Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Jiří Slabý

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2008 Jiří Slabý

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Poptávka po dovolené v Chorvatsku Vypracoval: Jiří Slabý Vedoucí práce: doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc

3 P r o h l á š e n í Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Poptávka po dovolené v Chorvatsku jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 29. května 2008 Podpis - 3 -

4 Obsah Úvod Trh a tržní mechanismus Tržní subjekty Poptávka Substituční a důchodový efekt Nabídka Cena Konkurence Cestovní ruch Definice cestovního ruchu Trh cestovního ruchu Poptávka po cestovním ruchu Nabídka v cestovním ruchu Ekonomie volného času Poptávka po produktech a službách volného času Determinanty poptávky Cestovní ruch občanů České republiky Charakteristika delších zahraničních cest občanů České republiky v letech 2003 až Počet cest Délka pobytu Výdaje českých turistů Chorvatská republika Základní údaje Chorvatsko a cestovní ruch Počet turistů Nabídka ubytování Turistická lákadla Chorvatsko a čeští turisté Počet turistů Determinanty poptávky Substituty a komplementy Dotazníkové šetření Cíl průzkumu Postup výzkumu Struktura respondentů Otázky Jak často jezdíte na zahraniční dovolenou? Byl(a) jste již na dovolené v Chorvatsku? Plánujete Chorvatsko navštívit během některé ze svých příštích dovolených? Využíváte při dovolených v Chorvatsku služeb cestovních kanceláří? Do Chorvatska nejčastěji cestujete? Jakému typu ubytování dáváte v Chorvatsku přednost? Kolik dnů v Chorvatsku průměrně strávíte? Čím je pro Vás Chorvatsko oblíbenou destinací? Je pro Vás v současné době Chorvatsko stejně lákavé jako kdysi? Závěr Literatura Seznam tabulek a grafů Příloha - dotazník

5 Úvod Cestování se stalo neodmyslitelnou součástí našeho života. Turistický průmysl je v dnešní době z ekonomického hlediska jedním ze tří nejvýznamnějších celosvětových odvětví. Jeho boom je spojen s rozvojem dopravy a s růstem světové ekonomiky a s tím souvisejícím zvyšováním životní úrovně ve 2. polovině 20. století. Cestování za účelem rekreace, poznání, sportu, kultury, z náboženských, pracovních či obchodních důvodů se každý rok účastní značná část světové populace. Cestovní ruch se stává významnou složkou spotřeby obyvatelstva. Na počátku 3. tisíciletí vydávají obyvatelé vyspělých zemí již přes 10% svých příjmů na cestovní ruch. Ve své práci se zaměřím na jeden konkrétní typ destinace, která je nám v České republice blízká, a aspekty, které mají vliv na člověka v jeho rozhodování při výběru jeho dovolené. Chorvatsko patří k nejvyhledávanějším místům pro letní dovolenou v Evropě. Je to země tisíců ostrovů a neskutečně dlouhého pobřeží. Země, která je známá čarovnou krásou svého moře a kouzelnými přímořskými letovisky. Země, která nabízí nenarušenou přírodu (např. Plitvická jezera) stejně tak jako historické památky vytvořené v průběhu staletí (staré jádro Dubrovníku). Tyto faktory jsou hlavním důvodem, proč dnes znovu, po překonání následků války v 90. letech, patří tato země k nejnavštěvovanějším v Evropě. Z pohledu českého turismu, který v této bývalé jugoslávské zemi navazuje na dlouhou tradici z doby první republiky i socialismu, je Chorvatsko dokonce letní destinací číslo 1. První místo v pořadí nejnavštěvovanějších zemí má rezervované už léta. Minulý rok do Chorvatska přijelo z České republiky na 800 tisíc turistů a letos tomu zřejmě nebude jinak. V teoretické části této práce se nejdříve zaměřím na definování základních ekonomických pojmů souvisejících s tématem a zmíním zvláštnosti trhu cestovního ruchu. U oblasti ekonomie volného času se budu zabývat především poptávkou. Uvedu složky, ze kterých se skládá poptávková funkce a popíšu způsob, jakým mohou jednotlivé proměnné ovlivnit její celkovou výši. V praktické části budu charakterizovat cestovní ruch občanů České republiky, přiblížím cestovní ruch v Chorvatsku a uvedu příčiny oblíbenosti Chorvatska u českých turistů. V poslední kapitole provedu analýzu dotazníku poptávky po dovolené v Chorvatsku. Cílem této práce je zjistit, jaké faktory působí na cestování českých občanů do Chorvatska a díky čemu je tato země nejoblíbenější destinací českých turistů. Rovněž - 5 -

6 provedu analýzu zahraničního cestovního ruchu občanů České republiky během posledního období a porovnám ji s výsledky dotazníkového šetření, které jsem k těmto účelům provedl. Dotazník má 12 otázek zaměřených především na cestování do Chorvatska. Dotazovanými budou občané České republiky, především Pražané

7 1 Trh a tržní mechanismus V této kapitole se zaměřím na definování a vysvětlení základních pojmů týkajících se oblasti trhu a jeho základních složek. V odborné literatuře existuje řada definic trhu. Například: Trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Mankiw 1 definuje trh jako skupinu kupujících a prodávajících určitého zboží nebo služby. Podle Samuelsona 2 je trh mechanismus, jehož prostřednictvím se kupující a prodávající střetávají, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá. Macáková 3 popisuje trh jako oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. Trh 4 je obecně jakékoliv uspořádání, v jehož rámci dochází k prodejům a nákupům statků a služeb. Trh se prosazuje prostřednictvím tržního mechanismu, který tvoří tržní subjekt, poptávka, nabídka, cena a konkurence. 1.1 Tržní subjekty Ekonomové rozlišují 3 základní tržní subjekty, a to domácnosti, firmy a stát. Model, v němž jsou v ekonomice pouze domácnosti a firmy, se nazývá ekonomický koloběh. Na následujícím obrázku jsou znázorněny toky výrobních faktorů (plná čára) a peněžní toky (přerušovaná čára). 1 MANKIW, N. Gregory: Zásady ekonomie. Překlad 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2000, str 85. ISBN SAMUELSON, Paul Antony: Ekonomie. Překlad 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007, str. 27. ISBN MACÁKOVÁ, cit. 1, str PAERCE, David W. a kol.: Macmillanův slovník moderní ekonomie. Překlad 4. vyd. Praha: VICTORIA PUBLISHING, Praha, str ISBN

