MYSLIVECKÁ PRÁCE S MLÁDEŽÍ

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav ochrany lesa a myslivosti MYSLIVECKÁ PRÁCE S MLÁDEŽÍ Bakalářská práce 2006 / 2007 Petr Smutný 1

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Myslivecká práce s mládeží zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. 2

3 Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:... podpis studenta:... 3

4 Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu doc. Ing. Josefu Feuereiselovi, Ph.D. za metodické vedení, věcné připomínky a poskytnuté materiály k práci. Mé poděkování též patří všem, kteří se touto problematikou zabývají a věnovali mi svůj čas ke konzultacím a poskytnutí důležitých informací. 4

5 Petr Smutný Myslivecká práce s mládeží Abstrakt: bakalářská práce se zabývá zhodnocením historického vývoje, současným stavem a úrovní myslivecké práce s mládeží na území České republiky. Současný stav práce s mládeží je rozdělen a hodnocen podle největších mysliveckých organizací v ČR, kterými jsou Českomoravská myslivecká jednota, Řád svatého Huberta, Safari Club International - Bohemia a Moravia, Asociace profesionálních myslivců. Navrhovaná opatření do následujících let jsou zaměřena především na vybudování takové infrastruktury, kterou měl Československý myslivecký svaz před rokem 1989, získávání lidí a zájemců pro tuto činnost a následné získávání dětí a mládeže pro myslivost a ochranu přírody. Klíčová slova: myslivecká práce s mládeží, výchova, volný čas, Zlatá srnčí trofej, kroužky mladých myslivců a ochránců přírody. Gamekeepers work with the youth Selective abstract: This bachelor thesis is dealing with the evaluation of historic development, evaluation of present situation and quality of the gamekeepers work with the youth in the regions of the Czech Republic. The present situation of the work with the youth is divided and evaluated according to the largest gamekeeper organizations in the Czech Republic, which are the Czech-Moravian Gamekeepers Association, Order of St. Hubert, Safari Club International - Bohemia and Moravia and the Association of Professional Gamekeepers. The measures recommended for the following years are mainly directed at the creation of such an infrastructure which the Czechoslovak Gamekeepers Association had prior to the year 1989, the recruitment of people and volunteers for this activity and following recruitment of children and youth for the gamekeeping activities and protection of nature. Keywords: Gamekeepers work with the youth, upbringing, leisure time, Golden Fawn Trophy, interest groups of young gamekeepers and nature protectors. 5

6 Obsah 1. Úvod 8 2. Cíl práce Literární přehled rešerše Význam myslivecké práce s mládeží Práce s mládeží všeobecná problematika Metodika práce Historie myslivecké práce s mládeží Období od pravěku do středověku Novověk období 20. století Současná situace myslivecké práce s mládeží v ČR Českomoravská myslivecká jednota ( ČMMJ ) Řád svatého Huberta ( ŘSH ) Klub přátel Řádu svatého Huberta ( KpŘsH ) Asociace profesionálních myslivců ( APM ) Safari Club International Bohemia a Moravia ( SCIBaM ) Výsledky a diskuze Závěr a doporučení Souhrn / Summary Seznam použité literatury Přílohy 6

7 Motto: První z lidských věcí je výchova. Neboť počne-li kdo správně nějakou věc, ať jakoukoli, je pravděpodobné, že bude též správně ukončena. Neboť jaké kdo zaseje símě do země, takovou je třeba též očekávat sklizeň Antifón z Athén 7

8 1. Úvod Dovolte mi na úvod zamyslet se nad úvodním mottem Antifóna z Athén. Přesně vystihuje myšlenku, kterou též zastávám: Bez správného zasetí významu myslivosti a následné výchovy nemůžeme nikdy sklidit úrodu, kterou si myslivost a myslivci zaslouží. Snad se brzy začne více myslivců touto myšlenkou řídit, jelikož máme na poli práce s mládeží co dohánět. Od počátků, kdy mě můj otec začal seznamovat s myslivostí a sám jsem pronikal do problematiky myslivosti, jsem si stále více uvědomoval několik skutečností. Skutečnost, že péče o zvěř, její chov a lov, je nedílnou součástí činnosti myslivců. Postupem času a vzděláváním jsem se ujistil o další skutečnosti, že se myslivost neobejde bez mysliveckého výzkumu a především její propagace. Neodmyslitelnou součástí propagace je práce s mládeží a její výchova. Je zřejmé, že se obě tato odvětví neustále prolínají. Nelze tedy mluvit o výchově a práci s mládeží bez neustálé propagace myslivosti. Uvědomil jsem si, že bez poslední jmenované skutečnosti se dnešní myslivost jen těžko obejde. Bez naší soustavné propagace významu myslivosti by mohlo dojít k úpadku myslivosti vlivem mylného názoru veřejnosti. Po několika letech, která jsem věnoval sbírání zkušeností s propagací myslivosti, s prací s mládeží a jejich praktickém aplikování, jsem cítil potřebu sepsat a ujednotit informace týkající se práce s mládeží v České republice. Po konzultacích s panem doc. Ing. Josefem Feuereieslem, Ph.D., jsem se rozhodl, že toto téma sepíši do bakalářské práce na téma: Myslivecká práce s mládeží. V práci se zabývám především sjednocením dostupných literárních pramenů, porovnáním historického vývoje práce s mládeží se současným stavem a vlastním návrhem vedoucím ke zlepšení současného stavu problematiky. 8

9 2. Cíl práce Cíl mé práce rozděluji na dvě části. Hlavní cíl: shromáždění a zpracování dostupných literárních pramenů, metodik, materiálů i mnou získaných zkušeností, či poznatků zprostředkovaných lidmi, kteří se touto problematikou dlouhodobě zabývají určení správné metodiky z dohledaných pramenů zhodnocení nejpodstatnější události týkající se historického vývoje práce s mládeží provedení šetření současného stavu a návrh vlastního doporučení vedoucího ke zlepšení současného stavu Osobní cíl: dokázat, že práce s mládeží má svoji opodstatněnou a nezastupitelnou roli v dnešním životě myslivců dokázat, že práce s mládeží nám sice nepřinese okamžitý zisk, tolik zdůrazňovaný při veškeré lidské činnosti, ale poukázat na to, že se nečinností připravujeme nejen o budoucí potencionální mladou generaci myslivců, ale i o náklonnost veřejnosti nastínit problémy, se kterými je nutno se potýkat při práci s mládeží. přát si, aby takto sjednocené údaje v práci mohly posloužit všem, kteří budou mít o tuto problematiku zájem, aby tato práce jim poskytla přehled o činnosti myslivců související s touto tématikou a snad i inspiraci při samotné práci s mládeží. 9

