložení informace o geografické poloze do výkresu Geografická poloha vloží do výkresu odkazy upřesňující polohu vyjádřené jako světové souřadnice (X,Y,Z). Poté lze odeslat výkres s georeferenčními informacemi ke zhodnocení. Např.: Umístit výkres na mapu (za použití aplikace AutoCAD Map 3D) Prohlížet výkres s orientací na šířku (za použití aplikace AutoCAD) Po přidání geografické polohy do výkresu je vytvořena geografická značka - vizuální reprezentací informace o poloze a je vytvořena v určeném bodě výkresu. 174 / 20

21 Postup: Import souboru KML nebo KMZ s odpovídající informací o poloze. Na příkazovém řádku zadejte příkaz geografpoloha. Zobrazí se dialogové okno Definuj geografickou polohu. Klepněte na tlačítko Importovat soubor.kml nebo.kmz. Zobrazí se dialogové okno Importovat soubor.kml nebo.kmz. Vyhledejte soubor KML nebo KMZ a klepněte na tlačítko Otevřít. Obsahuje-li soubor KML nebo KMZ více poloh, bude použita jen první z nich. V takových případech klepněte na tlačítko Zavřít, jakmile se objeví dialogové okno Nalezeno více poloh. Klepněte či zadejte hodnoty bodů pro globální souřadnicový systém (GSS) ve formátu X, Y, Z. Severní orientaci zadáte klepnutím sem. Geografická značka (vizuální reprezentace polohy) bude umístěna do určeného bodu. Geografická značka je zobrazena odlišně v 2D a 3D. Import polohy z aplikace Google Earth. Na příkazovém řádku zadejte příkaz geografpoloha. Zobrazí se dialogové okno Definuj geografickou polohu. Poznámka: Nutno mít nainstalovanou a otevřenou aplikaci Google Earth se zvolenou polohou. Klepněte na tlačítko Importovat aktuální polohu z aplikace Google Earth. Zobrazí se dialogové okno Import z aplikace Google Earth. Klepněte na tlačítko Pokračovat. Klepněte či zadejte hodnoty bodů pro globální souřadnicový systém (GSS) ve formátu X, Y, Z. Severní orientaci zadáte klepnutím sem. Geografická značka (vizuální reprezentace polohy) bude umístěna do určeného bodu. Dialogové okno Geografická poloha. Klepněte na kartu Zobrazit / panel Čas & Poloha / Poloha.Na příkazovém řádku zadejte příkaz geografpoloha. Zobrazí se dialogové okno Definuj geografickou polohu. Klepněte na tlačítko Zadej hodnoty polohy. Zobrazí se dialogové okno Geografická poloha. (Volitelné) Vyberte formát zeměpisné šířky a zeměpisné délky. Zeměpisnou šířku, zeměpisnou délku a časové zóny můžete zadat ručně, nebo můžete klepnout na tlačítko Použít Mapu (kroky 4 8) a zadat hodnoty podle zobrazení. (Volitené) Klepněte na tlačítko Použít mapu... Zobrazí se dialogové okno Výběr polohy. Z rozevírací nabídky oblastí vyberte požadovanou oblast. Z rozevírací nabídky Nejbližší město vyberte nejbližší město reprezentující časovou zónu. Hodnota časové zóny je aktualizována automaticky podle zvoleného města. Klepněte na tlačítko OK. Zobrazí se dialogové okno Časová zóna aktualizována. Jsou-li údaje správné, potvrďte aktualizovanou časovou zónu. Chcete-li se vrátit do předchozího dialogového okna za účelem výběru jiné časové zóny, klepněte na tlačítko Návrat. Hodnoty zeměpisné délky, zeměpisné šířky, orientace a časové zóny jsou doplněny automaticky podle hodnot vybraných v dialogovém okně Výběr polohy. Souřadnice X, Y a Z zadáte klepnutím na tlačítko Vybrat bod. Hodnoty můžete rovněž vepsat. Pro navýšení či snížení hodnoty použijte šipky. Zadání úhlu provedete klepnutím na tlačítko Vybrat bod. Úhel severní orientace bude vypočítán, jakmile zvolíte bod s odkazem na geografickou polohu. Úhel lze rovněž upřesnit nasměrováním ručičky kompasu. Při výběru úhlu zadáváte hodnoty ve stupních. Je-li to nutné, upřesněte výškovou orientaci. Klepněte na tlačítko OK. Geografická značka je vytvořena v určeném bodě výkresu. Výkres obsahuje následující data. Severní orientace vektor, který definuje polohu severního pólu vzhledem k rovině XY Výšková orientace vektor, který vždy svírá s rovinou XY úhel 90 stupnů. Data geografické polohy. 174 / 21

22 Otevření existujícího výkresu Příkazový řádek : OTEVŘI - Open 174 / 22

23 Dialogový panel obsahuje náhled, který se objevuje vždy při přemístění kurzoru na vybraný výkres. Pro načtení určité části výkresu (hladiny) je možné použít tlačítko Částečně otevřít Tlačítko najít soubor umožňuje prohledávání velkého množství výkresů použitím průzkumníka zobrazujícího jednotlivé náhledy. Uložení výkresu Save AutoCAD používá standardní přípony názvů vytvořených souborů. Přípona souboru dwg dwt dwf bak Význam jméno výkresu šablona výkresu formát pro internet záložní kopie Automatické ukládání výkresů - automaticky uložené soubory jsou odstraněny, když AutoCAD uzavře výkres normálním způsobem. Uložené soubory zůstanou zachovány pouze v případě selhání systému nebo výpadku proudu. 2. Použití záložních souborů - Pokud zapnete automatické zálohování, AutoCAD uloží předchozí verzi výkresu do souboru se stejným názvem a příponou.bak. Předchozí verzi výkresu můžete obnovit přejmenováním záložního souboru na příponu.dwg. 3. Uložení části výkresového souboru - pokud chcete vytvořit nový výkresový soubor z části existujícího výkresu, můžete použít příkaz BLOK nebo PIŠBLOK. Pomocí obou příkazů lze vybírat objekty nebo zadat definice bloku v aktuálním výkresu a poté je uložit do nového souboru. Spolu s novým výkresem lze uložit i popis. 4. Uložení do jiného typu výkresového souboru - výkres lze uložit do starší verze formátu DWG nebo DXF či jako šablonu. Formát ukládaného souboru vyberete v dialogu pro uložení souboru. Sada listů (*.dst) je uspořádaná a pojmenovaná skupina listů z několika výkresových souborů. 174 / 23

24 List je vybrané rozvržení z výkresového souboru. Pomocí Správce sady listů lze spravovat výkresy jako sady listů. Sada listů je uspořádaná a pojmenovaná skupina listů z několika výkresových souborů. List je vybrané rozvržení z výkresového souboru. Rozvržení z libovolného výkresu lze importovat do sady listů jako očíslovaný list. Přehled CAD Standardů Standardy definují množiny společných vlastností pro pojmenované objekty, například hladiny či textové styly. Lze je uložit jako soubor standardů s příponou *.dws Standardy lze vytvořit pro následující pojmenované objekty: Hladiny Textové styly Typy čar Kótovací styly 174 / 24

25 Modelový a výkresový prostor Model and layout tab Modelový prostor slouží k vytváření výkresu. Výkresový prostor je používán pro tvorbu konečného rozvržení pro tisk nebo vykreslení, ale nikoliv pro kreslení či projekční práci. TILEMODE systémová proměnná přepínající mezi těmito prostory (hodnoty 0,1) Volné a vázané výřezy: Viewport Model Space Viewports 174 / 25

26 Menu bar : View Viewports Command lines - Viewports Úpravy USS user coordinates system Command : UCS Menu bar : Tools new UCS Posun počátku Otočení SS podle osy Z Úprava USS podle objektu předchozí Panel nástrojů USS 174 / 26

27 Základy kreslení Zadání příkazu : z roletového menu pomocí příkazové řádky využitím tlačítek na příslušném panelu nástrojů Úsečka Příkaz : Úsečka (_Line) Úsečka je objekt definovaný dvěma body, může být složena z jednoho segmentu nebo z celé série spojených segmentů, přičemž každý segment je samostatným objektem. o Souřadnice se definují zadáním z klávesnice nebo vstupním zařízením. o Parametry úsečky lze nastavovat pomocí nápovědy při kreslení přepínání provádíme tabulátorem. o Úsečky lze kreslit v návaznosti na sebe až do zadání klávesy Enter. o Při nakreslení minimálně dvou úseček pod různým úhlem lze obrazec uzavřít (Uzavři / _Close). 1. Absolutní zadání čtverec 30 x / 27

28 Příklad : Nakreslete trojúhelník ABC. A(40,50) ; B(150,140) ; C(200,70) C B Příklad : A 2. Relativní zadání Nakreslete čtverec s osami o straně 100 v počátku 50, Polární trasování obdélník 60 x 80 Opakování příkazu enter Dynamické zadávání souřadnic Dynamic input F12 Pomůcky pro přesné kreslení Drafting settings Nastavení základních parametrů pomůcek pro přesné kreslení : Nástroje / Nastavení kreslení Tools / Drafting settings 174 / 28

29 174 / 29

30 1) definice uzlových bodů objektů pomocí souřadnic definovaných na příkazové řádce 2) použití levého tlačítka myši 3) režim Krok, který umožňuje posun kurzoru o předem nastavenou vzdálenost omezuje pohyb nitkového kříže na definované intervaly, přesnost se řídí nastavením roztečí x a y. Rozteč kroku nemusí odpovídat rozteči rastru. Krok zapneme a vypneme stiskem klávesy F9 nebo tlačítkem na stavové řádce 4) Rastr - vzorek vytvořený z teček, který se rozprostírá na ploše určené mezemi (vizuální zobrazení mezí). Používáme pro zarovnání objektů a určení vzdáleností mezi nimi. Slouží jako : a) odkazový nástroj označující oblast ve výkresu, na které se aktuálně pracuje b) kreslící nástroj, který volitelně zabraňuje v kreslení mimo meze rastru c) vykreslovací volba, která definuje plochu pro tisk Ve výkresovém prostoru hranice mezí reprezentují výslednou velikost listu papíru (např. formát A4 - levý dolní roh má souřadnice 0,0; pravý horní roh má souřadnice 210,297) Rastr zapneme a vypneme stiskem klávesy F7 nebo tlačítkem na stavové řádce 5) režim Orto slouží pro omezení kurzoru na horizontální a vertikální pohyb. Lze použít i k nastavení rovnoběžnosti nebo k vytvoření pravidelných posunů Orto zapneme a vypneme stiskem klávesy F8 nebo tlačítkem na stavové řádce. 6) Polární trasování produktivní pomůcka pro odpočet rozměrů při kreslení, aktivace se provádí klávesou F10. Vzdálenost lze odměřovat absolutně nebo relativně. Nastavení vykreslování pomocné trasovací čáry je možné v dialogovém panelu aktivovaném příkazem Konfig > záložka Kreslení > položka Nastavení automatického trasování 174 / 30

31 Nastavení mezí Formát / Meze výkresu Drawing limits Nastavení jednotek Formát / Jednotky Funkce pro řízení obrazovky Umožňují přehledný pohyb po výkrese, detailní prohlížení, regeneraci a překreslení. Pohled je určení zvětšení, umístění a orientace. Zvětšení měřítka přiblížení pro zobrazení detailů Zmenšení měřítka oddálení pro zobrazení větší části výkresu Myš o Kolečko o Doubleclick kolečka úprava velikosti na meze výkresu (nemá 2005) o Levý click - posun 174 / 31

32 ZOOM Dovnitř a Ven Nevýhoda : nutnost nastavení pomyslného středu zvětšení. Úpravu jeho polohy je možné provést příkazem PP. ZOOM Střed - Center Definujeme výhradně pomocí příkazové řádky. Prvním parametrem je určení středu pohledu, druhým parametrem zvětšení nebo zmenšení, které lze definovat relativně (např. 2x) nebo přímo v kreslících jednotkách (např. hodnota 2 dvě kreslící jednotky). ZOOM Měřítko - Scale Definujeme výhradně pomocí příkazové řádky. Definujeme pouze jediný parametr stupeň zvětšení a to v bodech (např. 2, 0.5) nebo relativně (2x, 0.5x) ZOOM Okno - ZOOM Dynamický - window Dynamic Funkce má dva základní stavy, vlastní ZOOM a Posun. Stav se přepíná levým tlačítkem a nastavení okna se potvrzuje pravým tlačítkem. ZOOM Vše, ZOOM Maximálně - Extents Obě funkce slouží k zobrazení všech zobrazených objektů ve výkresové ploše. Funkce ZOOM Vše zobrazí meze výkresu a pokud leží objekty mimo meze, zobrazí i tyto. Funkce ZOOM Maximálně zobrazí všechny nakreslené objekty ve výkrese tak, aby byly vidět v maximálním zvětšení. ZOOM Předchozí - Previous Navigační nástroj k zmenšení pohledu na vlastní pracovní plochu, která je zobrazena v samostatném okně. Výhodou je vysoká rychlost úpravy velikosti zobrazení a možnost posouvání pohledu a hlavně maximální přehled o celém výkresu (virtuální zobrazovací prostor). Obsluha sokolího okna se provádí funkcí ZOOM Dynamický a ZOOM +, -, které jsou totožné s řízením zobrazení v pracovní ploše (plocha Sokolího okna). 174 / 32

33 Rychlý posun a ZOOM - Pan Plynulá změna velikosti zobrazení v obou směrech a jeho posun. Funkci po startu používáme pomocí přidržení levého tlačítka myši při jejím současném posunu. Mezi funkcí Rychlý ZOOM a Rychlý posun se lze přepínat pomocí pravého tlačítka myši, které aktivuje výběrové menu. Práce s barvami Select Color Barvy lze přiřazovat hladinám nebo jednotlivým objektům ve výkresu. Každá barva má svůj název nebo číslo ACI (1 255). Jakýkoliv počet objektů nebo hladin může mít stejné číslo barvy. Volba barvy : a) Formát / Barva dialog pro volbu barev Format / Color b) Tlačítko na panelu nástrojů Standardní barvy : 1 7, barva č. 7 je buď černá nebo bílá podle barvy pozadí volba z dialogu Typy čar Linetype Manager a) Formát / Typ čar b) tcm globální měřítko všech přerušovaných čar Příkaz: tcm TČMĚŘ Zadejte nový faktor měřítka <0.3000>: 174 / 33

34 Definiční soubor ISO typů čar AutoCADu C:\Documents and Settings\matejkova\Data aplikací\autodesk\autocad Mechanical 2013\R17.2\csy\Support 174 / 34

35 Příklad: Nadefinujte vlastní čáru v souboru acadiso.lin: Vytvořte vlastní soubor : prijmeni.lin, ve kterém nadefinujte vlastní typy čar 174 / 35

36 Tloušťka čar Lineweights Implicitně je nastavena hodnota na 0,25 mm o Modelový prostor tloušťky čar jsou zobrazeny v pixelech nemění se zoomováním tloušťka čáry o hodnotě 0 je zobrazena jako jeden pixel o Rozvržení tloušťky čar jsou zobrazeny v přesné tloušťce (skutečné jednotky) Zobrazení tl. LWDISPLAY zobrazení tloušťky čar Kreslení od ruky Sketch Freehand sketches Nebo 174 / 36

37 Kružnice Příkaz : Kružnice (_Circle) Kružnice je uzavřený objekt, který lze upravovat jako jeden celek. Je charakterizována pěti editačními body (Střed a jednotlivé kvadranty- pomocí kterých lze měnit radius a střed). Systémová proměnná Whiparc určuje, zda je zobrazení kružnic nebo oblouků hladké implicitně nastavena 0 nejsou hladké, 1 hladké jsou zobrazeny jako pravé oblouky a kružnice. Způsoby definice kružnice: 3 body 2 body Tečna, Tečna, Rádius Střed, Diametr Střed, Rádius Tečna, Tečna, Tečna 174 / 37

