DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Transkript

1 název materiálu: LESY MÍRNÉHO PÁSU kód materiálu: VY_12_INOVACE_27_LESY_MIRNEHO_PASU DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracvaný v rámci prjektu EU peníze d škl

2 Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_27_LESY_MIRNEHO_PASU Lesy mírnéh pásu Předmět: zeměpis Rčník: 6. Časvá dtace: 45 minut Datum věření: Jmén autra: Klíčvá slva: Výchvné a vzdělávací cíle: Rzvíjené klíč. kmpetence: Antace, metdický list: Pužité zdrje: Mgr. Bžena Přikrylvá Opadavý listnatý les, smíšený les, tajga, rzšíření, pdnebí, rstlinstv, živčišstv, využití, chrana lesa. Jsu zbytečné bavy ze zmije becné? Žák na základě tematických map ppíše rzšíření lesů mírnéh pásu, charakterizuje pdnebí, živčišstv, rstlinstv, hspdářské využití. Uvede rzdíly mezi zmiji becnu a užvku. Ppíše, jak se zachvá při kusnutí zmijí. Kmpetence k učení, kmpetence kmunikativní. Prstřednictvím interaktivníh znázrnění žáci získají základní infrmace lesích mírnéh pásu. V prezentaci je vlžen i text zmiji becné a úkly k práci s textem. Materiál bsahuje zápis učiva. Citace k textům a k brázkům na úvdních snímcích prezentace. Zbývající ftgrafie vlastní. Šklní atlas světa. 1. vydání. Praha: Kartgrafie, ISBN Další zdrje uvedeny na úvdních snímcích prezentace. Tent výukvý materiál byl vytvřen v rámci prjektu EU peníze šklám. Základní škla a Mateřská škla Veřvice, příspěvkvá rganizace

3 CITACE K OBRÁZKŮM Opadavý listnatý les. In: <i>wikipedia: the free encyclpedia</i> [nline]. San Francisc (CA): Wikimedia Fundatin, [cit ]. Dstupné z: Tajga. In: <i>wikipedia: the free encyclpedia</i> [nline]. San Francisc (CA): Wikimedia Fundatin, [cit ]. Dstupné z: BUCHAROVÁ, Jana. C dělat, aby zmije neuštkla?. IReceptář - nvý tip každý den. 2009, 7/2008. Dstupné z: Mapa Tajga na Aljašce Kuna skalní Brůvka Medvěd hnědý Ls evrpský Mse_in_Grs_Ventre_Campgrud_4.jpg

4 LESY MÍRNÉHO PÁSU

5 ROZŠÍŘENÍ mírný pás, především na severní plkuli méně úrdné půdy listnatý padavý les a smíšený les výchd USA, Evrpa, Asie jehličnatý les tajga severněji, v chladné části, Severní Amerika, Skandinávie, Rusk

6 PODNEBÍ mírný pdnebný pás, čtyři rční bdbí teplá léta studené zimy velké rzdíly mezi zimu a létem v tajze nejchladněji, převažují srážky nad výparem, jsu zde na mnha místech bažiny TAJGA NA ALJAŠCE

7 LISTNATÝ OPADAVÝ LES A SMÍŠENÝ LES

8 ROSTLINSTVO Listnatý padavý les listnaté strmy -krytsemenné rstliny, jsu přizpůsbeny chladným pdmínkám mírnéh pásu: - padavstí, - větrsprašnstí. listnaté strmy buk, dub, lípa, bříza, habr, jasan, javr, lše, akát, tpl, vrba, keře - lýkvec, stružiník, maliník, hlh, střemcha, byliny, kapradiny, huby Smíšený les přibývají i jehličnaté strmy brvice, jedle, smrky

9 LÝKOVEC JAVORY V ZIMĚ DUB

10 ŽIVOČIŠSTVO mnh druhů živčichů - vyská zvěř, rzmanití ptáci, bjživelníci, plazi, savci i hmyz mikrrganismy rzkládají padané listí a větve, huby půsbí na dumřelém dřevě. kuna, jezevec, prase divké, veverka, liška, kčka divká, žluna, sjka, puštík KUNA SKALNÍ JELEN EVROPSKÝ

