Doprava a přeprava základní pojmy

Transkript

1 Dprava a přeprava základní pjmy Dprava je způsb phybvání se bjektů z místa na míst. Jde přemisťvání. Objektem můžu být předměty, sby, zvířata ale třeba i infrmace neb energie. Dpravní technlgie sestávají z: - dpravních prstředků - dpravní infrastruktury - rganizace dpravy. Dprava infrmací se bvykle zařazuje jak samstatný br, kmunikace a telekmunikace. Objí všem úzce suvisí řízení dpravy nákladu a sb bvykle vyžaduje i splehlivý přens infrmací, jímž se ve vztahu k dpravě zabývá dpravní telematika. Druhem dpravy je také přens elektrické energie. Tent článek se dále zabývá především dpravu předmětů a sb. Nejstarším způsbem dpravy je chůze a nšení nákladu. V rzvinutých zemích se lidé pěšky dpravují spíše na kratší vzdálensti, zatímc chůze na delší vzdálensti je způsbem ddechu a trávení vlnéh času (pěší turistika). Lidé také dsud nsí náklady v nárčném terénu (nsiči v hrách). Dalším histrickým způsbem dpravy je využití zvířat k jízdě, nšení neb k tahání nákladu. K dpravě p vdě se již d prehistrických db užívá plavidel. Mderní dba přinesla rzmach dpravy pmcí vzidel (zejména silničních a drážních) a letadel. Dprava patří mezi nejrychleji se rzvíjející sektry nárdníh hspdářství. Velký nárůst je i v sbním mtrismu. Důsledky tht rzvje jsu však nepříznivé pr živtní prstředí. Negativní vlivy - znečištění vzduší, vdy a půdy - hluk a vibrace - nehdy - zábr půdy (zabere se měst silnicí) - prdukce dpadu

2 Pžadvané vlastnsti dpravy - schpnst vytvářet síť - schpnst dpravy přepravvat libvlné mnžství materiálů a zbží - zabezpečit dpravu d libvlnéh místa v reginu - pžadvaný stupeň rychlsti přepravy - pžadvaný stupeň časvé jistty dsažení cíle (četnst spjů) - pžadvaný stupeň bezpečnsti dpravy - přiměřené náklady - určitý stupeň pskytvání dalších služeb během vlastníh phybu dpravníh prstředku (např.: napájení zvířat) Druhy dpravy Pdle typu dpravní cesty: Silniční dpravní prstředky (včetně terénních a zemědělských) Klejvé Autmbil Mtcykl Autbus Trlejbus Jízdní kl Ptahvé vzidl Železnice Tramvaj Metr Pzemní lanvá dráha Vdní dprava Letecká dprava Kmbinvaná dprava Lanvé dráhy v České republice jsu pzemní i visuté lanvky řazeny splečně s klejvu dpravu d pjmu drážní dprava, ale například v Rusku visuté lanvé dráhy tvří splečně s neklejvu pzemní dpravu (zejména silniční) suhrnnu kategrii neklejvá dprava

3 Ksmická dprava Ptrubní Pevná dpravní zařízení Výtahy Páternster Eskalátr Travelátr v některých tříděních jsu sem řazeny i různé typy lanvých drah neb přívzů s pevným zařízením Pdle phnu: Mtrvý phn Parní phn Dieselvý phn Reaktivní phn Elektrický phn Phn větrem (plachetnice atd.) Pneumatický neb hydraulický phn Phn samspádem neb převahu váhy (například vdní převahu) Dprava lidsku silu Pěší (chůze, nsítka) Klvé (např. jízdní kl, invalidní vzík) Dprava zvířecí silu Jízda na zvířatech Vzidla pháněná zvířecí silu (ptahvá vzidla, kněspřežná dráha) Pdle kapacity dpravních prstředků: individuální (například mtcykl, sbní autmbil) hrmadnu (například autbus, tramvaj, vlak, dpravní letadl). Pdle veřejné přístupnsti: neveřejnu (vlastní autmbil, vnitrpdnikvá dprava, zvláštní linkvá dprava, smluvní jízda autbusem neb sbním autmbilem, sukrmé letadl)

4 veřejnu (krmě hrmadné veřejné dpravy také například taxislužba). Dprava [nline] , [cit ]. Dstupný z WWW: < Přeprava je pjem pr cílevědmé přemístění sb, nákladu či zvířat dpravními prstředky z místa A d místa B p dpravních kmunikacích za účelem zisku. Je prduktem dpravy. Vyknavatelem přepravy je dpravce, bjednavatel se nazývá přepravce. Ten s dpravcem uzavírá přepravní smluvu. Přepravní smluva se v sbní přepravě uzavírá pdle Občanskéh zákníku, v nákladní přepravě pdle Obchdníh zákníku. V sbní přepravě stanvuje pravidla přepravní řád. Přepravní smluva vzniká: V nákladní přepravě: přijetím bjednávky, převzetím zásilky neb zapčetím přepravy V sbní přepravě: přijetím bjednávky neb zaplacením jízdnéh < Přeprava [nline] , [cit ]. Dstupný z WWW: Městská hrmadná dprava: Městská hrmadná dprava (MHD, někdy značvaná zkráceně jen městská dprava) je systém linek sbní veřejné dpravy určených k zajišťvání dpravní bsluhy na území města hrmadnými dpravními prstředky. Obvykle mívají města vlastní integrvaný dpravní systém (buď pr samtné území města, neb i pr jeh klí), v němž platí jedntné přepravní a tarifní pdmínky, a prvz linek MHD je dtván městem jedntným způsbem. Sučástí městské hrmadné dpravy však mhu být i linky, které nejsu sučástí takvéh integrvanéh systému a mají vlastní, dlišné pdmínky neb nejsu dtvané městem. Knkrétní systém městské hrmadné dpravy může zahrnvat autbusvu, tramvajvu či trlejbusvu dpravu, ve městech s více než miliónem byvatel zpravidla také metr a městsku neb příměstsku železnici. V některých případech jsu sučástí městské hrmadné dpravy i lanvky, neknvenční dráhy (visuté, na magnetickém plštáři apd.) neb přívzy či jiné frmy vdní dpravy.

5 V sučasné dbě v některých krajích České republiky převládá snaha prpjit městsku a reginální dpravu a zmenšit rzdíly mezi nimi vytvářením a rzvjem integrvaných dpravních systémů (IDS). Městská hrmadná dprava bývá dplněna též příměstsku, meziměstsku a nehrmadnu dpravu a prvázána s nimi. Významné přepravní uzly MHD se zřizují v blízksti přepravních uzlů meziměstské dpravy (nádraží, autbusvá nádraží, letiště, přístavy významné pr sbní dpravu). V blízksti přepravních uzlů hrmadné dpravy neb v jejich rámci se zřizují stanviště taxislužby, záchytná parkviště (P+R), případně místa pr přestup z autmbilvé dpravy na hrmadnu (K+R) neb úlžiště jízdních kl (B+R). Veřejná dprava nemtrvými vzidly na bázi ptahvých vzidel neb jízdních kl (rikša), rvněž nemívá dnes pvahu hrmadné dpravy, služí v českých městech jen jak turistická atrakce a nemá klíčvý dpravní význam. V rzvjvých zemích však i dpravní prstředky s animální trakcí jsu ddnes významnu slžku městské dpravy, statně tak začínala i evrpská veřejná dprava (mnibus, městská i dálkvá kněspřežná dráha). Financvání Veřejná dprava bývá většinu dtvána z veřejných rzpčtů (např. státem, územními samsprávnými celky neb městy). Splečnsti prvzující veřejnu dpravu bývají čast zakládány veřejnprávními krpracemi (státem, územními samsprávnými celky neb městy), ale někde je t i sukrmá splečnst (např. Glasgw či některá města v USA). Výdaje na městsku dpravu patří mezi největší plžky městských rzpčtů a rstu tím více, čím je měst větší; u velkměst tyt náklady představují astrnmické sumy. V České republice mají městsku dpravu všechna bývalá kresní města a všechna další města s více než byvateli. Městská hrmadná dprava [nline] , [cit ]. Dstupný z WWW: <