38 Překreslení a Regenerace pohledu Zobrazit / Překresli, Regeneruj, Regeneruj vše Slouží pro obnovení zobrazení a displeje. Ikona je pouze pro funkci Překresli vše, která vyčistí obrazovku (odstraní nepoužívané hraniční body objektů a značky). Funkce Regen obnoví databázi se souřadnicemi všech objektů (pomalejší), navíc opraví důsledek zrychleného vykreslování kružnic pomocí úseček při rychlém ZOOMu. Příklad : 174 / 38

39 Použijte trasování od bodu Opakování příkazu 174 / 39

40 Příklad : Obdélník ( Čtverec ) Příkaz : Obdélník (_Rectang) Obdélník je uzavřená 2D křivka. Lze určit: o zkosení o zaoblení o rozměry o zdvih - posunutí nad rovinu XY o panel nástrojů Pohled 174 / 40

41 o panel nástrojů Styly zobrazení - Orbit o tloušťku - pro vytvoření prostorové plochy - o a šířku -tloušťka čáry Příklad : Polygon Příkaz : Polygon (_Polygon) 174 / 41

42 Objekt je vždy vytvořen jako uzavřená křivka. Při konstrukci definujeme vždy počet jeho stran. Tímto nástrojem lze kreslit rovnostranný trojúhelník a čtverec. Určujeme střed polygonu (volba vepsaný v kružnici nebo opsaný) nebo jeho stranu. Příklad: 174 / 42

43 Oblouk Příkaz: Oblouk (_Arc) Oblouky jsou vždy vykreslovány proti směru hodinových ručiček, tedy ve směru kladného odpočtu úhlů. Tvořit oblouky je možné různými způsoby záleží na pořadí definice jednotlivých bodů (může docházet k vykreslení doplňku požadované kružnice). Způsoby definice oblouku: Implicitně 3 body o Počátek Konec Vektor kreslení oblouku od ruky Kresli / Oblouk o Různé způsoby definice oblouku 174 / 43

44 Příklad : Elipsa a eliptické oblouky Příkaz : Elipsa (_Ellipse) Elipsa je uzavřená křivka, která je charakterizována pěti body (Střed a jednotlivé kvadranty) Parametry elipsy 174 / 44

45 Při konstrukci elipsy můžeme vyjít jak z krajních bodů na jednotlivých osách, tak ze středu a poté krajních bodů. Volba Rotace vytvoří elipsu se stejnou délkou os (kružnice). Konstrukce eliptického oblouku Způsoby definice: Eliptický oblouk Střed Koncový bod 174 / 45

46 Tvorba 2D objektu s celobarevnou výplní Příkazy pro konstrukci speciálních uzavřených 2D objektů s výplní. Jsou vhodné především pro kreslení značek a symbolů, které jsou vyplněny souvislou výplní. Vyplnění prstenu a desky lze řídit pomocí systémové proměnné FILLMODE (1 / 0) Prsten Příkaz : Prsten (_Donut ) Deska - Kresli / solid Modelování / Sítě 174 / 46

47 Příkaz : Deska (_Solid) Vytváří vyplněné trojúhelníky a čtyřúhelníky. První dva body definují jednu hranu mnohoúhelníku. Směr pohledu na desku je kolmý. Systémová proměnná FILLMODE = 1 (zapnuta) - vyplnění Vyberte první bod. Pohybem zleva doprava vyberte druhý bod. Pokračujte ve výběru bodů. Až je objekt hotový, stiskněte klávesu ENTER. Když vytvoříte čtyřúhelníkovou oblast s celobarevnou výplní, potom sled třetího a čtvrtého bodu udává její tvar. Porovnejte následující obrázky: Všimněte si, že při vytvoření čtyřúhelníkové oblasti jsou obě horní a dolní hrany vybrány zleva doprava. Pokud vyberete první bod vpravo a druhy bod vlevo, třetí a čtvrtý bod by měl být také vybraný ve směru zprava doleva. Při pokračování ve výběru párů bodů se ujistěte, že pokračujete v tomto cikcak sledu, abyste získali požadovaný výsledek. Bod 3 zadáváme diagonálně naproti druhému bodu. Zadávání 4. bodu enter trojúhelník. Zadáním 5. bodu vytvoříme čtyřstrannou plochu. Příklad : a) b) / 47

48 , 100 0, , 0 0, , 100 0, , 0 0, 100 Enter Nastavte systémovou proměnnou Fillmode = 0 + regenerace výsledku. Změna pořadí kreslení objektů Nástroje / Pořadí zobrazení Implicitně jsou body vykreslovány v pořadí, ve kterém jsou vytvořeny. Pořadí zajišťuje správné zobrazení výstupu v případě, že se dva nebo více objektů navzájem překrývají (např. rastrový obrázek přes existující objekty) Bod Příkaz : Bod (_Point) Bodové objekty slouží jako uzly nebo referenční body, ke kterým je možné provést uchopení nebo od nich objekty posunout. Tvar vykreslovaného bodu lze upravit pomocí dialogového panelu Formát / Styl bodu 174 / 48

49 Definice velikosti bodu : a) procentuální velikost z velikosti zobrazení b) bodová velikost Systémová proměnná PDMODE a PDSIZE je aktualizována automaticky podle úprav stylu a velikosti vykreslování bodu v dialogovém panelu. Při vykreslování skupiny bodů lze použít možnosti Kresli > Bod > Více bodů Příklad : Kresli body různými styly a různými barvami. x y Rozdělení objektů na daný počet úseků Příkaz : Dělú (_Divide) Kresli / Bod / Dělit na úseky Rozdělit můžeme objekty typu úsečka, oblouk, křivka, spline, kružnice a elipsa. Předem volíme typ bodu. Rozdělení objektů podle délky úseku Příkaz : Dělm (_Measure) Kresli / Bod / Dělit v měřítku Rozdělit můžeme objekty typu úsečka, oblouk, křivka, spline, kružnice a elipsa. Příklad : 174 / 49

50 Konstrukční čáry Příkaz : Přímka (_Xline), Polopřímka (_Ray) 1) Přímka je pomocná konstrukční čára, která prochází virtuální pracovní plochou AutoCADu a není oboustranně omezena. Přímku je také možné vytvořit jako osu svíraného úhlu volbou Polovina, zadáváme vrchol úhlu a jednotlivé body na obou ramenech. Při konstrukci rovnoběžky lze použít ekvidistanty (kontury) k původnímu objektu příkaz Ekvid (zadáváme vzdálenost kopie nového objektu a umístění originálu). Příklad : Nakreslete konstrukční přímku procházející bodem (50,50) a (60,60). Příklad : 174 / 50

51 Křivka Příkaz : Křivka (_Pline) Křivka je spojitá posloupnost úseček nebo obloukových segmentů tvořících jeden objekt. Křivka může být otevřená nebo uzavřená, vždy se jedná pouze o jeden objekt a může být smazána jako jeden celek. Aktuální šířka úsečky je 0.00, určujeme počáteční bod a další body křivky. Příklad : Při tvorbě obloukových segmentů na křivce definujeme vždy koncový bod oblouku. Implicitně definujeme oblouk pomocí dvou bodů. Příklad : Oblouk je také možné definovat pomocí úhlu kruhové výseče (volba Úhel) a středu oblouku (volba Střed). 174 / 51

52 Křivku lze také definovat pomocí přesné délky (volba Délka) nebo jí může být přiřazena tloušťka (volba Tloušťka a Polotloušťka), kterou můžeme měnit po délce křivky (volba Počáteční tloušťka a Koncová tloušťka). Příklad : Tloušťka čáry 3 mm Úpravy křivek Panel nástrojů : Modifikace II > Editovat křivku Příkaz : Kedit (_Pedit) 1) Uzavři 2) Otevři 3) Připoj 4) Tloušťka 5) Interpolace (vyhlazení) 6) Spline (vyhlazení) 7) Zpět příkazy mění vyhlazení na křivku 8) Kostra 9) Editace vrcholů umožňuje zpracovávat křivku po jednotlivých částech Příklad : Proveďte konstrukci křivek a následné úpravy (tloušťku křivky upravte na 3 mm) 174 / 52

53 Příklad : ekvid 174 / 53

54 Rozložení objektů Příkaz : Rozlož (_Explode) Rozložením můžeme objekty převést na jejich dílčí části, rozložení nemá žádný viditelný účinek. Příklad : Rozložit lze objekty složené z objektů nebo bloků. Skupiny objektů jsou potom rozloženy na své prvky nebo další skupiny. Pokud rozložíme blok s atributy, atributy budou odstraněny, ale zůstanou definice, z nichž byly vytvořeny. Při rozložení křivky o určité tloušťce se odstraní tyto informace. Výsledné úsečky a oblouky sledují osu křivky. Příklad : Vyhlazené spline křivky Příkaz : Spline (_Spline) Spline je hladká křivka procházející skupinou daných bodů. Slouží při vytváření nepravidelných křivek (např. vrstevnice geografie atd.). AutoCAD používá skupinu spline tzv. NURBS Nonuniform Rational LB spline. Tvar křivky můžeme měnit posouváním jednotlivých interpolačních bodů. Ukončení 3x enter Modifikace panel nástrojů Modifikace II Editovat spline Toleranci vyhlazení křivky můžeme upravit pomocí volby Tolerance vyhlazení. Příklad : Nakreslete spline křivky s tolerancí vyhlazení 0 a 4. Příklad : Nakreslete pomocí spline křivek a dalších entit auto. 174 / 54

55 Multičára Příkaz pro konstrukci skupiny souběžných čar. Příkaz : Mčára (_Mline) Multičára se skládá z 1 až 16 rovnoběžných úseček, které jsou umisťovány střídavě na jednu a druhou stranu. Před kreslením je nutné nastavit její parametry. Před počátkem kreslení, po zadání příkazu lze nastavit zarovnání a měřítko multikáry. o Měřítko určuje, zda je multikára nakreslena pod nebo nad kurzorem a zda je její počátek umístěn na kurzoru.!zadávání!. Výchozí horní zarovnání. o Měřítko určuje celkovou tloušťku multičáry pomocí aktuálních jednotek, neovlivňuje měřítko typu čary. Parametry multičáry 174 / 55

56 Nastavení stylu multičar Formát / Styl multikáry Multiline style Jednotlivé styly ukládáme do knihovny multičar a lze je opětovně načíst. Definované styly, pokud jsou použity v aktuálním výkrese, již nelze upravovat. Úpravy multičar Modifikace / Objekt / Multičára Příklad : o Předposlední dva příklady mají stejný formát multikáry je aplikován příkaz úpravy multikáry o Poslední příklad kreslíme v měřítku 1:1 zadané měřítko je pro výkres nutno přednastavit meze výkresu, které jsou v pro příslušný rozměr např x 2000 kreslící oblast měřítko tloušťky multičáry je / 56

57 Příklad : Booleovské operace a regiony Sjednocení, Rozdíl, Průnik Sjenocení - UNION, zkratka UNI Rozdíl Subtract (SU) Průnik Intersect (IN) Panel nástrojů Editace těles Technika pro tvorbu složitějších objektů pomocí množinových operátorů. Booleovské operace je možné aplikovat na 2D útvary (oblasti) a 3D objekty (tělesa). Při použití booleovských operací ve 2D je nutné nejdřív vytvořit z 2D objektů Oblast, jinak nelze operace aplikovat. Oblast vytvoříme výběrem objektů (jednotlivě, oknem, křížením). Posun objektů Nakreslit dva obdélníky a kružnici a posuneme objekty viz př. dole. Oblast Příkaz : Oblast (_Region) Výběr provádíme jednotlivě 174 / 57

58 174 / 58

59 Uchopovací módy Object Snap F3 Umožňují zachycení bodů a poloh objektů. Přesně lokalizují určitý bod na objektu bez znalosti souřadnic nebo sestrojení úseček. Např. úsečka ve středu kružnice, ve zdánlivém průsečíku atd. Lze pracovat pouze s objekty viditelnými v aktuální kreslící ploše. Nelze uchopit objekty ve zmrazených nebo vypnutých hladinách. Aktuální uchopení zůstává až do jeho vypnutí. Pravý click 174 / 59

60 Jednorázové uchopovací módy Volíme transparentně v průběhu kreslení nebo úpravy objektu (jinak neznámý příkaz). Uchopení od bodu Není vztažen k existujícím objektům, ale k fiktivnímu bodu, který tvoří vztažný (referenční) bod pro definici hraničního bodu kresleného objektu. Používáme v kombinaci s ostatními uchopeními objektu a relativními souřadnicemi. Koncový bod Umožňuje zachycení koncového bodu objektu. Lze jej využít i v prostorovém modelování pro zachycení vrcholu těles. Polovina Uchopuje objekty za bod v polovině jejich délky. Na nekonečných přímkách se uchopí k prvnímu def. bodu. U eliptických oblouků je vybrán bod mezi počátkem a koncovým bodem. Průsečík Uchopení průsečíku objektů, pokud se objekty neprotínají, je vybrán průsečík jejich prodloužení. Zdánlivý průsečík a) Zdánlivý průsečík provádí uchopení objektů, které leží např. nad sebou a jejich průsečík zobrazený v pohledu shora (půdorysu) není fyzickým průsečíkem objektů. b) Rozšířený zdánlivý průsečík obdoba uchopení imaginárního průsečíku pomocí módu Průsečík. 174 / 60

61 Střed Kvadrant Uchopení středu kružnice, oblouku, elipsy nebo prstenu. Uchopení kružnice v jednotlivých kvadrantech ( 0 o, 90 o, 180 o, 270 o ) Tangenta (tečna) Vytvoření tangenty (tečny) z libovolného bodu k oblouku a kružnici. Kolmice Mód kolmo naváže kreslený objekt. Uchopení bodu Uchopení objektů nakreslených příkazem Bod. Jsou-li body v bloku, nelze je použít pro uchopení. Obecné uchopení objektu Vždy je vybrán nejbližší bod výběru na objektu. Referenční bod Pro vložení skupiny objektů, vytvořených příkazem Blok (v případě textu nebo atributu je vždy využito referenčního bodu). Využíváme Referenční mód. Trasování Postupným odměřováním (trasováním) stanovujeme polohu budoucího bodu. Provádíme odměřováním rovnoběžně s osou (orto). 174 / 61

62 Uchop na rovnoběžný Vytvoření rovnoběžky v definovaném bodě. Pro konstrukci je nejdříve nutné označit referenční bod křížkem a pak pomocí pomocné konstrukční čáry vytvořit rovnoběžku procházející daným výchozím bodem. Trvalý uchopovací mód Je nastaven pomocí dialogového panelu předem pro více použití (jednotlivé i vícenásobné typy umístění). Jestliže do výběrové oblasti spadají dva možné body uchopení, program použije ten, který leží nejblíže ke středu terčíku kurzoru. Můžeme nastavovat velikost a barvu terčíku. Zrušení uchopovacího módu Vypíná jednorázový i trvalý uchopovací mód. Tipy použití: Chceme-li uchopovací režim při zadání jednoho bodu úplně zrušit, podržíme při jeho zadávání klávesu F3 Jednorázový uchopovací mód můžeme také zvolit po stisknutí klávesy Ctrl a klepnutí na pravé tlačítko myši. Trasování od bodu 174 / 62

63 Práce v hladinách Základní nástroj pro správu objektů Hladiny umožňují velmi efektivní správu výkresu, rozvržení objektů do hladin usnadňuje jak orientaci ve výkresové dokumentaci, tak např. jednoduchou úpravu barev objektů pro vykreslení na tiskárně (plotteru). Je nevhodné přiřazovat barvu, typ čáry přímo objektu bez použití hladin. K volbě hladiny pro kreslení složí nástrojový panel Vlastnosti objektů Program umožňuje objekty třídit do hladin, které obsahují objekty o určitých vlastnostech. Rozvržení objektů do hladin usnadňuje orientaci a jednoduchou úpravu barev objektů pro vykreslení na tiskárně (plotru). Na všechny hladiny ve výkresu používáme stejné meze výkresu, souřadný systém a přiblížení nebo oddálení. Při použití určitého schéma hladin lze nastavit šablonu výkresu s předem nastavenými hladinami, barvami a typy čar. Lze vytvářet šablony výkresu s již přiřazenými hladinami, typy čar, nastavení barev atd. 174 / 63