10 3. Literární přehled rešerže 3.1. Význam myslivecké práce s mládeží Stanovenou problematikou se zabývá a zabývalo velice málo autorů. V dostupné literatuře je věnováno tomuto problému velice málo prostoru. To nasvědčuje i celkovému nezájmu a podceňování významu myslivecké práce s mládeží. Práce s mládeží je zakotvena ve stanovách Českomoravské myslivecké jednoty z roku 1992 s posledními změnami z roku Mimo jiné se v 2 (poslání ČMMJ) uvádí l) získává a organizuje mládež pro činnost v ČMMJ, v 8 (místí organizace) se uvádí b) pracovat s mládeží, umožňovat jí seznamovat se s myslivostí a ochranou přírody. (STANOVY ČMMJ, 1992) Za nedílnou součást svých programů považuje výchovu občanů, především mladé generace, k citlivému vztahu k přírodě a její ochraně. Myslivec byl prvním ochráncem přírody. Bohužel jsme trochu zaspali dobu, kdy začal boom různých ekologických organizací. Nevládní organizace často spíše mluví prostřednictvím médií, takže si veřejnost o nás utváří špatný obrázek. Myslivci bohužel o své práci v přírodě nemluví, což je v dnešní době nemyslitelné. (WOLF, M., 2006, Několik otázek pro, Myslivost (5), 43 45) Význam práce s mládeží je nedocenitelný a musíme se snažit vtáhnout do této činnosti i učitele přírodních věd, a to i za cenu bezplatného absolvování mysliveckých kurzů třeba bez jejich zakončení zkouškami. (HROMAS, J., 2003) Je zřejmé, že demokratizační proces po roce 1990 si mnozí myslivci (a nejen oni) vysvětlili ukončením zájmu o společensky prospěšnou činnost. (HROMAS, J., 2003). Zlom zájmu o výchovu mladé generace vidím v porevolučním období, kdy se v plné nahotě ukázalo, že mnohá myslivecká sdružení výchovu mládeže považovala v předešlém období pouze za uloženou povinnost a ne za záslužnou práci pro myslivost. Objevilo se i nemálo názorů myslivců, že výchova mládeže je komunistický přežitek. (DRÁBEK, M., 1995, Výchova myslivecké mládeže není přežitkem, Myslivost (9), 26) Je všeobecně známo, že komerční způsob života současné veřejnosti vede k negativním projevům dospělých, ale i dětí k přírodě. Chybí větší komunikace mezi rodiči a dětmi. Dětem chybí prostor na hry v přírodě a jejich zájmy jsou podporovány dosti často jednostranně - přes televizi a počítače. I přes uvedená negativa se u části mládeže projevuje zájem o dění v přírodě. Tyto je nutno podchytit a umožňovat jim 10

11 nahlédnutí do vztahů a přírodních zákonů. Práce s dětmi v osobním volnu není jednoduchá, a proto o ni není příliš většinou zájem, navíc nebývá ostatními zpravidla kladně hodnocena. (DVOŘÁK, B., 1999, Mimoškolní výchova dětí a mládeže ke kladnému vztahu, Myslivost (7), 28) Nejlepšími mysliveckými mládenci bývali synové lovčích, kteří dostávali od svých otců jen ty nejlepší životní rady a zkušenosti ověřené každodenní praxí. Bylo tomu tak i u jiných řemesel. Proto je zcela logické, že i při hledání cest k nápravě celé společnosti bude asi skutečně nejlepším prostředkem výchovy vlastní příklad. V poslední době ovšem stoupá prakticky ve všech zemích světa kriminalita mládeže. Tím se přímo nabízí důležitá otázka v čem asi vidí dnešní mladí lidé svůj vzor? (BEZDĚK, F., 1999) Myslivecká osvěta: je souhrn činností směřujících k všestrannému zvýšení úrovně vzdělání myslivců a k propagaci myslivosti na veřejnosti. Je to cílevědomé šíření politických, odborných a kulturních znalostí, které mají vztah k myslivosti, je spojovacím článkem mezi myslivci a veřejností. Musí být v souladu a cíli myslivecké organizace, je nedílnou složkou myslivosti. Obsahem osvětové práce je především: odborně vzdělávací činnost mezi členy Československého mysliveckého svazu (ČSMS), mládeží a uchazeči o členství v organizaci; kulturní činnost uvnitř ČSMS i mezi veřejností. (ZÁSMĚTA, V., 1973) Myslivecká osvěta organizovaná a zajišťovaná zejména Českomoravskou mysliveckou jednotou představuje ucelený flexibilní systém odborné společenské výchovně vzdělávací činnosti a je součástí naší národní kultury. Formy a obsah této činnosti se vyvíjely a měnily v přímé závislosti na existujících společenských a politicko ekonomických poměrech včetně měnících se funkcí a významu myslivosti. (HELL, P., HROMAS, J., 2002) Propagace myslivosti: je neodmyslitelnou součástí myslivecké osvěty. Posláním této propagační činnosti je seznamovat veřejnost s podstatou a významem myslivosti i s mysliveckou činností a také získávat veřejnost pro spolupráci při ochraně přírody a rozvoji myslivosti. Cílem této propagace je vzájemné pochopení, respektování, pomoc a aktivní 11

12 podpora při plnění náročných úkolů prospěšných nejen myslivosti, ale i celé naší společnosti. (ZÁSMĚTA, V., 1973) Práce s mládeží: 3.2. Práce s mládeží všeobecná problematika může probíhat v několika směrech a různými formami. Jedním z typických způsobů je například sdružování dětí v kroužcích, klubech, oddílech, či pořádání letních táborů. Zpracováno podle (KRTIČKA, K., a kol., 2004, Dětí, vedoucí, volný čas) Oddíl: chápe se zpravidla jako pevná organizační jednotka bez právní subjektivity podřízená jinému vyššímu celku. Oddíly těchto sdružení mají také za úkol naplňovat a realizovat přímo s dětmi a mladými lidmi jejich výchovné cíle a poslání. U oddílů se předpokládá stálejší členství, širší okruh zájmů, forem a metod činností, různé tradice, vnitřně stanovené povinnosti členů, vnitřní hierarchie vedení, nezřídka i přiměřený podíl dětských členů na tvorbě a realizaci oddílových programů. Kroužek: je spíše spojován s ryze zájmovou činností (kroužek myslivosti, čtenářský kroužek apod.). Jde tedy o zaměření na konkrétní zájem o určitou oblast lidské činnosti, bez nároků na širší spektrum dalších zájmů. Zatímco oddíly jsou spíše doménou dobrovolných sdružení dětí a mládeže, kroužky se objevují většinou při školách, domech dětí a mládeže. Klub: je moderní, možná i trochu módní termín pro sdružování dětí a mladých lidí, kde hlavní zásadou je dobrovolnost účasti podle zájmu jednotlivých účastníků. Kromě základních pravidel bezpečnosti účastníků zde obvykle chybí nějaké členské závazky a povinnosti. Zdá se, že právě klubová činnost v období láká děti i mladé lidi víc než přece jen pevnější struktury organizovaných sdružení. Letní tábory: 12