8 Obr. 1 Ekonomický koloběh 5 Na trhu výrobků a služeb, jsou domácnosti kupujícími subjekty a firmy jsou prodávajícími. Domácnosti nakupují zboží a služby pro svoji spotřebu, a proto jsou nazývány spotřebitelem. 6 Jejich výdaje tvoří příjmy firem. Naopak na trhu výrobních faktorů domácnosti prodávají výrobní faktory (přírodní zdroje, práci, kapitál), které jsou nezbytné pro firmy na výrobu statků. Jejich prodejem domácnosti získávají finanční prostředky na nákup zboží a služeb. Posledním tržním subjektem je stát, který figuruje na obou trzích jako kupující a zároveň poskytuje veřejné statky a služby firmám i domácnostem. Stát dále působí na trh prostřednictvím své politiky. Může ho ovlivňovat různými regulacemi či jinými pravidly, např. regulací cen či daněmi. 1.2 Poptávka Poptávka a nabídka jsou základní elementy, které umožňují fungování trhu. Chování kupujících znázorňuje křivka poptávky. Podle Samuelsona 7 tato funkce vyjadřuje vztah mezi poptávaným množstvím a cenou komodity za jinak stejných podmínek. Macáková 8 poptávané množství definuje jako množství statku, které je spotřebitel ochoten a schopen koupit. Kolektiv autorů pod vedením profesora D. W. Pearce a kol. v Macmillanově 5 Dle: HOLMAN, Robert: Ekonomie. 3. aktualizované vydání Praha: C.H. Beck, 2002, str. 15. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše a kol.: Mikroekonomie: základní kurs. 7. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, str. 29. ISBN SAMUELSON, Paul Antony: Ekonomie. Překlad 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007, str. 60. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše a kol.: Mikroekonomie: základní kurs. 7. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, str ISBN

9 slovníku moderní ekonomie 9 definuje poptávku jako množství statku nebo služby, které si jednotlivec nebo skupina jednotlivců přeje spotřebovávat při stávající ceně. Na poptávku každého spotřebitele působí značná řada faktorů, jako např. cena statku, spotřebitelův důchod, osobní preference a očekávání, cena jiných statků nebo počet kupujících. Vliv těchto faktorů na individuální poptávku spotřebitele podrobněji rozeberu v kapitole Ekonomové rozlišují několik druhů poptávek. Zmíněná individuální poptávka je poptávka jediného kupujícího. Součet všech individuálních poptávek tvoří tržní poptávku. Součet tržních poptávek na všech dílčích trzích se nazývá celková (agregátní) poptávka Substituční a důchodový efekt Jestliže vzroste cena určitého statku, dojde k poklesu reálného důchodu a zároveň vzroste relativní cena daného statku vůči ostatním statkům. Prvnímu pravidlu se říká důchodový efekt. Tento efekt představuje změnu poptávaného množství statku v důsledku změny reálného důchodu spotřebitele po změně ceny. Přitom nominální důchod zůstává stejný. 11 V druhém případě se jedná o substituční efekt. Spotřebitel při zvýšení ceny nakupuje méně tohoto statku, protože jej nahrazuje jinými statky. 12 Obr. 2 Křivka poptávky 9 PAERCE, David W. a kol.: Macmillanův slovník moderní ekonomie. Překlad 4. vyd. Praha: VICTORIA PUBLISHING, Praha, str ISBN MACÁKOVÁ, cit. 8, str. 34 a Zpracováno podle: MACÁKOVÁ, cit. 8, str HOLMAN, Robert: Ekonomie. 3. aktualizované vydání Praha: C.H. Beck, 2002, str. 32. ISBN

10 Působení obou těchto efektů způsobuje, že poptávková funkce je klesající, jak ukazuje obrázek č. 2. Klesne-li cena z hodnoty P 1 na hodnotu P 2, poptávané množství se zvýší z Q 1 na Q 2. Podle zákona klesající poptávky poptávané množství klesne, když vzroste cena statku a přitom se nezmění ostatní ceny ani důchody Nabídka Chování prodávajících znázorňuje křivka nabídky. Nabídka 14 je součet objemů určitého zboží, které je firma ochotna vyrábět a prodávat při různých úrovních ceny. Udává 15 vztah mezi nabízeným množstvím statku, které jsou výrobci ochotni prodávat, za jinak stejných podmínek, a jeho cenou. Nabízené množství 16 je množství statku, které prodávající chtějí a jsou schopni prodat. Zákon rostoucí nabídky říká, že růst ceny vyvolá růst nabízeného množství, neboli s růstem ceny nabízené množství roste. Tomu odpovídá růst křivky nabídky. 17 Z obrázku 3 je patrné, že při nárůstu ceny z P 1 na P 2 stoupne nabízené množství z Q 1 na Q 2. Obr. 3 Křivka nabídky Také na individuální nabídku působí řada determinantů, které mají především vliv na náklady a příjmy firmy. Těmto vlivům se v této práci nebudu věnovat. 13 HOLMAN, Robert: Ekonomie. 3. aktualizované vydání Praha: C.H. Beck, 2002, str. 34. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše a kol.: Mikroekonomie: základní kurs. 7. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, str ISBN SAMUELSON, Paul Antony: Ekonomie. Překlad 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007, str. 60. ISBN Např. MANKIW, N. Gregory: Zásady ekonomie. Překlad 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2000, str 93. ISBN MACÁKOVÁ, cit. 14, str

11 1.4 Cena Cena 18 ukazuje, jaké částky je nutné se vzdát, aby mohl být získán určitý statek nebo služba. Podle Samuelsona 19 cena vyjadřuje hodnotu zboží v penězích a koordinuje rozhodování výrobců a spotřebitelů na trhu. Pokud cena vzroste, spotřebitelé mají tendenci nákupy omezit a výrobce motivuje k větší výrobě. Při poklesu ceny naopak roste spotřeba a výroba klesá. Prostřednictvím ceny se udržuje rovnováha na trhu. Při tržní rovnováze se křivky nabídky a poptávky protínají v bodě, kde se poptávané množství rovná nabízenému množství (tzv. rovnovážné množství). Tento bod určuje rovnovážnou cenu P E. Tu Mankiw 20 definuje jako cenu, která vyrovnává nabídku a poptávku. Macáková 21 ji charakterizuje jako cenu, za kterou jsou výrobci ochotni prodat právě tolik, kolik kupující chtějí koupit. Trh, na němž existuje konkurence, směřuje samovolně do rovnováhy a nevzniká na něm přebytek ani nedostatek zboží či služeb. Obr. 4 Utváření ceny 18 PAERCE, David W. a kol.: Macmillanův slovník moderní ekonomie. Překlad 4. vyd. Praha: VICTORIA PUBLISHING, Praha, str. 35. ISBN SAMUELSON, Paul Antony: Ekonomie. Překlad 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007, str. 27. ISBN MANKIW, N. Gregory: Zásady ekonomie. Překlad 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2000, str 98. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše a kol.: Mikroekonomie: základní kurs. 7. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, str. 36. ISBN