64 Nastavení hladin a typů čar Implicitní hladina je nazvána 0, nelze ji smazat. Před začátkem kreslení objektů v příslušné hladině je nutné nastavit příslušnou hladinu jako aktuální. Nástrojový panel: Vlastnosti objektů>hladiny Nabídka: Formát>hladina Příkaz: Hladina (_Layer) Po vytvoření a natavení vlastností hladiny je potřeba pro kreslení v dané hladině nastavit tuto hladinu jako Aktuální K použití typů čar nejprve musíme typy čar načíst se souboru acad.lin (dialogové okno Vlastnost hladiny a typu čáry karta Typ čáry tlačítko Načíst). Měřítko čáry nastavíme v rozšířeném nastavení v kartě Typ čáry tlačítko Detaily 174 / 64

65 Správa hladin o Zapnutí a vypnutí zviditelňuje nebo skrývá hladiny. Objekty ve vypnutých hladinách také ovlivňují rychlost zobrazení a překreslení. o Zmrazení a rozmrazení obdoba předchozí volby, ale objekty ve vypnutých hladinách neovlivňují rychlost zobrazení a překreslení. o Uzamčení a odemčení objekty v uzamčené hladině nelze upravovat. o Změna nastavení vlastností hladiny o Přiřazení objektu jiné hladině o Výběr objektu výběr příslušné hladiny o Vlastnosti objektů o Nastavení aktuální hladiny dle objektu o Nastavení filtru hladin dle jejich vlastností Úprava vlastností objektů z hlediska hladin Nástrojový panel: Vlastnosti objektů>vlastnosti Nabídka: Modifikace>Vlastnosti Příkaz: Diamodif (_Ai_propchk) o Dialog pro úpravu vlastností objektu (možnost změny vlastností i více objektů najednou) Pomůcky pro správu hladin o Filtr hladin a Nastavení aktuální hladiny podle objektu funkce pro snadnější správu velkého množství hladin ve výkrese 174 / 65

66 Nastavení aktuální hladina podle objektu Nástrojový panel: Vlastnosti objektů>nastavení aktuální hladiny podle objektu Příkaz: (_Ai_molc) Tvorba vlastní šablony pro kreslení strojních součástí Hladiny: o Obrys o Kóty o Šrafy o Osy o Pomocná o 174 / 66

67 174 / 67

68 Úpravy objektů Výběr a mazání objektů Výběr - Select 1. Jednotlivě 2. Oknem (window) výběr provádíme zleva doprava a jsou vybrány pouze objekty uvnitř výběrového okna 3. Křížením (crossing) 3.1. výběr provádíme zprava do leva - jsou vybrány objekty uvnitř výběrového okna 3.2. výběr provádíme zleva doprava jsou vybrány objekty, které alespoň částečně zasahují do výběrového okna PICKFIRST určuje, zda lze vybrat objekty před zadáním nebo až po zadání Okno - window Vybere všechny objekty, které se nacházejí zcela uvnitř obdélníku definovaného pomocí dvou bodů. Při zadání rohů zleva doprava se vytvoří výběr z okna. (Po zadání rohů zprava doleva se vytvoří výběr křížením.) Poslední - last Vybere naposledy vytvořený viditelný objekt. Objekt musí být v aktuálním prostoru (papírovém či výkresovém) a jeho hladina nesmí být zmrazená nebo vypnutá. Křížení - crossing Kvádr - box Vybere objekty uvnitř oblasti a objekty křížící oblast, přičemž oblast je definována pomocí dvou bodů. Křížení zobrazí čárkovaný nebo jinak zvýrazněný obdélník, aby se odlišil od obdélníku pro výběr okna. Vybere všechny objekty, které se nacházejí uvnitř nebo které kříží obdélník definovaný pomocí dvou bodů. Jestliže jsou body obdélníku určené ve směru zprava doleva, je režim Kvádr ekvivalentní režimu Křížení. Jinak je Kvádr ekvivalentní režimu Okno. Vše - all Vybere všechny objekty v libovolném modelovém prostoru nebo v aktuálním rozvržení, kromě objektů ve zmrazených nebo uzamknutých hladinách. Napříč - fence 174 / 68

69 Vybere všechny objekty protínající výběrovou lomenou čáru. Metoda Napříč je podobná metodě KPolygon, s tím rozdílem, že objekt napříč není uzavřený a může sám sebe protínat. Objekt Napříč není ovlivněn systémovou proměnnou PICKADD. OPolygon - wpolygon Vybírá objekty uvnitř polygonu definovaného pomocí bodů. Polygon může být libovolného tvaru, ale nesmí sám sebe křížit ani se dotýkat. Poslední segment polygonu se vykreslí tak, aby byl mnohoúhelník vždy uzavřen. Možnost OPolygon není ovlivněna systémovou proměnnou PICKADD. KPolygon- cpolygon Vybírá objekty uvnitř polygonu a objekty křížící polygon, který je definovaný určením bodů. Polygon může být libovolného tvaru, ale nesmí sám sebe křížit ani se dotýkat. Poslední segment polygonu se vykreslí tak, aby byl mnohoúhelník vždy uzavřen. Možnost KPolygon není ovlivněna systémovou proměnnou PICKADD. Skupina - group Přidat - add Vybere všechny objekty uvnitř jedné či více pojmenovaných nebo nepojmenovaných skupin. Při výběru nepojmenované skupiny zadejte vždy hvězdičku (*). Zadejte například *a3. Názvy skupin můžete zobrazit příkazem VÝPIS. Přepne na metodu Přidej: vybrané objekty je možné přidávat do výběrové množiny pomocí kterékoli z metod pro výběr objektů. Režimy Přidat a Auto jsou výchozí režimy. Odstranit - remove Přepne na metodu Vyjmi: objekty je možno vyjmout z aktuální výběrové množiny pomocí jakékoli metody pro výběr objektů. Alternativou k režimu Odstranit je podržení klávesy Shift a současný výběr jednotlivých objektů nebo použití možnosti Automatická. Násobně - multiple Vybere jednotlivé objekty, aniž by byly při výběru objektů zvýrazněny. Tímto se urychluje výběr u velmi složitých objektů. Předchozí - Previous Vybere poslední výběrovou množinu. Výběrová množina Předchozí se vymaže operacemi, které odstraňují objekty z výkresu. Editační uzly - grip Uzly jsou charakteristické body, pomocí kterých můžeme libovolně objekty upravovat. Každý typ objektu má určitý počet editačních uzlů strategicky umístěných v místech, která součást charakterizují. Zároveň zastupují funkci předvýběru (např. lze zadat příkaz Vymaž). Editační uzly zobrazíme na objektech výběrem pomocí kurzoru při klidovém stavu příkazové řádky Příkaz :. 174 / 69

70 Jednotlivé objekty je možné vybrat jednotlivě, oknem nebo křížením. Po výběru se objeví na jednotlivých objektech editační uzly. Neaktivní uzel je modrý a aktivní červený. Nežádoucích uzlů se zbavíme stiskem 2x ESC. Systémová proměnná PICKFIRST = < 1 > 174 / 70

71 Tyto objekty zahrnují multifunkční uzly, které obsahují možnosti specifické pro objekt a v některých případech pro uzel: 174 / 71

72 Stisknutím klávesy Enter nebo mezerníku můžete procházet režimy uzlu posunout, otočit, měřítko nebo zrcadlit, nebo můžete kliknutím pravým tlačítkem na vybraný uzel zobrazit místní nabídku se všemi dostupnými režimy uzlů a dalšími možnosti. Přesunutím kurzoru na uzel zobrazíte a zpřístupníte nabídku multifunkčního uzlu (pokud je k dispozici) a stisknutím klávesy Ctrl můžete cyklicky procházet dostupné možnosti. Mezerníkem přecházíme mezi jednotlivými úpravami. Mazání Příkaz : Vymaž (_Erase) Delete 174 / 72

73 PICKFIRST nastavení delete Skupiny objektů Skupina je pojmenovaná výběrová množina objektů. Je ukládána s výkresem. Skupina slouží pro zjednodušení práce s velkým množstvím objektů. Systémová proměnná PICKSTYLE = < 1 nebo 3 >, jinak není možné provést výběr skupin Příkaz : Skupina (_Object group) Příklad : aplikujeme na předchozí příklad a vytvořené skupiny kopírujeme Tlačítka : Nová přiřazení objektů do skupiny Přidat a Odstranit přidávání nebo ubírání objektů Popis úprava skupiny 174 / 73

74 Volba Včetně Nepojmen zobrazí všechny skupiny i nepojmenované, které například vzniknou při kopírování skupin. Postup : 1. Pojmenujeme skupinu 2. Vybereme objekty Pokud chceme při úpravách skupiny z výběru určité objekty vypustit, použijeme při výběru současně klávesu SHIFT. Vybranou skupinu lze libovolně upravovat (pomocí editačních uzlů). Volba vybíratelná - výběrem jednoho prvku skupiny vyberete celou skupinu. Objekty ležící v uzamčené nebo zmrazené hladině se nevyberou. 174 / 74

75 Editační příkazy Umožňují úpravy jednotlivých objektů a jejich skupin. Úpravy lze provádět pomocí editačních příkazů nebo pomocí editačních uzlů (pro jednotlivé objekty). Otočení objektů Příkaz : Otoč (_Rotate) Jednotlivé objekty nebo dokonce celý výkres je možné natočit kolem definovaného bodu. Lze zadat úhel otočení nebo referenci, kterou používáme tehdy, jestliže je objekt již skloněn pod určitým úhlem k horizontále a chceme jej otočit o jiný úhel k této přímce (úhel program dopočítá). Protažení objektů Příkaz : Protáhni (_Stretch) Lze natahovat nebo zkracovat části objektů od zadaného místa do libovolné pozice. Výběr se provádí pouze křížením (zprava do leva jen výběr části objektu). Kóty a šrafy se chovají asociativně, protahují se s objektem. Příklad : Změna měřítka objektů Příkaz : Měřítko (_Scale) a) Měřítkem zvětšení definujeme číslem > 1, pro měřítko zmenšení číslo v rozmezí 0 až 1, tento typ změny lze také provádět pomocí uzlů b) Referencí referenční délka se zadává z klávesnice, pokud je známa, nebo dvěma koncovými body Příklad : Změna délky objektů Příkaz : Délka (_Lengthen) Můžeme měnit úhel oblouků a délku otevřených úseček, oblouků, otevřených křivek, eliptických oblouků a otevřených spline. Volby : Rozdíl (Delta) - upravujeme délku zadáním přírůstkové délky nebo úhlu měřeného od koncového bodu objektu. Prodloužení nebo zkrácení upravovaného prvku je závislé na znaménku. Procent (Percent) - upravujeme délku zadáním nové délky v procentech celkové 174 / 75

76 délky nebo úhlu Celkem (Total) - upravujeme délku zadáním celkové absolutní délky objektu nebo sevřeného úhlu Dynamicky (Dynamic) upravujeme délku přetáhnutím koncového bodu objektu Přerušení objektů Příkaz : Přeruš (_ Break) Uzavřené objekty se mažou v kladném smyslu (proti směru hodinových ručiček). Výběrem objektu pro přerušení zadáváme zároveň první bod přerušení.! Zrušit uchopovací módy! Příklad : U kružnice záleží na pořadí výběru bodů pro přerušení Příklad : 0 Pravý 3D režim (bez promítání) Editační příkazy ořezání a prodloužení objektů Systémová proměnná PROJMODE < 1 > Nastavuje aktuální režim promítání pro ořezávání a prodlužování. 174 / 76

77 EDGEMODE < zapnuto > 1 Promítnutí na rovinu XY aktuálního USS. 0 Použije vybraný okraj bez rozšíření 1 2 Promítnutí na aktuální rovinu zobrazení Prodlouží nebo ořízne vybraný objekt vzhledem k imaginární prodloužené ořezávací nebo hraniční hraně Ořezání objektů Příkaz : Ořež (_Trim) Objekty lze zkracovat k definovaným hranám. Hrany řezu mohou být úsečky, oblouky, kružnice a 2D křivky. Lze použít libovolnou výběrovou metodu. Ořezání objektů ke zdánlivému průsečíku Objekty nakreslené jako křivka s určitou nastavenou šířkou oříznutý konec na osu čáry. Při ořezávání okótovaných objektů se změní objekt i kóta (pouze asociativní kótování). Kótu je nutné protnout ořezávající hranou. Příklad : 174 / 77

78 Příklad : Prodloužení objektů Příkaz : Prodluž (_Extend) Objekty lze prodlužovat k definovaným hranám. Objekty pro prodloužení se vybírají přímo ukázáním na hranu. Prodloužení objektů k pomyslné hranici. 174 / 78

79 Objekty nakreslené jako křivka s určitou nastavenou šířkou segment prodloužení má stejné zúžení nebo rozšíření jako předtím. Při prodlužování okótovaných objektů se změní objekt i kóta (pouze asociativní kótování). Příklad : Příklad : 174 / 79

80 vzd 174 / 80

81 Symbol přerušení Panel nástrojů: Express Tools: Standard BREAKLINE Block= BRKLINE.DWG, Size= 2, Extension= 5 Specify first point for breakline or [Block/Size/Extension]: s Breakline symbol size <2>: 10 Specify first point for breakline or [Block/Size/Extension]: Specify second point for breakline: Specify location for break symbol <Midpoint>: Příklad : Kulový čep 174 / 81

82 174 / 82

83 Srovnání objektů Modifikace / 3D operace / Srovnat Příkaz : Srovnej (_Align) Objekty se posunou a otočí tak, aby byly zarovnané vůči jiným objektům. Příkaz lze použít jak ve 2D, tak v 3D prostoru. Příklad : vybíráme jen jeden 1) 2) a) bez měřítka b) s měřítkem Zkosení hran Příkaz : Zkos (_Chamfer) Spojí dva nerovnoběžné objekty prodloužením nebo ořezáním tak, aby je bylo možno spojit šikmou úsečkou. Zkosit lze úsečky, křivky, přímky a polopřímky. Nejdříve nastavíme parametry zkosení a pak následuje aplikace na objekt. 1) Zkosení zadáním vzdáleností pokud jsou obě hrany = 0 nenakreslí se úsečka zkosení Příklad : 174 / 83

84 2) Zkosení segmentů křivky Zadáme velikost zkosení výběr křivky 3) Zkosení zadáním délky a úhlu Zadáme místo, kde má na prvním objektu začít zkosení. Nastavení zkosení úhe, délka zkosení a úhel zkosení Příklad : Zaoblení hran Příkaz : Zaobli (_Fillet) Příkaz zaoblí hrany objektů nebo spojí dva objekty vyhlazeným obloukem se zadaným poloměrem. Lze zaoblit : - dvojice úsečkových segmentů - úsečkové segmenty křivky (ne obloukové) 174 / 84

85 1) Nastavení poloměru zaoblení 2) Zaoblení kružnic a oblouků - záleží na výběru bodu na jednotlivých objektech Příklad : 3) Zaoblení kombinace úsečky a křivky Příklad : nakreslíme pomocí příkazu Křivka 4) Zaoblení celé křivky 5) Příklad : a) nakreslíme obdélník pomocí příkazu Křivka, zadáme poloměr zaoblení výběr polyline b) nakreslíme křivku Obloukový segment se nahradí zaoblením Nakreslíme čep pomocí dvou obdélníků zaoblíme??? nejdříve nutno rozbít dynamitem 174 / 85

