Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Korunní 98, Praha 10,

Transkript

1 X. kngres Medicína katastrf Brn 5. únra 2015 MU s nebezpečnu chemicku látku - cvičení Metr Ing. Jarslav Slezák Zdravtnická záchranná služba hl. m. Prahy, Krunní 98, Praha 10, ABSTRAKT Dne v 1:00 zapčal rzsáhlé taktické cvičení IZS s názvem METRO D cvičení se zapjil na taktické úrvni 18 slžek, na perační úrvni 13 slžek a 3 slžky na strategické úrvni. Celkem byl využit 90 figurantů. Cílem byl prvěřit funkčnst, případně dhalit nedstatky typvé činnsti STČ-13/IZS Reakce na chemický útk v metru, a dále prcvičit nasazení a sučinnsti slžek IZS a dalších zúčastněných subjektů pdílejících se na záchranných a likvidačních prací. Prtže jak v každé jiné typvé činnsti jde především záchranu lidských živtů a zdraví, je ptřeba se zaměřit především na nalezení nedstatků v tét blasti. ZZS HMP p vlastním vyhdncení cvičení bude dále pracvat na zdknalení typvé činnsti, v ptřebných místech. Klíčvá slva: Cvičení, Metr, ZZS, IZS, Sarin 1. ÚVOD Vzhledem k rzsáhlsti cvičení je zřejmé, že dcházel na různých úrvních řízení, ale i prvedení k dchylkám d plánu cvičení. Příspěvek má cvičení a následně z něj plynucí závěry ppsat bez hledu na tyt irelevantní skutečnsti. Pkud djde ke kritice, pak jen ke knstruktivní s tím, že je vůle nedstatky řešit a pdílet se na zdknalení tét nestandardní činnsti. 2. STČ-13/IZS STČ-13/IZS je velmi bjemná typvá činnst se spustu specifik. Ačkliv byl snahu tent dkument c nejvíce přizpůsbit legislativě tak, aby dcházel k c nejmenším diferencím v činnsti ZZS HMP prti ji známým situacím, přest byla ptřeba prvést takvé krky, aby ZZS dkázala případně adekvátně pstupvat v intencích typvé činnsti. Specifika, kterým se ZZS musí přizpůsbit, jsu např. styk s pstiženými, kteří nepršli standardní mkru dekntaminací, dbát na správné pužití OOPP, specifické třídění pstižených sb, ddržvání zásad převzu pacientů z místa MU d zdravtnických zařízení, ale také správné vyhdncení situace první výjezdvu skupinu neb zdravtnickým peračním střediskem. 3. NÁMĚT CVIČENÍ V peračním čase v 15:00 má djít k terristickému útku ve stanici metra Anděl. Útk představuje umístění skleněné lahve s bsahem sarinu a následně její rzbití. Ve chvíli prvedení útku je na nástupišti neznámý pčet cestujících. V blízksti rzptýlené látky začínají cestující padat a mdlévat. Zárveň vzniká panika. Prtichemický varvný systém detekuje sarin a na základě dalších infrmací je vyhlášen chemické hržení. Ačkliv chemická látka není na susedních stanicích detekvána, prvede se v těcht místech pzději chemický průzkum. KOPIS HZS HMP bdrží infrmace vyhlášení chemickéh hržení v metru a vysílá síly a prstředky na míst mimřádné událsti a infrmuje statní zainteresvané slžky pdle STČ 13/IZS. 1

2 X. kngres Medicína katastrf Brn 5. únra Zdravtnická část Cvičení se za zdravtnicku část účastnili: Zdravtnická záchranná služba hl. m. Prahy. Ústřední vjenská nemcnice VFN Praha. Fakultní nemcnice Mtl. Fakultní nemcnice Králvské Vinhrady. Všebecná fakultní nemcnice. Thmayerva nemcnice. Pstižené sby: 58 cestujících ve stanice Anděl (30x P3, 8x P2, 10x P1, 10 zemřelých). 6 pstižených členů IZS. 2 zranění cestující ve stanici Karlv náměstí. 6 příchzích p vlastní se d VFN 6 příchzích p vlastní se d FNM 6 příchzích p vlastní se d FNKV 6 příchzích p vlastní se d TN ÚVN služí dle typvé činnsti puze pr IZS a jiné subjekty pdílející se na záchranných a likvidačních prací. Pstižené sby v místě událsti byly dekntaminvány suchým způsbem, tzn. byla jim svlečena svrchní část děvu, následně byly blečené d jednrázvých kmbinéz Úkly ZZS HMP Sledvanými úkly Zdravtnická záchranná služba hl. m. Praha v rámci cvičení byly: Činnst ZOS ZZS HMP. Pskytvání přednemcniční nedkladné péče pstiženým sbám a zasahujícím při pužití sbních chranných prstředků. Aktivace Traumatlgickéh plánu ZZS HMP. Třídění a dsun pstižených sb. Asistence při převzu pstižených sb autbusem. Předávání pstižených sb d zdravtnických zařízení. Předávání zemřelých p úmrtí v sanitním vzidle během přepravy. Kmunikace mezi ZOS ZZS a kntaktními místy ZZ pmcí u. Kmunikace s txiklgickým infrmačním střediskem hledně ddávky antidt. Účast ve Štábu HZS HMP. 2

3 X. kngres Medicína katastrf Brn 5. únra MÍSTA K ŘEŠENÍ 4.1. Antidta Lékem první vlby při travě rganfsfáty je v přednemcniční nedkladné péči, díky své vlastnsti blkvání muskarinvéh efektu danéh nadbytkem acetylchlinu, atrpin. Zdravtnická záchranná služba hl. m. Prahy má tht antidta v celkvém sučtu svých zásb (tzn. vzidla výjezdvých skupin, sklad vrchní sestry, prstředky pr hrmadné neštěstí) cca 500 a 600 ks. T všem neznamená, že je atrpinu dstatek pr léčení 500 až 600 pstižených sb. Pdává se i.m. neb i.v. v dávce 2-4 mg, a t pakvaně. V pdávání atrpinu se pkračuje d prvních příznaků atrpinizace. Antidtní terapii je ptřeba zahájit c nejdříve. Jak mžné řešení se nabízí zakupení autinjektrů, které bsahuji kmplex ptřebných léků pdávaných při travě rganfsfáty, tzn. antichlinergika a reaktivátr acetylchlinesterázy případně dplněné antiknvulziva (bvykle diazepam). Pr včasné pdání by pak byl nejvhdnější vybavit těmit prstředky jedntky PO, které vstupují d nebezpečné zóny, aby mhly kamžitě při prvním kntaktu s pstiženu sbu antidta aplikvat. Financvání těcht prstředků by přitm byl mžné z financí určených pr krizvu připravenst, která je pskytvána ZZS ze státníh rzpčtu Ministerstvem zdravtnictví ČR. Zásadním prblémem však může být při chemickém útku, a t i přes vybavení vyskými zásbami antichlinergik ZZS a jedntky PO, pužití jiných látek, než nervvě paralytických, čímž se zcela změní mechanizmus léčby Dekntaminace Nemcnice Před čtyřmi vybranými zdravtnickými zařízeními měla být dle typvé činnsti rzmístěna stanviště dekntaminace sb, která měla zachytávat a dezinfikvat sby příchzí d nemcnice p vlastní se tzn., začaly na sbě pciťvat změny zdravtníh stavu s hledem na latenci půsbení nxy v malých dávkách. Již během tvrby typvé činnsti byl zřejmé, že vzhledem k pčtu zdravtnických zařízení na území hl. m. Prahy je pčet čtyř nedstačující. Prvtní vytipvání zdravtnických zařízení byl vyhdncen dle jejich různých vlastnstí a pravděpdbnsti jejich využití. Při vyhdncení cvičení byl však dhdnut, že se zjistí zdravtnická zařízení, která jsu na příjmu vybavena vlastní sprchu využitelnu k dekntaminaci. Aby se pak tat sprcha neduplvala s SDO, je tak pravděpdbné, že se SDO dle zjištění a vyhdncení přemístí k jiným zdravtnickým zařízením. Sanitní vzy Již během tvrby typvé činnsti byl prveden experiment Státníh úřadu pr jadernu bezpečnst a Státníh ústavu jaderné, chemické a bilgické chrany, v.v.i. ve splupráci s ZZS HMP, MV - GŘ HZS ČR a HZS HMP. Dílčím cílem tht experimentu byl zjistit a vyhdntit úrveň sekundární kntaminace sanitních vzů ZZS. Tímt experimentem byl zjištěn, že v průběhu přepravy pacienta d zdravtnickéh zařízení dchází k pstupnému lineárnímu narůstání kncentrace kntaminantu v přepravním prstru sanitníh vzu. Z uvedenéh je zcela zřejmé, že zasahující záchranář, případně též lékař ZZS jsu hrženi sekundární kntaminací, zárveň ale také, že sanitní vzidl ZZS je p uknčení zásahu nepužitelné pr další užívání v běžném prvzu. Je tedy ptřeba, aby perátr zdravtnickéh peračníh střediska sledval využití sanitních vzidel a pnechal si zálhu pr ptřeby přednemcniční nedkladné péče pskytvanu paralelně při zásahu v metru. Tut nekntaminvanu zálhu sanitních vzidel je pak mžné pužít také pr standardní prvz p uknčení zásahu. 3

4 X. kngres Medicína katastrf Brn 5. únra 2015 Zárveň také vzniká tázka jak, kde a čím dekntaminvat vnitřní prstr sanitníh vzidla. Je ptřeba brát hled na citlivé přístrje, které se v tmt nacházejí, na spustu hůře dstupných míst a na ptřebu c nejrychlejšíh vrácení sanitníh vzidla zpět d prvzu. Tat prblematika bude ještě řešena při vzájemné splupráci výše zmíněných subjektů. Pstižené sby S hledem na předpklad velkéh pčtu pstižených sb byl stanven, že standardní mkrá dekntaminace by byla nedstačující vzhledem k časvé nárčnsti. Prt se rzhdl při tvrbě typvé činnsti, že tyt sby budu dekntaminvány tzv. suchým způsbem. Tzn. bude svlečena svrchní část blečení, d dekntaminačníh rztku budu namčeny dlaně a pdrážky a pstižená sba bude blečena d jednrázvé kmbinézy, aby dšl k minimalizaci mžné sekundární kntaminace s vlasů Ochranné prstředky ZZS HMP ZZS HMP dispnuje pr pdbné situace veraly a maskami s chrannými filtry. Při rzmístění těcht OOPP d sanitních vzidel byl brán hled na univerzálnst. Tent fakt se však ukázal jak dále nerealizvatelný, díky širkému spektru různých pstavy zaměstnanců ZZS HMP. Jak chybějící prvek těcht bleků byla zjištěna zajišťvací páska, která by lépe utěsnila překrytí jedntlivých kmpnentů blek a rukavice, blek a návleky na buv, blek a těsnící linie masky. Psledním nedstatkem se stala barevná dlišnst. ZZS HMP pr své zaměstnance i HZS HMP jak převlek pr pstižené sby pužívají bílé veraly. Takt blečené sby s třetí priritu dsunu (tzn. schpné chdit) se během přesunu na první phled snadn zaměnili s členy zdravtnické slžky. Jen díky faktu, že byl figurantů vzhledem k reálné situaci nepměrně méně a jejich phyb byl spřádaný, k záměně nedcházel Kmunikace Smutným evergreenem se bhužel pr IZS stává jeden ze základních prvků řízení zásahu a t spjení pmcí sítě Tetrapl, všebecně známu jak matra. Ačkliv nejde přím prdukt tht cvičení, je ptřeba t zde vzhledem ke své důležitsti uvést. Veducí zdravtnické slžky musel vládat paralelní spjení na 2 kanálech (200 / 112), cž je velmi kmplikvané. Veducí zdravtnické slžky musela neustále kntrlvat kmunikaci na bu radistanicích, vládání byl slžité. Při přípravě cca ½ stanic prblém s registrací d sítě, další hlásily při pkusu zaklíčvání Přetížení a slyšitelnst becně byla zhršená - zejména relace d VZS. Navíc samtné radistanice nejsu ve všech svých parametrech vyhvující. 1. Tlačítk pr spjení má velmi jemný chd. Výsledkem th jsu nežáducí relace, které blkují kanál. 2. Úprava hlasitsti pslechu - stanice i během hvru pípá za každý krk zvýšení/snížení hlasitsti. Ztráta něklika [s] sdělení. 5. ZÁVĚR Ačkliv se bčas zývaly hlasy, že taktické cvičení, nikliv prvěřvací, kdy je vše jasně předem stanven, může mít jen minimální přínsnu hdntu, ukázal se, že pak je pravdu. Výše jsu uvedena puze čtyři zásadní zjištění, která cvičení dhalil jak slabá místa, a jsu t zjištění puze jedné zasahující slžky. Zdaleka zde nejsu vypsána všechna a při tm nejsu marginální, můžu jmenvat prblematické spjení, nedstatečná rganizace stanviště přednemcniční nedkladné péče, 4

5 X. kngres Medicína katastrf Brn 5. únra 2015 rychlst vyvedení pstižených sb z nebezpečné zóny atp. Tlik cvičení dhalil nedstatků a t i přes svůj přívlastek taktické. Díky zde nabytým zkušenstem se může zdknalit nejen typvá činnst č. 13, ale také samtné pdílející se slžky na své připravensti. Dmnívám se, že mhu říct, že tt cvičení významně přispěl k chraně živta a zdraví cestujících pražskéh metra. 6. LITERATURA [1] PATOČKA, Jiří. Vjenská txiklgie. Grada Publishing a.s, [2] ŠEBLOVÁ, Jana, Jiří ZIKA a Dana HLAVÁČKOVÁ. Antidta v nedkladné péči: Kdy, kde a jak?. In: 7. rčník knference Medicína Katastrf: Zkušensti, příprava, praxe [nline]. Zdravtní a sciální akademie Hradec Králvé, 2010 [cit ]. ISBN Dstupné z: [3] HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR HL. M. PRAHY. Metr 2014: Plán prvedení taktickéh cvičení slžek IZS. Praha, [4] KLOUDA, Karel, Hana KUBÁTOVÁ a spl. Mžné hržení členů ZZS sekundární kntaminací a dpručení k jejímu snížení. Praha, Státní úřad pr jadernu bezpečnst [5] Reakce na chemický útk v metru STČ 13/IZS: Reakce na chemický. In: Katalg typvých činnstí. Praha: MV - generální ředitelství HZS ČR,