2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, profesory a absolventy Gymnázia Olomouc-Hejčín

Transkript

1 2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, prfesry a abslventy Gymnázia Olmuc-Hejčín Datum: Čas: 14:30 16:30 Míst: BUHV1, Gymnázium Olmuc-Hejčín, Tmkva 45 Prgram: 1. Úvdní slv vedení škly 2. Úvdní slv AAGOH 3. Úvdní slv Studentské rady 4. Ohlédnutí za lňsku debatu a bilancvání změn 5. Téma 1: Splupráce s abslventy 6. Závěr, pděkvání a překvapení V návaznsti na lňsku první debatu, která i v napjatější atmsféře p zveřejnění Manipesta přinesla velice zajímavu a knstruktivní diskuzi s knkrétními výsledky, se i lets uskutečnil setkání mezi studenty, prfesry, abslventy a vedením gymnázia u kulatéh stlu. Velice děkujeme všem zúčastněným za jejich příspěvky v debatě, za zajímavé pstřehy i knstruktivní kritiku a těšíme se na další setkání zase nejpzději příští rk. Tučně jsu vyznačeny knkrétní výstupy debaty, jejichž realizaci se AAGOH bude aktivně usilvat. Hlavní bdy diskuze: 1. Úvdní slv za vedení škly - RNDr. Evžen Mayer: Vstupy = přijímací zkušky: ukazují zájem šklu, na šklách je dvjnásbek míst než žáků, většina škl není schpna zaplnit všechna místa, puze Hejčín a Slvan neměli lets prblém, v prvnání s lňským rkem dšl k vyskému nárůstu přihlášek ve čtyřletém studiu, puze menší nárůst v šestiletém a smiletém, přijat byl každý 6,5tý student. Výstupy = maturitní zkušky: státní zkuška je nutná, ale v prvedení CERMATu se zatím příliš nesvědčil, zvlášť matematika byla lets velmi špatně zpracvána, dva žáci Hejčína neuspěli (na Slvanu 4), na anglické sekci u maturity nikd neprpadl. Splupráce s dalšími šklami: Slvanské gymnázium v Brně chce vytvřit jazykvu sekci, zákn ale již nepvluje zalžení dalších bilingvních škl, je mžné puze vyučvat určité předměty v cizím jazyce, i tak mají zájem hejčínské knw-hw, prt budu prfesři djíždět d Brna a sdílet svědčené pstupy i materiály. Prblémy: šklství se ptýká s velmi patrným nedstatkem financí, i rzpčet škly byl snížen 2.5 %, na Hejčíně se ale zatím na mzdy pedaggů nemusel sáhnut, prtže ministerstv vyplácí finanční prstředky na žáka a těch je na Hejčíně stále dst (GOH je největší gymnázium v České republice).

2 Jídelna: ddělení jídelny d škly byl nutné z eknmickéh hlediska, ale na žáky t nemá žádný dpad a nelze t na první phled pznat. 2. Úvdní slv za AAGOH - Radim Brach: Zhdncení aktivit asciace za uplynulý šklní rk: prezentace asciace na 20. výrčí zalžení Anglické sekce, úspěšná sbírka na anglické učebnice d zeměpisu, 1. členská schůze, 3. abslventský ples, zavedení transparentníh účtu, zjedndušení registrace na webvé stránky, rganizvání abslventských přednášek. Cíle d buducna: přivádět další inspirující abslventy na Hejčín, rganizvat zajímavé akce a setkání, vylepšvání webvých stránek a pdprvat šklu p všech stránkách. Mentring: splupráce talentvaných, mtivvaných studentů s abslventy, kteří pracují v bru, ve kterém se studenti chtějí v buducnu prfilvat, předávání zkušenstí, tipů, dluhdbější interakce mezi běma stranami. 3. Úvdní slv za Studentsku radu - Stanislav Metelka: Aktivity v uplynulém rce: splupráce na přípravě dne tevřených dveří, přádání studentské party, která byla hdncena jak velmi úspěšná a spusta lidí se díky ní více dzvěděla SR, řešení každdenních prblémů a pdnětů d studentů. Změny v rganizaci SR v důsledku lňskéh kulatéh stlu: prběhly celšklní vlby, za každu třídu a za každu sekci byly zvleni zástupci, předsedu SR se stala Katka Myslínvá, která měla jednat jménem SR s prfesry a vedením škly, prf. Dvrský se stal styčným důstjníkem pr zajištění kmunikace mezi SR a pedaggy. Účast zástupců na schůzích: předseda třídy se autmaticky stal zástupcem v SR s pvinnstí účastnit se jejích schůzí, ale přes pčáteční úspěch, kdy se všichni zástupci nemhli vměstnat d jedné třídy, začal pčet zástupců na schůzích klesat, až jich na pslední schůzi zůstali puze 3, a t i přes snahu pdávat včasné infrmace schůzích, studenti nemají přílišný zájem se angažvat, vytvářet něc navíc pr šklu. Úvdní slv za prfesrský sbr Mgr. Ilna Tečvá: Velmi si cení faktu, že vznikla Asciace abslventů, cítí, že duch škly stále žije, ale dba se změnila, studenti se rádi zúčastní akcí, když je pr ně někd jiný zrganizuje, ale sami th mc neuspřádají. Dříve SR udělala pr studenty velmi mnh, dnešní generace je jiná, mladí lidé nemají takvu chuť a dhdlání dělat něc navíc, cž dkazuje i fakt, že mnh studentů nepřišl ani na tut debatu. 4. Ohlédnutí za lňsku debatu a bilancvání změn: Vytvření nvé rle prstředníka pr kmunikaci mezi SR a prfesry měla tat změna pzitivní dpad? Přinesla nějaku změnu? Dšl ke zlepšení kmunikace / splupráce? Dle zástupce SR, Standa Metelky, styčný důstjník, prf. Dvrský, navštívil něklikrát schůze SR, ale kmunikace s vedením škly prbíhala především přes předsedkyni SR, Katku Myslínvu, frmu schůzek a ů.