11 JEHLIČNATÝ LES - TAJGA

12 ROSTLINSTVO V nejsevernějších blastech mírnéh pásu s chladným a vlhkým pdnebím jsu půdy mál úrdné. Jehličnaté strmy jsu těmt pdmínkám dbře uzpůsbeny. Jehlice díky svému tvaru mál vysychají a jsu schpny ftsyntézy i za nízkých teplt. Větve jsu většinu sklněné tak, aby p nich větší mnžství sněhu skluzl a nelámaly se. Malé mnžství světla ve spdních patrech, spadané jehličí a větvičky se pmalu rzpadají a kyselují půdu - stín snášejí lišejníky, mechy, kapradiny, huby. smrk, jedle, brvice, mdříny, jediněle duglaska, příměs tvří listnáče, zejména buk, jeřáb bylinné patr: převládají drbné keříčky - brusinky, brůvky, vřesy JEHLIČNATÝ LES

13 ROSTLINSTVO MODŘÍN OPADAVÝ BORŮVKA PLONÍK

14 ŽIVOČIŠSTVO hjně jsu zastupeni živčichvé žijící v krunách strmů (ptáci dravci, svy, savci -veverky, kuny), ale i hadi, hmyz a býlžravci žijí zde velké šelmy medvěd, rys strvid myšice lesní, tetřev hlušec, puštík, jestřáb, křivka, ls MEDVĚD HNĚDÝ LOS EVROPSKÝ

15 VÝZNAM, VYUŽITÍ Půvdní padavé lesy a smíšené lesy lidé vykáceli, přeměnili je na ple, luky a pastviny, území jsu hustě sídlena, s průmyslvými zónami a dpravními sítěmi, v kulturních lesích převažují smrkvé mnkultury (hrženy živčišnými škůdci a vichřicemi). Jehličnaté lesy tajga méně pzměněna činnstí člvěka, zásbárna dřeva, těžba dřeva, lv kžešinvé zvěře, těžba nerstů uhlí. Je nutná chrana lesů prdukce kyslíku, zadržují vdu. STROM POŠKOZENÝ KŮROVCEM

16 ZMIJE OBECNÁ Přečti si následující text a vyhledej v něm dpvědi na tázky: Ppiš, jak zmije becná vypadá. Kde žije? Kde se vyskytuje? Čím se živí? Jak rzpznáš zmiji d užvky? Může zmije hrzit zdraví člvěka? Kdy? Zapiš si d sešitu, jak se zachvat při kusnutí zmijí.

17 ZMIJE OBECNÁ BUCHAROVÁ, Jana. C dělat, aby zmije neuštkla?. IReceptář - nvý tip každý den. 2009, 7/2008. Dstupné z: C dělat, aby zmije neuštkla? Autr Jana Bucharvá Při letních prcházkách přírdu můžeme zahlédnut zmiji becnu. Pkud tmt hadu s přehnaně špatnu pvěstí něc víme, nemusíme se zbytečně bát. Strach a panika nejsu na místě ani v případě, že se jednh slunnéh dne zmije připlazí d naší zahrady. Jak se tedy chvat a c pdniknut? Zmije becná (Vipera berus), jediný jedvatý had české fauny, bývá kraje lesů a plí, rašeliniště a vlhké luky. Na suchých kamenitých místech se nezdržuje trvale, ale čast ji právě zde spatříme, jak se vyhřívá. Lví především hrabše a jiné drbné savce. Zimu přečkává pd zemí, páří se na jaře, ale neklade vejce, nýbrž na svět přivádí mláďata. I když má jedvé zuby, její pvěst je zpravidla hrzivější, než dpvídá skutečnsti. Především zmije není nikdy bezdůvdně agresivní, a pkud jí dáme šanci, raději uteče. Jak se nejlépe chvat v terénu, kde zmije ptkáváme, a c když zavítá na zahradu?