13 charakteristika a problematika letních táborů je blíže popsána v Zlaté srnčí trofeji v kapitole 6.1. Českomoravská myslivecká jednota. Osobnost dítěte podle věku: (KRTIČKA, K., a kol., 2004) Mladší školní věk (asi 6 10 let) V myšlení převažuje konkrétní a názorné uvažování. Dítě přivyká postupným povinnostem a odpovědnosti. Motivací pro dodržování pravidel jsou odměny a tresty. Souvislé soustředění je možné maximálně po dobu 20 minut. Děti se někdy přeceňují, neodhadnou vlastní možnosti. Únava nastupuje rychleji než u starších dětí. Mladší školní děti jsou většinou bezelstné, důvěřivé, dobře přijímají autoritu dospělého, vidí v něm vzor. Přizpůsobují se skupině, ale dosud jsou značně závislé na své rodině. Vyžadují individuální vztah s dospělým. Střední školní věk (asi let) Postupně se rozvíjí logické a abstraktní myšlení, pozornost a soustředěnost. Toto období se označuje pubescence nebo prepuberta nástup puberty. Typický je růst citové zranitelnosti, přecitlivělost, náhlé změny nálad. Dochází k přerodu v zájmu dětí. Formuje se mravní cítění. Tělesný a duševní vývoj jsou často nerovnoměrné. Dítě potřebuje dostatek pohybu, jinak se ve větší míře vyskytne neklid a neposednost. Dítě se postupně odpoutává od své rodiny, roste vliv vrstevníků. Srovnává se s ostatními. Snaží se být samostatné. Klesá ochota plnit příkazy autorit. Zvyšuje se kritičnost, zájem o opačné pohlaví. Starší školní věk (asi let) Období nazývané puberta je provázeno bouřlivým rozvojem citů a vytvářením vlastních postojů a názorů. Nastává vrchol vývoje myšlení a dalších poznávacích operací. Paměť, pozornost a představivost jsou plně rozvinuty. Dítě se osamostatňuje, což vede k odmítání autorit. Typické jsou nejistota a pochybnost o vlastní osobě. Někdy to bývá zakrýváno hlučným a přehnaně sebevědomým chováním. Zájmy se proměňují a prohlubují. Adolescence (asi let) Duševní i tělesný růst se stabilizuje. Intelektuální potenciál dosahuje vrcholu, není dosud doplněn o životní zkušenosti. Zlepšuje se sebeovládání, dále se formuje morální 13

14 cítění. Objevuje se experimentování v různých oblastech života (zájmy, sporty, partnerské vztahy a podobně). Dospívající touží po originalitě a intenzivních emočních prožitcích. Vůči okolí jsou zvýšeně kritičtí, a to zejména ve vztahu k autoritám. S dospělými chtějí jednat na stejné úrovní, rovnoprávně. Je dobré dávat této věkové kategorii důvěru a možnost samostatného rozhodování. Dokáží už totiž přijmout odpovědnost. Vybrané pojmy související s prácí s mládeží: (abecedně řazeno) (KRTIČKA, K., a kol., 2004) Hodnota: vlastnost, kterou jedinec přisuzuje určitému objektu, situaci, události, nebo činnosti. Motivace: souhrn činitelů, které podněcují a řídí chování a prožívání člověka. Druhy motivace: - relaxační motivace (činnost je zdrojem osobního uspokojení, odpočinku a zábavy) - prestižní motivace (činnost má mezi kamarády a ve společnosti značnou váhu) - sociální motivace (činnost umožňuje být ve společnosti lidí, kteří dítěti vyhovují; činnost v občanských sdruženích, členství v nejrůznějších partách) - rodinná motivace (přejí si to otec, matka, případně jiní dominující členové rodiny) - edukativní motivace (činnost má něčemu naučit, potřeba vzdělávat se, potřeba připravit se na přijímací zkoušky, na maturitu, mít lepší vědomosti související koníčky dítěte apod.) Pedagogika: je věda o výchově a vzdělávání. Úkolem pedagogiky volného času je chápat volný čas jako dobu, která není věnována nicnedělání, nýbrž jako příležitost k činnosti jiného druhu než je ta, která je pro nás povinná, dále dobu, která je příležitostí k odpočinku, zábavě a rozvoji vlastní osobnosti. Preventivní funkce pedagogiky volného času by měla zamezit problémům osobně nezvládnutelnému volnému času. Patří mezi ně alkoholismus, nealkoholová toxikománie, majetková trestná činnost a násilná trestná činnost. 14

15 Socializace: postupné začleňování jedince do společnosti. Volný čas: chápeme ho jako dobu, která člověku umožňuje svobodnou volbu činnosti. Každý si tuto činnost volí sice omezeně, avšak není omezována osobními a společenskými povinnostmi, vykonává ji dobrovolně a má z ní příjemné zážitky a pocit uspokojení. To je potřeba mít na zřeteli při jakékoliv činnosti s dětmi a mládeží v jejich volném čase. Výchova: cílené, záměrné, dlouhodobé působení na formování osobnosti. Vzdělávání: souhrn určitých systematických vědomostí, dovedností, postojů a názorů. Zájem: schopnost trvalejšího zaměření na určitou činnost. Současná tendence: Význam volného času a jeho využití dětmi a mládeží v moderní společnosti výrazně vzrůstá. Protože potřeby a zájmy dětí a mládeže vzhledem k volnému času se stávají různorodější, bude se muset nabídka pro volný čas obsahově měnit. (KRTIČKA, K., a kol., 2004) Vliv na volný čas dětí a mládeže: Poměrně důležitým faktorem při výběru trávení volného času a jeho motivaci sehrává vliv na dítě. Vliv sestává z několika společenství lidí, se kterými se dítě dostává do kontaktu. Měl by být vodítkem pro vedoucí kroužků, ale i myslivců připravující přednášky a např. myslivecké dny, zabývající se touto problematikou. Podle převažujícího vlivu volit další činnost. Přizpůsobit tématické okruhy apod. Vlivy na volný čas mládeže můžeme prvotně rozdělit do 3 institucí: (KRTIČKA, K., a kol., 2004) - přirozené výchovné instituce (rodina, skupina vrstevníků, lokální pospolitosti např. obec) 15