3 Dle pana ředitele jsu připmínky SR většinu knkrétní (teplta v učebnách, prblémy s kpírku), dpvědi jsu kamžité, všichni studenti mají mžnst si je přečíst na nástěnce SR, ale mc připmínek nechdí, když byla snaha setkání studentů s vedením škly, účast byla žalstná znamená t, že vše je v přádku? Studenti nemají zájem prblémech mluvit sbně, kmunikují raději přes facebk a y. Splupráce mezi AAGOH a SR asciace navrhla splupráci na přípravě šklních kalendářů, ale ze strany SR byla dezva na tut aktivitu velmi chladná. Dle Standy Metelky, se při prjednání tht nápadu SR shdla na tm, že tent prjekt nepdpří, prtže pdbné prjekty v minulých letech (např. rčenka) neměly takvý úspěch a spusta výtisků zbyla. Dále se SR kalendář nezdál jak nejlepší nápad, prtže jeh využití je limitvané na bdbí jednh rku a následně již nemá využití, SR by raději využila jiný prstředek. Prf. Stránská a další abslventi pnvali, že starší šklní kalendáře mají stále schvané jak vzpmínku. Pr mezení prblémů s neprdanými výtisky by mhla vzniknut např. elektrnická rčenka, zde je ale prblém, že řada studentů si nepřeje vyvěšvat své ftky na internet, musel by se tedy d nich získat suhlas. Dle studentky měla rčenka vydaná před dvěma lety úspěch, neprdaly se puze kusy, které byly d tiskárny získané navíc zdarma, jinak si studenti rzebrali přes 700 kusů. Na začátku příštíh šklníh rku se AAGOH zkusí pětvně dmluvit se SR na splupráci při přípravě rčenky neb kalendáře, prtže dle přítmných studentů, abslventů i prfesrů by ba dva prdukty byl zájem. Šklní prpagační vide / trailer Dle prf. Fabervé je natčení videa finančně velmi nárčné, škla již tm uvažvala, ale nezískala dstatek spnzrských darů. Vide musí ukázat živt na škle, aby se nejednal puze prhlídku prázdné budvy. AAGOH zahájí přípravu na vytvření traileru hledání spnzrů, kntaktvání abslventů (např. Jiří Stejskal - dkumentární režisér a abslvent GOH). Rle student advisra pr přípravu na studium na vyské škle v zahraničí prf. Ardin Ramani P vytvření tét rle na začátku šklníh rku přišla velmi rychlá reakce d studentů, mnh z nich má zájem studium v zahraničí včetně stipendií, něklika studentům se pdařil dstat na výbrné škly v zahraničí včetně zajištění financvání. Prf. Ramani kmunikuje s přijímacími kmisemi v zahraničních vyských šklách, zjišťuje, c škly pžadují a snaží se pradit studentům. Pznatek při kmunikaci se šklami: ne všechny škly v USA pžadují testy SAT, ale velmi pmáhá, když studenti abslvvali a získali advanced placement (AP) předměty již na střední škle mhu za t pté dstat kredit i na univerzitě. Prf. Ramanimu se pdařil získat akreditaci pr nabízení a testvání AP předmětů na Hejčíně a ve splupráci s prf. Knápkem bude d příštíh rku nabízet AP předměty Wrld Histry, Spanish, Psychlgy a English Literetare Hejčín se tak stane jednu z mála škl

4 v ČR, kde studenti budu mct AP předměty navštěvvat a budu se tak mct připravvat na studium na světvých univerzitách. Hejčín také získal akreditaci pr přádání SAT testů, které jsu nezbytnu sučástí přijímacíh řízení na univerzity především v USA, ale i na mnh škl v Evrpě testvací centra dsud byla v ČR puze v Praze. Infrmace vyučvání a testvání AP i SAT AAGOH bude prpagvat na svých stránkách. Je škda, že studenti nejsu mtivvání ani ceňváni pr prvádění výzkumu a dalšíh vzdělání mim šklní pvinnsti ve svém vlném čase i tt je důležité kritérium pr přijetí na prestižní vyské škly v zahraničí. Všechny aktivity prf. Ramanih vedu k tmu, že i v zahraničí se zvyšuje pvědmí tm, c a jak se učí v ČR a zvlášť na Hejčíně. Příběhy úspěšných abslventů půsbí jak mtivační prvek i pr sučasné studenty studenti vidí, že díky studiu na Hejčíně se mhu dstat na prestižní univerzity v zahraničí. Vytvření prfilů úspěšných abslventů na stránkách AAGOH. Příprava databáze studentů studujících v zahraničí a pskytnutí kntaktů prf. Ramanimu. Prjekt Open science Spjení studentů středních šklních a prfesrů vyských škl v rámci zajímavých vědeckých prjektů. Jeden student dstal stipendium na britsku šklu, prtže byl zapjen d prjektu pen science, čast musel tent prjekt dělat na úkr výuky a ne vždy se setkal s kladnu dezvu d vyučujících apel na vyučující, aby studenty pdprvali i v mimšklních aktivitách a mžné zhlednění i při klasifikaci. Při psaní psudků a dpručení studentů je nutné zhlednit nejen šklní výsledky, ale i mimšklní aktivity studenta, které jsu čast významným bdem při rzhdvání přijetí. Pr některé prfesry t byla nvá infrmace, že některé univerzity mhu při přijímacím řízení zhlednit práci studenta navíc (např. v seminářích neb ve svém vlném čase), prt je nutné dbré žáky v tmt směru pvzbudit a prfesry pučit tm, jak studentům mhu pmct a vyhvět jim při jejich aktivitách. Přístup škly i prfesrů je v tmt směru individuální a většinu záleží na dmluvě studenta a prfesra, prfesři práci navíc většinu zhledňují, prblém je, že t není zaktven v klasifikačním systému, na vysvědčení se t bjeví puze výjimečně v sekci nepvinných předmětů, neb pkud si t student výslvně vyžádá. Pr vedení škly je důležité, aby žáci prspěli ve státní maturitě, prtže škla je pvinna studenty dbře na tut zkušku připravit, ale dalšímu vzdělávání a aktivitám mim šklu překážky klást nebude. I na českých šklách se práce navíc může zhlednit v rámci dvlacíh řízení. Prfesři musí mezi sebu kmunikvat a infrmvat se mezi sebu, aby mžnstech vzdělávacích prjektů a aktivit mim šklu věděli, mtivvali studenty a pdprvali je.