12 1.5 Konkurence 22 Macáková definuje tržní konkurenci jako proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu. Každý účastník trhu má své ekonomické zájmy. Ke konkurenci dochází na straně poptávky, na straně nabídky a mezi nabídkou a poptávkou (tzv. konkurence napříč trhem). Konkurence na straně poptávky má především význam, pokud je na trhu nedostatek zboží. Každý se snaží nakoupit co nejlevněji a tím dochází ke střetu zájmu mezi spotřebiteli. Na straně nabídky je konkurence významná v obou případech. Při přebytku zboží na trhu dochází k poklesu ceny, výrobci prodělávají. Snaží se proto minimalizovat své ztráty, a to na úkor svých konkurentů. V případě, kdy poptávka převyšuje nabídku, se naopak snaží maximalizovat své zisky. Při konkurenci napříč trhem vznikají protichůdné zájmy. Prodávající chtějí prodat co možná nejdráže, spotřebitelé nakoupit co možná nejlevněji. Výsledkem je kompromis v podobě rovnovážné ceny. Členění z hlediska nástrojů dělí konkurenci na straně nabídky na cenovou a necenovou. U druhé formy jsou spotřebitelé lákáni vyšší kvalitou výrobků či služeb, reklamou, lepšími servisem a doprovodnými službami a v neposlední řadě také různými marketingovými praktikami, kterým mnoho spotřebitelů podléhá. Například v cestovním ruchu se v poslední době rozšířilo neuvádění různých dodatečných poplatků a příplatků do ceny zájezdů (např. palivový příplatek). 22 Zpracováno podle: MACÁKOVÁ, Libuše a kol.: Mikroekonomie: základní kurs. 7. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, str ISBN

13 2 Cestovní ruch Cestovní ruch patří k nejdůležitějším světovým průmyslovým odvětvím. Jestliže má být obyvatelstvu umožněno cestovat a pobývat mimo místo bydliště a jestliže mají být naplněny vlastní motivy a cíle, jež člověka k účasti na cestovním ruchu vedou, musí být tato účast zabezpečena a připravena rozsáhlou ekonomickou činností celé řady nevýrobních i výrobních odvětví, odbytových organizací a zařízení služeb. 23 Podle World Travel Tourism Council (WTTC) 24 se turistický průmysl v širším pojetí (zahrnuje odvětví v přímém i nepřímém vztahu k cestovnímu ruchu) v roce 2007 podílel na světovém HDP více jak 10%, což představuje sumu přes miliard amerických dolarů. Cestovní ruch se též významně podílí na tvorbě pracovních míst. V loňském roce s ním bylo spojeno každé dvanácté pracovní místo ve světě. 2.1 Definice cestovního ruchu Definic cestovního ruchu existuje mnoho. V dnešní době se nejčastěji používá ta, která vnikla na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, pořádané Světovou organizací cestovní ruchu v roce Cestovní ruch byl definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/, a to na dobu kratší, než je stanovena 25, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě 26. Hlavní podíl cestovního ruchu je realizován ve volném čase člověka. Jinou formou je cestovní ruch s profesními motivy, který probíhá převážně v pracovním čase (obchodní a služební cesty, návštěvy veletrhů a výstav, kongresový a incentivní cestovní ruch). 2.2 Trh cestovního ruchu Trh v oblasti cestovního ruchu je specifickým trhem. Je víc než obecný trh ovlivněn mimoekonomickými faktory, jako jsou podmínky přírodní, politické, sociální, kulturní apod. Předmětem prodeje jsou především služby, jen menší podíl připadá na zboží. Část prodeje se 23 INDROVÁ, Jarmila et al: Cestovní ruch I. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2004, str ISBN WTTC, Progress and prorities 2007/2008. Dostupné z WWW: 25 U mezinárodního cestovního ruchu činí tato doba 1 rok, u domácího 6 měsíců. 26 INDROVÁ, cit. 23, str

14 realizuje výlučně na trhu cestovního ruchu a nabízejí ho specializované podniky cestovního ruchu (cestovní kanceláře a agentury). Druhá část je předmětem realizace trhu jako celku (např. pojišťovnictví, komunální služby atd.). Služby cestovního ruchu se vyznačují některými odlišnostmi, které jsou dány jednak obecnými specifiky služeb a také zvláštními aspekty souvisejícími se sférou cestovního ruchu. Za obecná specifika služeb se považuje nehmotnost služeb, místní a časová vázanost, proměnlivost a vázanost služeb na jejich poskytovatele a pomíjivost služeb. Mezi specifika vyplývající z charakteru cestovního ruchu především patří výrazný vliv psychiky a emocí při nákupu, důraz na image, kratší doba vystavení zákazníka působení služby, velký význam vnějškové stránky služeb, význam zprostředkovatelů aj Poptávka po cestovním ruchu Poptávka v oblasti cestovního ruchu má některé charakteristické rysy: 28 komplexnost pro cestovní ruch je typický tzv. balíček služeb, to znamená, že se prodává více druhů služeb (doprava, ubytování, stravování) najednou, periodičnost poptávka se řídí většinou ročním obdobím, pružnost poptávka se, na rozdíl od nabídky, může měnit velmi rychle ve struktuře i objemu (změna politické situace např. situace v Chorvatsku v 1. polovině 90.let minulého století), masovost jednou z oblíbených forem je hromadný cestovní ruch, priorita poptávky zvýšený zájem o určitých druh cestovního ruchu, či o určitou destinaci. Poptávka je podmíněna zejména potřebami spotřebitele a jeho sociální a ekonomickou situací. Ke změnám v objemu a struktuře poptávky dochází, pokud se mění : důchody obyvatelstva, míra volného času, spotřebitelské preference, způsob života (věk, zaměstnání, rodinný stav, společenské postavení), 27 Podle: STEHLÍK, Eduard a kol.: Marketingové aplikace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, str ISBN JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, JEŽEK Jiří, PAVLÁK Miroslav: Cestovní ruch. 1. vyd. Plzeň, Západočeská univerzita, ISBN X

15 motivace účasti (poznání, odpočinek, kulturní a sportovní vyžití, vzdělání), móda, prestiž, životní styl a nebo pokud dochází k cenovým změnám na trhu obecně i v oblasti cestovního ruchu Nabídka v cestovním ruchu Nabídka v cestovním ruchu představuje oblast podnikání. Na jedné straně stojí cestovní kanceláře a agentury, na druhé poskytovatelé ubytovacích, stravovacích a dalších služeb. Všichni by měli respektovat vlastnosti a přání zákazníka a přizpůsobovat se změnám, které ovlivňují poptávku. K významným trendům na straně nabídky patří především větší pozornost věnovaná častým hostům a bohaté klientele, vyšší nároky na komfort poskytovaných služeb a větší specializace v nabídce služeb cestovního ruchu. 29 Pro stranu nabídky je důležité, aby disponovala přírodními, kulturními, historickými a dalšími atraktivitami, materiální vybaveností, ubytovacím a stravovacím zařízením, dopravními prostředky, dobrou dostupností a místní infrastrukturou. 29 Podle: STEHLÍK, Eduard a kol.: Marketingové aplikace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, str. 59. ISBN