16 - instituce se zprostředkovaným výchovným působením (společenské prostředí, občanská sdružení, soukromé subjekty, cestovní kanceláře, hromadné sdělovací prostředky apod.) - instituce s přímým výchovným působením (školy, školská zařízení, vzdělávací subjekty, církev apod.) Rodina: Ve volném čase dětí a mládeže hraje velkou roli. Jednak jako nejpřirozenější skupina ve společnosti, jednak jako časově první výchovné prostředí dítěte. Činnosti, které si dítě vybírá jsou dány v nemalé míře nejen množstvím volného času, osobnostními předpoklady dítěte, nýbrž i tím, jaké hodnoty rodina uznává jako důležité, finančními možnostmi rodičů a jejich představami, jakým způsobem by mělo jejich dítě trávit volný čas. Často se v této sféře promítají i nenaplněná přání rodičů a jejich vlastní ctižádost. Z hlediska rodiny a jejího působení na dítě existují dvě roviny či oblasti volného času. Skupina vrstevníků: V ní se promítají všechny možné aktivity, které může dítě či mladý člověk naplňovat v neformálních skupinách svých kamarádů. Velice záleží na tom, jaké hodnoty a z nich vyplývající cíle tato skupiny uznává. To může být skupina, která naplňuje svůj volný čas žádoucím nebo negativním způsobem. Společenské prostředí: Je to většinou odraz lokální pospolitosti a jejího sociálního složení. Velkou roli hrají znovuvytvořené tradice založené na společenském postavení. Společenské postavení rodičů, eventuálně i jejich hmotné zázemí mívá odraz i ve vztazích mezi dětmi, které mnohdy uznávají hodnoty, které převzaly od rodičů, a tím vytvářejí i určitě vnitřní sociální členění. Tato tendence se mění s věkem dětí. Občanská sdružení a podobné subjekty: O volný čas dětí a mládeže pečují také sdružení, která si podle svého různorodého zaměření kladou různé cíle, ať už výchovné, vzdělávací nebo rekreační, či různě specificky zaměřené. Hromadné sdělovací prostředky: Zde se jedná o zprostředkovaný výchovný a vzdělávací záměr, z něhož si děti podle návodu svých rodičů, učitelů, vedoucích, kamarádů a dalších osob mohou vybírat zdroj 16

17 informací, který na ně může mít pozitivní vliv. Často zde však nastává i nebezpečí negativního vlivu. Patří sem především televize, rozhlas, ale také film, videoprogramy, noviny a časopisy, internet. Střediska pro volný čas dětí a mládeže: Plní funkci výchovně vzdělávací a rekreační. Je to souhrnný termín pro domy dětí a mládeže s širokou zájmovou působností a pro stanice zájmových činností, které jsou specializované na konkrétní zájmové oblasti. Jsou určeny jak pro děti, tak pro jejich rodiče i další veřejnost. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci s dětmi: Pojem bezpečnost práce bývá často vykládán v užším významu jako bezpečnost v rámci výkonu zaměstnání v pracovním poměru, či poměru obdobném, a tak je též Zákoníkem práce definován. Je třeba si však uvědomit, že i dobrovolná práce s kolektivem dětí či mládeže splňuje právě svou soustavností charakteristiku činnosti obdobné pracovnímu poměru a z hlediska právní odpovědnosti je tak zpravidla posuzována. (KUTÝ, J., 2004) Všichni účastníci činnosti, akce, musejí být poučeni o základních podmínkách bezpečnosti práce (činnosti). Povinnost zajistit toto poučení má provozovatel (vedoucí), který musí vždy písemně prokázat, že v potřebném rozsahu provedl školení i nezletilých účastníků pro konkrétní činnost a zařízení. (KRTIČKA, K., a kol., 2004) K bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s mládeží se vztahuje velká řada legislativních opatření, nařízení, zákonů a vyhlášek. Nejsou ovšem předmětem této bakalářské práce. V této souvislosti doporučuji zájemcům o práci s mládeží nastudovat knihy jako je KRTIČKA, K., a kol., Děti, vedoucí, volný čas, Institut dětí a mládeže MŠMT, Praha 2004, 120 s, a KUTÝ, J., Bezpečnostní pravidla činností s dětmi a mládeží, vydal Junák svaz skautů a skautek ČR, Praha 2004, 130 s. 17

18 4. Metodika práce Po zadání práce jsem se snažil seskupit co největší množství podkladů k sepsání této práce. Bohužel se touto problematikou zabývalo a stále zabývá málo autorů odborné myslivecké literatury. Nebylo proto snadné sjednotit dostatečný počet těchto materiálů. Převážně jsem čerpal ze sborníků, které byly vydány k příležitosti 40., 50., a 80., výročí založení myslivecké jednoty. Autory jsou SOUCHA, A., a kol., 1963, ZÁSMĚTA, V., a kol. 1973, a HROMAS, J., a kol Důležitým zdrojem pro čerpání informací byl i internet. Seznam použitých stránek je v kapitole 8. - Seznamu použité literatury. Častá fakta uváděná v práci jsou cenným sdělením od lidí, kteří této problematice věnují svůj volný čas a často i celý život a se kterými jsem se v průběhu sepisování práce setkával. V práci tedy uvádím jméno autora s poznámkou ústní sdělení. Část mých vlastních poznatků, zkušeností a názorů využívám převážně v kapitole 7. Výsledky a diskuze. Z dostupných pramenů jsem se snažil najít veškeré informace, které souvisejí s propagováním a práci s mládeží. Takovéto šetření jsem prováděl především v rámci naší největší myslivecké organizace, a to Českomoravské myslivecké jednoty. Neopomenul jsem ovšem zhodnotit i práci dalších mysliveckých organizací v ČR jako je Řád svatého Huberta, Klub přátel řádu svatého Huberta, Asociace profesionálních myslivců ČR, Safari club International Bohemia a Moravia. Historii myslivecké práce s mládeží zpracovávám až do roku 1989 zejména v rámci ČMMJ (tehdejšího Českého mysliveckého svazu). Změna režimu totiž přinesla řadu změn, které se rovněž dotkly i myslivecké práce s mládeží. Je zde velice patrný kontrast mezi dobou totalitní a demokratickou k přístupu zadané problematiky. Tento kontrast, příčiny a důsledky jsou popsány v kapitole 7. Diskuze. Na současnost práce s mládeží jsem již pozornost soustředil i u ostatních výše jmenovaných organizací. Kamenem úrazu je dostupnost literatury týkající se konkrétní metodiky, výuky, rad apod. myslivecké práce s mládeží. Toto jsem řešil dohledáním knih a příruček, které jsou vydávány a podporovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Děti, vedoucí a volný čas, Bezpečnostní pravidla činností s dětmi a mládeží. Jedinou metodickou příručkou, která slouží jak mládeži, tak jejich vedoucím je Zápisník pro mladé přátele myslivosti a ochrany přírody. Popsán v kapitole 6.1. Českomoravská 18

19 myslivecká jednota. Metodika zakládání a náplně činnosti kroužků byla popsána v časopise Myslivost 12/93 na straně 12 v článku nazvaném: Zakládáme kroužek mladých přátel myslivosti a ochrany přírody. Náměty a náplně činnosti pro jednotlivé měsíce byly popisovány v každém čísle časopisu Myslivost v roce Názvy pro jednotlivé měsíce byly pojmenovány podle indiánského života. Analogicky jsou ovšem podobně zaměřené jako Zápisník pro MPMOP. Mají například název: Leden indiánský Měsíc sněhu, Srpen indiánský Měsíc zrní, nebo Listopad indiánský bláznivý měsíc. 19