18 ZMIJE OBECNÁ Jak dlišit zmiji d užvky? Čast zmiňvaná trjúhelníkvitá hlava není nejlepším pznávacím znakem. Tak ttiž vypadá zmijí hlava až ve chvíli, kde je plaz pdrážděný. Splehlivějším rzlišením je svislá čárkvitá zrnička. Užvky ji mají na rzdíl d zmijí kulatu. Nejznámějším pznávacím znakem je pvěstná klikatá čára na hřbetě hada. Samci jsu šedaví až šedčerní s výraznu klikaticí na hřbetě, samice hnědavé s kresbu méně nápadnu. Vyskytují se však i zcela černé zmije především v hrách a v severských blastech. U nich černu čáru pravda dlišíme velmi btížně. Zbývá tedy phled z ka d ka, který dliší tvar zrnice. Při trše pzrnsti jej rzpznáme i z větší vzdálensti. Zmije neútčí zbytečně Zmije patří d skupiny hadů s takzvanými slenglyfními jedvými zuby, které při útku vztyčí a kanálky uvnitř zubů dpraví jed d rány. Zuby ale nejsu delší než půl centimetru. Pravdu je, že zmije dá zpravidla přednst útěku před branu. Je velmi hbitá a jedem nemíní plýtvat, pkud t není nezbytně nutné. Z th vychází i známá pučka, že v terénu příhdném pr zmije je dbré hlučně dupat a kukat pd nhy. Zmije uteče mnhem dříve, než se k ní přiblížíme. Pkud bychm jí však stupli na cas, uštknut by mhla - c jinéh by jí zbýval? Ale i když se zmije cítí natlik hržená, že zvlí branný útk, stále ještě nemusí d zubů vpustit jed, pkud budeme mít štěstí. Může puze výhružně kusnut. Krmě nepatrné chůze můžeme zmiji k uštknutí vyprvkvat i sáhnutím d prstu při sběru hub či lesních pldů, aniž bychm viděli, kam ruku dáváme - můžeme se dpčívající zmije téměř dtknut a plekat ji tak.

19 ZMIJE OBECNÁ Jak je uštknutí nebezpečné? Dspělý zdravý člvěk může p uštknutí zmijí zemřít leknutím. Není t žert, byly zaznamenány případy, kdy člvěk zemřel na uštknutí zcela nejedvatým hadem! Kusnutí zmije je navíc bvykle velmi blestivé. Smrtelná dávka zmijíh jedu pr dspěléh člvěka je 15 mg, přičemž za běžných klnstí má zmije v zásbě nanejvýš 10 mg. Zmije však bvykle nedvede vpravit d rány všechen svůj jed na jedn kusnutí vypustí průměrně 3,5 mg. Dspělí, které zmije kusla d knčetiny, se tedy svůj živt bát nemusí, pkud netrpí závažnými běhvými chrbami, nemcemi nervvéh systému neb alergií na hadí jed. Stačí knčetinu mírně zaškrtit, nepdléhat panice a samzřejmě kamžitě vyhledat lékaře. Velký pzr však musíme dávat na děti, především malé. Dítě váze deseti kilgramů může zmijí uštknutí zabít. Zmijena zahradě C si pčít, když zmije zavítá na naši zahradu? Pkud ji bývají puze dspělí, mhu se zmijí s trchu patrnsti bez prblémů splužít, jak s statními živčichy. Brzy vypzrují, na kterých místech se najedená zmije ráda sluní, kde se nejčastěji phybuje a kde je tudíž třeba dávat pzr. Jestliže však p zahradě běhají děti či zde pbývá někd, kmu by mhl uštknutí vážněji ublížit, je třeba zmiji dchytit. Můžeme zavlat dbrnu pmc, nejlépe záchrannu stanici pr hendikepvané živčichy. (Jejich adresář je k dispzici na stránkách Českéh svazu chránců přírdy, ČSOP.) Radu získáme také v z neb na správě chráněné krajinné blasti Pr Receptář Jana Bucharvá.

20 ZÁPIS Lesy mírnéh pásu mírný pás, především na severní plkuli, méně úrdné půdy Listnatý padavý les a smíšený les výchd USA, Evrpa, Asie listnaté strmy (buk, dub, lípa, bříza, habr ),keře,byliny, kapradiny, huby smíšený les - přibývají i jehličnaté strmy - brvice, jedle, smrky mnh druhů živčichů - vyská zvěř,ptáci, bjživelníci, plazi, savci i hmyz, mikrrganismy, huby (kuna, jezevec, prase divké, veverka, liška, kčka divká, žluna, sjka, puštík) Využití: Půvdní padavé lesy a smíšené lesy lidé vykáceli, přeměnili je na ple, luky a pastviny, území jsu hustě sídlena, s průmyslvými zónami a dpravními sítěmi,v kulturních lesích převažují smrkvé mnkultury (hrženy živčišnými škůdci a vichřicemi). Jehličnatý les - tajga severněji, v chladné části, Severní Amerika, Skandinávie, Rusk srážky převažují nad výparem, mnhde bažiny jehličnaté strmy (smrk, jedle, mdřín, brvice), byliny(brůvka, šťavel), huby, mechy, lišejníky velké šelmy (medvěd, rys), ptáci dravci, svy, savci -veverky, kuny), ale i hadi, hmyz a býlžravci myšice lesní, tetřev hlušec, puštík, jestřáb, křivka, ls Využití: Zásbárna dřeva, těžba dřeva. Lv kžešinvé zvěře. Těžba nerstů uhlí.