16 3 Ekonomie volného času Volný čas lze definovat jako dobu, kdy nepracujme, jako dobu, kdy neprovádíme činnost umožňující získat příjem. Determinantem volného času je časové a finanční omezení. Den má 24 hodin, z toho při normálním zaměstnání stráví člověk přibližně třetinu v práci. Rok má 52 týdnů. Podle legislativy 30 platné v České republice má pracovník nárok nejméně na 4 týdny placené dovolené v kalendářním roce, tuto výměru může zaměstnavatel prodloužit. Některé kategorie pracovníků mají delší dovolenou přímo danou zákonem. Finanční omezení je dáno nutností získat dostatek finančních prostředků. Teorií rozhodování spotřebitele o alokaci časového fondu mezi práci a volný čas se zabývá jedna část ekonomie volného času. Druhá se orientuje na způsoby využití volného času. V této kapitole se budu věnovat druhé části, a to straně poptávky. 3.1 Poptávka po produktech a službách volného času Jak už jsem uvedl v kapitole 1.2, poptávka je funkce vyjadřující vztah mezi poptávaným množstvím a cenou komodity za jinak stejných podmínek. V tomto případě se jedná o jednoduchou poptávkou funkci a cena daného statku je jediným faktorem, který ovlivňuje spotřebitele. Matematicky by šel tento vztah zapsat jako Q X = f (P X ), kde Q X představuje poptávané množství a P X cenu daného statku. Ve skutečnosti však existuje více faktorů, které mají vliv na rozhodování spotřebitele. Těmto faktorům se říká determinanty poptávky. Je-li determinantů více, hovoří se o rozvinuté poptávkové funkci. Poptávka po dovolené, jakožto poptávka po službě volného času, je rozvinutou poptávkou. Matematické vyjádření této funkce vypadá takto: Q X = f (P X, I, P Y, Pr, H, D, S) a říká, že poptávané množství (Q X ) je funkcí ceny dané služby (P X ), příjmu (I), ceny všech ostatních statků (P Y ), preferencí (Pr), volného času (H), dopravní dostupnosti (T) a sezónních faktorů Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), MACÁKOVÁ, Libuše, Vysoká škola ekonomická v Praze, přednášky a cvičení kurzu 3MI324 Ekonomie volného času

17 3.1.1 Determinanty poptávky K nejdůležitějším proměnným, které ovlivňují spotřebitele, patří cena daného statku. Poptávané množství je nepřímo úměrné k ceně. Platí tedy, že za stejných podmínek se při zvýšení ceny výrobku nebo služby, poptávané množství sníží (zákon klesající poptávky). Spotřebitelův příjem určuje, jaké mohou být jeho maximální výdaje. Větší příjem umožňuje větší výdaje. Příjem může být přímo i nepřímo úměrný vzhledem k poptávce. Pokud vzroste příjem i poptávka, je daný statek normálním statkem. V tomto případě by se spotřebitel rozhodl strávit na dovolené v Chorvatsku více dnů. Jestliže příjem vzroste a poptávka po daném statku klesne, jedná se o podřadný statek. Tento případ by ukazoval, že Chorvatsko není pro spotřebitele tak lákavé a jeho zájem o tuto zemi byl dán především nižšími cenami. Ceny ostatních statků jsou dalším determinantem poptávky. Různé statky, které jsou chápány jako alternativy, se nazývají substituty. Změna ceny jednoho statku se projeví změnou poptávky po druhém statku. Substitutem může být pro spotřebitele dovolená strávená v Chorvatsku a dovolená strávená v Itálii. Když se sníží cena za pobyt v Itálii, poptávka po dovolené v Chorvatsku klesne. Statkům, které se doplňují nebo jsou používány společně, se říká komplementy. Zvýšení ceny jednoho z komplementů má za následek snížení poptávky po druhém komplementu. Jako komplement k dovolené lze uvést například opalovací krém. Vzhledem k ceně krémů a částce, kterou utratíme za zahraniční dovolenou, je význam tohoto komplementu malý. To platí pro většinu komplementů k dovolené v zahraničí. Výjimkou může být cena zahraniční měny, tedy měnový kurz Koruny a například chorvatské Kuny. Jestliže Kuna výrazněji podraží, poptávka po dovolené v Chorvatsku klesne ve prospěch jiných destinací. Každý člověk má jiné preference. Někdo nemá potřebu jezdit do zahraničí vůbec a dává pravidelně přednost domácí dovolené. Různí spotřebitelé preferují různé oblasti, různou náplň dovolené a podobně. Důležitou roli hraje vlastní zkušenost z předešlé návštěvy či reference od přátel. Špatný hotel nebo špatně se chovající lidé mohou způsobit, že turista na danou zemi zanevře. Preference spotřebitele jsou vystaveny také velkému marketingovému tlaku, se kterým se člověk dnes setká téměř všude. Různé lákavé nabídky mohou konečné rozhodnutí spotřebitele silně ovlivnit. Například uvádění neúplné ceny zájezdů, např. bez různých příplatků Velice důležitým faktorem působícím na poptávku po statcích volného času je samotný volný čas. Jestliže člověk nemá volný čas, nebude poptávat produkty a služby s ním

18 spojené. Například poptávka po dovolených je nejvyšší o prázdninách, kdy hojně cestují rodiče se svými dětmi, které mají prázdniny. U poptávky po službách volného času je důležitým determinantem dopravní dostupnost. Lepší dopravní dostupnost usnadňuje cestování za vybraným cílem a tento cíl získává výhodu oproti ostatním (nebo ztrácí nevýhodu) a poptávka roste. Například portugalský ostrov Madeira se stal vyhledávaným cílem turistů až po otevření mezinárodního letiště na ostrově. Sezónnost představuje u aktivit volného času, zvláště u zahraničních dovolených, významný faktor. Evropská přímořská letoviska jsou navštěvována nejvíce v letních měsících, zatímco lyžařská střediska v Alpách zažívají největší nápor lyžařů během zimy, kdy nabízejí nejlepší sněhové podmínky. Naopak starší občané dávají přednost dovolené během jarních a podzimních měsíců, kdy jsou pro ně nejpříznivější klimatické podmínky