20 5. Historie myslivecké práce s mládeží Pokud pohlédneme do minulosti, musíme si určit mezník, od kdy docházelo k cílené a soustavné práci s mládeží a výchově nových mladých myslivců Období od pravěku do středověku Pochopitelně nemůžeme považovat toto období za důležitý mezník soustavné a cílené práce v myslivecké výchově a práce s mládeží. Je ovšem možné pozorovat určité základy a vztahy dané problematiky. Zřejmě prvotním předáváním zkušeností a informací starší generace mladší, jako pud sebezáchovy, bylo období pravěku. Byli to mistři loveckého života, kteří si uměli obstarat potravu v drsných podmínkách tehdejší chladné přírody. Dovedly to i jejich ženy a děti. (ANDRESKA J., ANDRESKOVÁ E., 1993), což potvrzuje tezi o předávání informací otců synům, starší generace mladší učením. Ve středověku, kdy byl lov chápán jako ukázka odvahy a součástí života šlechty, se prvně objevuje slovo myslivost. Zakládají se obory pro dostatek zvěře, je potřeba specializovaných lidí myslivců, rozvíjí se myslivecké zvyky, mluva, tradice. (HROMAS, J., 2000 ) Myslivci museli své řemeslo dokonale ovládat a nároky, jež na ně byly kladeny, byly velmi vysoké. Své zkušenosti a znalosti získávali jeden od druhého a z generace na generaci, neboť nebylo škol, ani písemných pomůcek Novověk - období 20. století Zpracováno podle sborníků vydaných k výročím založení ČMMJ: 40 let Československé myslivecké organizace, 50 let České myslivecké organizace a 80 let myslivecké jednoty, (SOUCHA, A., 1963, ZÁSMĚTA, V., 1973, HROMAS, J., 2003 ) Vývoj v období let Mezníkem v dochovávání záznamů o propagaci myslivosti a výchově mládeže byl beze sporu rok 1923, kdy se datuje založení Československé myslivecké jednoty. V osvětové činnosti se pořádaly myslivecké přednášky s promítáním filmů a diapozitivů a organizovaly se menší okresní myslivecké výstavy, které tenkrát měly význam více 20

21 ukázkový, tj. trofejní, než propagační. Byl založen filmový osvětový odbor, který natočil přes 40 filmů o zvěři a myslivosti, které sloužily nejen jako výukový materiál nových zájemců, ale i jako propagační materiál pro mládež. Je ovšem patrné podle prostudovaných mysliveckých časopisů Česká myslivost a Stráž myslivosti z tohoto období, že práci s mládeží nebylo věnováno tolik pozornosti. Myslivost byla soustředěna na venkově, kde myslivci s lesníky byli uznávanými osobami a jejich život byl daleko více spjat s přírodou. Fašistická okupace V této ponuré době jistě nebyl příliš velký zájem o práci s mládeží. Dočetl jsem se však v časopise Česká myslivost 6 / 1943, o tom, že myslivci spolu se školními dětmi budovali ptačí budky a učili děti, jak se o ně mají starat a proč jsou jednotlivé druhy ptáků prospěšné. Někteří myslivci se také domnívali, že propagace starodávné české myslivecké mluvy je jednou z forem odporu proti fašismu. Období mezi lety Je patrný rozvoj činnosti Československé myslivecké jednoty (dále ČSMJ). Na ústředním výboru byl již zastoupen i referent propagační, osvětový a filmový. V těchto oborech se připravovalo natáčení několika filmů jako nejnázornějších učebních pomůcek pro adepty myslivosti. K práci pro myslivost byla získávána mládež a výsledky svědčily o zvýšeném zájmu veřejnosti na řešení mysliveckých otázek. Myslivost od února 1948 do 1. sjezdu ČSMJ 1953 Pokud se podíváme na myslivost v době po únoru 1948, je zřejmé tehdejší zlidovění myslivosti - vysoký nárůst počtu členů ČSMJ. Tendencí minulého režimu totiž bylo soustředit co nejvíce lidí našeho státu do zájmových organizací, kde měli být seznamováni se socialistickým programem. Dalším nástrojem, kterým se mělo docílit podchycení mládeže k lásce k socialistické vlasti, bylo zakládání kroužků, klubů, domů dětí a mládeže atd. Tudíž je pochopitelné, že i myslivci v tomto směru nezůstali pozadu. Vznikaly i soutěžní akce jiných celostátních organizací, jako byla např. Soutěž tvořivosti mládeže a další, kterých se také aktivně zúčastnili. Myslivci rovněž 21

22 vyhlašovali vlastní soutěže, které měly značné úspěchy u veřejnosti. Soutěž tvořivosti mládeže podnítila pracovníky Vysoké školy lesnické v Brně k založení kroužku, který se zavázal, že vědecky vyhodnotí výsledky myslivecké pětiletky. Byly zavedeny akce, jako Prodej prvního zajíce nebo bažanta. Z jejího výtěžku byly financovány a dávány příspěvky k nákupu knih pro knihovny národních škol, obcí a okresních mysliveckých organizací. Nezapomínalo se ani na příspěvky na výstavbu mateřských škol, kulturních domů nebo vánoční dětské nadílky. S ohledem na závislost mezi myslivostí a lesem vyhlásilo ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství ve spolupráci s ústředím Československé myslivecké jednoty v roce 1950 akci Týden lesů, která byla určena pro obnovu lesů zničených okupací a válkou. Týden lesů, později změněný na Měsíc lesů, podnítil desetitisíce myslivců k zalesňování holin, močálů, lomů atd. Myslivci sbírali semena lesních stromů a vysazovali remízky a křoviny, čímž šli příkladem široké veřejnosti. Výsadbu remízků účelně propagovaly plakáty a brožurky vydané ústředím Československé myslivecké jednoty a Výzkumným ústavem lesa a myslivosti, poučující nejen myslivce o vhodné volbě místa, dřeviny atd. budoucího remízku, o jeho výhodách a účelu. Myslivost od II. do III. sjezdu ČSMJ Jedním z bodů usnesení II. sjezdu ČSMJ bylo mimo jiné náležitě využít odborného a propagačního materiálu ve všech organizačních složkách ČSMJ k zvyšování odborné úrovně členstva a seznamování veřejnosti s problémy a významem myslivosti. Za tímto účelem bylo usneseno zajistit: rozhlasové relace, veřejné přednášky, promítání filmů, a uveřejňování článků v denním tisku soustavné zlepšování výukového muzea v Lednici a zvýšení jeho propagace soustavnou spolupráci s mládeží dobudování putovní výstavy myslivosti doplňování knihoven okresních organizací ČSMJ Nebývale vysoké úrovně dosáhla činnost osvětová, která se stala nejen platným pomocníkem v odborném růstu členstva, ale i široké veřejnosti. Ústřední výbor ČSMJ dotoval veřejnou soutěž o nejlepší amatérský myslivecký film, mysliveckou fotografii a 22