86 6) Zaoblení rovnoběžných úseček První vybraný objekt musí být úsečka nebo polopřímka Druhý vybraný objekt může být úsečka, přímka nebo polopřímka Průměr oblouku zaoblení je vždy roven vzdálenosti mezi čarami, aktuální poloměr zaoblení je ignorován a zůstává nezměněn Příklad : Kopírování vlastností objektů Matchprop Příklad : 1. Nakreslete obdélník červeně, čerchovanou čarou 2. Nakreslete dva obdélníky bílou čarou plnou 3. Kopírujte všechny vlastnosti prvního obdélníka 4. Kopírujte na poslední obdélník jen barvu Volba nastavení zobrazí panel Nastavit vlastnosti umožňuje zapnout a vypnout vlastnosti, které se mají kopírovat ze zdrojového objektu. 174 / 86

87 Příklad : o Vytvořte šablonu pro stavařské výkresy založte příslušné hladiny. o Vytvořte architektonickou koncepci bytu a vytvořte do dvou samostatných hladin dvě alternativy rozložení interiéru. Použijte hladiny, barvy, typy čar, využijte kreslení entit. Tisk seznamu hladin Správce hladin označit hladiny, které chceme exportovat do excelovské tabulky 174 / 87

88 Práce s pojmenovanými objekty Výkresový soubor obsahuje : a) grafické objekty b) negrafické objekty hladiny, bloky, kótovací styly Negrafické objekty pojmenováváme při jejich tvorbě názvy jsou uloženy v tabulkách symbolů. Čištění objektů bez odkazů Použití : zmenšuje se velikost výkresu. Čistit lze objekty, na které se nepoužívají odkazy. Např. hladina je odkazována na grafické objekty, které obsahuje. Příklad : Založíme hladinu Objekt, která bude obsahovat jeden grafický objekt a hladinu Prázdná, která neobsahuje žádné objekty. Soubor / Pomůcky > Čisti (_Purge) dialog Lze zadat název negrafického objektu, který chceme čistit nebo * pro všechny objekty a u každého názvu je nutno zadat volbu a / n. Přejmenování objektů Přejmenovat lze jakýkoliv pojmenovaný negrafický objekt mimo implicitních (hladina 0 nebo typ čáry Continuous). Název : 31 znaků písmena a číslice a zvláštní symboly ($, -, _), nesmí obsahovat 8 mi bitové znaky Příkaz : Formát / Přejmen 174 / 88

89 Konstrukční příkazy Příkazy je vhodné aplikovat na zcela nakreslený a upravený objekt. Výběr objektů provádíme jednotlivě, oknem nebo křížením. Kopírování objektů Příkaz : Kopie (_Copy) Referenční bod (Base point) je výchozí poloha, vůči které bude objekt vlečen a zkopírován do požadovaného místa místa posunutí. Volba N - Násobně (Multiple) umožňuje vytvoření libovolného množství kopií téhož objektu zadáváním dalších koncových bodů. Příklad : Nakreslete 6-ti hran, kde opsané kružnice = 300 mm součást z plechu, která obsahuje 8 děr 40 na roztečné kružnici 200 mm. Použijte pomůcky pro přesné kreslení. Zrcadlení objektů Příkaz : Zrcadli (_Mirror) Objekty mohou být zrcadleny podle osy zrcadlení, která se určí 2 body. Původní obrázek lze zachovat nebo ho můžeme smazat. Zrcadlení funguje v kterékoliv rovině rovnoběžné s rovinou xy aktuálního USS. Šrafování je nutno provést až po zrcadlení. Příklad : nakreslete 8-mi boký hranol Paralelní kopírování Příkaz : Ekvid (_Offset) Vytváříme paralelní objekt k zadanému objektu ve zvolené vzdálenosti. Určujeme stranu, na které bude nový objekt vytvořen. Lze také pomocí volby Bodem (Through) docílit toho, že nový objekt bude tímto bodem procházet. Jestliže je objekt pro ekvidistantu složen z více částí, je nutné tyto části spojit v křivku. 174 / 89

90 2) Konstrukční polopřímka vychází z pevně definovaného bodu ve zvoleném směru. Kresli / Polopřímka Využíváme polárního zadávání souřadnic body, kterými polopřímky vedeme zadáváme relativně. Příklad : Nakreslete polopřímky z bodu v počátku GSS a procházející body (50,40) a (30,10). Tvorba pole objektů Příkazem vytvoříme pravidelně rozmístěné kopie objektů do pravoúhlých (obdélníkových) a kruhových polí. Vybraný objekt je vždy součástí pole. Příkaz : Pole (_Array) Obdélníkové pole Řídíme počet řádků a sloupců a vzdálenost mezi nimi. Příklad : Kruhové pole Určujeme počet kopií objektu a zda jsou otočeny. Příklad : 174 / 90

91 174 / 91

92 Příklad: 3 x výkres / 92

93 / 93

94 / 94

95 Informace o objektech ve výkresu MEA Databázové informace, které si program ukládá pro každý výkres. Nástroje/ Dotaz /... Vzdálenost a úhel mezi dvěma body Příkaz : Vzd (_Dist) Příklad : Zobrazení souřadnic bodu Příkaz : Id (_ID) a) určení souřadnic bodu b) ukázání bodu na obrazovce zadáme souřadnice x, y, popřípadě z a ve výkresu se objeví bod (křížek), který se při prvním překreslení automaticky odstraní. Tento bod není objektem pro uchopování. body zůstávají na obrazovce nutno vypnout Blipmode - 0 Systémová proměnná BLIPMODE < 1 > 174 / 95

96 Výpočet plochy a obvodu Příkaz : Plocha (_Area) Příklad : Plocha = , Obvod = (Režim PLUS) Vyberte objekty: Plocha = , Obvod = Celková plocha = Nejdříve volba Plus a pak teprve odečítáme další objekty (Režim PLUS) Vyberte objekty: Zadejte první rohový bod nebo [Objekt/Mínus]: m Zadejte první rohový bod nebo [Objekt/Plus]: o (Režim MÍNUS) Vyberte objekty: Plocha = , Obvod = Celková plocha = (Režim MÍNUS) Vyberte objekty: Plocha = , Obvod = / 96

97 Celková plocha = Příklad: Příkaz: _area Zadejte první rohový bod nebo [Objekt/Plus/Mínus]: p Zadejte první rohový bod nebo [Objekt/Mínus]: o (Režim PLUS) Vyberte objekty: Plocha = , Obvod = Celková plocha = (Režim PLUS) Vyberte objekty: Zadejte první rohový bod nebo [Objekt/Mínus]: m Zadejte první rohový bod nebo [Objekt/Plus]: o (Režim MÍNUS) Vyberte objekty: Plocha = , Obvod = Celková plocha = Nebo Nejdříve vytvoříme oblast pro booleovské operace a obdélníky odečteme. Příkaz: _area Zadejte první rohový bod nebo [Objekt/Plus/Mínus]: o Vyberte objekty: Plocha = , Obvod = Příklad : Příkaz: _region Vyberte objekty: Zadejte protější roh: nalezeno: 14 Vyberte objekty: Vyjmuta(y) 1 smyčka. Vytvořena(y) 1 Oblast. Příkaz: _area Zadejte první rohový bod nebo [Objekt/Plus/Mínus]: o Vyberte objekty: 174 / 97

98 Plocha = , Obvod = Výpočet objemových vlastností Příkaz: Hmotv (_Massprop) Objemové vlastnosti : - hraniční kvádr - těžiště - momenty setrvačnosti (kvadratické momenty) - deviační moment - poloměr setrvačnosti - hlavní (kvadratické) momenty k osám procházejícím těžištěm - u oblastí: plocha a obvod - u těles: hmota a objem Informace o vybraném objektu Příkaz : Výpis (_List) Informace se objeví v poli pro historii příkazů v Textovém okně. Klávesa F2 umožní přepínání mezi velkým a malým textovým oknem. Zobrazení stavu výkresu Nástroje / Dotaz / Stav Příkaz : Stav (_Status) Obecné informace o výkresu mezi které patří : aktuální meze výkresu, nastavení různých režimů výkresu a parametrů, volná fyzická paměť na pevném disku atd. Sledování času kreslení Nástroje / Dotaz / Čas Příkaz : Čas (_Time) Textové okno zobrazí aktuální čas, čas vytvoření a poslední úpravy výkresu, celkový čas editace, uplynulý čas a další automatické uložení výkresu. Funkce pro měření času je implicitně zapnuta. Nastavit proměnnou 174 / 98

99 Příkaz: '_setvar Zadejte jméno proměnné nebo [?] <ORTHOMODE>:? Zadejte proměnné pro vypsání <*>: * 3DDWFPREC 2 ACADLSPASDOC 0 ACADPREFIX "C:\Documents and Settings\matejkova\Data aplikací\autodesk\a..." (pouze pro čtení) ACADVER "17.0s (LMS Tech)" (pouze pro čtení) ACISOUTVER 70 AFLAGS 16 ANGBASE 0 ANGDIR 0 APBOX 0 APERTURE 10 AREA (pouze pro čtení) 174 / 99

100 174 / 100

101 Šrafování HATCH Šrafováním vyplníte určenou plochu výkresu šrafovacím vzorem. Šrafování provádíme ve dvou fázích. Nastavení šrafovacího vzoru určuje vzhled a styl vykreslování šraf. Vlastní Vykreslení šraf provedeme výběrem hranic šrafování, náhledem a finálním vykreslením. Šrafy a) asociativní jsou spojeny se svými hranicemi a jsou aktualizovány podle toho, jak jsou hranice upravovány b) neasociativní nezávislé na svých hranicích Šrafovací vzory dodávané s produktem AutoCAD jsou uloženy v textových souborech acad.pat a acadiso.pat. Do tohoto souboru můžete přidávat šrafovací vzory nebo vytvořit vlastní soubory. Bez ohledu na způsob uložení definice má uživatelský šrafovací vzor shodný formát. Obsahuje úvodní řádek s názvem, který začíná hvězdičkou a nemá více než 31 znaků, a volitelným popisem: *název-vzoru, popis Rovněž následuje jeden, nebo více popisů čáry v následujícím formátu: úhel, x-počátek,y-počátek, delta-x,delta-y,čárka-1,čárka-2, Výchozí šrafovací vzor ANSI31 zobrazený v dialogu Hraniční šrafování a výplň vypadá takto: a je definován následovně: *ANSI31, ANSI železo, cihle, kamenné zdivo 45, 0,0, 0,.125 Název vzoru na prvním řádku *ANSI31 je následován popisem ANSI železo, cihle, kamenné zdivo. Tato jednoduchá definice vzoru říká, že čára se má kreslit pod úhlem 45 stupňů, jedna z nich prochází počátkem výkresu (0,0) a mezera mezi jednotlivými čárkami je jednotky. Definice šrafovacího vzoru se řídí těmito pravidly: Každý řádek v definici vzoru může být maximálně 80 znaků dlouhý. Vložit můžete znaky, čísla a speciální znaky podtržítko (_), spojovník (-) a znak dolaru ($). Definici vzoru však musíte začít písmenem nebo číslem, nikoliv speciálním znakem. AutoCAD ignoruje prázdné řádky a text za středníkem. 174 / 101

102 Každá čára vzoru se považuje za prvního člena rodiny linek vytvořených opakováním čáry vzoru na obě strany ve vzdálenosti delta (tzn. nekonečně mnoho rovnoběžných čar). Hodnota delta-x označuje odsazení mezi členy rodiny ve směru čáry. Používá se pouze pro čárkované čáry. Hodnota delta-y označuje mezeru mezi členy rodiny a měří se kolmo k čarám. U čáry se předpokládá nekonečná délka. Vzor čárek je umístěn na čáru. Proces šrafování se skládá z virtuální expanze každé čáry vzoru do nekonečné rodiny rovnoběžných čar. Ve všech vybraných objektů jsou kontrolovány průsečíky s libovolnou z těchto čar; jakýkoliv průsečík způsobí zapnutí a vypnutí šrafovacích čar podle stylu šrafování. Aby bylo zaručeno správné zarovnání, je každá rodina šrafovacích čar vytvořena rovnoběžně s původní čarou s absolutním počátkem. Pokud vytvoříte velmi husté šrafování, může AutoCAD odmítnout šrafy a zobrazit zprávu o tom, že měřítko šraf je příliš malé nebo délka jejich čárek je příliš krátká. Maximální počet šrafovacích čar lze změnit nastavením proměnné systémového registru MaxHatch pomocí příkazu setenv MaxHatch n, kde n je číslo mezi 100 a (deset miliónů). Poznámka Když měníte hodnotu proměnné MaxHatch, je nutné zadat MaxHatch se stejně zadanými velkými a malými písmeny. Nastavení šrafovacího vzoru Definuje vzhled a rozměr vykreslovaných šraf. V dialogovém okně lze aktivovat přizpůsobování hranice šraf při změně geometrie šrafované oblasti, tzv. asociativnost. Nástrojový panel: Kresli>Šrafy Nabídka: Kresli>Šrafy Příkaz: Hšrafy (_Bhatch) o Příkazem Hšrafy můžete nastavit šrafovací vzor a šrafovat pomocí dialogu Hraniční šrafování o Typ šrafovacího vzoru vyberete v roletce z nabídky Předdefinovaný, Definovaný uživatelem a Zakázkový o Předdefinovaný typ umožní výběr z celé řady uložených šrafovacích vzorů. Volba měřítka a úhlu předdefinovaného šrafovacího vzoru umožní dále získávat nové modifikace nastavených vzorů. o Pokud vyberete ISO šrafovací vzor, můžete vybrat Tloušťku pera ISO o Volbou Definovaný uživatelem máte možnost nastavit vlastní šrafovací vzor rovnoběžných čar skloněných pod určitým úhlem, s určitou roztečí. Další možností jsou Dvojité šrafy. o Použití vlastních nadefinovaných vzorů se zpřístupní volbou Zakázkový typ šrafovacího vzoru. o Přepínací tlačítko Asociativní spojí šrafy s jejich hranicemi a umožní je aktualizovat podle toho jak jsou hranice upravovány. o Přepínací tlačítko Rozložené šrafy způsobí rozložení šrafovacích čar na jednotlivé objekty. Výběr hranic šrafování a vykreslení šraf Nástrojový panel: Kresli>Šrafy Nabídka: Kresli>Šrafy Příkaz: Hšrafy (_Bhatch) o Tlačítko Výběr bodů umožní definovat hranice šrafování bodem výběru, tj. klepnutím do šrafovaného objektu. o Tlačítko Výběr objektů umožní definovat hranice šrafování ukázáním (klepnutím) na hranice šrafovaného objektu 174 / 102

103 o Odstraň ostrovy Remove boundaries je volba, pomocí které se ve šrafované oblasti ukáže na objekty, které se při šrafování neuvažují, jako by ve výkresu nabyly. o Prohlédni výběr po výběru šrafovaných objektů máte možnost zkontrolovat, zda hranice šrafování a definovaný vzor odpovídají vašim záměrům. o Pokročilé objeví se další panel Pokročilé možnosti o Definice množiny hranic Když ukážete dovnitř oblasti ve velmi velkém a komplikovaném výkresu, AutoCAD prochází všechny objekty ve výkresu. Můžete mu jeho roli ulehčit a definovat mu menší oblast objektů, které mohou tvořit hranici. Šrafovací operace se výrazně zrychlí. Tlačítko Tvořit novou množinu hranic umožní vybrat novou množinu pro šrafování. Tento výběr je možný Z celé obrazovky nebo Z existující množiny hranic. o Zatržítkem Ponechat hranice se volí uložení vybrané hranice jako implicitní pro další šrafovací operace. V roletce lze zvolit typ objektu Oblast nebo Křivka o Volbou Náhled šraf se můžete přesvědčit o tom, jestli jste opravdu zadali všechny potřebné parametry správně. o Odvodit vlastnosti ukázáním na existující šrafy si můžete všechny atributy přenést a použít u dalšího objektu. o Volba Použít provede vlastní šrafování a ukončí příkaz. 174 / 103