19 4 Cestovní ruch občanů České republiky Rozvoj cestovního ruchu České republiky měl v 1. polovině 90. let dobré předpoklady. Po omezených možnostech cestování za minulého režimu došlo k rozmachu především zahraničního cestovního ruchu. Naopak zájem o domácí cestovní ruch na přechodnou dobu poklesl. Na nárůstu poptávky po zahraničních destinacích se také podílela rozšiřující se nabídka služeb cestovního ruchu. Při svých prvních cestách do zahraničí Češi v zahraničí příliš neutráceli, většinu služeb měli již zajištěnou z domova. K postupné změně docházelo v průběhu několika následujících let, jak postupně rostly mzdy. V dnešní době jsou na tom již někteří čeští turisté srovnatelně jako jejich západoevropští kolegové. Tabulka 1 Průměrná mzda v České republice 32 Období Nominální mzda v Kč ČR celkem Index nominální mzdy Index reálné mzdy Období Nominální mzda v Kč ČR celkem Index nominální mzdy Index reálné mzdy ,6 107, ,7 103, ,6 108, ,3 105, ,3 108, ,6 106, ,9 101, ,6 103, ,2 98, ,3 103, ,4 106, ,4 103, ,4 102, ,3 104,4 Tabulka č. 1 ukazuje vývoj průměrné mzdy v České republice. Od roku 1993 nominální mzda každým rokem rostla. Zatímco v roce 1993 byla průměrná mzda Kč, ve 4. čtvrtletí 2007 činila průměrná mzda již Kč. Za posledních 15 let tak mzda vzrostla téměř čtyřnásobně. Reálná mzda rostla pomaleji. V tabulce je patrná především ekonomická recese na konci 90. let. Jak jsem uvedl v teoretické části, spotřebitelův příjem je jeden z hlavních faktorů ovlivňujících poptávku po určitých statcích. S vyššími příjmy stoupala chuť Čechů utrácet za různé zboží a služby, zvětšovala se také poptávka po dovolené. Stoupající životní úroveň českých občanů v poslední době nejen zvyšuje poptávku po dovoleném ale také vede k poptávce po kvalitnějších službách. Zvyšuje se zájem 32 Český statistický úřad. Dostupné z WWW:

20 o dovolené v exotických destinacích. Roste podíl leteckých zájezdů na úkor autobusových a na úkor dovolených, na něž se dopravujeme autem. Stále více Čechů jezdí na zahraniční dovolenou vícekrát za rok a utrácí za ni čím dál tím více peněz. Tyto trendy budou patrné i z následujících statistik. Příznivý dopad na cestování do zahraničí má také posilující koruna. Levnější zahraniční měna výrazně snižuje potřebné výdaje. Při zavedení kurzu k euru v roce 1999 byl kurz přes 35 Kč za 1, v letošním roce se pohybuje kolem 25 Kč za 1. To znamená pokles nákladů přibližně o 30% Charakteristika delších zahraničních cest občanů České republiky v letech 2003 až V této kapitole se zaměřím na charakteristiku delších cest do zahraničí. Český statistický úřad (ČSÚ) ve svých statistikách definuje delší cestu jako cestu za účelem trávení volného času nebo rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Jedná se tedy o zahraniční turistické dovolené. Budu sledovat počet cest, délku pobytu a výdaje českých turistů při jejich pobytech v zahraničí. Sledovaným obdobím bude posledních 5 let (období, za která je jednotná metodika ČSÚ 35 ). Tabulka 2 Počet delších cest do zahraničí podle kontinentů v letech (údaje jsou v tisících) Evropa Amerika Asie Afrika Celkový počet zahraničních cest Většinu dovolených stráví čeští turisté v Evropě. Podíl evropských dovolených ale pomalu klesá. Zatímco v roce 2005 činil 90%, v následujících letech to bylo už jen něco kolem 85%. Tento trend bude i nadále pokračovat, neboť roste poptávka po exotických destinacích jako je Thajsko a Karibik. 33 Zdroj: Česká národní banka. Dostupné z WWW: 34 Veškeré číselné údaje pocházejí z www stránek ČSÚ, v sekci cestovní ruch. Dostupné z WWW: a nebo z: mag Consulting, Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2000 (až 2007). Praha, 2000 (až 2007) 35 ČSÚ přešel od roku 2003 na novou metodiku statistiky cestovního ruchu. Dosavadní záměrný kvótní výběr nahradil dvoustupňový náhodný výběr

21 Mezi nejnavštěvovanější země patří jihoevropské přímořské státy, naši sousedé Slovensko a Rakousko, Tunisko a Egypt. Tabulka č. 3 ukazuje, že první čtyři pozice se již několik let nemění. Nejnavštěvovanější zemí je již tradičně Chorvatsko 36. V roce 2007 ho navštívilo přes 800 tisíc turistů. Na dalších místech z pohledu přímořských destinací se pravidelně umísťuje Itálie a Řecko (na 4. místě až od roku 2005), ke kterým se přibližují především Tunisko s Egyptem. Tabulka 3 Počet delších cest do zahraničí podle zemí v letech (údaje jsou v tisících) Počet Počet Země Země Země cest cest Počet cest 1. Chorvatsko 801,0 1. Chorvatsko 732,0 1. Chorvatsko 870,7 2. Slovensko 721,9 2. Slovensko 564,5 2. Slovensko 794,1 3. Itálie 510,0 3. Itálie 469,9 3. Itálie 562,2 4. Řecko 308,6 4. Řecko 296,0 4. Řecko 287,1 5. Tunisko 216,3 5. Rakousko 247,5 5. Rakousko 257,7 6. Rakousko 204,7 6. Egypt 228,8 6. Německo 195,3 7. Španělsko 202,9 7. Tunisko 182,1 7. Španělsko 174,7 8. Egypt 184,6 8. Španělsko 153,1 8. Francie 164,5 9. Spojené království 184,5 9. Francie 122,4 9. Egypt 151,0 10. Francie 184,4 10. Německo 119,9 10. Tunisko 146, Počet cest Obr. 5 Počet delších cest v letech (údaje jsou v tisících) Počet cest v ČR do zahraničí celkem Rok Češi patří k velice aktivním cestovatelům. A to i přesto, že v posledních pěti letech klesá celkový počet delších cest. Zatímco v roce 2003 Češi uskutečnili 10,34 milionu cest (nejvíce v historii České republiky), v roce 2007 to bylo již jen 9,43 milionu cest. Jak ukazuje 36 Údaje ČSÚ se oproti chorvatským údajům liší. Důvodem je odlišná metodika zjišťování. ČSÚ provádí výběrové šetření, chorvatské údaje pocházejí od majitelů ubytovacích zařízení