23 divadelní hru pro mládež. Snažil se také o spolupráci se státním rozhlasem a televizí. Zde však valných úspěchů v tomto období nedosáhl. Myslivost mezi III. a IV. Sjezdem ČSMJ Bodem z usnesení III. sjezdu ČSMJ na úseku politickovýchovné práce bylo: podchycování všemi prostředky zájem mládeže o myslivost. Podporování a rozvíjení socialistického soutěžení a tvůrčí iniciativy členstva na všech úsecích myslivecké činnosti. I když byl tento úsek poprvé zařazen ke schválení jako první, je potřeba si bohužel uvědomit, že větší váhu v tomto období měla spíše osvěta politická než myslivecká. Tento bod programu byl opravdu po III. sjezdu se zvýšenou aktivitou plněn. Dosavadní kulturní a osvětovou činnost rozšířily organizace ČSMJ o spolupráci se školami, pionýrskými organizacemi a organizacemi Československého svazu mládeže. Akce a podniky, pořádané za účelem propagace myslivosti mezi veřejností, spočívaly v pořádání přednášek, filmových představení, besed, článků ve veřejném tisku a mysliveckých výstav. V roce 1959 uvedla ČSMJ v život velkou a významnou celostátní propagační akci Červen měsíc myslivosti s tím, že bude každoročně opakována. O tom, že se jednalo opravdu o celostátní akci s důležitým výchovným a vzdělávacím významem svědčí i slavnostní zahájení celé akce projevy náměstka ministra zemědělství, předsedy ČSMJ a presidenta Československé akademie zemědělských věd. Tato akce se stala trvalou každoroční záležitostí nejen myslivců, ale i celé veřejnosti. K upozornění na tuto akci byly tištěny i informativní letáky ČSMJ s názvem akce. Druhou stránkou oslav bylo ovšem časté spojování s celospolečenskými a politickými akcemi. Například v roce 1970 byly spojeny s 25. výročím osvobození Československa Sovětskou armádou. V roce 1971 navazovaly oslavy června na 50. výročí založení Komunistické strany Československa (KSČ). V. sjezd ČSMS 1964 ČSMJ byla přejmenována na Československý myslivecký svaz (dále ČSMS) Ten navázal úzký styk s ústřední radou pionýrské organizace, který vyústil v uzavření dohody o vzájemné spolupráci, jež dávala předpoklady pro soustavnou práci s mládeží za účelem rozvoje mimoškolské činnosti směřující k zájmu o přírodu a její ochranu. 23

24 Uskutečňovala se prostřednictvím zájmových přírodovědeckých kroužků a kroužků myslivosti, které se tvořily při jednotlivých krajských a okresních výborech svazu za součinnosti rad pionýrské organizace Československého svazu mládeže. I. (ustavující) sjezd Českého mysliveckého svazu 1969 Body zasedání (cíle myslivecké osvěty): Zvýšená spolupráce se Socialistickým svazem mládeže při výchově mladé generace. Vychovávat v mládeži lásku k přírodě tak, aby se v přírodě uměla chovat a chránit ji a aby pomáhala myslivcům v jejich práci. Informovat veřejnost o myslivosti a získávat ji, aby s myslivci spolupracovala, pomáhala přírodu ochraňovat a přírodě neškodila. Nadále je vyzdvihována nutnost výchovy mládeže, její rozvíjení a prohlubování na velmi širokém základě dětí a mládeže školního věku. Výchova mládeže se prováděla a organizovala v rámci pionýrské organizace, v kroužcích mladých přátel přírody a myslivosti. V tehdejší době pracuje na 1000 těchto kroužků a nadále se prohlubuje úzká spolupráce se Socialistickým svazem mládeže a jeho pionýrskou organizací. Období po I. sjezdu do roku 1973 V této době mysliveckou osvětu řídil a organizoval: Výbor mysliveckého sdružení, jehož místopředseda byl osvětovým důvěrníkem. Okresní, obvodní výbor ČMS (dále OV ČMS) pomocným orgánem byla komise myslivecké osvěty OV ČMS, jejíž předseda byl členem předsednictva OV ČMS. Ústřední výbor ČMS (dále ÚV ČMS) pomocným orgánem byla komise myslivecké osvěty ÚV ČMS, její předseda je členem předsednictva ÚV ČMS Komise myslivecké osvěty ÚV ČMS Komise myslivecké osvěty ÚV ČMS měla ustanoveny čtyři odborné sekce: sekci pro vzdělávání myslivců a adeptů sekci pro práci s mládeží 24

25 sekci pro propagaci myslivosti, tisk, rozhlas, televizi, ediční činnost sekci pro film, fotografii a výtvarné umění. Sekce projednávaly a zpracovávaly materiál podle oborů myslivecké osvěty a plnily úkoly vyplývající z koncepce osvětové práce a z usnesení komise. Podle potřeby byli zváni i odborníci, kteří s komisí myslivecké osvěty spolupracovali. Komise myslivecké osvěty měla k dispozici okruh spolupracovníků z oblasti fotografie, filmu, výtvarného umění, z oblasti práce s mládeží apod., s kterými podle potřeby konzultovala své záměry. Účinnost a vhodnost řídící činnosti vydávaných materiálu, návrhů i plánů činnosti si komise ověřovala na aktivitách osvětových pracovníků formou anket, průzkumů i osobním stykem a účastí na pořádaných akcích. V té době byla též vydávána metodická příručka pro vedoucí kroužků, fotozáložky pro mládež, série letáčků a skládanek. Každoročně se pořádaly soutěže pro mládež, výstavy nejlepších soutěžních prací dětí, organizovaly letní tábory. Konkrétní plnění všech usnesení a úkolů zajišťovalo oddělení myslivecké osvěty sekretariátu ÚV ČMS. Předsednictvo ÚV ČMS uzavřelo v roce 1970 rámcovou dohodu o spolupráci s Ústředním domem dětí a pionýrů Julia Fučíka v Praze a doporučilo obdobnou dohodu uzavřít mezi OV ČMS a okresními pionýrskými domy. Dále byla uzavřena dohoda s redakcí dětského vysílání televize Vlaštovka o vysílání několika pořadů zaměřených na práci kroužků. Základním úkolem Národní fronty, do které byla zařazena i tehdejší ČMS, bylo zabezpečovat široký podíl pracujících v těchto organizacích sdružených na politickém, státním, hospodářském a kulturním životě tehdejší společnosti. Tyto organizace měly získat své členy pro politiku KSČ, budovat přátelství k SSSR atd. Velká pozornost byla věnována přirozené soutěživosti dětí. Stav do roku 1989 Zřejmě nejvýznamnější událostí tohoto období byl bezesporu rok 1983, kdy ČMS obdržel od Mezinárodní myslivecké rady CIC kulturní cenu za nejlépe propracovaný systém práce s mládeží. Vysoce účinným prostředkem názorné, srozumitelné informace a učební pomůckou byl a je film. ČMS některé filmy získal nákupem, jiné výměnou a též vlastní produkcí. Měl vlastní distribuční síť. K dispozici jich bylo 80 a ročně byl doplňován 25

26 2 až 3 novými tituly. S dětskou tématikou by se daly jmenovat: Chlapec a srna, Mládež pomáhá myslivosti, Míša dareba, O čápech, volavkách a srnečku Bobečkovi, či Neděle v pražské ZOO. Mládež se pod vedením myslivců učila poznávat zákony přírody, zásady chování v přírodě, poznávat zvěř a pomáhat myslivcům v péči o ni. V mládeži byla probouzena láska k přírodě, podporována tvůrčí činnost. Organizace Českého mysliveckého svazu tímto přispívala k tamní konsolidaci mládežnického hnutí a k upevňování kolektivu dětí. Využívá se přitom přirozené touhy dětí po romantice, po poznávání života v přírodě. Velmi příznivě bylo přijímáno uvádění pořadů o myslivosti na obrazovkách televizorů, či v kinech. Mezi nejúspěšnější pořady patřily: Lovy beze zbraní, Poľovníctvo v ČSSR, Mufloní stopou, Výstřel za odměnu, Vlaštovka, Zahájení června měsíce myslivosti, televizní Mates s pořadem o sokolnictví. V tehdejší době byla dokonce zaznamenána vyšší dopisovatelská činnost do okresního, krajského i celostátního tisku i počet relací v rozhlase. Soutěž Dovedné ruce byla poprvé vyhlášena Ústředním výborem ČMS ve školním roce Byla určena pro kroužky mladých přátel myslivosti a ochrany přírody a zájmové oddíly Domů dětí a mládeže. Věkové rozdělení bylo stejné jako u ZST. Soutěž byla rozdělena do pěti oblastí: 1. Soutěž o nejlepší kroniku kroužku MPMOP 2. Malířská soutěž příroda našima očima život v přírodě, ochrana 3. Fotografická soutěž příroda objektivem dětí 4. Stavba modelů mysliveckých zařízení 5. Práce dovedných rukou modely, pomůcky, sbírky související s myslivostí a ochranou přírody (herbáře, samorosty, výrobky z moduritu atd.) Podobně jako u ZST probíhala soutěž ve třech kolech (místní, okresní, národní). Všechna kola měla tři části: - vstupní úkol: soutěžící předkládali písemný přehled o sběru lesních plodin, léčivých bylin, vysazování stromků, udržování krmných zařízení, přikrmování zvěře atd. - zájmový úkol: soutěžící předkládali sbírku přírodnin, zápisník se záznamy pozorování zvěře, kresby, tabulky, sbírky hmyzích škůdců apod. 26

27 - závěrečný úkol: tento úkol měl prověřit, zda soutěžící dobře zná předkládané věci z předcházejících úkolů. Před komisí prokazoval znalosti z několika okruhů. Je poměrně značná škoda, že se tato soutěž nedochovala do dnešní doby a nepokračuje se v ní. Důvodů, proč došlo k jejímu zániku, se nabízí několik. Zejména se ovšem jedná o zánik velkého množství kroužků, tudíž soutěž, která byla nastavena na soutěžení mezi kroužky, přestala nabývat na významu. Poslední zmínky o této soutěži jsem zaznamenal ve Věstníku ČMS v roce Na mezinárodní úrovni, i když pouze na úrovni komunistických států, probíhala při různých přátelských setkání živá diskuze o problémech osvětové činnosti, především při výchově mladých myslivců. Ve výchově mládeže též úzce probíhala spolupráce mezi ČMS a Slovenským poľovnickým sväzom, kdy obě organizace vysílaly své zástupce z řad dětí k soutěžení na Zlatou srnčí trofej a na Poľovnickou trofej. Práce s dětmi školního věku se podle tehdejšího vedení celkem dařila. Uvědomovali si ovšem, že budou muset v následujícím období více pracovat s mládeží ve věku let, neboť tato mládež již mohla myslivcům daleko více pomáhat a myslivci svým vlivem mohou na své svěřence daleko více působit, zvláště při přijímání do kurzů myslivosti, i v přípravě na absolvování kurzů. Proto od roku 1984 vznikaly při OMS Družiny mladých myslivců pro zájemce ve věku let. Podrobněji je význam a náplň družin popsána v kapitole 6.1. Českomoravská myslivecká jednota. 27

28 6. Současná situace myslivecké práce s mládeží v ČR 6.1. Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) Je největší mysliveckou organizací založenou , sdružující ke konci roku členů. Jedním z hlavních úkolů myslivecké organizace je výchova nových adeptů, další vzdělávání členské základny, ale také šíření myslivecké osvěty mezi nemysliveckou veřejnost se zaměřením na ochranu přírody a zvěře. (HELL, P., HROMAS, J., 2002) V poslední době si vedení ČMMJ stále více uvědomuje důležitost komunikace s veřejností, propagaci a práci s mládeží. Soubory činností a aktivit, na kterých ČMMJ pracuje jsou uvedeny a popsány níže. Jednou z 8 komisí ČMMJ (Komise pro mezinárodní spolupráci, Myslivecká komise, Střelecká komise, Ekologická komise, Ekonomická komise, Kynologická komise, Organizačně-právní komise) je Kulturně propagační komise (dále KPK). V současné době je považována za jednu z nejvýznamnějších komisí ČMMJ. KPK se zabývá zajišťováním kulturních akcí ČMMJ, pořádáním výstav, prezentací české myslivosti v zahraničí a mimo jiné mysliveckou osvětou a propagací, práci s mládeží. V minulosti bohužel význam a hodnota práce s mládeží a vůbec celé propagace ztratily na významu. Nynější KPK skládající se z 9 členů se snaží toto změnit a nejenže nadále podporuje zaběhlé projekty, ale především se podílí na realizaci těch nových. Jejím předsedou je v současné době Mgr. Miroslav Wolf. Dalším organizačním stupněm ČMMJ je podle starého dělení okresů 84 okresních mysliveckých spolků (dále OMS). OMS jsou spolky se samostatnou právní subjektivitou, které mají podobné členění jako ČMMJ, tudíž mají též Kulturně propagační komisi. Na OMS by měla být hlavní tíha práce a odpovědnosti. Ovšem s příchodem roku 1989 a demokracie, nemůže KPK nařídit, pouze doporučit OMS, aby se podílela na práci s mládeží a na dalších aktivitách. Odraz je např. patrný v současném stavu mysliveckých kroužků v jednotlivých OMS. Počet a problematika kroužků mladých myslivců a ochránců přírody je blíže popsána níže v této kapitole. Na přípravě a realizaci veškerých projektů práce s mládeží, které zastřešuje ČMMJ se podílejí především samotní členové ČMMJ. Některé z projektů jsou konzultovány s odborníky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, či 28

29 pedagogickými odborníky. V neposlední řadě navazuje ČMMJ nové styky s některými ekologickými centry, kde se snaží o nalezení společné metodiky a cesty. Významná je snaha o získání dotací z Evropské unie nejen na mysliveckou osvětovou činnost. K cíli je ovšem nesnadná cesta, tak jako při získávání jiných dotačních titulů. Tato cesta mimo jiné zahrnuje jednání s Ministerstvy zemědělství a životního prostředí, formulování podoby žádosti o dotace a další administrativní náležitosti. Internetové stránky Do kompetence ČMMJ též spadá tvorba, chod a aktualizace internetových stránek. Ty mají od loňského roku novou podobu a jsou daleko více otevřené a srozumitelnější nemyslivecké veřejnosti. K diskuzím a komunikaci právě nejen mezi členy ČMMJ, ale i širokou laickou veřejností, nebo novým zájemcům o členství slouží diskuzní fórum a poradna. V současné době členové KPK pracují na internetovém odkazu umístěném na stránkách ČMMJ, určeném pro mladé myslivce. Z velké části by tento odkaz měly zaplňovat okruhy otázek, ukázkové testy, seznam rostlin, seznam doporučené literatury pro Zlatou srnčí trofej, informacemi pro členy Družin mladých myslivců apod. Časopis Myslivost Je největší myslivecký časopis, který je vydáván měsíčně pod záštitou ČMMJ. Od roku 1994 tvoří pravidelnou část časopisu rubrika Mladým myslivcům. Jsou zde většinou uváděna výtvarná díla malých autorů, jejich básničky o přírodě, či dopis s příběhem, který prožili. V této rubrice se též uvádějí články z dětských dnů, táborů, kol Zlaté srnčí trofeje, návštěv myslivců na školách, které nepíší pouze myslivci, ale i učitelé ze škol apod. V letech jsem zaznamenal při pročítání těchto ročníků zvýšený zájem dopisovatelů o práci s mládeží. Více se diskutovalo o znovuobnovení této činnosti, která skončila s rokem V poslední době je v této rubrice potěšitelný nárůst a zájem o seznamování ostatních čtenářů časopisu s příspěvky tohoto typu. Na internetových stránkách časopisu je v současné době v sekci diskuze téma Jak myslivost propagovat mezi mládeží?, kde si mezi sebou mohou vyměňovat názory postřehy a zkušenosti nejen myslivci, kteří myslivost mezi mládeží propagují. 29

30 Často se zde totiž objevují dotazy na to, jak postupovat s vyřízením loveckého lístku, či jakým způsobem se nejlépe dostat do honitby. Kluby při ČMMJ Ač se to navenek nemusí jevit jako související se závěrečnou prací, kluby při ČMMJ mají svojí opodstatněnou roli při myslivecké výchově mládeže. Často je jejich činnost v počátcích a její význam nám ukáže až čas, ale mnoho z nich má za sebou již patrné výsledky. Kluby by měly působit jako tzv. předvoj získávající svou prací pozornost a sympatie veřejnosti. Patří mezi ně: K l u b s o k o l n í ků Vznikl již v roce Hlavním posláním Klubu je uchovat a dále rozvíjet tradici sokolnictví v České republice, přispívat k ochraně dravců a jejich chovu v zajetí, seznamovat veřejnost s úlohou dravců v přírodě. Právě posledním bodem poukazuje Klub sokolníků na možnost prezentovat myslivost s jejími odvětvími také mládeži. Prezentace sokolnictví na různých veřejných akcích, kde má mládež možnost na vlastní oči vidět dravce, ale i třeba ho nosit, se jim vrývá hluboko do paměti. Jedním z bodů poslání Klubu je též metodicky vést kroužky zájemců o sokolnictví, především z řad mládeže a organizace jejich činnosti. K l u b t r u b ačů Nebývalé obliby se v poslední době těší i tento Klub. Klub sice převážně sdružuje již myslivecké trubače, ale v poslední době o troubení a loveckou hudbu roste zájem i mezi mladými, o čemž svědčí i Letní kurzy trubačů, které Klub pořádá. K l u b f o t o g r a fů Sdružuje profesionální a kvalitní fotografy. Nezabývá se přímo a konkrétně činností spjatou s mysliveckou výchovou, ale jejich výsledky práce tj. fotografie zdobí nejednu encyklopedii, kalendář, či propagační materiál. V i d e o k l u b ČMMJ Podobně jako Klub fotografů chce svými výsledky oslovovat širokou veřejnost a podílet se na propagaci myslivosti a přírody mezi mládeží. Členové Klubu pracují na filmech, které by měly nabudit bližší vztah lidí k přírodě a její kráse. Významným počinem pod vedením Prof. Ing. Josefa Hromase, CSc. je projekt Velká kniha přírody. Skládá se prozatím ze dvou částí: Jméno mé je příroda, člověče (poukaz na přírodu, její krásu, 30

31 národní parky, chráněná území i nástin důležitosti myslivosti v současné krajině) a Hovory u krbu (zaměřen na přímou mediální podporu české myslivosti). Autoři mají za cíl vytvořit pohled moderního člověka na přírodu a v konečném cíli nalezení shody ve způsobu ochrany přírody a jejího zachování v budoucnosti. Nyní členové Klubu úzce spolupracují s členy KPK na 2 DVD. Nemají zatím konkrétní název. 1. z nich bude sestaveno ze záběrů a práce členů videoklubu. 2. bude zaměřeno na propagaci ČMMJ, její strukturu, kluby, zájmy apod. Nepřímo související s videoklubem jsou natáčené a velice oblíbené Večerníčky Václava Chaloupky. K l u b přátel ČMMJ Klub sdružuje osoby, jež nemohou z jakýkoliv důvodů myslivost vykonávat, ale sympatizují a pomáhají v činnosti ČMMJ. Hlavním posláním Klubu je tedy podporování činnosti ČMMJ a popularizace myslivosti mezi nemysliveckou veřejností. K l u b i n f o r m a t i ků, přesněji Iniciativa pro myslivost v moderní společnosti (IMMS). Je velice mladým klubem, který se snaží pozitivně zareagovat na nutnost prezentace činnosti myslivců pomocí internetu. Jeho členové pracují na vytvoření centrálního webu (zatím AGRIS.cz), který by sdružoval internetové stránky jednotlivých mysliveckých sdružení, kroužků, klubů atd. K dispozici má každý zájemce šablonu podoby stránek, do které jednoduchým způsobem může vkládat svá data, fotografie atd. Využití takto sjednocených údajů by mělo sloužit jako zdroj informací pro ostatní myslivce, širokou veřejnost i masová media. V dnešní internetové době má jistě poslání klubu důležitou roli v přiblížení myslivosti dětem při jejich brouzdání po síti. Proto vyhlašují soutěž o nejlepší webové stránky o myslivosti, zvěři a přírodě. Jejich jedním z bodů náplně činnosti je i: spolupodílení se na akcích pro děti a mládež zajímající se o přírodu a pro mladé adepty myslivosti, kteří jsou potencionálními členy ČMMJ. V minulém roce vyhlásili 1. ročník fotografické soutěže pro děti s názvem: Procházky naší přírodou aneb kouzlení s fotoaparátem. Soutěžní kategorie jsou: děti od 6 do 11 let a děti od 12 do 15 let. Soutěž má 3 tématické okruhy: nečekané setkání se zvěří a zvířaty, přikrmování zvěře a ptactva a kouzlo české krajiny. K l u b a u t o rů Je nejmladším klubem při ČMMJ. Posláním je sdružovat autory různých literárních, dramatických a výtvarných žánrů, propagovat a popularizovat myslivost především 31