5 Pr studium humanitních věd na zahraničních vyských šklách se většinu pžadují eseje, prt by byl dbré, kdyby se i v rámci výuky např. dějepisu psaly dějepisné eseje a studenti tak věděli, jaké má mít esej náležitsti, strukturu apd. Dle Tmáš Fürsta jde při psaní bakalářských prací vidět, že studenti v českém systému neumí psát slhvé práce, prt dpručení více psát je vhdné pr všechny předměty, nejen pr ty humanitní. Dle prf. Adamíkvá je zajímavé, že tent pžadavek zaznívá d abslventů, ale ne d samtných studentů. Opětvné začlenění hudební a výtvarné výchvy d vlitelných maturitních předmětů Studenti d tht šklníh rku pětvně získali tut mžnst a hjně ji využili. Je mžné maturvat i z deskriptivní gemetrie, cž je důležité především pr buducí architekty. 5. Splupráce s abslventy Abslventské přednášky Jaké jsu dsavadní zkušensti s přednáškami? Jakým způsbem přednášky rganizvat? Pr jaku skupinu studentů? V jaku dbu? Dle vyjádření něklika pedaggů mají abslventské přednášky velmi pzitivní hlas a jsu mimřádným mtivačním prvkem pr stávající studenty. Přednášky Hnzy Štěpána v anglické literatuře, kde se jak pvinná literatura se vyučuje rmán Tisíce planucích sluncí pjednávající afghánské ženě, tat přednáška pkryla sučasnu situaci v Afghánistánu (plitika, histrie, sučasnst), které dkryl tak pzadí rmánu, studenti byli zasaženi nejen na dbrné, ale p i lidské úrvni, prtže viděli výbrnu angličtinu a schpnst vystupvat na veřejnsti. Prf. Adamíkvá (třídní prfesr v sekundě na smiletém studiu) vysvětlila, že by byl dbré zrganizvat i nějaké aktivity pr mladší studenty, pr které se zatím příliš mnh aktivit nerganizuje AAGOH v příštím šklním rce začlení i mladší studenty d svých aktivit. Abslventské přednášky byly většinu zaměřeny na užší skupinu starších studentů, kteří se prfilů v určitém bru, statní studenti, kteří se prfilují v jiném bru, ale měli by zájem i přednášku z jinéh bru, se většinu nemhu zúčastnit, prtže se jim t kryje s jinu výuku. Organizace přednášek mim vyučvání, např. dpledne, by dle zúčastněných neměla velký úspěch, prtže studenti většinu nad rámec výuky ve škle nezůstanu. Organizace přednáškvéh dne / týdne v některém ze zkrácených týdnů (např. před pdzimními, veliknčními prázdniny), kde by se tent čas věnval cyklu přednášek, dbrných seminářů a wrkshpů z nejrůznějších brů. Datum pr tut akci je nutné zrganizvat dluh dpředu, aby si abslventi zarezervvali čas a mhli se přihlásit na daný den a hdinu. V rámci takvéh abslventskéh dne / týdne by studenti splu s abslventy mhli splupracvat na nějakém klektivním prjektu. Zvážit zapjení rdičů d tét aktivity.

6 Ze strany některých klegů by abslventský den mhl být brán jak ztráta hdin, které by se jinak mhly věnvat výuce (vzhledem ke státním maturitám se nejedná irrelevantní připmínku), ale např. prf. Stránská ráda tent čas bětuje k prbuzení studentů. Byl by mžné / vhdné zapjit abslventy d diskuze hledně učebních plánů určitých předmětů? Byl by vhled abslventů z branže relevantní? Dle Tmáše Fürsta je splupráce zkušených abslventů na přípravě učebních plánů výbrnu myšlenku, ale iniciativa by měla přijít d samtných prfesrů / vedení škly. Učební plány se řídí Rámcvým vzdělávacím prgramem (RVP), který definuje minimum učiva pr pkrytí ve Šklním vzdělávacím prgramu (ŠVP), většinu se ale jedná maximum, prtže díky dtaci hdin není ani mžné pkrýt více učiva. Zvážit mžnst návštěvy něklika dbrníků z praxe d výuky a její zhdncení, a neb rzeslání částí ŠVP dbrníkům pr nezávislý psudek. Dle prf. Buchty je hlavním cílem gymnázia připravit studenty na maturitu a na studium na vyské škly, studenti mnhdy ani nemají zájem prhlubení znalstí v určitém bru, ale zpakvání všeh učiva na maturitu a přijímací zkušky na VŠ. Mentring David Hama Nápad mentringu vzešel z úvahy, jak prpjit a sblížit abslventy se studenty a pmct jim a jak jim pmct se uplatnit v buducnu v kariéře, na šklách, v ČR, v zahraničí. Jedná se splupráci jednh staršíh abslventa a mladšíh studenta na dluhdbější bázi, kdy abslvent (mentr) pmáhá studentvi (mentee) s realizací vlastníh ptenciálu, s výběrem škly, se zaměřením a prfilací, s rzvinutím sbnsti, s věřením silných / slabých stránek. David sám pršel mentringem, a t jak mentee i jak mentr, jak mentee získal větší sebevědmí, zjistil, c d něj bude čekáván v buducnsti, zjistil mžnsti, jak se na t připravit, věřil si, c vlastně chce/nechce v buducnu dělat. I pr mentra má tat zkušenst pzitivní výsledky phled zpátky a věření, zda dsáhl th, c chtěl. Spárvání abslventa a studenta (před)maturitníh rčníku na více jak šest měsíců, nastavení cílů a čekávání na první schůzce (vytvření mapy ), další kmunikace y, telefnáty, schůzky při nichž mentee získal náhled na t, kde by se mhl bjevit za pět deset let. Další krky: deslán nline dtazník na studenty pr zjištění zájmu mentring, cílů studentů, bry, které je zajímají, následně výběr mentrů, trénink mentrů a spárvání s mentees (předběžně se pčítá s 10 páry). Děkujeme všem zúčastněným za jejich participaci na debatě! Příští rk známíme termín kulatéh stlu dříve, aby se jej mhl zúčastnit ještě více studentů, prfesrů i abslventů.