22 graf, k tomuto poklesu dochází v důsledku menšího zájmu o cestování v tuzemsku. Naopak cestování do zahraničí vykazuje přes mírné výkyvy vzestupnou tendenci. Ukazuje se pro Čechy jako stále atraktivnější a vynakládají na ně stále více prostředků. Kolem roku 2000 strávili Češi třetinu svých dovolených v zahraničí. V roce 2007 připadalo na zahraniční cesty již 48% všech cest (více jak 4 a půl milionu) a dá se předpokládat, že se v horizontu pěti let tento podíl dostane nad 50%. Nejvíce cest připadá na prázdninové měsíce (44% ze všech cest, resp. 42% zahraničních cest), kdy se realizuje většina dovolenkových a prázdninových cest. V červenci vycestuje do zahraničí přes 1 milion Čechů. Přes půl milionu Čechů vyjíždí na zahraniční rekreace ještě v srpnu (880 tisíc), červnu (633 tisíc) a září (505 tisíc). Ve zbývajících měsících většinou nevycestuje na zahraničí dovolenou více jak 200 tisíc turistů. Během zimních měsíců tvoří většinu dovolených pobyt v horách. Podle odhadu Asociace českých tiskových kanceláří a agentur v zimě 2007/2008 vycestovalo do tepla okolo 100 tisíc českých občanů. V květnu, červnu a září v posledních letech většina turistů směřovala mimo republiku. V ostatních měsících převládala tuzemská dovolená. Obr. 6 Počet zahraničních cest v roce 2007 podle jednotlivých měsíců Počet cest Počet cest leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Měsíc V polovině případů trvá zahraniční rekreace maximálně 1 týden, ve 43% případů 8 až 14 dní a v 7% déle jak 2 týdny. V posledních letech dochází k postupnému prodlužování pobytů (viz kapitola 6.1.2). Například v letech 2004 a 2005 byl podíl maximálně týdenní dovolené okolo 54%. Hlavním účelem cesty v roce 2007 byla rekreace a sport (3,1 milionu cest), návštěva příbuzných a známých (592 tisíc), poznávací cesty (380 tisíc) a zdravotní pobyt (148 tisíc)

23 Oproti předchozím sezónám se podíly příliš nemění, k nárůstu dochází pouze u zdravotních pobytů. Obr. 7 Hlavní účel pobytu (rok 2007) 13% 6% Rekreace a sport 8% 3% 70% Zdravotní pobat Poznávací cesty Návštěva známých a příbuzných Ostatní Nejpoužívanějším dopravním prostředkem českých občanů na dovolené je v posledních letech automobil (více jak třetina cest), ale jeho využití při přepravě na zahraniční dovolenou klesá. Naopak se zvyšuje zájem o leteckou přepravu (z 23,2% v roce 2003 na 32,57% v loňském roce), což je způsobeno několika faktory. Vyšší příjem umožňuje Čechům cestovat do vzdálenějších míst, kam se jinak než letecky cestovat v podstatě nedá. Dalšími faktory jsou posilující koruna a nárůst nízkonákladových dopravců. Přibližně čtvrtina turistů používá při cestě autobus a necelých 5% vlak. Pěšky, na kole atd. cestuje necelé 1%. Tabulka 4 Dopravní prostředek pro cestu do zahraničí Absolutní čísla (v tisících) Relativní čísla Letadlo ,57% 24,44% 23,20% Vlak ,71% 5,01% 5,68% Autobus ,19% 25,45% 29,41% Automobil ,66% 43,07% 41,06% Jiný dopravní prostředek ,88% 2,06% 0,61% Převládajícím druhem ubytování jsou hotely a apartmány, ve kterých tráví svoji dovolenou více jak polovina turistů. V kempech, bungalovech, chatových osadách nebo v různých rekreačních střediscích (např. podnikových ubytovnách) stráví čeští turisté 14% svých dovolených. Podíl tohoto typu ubytování však během posledních dvou let značně poklesl. V roce 2005 činil ještě něco přes 20%. Tento pokles má souvislost s lepšími finančními možnostmi Čechů a větším zastoupením leteckých zájezdů (spojených většinou s ubytováním v hotelu). K menšímu poklesu došlo z podobných důvodů i u ubytování

24 v soukromí. Kolem 15% Čechů se o dovolených ubytovává u známých nebo příbuzných, necelé 3% turistů volí jinou formu ubytování jako např. nocleh v karavanu mimo kemp, pod širákem apod. Obr. 8 Druh ubytování (rok 2007) 15% 3% Hotel, aprtmány 13% 55% Ostatní hromadné ubytování Ubytování v soukromí U příbuzných a známých Ostatní 14% Podle únorového průzkumu 37 z letošního roku mezi cestovními kancelářemi a agenturami sdruženými v asociaci AČCKA je jedním z trendů českých dovolených posun od levnějších ubytovacích zařízení (2*- 3*) k lepším (3*- 4*). Zároveň se snižuje podíl pobytů v apartmánech bez stravy. Češi dávají přednost ubytovacím zařízením s možností stravování, často minimálně s polopenzí. Velký nárůst zaznamenaly i pobyty "all inclusive". Co se týká způsobu organizace cesty, u zahraničních dovolených převládá zájezd s cestovní kanceláří či agenturou (47% ze 4 a půl milionu dovolených). Individuální organizaci celého pobytu představuje 44% případů. Někteří turisté si nechávají od cestovní kanceláře zajistit pouze přepravu nebo pouze ubytování (3,7%). V ostatních případech se jedná o lázeňské, školní či zájmové pobyty nebo o dovolené organizované podnikem nebo odbory. U pobytů ve formě zájezdu s cestovní kanceláří či agenturou převažuje 8-14 denní délka pobytu (55%), což činí o 12% více, než jak tomu je u všech zahraničních dovolených obecně. U delších pobytů je tomu obráceně. Individuálně organizované pobyty představují 92% všech dovolených nad 15 dnů. Nejvyužívanějším dopravním prostředkem u zájezdů s cestovní kanceláři či agenturou je letadlo. Letecké zájezdy tvoří více jak 53% těchto zájezdů, což je o 20% více než u dovolených obecně. Autobusová přeprava se využívá u 36% zájezdů, zbytek tvoří doprava 37 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Dostupné z WWW: -