104 Výběr hranic šrafování a vykreslení šraf. Příklad : Nakreslete obdélník a) vyšrafujte volbou asociativní šrafy a změňte velikost obdélníka b) vyšrafujte volbou neasociativní šrafy a změňte velikost obdélníka c) nastavte jiný úhel šrafování u vybraného šrafovacího vzoru d) změňte měřítko vybraného šrafovacího vzoru Volby : Vybrat body umožní definovat hranice šrafování bodem výběru (klepnutím do šrafovaného objektu) 174 / 104

105 Vybrat objekty umožní definovat hranice šrafování klasickou metodou (ukázáním na hranice šrafovaných objektů) Příklad : Odstranit ostrůvky ve šrafované oblasti ukážeme na objekty, které se při šrafování neuvažují Šrafování z příkazové řádky Umožňuje řídit způsob šrafování definicí parametrů na příkazové řádce. Příkaz: Šrafy (_Hatch) o Je výhodnější použít dialogu Editace šraf Možnost editovat (měnit) hranice šrafování a šrafovací vzor. Nástrojový panel: Modifikace II>Editovat šrafy Nabídka: Modifikace>Objekt>Šrafy Příkaz: Šrafedit(_Hatchedit) o Šrafovací vzor lze rozložit na jednotlivé úsečky příkazem Rozlož (_Explode) o Hranice šrafování je možné kopírovat, posunovat, protahovat atd.. Asociativní šrafy se protahují s objektem. o Pomocí příkazu Šrafedit můžete editovat šrafy z příkazového řádku. Příklad : 1) Použít kreslení od ruky Příkaz : Odruky (_Sketch) 174 / 105

106 plynulost čáry závisí na nastavení čáry (funguje jako plotr), pero up down 2) 3) Příklad : Vyšacujte nakreslený výkres: Kulový čep 174 / 106

107 Zpracování textu Před vytvořením textu je nutné nastavit odpovídající styl textu, který nastavuje písmo, velikost, úhel, orientaci atd. Výchozí hodnoty pro aktuální styl jsou zobrazeny ve výzvách na příkazovém řádku. Výchozí styl ISO 25 (STANDARD) Vytváření a úpravy stylu textu Název stylu max 31 znaků, pokud název nezadáme program automaticky pojmenuje styln, kde n=1 x Formát / Písmo 174 / 107

108 Možnosti vytváření textu 1) Jednořádkový text pro krátké jednoduché texty, formáty nelze přidělovat jednotlivým slovům a znakům v řádce 2) Odstavcový text delší texty s vnitřním formátováním 174 / 108

109 Psaní řádkového textu Vytváří jednořádkový textový objekt. Kresli / Text / Řádek nebo DTEXT (TEXT) Aktuální styl písma: aktuální Výška textu: aktuální Příkaz: _mtext Aktuální styl textu: "Standard". Výška textu: 2.5 Určete počáteční bod textu nebo [Upravit/písMo]: Výšku textu lze zadat pouze tehdy, jestliže v dialogu Nastavení stylu textu byla nastavena jako nulová. Volba upravit nabízí možnost zarovnání a umístění textu vzhledem k zadanému bodu nebo zadaným bodům. Systémová proměnná: DTEXTED Určuje zobrazené uživatelské rozhraní pro úpravy řádkového textu. 0 Zobrazí Textový editor na místě. 1 Zobrazí textovou výzvu pro vytvoření textu a umožní libovolným klepnutím ve výkresu vytvoří nový textový blok; zobrazí dialog Editace textu pro úpravu textu. 2 Zobrazí Textový editor na místě pro vytváření a úpravy textu. Při vytváření textu můžete klepnutím kamkoli do výkresu vytvořit nový textový blok. K přesunu textových bloků můžete použít také klávesnici (např. pro nový text vytvářený pomocí příkazu TEXT, můžete procházet textovými skupinami pomocí kláves SHIFT+TAB nebo upravovat skupinu textu řádek po řádku stisknutím klávesy ALT a postupným klepnutím na jednotlivé textové objekty.) Příklad : vyzkoušejte všechny volby Nestandardní symboly : Změna řádkového textu Double click možnost editace textu nebo PSANÍ ŘÁDKOVÉHO TEXTU %%c průměr kružnice 150 %%d symbol stupně 60 o %%p tolerance plus/minus 30 5 %%o nadtržení ISO %%u podtržení Technické písmo 174 / 109

110 Modifikace / Objekt / Text / Upravit Pravý click Úpravy vlastností textu Psaní odstavcového textu Kresli / Text / Odstavec nebo MTEXT Má určitou šířku, ale vertikálně se může rozšiřovat do. Lze formátovat libovolné znaky. Text je jeden objekt, který lze posunovat, otáčet, vymazat, kopírovat, zrcadlit (systémová proměnná MIRRTEXT = 0 text nebude obrácen), protahovat nebo měnit rozměry. Tvorba přečnívajícího textu 18+0,018/0 Označíme text tolerance - pravý click zlomek Pravý click vlastnosti zlomku Editace odstavcového textu Modifikace / Objekt /Text / Upravit nebo doubleclick 174 / 110

111 Kontrola pravopisu Nástroje / Pravopis Kontrola pravopisu ověřuje pravopis textu ve výkrese včetně textů kót. Lze použít jeden z několika hlavních slovníků dostupných v různých jazycích. Příklad : 1) Nastavte nový styl textu, název stylu volte např. Poznámka. Písmo volte romans.shx, výšku 0, faktor šířky ) Zadané poznámky zapište příkazem Odstavcový text. Nastavený styl písma Poznámka šířka výběrového obdélníku 150, výška textu 3.5, nadpis5 3) Překopírujte a upravte odstavcový text : písmo nahraďte fontem Time New Roman CE, nadpis tučné písmo. 4) Proveďte kontrolu pravopisu. 5) Pomocí odstavcového textu zapište zadaná uložení a toleranci. Text ve stavebních výkresech Nelze použít konstantní výšku písma nečitelnost při tisku se obraz zmenší o daný faktor měřítka. List model - výšku písma musíme přezásobit faktorem měřítka např. měřítko 1:100 bude mít velikost písma 2,5 x 100 kótovací styl musí záviset na měřítku globální měřítko ve Správci kótovacího stylu na kartě Přizpůsobení List výkres kresba je již přezásobena v nastavení výřezu podle požadovaného měřítka a text se zadává v měřítku 1: / 111

112 1 174 / 112

113 Příklad : Použijte výkres architektonického návrhu bytu a popište jednotlivé místnosti 174 / 113

114 Kótování Kótování v jednotlivých konstrukčních profesích je řízeno příslušnými normami. Základní normou určující pravidla tvorby výkresové dokumentace je mezinárodní norma ISO. Styl kótování lze nastavit jak před kótováním, tak dodatečně editovat v již zakótovaném výkrese. Při tvorbě kót AutoCAD použije kótovací styl, který je v danou chvíli aktuální. Dokud nevytvoříme nový styl nebo nenastavíme jako aktuální jiný styl. AutoCAD kótám přiřadí výchozí styl ISO-25 (International Standards Organization). Asociativní kóty jsou kóty, ve kterých jsou všechny části ( čáry, text, šipky atd. ) nakresleny jako jeden objekt lze je upravovat (např. protahovat, ořezávat, prodlužovat apod.). Číselná hodnota kóty se mění se změnou rozměrů objektu. Systémová proměnná DIMASO <1>, pokud je vypnuta, jsou jednotlivé části kóty kresleny jako oddělené objekty. Tvorbu kót můžeme obdobně jako u textu rozdělit na Nastavení kótovacího stylu a Vlastní kótování. Kótovací styl Kótovací styly umožňují nastavení kótovacích proměnných, které ovlivňují vzhled a uspořádání kóty. Nástrojový panel: Kóty>Kótovací styl Nabídka: Data>Kótovací styl Příkaz: Diakóty (_Ddim) (nastavení pomocí dialogu) Kótystyl (_Dimstyle) (nastavení na příkazovém řádku) o Výchozí dialog je nazván Kótovací styly. Je výchozím panelem pro aktivaci jednotlivých řídících panelů pro úpravu kótovacích proměnných. 174 / 114

115 Nastavení v oblasti Kótovací styl o Pomocí roletky vyberete a nastavíte aktuální kótovací styl. o Kótovací styl může po zadání nového jména přejmenovat vybráním Přejmenuj o Vytvoření nového kótovacího stylu provedete zadáním jména a vybráním Ulož Nastavení v oblasti rodina o Pod tlačítkem Rodičovská se skrývá možnost nastavit parametry, které se budou dědit pro všechny typy kót. o Pokud chceme nastavit odlišné parametry u některých typů kót, v rámci rodiny kót, použije ostatní přepínací tlačítka. o Po nastavení parametrů nezapomeňte vybrat Ulož Panel geometrie Po stisku tlačítka Geometrie v dialogovém okně Kótovací styly můžeme změnit pomocí dialogu vzhled kóty (geometrické parametry kóty). Nastavení v oblasti Kótovací čára o Potlačení umožňuje nezobrazovat první, nebo druhou část kótovací čáry o Vynášecí nastavuje přesazení kótovací čáry přes vynášecí o Odsazení určuje velikost mezery mezi kótovacími čarami při kótování od základny o Tlačítko Barva nastavuje a zobrazuje barvu kótovací čáry Nastavení v oblasti Vynášecí čára o Potlačení můžete si vybrat jednu ze čtyř možností kreslení či potlačení vynášecích (pomocných) čar o Vynášecí, odsazení počátku Zde můžete řídit velikost přesahu vynášecích čar přes kótovací čáru a odsazení počátku vynášecích čar od kótovaného objektu 174 / 115

116 o Pořadí kótovacích a vynášecích čar je dáno pořadím zadání vynášecích čar. První vynášecí čára je ta, kde určíte první počátek vynášecí čáry. o Tlačítko Barva nastavuje a zobrazuje barvu vynášecí čáry Nastavení v oblasti Kótovací šipky (Symbols and Arrows) o Zde můžete vybrat z nabídky předdefinovaných tvarů hraničních značek a nastavit jejich velikost o První hraniční značka se může lišit od druhé dle výběru o Dále možnost výběru Uživatelské značky, která byla předem definována a uložena jako blok. Nastavení v oblasti Střed (center marks) o Kóty průměru a poloměru vytváří nastavené středové značky a osy do kružnic a oblouků (středové značky budou vytvořeny pouze, je-li kótovací čáry umístěna mimo kružnici nebo oblouk) 174 / 116

117 174 / 117

118 Nastavení v oblasti Měřítko o Celkovým měřítkem se mění velikost všech částí kóty (hraniční značky, kótovacího textu atd.), nikoli číselná hodnota o Volba Vztaženo k výkres. prostoru umožňuje kreslit výkres vždy v měřítku 1:1, jeho rozměrům úměrně upravovat kóty a konečné měřítko (1:2, 5:1) řešit až při vykreslování na plotr a tiskárnu Panel Formát Umožňuje úpravu polohy kótovacího textu vůči kótovací čáře. o Zapnutím volby Definované uživatelem můžete řídit horizontální polohu kótovacího textu přímo na výkresu o Pokud zvolíte jednu z voleb Přizpůsobit, horizontální polohu kótovacího textu vypočítá AutoCAD o Volba Kreslit čáru mezi vynutí kótovací čáru mezi vynášecími čarami o Nastavení v oblasti Text: o Zapnutím volby Dovnitř horizontální nebo Vně horizontální můžete text uvnitř nebo vně vynášecích čar srovnat s kótovací čárou, nebo může zůstat horizontální o Nastavení v oblasti Horizontální upravení můžete řídit polohu textu podél kótovací čáry. Chcete-li umístit text sami, vyberte v tomto panelu položku Def. uživatelem o Nastavení v oblasti Vertikální upravení můžete řídit polohu textu v kolmém směru vzhledem ke kótovací čáře 174 / 118

119 o Panel Poznámka Umožňuje nastavit veškeré parametry ovlivňující kótovací text. Nastavení panelu především ovlivňují přesnost a měřítko kót, přípony a předpony kótovacího textu a tolerance rozměrů. Nastavení v oblasti Primární jednotky (Primary Units) o Po otevření panelu Primární jednotky si můžete zvolit druh a přesnost délkových a úhlových jednotek.dále zde můžete potlačit zapisování nul před a za text kóty. o Lineárním měřítkem se násobí číselná hodnoty kótovacího textu. o Zadáním hodnot v polích Předpona, Přípona sloučíte naměřenou hodnotu kótovacího textu s těmito hodnotami 174 / 119

120 Nastavení v oblasti Alternativní jednotky (Alternate Units) o Zapnutím volby Umožnit jednotky umožníte zobrazení kótovacího textu ve dvou délkových jednotkách. Druhé jednotky jsou zobrazeny v hranatých závorkách. o Zadáním hodnot v polích Předpona, Přípona sloučíte naměřenou hodnotu kótovacího textu s těmito hodnotami 174 / 120

121 Nastavení v oblasti Text o Pomocí roletky si můžete vybrat jeden ze stylů písma. o Zadáním hodnoty v poli Výška nastavte výšku textu. Nastavení je možné pokud má styl přednastavenou výšku 0. o Zadáním hodnoty v poli Mezera určujete prostor vytvořený kolem textu kóty. o Pomocí tlačítka Barva můžete nastavit barvu kótovacího textu. o Zadáním hodnoty v poli Zaokrouhlit provede zaokrouhlení všech kót na nejbližší násobek zadané hodnoty. 174 / 121

122 174 / 122

123 Nastavení v oblasti Tolerance o Pomocí roletky Metoda si můžete zvolit způsob zápisu tolerovaných rozměrů na výkresech. o Při zápisu hodnoty v poli Horní hodnota se předpokládá, že je tato hodnota kladná o Při zápisu hodnoty v poli Dolní hodnota se předpokládá, že je tato hodnota záporná o Výběrem z roletky Upravení můžete hodnoty tolerancí srovnat s vrcholem, středem nebo spodkem hlavního textu o Zadaná hodnoty v poli Výška je dána poměrem výšky mezní úchylky k výšce jmenovitého rozměru. Asociativní kóty Asociativní kóty jsou kóty, ve kterých jsou všechny její části (čára, text, šipky atd.) nakresleny jako jeden objekt. Číselná hodnoty kóty se mění se změnou rozměrů objektu. Použití kótovacího stylu na existující kóty Příkaz: Kótystyl (_Dimstyle) nastavení na příkazovém řádku o Po zadání příkazu kótystyl zadejte P (Použij) o Vyberte kóty, na které chcete použít aktuální styl Kótování pro jednotlivé druhy profesí 174 / 123

124 Nástroje pro kreslení kót Nástrojový panel: Kóty Nabídka: Kóty Příkaz: Kóta (kótování jednoho rozměru) Kóty (kótování více rozměrů) o Vlastnosti kót určují kótovací styly o Kóty můžeme vytvořit: o 1) výběrem kótovaného objektu o 2)zadáním počátku první a druhé vynášecí čáry Zápis a úprava kótovacího textu o Hodnota je AutoCADem nabídnuta jako implicitní, je svázána se skutečným rozměrem (je asociativní). Jakýkoliv přepis této hodnoty znamená ztrátu asociativity. Při editaci je asociativita identifikována prázdnou lomenou závorkou <>. o Můžete zadat vlastní text, nebo vypočítaný text doplnit. Po definování kótovaného objektu, nebo vynášecích čar se program dotazuje na Umístění kótovací čáry (Mtext/Text/úHel). Po zadání T (Text) je nám nabídnuta vypočtená hodnoty - Kótovací text<>:. Na tuto výzvu můžete odpovědět: o Stisknutím mezerníku splníte požadavek prázdné kóty o Implicitní text můžete upravovat přidáním vlastního textu dopředu nebo dozadu tímto způsobem: text<>(přidaný text bude umístěn před implicitní hodnotu),<>text (přidaný text bude umístěn za implicitní hodnotu). o Tím, že do textu zapíšete speciální znaky: o %%c Kreslí symbol pro průměr kružnice o %%d Kreslí symbol stupně o %%p Kreslí symbol tolerance plus/mínus o %%o Zapíná a vypíná režim nadtržení o %%u Zapíná a vypíná režim podtržení o Po zadání M (mtext) je nám nabídnut dialog Víceřádkový textový editor o Po zadání H nebo L máte možnost zadat úhel sklonu kótovacího textu vzhledem ke kótovací čáře Přímá kóta Příkaz pro vytváření horizontální, vertikální a otočené kóty. Nástrojový panel: Kóty>Přímá kóta Nabídka: Kóty>Přímá Příkaz: Kótypřím (_Dimlinear) Šikmá kóta Tímto příkazem vytvoříte šikmou kótu, rovnoběžnou s kótovaným rozměrem Nástrojový panel: Kóty>Šikmá kóta Nabídka: Kóty>Šikmá Příkaz: Kótysrovnej (_Dimligned) Lze také nakreslit horizontální a vertikální kótu. 174 / 124

125 Úhlová kóta Slouží pro kótování úhlů, zkosených hran apod. Nástrojový panel: Kóty>Kóta úhlu Nabídka: Kóty>Úhel Příkaz: Kótyúhel (_Dimangular) o Kótu úhlu můžete zadat kružnicí (obloukem) a bodem nebo třemi body. Slouží pro kótování úhlů, zkosených hran apod. 3. Umístění oblouku kótovací čáry 1. První úsečka 2. Druhá úsečka 174 / 125

126 Kóta poloměru Tímto příkazem kótujeme poloměry kružnic a kruhových oblouků. Nástrojový panel: Kóty>Kóta poloměr Nabídka: Kóty>Poloměr Příkaz: Kótyrádius (_Dimradius) Příklad : Kóta průměru Tímto příkazem kótujeme průměry kružnic a kruhových oblouků Nástrojový panel: Kóty>Kóta průměru Nabídka: Kóty>Průměr Příkaz: Kótyprům (_Dimdiameter) o Pro kótování průměru můžete také použít přímé kóty s doplněním vypočítaného o Příklad : rozměru značku průměru 174 / 126

127 Kóta od základny Kótuje několik délkových a úhlových rozměrů od společné základny. Nástrojový panel: Kóty>Kóta od základny Nabídka: Kóty>Od základny Příkaz: Kótyzákl (_Dimbaseline) o Dříve než vytvoříte kóty od základny, musí již ve výkresu existovat lineární nebo úhlová kóta. o Volba Z (Zpět) vrací provedené operace o krok zpět o Volba V (Vyberte) dává možnost výběru základní lineární nebo úhlové kóty od které budete kótovat o Nezapomeňte v kótovacím stylu nastavit velikost mezery mezi kótovacími čarami Před vytvořením této kóty musí již existovat ve výkresu lineární nebo úhlová kóta. Volba Vyberte umožňuje výběr základní lineární nebo úhlové kóty, od které budeme kótovat. Řetězcová kóta Vytváří řetězce kót bezprostředně za sebou Nástrojový panel: Kóty>Řetězová kóta Nabídka: Kóty>Řetězová kóta Příkaz: Kótyřet (_Dimcontinue) o Dříve než vytvoříte řetězec kót, musí již ve výkresu existovat lineární nebo úhlová kóta. o Volba Z (Zpět) vrací provedené operace o krok zpět o Volba V (Vyberte) dává možnost výběru základní lineární nebo úhlové kóty od které budete kótovat Před vytvořením této kóty musí již existovat ve výkresu lineární nebo úhlová kóta. Volba Vyberte umožňuje výběr základní lineární nebo úhlové kóty, od které budeme kótovat. Použijeme předchozí obrázek. Příklad: 174 / 127

128 Příklad : 174 / 128

129 174 / 129

130 Odkaz Pomocí odkazu můžete zapisovat kótovací text a poznámky k jednotlivým objektům nebo prvkům na výkrese Nástrojový panel: Kóty>Odkaz verze 2007 Nabídka: Kóty>Odkaz 2007 nebo Kóty > Multiodkaz Příkaz: Odkaz (_Leader) verze 2008 o Volba Formát má další možnosti podvolby: o Spline v tomto případě se lomená čára změní v křivku typu Spline, která prochází zadávanými body o Přímo jednotlivé úseky jsou rovné čáry (úsečky) o šipka - umístí šipku v místě počátečního bodu lomené čáry o Nic šipka se nevykreslí o Volba Poznámka umožňuje zadat přímo text. Po zmáčknutí klávesy Enter máte další možnosti podvolby: o Tolerance nabídne panel pro geometrické tolerance o Kopie jde o kopírování již existujícího textu ve výkresu do nové pozice vytvářeného odkazu o Blok touto volbou můžete umísti existující blok do libovolného místa na výkrese o Nic volba pro ukončení příkazu Odkaz o Volba Mtext dává možnost zápisu textu v dialogovém panelu Příklad : Středová značka Vytváří středové značky a osy do kružnic a oblouků. Tyto značky a osy se vytvoří pouze jsouli zapnuty v kótovacím stylu (panel Geometrie) Nástrojový panel: Kóty>Středová značka Nabídka: Kóty>Středová značka Příkaz: Kótystřed (_Dimcenter) Staniční kóta Staniční (bodové) kóty měří kolmou vzdálenost od bodu počátku ke kótovanému prvku Nástrojový panel: Kóty>Staniční kóta Nabídka: Kóty>Staniční Příkaz: Kótystaniční (_Dimordinate) o Počátek prvního odkazového bodu je dobré sjednotit s počátkem souřadného systému. Tím zajistíte, že první odkaz bude mít změřenou hodnotu kótovacího textu =0 o Zapnutím režimu Orto zajistíte, že budou staniční odkazy rovné 174 / 130

131 Před zahájením kótování je nutno přesunout počátek USS do levého dolního rohu obdélníku první kóta bude mít změřenou hodnotu kótovacího textu = 0. Tolerance Na výkresu můžete předepsat geometrické tolerance prvků součásti Nástrojový panel: Kóty>Tolerance Nabídka: Kóty>Tolerance Příkaz: Tolerance (_Tolerance) o Označování základen nastavíte v panelu Symbol výběrem prázdného pole a v panelu Geometrická tolerance v čísti Data 1 zadáte označení základny např. A. Značku doplníte odkazovou čárou s nastaveným vyplněným trojúhelníkem nebo prázdným trojúhelníkem v kótovacím stylu o Dialog Symbol slouží pro výběr geometrické tolerance o V dialogovém panelu Geometrická tolerance můžete zadat hodnoty tolerance a další modifikační symboly o V dialogovém panelu Materiálová podmínka předepisujete podmínky maxima nebo minima materiálu Předpisem hodnot geometrických tolerancí prvků součástí na výkresech se dávají požadavky na správnost tvaru prvků a jejich vzájemné polohy. Rámeček tolerance lze připojit k předem vytvořené odkazové čáře (rychlý odkaz). 174 / 131

132 Editace kóty Tímto příkazem můžete provést změnu obsahu kótovacího textu Nástrojový panel: Kóty>Editace kóty Nabídka: Kóty>Přepsat Příkaz: Kótyedit (_Dimedit) o Další možností je otočení kótovacího textu a sklopení kóty. Pro tato volby můžete s výhodou používat ikony Otoč a Sklopení kóty. Volba Původní přesune kótovací text do jeho původní polohy. Editace textu kóty Provádí horizontální posunutí kótovacího textu vzhledem ke kótovací čáře Nástrojový panel: Kóty>Editace textu kóty Nabídka: Kóty>Srovnat text Příkaz: Kótytedit (_Dimtedit) o Volba zleva, zprava posunou kótovací text k levé, pravé vynášecí čáře. Pro tuto volbu můžete použít ikony Doleva, Centruj a Vpravo o Volba Původní přesune kótovací text do jeho původní polohy Aktualizace kót Po změně některých proměnných se tyto změny na výkrese hned nezmění. Je nutné kóty aktualizovat pomocí volby Aktuální (_Update), ovšem v režimu Kóty Nástrojový panel: Kóty>Aktualizace kót Nabídka: Kóty>Aktualizovat Příkaz: Kóty volba Aktuální (_Dim volba _Update) Úprava vlastností kót Tímto příkazem můžeme provést změnu obecných vlastností i změnu specifických vlastností kóty Nástrojový panel: Vlastnosti objektu>vlastnosti Nabídka: Modifikace>Vlastnosti Příkaz: Diamodif(_Ai_propchk) 174 / 132

133 Rychlá kóta Slouží ke kótování více objektů najednou. Příklad: Nakreslete součást z plechu a) pomocí příkazu křivka různé způsoby b) pomocí příkazu úsečka výběru řetězcové kótování kótování od základny volba Edit (E) volba poloměr (R) a průměr (P) umožňuje kótovat více kružnic a oblouků najednou 174 / 133

134 Úpravy vlastností kót - změna obecných vlastností (hladina, typ čáry, barva) - změna specifických vlastností kót na jednotlivých kartách v kótovacím stylu Úpravy vlastností kót pomocí místní nabídky Příklad: 174 / 134

135 Příklady: prstenec víko ucpávky matice kuželky kuželka ventil víko tělesa výlisek Kótování ve stavebních výkresech o Objekty kreslíme v modelovém prostoru zásadně 1:1 v mm a o následný přepočet do měřítka řešíme až při tisku. 174 / 135

136 o Při kótování v modelovém prostoru si musíme předem určit, v jakém měřítku bude výkres publikován od toho se odvíjí výška písma jak v kótách, tak i v jiných popisových polích výkresu. Nelze použít konstantní výšku písma z důvodů případné nečitelnosti, protože při následném tisku se obraz zmenší o daný faktor měřítka. o Standardní výška písma ve stavebních výkresech je 2,5 mm, ale při tisku výkresu v M 1:50 se všechny tisknuté objekty podělí faktorem 50 výška písma 2,5 : 50 = 0,05 mm základní výšku písma přenásobíme faktorem měřítka ve kterém výkres publikujeme nastavení provádíme ve Správci kótovacího stylu na kartě Přizpůsobení změnou globálního měřítka. o Při nastavení kótovacího stylu volíme na kartě text barvu výplně Pozadí text kóty není za šrafováním o Kóta ve stavebnictví je zaokrouhlována na násobky 5 mm (okótovaná délka = 141; hodnota kóty = 140) na rozdíl od strojírenství v mm má stavebnictví modulové a skladebné rozměry Správce kótovacího stylu - karta Text zaokrouhlení (5). o Výškové kóty kačeny Rychlý odkaz nastavení karta Připojení podtržení dolního řádku o Kótování okenních otvorů kótují se jejich šířkou nad kótovací čárou a výškou okna (parapetu) pod kótovací čárou provádíme okótováním přímou kótou a následnou úpravou textu - nový <>\Xvyska(parapet) Legenda řídících znaků <> výchozí hodnota, tzn. Míra naměřená kótou 174 / 136

137 \P začne nový řádek, ukončí odstavec \X text následující za řídícím znakem bude umístěn pod kótovací čárou Tabulky Tabulka je objekt, který obsahuje data uspořádaná v řadách a sloupcích. Tvorba tabulky Vytvoříme prázdnou tabulku a potom do buněk v tabulce vložíme obsah. Po vytvoření tabulky ji můžeme klepnutím na libovolnou čáru mřížky v tabulce vybrat a následně upravit pomocí palety Vlastnosti nebo pomocí uzlů. Úpravy tabulky Pokud změníme výšku nebo šířku tabulky - řádky nebo sloupce se proporcionálně změní. Jestliže změníme šířku sloupce - tabulka se rozšířením nebo zúžením změnám přizpůsobí. Chceme-li zachovat šířku tabulky - stiskněme při použití uzlu sloupce klávesu CTRL. Buňku vybereme klepnutím. Uzly jsou zobrazeny ve středu ohraničení buněk. Klepnutím do jiné buňky do ní přesuneme výběr. Přetažením uzlů na buňce rozšíříme nebo zúžíme buňku a její sloupec. Chceme-li vybrat více buněk, klepneme a přetáhneme několik buněk. Rovněž můžeme přidržením klávesy SHIFT a klepnutím do jiné buňky vybrat rozsah buněk mezi první a poslední vybranou buňkou včetně. Příklad: Ponechte buňku vybranou, klepněte pravým tlačítkem a pomocí voleb z místní nabídky vložte nebo odstraňte sloupce a řádky, kombinujte přilehlé buňky nebo proveďte jiné změny. Po vybrání buněk můžete pomocí kombinace kláves CTRL-Y zopakovat poslední akci včetně změn provedených na paletě Vlastnost. 174 / 137

138 Přidání tabulky na paletu nástrojů Přidáte-li tabulku do palety nástrojů, vlastnosti tabulky (například styl tabulky, počet řádku a počet sloupců) a upřednostněné vlastnosti buněk (například zarovnání a tloušťka čáry rámečku) jsou uloženy v definici nástroje. Text nebo obsah bloku a znakový formát budou ignorovány. Export tabulku V příkazovém řádku zadejte příkaz tabexport. Vyberte tabulku, kterou chcete exportovat. Zobrazí se standardní dialog pro výběr souboru. Zadejte název a umístění souboru. Data tabulky jsou exportována ve formátu souboru CSV (data jsou oddělena čárkou). Veškeré formátování tabulky a textu bude ztraceno. nebo Příkaz: Je-li vybrána tabulka, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Export. Číslování místností Co říká norma Ve vlastním projektu můžeme i nemusíme dodržovat standardy ČSN. Ty se stejně jako zásady pro kreslení výkresů změnily oproti dřívějším zvyklostem. Logické uspořádání a směr číslování Všechny místnosti ve všech podlažích označujeme čísly v logické posloupnosti, přednostně vzrůstající, začíná se číslem n01 (kde n je číslo podlaží) v rámci vymezení všech částí nemusí být stěny tzn., že čísly označujeme venkovní i kryté prostory (balkony, lodžie, přístřešky, zimní zahrady, bazény, příp. mezilehlé prostory). Číslujeme zpravidla podle směru hodinových ručiček, začínajíce od vstupu do objektu. Lze použít i jiný logický systém např. dle rozdělení bytových jednotek atp. Čísla místností lze vypustit z důvodů logického uspořádání. Obecné zásady Čísla místností a jejich názvy se vepisují do plochy místností. Číslo a název se kvůli zvýraznění podtrhuje. U malých prostorů postačí místnost označit pouze číslem a název místnosti se uvede v tabulce legendy místností. Toto nemusí být pravidlem, pokud je účel místnosti zřejmý ze značek zařizovacích předmětů v místnosti, např. WC, koupelna. Příklad číslování ve druhém podlaží: 204 JÍDELNA 205 SCHODIŠTĚ Příklad číslování místnosti s malým prostorem: 206 Malé místnosti jako např. záchody se označují číslem místnosti taktéž, prostory jako vestavěné skříně se označí stejným číslem jako místnost, k níž jsou přilehlé nebo ze které jsou přístupné, a za číslo se přidá písmeno malé abecedy. Př.: 115 CHODBA; 115a Svislé prostory jako schodišťové prostory a šachty u vícepodlažních objektů kótujeme vždy stejnými čísly s číselným označení příslušného podlaží. Podlaží 1.NP: 115 SCHODIŠTĚ; 116 ŠACHTA Podlaží 2.NP: 215 SCHODIŠTĚ; 216 ŠACHTA Číslování místností Používají se dvoumístná čísla, před nimiž se píše číslo podlaží. 174 / 138

139 Podlaží 1.NP: Čísla místností Podlaží 2.NP: Čísla místností Podlaží 11.NP: Čísla místností Podlaží n.np: Čísla místností n01 - n99 Dvoumístná čísla se používají u velmi malých staveb, kde nuly (0) by byly nadbytečné nebo nežádoucí. Podlaží 1.NP: Čísla místností Podlaží 2.NP: Čísla místností Podlaží n.np: Čísla místností n1 - n9 Čtyř- a pětimístná čísla se používají u velmi velkých budov. Podlaží 1.NP: Čísla místností Podlaží 2.NP: Čísla místností Podlaží n.np: Čísla místností n001 - n999 Poznámka: Při volbě dvou-, čtyřmístných čísel místností musí mít všechna čísla v objektu stejný počet číslic. Výjimkou jsou podlaží, která mají číslo větší než 9. (n = číselné označení podlaží) Čísla místností končící 0 U žádné z místnosti v budově se nesmí použít číslo končící nulou (10, 400, ). To je určeno pro místnosti venkovního prostoru budovy (balkony, terasy nebo prostor obklopující budovu). Příklad: Místnost 200 je venkovním prostorem druhého podlaží. Písmenočíselné označování a označování podzemních podlaží Dle výše uvedených doporučení pro číslování není zřejmé, jak označovat suterén. V běžných projektech se číslovaly místnosti nadzemních podlaží číslem označujícím podlaží a za tečkou se uvedlo číslo místnosti (1.01, 1.02, 2.01, ), u podzemního podlaží se namísto čísla podlaží použila nula (0.01, 0.02, ). V aktuální normě se toto řeší písmenočíselným označováním. Příklady: Podlaží přízemní (P): Čísla místností P01 - P99 Podlaží suterénu (S): Čísla místností S01 - S99 U objektů s více podzemními podlažími se před písmenné označení suterénu S uvede číslo podzemního podlaží: Podlaží suterénu 1 (dříve 1.PP): Čísla místností 1S01-1S99 Podlaží suterénu 2 (dříve 2.PP): Čísla místností 2S01-2S99 Zaokrouhlování výměr ploch ve stavebních výkresech Plochy (plošný obsah) jednotlivých částí objektu (místností ap.) se uvádějí na výkresech kreslených v měřítku 1:100 a větším (v půdorysu, v legendě ap.) v m 2 s přesností na dvě desetinná s připsáním značky jednotky, např. 72,12 m 2. Poznámka: V souladu s ČSN se čísla zaokrouhlují podle těchto zásad: - je-li první vypuštěná číslice menší než 5, poslední ponechávaná číslice se nemění (např. zaokrouhlováním čísla 12,273 vznikne 12,27); je-li první vypuštěná číslice rovna 5 nebo větší, poslední ponechávaná číslice se zvětšuje o jednu (např. zaokrouhlováním čísla 12,275 nebo 12,277 vznikne 12,28). 174 / 139

140 Doporučení pro číslování místností Označování místností po směru hodinových ručiček; začínat od vchodu; místnosti či plochy náležící exteriéru končí 0 (pokud nejsou zastoupeny, tak vynechávám; schodišťový prostor se značí jako místnost taktéž). Místnosti v podzemních podlažích při číslování podle dřívější zvyklostí mají posloupnost 0[CISLO_PODZ_PATRA].[CISLO_MISTNOSTI] Příklad: Podlaží 1.PP: 01.01; Podlaží 2.PP: 02.01; Označovat číslem místnosti i výtahové a instalační šachty. Zpřehlední to orientaci např. při tvorbě požárních zpráv. Pokud nám přibude místnost v průběhu tvorby výkresové dokumentace, pak jí přiřadíme další číslo místnosti dle posloupnosti v legendě místností bez ohledu na logičnost nebo pokud je stávající místnost dělena na místnosti dvě, tak použijeme označení malým písmenem za číslem místnosti Příklad: Před rozdělením: 208 KUCHYŇ S JÍDELNOU Po rozdělení: 208a KUCHYŇ; 208b Doporučení pro vykazování místností Legenda místností obsahuje vedle čísla, názvu místnosti a dalších specifikací jako druh podlahy apod., jednu z nejdůležitějších položek, a to plochu. Ta slouží především k určení druhu místnosti (např. podle ČSN 73 XXXX: Obytné budovy je obytnou místností až místnost, která má plochu podlahy větší jak 8 m 2 ) a spotřeby materiálu podlahy. Jelikož je problém na stavbě spíše s nedostatkem objednávaného materiálu, plochu místností zaokrouhlíme na setiny směrem nahoru, část materiálu se stejně ztratí na technologickém prořezu a je problém vždy doobjednat stejný druh keramické dlažby, než když na stavbě 6 dlaždic přebývá. Pokud máte rádi svého rozpočtáře, tak je vhodné do legendy popisovat výšku obkladů a uvádět i obvod místnosti. To pro případný výpočet plochy malby, omítek atp. Dále doporučujeme do plochy místnosti zahrnovat i plochu pod prahem. Tady je to trošku problematická otázka, ale v dokumentaci pro stavební povolení a pro realizaci se již plochy místností nevykazují kvůli prodeji těchto ploch budoucím uživatelům (např. u bytových domů), ale kvůli spotřebě, a ta při nezahrnutí plochy pod prahy u většího stavebního objektu může značně narůst. Plochu pod prahem doporučujeme přiřazovat dle návaznosti podlah, někdy je vhodné přiřazovat plochu pod prahem podle toho, do které místnosti se dveře otevírají. Tyto zásady lze zestručnit a shrnout do několika bodů: Pokud Vám to čas dovolí, vykazujte vedle ploch místností i obvody jednotlivých místností, usnadní to práci rozpočtářům. Nezapomínejte vykazovat jako plochu místnosti i plochy pod prahy (pozor, je možné rozlišovat vykazování plochy u dveří s prahem a u dveří s přechodovou lištou). Raději zaokrouhlujte plochy o desetinu nebo setinu m 2 nahoru z důvodu rezervy při provádění na stavbě. Doporučujeme do legendy místností umisťovat i popisné kolečko s označením skladby podlahy. 174 / 140

141 Příklad: Příklad: Nakreslete stavební výkres dle předlohy 174 / 141

142 Bloky a externí reference Bloky jsou skupiny objektů definované jako jeden objekt. Po vložení se stávají součástí výkresového souboru, a proto jsou určeny pro vložení menší skupiny objektů. Bloky používáme pro stále se opakující normalizované součásti nebo jiné prvky (značky, tabulky, popisová pole atd.). Výhodou bloků je možnost jejich přímé editace, přenos pomocí šablon (prototypového výkresu) pro vkládání často používaných značek. Bloky lze definovat z objektů, které byly původně nakresleny v různých hladinách, jinou barvou a jiným typem čáry tyto informace lze zachovat. Při vkládání bloků jsou všechny objekty v bloku nakresleny v původní hladině, původní barvou a typem čáry. Při vložení bloku do aktuální hladiny, blok přijme vlastnosti této hladiny vlastnost hladiny mění všechny vlastnosti bloku. Reference bloku může obsahovat další (vnořené) bloky.!nelze vytvořit bloky, které se odkazují na sebe samotné! Externí reference jsou naopak pouze připojeny k novému výkresu a nezatěžují jej množstvím nových objektů. Výhodou bloků oproti externím referencím je možnost jejich přímé editace. Výhodný je jejich přenos pomocí šablon (prototypového výkresu) pro vkládání často používaných značek. Reference soubor pouze připojí a musíme editovat obsah originálního souboru. Použijeme je například pro vložení součástí do rozsáhlých sestav. Úprava připojeného dílce se samozřejmě ihned promítá do sestavy. Reference jsou tedy ideální pro řešení týmové práce na jednom projektu. Vytvoření bloku Tímto příkazem můžeme blok pojmenovat a definovat s ním, že existuje pouze v aktuálním výkresu. Nástrojový panel: Kresli>Vytvořit blok Nabídka: Kresli>Blok>Vytvořit Příkaz: Vytvořb (_Bmake) o Po zadání příkazu Vytvořb se zobrazí panel Definice bloku o Volba Vypsat jména bloků vypíše názvy již existujících bloků v aktuálním výkresu o Zatržením Zachovat objekty můžete původní objekty na obrazovce zanechat o Příkazem Blok můžete definovat blok na příkazovém řádku o Příkazem Rozlož můžete převést blok na jednotlivé části a editovat je jednotlivě 174 / 142

143 Příklad : Postup: 1. Název bloku 2. Výběr objektů 3. Bod vložení Uložení bloku jako samostatného souboru Tímto příkazem můžete blok uložit jako výkresový soubor (*.dwg) a používat ho u v dalších výkresech. Nabídka: Soubor>Export>Blok Příkaz: Pišblok(_Wblock) o Pokud je název bloku shodný s názvem souboru, zadejte na výzvu Jméno bloku: =. Pokud ne, zadejte název zapisovaného bloku. o Chcete-li vytvořit novou definici bloku a uložit ji jako výkresový soubor, stiskněte na výzvu Jméno bloku: Enter. Vyberte základní bod vložení a objekty. Systémová proměnná FILEDIA=0... není zobrazen standardní dialog pro výběr souborů. 174 / 143

144 Vložení bloku Pomocí tohoto příkazu můžete do aktuálního výkresu vkládat bloky nebo celé výkresy. Nástrojový panel: Kresli>Vložit blok Nabídka: Vložit>Blok Příkaz: Diavlož(_Ddinsert) o Volba Blok dává možnost výběru bloku v dalším dialogovém panelu. Blok musí být definován na aktuálním výkrese nebo u vybraného souboru. o Volba Soubor dává možnost vložení bloku nebo celého výkresu do aktuálního. o Parametry vložení můžete definovat na obrazovce nebo je přímo definovat číselně v dialogovém panelu Vlož. V prostřední části panelu zapnete volbu Definování parametrů na obrazovce. o Zatržítkem Rozlož se zadává volba pro okamžité rozložení vkládaného bloku o Blok, který se vkládá do výkresu se může zobrazit v měřítku a pod libovolným úhlem sklonu. o Příkazem Vlož můžete vkládat bloky z příkazového řádku. b Vícenásobné vkládání bloku 174 / 144

145 Tímto příkazem vložíte blok do obdélníkového pole. Nástrojový panel: Různé>Vložit více instancí bloku Příkaz: Nvlož (_Minsert) o Dosáhnete podobného efektu jako u příkazu Pole Vložení bloku v měřených intervalech Vložení bloku ve stejných intervalech Úprava definice bloku o V aktuálním výkresu postupujeme stejně jako při vytváření nové definice, ale zadáváme existující název. o Ve zdrojovém výkresu aktualizace se provádí příkazem Vlož. Příklad : Definice atributů Atributy jsou editovatelné textové informace spojené s bloky. Nabízí interaktivní popisku (název), pomocí které lze k bloku přidat text kdykoliv vložíme blok, který má proměnný atribut, Autocad nejprve vyzve k zadání dat (čísla, ceny,materiál, normy,poznámky atd), která budou uložena s blokem. Atributové informace lze extrahovat z výkresu, použít je v tabulace nebo databázi pro vytvoření seznamu součástí nebo rozpisu materiálu. S blokem lze asociovat více než jeden atribut, přičemž každý z nich má jiný název. Informace o atributech jsou uloženy ve výkresovém souboru výkresu. Nejdříve je nutno vytvořit definici atributu, která popisuje vlastnosti atributu. Popis obsahuje název, výzvu, informaci o hodnotě, formát textu a volitelné režimy. Nástrojový panel: Atribut>Definice atributu Nabídka: Kresli>Blok>Definovat atributy 174 / 145

146 Příkaz: Diatrdef (_Ddattdef) o Po zadání příkazu se zobrazí panel Definice atributů o V pravé oblasti Atribut je hlavní popis a jediná oblast, kde je nutné něco napsat. Především je to Jméno a Výzva a někdy i Hodnota o Mód atributu, zde můžete zatrhnout jedno nebo více políček o Neviditelný text (atribut) se po vložení bloku do výkresu nezobrazí. Je uchován v paměti, dá se editovat a jeho hodnotu najdete v panelu Editace atributů. Používá se, pokud nejsou hodnoty atributu na výkrese potřebné o Konstantní přiřazuje atributu pevnou hodnotu pro každé vložení bloku. Hodnota konstantního atributu nemůže být později změněna. o Ověřovaný při vkládání bloku s tímto módem program ověřuje správnost hodnoty atributu o Přednastavený při vkládání bloku nebude jeho hodnoty vyžadována, ale je automaticky načtena implicitně přednastavená hodnota. o Bod vložení je možné ukázat kurzorem nebo zadat jednotlivé souřadnice x,y,z o Upravení textu je podobné úpravám při psaní textu o Volba Umístit pod předchozí atribut umožní seřadit atributy pod sebe o Pokud chcete použít několik atributů současně, vytvořte každý zvlášť a poté je zahrňte do jednoho bloku o Příkazem Atrdef vytvoříte definici atributu na příkazovém řádku Editace definicí atributu Pomocí tohoto příkazu můžete editovat definice atributu před vytvořením bloku nebo po rozložení bloku Nástrojový panel: Modifikace>Editace textu Nabídka: Modifikace>Objekt>Text Příkaz: Diaedit (_Ddedit) 174 / 146

147 Připojení atributů k bloku Atributy můžeme k bloku připojit po jejich definování nebo předefinování o Jakmile jste vyzváni k Výběru objektů při definici bloku, vyberte s obrazem i atributy o Pořadí, ve kterém vybíráte atributy, určuje pořadí, v němž budete vyzváni k zadávání informací pro atributy při vkládání bloku o Výsledný efekt se projeví po vložení nadefinovaného bloku Příklad : Předefinování atributů Slouží k předefinování bloku a zaktualizování připojených atributů Nástrojový panel: Atribut>Předefinuj atribut Příkaz: _Attredef Pokud chcete stávající blok a atributy předefinovat, musíte ho příkazem Rozlož rozložit Editace atributů jednotlivě Umožňuje editovat hodnoty všech atributů jednoho bloku Nástrojový panel: Atribut>Editace atributů Nabídka: Modifikace>Objekt>Atribut>Jednotlivě Příkaz: Diatr (_Ddatte) Editace atributů globálně Umožňuje editovat hodnoty atributů nezávisle na blocích se kterými jsou spojeny Nástrojový panel: Atribut>Globální editace atributů Nabídka: Modifikace>Objekt>Atribut>Globálně Příkaz: Atredit (_Attedit) o Umožňuje buď editaci atributů jeden po druhém a změnu některé z jejich vlastností, nebo globální editaci. A první výzvu: Editovat vždy jeden atribut? Odpovíte A nebo N. 174 / 147

148 Příklad : Příklad: Příklad: 174 / 148

149 174 / 149

150 174 / 150

151 Extrahování informací atributu Příklad: Pokud jste připojili atributy k bloku, můžete potom provést dotaz na informace atributů v jednom nebo více výkresech a uložit je do tabulky nebo externího souboru. Extrahovaná informace atributu je snadný způsob vytvoření soupisu nebo rozpisky přímo z dat výkresu. Například výkres majetků může obsahovat bloky znázorňující vybavení kanceláře. Jestliže má každý blok atributy, které označují model a výrobce vybavení, můžete vytvořit zprávu, která určuje náklady vybavení kanceláře. Průvodce extrahováním dat vás provede výběrem výkresů, instancí bloků a atributů. Průvodce může také vytvořit soubor s příponou.přípona souboru dxe, která obsahuje všechna nastavení pro pozdější použití. Výstup do tabulky Pokud extrahujete data atributu do tabulky, tabulka bude vložena do aktuálního výkresu a aktuálního prostoru (modelového prostoru nebo výkresového prostoru) a do aktuální hladiny. Při aktualizaci tabulky jsou informace atributů extrahovány znovu a řádky v tabulce jsou přepsány. Jestliže jste vložili do tabulky řádek nadpisu, jeden nebo více řádků záhlaví, tyto nebudou při aktualizaci nahrazeny. PoznámkaPro přístup do místních nabídek v grafické oblasti, které jsou nutné k úpravě a aktualizaci tabulek, je nutné zapnout volbu Místní nabídky v dialogu Možnosti na kartě Uživatelská nastavení. Výstup do souboru Pokud uložíte data do externího souboru, máte k dispozici formáty souborů CSV (oddělené čárkou), TXT (oddělené tabulátorem), XLS (Microsoft Excel) a MDB (Microsoft Access). Znaky tečka (.), čárka (,) nebo mřížka (#) zapsané do souboru aplikace Excel nebo Access budou nahrazeny znaky Unicode. 174 / 151

152 Nebo Panel nástrojů Modifikace II Uložit : *.dxe 174 / 152

153 174 / 153

154 Příklad : Vytvořte návrh třídy. Vytvořte : Blok Židle s atributem o hodnotě učebna Blok Katedra s atributem o hodnotě katedra Blok Lavice s atributem o hodnotě školní lavice Dynamické bloky Reference dynamického bloku lze snadno při práci ve výkresu změnit. S geometrií v referenci dynamického bloku můžeme pracovat prostřednictvím uživatelských uzlů nebo uživatelských vlastností. Takto můžeme upravit v případě nutnosti bloky na místě a nemusíme hledat jiný blok pro vložení nebo předefinovávat existující. Pokud například do výkresu vložíme referenci bloku dveří, je možné, že bude nutné změnit rozměr dveří při úpravách výkresu. Jestliže je blok dynamický a definován s upravitelnými rozměry, můžeme změnit rozměr dveří pouhým přetažením uživatelského uzlu nebo zadáním jiného rozměru v paletě Vlastnosti. Rovněž můžeme změnit například úhel otevření dveří. Blok dveří může také obsahovat uzel zarovnání, kterým snadněji zarovnáme referenci bloku dveří s ostatní geometrií ve výkresu. 174 / 154

155 Příklad: Vytvoříme dva bloky stůl a židle dle výkresu Dynamický blok se tvoří v novém Editoru bloků o Ze samostatných objektů o Z existujícího bloku Příkaz : bedit nebo Nástroje / Editor bloků o Úprava jednotlivých bloků o Celý výkres jako dynamický blok Výběr jednoho bloku Samostatné okno - Editor bloků Dynamický blok má oproti normálnímu bloku dvě položky navíc parametry a akce. Parametr Definuje vlastnosti geometrie objektů, které budeme měnit Akce Akce způsobí, že se změní parametr objektu a tím i dynamický blok. Každá akce je přiřazena k parametru. Vyjímka Parametr zarovnání nepotřebuje akci zarovnává blok s dalšími objekty ve výkresu tečně nebo kolmo. o Vybereme blok stolu o Zvolíme lineární parametr o určíme počátek a konec o určíme umístění popisky 174 / 155

156 Vykřičník signalizuje nutnost připojení akce o Záložka akce akce protažení o výběr koncového bodu o obdélníku pro protahování výběr zprava do leva boční strany stolu o daného objektu o umístění popisu akce o uložit blok o Zavřít editor bloků Vložit / Blok - stůl Vložený dynamický blok lze editovat pomocí jeho uzlů Nebo Lineární protažení Karta Množiny parametrů 174 / 156

157 Externí reference Spojují jiné výkresy s aktuálním výkresem. Změny provedené v připojených souborech se ihned promítají do aktuálního výkresu. Pro plné zobrazení objektů musí být všechny vázané soubory v prohledávaných adresářích. Externí reference jsou zobrazeny v aktuálním výkresu jako jeden objekt, lze je do výkresu vnořovat. Pokud vložíme výkres jako externí referenci, v aktuálním výkrese zůstává po uložení zachována informace o jménu a adresáři referenčního výkresu. Výhoda: Úspora na disku a neustálá aktualizace připojených výkresů (Xrefů). Připojením Xrefu lze: Sestavit hlavní výkres z jednotlivých výkresů, které se během vývoje projektu mění. Koordinovat svoji práci s prací ostatních podložením ostatních výkresů na váš výkres tak, aby se změny provedené ostatními projevily i ve vašem výkresu. Zajistit, že se zobrazí vždy nejaktuálnější verze odkazovaného výkresu. Při otevření nebo vykreslení výkresu AutoCad automatickým načtením všech Xrefů aktualizuje nejnovější verzi výkresu. Vytvořit hranice oříznutí, které v hlavním výkresu zobrazí pouze určitou část souboru Xrefu. Systémové proměnné : XLOADCTL = 0... vypne načítání na požádání načítá se celý externě odkazovaný soubor = 1... implicitní nastavení, ostatní uživatelé nemohou uložit změny, AutoCad udržuje původní odkazovaný soubor otevřený lze načíst geometrii na požádání z referenčního výkresu = 2... načítání na požádání s volbou Zapnuté s kopií objekty jsou načítány z této kopie a ostatní uživatelé mohou upravovat původní soubor INEXCTL... určuje, který z indexů Hladina vytvořen při uložení souboru. = 0... implicitně nastaven žádné indexy = 1... index hladiny seznam obsahující objekty, které se v hladině nachází = 2... prostorový index uspořádává objekty podle jejich umístění v 3D prostoru = 3... s výkresem je uložena hladina i prostorové indexy Příklad : Nakreslete tři výrobní výkresy. Připojením externích referencí vytvořte výkres sestavení dle zadaného obrázku. 174 / 157

158 K0LÍK 174 / 158

159 Táhlo Vidlice 174 / 159

160 Postup: Paleta Xrefů 174 / 160

161 Připojíme jednotlivé Xrefy do aktuálního výkresu Vypneme hladiny kóty jednotlivých Xrefů Aktuální výkres uložíme - sestava Otevřeme výkres Vidlice a změníme typ šraf uložíme Otevřeme výkres sestavy změna typu šraf v Xrefu se projeví Změníme typ šraf táhla ve výkresu sestavy- uložíme Všechny úpravy pomocí editace reference se projeví v jednotlivých Xrefech pro odstranení obrysových čar (viditelnost kolíku) je nutno Vidlici i Táhlo svázat s aktuálním výkresem z Trefu se stane blok lze rozložit a upravit 174 / 161

162 Aktualizace externích referencí Pokud jsou provedeny změny v externě odkazovaném výkresu a tento soubor je uložen, mají ostatní uživatelé přístup k provedeným změnám ihned po aktualizaci volbou Značti. Použití dialogu Externí reference Dialog Externí reference zobrazuje informace a vzájemné vztahy mezi jednotlivými Xrefy. Nástrojový panel: Reference>Externí reference Nabídka: Vložit>Externí referenci Příkaz: Xref (_Xref) o Dialog Externí reference může zobrazovat seznam nebo stromovou strukturu Xrefů o Možnost třídění Xrefů v zobrazeném seznamu kliknutím na název sloupce (na jeho záhlaví) o Ve sloupci Stav je uveden stav definice Xrefu ve výkresu nebo akce, která bude provedena po uzavření dialogu o Ve sloupci Typ je uvedeno, zda je Xref připojen nebo podložen. Poklepáním na sloupec Typ můžete Xref přepínat mezi připojením nebo podložením. o Sloupec Datum obsahuje datum, kdy byl odkazovaný soubor naposledy uložen. Definice pomocí příkazu Po zadání příkazu Xref se na příkazové řádce objeví volby:?/važ/odděl/cesta/zruš/značti/podlož/<připoj>:. Tyto volby jsou popsány níže. Připojení Xrefů Touto volbou se připojí výkres externí reference (Xref) k aktuálnímu výkresu. Nástrojový panel: Reference>Připojit externí referenci Příkaz: Xpřipoj (_Xattach) o Po zadání příkazu Xpřipoj se zobrazí panel, ve kterém zvolte připojovaný soubor a klepněte na tlačítko Otevřít. Další postup je popsán níže u zobrazeného panelu Připoj Xref. o Druhou možností je klepnou na tlačítko Připojit přímo v dialogovém panelu Externí reference. Zobrazí se dialog Připoj Xref. o V dialogu Připojit Xref klepněte na tlačítko Procházet. Pak vyberte soubor a otevřete ho. o Dále můžete zvolit Typ reference: Připojit nebo Podložit.Parametry: měřítko a úhel natočení. Zadat na obrazovce můžete určit parametry na příkazovém řádku. Podložení Xrefů Toto volbou se podloží výkres Externí reference pod aktuální výkres. Nástrojový panel: Reference>Podlož Příkaz: -Xref o Podložení je podobné připojení, ale rozdíl spočívá v tom, že pokud je výkres připojen nebo podložen do aktuálního výkresu, všechna podložení vnořená v tomto výkresu jsou ignorována a nejsou zobrazena. Odpojení Xrefů Toto volbou se z aktuálního výkresu odstraňují nepotřebné externí reference. Nástrojový panel: Reference>Odpoj Příkaz: -Xref 174 / 162

163 o V dialogové panelu Externí reference vyberte Xref a klepněte na tlačítko Odpojit. Opětovné načtení Xrefů Touto volbou můžete Xrefy znovu načíst, aktualozovat Nástrojový panel: Reference>Značti Příkaz: -Xref o V dialogové panelu Externí reference vyberte Xref a klepněte na tlačítko Značíst Uvolnění Xrefu z paměti Touto volbou uvolníte Xref, který není používán v aktuálním výkresu o V dialogové panelu Externí reference vyberte Xref a klepněte na tlačítko Uvolnit. Uvolněný Xref není zobrazen, ale zůstává v seznamu. Pokud chcete Xref znovu zobrazit, použijte volbu Značíst Svázání Xrefů s výkresem Touto volbou trvale spojíte Xrefy s aktuálním výkresem. Efekt je stejný jako při vložení bloku. Nástrojový panel: Reference>Svázat všechny Xrefy Příkaz: -Xref o V dialogové panelu Externí reference vyberte Xref a klepněte na tlačítko Vázat. o Při připojení máte možnost zvolit Typ vázání (Vázání připojení i závislých symbolů (např. hladiny, bloky, kótovací styly atd.), Vložení žádné nové symboly se nepřipojí.) Svázání závislých symbolů s výkresem U předcházejícího příkazu Xref byla možnost připojení všech závislých symbolů (např. hladiny, bloky, kótovací styly atd.). Touto volbou si můžete vybrat, které z nich trvale připojíte. Nástrojový panel: Reference>Svázání externí reference Příkaz: Xvaž (_Xbind) Oříznutí bloků a Xrefů Po připojení výkresu jako Xrefu nebo vložení bloku můžete některé jeho části odstranit oříznutím. Nástrojový panel: Reference>Oříznout Xref Příkaz: Xořež (_Xclip) o AutoCAD ořízne obrázek podle zadané hranice a skryje části Xrefů mimo hranici oříznutí. o Pokud vyberete hranici oříznutí křivkou, budete požádáni o výběr 2D křivky o Pokud vyberete mnohoúhelníkovou hranici oříznutí, budete požádáni o zadání bodů definující hranici Postup : 1. Vybrat připojovaný soubor 2. Zadat typ reference 3. Zadat parametry vložení Typ reference : 1. Připojit lze vidět do libovolného počtu hladin 2. Podložit spodní reference umožňuje jenom o jednu úroveň 174 / 163

164 Lze používat kombinace připojení. Správa externích referencí Dialog Správce Xrefu zobrazuje informace o jednotlivých externích referencích a vzájemné vztahy mezi nimi. Vložit / Správce Xref Příkaz : Xref (_Xref) Externí reference lze zobrazit v seznamu nebo použít stromovou strukturu Záhlaví sloupce Název reference lze setřídit podle názvu Záhlaví Stav lze setřídit podle velikosti Sloupec Typ uvádí, zda je externí reference připojena nebo podložena Tl. Odpojit umožní odstranění nepotřebné externí reference z aktuálního výkresu Tl. Značíst umožní znovu načíst externí reference aktualizace po úpravě odkazovaných výkresů Tl. Uvolnit umožní uvolnit externí referenci z paměti (není používána v aktuálním výkresu), ale ukazatel na referenční výkres zůstává, lze následně použít volbu Značíst Tl. Vázat externí reference se stanou trvalou součástí aktuálního výkresu. Efekt je stejný jako při vložení bloku. Určujeme Typ svázání externí reference s výkresem. 1. Vázání pojmenované symboly (hladiny, bloky, kótovací styly atd.) budou mít jména tvořená názvem vkládaného výkresu, znakem $0$ a jménem symbolu 2. Vložení nebude k aktuálnímu výkresu připojeny žádná nová hladina, protože již existuje 174 / 164

165 Svázání závislých symbolů s výkresem Příkaz : Xvaž (_Xbind) Lze vybrat jen některé závislé symboly. Přidat objekty do pracovní sady Odstranit objekty z pracovní sady Zrušit změny v referenci Uložit změny zpět do reference 174 / 165

166 Funkce AutoCad DesignCenter Ctrl+2 Uspořádání, otevírání a sdílení obsahu výkresů k efektivnímu spravování výkresové dokumentace. Lze spravovat reference bloků, externí reference, rastrové obrázky a obsah z jiných zdrojů, včetně jiných aplikací. Kreslení lze zefektivnit kopírováním a vkládáním obsahu, např. definice hladin, z výkresu do výkresu. Složky Popis a Náhled nabízejí textové popisy, popřípadě obrázky náhledů, které umožní snadněji rozpoznat obsah bloků a celých výkresů. Zobrazení obsahu výkresu Nástroje / AutoCadDesignCenter Příkaz : Adcenter (_Adcenter) Historie seznam 20 zdrojů naposledy použitých funkcí AutoCad DesignCenter Otevřít výkresy seznam otevřených výkresů Plocha zobrazí seznam místních a síťových disků Paleta lze zobrazovat obsah otevřených výkresů a jiných zdrojů, obrázky náhledů a popisy Příklad: Vytvořte návrh bytu pro rodinu s dětmi a pomocí funkce Designcenter vložte jednotlivé bloky zařízení bytu. Pracujte v hladinách, celý byt okótujte, použijte tabulku, šrafy atd. 174 / 166

167 TISKY Tisk z modelového prostoru rychlý používá se především pro pracovní výtisky použitá nastavení se neukládají s výkresem Příklad: Soubor Hřídel.dwg adresář šrafy_koty_výkresy Nebo Výkres ventilu 174 / 167

168 Tisk je barevný bez měřítka Tabulka stylu vykreslování acad.ctb grayscale.ctb monochrom.ctb 174 / 168

169 Úprava tabulky stylů Nastavení tisku lze použít i na rozvržení 174 / 169

170 Uložená nastavení s výkresem Designcentr Ctrl+2 Tisk z výkresového prostoru umožňuje připravit složitější tiskové sestavy náročnější nastavení. Postup: Provedeme veškerá nastavení Vkládání výřezů Zobrazit 174 / 170

171 Volíme způsob vložení Vložený výřez bude v hladině Defpoints netisknutelná hladina netiskne se hranice výřezu Měřítko výřezu nebo Přepínání Model Výkres na kartě rozvržení Vkládání rohového razítka 174 / 171

172 Sdílení informací ve formátu DWF DWF Design Web Format rychle se otvírají a zobrazují, mohou být sdíleny elektronickou poštou se zákazníky, dodavateli atd. Vhodné pro archivaci dat, je menší a více komprimovaný než nativní soubory DWG, je určen pouze pro čtení. DWF je založeno na již existujících standardech ZIP / ZLIB, XML, JPG / PNG / bitonal G4 Tiff a HSF DWF je vytištěný pohled výkresu ve formátu DWG, může obsahovat kompletní soubor výkresů z projektu. Publikace DWF souboru Soubor je nutno nejdříve uložit. Soubor / Publikovat Uloží se všechny listy Nebo Soubor / Vykreslit nastavíme na DWF6 eplot.pc3 Jen pro jeden vybraný 174 / 172

173 174 / 173

174 Vložení DWF Viewer do dokumentu Wordu Vložit / Objekt / Autodesk DWF Viewer kontrol Připojíme uložený DWF soubor k DWF vieweru. Vybereme daný soubor a místo obrázku se objeví daný DWF. Lze připojit soubor z lokálního disku, soubor na síti nebo uložený na webu pomocí adresy URL. Poslední krok je ukončení režimu návrhu.- po vložení se pohybujeme defaultně v módu návrhu ikona ukončit režim návrhu na panelu Ovládací prvky 174 / 174