25 vlastním automobilem (10%) a vlakem (1%). Podíl ubytování v hotelu a podobných zařízeních je také vyšší. Činí 84% všech zájezdů Délka pobytu Průměrná délka pobytu na zahraniční dovolené činila v roce ,2 dne. Od roku 2005, kdy byla ve sledovaném období nejnižší, postupně roste. Nejdelší dovolené podnikají občané České republiky v letních měsících, kdy je hlavní turistická sezóna, v březnu (výrazně delší než v okolních měsících), na který připadají jarní prázdniny a v prosinci, kdy mají na délku dovolené zcela nepochybně vliv vánoční svátky a vánoční prázdniny u dětí. Tabulka 5 Průměrná délka pobytu v letech Měsíc Průměrná délka pobytu 9,2 9 8,8 9 9,9 Průměrná délka pobytu je z pohledu dopravy největší u dovolených s leteckou přepravou (10,6 dne). To je způsobeno tím, že cena za letenku představuje značnou položku z celkové ceny a delší pobyt se v relativním měřítku stává cenově výhodnějším. Pokud cestujeme automobilem nebo autobusem, strávíme na dovolené v průměru 8,5 dne, resp. 8,2 dne. Druh ubytování má na délku pobytu jen nepatrný vliv. Nejdéle býváme ubytováni u příbuzných a známých. méně. Na poznávacích cestách strávíme v průměru 9,5 dne, při rekreaci to je o necelý den Zájezdy s cestovní kanceláří jsou o něco kratší než individuálně organizované pobyty. Nejdelší dovolené jsou dovolené ze skupiny ostatní školní a zájmové pobyty, pobyty organizované podniky nebo odbory. Délka takovýchto pobytů činí 11,7 dne, což je o 2,5 dne více, než je průměr Výdaje českých turistů Češi utratili v loňském roce za dovolené více jak 83 miliard korun. Z toho 19 miliard připadá na domácí cestovní ruch a 64 miliard na výjezdový cestovní ruch. To představuje v průměru Kč na jednu cestu do zahraničí. Celkové výdaje rostou od roku Za posledních 10 let se zvýšily téměř o 10 miliard korun. Největšího růstu dosáhly v minulém roce, kdy došlo k výraznějšímu nárůstu počtu dovolených i průměrných výdajů na 1 cestu

26 Průměrné výdaje rostou s výjimkou roku 2005 po celé sledované období. Zatímco v roce 2003 činily Kč, v roce 2007 to bylo již o Kč více. Obr. 9 Celkové a průměrné výdaje na zahraniční dovolené v letech Celkové výdaje (v milionech) Rok Průměrné výdaje Celkové výdaje Průměrné výdaje na 1 cestu Spotřeba turistů na zahraničních dovolených byla v roce 2007 tvořena téměř z poloviny výdaji na zájezd, který zahrnuje ubytování, stravování a dopravu zajištěnou cestovní kanceláří. Individuální zajištění těchto služeb, včetně ostatního stravování mimo zájezd, představovalo 30% všech výdajů. Za nákupy zboží v obchodech jsme utratili 13% výdajů. Na ostatní výdaje na rekreaci (vstupné, pojištění, poštovné telefonní hovory apod.) připadala desetina veškerých výdajů. Obr. 10 Struktur výdajů (rok 2007) 10% 13% 12% 46% Zájezd Ubytování Stravování Dopravu Zboží Ostatní výdaje 10% 9% Členění výdajů podle druhu dopravy ukazuje, že nejvíce peněz utrácí Češi za letecké dovolené, které však tvoří jen necelou třetinu všech dovolených. Jak je patrné z tabulky č. 6, v roce 2007 představovaly tyto výdaje již více jak polovinu všech výdajů na zahraniční cesty. Důvodem je zvyšující se počet leteckých zájezdu a také rostoucí obliba exotických destinací, u kterých může letenka přijít i na více jak Kč

27 Tabulka 6 Podíl výdajů na zahraniční dovolené podle druhu dopravy Dopr. prostředek Letadlo 51,73% 46,66% 41,67% 44,09% 45,09% Vlak 0,20% 1,89% 2,21% 1,85% 3,42% Autobus 20,22% 20,75% 21,59% 20,60% 21,51% Automobil 25,19% 3,00% 33,67% 33,14% 29,35% Jiný 0,88% 0,66% - - 0,64% V roce 2007 byly průměrné výdaje na jednu leteckou dovolenou Kč. Při dopravě autobusem a automobilem činily průměrné výdaje Kč, resp Kč. Nejlevněji vycházely dovolené s přepravou po železnici (5 963 Kč). Vyšší cena leteckých zájezdů se projevuje také u vyšších průměrných výdajů při zajištění dovolené cestovní kanceláří ( Kč). Dalším faktorem, který zvedá průměrnou cenu zájezdů s cestovní kanceláří, je druh ubytování. Pobyt v hotelech a apartmánech, které máme nejčastěji od cestovních kanceláří zajištěny, stojí více než pobyt v kempu, bungalovech apod. Individuálně organizovaná dovolená stála v minulém roce průměrně Kč. Největší podíl výdajů z pohledu účelu cesty tvoří rekreace a sportovní dovolené. V posledních letech se tento podíl pohyboval mezi 70% a 75%. Přes desetinu výdajů směřuje každoročně do poznávacích zájezdů, necelých 10% připadá na dovolené strávené u příbuzných a známých. Obr. 11 Výdaje podle účelu cesty (rok 2007) 8% 6% Rekreace a sport 11% 2% Zdravotní pobyt Poznávací cesty Návštěva známých a příbuzných Ostatní 73% Z hlediska průměrných výdajů v poslední době nejvíce utrácíme za poznávací zájezdy (v roce 2007 více než 19 tisíc korun) a za rekreační pobyty (v roce 2007 necelých 15 tisíc korun). Naopak nejlevněji nás vychází dovolená u známých (v roce Kč)

28 5 Chorvatská republika Obr. 12 Chorvatská republika Chorvatská republika je jedním z nástupnických států bývalé Jugoslávie a svým územím zabírá většinu pobřeží a velké množství ostrovů východního Jadranu. Má nevýhodný tvar velkého oblouku táhnoucího se od Dunaje na severovýchodě přes Istrijský poloostrov na západě až k Dubrovníku na jihu. Celková délka pobřeží dosahuje 5835 km, z toho 4058 km tvoří pobřeží ostrovů. Rozlohou je Chorvatsko menší než Česká republika a sousedí s pěti státy, na severu se Slovinskem a Maďarskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Bosnou a Hercegovinou a Černou horou. 5.1 Základní údaje 38 Rozloha: km 2 Počet obyvatel: Státní zřízení: republika Hl. město: Záhřeb Další města: Rijeka, Split, Osijek, Zadar, Pula, Karlovac Náboženství: římsko-katolické (90%) HDP na osobu: 9661,4 USD (rok 2006) Jazyk : chorvatština Měna: Kuna (HRK) Chorvatsko je parlamentní demokratická republika, která vznikla v roce 1991 (mezinárodně uznána roku 1992), kdy došlo na základě rozhodnutí chorvatského parlamentu k oddělení od Jugoslávie. To byl počátek občanské války a konfliktu s jugoslávskou armádou, který skončil až roku 1995, kdy chorvatská vláda získala kontrolu nad celým svým územím a tím i možnost v mírových podmínkách dokončit vytvoření demokratického státu. Během války bylo mnoho vesnic opuštěno a zpustošeno, poničen byl i historický Dubrovník. Rozvoj země se na několik let silně zbrzdil. Z téměř 5 milionů obyvatel tvoři tři čtvrtiny Chorvaté. Nejpočetnější menšinou jsou Srbové, dále pak Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři. Více než polovina obyvatelstva žije 38 DRŽAVNI ZÁVOD ZA STATISTIKU (Chorvatsko): Statičke informacije, Záhřeb, Dostupné z WWW:

29 ve městech. Tím největším je hlavní město Záhřeb (779 tis. ob.), které je také hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země. Chorvaté jsou převážně římsko-katolického vyznání, menšiny zčásti vyznávají pravoslaví a islám. Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou. 5.2 Chorvatsko a cestovní ruch Služby spojené s turistickým ruchem jsou důležitým odvětvím chorvatského hospodářství. Právě díky nim se Chorvatsku podařilo vyrovnat s následky válečného konfliktu a rozpadu Jugoslávie. Turismus má pozitivní dopad na zaměstnanost a na platební bilanci Chorvatska. V cestovním ruchu pracuje necelých 6% obyvatel Chorvatska, kteří vytvářejí téměř 20% HDP (údaje z roku 2006). 39 Cestovní ruch je odvětvím, které má v Chorvatsku díky kráse Jadranu dlouholetou tradici. Právě jaderské pobřeží přilákalo do země zpět turisty, kteří přestali zemi navštěvovat v důsledku válečného konfliktu na Balkáně v 90 letech. A mezi prvními navrátilci byli především čeští turisté. V současné době se chorvatská vláda zaměřuje na přilákání většího počtu návštěvníků především budováním kvalitního dálničního spojení, zvýšením úrovně služeb a modernizací stávajících ubytovacích kapacit.. Další výrazná část investic je zaměřena na zcela nové luxusní hotely a hotelové komplexy, z nichž řada bude kategorie Luxury (5*) Počet turistů 40 V roce 2006 zaznamenalo Chorvatsko přibližně celkem turistů, z toho jich přijelo ze zahraničí. Nejvíce turistů přijíždí z Německa (1,545 milionu turistů), Itálie (1,235 milionu), Rakouska (913 tisíc), Slovinska (790 tisíc) a České republiky (593 tisíc). Počet turistů se v posledních letech stále zvětšuje. Oproti tomu českých turistů začíná postupně ubývat. Zatímco v letech 2002 a 2003 dosahoval jejich počet přibližně 700 tisíc, v roce 2006 to bylo už jen 593 tisíc. Relativní podíl klesl z 10% na 6,8% a dá se předpokládat, že bude i nadále mírně klesat. 39 Ministry of the sea, tourism, transport and development (Chorvatsko): Tourism in figures Chorvatsko, Dostupné z WWW: 40 Veškeré číselné údaje pocházejí z: Tourism in figures, cit

30 Tabulka 7 Počet zahraničních a českých turistů v Chorvatsku v letech (v tisících) Rok Zahraniční turisté celkem Turisté z ČR Zahraniční turisté stráví v Chorvatsku v posledních letech v průměru 5,4 dnů. Průměrná délka pobytu se zkracuje (v roce 1995 to bylo 5,8 dnů, v roce ,2 dnů a v 80. letech dokonce 7,5 dnů). Průměrná délka pobytu v kempech a soukromém ubytování se pohybuje kolem 7 dnů, zatímco v hotelech a apartmánech to jsou pouze necelé 4 dny (údaje z roku 2006). Pokud se omezíme pouze na sledování zahraničních turistů (počet domácích turistů radikálně klesl po vzniku samostatného chorvatského státu), uvidíme za posledních 30 let dva poklesy v počtu návštěvnosti. První byl způsoben změnami ve východní Evropě na konci 80. a počátku 90. let. Tento pokles byl však pouze mírný. Mnohem katastrofálnější následky měl pro chorvatský turismus pokles v 1. polovině 90. let, kdy na Balkáně probíhala válka. Jak ukazuje graf, nejhorší stav byl v roce Od té doby se situace začala obracet k lepšímu a turisté se postupně vraceli. Obr. 13 Počet zahraničních turistů za posledních 30 let Počet turistů (v tisících) Rok Počet turistů Nejvíce turistů do Chorvatska přijíždí v letních měsících, kdy probíhá hlavní sezóna. V červenci i srpnu bylo v roce 2006 v Chorvatsku více jak 2 a půl milionu turistů, což dohromady pokrývá roční návštěvnost z roku Tyto dva měsíce jsou také jediné, kdy průměrná délka pobytu (6,05 dnů, resp. 6,5 dnů) překračuje celoroční průměr (5,4 dnů) Přes milionovou hranici návštěvnosti se dostávají ještě měsíce červen a září, květen není od této

31 hranici příliš vzdálen (804 tisíc v roce 2006). Říjen a duben si k dovolené v Chorvatsku vybírá přibližně 500 tisíc turistů. Po většinu měsíců převládá individuální dovolená nad organizovanou. Nejmarkantnější to je během července a srpna, kdy se podíl individuální dovolené přibližuje k 75%. Služeb cestovních kanceláří a agentur využívá přibližně polovina turistů pouze v jarních měsících a v říjnu, což může být způsobeno větším zájmem o poznávací pobyty či zajištěním noclehů při aktivně strávené dovolené Nabídka ubytování 41 Tabulka 8 ukazuje množství lůžek v různých ubytovacích zařízeních. Za posledních 30 let došlo, i přes negativní dopad války (během války, kdy byla velká část území ostřelována a mnoho ubytovacích zařízení bylo poničeno nebo opuštěno), k nárůstu ubytovacích zařízení o polovinu. V současnosti dochází k výraznému zvyšování nabídky ubytování především v privátu, což odráží aktuální trend poptávky. Boom zažívají také různé atraktivní alternativy, jako je například možnost ubytování na majáku. Tabulka 8 Počet lůžek v různých ubytovacích zařízeních rok druh ubytování hotely, apartmány kempy privat celkem Téměř 95% veškerých ubytovacích kapacit připadá na přímořská letoviska. Další 3% lůžek se nachází v jiných turistických letoviscích ( především Záhřeb, hory a lázeňské resorty). Od počátku 90. let dochází k trvalému poklesu lůžek v hotelech a hotelových apartmánech. Hlavní příčinou je modernizace stávajících ubytovacích zařízení s cílem zlepšení nabízených služeb. Chorvatsko je totiž stále ještě vnímáno jako levnější destinace, kde převládá ubytování v nižších kategoriích. Většina hotelů spadá do klasifikace economy a standard. V současnosti se staví nebo se plánuje postavit řada nových hotelů a turistických komplexů. Do roku 2010 by mělo v rámci plánu na posunutí Chorvatska do kategorie čtyřhvězdičkové destinace vzniknout až 20 tisíc nových lůžek vyšší kategorie (luxury a first 41 Veškeré číselné údaje pocházejí z: Ministry of the sea, tourism, transport and development (Chorvatsko): Tourism in figures Chorvatsko, Dostupné z WWW: