Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje. (aktualizace 2012)

Transkript

1 Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2012)

2 Obsah Úvod Socio-demografická analýza...5 Základní charakteristika Moravskoslezského kraje...5 Obyvatelstvo...6 Vývoj počtu obyvatel...6 Přirozený přírůstek počtu obyvatel...8 Věková struktura obyvatelstva...9 Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti...11 Národnostní složení obyvatelstva...11 Migrační trendy...12 Vzdělanostní skladba obyvatelstva...13 Další významné socio-demografické jevy v Moravskoslezském kraji...13 Nezaměstnanost...13 Průmysl...15 Sociálně vyloučené lokality na území Moravskoslezského kraje...15 Drogová scéna v Moravskoslezském kraji...16 Výplata sociálních dávek...17 Shrnutí Analýza kriminality...20 Význam analýzy kriminality...20 Srovnání kriminality v rámci všech krajů ČR...20 Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji...23 Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji...24 Pachatelé trestné činnosti...25 Struktura pachatelů...25 Oběti trestné činnosti...26 Přestupky...28 Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji...28 Majetková kriminalita...28 Hospodářská kriminalita...29 Korupce...29 Násilná kriminalita...29 Mravnostní kriminalita...30 Ostatní kriminalita...30 Nealkoholová toxikomanie...31 Extremismus...32 Bezpečnost silničního provozu...32 Úroveň okresů (územní odbory PČR)...32 Shrnutí Institucionální analýza pro oblast prevence kriminality...37 Republikový výbor pro prevenci kriminality...37 Komise pro výběr projektů k poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci Programu prevence kriminality...38 Poradní sbor pro situační prevenci kriminality...39 Resort Ministerstva vnitra ČR...39 Vyhlašované dotační programy MV (v r. 2012)...39 Resort Ministerstva práce a sociálních věcí ČR...39 Vyhlašované dotační programy MPSV (v r. 2012)...39 Resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR...40 Vyhlašované dotační programy MŠMT (v r. 2012)...40 Školská zařízení pro výkon ústavní vých., ochranné vých. a pro preventivně výchovnou péči...40 Resort Ministerstva zdravotnictví ČR...42 Strana 2 (celkem 78)

3 Vyhlašované dotační programy MZ (v r. 2012)...42 Protialkoholní záchytné stanice v Moravskoslezském kraji...43 Resort Ministerstva pro místní rozvoj ČR...43 Vyhlašované dotační programy MMR (v r. 2012)...43 Resort Ministerstva financí ČR...43 Resort Ministerstva obrany ČR...43 Vyhlašované dotační programy MO (v r. 2012)...44 Resort Ministerstva spravedlnosti ČR...44 Vyhlašované dotační programy MS (v r. 2012)...44 Probační a mediační služba ČR...44 Přehled věznic a vazebních věznic v MSK...44 Institut pro kriminologii a sociální prevenci...45 Úřad vlády ČR...46 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky...46 Vyhlašované dotační programy RVKPP (v r. 2012)...46 Rada vlády pro záležitosti romské menšiny...46 Vyhlašované dotační programy RVZRM (v r. 2012)...46 Policie ČR...46 Policejní prezidium České republiky...46 Nejvyšší státní zastupitelství...47 Soudcovské unie České republiky...47 Přehled poskytovatelů sociálních služeb pro oblast prevence...47 Služby sociální prevence...47 Intervenční centra...49 Moravskoslezský kraj...50 Koordinace prevence kriminality v rámci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje...50 Obce...51 Obecní policie...52 Sociální kurátoři...53 Shrnutí Přílohy...56 Příloha č. 1 - vybrané socio-demografické jevy...57 Příloha č. 2 - Srovnání vývoje počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v roce 1999 a Strana 3 (celkem 78)

4 Úvod Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2012) je jedním ze základních analytických podkladů pro vymezení cílů a aktivit Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období (dále jen Koncepce PK ), schválenou usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2177 ze dne První Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (dále jen Bezpečnostní analýza ) byla vytvořena v roce 2008, kdy plnila podpůrnou funkci pro Koncepci prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta Následně byly hlavní vybrané údaje Bezpečnostní analýzy každoročně aktualizovány pro potřeby vyhodnocení Krajského programu prevence kriminality (v současnosti označován jako Program prevence kriminality). Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2012) zahrnuje je rozdělena do následujících tří hlavních kapitol: 1) Socio-demografická analýza - uvádí přehled základních socio-demografických údajů, informuje o vývoji a struktuře obyvatel kraje, migraci, nezaměstnanosti, drogové scéně, počtu sociálně vyloučených lokalit, vyplacených sociálních dávkách apod. 2) Analýza kriminality - popisuje vývoj trestné činnosti v kraji, definuje hlavní kriminogenní faktory ovlivňující páchání trestných skutků, dále zahrnuje popis obětí a pachatelů trestné činnosti a rozbor struktury trestné činnosti na území kraje a jeho jednotlivých okresů. 3) Institucionální analýza pro oblast prevence kriminality - obsahuje výčet subjektů, které se podílejí na prevenci kriminality v kraji. Rozbor je rozdělen podle působnosti jednotlivých ministerstev a dalších relevantních institucí, včetně přehledu poskytovatelů sociálních služeb. Zmíněna je také úloha Policie ČR, kraje a jednotlivých obcí. Součástí Bezpečnostní analýzy Moravskoslezského kraje jsou také 2 přílohy. První z nich obsahuje mapové grafy zobrazující vybrané socio-demografické jevy v Moravskoslezském kraji (např. průměrný věk obyvatel, migraci obyvatelstva, vývoj zaměstnanosti aj.). Druhou přílohou je srovnání vývoje počtu obyvatel v správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem. Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2012) byla zpracována na základě doporučení odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Při její tvorbě byly využity následující informační zdroje: - Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období , - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta , - Socio-demografická analýza Moravskoslezského kraje (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) - Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období , - Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Moravskoslezského kraje za rok 2011, - Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období , - Zpráva o situaci romské menšiny v Moravskoslezském kraji za rok Statistické výkazy Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje za r. 2011, - Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území ČR v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 za Moravskoslezský kraj, - Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji (dílčí zpráva č. 1: Analýza demografických a socio-ekonomických faktorů v kontextu nových sociálních rizik v Moravskoslezském kraji). Strana 4 (celkem 78)

5 1. Socio-demografická analýza Tato kapitola Bezpečnostní analýzy uvádí přehled vybraných demografických údajů (počet a vývoj obyvatelstva, migrace, nezaměstnanost, vzdělanostní struktura aj.), které vytvářejí a ovlivňují charakter života a životních podmínek v Moravskoslezském kraji (dále jen MSK ). Základní charakteristika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše km 2. Po hl. městě Praze má také nejvyšší hustotu zalidnění obyvatel na km², což vysoce převyšuje průměr České republiky (130 obyvatel na km²). Téměř dvě třetiny (62 %) obyvatel žije ve městech nad obyvatel. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1 453 obyvatel na km²), nejnižší na Bruntálsku (63 obyvatel na km²). Na základě předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo k v Moravskoslezském kraji k trvalému pobytu přihlášeno lidí. Tabulka č. 1: Přehled obcí s pověřeným obecním úřadem (k ) OBEC S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM POČET OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU Bílovec 12 Bohumín 2 Bruntál 35 Český Těšín 2 Frenštát p. Radhoštěm 6 Frýdek-Místek 37 Frýdlant n. Ostravicí 11 Havířov 5 Hlučín 15 Jablunkov 12 Karviná 4 Kopřivnice 10 Kravaře 9 Krnov 32 Nový Jičín 15 Odry 10 Opava 41 Orlová 4 Ostrava 13 Rýmařov 12 Třinec 12 Vítkov 12 MSK celkem 300 Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Strana 5 (celkem 78)

6 Tabulka č. 2: Okresy Moravskoslezského kraje (k ) V TOM OKRESY MSK CELKEM BRUNTÁL FRÝDEK-MÍSTEK KARVINÁ NOVÝ JIČÍN OPAVA OSTRAVA - MĚSTO Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel Počet obcí Zdroj: ČSÚ, údaje z r Moravskoslezský kraj vznikl současně s ostatními 13 českými kraji dne Jeho území je rozděleno na 6 okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek- Místek), které tvoří 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP ) a 30 správních obvodů s pověřeným obecním úřadem (dále jen SO POÚ ). Nachází se zde celkem 5 statutárních měst, 35 měst a 3 městyse, což s ostatními venkovskými sídly rozděluje území kraje na 300 katastrů jednotlivých obcí Mapa č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje s přehledem obcí s pověřeným obecním úřadem Zdroj: Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Tabulka č. 3: Mezikrajské a celorepublikové srovnání počtu obyvatel (k ) OBYVATELSTVO POČET OBYVATEL ČR CELKEM V TOM KRAJE HL. M. PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ Strana 6 (celkem 78)

7 PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVÉHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ ZLÍNSKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Z hlediska počtu obyvatel se Moravskoslezský kraj řadí na 3. místo mezi všemi kraji České republiky (dále jen ČR ), více obyvatel mají jen Středočeský kraj a hl. město Praha, což je patrné také z grafu č. 1. Graf č. 1: Mezikrajské srovnání celkového počtu obyvatel v roce 2011 Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji v průběhu posledních let stále klesá. Tato tendence je zřejmá i z grafu č. 2, kdy v letech klesl počet obyvatel v kraji přibližně o osob. Graf č. 2: Vývoj celkového počtu obyvatel (stav k ) Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Změna počtu obyvatelstva trvale (či dlouhodobě) bydlícího na konkrétním území je určována výsledným působením dvou základních ukazatelů, jimiž je přirozený přírůstek a migrační saldo. Nepříznivé trendy vývoje obou zmíněných indikátorů představují reálnou hrozbu nejen pro městské, ale i venkovské (potažmo periferní) oblasti Moravskoslezského kraje. Změny migračních trendů Strana 7 (celkem 78)

8 a záporného přirozeného přírůstku tak představují pro obce s dlouhodobou ztrátou obyvatel reálnou hrozbu neudržitelných nákladů na výkon veřejné správy, včetně zabezpečení obslužnosti spádového území základními službami. Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel v obcích s rozšířenou působností (k ) OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ BÍLOVEC BOHUMÍN BRUNTÁL ČESKÝ TĚŠÍN FRENŠTÁT P. RADHOŠTĚM FRÝDEK-MÍSTEK FRÝDLANT N. OSTRAVICÍ HAVÍŘOV HLUČÍN JABLUNKOV KARVINÁ KOPŘIVNICE KRAVAŘE KRNOV NOVÝ JIČÍN ODRY OPAVA ORLOVÁ OSTRAVA RÝMAŘOV TŘINEC VÍTKOV Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Nejlidnatější obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP ) v rámci MSK je dle tabulky č. 4 statutární město Ostrava, následují jej Frýdek-Místek a Opava. Všechna tato města mají více než obyvatel. V ostatních správních obvodech žije obyvatel výrazně méně. Přirozený přírůstek počtu obyvatel Tabulka č. 5: Porodnost a úmrtnost UKAZATEL ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK PORODNOST ( ) ÚMRTNOST ( ) ,8 8,9 9,0 9,2 9,4 9,7 9,9 10,7 10,7 10,5 10,4 10,4 10,1 10,3 10,4 10,6 10,4 10,4 10,1 10,1 10,4 10,4 10,4 10,4 Strana 8 (celkem 78)

9 ÚHRNNÁ 1,13 1,16 1,18 1,20 1,23 1,28 1,32 1,44 1,46 1,45 1,46 1,47 PLODNOST Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Počet živě narozených jedinců v MSK od roku 2000 rostl až do roku 2008, kdy dosáhl maxima dětí. Od roku 2008 množství živě narozených klesá a stejný trend je očekáván i do budoucna. Počet zemřelých stoupal od počátku sledovaného období až do roku Následně až do roku 2006 klesal. V roce 2007 zůstal zhruba stejný jako v roce předešlém. V roce 2008 počet zemřelých vzrostl přibližně na za rok. Okolo této hladiny v dalších letech kolísal a je predikován jeho postupný mírný nárůst až na zemřelých v roce Tabulka č. 6: Struktura obyvatel v Moravskoslezském kraji podle pohlaví (k ) VĚK POČET MUŽŮ POČET ŽEN CELKEM Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) V Moravskoslezském kraji žije přibližně o více žen než mužů. Počet mužů je však vyšší ve všech kategoriích do 50 let. Větší zastoupení žen je v populaci kraje v třídách nad 50 let. Věková struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva představuje jeden z nejzákladnějších indikátorů demografické analýzy, jež pomáhá pochopit konkrétní složení dané populace ve sledovaném území. Důležitým indikátorem demografické struktury je taktéž hodnota průměrného věku obyvatelstva, která je počítána jako aritmetický průměr věku všech žijících jedinců v dané populaci v konkrétním území. Strana 9 (celkem 78)

10 Tabulka č. 7: Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje podle věku (k ) POČET OBYVATEL ROZDÍL ( ) POČET OBYVATEL CELKEM V TOM VE VĚKU: a více Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje se v posledních letech mírně mění. Počet dětí do 1 roku v letech poklesl zhruba o 300 jedinců. Naopak zastoupení dětí ve věku 1 9 let v populaci kraje se v uvedeném období výrazně zvýšilo. Množství osob od 10 let do 34 let v analyzovaném období značně pokleslo. Počet osob ve věku let v průběhu let vzrostl o necelých jedinců a navýšil se také počet osob ve věku let. V kategoriích 40 44, a se počet jedinců snížil. Růstové tendence jsou dle tabulky č. 7 patrné v zastoupení osob ve věkových třídách od 60 až do 74 let a dále v kategoriích od 80 až do 90 let. Tyto tendence ve věkové struktuře obyvatel vypovídají o stárnutí populace. Tabulka č. 8: Specifika věkového složení (změny v letech ) POČET OBYVATEL (STAV K ) V TOM VE VĚKU: A VÍCE Strana 10 (celkem 78)

11 PRŮMĚRNÝ VĚK 40,2 40,4 40,6 INDEX STÁŘÍ (65+/0 14) 101,2 104,3 105,8 Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Počet dětí, tj. kategorie 0-14 let, se v letech pohybuje okolo jedinců. Množství osob ve věku let v průběhu sledovaného období pokleslo zhruba o lidí. Zastoupení seniorů v Moravskoslezském kraji vzrostlo v období přibližně o osob. Průměrný věk obyvatelstva kraje, jehož hodnota je počítána jako aritmetický průměr věku všech žijících jedinců v dané populaci v konkrétním území, byl v roce ,6 roku. Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti Graf č. 3: Vývoj počtu sňatků a rozvodů v Moravskoslezském kraji v letech Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Počet sňatků v letech klesl o necelých 700. Tak jako v ostatních krajích České republiky, je i zde zaznamenáván výrazný nárůst počtu rozvodů. V roce 2011 žilo v Moravskoslezském kraji více než rozvedených osob, přičemž rozvedených žen bylo o více než více než mužů. Národnostní složení obyvatelstva Tabulka č. 9: Struktura obyvatel dle národnosti DATUM SLBD OBYVAT EL-STVO CELKEM ČESKÁ MORAV- SKÁ SLEZSKÁ Z TOHO NÁRODNOST SLOVEN- SKÁ POL- SKÁ NĚMEC- KÁ ROMSKÁ NEUVEDE- NO neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Většina obyvatel Moravskoslezského kraje je české národnosti. K národnosti moravské se v roce 2011 přihlásilo necelých osob, což je výrazný nárůst oproti roku 2001, kdy se k této národnosti přihlásilo jedinců. Dále je v kraji výrazné zastoupení Slováků a Poláků, ale jejich počet v průběhu posledních 20 let výrazně poklesl. Přibližně lidí svou národnost během Sčítání lidu, domů a bytů (dále jen SLBD ) v roce 2011 neuvedlo. Toto číslo je více než 13x větší než v roce Tabulka č. 10: Struktura obyvatelstva Moravskoslezského kraje dle občanství DATUM SLBD Z TOHO PODLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ OBYVATEL- STVO CELKEM ČR SLOVENSKO NĚMECKO POLSKO UKRAJINA RUSKO VIETNAM neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno neuvedeno Strana 11 (celkem 78)

12 Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Nejvíce je v Moravskoslezském kraji jedinců se státním občanstvím České republiky. Přibližně osob má slovenské státní občanství. Mezi posledníma dvěma sčítáními lidu, domů a bytů v kraji značně vzrostl počet obyvatel s polským, ukrajinským, ruským a vietnamským státním občanstvím. Počet lidí s vietnamským státním občanstvím vzrostl přibližně na trojnásobek. Migrační trendy Migrace, ať již ve své pozitivní či negativní podobě (znázorňující proces přistěhovalectví - imigrace, či proces vystěhovalectví - emigrace), znázorňuje prostorové přemísťování osob přes administrativní hranice územní jednotky spojené se změnou jejich trvalého bydliště, přičemž velmi intenzívně reaguje na měnící se ekonomické podmínky v daném území. Tabulka č. 11: Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých (k ) OBYVATELSTVO PŘISTĚHOVALÍ VYSTĚHOVALÍ ČR CELKEM V TOM KRAJE HL. M. PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVÉHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ZLÍNSKÝ Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) V roce 2011 se z Moravskoslezského kraje vystěhovalo osob, což je přibližně 1,6krát více než přistěhovalých. Podle počtu přistěhovalých byl Moravskoslezský kraj v daném roce na 8. místě a podle počtu vystěhovalých obsadil 11. příčku ve srovnání s ostatními kraji ČR. Tabulka č. 12: Přistěhovalí a vystěhovalí v Moravskoslezském kraji POČET OBYVATEL CELKEM (STAV K ) PŘISTĚHOVALÍ [ ] 2,6 3,3 4,4 5,2 4,6 4,0 4,2 5,9 5,3 3,9 3,6 3,3 Strana 12 (celkem 78)

13 VYSTĚHOVALÍ [ ] 4,0 5,0 5,6 5,6 5,8 5,3 5,1 6,0 5,3 6,2 6,8 5,3 Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Změny v obyvatelstvu z důvodu jejich migrace jsou velmi proměnlivé. Z tabulky č. 12 vyplývá, že v průběhu sledovaného období byl počet vystěhovalých obyvatel ve srovnání s přistěhovalými vyšší. Pouze v letech 2007 a 2008 byl jejich počet přibližně stejný. Migrace obyvatelstva z Moravskoslezského kraje je také dále jedním z faktorů ovlivňujících postupný pokles obyvatel v tomto kraji. Vzdělanostní skladba obyvatelstva Z celkového počtu obyvatel Moravskoslezského kraje bylo v roce 2011 přibližně milion starších 15 let. Jedinci starší 15 let již zpravidla dosáhli alespoň základního vzdělání. Vzdělanostní strukturu této skupiny obyvatel v kraji ukazuje tabulka č. 13. Tabulka č. 13: Obyvatelstvo dle vzdělání VZDĚLÁNÍ (ÚDAJE V TIS.) CELKEM 1 251, , , ,0 VZDĚLÁNÍ ZÁKLADNÍ 229,2 214,8 201,5 200,3 STŘEDNÍ BEZ MATURITY 414,2 396,4 395,9 407,7 STŘEDNÍ S MATURITOU 325,9 338,6 337,7 324,7 VYSOKOŠKOLSKÉ 102,0 121,7 132,0 127,5 MUŽI 612,7 612,7 609,7 515,1 VZDĚLÁNÍ ZÁKLADNÍ 76,2 69,9 68,7 64,2 STŘEDNÍ BEZ MATURITY 246,1 240,0 232,6 241,0 STŘEDNÍ S MATURITOU 144,0 147,1 149,2 145,0 VYSOKOŠKOLSKÉ 54,3 64,3 68,1 64,0 ŽENY 638,7 637,2 635,4 546,9 VZDĚLÁNÍ ZÁKLADNÍ 153,0 145,0 132,7 136,0 STŘEDNÍ BEZ MATURITY 168,2 156,4 163,3 166,7 STŘEDNÍ S MATURITOU 181,9 191,5 188,6 179,7 VYSOKOŠKOLSKÉ 47,7 57,4 63,9 63,5 Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Z analyzovaného období vyplývá, že nejvíce osob má v rámci Moravskoslezského kraje středoškolské vzdělání bez maturity. Množství vysokoškolsky a středoškolsky s maturitou vzdělaných jedinců v Moravskoslezském kraji v roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem mírně pokleslo. Je to způsobeno rostoucí úmrtností a také migrací obyvatelstva. Pouze základní vzdělání má v kraji přibližně osob, což je asi jedna pětina z celkového počtu osob nad 15 let. Základní vzdělání má přibližně dvakrát více žen než mužů. Naopak o třetinu více mužů než žen má středoškolské vzdělání bez maturity. Středoškolsky vzdělaných s maturitou je v kraji více žen, než mužů. V roce 2011 došlo k vyrovnání rozdílu mezi počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. Další významné socio-demografické jevy v Moravskoslezském kraji Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti, jakožto ukazatel hovořící o stavu a vývoji nezaměstnanosti v dané oblasti, představuje podíl nezaměstnaných osob, které aktivně o nalezení zaměstnání usilují a jsou schopné neprodleně do zaměstnání nastoupit (do lhůty cca 14 dní od nalezení místa), k celkovému počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva určeného regionu. Velikost důsledků, které s sebou tento jev Strana 13 (celkem 78)

14 přináší je přímo závislá na čase, neboť čím déle nezaměstnanost trvá, tím závažnější důsledky přináší nejen pro danou osobu (sociální důsledky), ale také pro stát (ekonomické dopady). Tabulka č. 14: Základní charakteristiky ekonomického postavení populace ve věku 15 a více let podle krajů v r KRAJ CELKOVÝ POČET OBYVATEL (V TIS.) PRACOVNÍ SÍLA - EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYV. (V TIS.) ZAMĚSTNANÍ (V TIS.) NEZAMĚSTNANÍ ( V TIS.) EKONOMICKY NEAKTIVNÍ (V TIS.) OBECNÁ MÍRA NEZAMĚSTNA- NOSTI (V %) ČESKÁ REPUBLIKA 9 015, , ,2 383, ,5 7,3 HLAVNÍ MĚSTO 1 096,8 682,4 656,8 25,6 414,4 3,8 PRAHA STŘEDOČESKÝ 1 063,8 635,5 602,2 33,3 428,3 5,2 KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ 545,8 316,8 300,0 16,8 229,0 5,3 PLZEŇSKÝ KRAJ 492,5 290,8 273,7 17,1 201,8 5,9 KARLOVARSKÝ 262,5 161,9 144,4 17,5 100,7 10,8 KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ 708,6 407,3 361,9 45,4 301,3 11,2 LIBERECKÝ KRAJ 373,7 216,6 201,5 15,1 157,1 7,0 KRÁLOVÉHRADEC- 474,1 272,5 253,8 18,7 201,7 6,9 KÝ KRAJ PARDUBICKÝ 440,9 253,4 235,0 18,4 187,5 7,2 KRAJ KRAJ VYSOČINA 440,2 255,9 238,2 17,7 184,3 6,9 JIHOMORAVSKÝ 991,2 576,2 531,8 44,4 415,0 7,7 KRAJ OLOMOUCKÝ 550,2 306,2 278,5 27,7 244,0 9,1 KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ 507,9 288,5 264,0 24,5 219,3 8,5 MORAVSKOSLEZS ,2 605,0 543,5 61,4 462,2 10,2 KÝ KRAJ Zdroj: ČSÚ, Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Tabulka č. 15: Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo MSK OBYVATELSTVO CELKEM (V TIS.) 1 251, , ,1 EKONOMICKY CELKEM ,2 605 AKTIVNÍ POPULACE 15 A VÍCE LET ZAMĚSTNANÍ 568,6 557,5 543,5 (V TIS.) NEZAMĚSTNANÍ 45,3 59,7 61,4 EKONOMICKY NEAKTIVNÍ (V TIS.) CELKEM 637,4 632,7 640,1 DŮCHODCI 279,5 284,5 289,6 STUDENTI 112,6 111,9 110,6 DĚTI DO 14 LET ,3 177,9 OSTATNÍ 65,4 57,9 62 Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Na území Moravskoslezského kraje jsou od roku 2008 patrné dvě významné lokality, do kterých se nejvyšší míry nezaměstnanosti soustřeďují, a to průmyslová oblast ostravsko-karvinského revíru, v níž dodnes způsobuje největší podíl strukturální nezaměstnanost související se zrušením těžebního průmyslu a dále pak severní periferní oblasti kraje s nedostatkem nových firem či odvětví v daném regionu. Jedná se o celý příhraniční pás od Osoblažska, Města Albrechtice, Vrbna pod Pradědem, až po Rýmařovsko, Bruntálsko a Horní Benešov (s mírou nezaměstnanosti cca 20 %). Nejnižší míry nezaměstnanosti naopak dlouhodobě dosahovaly správní obvody obcí Frenštátu pod Radhoštěm, Příbora, Nového Jičína a Opavy, kde byla míra nezaměstnanosti zaznamenána okolo 10 %. Strana 14 (celkem 78)

15 Průmysl I přes stále probíhající restrukturalizaci průmyslu, která má za následek vysokou míru nezaměstnanosti v některých oblastech, patří Moravskoslezský kraj i nadále mezi průmyslově nejdůležitější regiony v rámci celé ČR. Z průmyslu zde dominuje především průmysl těžby uhlí, hutnictví a energetiky. Průmyslové jádro tvoří Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko. Na Bruntálsku, Opavsku a Novojičínsku převládá spíše zemědělství. Moravskoslezský kraj se snaží řešit situaci vysoké nezaměstnanosti také vytvářením výhodných podmínek pro příchod investorů, proto zde v posledních 5 letech vzniklo mnoho průmyslových zón (např. Nošovice, Ostrava-Mošnov, Kopřivnice a další). Sociálně vyloučené lokality na území Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj patří také ke krajům, na jehož území byl zjištěn výskyt velkého počtu sociálně vyloučených lokalit. Za sociálně vyloučenou lokalitu považujeme územně vymezenou oblast, kde dochází ke koncentraci osob ohrožených sociálním vyloučením. Sociálně vyloučené lokality a situace v nich je velmi rozdílná, lokality se liší zejména velikostí a poměrem velikosti vůči obci či městu, ve které se nacházejí, mírou prostorového vyloučení, stavem domů a bytů, formou jejich vlastnictví apod. Obyvatelé těchto lokalit už buď v místě žili před tím, než se z něho stala sociálně vyloučená lokalita a nemají prostředky nebo možnosti lokalitu opustit, anebo se do ní nastěhovali už v době, kdy se o sociálně vyloučenou lokalitu jednalo. V současné době se v MSK vyskytuje odhadem několik desítek sociálně vyloučených lokalit (přehled viz tabulka č. 16). Tyto lokality jsou obývány převážně příslušníky romské komunity. Celkový počet Romů žijících ve vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje čítá hrubým odhadem přes lidí. Vzhledem k faktorům jak je např. častá migrace příslušníků romských komunit na území kraje nebo nedostatek relevantních dat se údaje o počtu příslušníků romských komunit žijících na území kraje různí. Tabulka č. 16: Přehled sociálně vyloučených lokalit na území Moravskoslezského kraje OBEC KVALIFIKOVANÝ ODHAD POČTU SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALIT BOHUMÍN 3 - nezjištěno BRUNTÁL 2 - Západní lokalita - ubytovna A+H BLIŽŠÍ SPECIFIKACE FRÝDEK- MÍSTEK 2 - Městská část Frýdek - Lokalita na ulicích Míru, Skautská, Dlouhá, Hutní, Sokolská, Vantucha, Křižíkova - Městská část Místek - Lokalita na ulici Beskydská HAVÍŘOV 2 - Havířov-Šumbark - Havířov-Prostřední Suchá KARVINÁ 4 - lokalita Městská část Karviná Nové Město, - lokalita Karviná-Hranice, ulice Rudé Armády, - lokalita Hotelový Dům, Dolní Marklovice 262, Petrovice u Karviné - ubytovna Průkopník, Úřednická 2051, Karviná-Doly Strana 15 (celkem 78)

16 KOPŘIVNICE 1 - lokalita na ulici Horní KRNOV 4 - lokalita tvořená ulicemi Alšova, Mánesova, Vrchlického - lokalita tvořená ulicemi Stará, Libušina - lokalita tvořená ulicí Požárníků - lokalita tvořená ulicí Albrechtická OPAVA 2 - lokalita ul. Sadová, Myslivecká, Mostní, Rybářská - lokalita U Cukrovaru ORLOVÁ 3 - lokalita tvořená ulicemi Lipová, Závodní, Žofinská a Těšínská - lokalita tvořená ulicemi Záchranářů, Okrajová a Porubská - lokalita tvořená ulicemi Kpt. Nálepky, Dělící, Spojenců OSTRAVA 12 - Městská část Radvanice a Bartovice - lokalita Lipina - lokalita Válcovní, Zukalova - Městská část Mariánské Hory a Hulváky - lokalita tvořená ulicí Železná - osada Bedřiška - Městská část Slezská Ostrava - Hrušov, - Zárubek, - Liščina, - Kunčičky (tzv. Osada Míru) - Městská část Moravská Ostrava a Přívoz - lokalita v oblast zadního Přívozu (zejména ulice Přednádraží, Palackého, Božkova) - lokalita v oblasti ulic Zukalova a 1. máje - lokalita v oblasti ulic Jílová a Spodní - Městská část Vítkovice - lokalita v oblasti Jeremenkova osada MSK CELKEM 35 Zdroj: Zpráva o situaci romské menšiny v Moravskoslezském kraji za rok 2011 Vzhledem k tomu, že poslední oficiální zmapování sociálně vyloučených lokalit proběhlo v roce 2006 v rámci tzv. Gabalovy analýzy, kterou provedla společnost GAC, s.r.o., připravuje Moravskoslezský kraj prostřednictvím svého individuálního projektu, zaměřeného na podporu a rozvoj sociálních služeb poskytovaných v sociálně vyloučených lokalitách na území kraje (doba realizace ), provedení také vlastní analýzy počtu sociálně vyloučených lokalit a to nejen na území obcí s rozšířenou působností, ale také na území obcí s pověřeným obecním úřadem. Drogová scéna v Moravskoslezském kraji Z analýzy trestně-právních dat primární drogové trestné činnosti za rok 2011 je patrný významný meziroční nárůst trestných činů spojených zejména s výrobou a distribucí pervitinu a marihuany. Tato skutečnost plně koresponduje se zvyšující se tuzemskou produkcí zmíněných drog i jejich obecnou Strana 16 (celkem 78)

17 dostupností. Střední odhady epidemiologických studií, aktuálně hovoří v ČR o téměř problémových uživatelích nelegálních drog (převážně nitrožilních uživatelích pervitinu, heroinu a Subutexu ), přičemž v Moravskoslezském kraji je odhadován výskyt na více než problémových uživatelů nealkoholových návykových látek. Tabulka č. 17: Přehled počtu nových žadatelů o léčbu v rámci MSK dle užívané drogy a věku VĚKOVÉ SKUPINY do 15 let let let let 40 let a více Celkem ZÁKLADNÍ DROGA PERVITIN MARIHUANA TOLUEN A JINÁ ŘEDIDLA HEROIN OSTATNÍ CELKEM MSK Zdroj: Ročenka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje za rok 2011 Oblíbenost drog je závislá na věku uživatele. V Moravskoslezském kraji je nejvíce zneužívanou drogou v nižších věkových skupinách marihuana. Jako základní droga převažuje pervitin s injekční aplikací. Nezanedbatelný je počet aplikace této drogy čicháním. Následuje kouření marihuany a injekční aplikace a kouření heroinu. Výplata sociálních dávek Výplata sociálních dávek probíhá prostřednictvím systému sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení je hlavním nástrojem sociální politiky státu, představuje jedno z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Sociální zabezpečení tvoří nepojistné dávky a dávky státní sociální podpory a sociální pomoci. Dávky sociální pomoci zajišťují prostřednictvím dávek hmotné nouze pomoc osobám s nedostatečnými příjmy. Nově od roku 2012 vyplácejí všechny sociální dávky pobočky Úřadu práce. Dávky pomoci v hmotné nouzi Systém pomoci v hmotné nouzi je upraven zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou poskytovány osobám či rodinám, které nemají dostatečné příjmy a jejichž sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni přijatelné pro společnost. Zároveň nejsou schopny z objektivních důvodů své příjmy zvýšit, a tak vyřešit tuto situaci vlastním přičiněním. Dávky pomoci v hmotné nouzi zahrnují: o příspěvek na živobytí o doplatek na bydlení o mimořádnou okamžitou pomoc Tabulka č. 18: Čerpání dávek pomoci v hmotné nouzi v Moravskoslezském krajii ČERPÁNÍ V TIS. KČ TRVALÁ ADRESA ŽADATELE - OBVOD POÚ PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ V ROCE 2010 PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ V ROCE 2011 DOPLATEK NA BYDLENÍ V ROCE 2010 DOPLATEK NA BYDLENÍ V ROCE 2011 MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC V ROCE 2010 MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC V ROCE 2011 BÍLOVEC nezjištěno BOHUMÍN Strana 17 (celkem 78)

18 BRUNTÁL ČESKÝ TĚŠÍN FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM FRÝDEK-MÍSTEK FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ FULNEK HAVÍŘOV HLUČÍN HORNÍ BENEŠOV JABLUNKOV KARVINÁ KOPŘIVNICE KRAVAŘE KRNOV MĚSTO ALBRECHTICE NOVÝ JIČÍN ODRY OPAVA ORLOVÁ OSOBLAHA OSTRAVA PŘÍBOR RÝMAŘOV STUDÉNKA TŘINEC VÍTKOV VRATIMOV VRBNO POD PRADĚDEM CELKEM Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Celková výše vyplaceného příspěvku na bydlení v roce 2010 činila Kč. V roce 2011 bylo prostřednictvím tohoto příspěvku občany Moravskoslezského kraje vyčerpáno Kč. Doplatek na bydlení byl v roce 2010 čerpán v souhrnné výši Kč. V následujícím roce bylo na doplatcích na bydlení vyplaceno Kč. V roce 2010 bylo na mimořádnou okamžitou pomoc vyčerpáno Kč. V roce 2011 tato částka vzrostla na Kč. Z uvedeného je vidět, že množství dávek pomoci v hmotné nouzi i jejich výše v roce 2011 byly výrazně vyšší než ve srovnání s předchozím rokem. Strana 18 (celkem 78)

19 Shrnutí Stárnutí populace a přirozený úbytek obyvatel, patří mezi demografické problémy, se kterými se potýká nejen řada evropských zemí a celá Česká republika, ale také Moravskoslezský kraj. Od roku 1995 se průměrný věk obyvatel v kraji zvýšil o téměř 5 let, a to až na hodnotu 40,12 let. Oproti průměru České republiky (40,8 let) je však tato hodnota nepatrně nižší. Přirozený přírůstek je po většinu sledovaného období v záporných číslech, což znamená, že v Moravskoslezském kraji dochází k úbytku obyvatel. Kladný byl pouze v letech Do budoucna se předpokládá rostoucí přirozený úbytek obyvatel. Velmi závažným jevem, který výrazně ovlivňuje život v Moravskoslezském kraji, je pokračující stárnutí populace. Na základě demografických prognóz lze předvídat jednak silnou ztrátu obyvatel Moravskoslezského kraje (do roku 2030 o více než osob), ale především výrazný nárůst indexu stáří (podíl osob nad 65 let na 100 dětí do 15 let), u kterého je předpovídáno, že se jeho poměr změní z 99 seniorů připadajících na 100 dětí v roce 2010, na 153 seniorů připadajících na 100 dětí v roce O nepříznivých tendencích vývoje stavu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji hovoří také ukazatel celkového populačního přírůstku (resp. úbytku), který od roku 1995 nabývá více než 2 % poklesu. Na počátku sledovaného období byla hlavní příčinou zejména snižující se porodnost, zvýšená úmrtnost a prodlužující se délka života, v posledních letech však hlavní roli převzaly migrační tendence, v nichž jednoznačně převažují emigrační směry. Jednou z hlavních příčin migrace obyvatelstva kraje je také vysoká nezaměstnanost, která v některých oblastech postihuje až 15% práce schopného obyvatelstva. Na konci roku 2010 byla v Moravskoslezském kraji registrována míra nezaměstnanosti ve výši 10,2%, což byla 3. nejvyšší hodnota mezi všemi kraji ČR. Na území Moravskoslezského kraje se také nachází vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, které obývají převážně příslušníci romské komunity. Podle kvalifikovaného odhadu se na území 10 obcí v roce 2011 vyskytovalo 35 oblastí, které můžeme označit jako sociálně vyloučené lokality. Dle údajů policie ČR a neziskových organizací je odhadováno, že je v rámci celého kraje skoro 2 tis. problémových uživatelů návykových látek. V užívání drog zůstává v rámci Moravskoslezského kraje nadále nejvíce v oblibě pervitin a marihuana. Moravskoslezský kraj se také řadí ke krajům, ve kterých je každoročně vyplacen jeden z nejvyšších počtů sociálních dávek, kdy například z dávek pomoci v hmotné nouzi bylo v roce 2011 vyplaceno nejvíce příspěvků na živobytí. Strana 19 (celkem 78)

20 2. Analýza kriminality Záměrem této kapitoly je přiblížit přehled hlavních sledovaných kriminálních skutků, které se vyskytují na území Moravskoslezského kraje a to především z hlediska jejich četnosti a vývoje. Pozornost je věnována také významným kriminogenních faktorům, které mohou ovlivňovat výskyt některých typů kriminality. Dále je uveden popis skupin pachatelů, obětí a hlavních druhů kriminality, jejichž znalost dává možnost plánovat vhodná a cílená preventivní opatření. Význam analýzy kriminality Statistika trestné činnosti je sledována pomocí informačního systému, který umožňuje sledování vývoje trestné činnosti a také rozbor nápadu trestné činnosti u jednotlivých územních odborů až na úroveň jednotlivých obvodních oddělení police (dále jen OOP ). Na základě sledovaných údajů přicházejících z jednotlivých OOP se získává přehled o celkové situaci v rámci trestné činnosti na daném území. Rozborem trestných činů je možné získat pro každé OOP hlavní trendy vývoje, přehled o celkovém nápadu trestné činnosti i jednotlivých skutcích, pachatelích a obětech. Evidence všech trestných činů dává prostor k jejich eliminaci, protože pokud jsou známy příčiny či důvody nárůstu nápadu trestné činnosti, je možné vytvářet podněty k zamezení nebo snížení výskytu daných trestných činů. Srovnání kriminality v rámci všech krajů ČR Graf č. 4: Vývoj kriminality v jednotlivých krajích ČR v letech Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Vývoj kriminality v letech v jednotlivých krajích České republiky je zobrazen v grafu č. 4. Je z něj patrné, že v letech zaujímal Moravskoslezský kraj druhé místo mezi všemi kraji ČR. V tomto období bylo každoročně spácháno více trestných činů dále jen TČ ) pouze ve Středočeském kraji. Avšak v roce 2009 došlo ke zlomu, kdy bylo v Moravskoslezském kraji zaregistrování trestných činů, tedy nejvíce ze všech krajů ČR. Pomyslnou nejvyšší příčku mezikrajského srovnání počtu ročně spáchaných trestných činů si Moravskoslezský kraj udržel také v letech 2010 a V celém sledovaném období přesahovalo množství trestných činů v Moravskoslezském kraji hodnotu skutků ročně. Strana 20 (celkem 78)

21 Tabulka č. 19: Sestavení pořadí zatíženosti v krajích v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 KRAJ POČET OBYVATEL (K ) POČET OBYVATEL ZMĚNA PROTI ROKU 2010 CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ (ROK 2010) CELKOVÁ TČ (ROK 2011) ZMĚNA TČ INDEX NA 10TIS. OBYVATEL (ROK 2010) INDEX NA 10TIS. OBYVATEL (ROK 2011) ZMĚNA ROKY (INDEX) ZMĚNA- ROKY (V %) ČR ,0 301,9 3,9 101,2 PRAHA ,4 597,1 5,7 100,1 1. STŘEDOČESKÝ ,0 294,4-9,6 98,5 5. JIHOČESKÝ ,8 231,9-7,9 96,9 9. PLZEŇSKÝ ,0 240,6-1,4 99,3 8. KARLOVARSKÝ ,1 267,6 9,5 102,2 6. ÚSTECKÝ ,2 365,8 13,6 102,9 2. LIBERECKÝ ,2 311,8-1,4 99,3 4. KRÁLOVEHRADECKÝ ,6 198,7-1,9 98,9 11. PARDUBICKÝ ,8 177,4 5,6 103,2 12. VYSOČINA ,6 168,2-0,3 99,3 13. JIHOMORAVSKÝ ,3 256,7 2,4 102,1 7. OLOMOUCKÝ ,8 224,7 10,8 104,6 10. MORAVSKOSLEZSKÝ ,1 345,2 26,1 106,9 3. ZLÍNSKÝ ,7 156,7-3,0 97,8 14. Zdroj: OPK MV POŘADÍ DLE INDEXU (ROK 2011) Z hlediska celkové evidované trestné činnosti se MSK řadil s počtem spáchaných trestných činů (dále jen TČ ) v roce 2011 na 3. místo mezi ostatními kraji, kdy na prvním místě bylo hl. město Praha ( TČ) a na 2. místě se umístil Středočeský kraj, kde bylo v daném roce zjištěno TČ. Na opačném konci pořadí byl kraj Karlovarský, kde byla v daném roce zaznamenaná trestná činnost naopak nejnižší (8 110 TČ).

22 Tabulka č. 20: Srovnání vývoje kriminality ČR a kraje v letech celková kriminalita KRAJ CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ (ZA R. 2007) CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ (ZA R. 2008) CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ (ZA R. 2009) CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ ( ZA R. 2010) CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ (ZA R. 2011) MEZIROČNÍ ODCHYLKA MEZIROČNÍ ODCHYLKA MEZIROČNÍ ODCHYLKA MEZIROČNÍ ODCHYLKA MEZIROČNÍ ODCHYLKA ČR PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ZLÍNSKÝ Zdroj: OPK MV Z hlediska srovnání meziročního vývoje trestné činnosti v jednotlivých krajích ČR v rámci let je v Moravskoslezském kraji možné pozorovat ve sledovaném období neustálý nárůst evidované trestné činnosti a to pouze vyjma roku Většina ostatních krajů naopak zaznamenává v dlouhodobějším horizontu spíše postupný pokles trestné činnosti. Strana 22 (celkem 78)

23 Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 21: Skladba kriminality v Moravskoslezském kraji porovnání s ČR za rok 2011 ČR POČET ČR V % MSK POČET MSK V% ODCHYLKA (V %) MSK ČR CELKOVÁ TČ Z TOHO: MAJETKOVÁ , ,9 +3,7 NÁSILNÁ+ MRAVNOSTNÍ OSTATNÍ KRIMINALITA ZBÝVAJÍCÍ KRIMINALITA , ,7 +0, , ,5-2, , ,4-0,9 HOSPODÁŘSKÁ , ,5-1,4 VOJENSKÁ 20 0,1 1 0,1 0 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Při srovnání výskytu jednotlivých trestných skutků u základních druhů kriminality v rámci celé České republiky a v rámci Moravskoslezského kraje, byly v roce 2011 vykazovány vyšší hodnoty u těchto druhů trestné činnosti: majetková kriminalita (o 3,7 % více, ) a násilná a mravnostní kriminalita (o 0,9 % více). Graf. č.5: Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji v letech , Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji v letech Počet zjiš těných tres tných činů Objasněnost (v%) 80, , , ,9 51,6 52,6 50,0 51, ,6 47,1 49,6 41,2 40,1 44,5 43,7 47,8 44,5 38,6 34,60 40,0 41,0 36, ,8 35,0 37,3 30,0 30,7 28,4 20, Z VÝŠE UVEDENÉHO GRAFU VYPLÝVÁ, ŽE NÁPAD KRIMINALITY V MS KRAJI PRODĚLAL POSTUPNÝ VÝVOJ, KDY NA 90,0 10, ,0 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Z uvedeného grafu vyplývá, že vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji prodělal postupný vývoj, kdy na počátku 90. let 20. století došlo oproti roku 1989 k jejímu strmému nárůstu a to o více než 17 tisíc trestných činů. Od roku 1999 kriminalita opět postupně klesala. Další významnější nárůst je zaznamenáván od roku 2006 (s výjimkou r. 2010), kdy kriminalita v MSK neustále roste.

24 Tabulka č. 22: Přehled o zjištěné trestné činnosti v MSK za rok 2011 POČET EVIDOVANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ CELKEM Z TOHO: OBJASNĚNO TRESTNÝCH ČINŮ (V PROCENTECH) (34,6%) ŠKODY ZJIŠTĚNÉ V TIS. KČ STÍHÁNO OSOB POČET OBYVATEL NA 1 POLICISTU 435,8 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Z uvedených statistických dat vyplývá, že objasněnost spáchaných trestných činů se v Moravskoslezském kraji pohybuje kolem 35 %. Na 1 policistu připadalo v roce 2011 přibližně 436 obyvatel kraje. Zjištěné škody evidované trestné činnosti v roce 2011 byly vyčísleny na více než 2 mld. Kč. Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji Kriminogenní faktory jsou činitelé, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit páchání trestné činnosti. Typické kriminogenní faktory měst s větším počtem obyvatel jsou v rámci MSK zejména: - Panelová sídlištní zástavba s vysokou hustotou obyvatel a s ní spojená anonymita pachatelů trestné činnosti a dostupnost předmětu zájmů pachatelů (parkoviště, byty, sklepy, školní zařízení), - Rozsáhlé nákupní či zábavní centra - jejich rozlehlé prostory a přilehlá parkoviště nabízejí příležitost pachatelům drobné majetkové trestné činnosti, - Lhostejnost občanů k trestné činnosti páchané na veřejnosti, často motivovaná obavou z následné agresivity pachatelů. Typické kriminogenní faktory rekreačních oblastí v rámci MSK jsou zejména: - Velké množství rekreačních objektů v oblasti Beskyd a Jeseníků, které jsou nezřídka nedostatečně zabezpečeny a v některých obdobích dlouhodoběji opuštěné. Typické kriminogenní faktory dané polohou regionu v rámci ČR: - Geografická poloha - přímé sousedství s Polskou a Slovenskou republikou, ve spojení s otevřením hranic v tzv. schengenském prostoru umožňuje fluktuaci kriminálně rizikových osob ze sousedních států. Ostatní společenské, sociální a ekonomické kriminogenní faktory: - Sociální struktura obyvatel regionu (nízké příjmy, sociálně vyloučené lokality, vysoká nezaměstnanost, zadluženost aj.), - Nedostatečná kontrola způsobů trávení volného času dětí ze strany rodičů, vliv závadových part, - Rozvoj průmyslových zón, - Vysoký podíl násilné trestné činnosti, - Divácké násilí, - Velký počet nonstop restauračních zařízení a heren, - Vysoký počet konzumentů omamných a psychotropních látek, - Zvyšující se agresivita pachatelů trestných činů, - Snižování počtu policistů. Strana 24 (celkem 78)

25 Pachatelé trestné činnosti Z celkem osob stíhaných v roce 2011 v MSK za protiprávní jednání, bylo nezaměstnaných či bez pracovního zařazení, tzn. více než 47 %. V kategorii pachatelů trestných činů také stále přetrvává významný podíl recidivistů, kteří v roce 2011 představovali 56,4 % všech stíhaných osob, přičemž spáchali 69,7 % ze všech objasněných trestných činů v kraji. Tato kategorie představuje již delší dobu v rámci skupiny pachatelů trestných činů mimořádně závažný problém, a to nejen z hlediska podílu na páchání trestné činnosti, ale především pro kvalifikovanost jimi páchané trestné činnosti. Recidivisté se podílejí hlavně na páchání majetkové a násilné kriminality (loupeže, úmyslné ublížení na zdraví, vyhrožování aj.). Podíl dětí a mladistvých jako pachatelů objasněné trestné činnosti v rámci MSK byl v roce 2011 zaznamenán ve výši 7,9 %. Nejčastěji se tato skupina pachatelů podílí na krádežích a loupežích, vzrůstajícím fenoménem mezi mládeží je i zneužívání internetu (tzv. kyberšikana). V roce 2011 bylo v rámci Moravskoslezského kraje objasněno a dodatečně objasněno také 538 skutků spáchaných cizinci, což představuje 3,3 % ze všech celkově objasněných skutků. Nejvíce pachatelů z řad cizinců bylo ze Slovenska, Polska, Vietnamu a Ukrajiny. Cizinci se nejčastěji podílejí na páchání těchto trestných činů: opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí, zavinění dopravní nehody z nedbalosti, zanedbání povinné výživy a úmyslného ublížení na zdraví. Graf č. 6: Druhy kriminality v MSK podle pachatelů trestné činnosti Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Struktura pachatelů Tabulka č. 23: Stíháno, vyšetřováno osob v roce 2011 ČR TRESTNÁ ČINNOST CELKEM OSOB NEZLETILÍ (DO 14 LET) TJ. % MLADISTVÍ (15 17) TJ. % RECIDIVISTÉ TJ.% NÁSILNÁ , , ,2 MRAVNOSTNÍ , , ,3 KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM KRÁDEŽE PROSTÉ , , , , , ,4 Strana 25 (celkem 78)

26 OSTATNÍ , , ,1 ZBÝVAJÍCÍ , , ,9 HOSPODÁŘSKÁ , , ,5 CELKOVÁ TČ , , ,5 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Tabulka č. 24: Stíháno, vyšetřováno osob v roce 2011 Moravskoslezský kraj TRESTNÁ ČINNOST CELKEM OSOB NEZLETILÍ (DO 14 LET) TJ. % ROZDÍL % K ČR MLADISTVÍ (15 17) TJ. % ROZDÍL % K ČR RECIDIVISTÉ TJ.% ROZDÍL % K ČR NÁSILNÁ ,7 +1, ,0 +1, ,6 +7,4 MRAVNOSTNÍ ,3-5,1 13 0,7-13,6 69 4,7-25,6 KRÁDEŽE ,4-0, ,5 +4, ,7 +5,9 VLOUPÁNÍM KRÁDEŽE PROSTÉ ,1-0, ,8 +1, ,7 +10,3 OSTATNÍ ,8 +0,6 99 5,2 +2, ,8 +9,7 ZBÝVAJÍCÍ , , ,4 +6,5 HOSPODÁŘSKÁ ,12-0,1 28 1,8 +0, ,3 +6,8 CELKOVÁ TČ , ,9 +1, ,4 +7,9 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Z hlediska struktury pachatelů trestné činnosti a jejich srovnání lze konstatovat, že v MSK se stejně jako v rámci celé ČR podílejí nejvíce na páchání trestné činnosti recidivisté a to ve více než 50 % (v rámci ČR v 48 %). Dále je také patrné, že Moravskoslezský kraj zaznamenává vyšší podíl na páchání trestné činnosti také u skupiny mladistvých pachatelů ve věku let. Tabulka č. 25: Stíháno, vyšetřováno osob za rok okresy MSK OKRES POČET OBYV. ABS. POČET- CELKEM OSOB INDEX POŘADÍ ABS. POČET - RECIDI VISTÉ V % INDEX POŘADÍ ABS. POČET DĚTI +MLA DISTV Í V% INDEX POŘADÍ BRUNTÁL , ,6 91, ,7 13,6 1. MÍSTEK , ,6 35, ,9 4,0 6. KARVINÁ , ,2 77, ,3 7,0 3. NOVÝ JIČÍN , ,9 51, ,4 6,3 4. OPAVA , ,9 39, ,5 5,3 5. FRÝDEK- OSTRAVA- MĚSTO , ,1 81, ,8 8,9 2. Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Zdroj pro počet obyvatel ČSU, Pozn. Index vypočítán na 10tis. obyvatel Oběti trestné činnosti Charakteristiky obětí trestných činů v rámci Moravskoslezského kraje se za posledních několik let příliš nemění. Ve většině případů jimi i nadále zůstávají osoby fyzicky méně zdatné (děti, senioři, ženy) a osoby podnapilé či nedávající pozor na své věci. Strana 26 (celkem 78)

27 Tabulka č.26: Oběti kriminality v MSK v roce 2011 DRUHY KRIMINALITY VĚK NAD 60 CELKEM OBJEKT NAPADENÍ: MUŽ OBJEKT NAPADENÍ: ŽENA OBJEKT NAPADENÍ: SKUPINA Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část- statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) V MSK je dlouhodobě zaznamenáván také velký počet případů domácího násilí, jehož oběťmi jsou v mnoha případech ženy nebo senioři. Tuto skutečnost dokazují také čísla o vykázání násilných osob ze společných prostor, které často obývají s oběťmi a kde opět Moravskoslezský kraj vykazuje mezi ostatními kraji ČR dlouhodobě nejvyšší čísla, v roce 2011 bylo vykázáno 135 osob viz tabulka č. 27. Tabulka č. 27: Srovnání počtu vykázání dle krajů v letech KRAJ CELKEM PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ZLÍNSKÝ CELKEM VYKÁZÁNÍ Zdroj: Bílý kruh bezpečí, V roce 2011 se stalo obětí kriminality 318 nezletilých do 14 let, z toho 148 chlapců a 135 dívek. Nezletilí se nejčastěji stali obětí loupeže, úmyslného ublížení na zdraví, kapesních krádeží a pohlavního zneužívání. Nejvíce jich bylo v okrese Opava, a to téměř třetina. Významná část (89 obětí) z celkového počtu obětí byla zaznamenána také v okrese Karviná. Naopak nejméně objektů napadení bylo v uvedené kategorii v roce 2011 v okrese Ostrava (21 obětí) - viz tabulka č.28. Obětí kriminality se v roce 2011 rovněž stalo 310 mladistvých ve věku let. Tabulka č. 28: Oběti kriminality ve věku 1 14 let dle okresů DRUHY KRIMINALITY CELKEM BRUNTÁL FRÝDEK- MÍSTEK KARVINÁ NOVÝ JIČÍN OSTRAVA - MĚSTO OPAVA OBJEKT NAPADENÍ: MUŽ OBJEKT NAPADENÍ: ŽENA OBJEKT NAPADENÍ: SKUPINA CELKEM Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Strana 27 (celkem 78)

28 Ve věku nad 60 let bylo za rok 2011 evidováno celkem napadených osob, kdy převažovaly ženy nad muži. Osoby z této skupiny se nejčastěji stávají oběťmi trestných činů krádeží a úmyslného ublížení na zdraví. Řada seniorů se také stává obětí trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Nejvyšší počet jich byl v okrese Opava (834 obětí) viz tabulka č. 29. Tabulka č. 29: Oběti kriminality ve věku nad 60 let dle okresů DRUHY KRIMINALITY CELKEM BRUNTÁL FRÝDEK- MÍSTEK KARVINÁ NOVÝ JIČÍN OSTRAVA - MĚSTO OPAVA OBJEKT NAPADENÍ: MUŽ OBJEKT NAPADENÍ: ŽENA OBJEKT NAPADENÍ: SKUPINA CELKEM Zdroj: Sociodemografická analýza (obecná část - statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování) Přestupky V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji evidováno spáchání celkem přestupků, kterých se dopustilo osob. Nejvíce přestupků bylo řešeno na úseku dopravy (23 442) a také v rámci přestupků proti občanskému soužití (11 145). Celková částka uložených pokut byla v hodnotě cca 45,65 mil. Kč Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji Majetková kriminalita V roce 2011 byl meziročně zaznamenán nárůst majetkových trestných činů o 8,8 %. Bylo jich zjištěno celkem Z toho bylo v roce 2011 zaznamenáno: celkem krádeží vloupáním a celkem krádeží prostých. Tabulka č. 30: Skladba majetkové kriminality v Moravskoslezském kraji porovnání s ČR za rok 2011 MAJETKOVÁ CELKEM Z TOHO: KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM KRÁDEŽE PROSTÉ ČR POČET ČR -% MSK POČET MSK -% ODCHYLKA (%) MSK ČR , , , ,0-1 OSTATNÍ , ,7 0 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Tabulka č. 31: Skladba krádeží prostých v Moravskoslezském kraji porovnání s ČR za rok 2011 KRÁDEŽE PROSTÉ CELKEM Z TOHO: ČR POČET ČR -% MSK POČET MSK -% ODCHYLKA (%) MSK ČR KAPESNÍ , ,6-1,1 Strana 28 (celkem 78)

29 JINÉ NA OSOBÁCH MOTOROVÁ VOZIDLA DVOUSTOPÁ , ,1 +3, , ,5-2,9 VĚCI Z AUT , ,2 +3,5 SOUČÁSTKY Z AUT , ,4-4,6 JÍZDNÍ KOLA , ,2 +2,2 KRÁDEŽE V BYTECH A ROD. DOMECH V JINÝCH OBJEKTECH , ,4 +0, , ,3-2,5 OSTATNÍ , ,3 +2,0 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Tabulka č. 32: Skladba krádeží vloupáním v Moravskoslezském kraji porovnání s ČR za rok 2011 KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM Z TOHO: ČR POČET ČR V % MSK POČET MSK V % ODCHYLKA (V %) MSK ČR DO OBCHODŮ , ,8 +1,8 DO RESTAURACÍ A HOSTINCŮ , ,0 +1 DO BYTŮ , ,4-0,8 DO CHAT , ,3-3,8 DO RODINNÝCH DOMKŮ , ,6-2,3 OSTATNÍ , ,0 +4,2 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Hospodářská kriminalita V roce 2011 byl v MSK zaznamenán mírný nárůst páchaní hospodářské kriminality. Celkově bylo zjištěno skutků, z nichž (18,35 %) bylo objasněno. Korupce Korupce zahrnuje trestnou činnost definovanou v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v (přijímání úplatků, podplácení a nepřímé úplatkářství). Dle statistického výkazu došlo na území MSK v roce 2011 k celkem 17 trestných činům tohoto charakteru. Násilná kriminalita V roce 2011 byl zjištěn pokračující nárůst počtu násilných trestných činů, kdy jich bylo zaevidováno celkem z nichž (61,7 %) bylo objasněno. Násilná kriminalita je fenoménem Strana 29 (celkem 78)

30 Moravskoslezského kraje, trvale je zde nejvyšší počet těchto trestných činů v rámci celé republiky. Podíl našeho kraje na násilné trestné činnosti v ČR je 15,7 % (co se týče celkové kriminality, je tento podíl 13,4 %). Mezi nejčastější trestné činy násilné kriminality patří: úmyslné ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování, vydírání a násilí proti policistovi. V roce 2011 bylo spácháno také: 17 vražd (objasněno 17 = 100 %) a 649 loupeží (objasněno 277 = objasněnost 42,7 %. Škody způsobené u loupeží byly vyčísleny ve výši cca 10,7 mil. Kč, což je nárůst o více než 4,3 mil. Kč, oproti roku 2010). Tabulka č. 33: Skladba násilné kriminality v Moravskoslezském kraji porovnání s ČR za rok 2011 ČR POČET ČR V % MSK POČET MSK V % ODCHYLKA (V %) MSK ČR NÁSILNÁ Z TOHO: LUPEŽE , ,4 +2 ÚMYSLNÉ UBLÍŽENÍ NA ZDRAVÍ NEBEZPEČNÉ VYHROŽOVÁNÍ , ,3 +7, , ,5-2,8 VYDÍRÁNÍ , ,7-0,1 PORUŠOVÁNÍ DOM. SVOBODY , ,5-0,6 OSTATNÍ , ,6-5,7 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Mravnostní kriminalita Co se týká mravnostní kriminality, v roce 2011 bylo v MSK zjištěno 238 mravnostních skutků, z nichž 155 bylo objasněno (65,1 %). Mezi nejčastěji páchané mravnostní trestné činy patří nově na 1. místě znásilnění, dále TČ pohlavní zneužívání a ostatní pohlavní úchylky. V oblasti mravnostní kriminality se Moravskoslezský kraj dlouhodobě řadí k regionům s největší zatížeností v rámci ČR, v r se stalo víc mravnostních trestných činů jen v Libereckém kraji (246). Ostatní kriminalita Ostatní kriminalita zahrnuje mj. trestné činy jako je výtržnictví, sprejerství, maření výkonu úředního rozhodnutí nebo také trestné činy související s toxikomanií a výrobou drog. V roce 2011 bylo v rámci Moravskoslezského kraje spácháno celkem skutků, patřících do této skupiny trestných činů. Tabulka č. 34: TČ výtržnictví a sprejerství ze skupiny ostatní TČ v Moravskoslezském kraji porovnání s ČR za rok 2011 OSTATNÍ TČ CELKEM Z TOHO: ČR POČET ČR -% MSK POČET MSK -% ODCHYLKA (%) MSK ČR VÝTRŽNICTVÍ , ,6-3 SPREJERSTVÍ , ,9 +4,7 Strana 30 (celkem 78)

31 OSTATNÍ , ,5-1,7 Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Nealkoholová toxikomanie V Moravskoslezském kraji bylo v r evidováno 287 trestných činů v souvislosti s toxikomanií a výrobou drog. Většina těchto skutků je spojena s výrobou, pašováním a prodejem drog. Nejvyšší podíl představovala drogová kriminalita spojená s pervitinem a konopnými látkami, podíl heroinu nebo kokainu byl nepatrný. Mezi územní odbory s nejvyšším relativním výskytem drogové trestné činnosti patří Ostrava a Karviná. Podle odhadů se uživatelé drog podílejí na pětině všech zjištěných trestných činů v kraji, nejčastěji na krádežích věcí z automobilů či obchodů. Jeden problémový uživatel spotřebuje denně asi 1 gram heroinu/pervitinu za cca 1.000,- Kč. Poptávka léků, z kterých se pervitin vyrábí je plně saturována dovozem z Polska. V roce 2011 bylo v rámci našeho krajského ředitelství odhaleno 21 výroben pervitinu. Na přelomu let 2010/2011 byl zaznamenán skokový nástup kamenných obchodů tzv. Amsterodam shopů, produkujících na náš trh syntetické drogy, pocházející převážně z Polska. Změnou zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, se podařilo činnost těchto obchodů výrazně eliminovat. Tabulka č. 35: Počty realizovaných akcí ve věci snižování dostupnosti drog a počty zadržených pachatelů dle okresů MSK za rok 2010 NÁRODNÍ OKRES REALIZACE PACHATELÉ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA BRUNTÁL FRÝDEK-MÍSTEK KARVINÁ NOVÝ JIČÍN OPAVA OSTRAVA - MĚSTO KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE MSK CELKEM Zdroj: Výroční zpráva Národní protidrogové centrály za rok 2011 Tabulka č. 36: Spácháme trestné činy dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění, v rámci MSK za rok 2010 PŘÍSLUŠNÝ PARAGRAF TRESTNÍHO ZÁKONA POČET SPÁCHANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ NEDOVOLENÁ VÝROBA A JINÉ NAKLÁDÁNÍ S OMAMNÝMI A PSYCHOTROPNÍMI 199 LÁTKAMI A S JEDY PŘECHOVÁVÁNÍ OMAMNÉ A 13 PSYCHOTROPNÍ LÁTKY A JEDU NEDOVOLENÉ PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN OBSAHUJÍCÍCH OMAMNOU NEBO 16 PSYCHOTROPNÍ LÁTKU VÝROBA A DRŽENÍ PŘEDMĚTU K NEDOVOLENÉ VÝROBĚ OMAMNÉ A 10 PSYCHOTROPNÍ LÁTKY A JEDU ŠÍŘENÍ TOXIKOMANIE VÝROBA A JINÉ NAKLÁDÁNÍ S LÁTKAMI 0 S HORMONÁLNÍM ÚČINKEM CELKEM 241 Zdroj: Výroční zpráva Národní protidrogové centrály za rok 2011 Strana 31 (celkem 78)

32 Extremismus V roce 2011 bylo spácháno v MSK také 32 trestných činů s extrémistickým podtextem (což je o polovinu méně než v předchozím roce), z nichž 17 případů bylo objasněno. Bezpečnost silničního provozu V roce 2011 Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje šetřilo celkem dopravních nehod, při kterých bylo 70 osob usmrceno a osob zraněno. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 413 mil. Kč. Z policejních statistik dále vyplývá, že policie šetřila v Moravskoslezském kraji v průměru cca každých 65 minut dopravní nehodu, každých 224 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a přibližně každých 29 hodin těžce. V průměru každých 125 hodin zemřel při nehodě člověk. Úroveň okresů (územní odbory PČR) Tabulka č. 37: Územní rozložení kriminality v MSK podle okresů (údaje z roku 2011) OKRES POČET TRESTNÝCH ČINŮ S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA OBYVATEL S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA OBYVATEL S NEJVYŠŠÍM % NÁRŮSTEM TRESTNÉ ČINNOSTI S NEJVYŠŠÍM % POKLESEM TRESTNÉ ČINNOSTI S NEJVYŠŠÍM POČTEM OBYVATEL NA 1 POLICISTU S NEJNIŽŠÍM POČTEM OBYVATEL NA 1 POLICISTU Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Ostrava- město Bruntál Ostrava - město 546,9 Opava 202,3 Karviná + 21,3 % (ve srovnání s rokem 2010) Ostrava- město 0,4 % (ve srovnání s rokem 2010) Opava 592,8 Ostrava- město 341,4 V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2011 spácháno celkem trestných činů. Z tohoto množství jich většina spadala do obecné kriminality. Nejvíce trestných činů, a to , bylo v uvedeném roce zaznamenáno v okrese Ostrava-město. Naopak nejméně kriminality bylo zjištěno v okrese Bruntál, a to pouze trestných činů. Z hlediska nárůstu počtu trestných činů spáchaných v rámci jednotlivých okresů MSK byl v roce 2011 na prvním místě okres Karviná. Tabulka č. 38: Zatíženost územních odborů dle vybraných kriterií v územní působnosti KŘP MSK za rok 2011 OKRES POČET OBYVATEL ABSOLUTNÍ POČET - CELKOVÁ TČ INDEX POŘADÍ ABSOLUTNÍ POČET NÁSILNÁ+MRAVNOSTNÍ TČ INDEX POŘADÍ BRUNTÁL , ,6 3. FRÝDEK- MÍSTEK , ,7 6. KARVINÁ , ,6 2. NOVÝ JIČÍN , ,3 4. OPAVA , ,3 5. Strana 32 (celkem 78)

33 OSTRAVA , ,2 1. MĚSTO Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Zdroj pro počet obyvatel ČSU, Pozn. Index vypočítán na 10tis. obyvatel Tabulka č. 39: Zatíženost územních odborů dle TČ krádeží v územní působnosti KŘP MSK za rok 2011 OKRES POČET OBYVATEL ABSOLUTNÍ POČET - KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM INDEX POŘADÍ ABSOLUTNÍ POČET KRÁDEŽE PROSTÉ INDEX POŘADÍ BRUNTÁL , ,3 6. FRÝDEK-MÍSTEK , ,8 3. KARVINÁ , ,8 2. NOVÝ JIČÍN , ,8 4. OPAVA , ,2 5. OSTRAVA-MĚSTO , ,1 1. Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Zdroj pro počet obyvatel ČSU, Pozn. Index vypočítán na 10tis. obyvatel Tabulka č. 40: Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Bruntál v roce 2011 ÚO BRUNTÁL 2011 INDEX POŘADÍ CELKOVÁ KRIMINALITA 2559 NÁSILNÁ ,5 5. MRAVNOSTNÍ KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM ,7 4. KRÁDEŽE PROSTÉ ,3 3. MAJETKOVÉ ČINY ,9 1. HOSPODÁŘSKÉ ČINY ,9 6. OSTATNÍ A ZBÝVAJÍCÍ ,4 2. ČINY Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Tabulka č. 41: Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Frýdek - Místek v roce 2011 ÚO FRÝDEK-MÍSTEK 2011 INDEX POŘADÍ CELKOVÁ KRIMINALITA 4586 NÁSILNÁ ,7 6. MRAVNOSTNÍ KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM ,3 3. KRÁDEŽE PROSTÉ ,6 2. MAJETKOVÉ ČINY ,3 1. HOSPODÁŘSKÉ ČINY ,1 5. OSTATNÍ A ZBÝVAJÍCÍ ,5 4. ČINY Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Strana 33 (celkem 78)

34 Tabulka č. 42: Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Karviná v roce 2011 ÚO KARVINÁ 2011 INDEX POŘADÍ CELKOVÁ KRIMINALITA 9798 NÁSILNÁ ,6 5. MRAVNOSTNÍ KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM ,5 3. KRÁDEŽE PROSTÉ ,1 2. MAJETKOVÉ ČINY ,6 1. HOSPODÁŘSKÉ ČINY ,1 6. OSTATNÍ A ZBÝVAJÍCÍ ,9 4. ČINY Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Tabulka č. 43: Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Nový Jičín v roce 2011 ÚO NOVÝ JIČÍN 2011 INDEX POŘADÍ CELKOVÁ KRIMINALITA 3321 NÁSILNÁ ,3 6. MRAVNOSTNÍ KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM ,2 4. KRÁDEŽE PROSTÉ ,8 2. MAJETKOVÉ ČINY ,7 1. HOSPODÁŘSKÉ ČINY ,5 5. OSTATNÍ A ZBÝVAJÍCÍ ,3 3. ČINY Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Tabulka č. 44: Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci územního odboru PČR Opava v roce 2011 ÚO OPAVA 2011 INDEX POŘADÍ CELKOVÁ KRIMINALITA 3586 NÁSILNÁ ,3 6. MRAVNOSTNÍ KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM ,2 3. KRÁDEŽE PROSTÉ ,2 2. MAJETKOVÉ ČINY ,1 1. HOSPODÁŘSKÉ ČINY ,9 5- OSTATNÍ A ZBÝVAJÍCÍ ,9 4. ČINY Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK Tabulka č. 45: Pořadí hlavních kategorií trestných činů spáchaných v rámci Městského ředitelství Ostrava v roce 2011 MŘ OSTRAVA 2011 INDEX POŘADÍ CELKOVÁ KRIMINALITA NÁSILNÁ + MRAVNOSTNÍ ,2 6. KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM , ,1 2. KRÁDEŽE PROSTÉ MAJETKOVÉ ČINY ,3 1. Strana 34 (celkem 78)

35 HOSPODÁŘSKÉ ČINY ,6 5. OSTATNÍ A ZBÝVAJÍCÍ ,7 4. ČINY Zdroj: Krajské ředitelství policie MSK U všech územních odborů PČR v rámci Moravskoslezského kraje dominuje na prvním místě majetková trestná činnost. Nejméně je naopak pácháno násilné a mravnostní kriminality a hospodářských trestných činů. Strana 35 (celkem 78)

36 Shrnutí Z hlediska absolutních čísel o TČ patří Moravskoslezskému kraji 3. pozice a to po krajích Středočeském a hl. městě Praze. Při přepočtu výskytu celkové trestné činnosti na 10 tis. obyvatel (tzv. index TČ), se Moravskoslezský kraj řadí rovněž na 3. místo mezi všemi kraji České republiky. Z hlediska skladby kriminality převažuje v Moravskoslezském kraji v porovnání s celou ČR páchání zejména majetkové trestné činnosti, která tvoří více než 67 % ze všech spáchaných trestných činů. Nejméně je naopak páchána kriminalita spadající do skupiny vojenských trestných činů. Mezi nejsilněji působící, tzv. prokriminogennní faktory (činitelé, mající vliv na výskyt trestné činnosti) v Moravskoslezském kraji patří zejména: velký počet sídlišť, vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, existence a vznik průmyslových zón, vysoká nezaměstnanost ve vybraných oblastech, vysoký počet recidivistů ve skupině pachatelů trestných činů, trestná činnost pachatelů závislých na návykových látkách, otevřený prostor v příhraniční oblasti, množství rekreačních oblastí a chatových osad. Nejpočetnější skupinu pachatelů trestné činnosti jsou recidivisté, tedy osoby, které se této činnosti dopouštějí opakovaně. Jejich početní zastoupení ve skupině pachatelů trestné činnosti dlouhodobě neklesá a nedaří se jej meziročně ani snižovat. Nejohroženějšími skupinami potencionálních i skutečných obětí trestné činnosti, jsou děti a mladiství, senioři a ženy. V Moravskoslezském kraji bylo v r zjištěno 287 trestných činů souvisejících s toxikomanií a výrobou drog. Většina těchto skutků byla spojena s výrobou, pašováním a prodejem drog. Nejvyšší podíl představovala drogová kriminalita spojená s pervitinem a konopnými látkami. Mezi evidovanými přestupky zaujímají první místo přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu ( z celkového počtu registrovaných přestupků v roce 2011). Z hlediska nárůstu počtu trestných činů spáchaných v rámci jednotlivých okresů MSK byl v roce 2011 na prvním místě okres Karviná, dlouhodobě je nejvíce spáchaných trestných činů zaznamenáváno v okrese Ostrava - město. Strana 36 (celkem 78)

37 3. Institucionální analýza pro oblast prevence kriminality V rámci systému prevence působí v ČR celá řada úřadů, zařízení a organizací, které se zabývají prevencí kriminality. Tato část Bezpečnostní analýzy přináší informace o existenci konkrétních institucí (subjektů, zařízení, služeb) napříč resorty ministerstev, které zasahují do oblasti prevence kriminality na úrovni Moravskoslezského kraje (dále jen MSK ), včetně přehledu vybraných dotačních titulů, ze kterých je možné financovat preventivní aktivity. Dále je zde popsána role Policie ČR, kraje a obcí při zajišťování preventivních opatření v regionu. Pozornost byla věnována také vybraným sociálním službám - službám sociální prevence, jako důležitým nositelům aktivit prevence. Graf č. 7 : Systém prevence kriminality v ČR Republikový výbor pro prevenci kriminality Komise pro výběr projektů k poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci Programu prevence kriminality Poradní sbor pro situační prevenci Ministerstvo vnitra a další resorty a instituce zastoupené v RVPPK Policie ČR Kraje a obce Poskytovatelé preventivních služeb a aktivit Republikový výbor pro prevenci kriminality Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen RVPPK ) je meziresortní orgán zřízený usnesením vlády ČR č. 617 v roce 1993 při Ministerstvu vnitra. Předmětem činnosti RVPPK je vytváření koncepce preventivní politiky státu na meziresortní úrovni a její konkretizace na úrovni místní. Současně odpovídá za zpracování materiálů pro jednání vlády a parlamentu z oblasti prevence kriminality a schvaluje žádosti o dotace na projekty prevence kriminality realizované na republikové, krajské a místní úrovni, včetně určení výše finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu v kapitole Ministerstva vnitra pro oblast prevence kriminality. Republikový výbor má 18 členů. Činnost sekretariátu zajišťuje odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra. Předsedou Republikového výboru je ministr vnitra, výkonným místopředsedou je 1. náměstek ministra vnitra. Organizační strukturu RVPPK znázorňuje graf č. 8. Strana 37 (celkem 78)

38 Graf č. 8: Přehled členů Republikového výboru pro prevenci kriminality REPUBLIKOVÝ VÝBOR PRO PREVENCI KRIMINALITY - ČLENOVÉ Ministerstvo vnitra Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo financí Ministerstvo obrany Ministerstvo spravedlnosti Probační a mediační služba ČR Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Úřad vlády ČR Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Generální ředitelství Vězeňské služby ČR Policejní prezidium ČR Nejvyšší státní zastupitelství Soudcovská unie ČR Zdroj: Strategie prevence kriminality v ČR na léta , Komise pro výběr projektů k poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci Programu prevence kriminality Jedná se o poradní orgán RVPPK, který každoročně projednává požadavky krajů a obcí na poskytnutí dotace z Programu prevence kriminality, svůj návrh předkládá ke schválení RVPPK. Členy komise jsou zástupci: o odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, o odboru sociálních služeb a sociálního začleňování Ministerstva práce a sociálních věcí, o Probační a mediační služby ČR, o Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, o o Policejního prezídia ČR, odboru speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy Ministerstva školství, mládeže a sportu. Strana 38 (celkem 78)

39 Poradní sbor pro situační prevenci kriminality Poradní sbor pro situační prevenci kriminality (dále jen PS MV ) byl zřízen Rozkazem ministra vnitra ze dne 28. dubna PS MV je koordinační a iniciační orgán k posuzování koncepčních otázek a pro spolupráci s mimoresortními orgány při realizaci Programu prevence kriminality Ministerstva vnitra, ke zpracování společné strategie prevence automobilové kriminality, vloupání do obydlí, prevence kriminality na veřejných prostranstvích a v obchodní síti, prevence kriminality v rekreačních oblastech, prevence zaměřené k individuální ochraně osob apod. PS MV tvoří zástupci následujících subjektů: o ASIS ČR (sdružení bezpečnostních profesionálů), o Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, o Cech mechanických zámkových systémů ČR, o Česká asociace bezpečnostních manažérů, o Česká asociace pojišťoven, o Český klub bezpečnostních služeb, o Komora podniků komerční bezpečnosti ČR, o Městská policie hl. m. Prahy, o Ministerstvo vnitra ČR, odbor prevence kriminality, o Policie ČR. Resort Ministerstva vnitra ČR Ministerstvo vnitra (dále jen MV ) prostřednictvím odboru prevence kriminality, který má řešení problematiky prevence kriminality primárně ve své gesci, odpovídá za fungování a rozvoj systému prevence kriminality na republikové, krajské a lokální úrovni, včetně zpracování národní strategie prevence kriminality. Dále zpracovává základní analýzy a bezpečnostní audity pro oblast prevence kriminality a na základě jejich výsledků navrhuje komplexní řešení bezpečnostních problémů. Vytváří specifické projekty v oblasti prevence kriminality, odpovídá za mediální politiku v oblasti prevence kriminality a plnění závazků v rámci mezinárodní spolupráce. Vyhlašované dotační programy MV (v r. 2012) Prevence domácího násilí s důrazem na práci s násilnou osobou Program prevence kriminality Bližší informace: Resort Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Mezi priority Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ) patří zejména podpora vzniku a rozvoje sociálních služeb, poskytujících pomoc nejrůznějším cílovým skupinám, mezi které patří také osoby bez přístřeší, oběti domácího násilí, osoby závislé nebo ohrožené závislostí na návykových látkách, oběti domácího násilí, osoby v krizi a další. Tyto cílové skupiny jsou podporovány zejména prostřednictvím služeb sociální prevence, vymezených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zvýšená pozornost je věnována také oblasti rodiny a rodinné politiky. V kompetenci MPSV je také řešení problematiky nezaměstnanosti včetně realizace efektivních nástrojů pro podporu zaměstnanosti. Vyhlašované dotační programy MPSV (v r. 2012) Dotace na poskytování sociálních služeb Výše dotace na sociální služby v Registru poskytovatelů soc. služeb Dotace nestátním neziskovým subjektům na podporu rodiny Dotace k soutěži obec přátelská rodině Dotace na podporu integrace cizinců Informace o příjemcích investičních pobídek vyplácených MPSV Příjemci příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti Vyhledávání výzev a schválených projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Integrovaný operační program Strana 39 (celkem 78)

40 Dotace z komunitárního programu PROGRESS Program švýcarsko-české spolupráce Program švýcarsko-české spolupráce Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Podpora výzkumu - účelová podpora Bližší informace: Resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ) je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. MŠMT koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání. Vyhlašované dotační programy MŠMT (v r. 2012) Dotační programy pro oblast Prevence sociálně patologických jevů Dotační program na podporu romské menšiny a inkluzivních škol Bližší informace: Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči Účelem školských zařízení pro preventivně výchovnou péči je předcházení vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny a nebo důsledky již vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Jsou to dětské domovy, diagnostické ústavy, výchovné ústavy. Dále zde také můžeme zařadit střediska volného času a domy dětí a mládeže. Přehled školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou činnost, fungujících v MSK je uveden v tabulkách č Tabulka č. 46: Přehled zařízení Dětské domovy na území Moravskoslezského kraje (platné k srpnu 2012) Název zařízení Sídlo Adresa PSČ Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Čeladná Čeladná Frýdek-Místek Na Hrázi Havířov-Podlesí Čelakovského Lichnov (okr. Bruntál) Lichnov Melč Melč Milotice nad Opavou Milotice nad Opavou Nový Jičín Revoluční Opava Rybí trh 14/ Ostrava-Hrabová Reymontova 2a Ostrava-Slezská Ostrava Ostrava-Slezská Ostrava Bukovanského Na Vizině Strana 40 (celkem 78)

41 Dětský domov a Školní jídelna Dětský domov bl. Marie Antoníny Kratochvílové, Řepiště Dětský domov Loreta a Školní jídelna Dětský domov se školou Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Dětský domov Srdce a Školní jídelna Základní škola, Dětský domov, Školní družina a Školní jídelna Dětský domov a Školní jídelna Základní škola, Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a Internát Zdroj: Databáze KÚ MSK Příbor Masarykova Vratimov Lipová Fulnek Kapucínská Ostrava-Kunčice Jeseninova Těrlicko Horní Těrlicko Karviná-Fryštát Vydmuchov 10/ Vrbno pod Pradědem nám. Sv. Michala 17/ Budišov nad ČSA Budišovkou Velké Heraldice Opavská Tabulka č.47: Přehled zařízení Střediska volného času a Centra volného času na území Moravskoslezského kraje (platné k srpnu 2012) Název zařízení Sídlo Adresa PSČ BAV klub Příbor, Příbor Masarykova středisko volného času, s.r.o. Círk. středisko volného Havířov - Město Haškova času sv. Jana Boska Krajské středisko Karviná - Nové Město U Bažantnice 1/ volného času JUVENTUS LUNA Příbor, středisko Příbor Dukelská volného času Salesiánské středisko Ostrava Vítkovická volného času Don Bosco Středisko volného času Budišov nad ČSA Budišovkou Středisko volného času Opava Jaselská 4/ Středisko volného času Ostrava - Moravská Ostrčilova 2925/ Ostrava Středisko volného času Ostrava - Zábřeh Gurťjevova 1823/ Středisko volného času Vítkov Bezručova Středisko volného času Bruntál Pod Lipami Bruntál Středisko volného času Nový Jičín K Nemocnici 1082/ Fokus Středisko volného času Klíč Frýdek-Místek Pionýrů Strana 41 (celkem 78)

42 Středisko volného času Ostrava - Mariánské Korunní 699/ Korunka Hory Středisko volného času Krnov Dobrovského 281/ Méďa Středisko volného času Rýmařov Okružní 1059/ Rýmařov Středisko volného času Havířov Nové město Na Nábřeží Asterix ASTRA, centrum Frenštát pod Martinská čtvrť volného času Radhoštěm Centrum volného času Kravaře Náměstí 20/ Zdroj: Databáze KÚ MSK Tabulka č.48: Přehled zařízení Dětské diagnostické ústavy na území Moravskoslezského kraje (platné k srpnu 2012) Název zařízení Sídlo Adresa PSČ Dětský diagnostický ústav, základní škola a školní jídelna Diagnostický ústav pro mládež, středisko výchovné péče Zdroj: Databáze KÚ MSK Bohumín - Šunychl Bohumín - Šunychl Ostrava Kunčičiky Škrobálkova Tabulka č.49: Přehled zařízení Domy dětí a mládeže na území Moravskoslezského kraje (platné k srpnu 2012) Název zařízení Sídlo Adresa PSČ Dům dětí a mládeže Bohumín Janáčkova Dům dětí a mládeže Bystřice Bystřice Dům dětí a mládeže Český Těšín Hrabinská 458/ Dům dětí a mládeže Hlučín Zámecká 258/ Dům dětí a mládeže Jablunkov Dukelská Dům dětí a mládeže Kopřivnice Kpt. Jaroše Dům dětí a mládeže Orlová - Lutyně Masarykova Dům dětí a mládeže Ostrava - Poruba M. Majerové 1722/ Dům dětí a mládeže Rychvald Školní Dům dětí a mládeže Třinec Bezručova Dům dětí a mládeže Vratimov Frýdecká 377/ Dům dětí a mládeže Bílovec Tovární 188/ Zdroj: Databáze KÚ MSK Resort Ministerstva zdravotnictví ČR Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZ ) patří do systému ústředních orgánů státní správy ČR. MZ podporuje preventivní aktivity zejména v rámci svých dotačních programů zaměřených např. na problematiku prevence úrazů, násilí a bezpečného prostředí pro děti, poskytuje dotace také poskytovatelům služeb pro uživatele drog a realizátorům dalších projektů v oblasti protidrogové politiky. Vyhlašované dotační programy MZ (v r. 2012) Prevence kriminality, Péče o děti a dorost Protidrogová politika MZ Bližší informace: Strana 42 (celkem 78)

43 Protialkoholní záchytné stanice v Moravskoslezském kraji Protialkoholní záchytná stanice (dále jen PAZS ) je zdravotnické zařízení sloužící k (nedobrovolnému) přenocování osob v silně podnapilém stavu, kteří pro svou opilost bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo jsou ve stavu budícím veřejné pohoršení. Činnost PAZS upravuje 17 zákona 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V Moravskoslezském kraji byly v roce 2011 provozovány čtyři protialkoholní záchytné stanice, 3 PAZS jsou provozovány v rámci zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, čtvrtá PAZS je provozována Městskou nemocnicí Ostrava, příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je statutární město Ostrava (viz tabulka č. 5). Tabulka č.50: Informace o protialkoholních záchytných stanicích v roce 2011 MÍSTO PROVOZOVÁNO V RÁMCI POČET LŮŽEK ROČNÍ NÁKLADY - PROVOZ (V KČ) PAZS Frýdek-Místek Nemocnice ve Frýdku- Místku, p.o PAZS Karviná ÚSZSMSK, p.o PAZS Opava ÚSZSMSK, p.o. 6 PAZS Ostrava Městská nemocnice Ostrava, p.o CELKEM Zdroj: Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Moravskoslezského kraje za rok 2011 Resort Ministerstva pro místní rozvoj ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR ) patří do systému ústředních orgánů státní správy ČR. MMR bylo zřízeno pro státní správu těchto oblastí: regionální politiky včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu. Vyhlašované dotační programy MMR (v r. 2012) Státní fond rozvoje bydlení Bytová politika Bližší informace: Resort Ministerstva financí ČR Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků. Bližší informace: Ministerstvo financí žádné vlastní dotační programy nevyhlašuje. Resort Ministerstva obrany ČR Ministerstvo obrany (dále jen MO ) je ústředním orgánem státní správy zejména pro zabezpečování obrany ČR, řízení armády a správy vojenských újezdů. Aktivity v oblasti prevence kriminality zabezpečuje MO prostřednictvím své Koncepce prevence sociálně nežádoucích jevů. V rámci této koncepce je pozornost prioritně zaměřena na stanovené cílové skupiny s vyšší mírou rizikového chování, ke kterým se řadí zaměstnanci MO, vojáci z povolání a jejich rodiny a také studenti vojenských škol. Strana 43 (celkem 78)

44 Vyhlašované dotační programy MO (v r. 2012) Dotace pro neziskové organizace Bližší informace: Resort Ministerstva spravedlnosti ČR Ministerstvo spravedlnosti (dále jen MS ) podporuje preventivní aktivity v rámci svých dotačních grantů zaměřených např. na probační a resocializační programy pro mladistvé delikventy, resocializační programy pro dospělé pachatele trestných činů, dále na programy naplňující principy restorativní justice či programy protidrogové politiky ve věznicích. Realizace těchto programů probíhá v úzké spolupráci s dalšími institucemi, kterými jsou Probační a mediační služba, Vězeňská služba ČR a také nestátních neziskových organizací (dále jen NNO ). Vyhlašované dotační programy MS (v r. 2012) Program protidrogové politiky ve věznicích Rozvoj probačních a resocializačních programů pro mladistvé delikventy Bližší informace: Probační a mediační služba ČR Probační a mediační služba (dále jen PMS ) se podílí na zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Střediska probační a mediační služby v MSK V Moravskoslezském kraji působí 7 středisek Probační a mediační služby které spadají do Severomoravského soudního kraje. V tabulce č. 51 je uveden aktuální přehled středisek PMS v MSK. Tabulka č.51: Střediska PMS v MSK (platné k ) STŘEDISKO PMS KONTAKTY OSTRAVA BRUNTÁL ul. 30. dubna 635/35, , Moravská Ostrava Nádražní 20, , Bruntál POBOČKA KRNOV Opavská 5, , Krnov FRÝDEK-MÍSTEK Politických obětí 128, , Frýdek-Místek HAVÍŘOV Dlouhá třída 46a/1647, , Havířov Podlesí KARVINÁ Zakladatelská 974, , Karviná - Nové město NOVÝ JIČÍN Divadelní 879/3, , Nový Jičín OPAVA Olomoucká 8/14, , Opava Zdroj: PMS, Přehled věznic a vazebních věznic v MSK Vězeňská služba ČR (dále jen VS ČR )je organizační složkou státu. V Moravskoslezském kraji fungovaly v polovině roku 2012 celkem 4 organizační jednotky vězeňské služby věznice v Opavě, Ostravě Heřmanicích, Karviné a vazební věznice v Ostravě. Ke konci roku 2012 je plánováno otevření nové věznice, která bude umístěna v areálu bývalého záchytného a integračního střediska ve Vyšních Lhotách. V tabulkách č jsou uvedeny podrobné informace o profilech věznic, jejich kapacitě a počtu odsouzených (příp. obviněných) ve srovnání let 2010 a Strana 44 (celkem 78)

45 Tabulka č.52: Věznice Opava VĚZNICE V OPAVĚ Kontakt Krnovská 68, P. O. BOX 115, Opava 1 Profil věznice Kapacita věznice (2010 i 2011) Počet odsouzených (2010/2011) Výkon trestu a odnětí svobody pro mladistvé odsouzené muže, dospělé muže v kategorii s dozorem a odsouzené ženy všech kategorií /487 Zdroj: Tabulka č.53: Věznice Ostrava - Heřmanice VĚZNICE OSTRAVA - HEŘMANICE Kontakt Orlovská 35/670, P.O.BOX 2, Ostrava 2 Výkon trestu a odnětí svobody s ostrahou a dozorem. Součástí věznice je specializované oddělení mentálně retardovaných Profil věznice odsouzených, oddělení pro výkon soudně stanovené protialkoholní léčby, léčby patologického hráčství a bezdrogová zóna. Kapacita věznice (2010 i ) Počet odsouzených (2010/2011) 868/967 Odkaz: Tabulka č. 54: Věznice Ostrava VAZEBNÍ VĚZNICE V OSTRAVĚ Kontakt Havlíčkovo nábř. 34a, P.O.BOX 28, Ostrava 1 Profil věznice Kapacita věznice (2010/2011) Počet obviněných a odsouzených Výkon vazby pro Okresní soudy Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Vsetín, Karviná, Havířov, Opava (obvinění muži), pro okresní soudy z celého regionu (obviněné ženy) a výkon vazby pro Krajský soud v Ostravě. Vazební věznice Ostrava je nástupní vazební věznicí pro odsouzené a zabezpečuje dálkové mezikrajové eskorty do Brna. 589/ /519 Odkaz: Tabulka č. 55: Věznice Karviná VĚZNICE V KARVINÉ Kontakt Fryštátská 178, P.O.BOX 42, Karviná 1 Výkon trestu odnětí svobody odsouzených ve věznici s dozorem, odsouzených trvale pracovně nezařaditelných ve věznici s dozorem, odsouzených trvale Profil věznice pracovně nezařaditelných ve věznici se zvýšenou ostrahou, jehož součástí je oddělení pro imobilní odsouzené ve věznici se zvýšenou ostrahou a odsouzené s mentální retardací ve věznici se zvýšenou ostrahou. Kapacita věznice (2010/2011) 179/187 Počet odsouzených 163/155 (2010/2011) Odkaz: Institut pro kriminologii a sociální prevenci Institut pro kriminologii a sociální prevenci (dále jen IKSP ) je teoretickým, analytickým a výzkumným pracovištěm s mezioborovým zaměřením. Zřizovatelem a řídícím orgánem IKSP je Ministerstvo Strana 45 (celkem 78)

46 spravedlnosti. Činnost IKSP je zaměřena na vytváření, udržování a aktualizaci poznatkové základny o stavu a vývoji kriminality, sociálně patologických jevů a trestní politiky v ČR, na zpřístupňování aktuálních relevantních empirických i teoretických poznatků ze zahraničí a na rozvoj oboru kriminologie. Výzkumná činnost IKSP je uvedena ve Střednědobém plánu výzkumné činnosti Institutu pro kriminologii a sociální prevenci na období Hlavními tématy, na která se v daném období bude výzkumná činnost IKPS zaměřovat budou: trestní politika a justice, závažná trestná činnost, trendy kriminality, prevence, penologický výzkum a metodologie výzkumu. Bližší informace: Úřad vlády ČR Úřad vlády České republiky (dále jen úřad vlády ) je ústředním orgánem státní správy. Úřad vlády plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky a jejích orgánů. V rámci Úřadu vlády ČR plní důležitou iniciační roli při řešení problémů zasahujících do oblasti prevence kriminality zejména následující dva orgány: Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen RVKPP ) je hlavním pracovním a poradním orgánem Vlády České republiky pro koordinaci protidrogové politiky na národní a místní úrovni. Vyhlašované dotační programy RVKPP (v r. 2012) Projekty protidrogové politiky Bližší informace: Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Rada vlády pro záležitosti romské menšiny (dále jen RVZRM ) je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády pro otázky romské komunity. Rada systémově napomáhá integraci romské komunity do společnosti. Zabezpečuje součinnost resortů odpovědných za realizaci dílčích opatření a plnění úkolů, vyplývajících z usnesení vlády a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Vyhlašované dotační programy RVZRM (v r. 2012) Podpora koordinátorů pro romské záležitosti Podpora terénní práce Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce Bližší informace: Policie ČR Úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti plní v České republice Policie ČR, která mj. chrání bezpečnost osob a majetku, spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení, odhaluje přestupky, odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele. Policie ČR je pro orgány územní veřejné správy hlavním partnerem při zpracování analýz trestné činnosti a při formulování návrhů na řešení identifikovaných problémů. Dále se podílí na tvorbě koncepce prevence kriminality včetně stanovení priorit, jimiž je třeba se na místní úrovni zabývat. Zástupci Policie ČR jsou stabilními členy pracovních skupin a výběrových komisí prevence kriminality. Kromě toho může být Policie ČR také realizátorem nebo partnerem konkrétního preventivního projektu. Policejní prezidium České republiky Z organizačního hlediska se Policie ČR dále člení na: Policejní prezidium, Útvary policie s celostátní působností a jednotlivá Krajská ředitelství. Ta se ještě dále mohou členit na Územní odbory a obvodní oddělení. Policejní prezidium je hlavním orgánem Policie ČR, v čele stojí Policejní prezident. Bližší informace: Strana 46 (celkem 78)

47 Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje vzniklo v souvislosti s reformou policie k Krajské ředitelství policie MSK se dále člení na jednotlivé Územní odbory služby kriminální policie a vyšetřování a vnější služby, které jsou dislokovány na jednotlivých okresech. Krajské ředitelství tvoří 5 Územních odborů: o Frýdek-Místek o Nový Jičín o Bruntál o Karviná o Opava o 1 Městské ředitelství - Ostrava. Bližší informace: Každý územní odbor je dále tvořen těmito organizačními složkami službou pořádkové policie (obvodní oddělení, oddělení hlídkové služby), službou dopravní policie (dopravní inspektoráty), oddělením kriminální služby a vyšetřování, oddělením hospodářské kriminality, oddělením kriminalistické techniky a skupiny případových analýz. V rámci každého územního odboru působí také pracovníci na pozici policejních preventistů (preventivně informační skupina). K došlo v rámci organizační struktury Policie ČR k rozsáhlé reorganizaci služby cizinecké policie. Bývalé Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Ostrava v rámci transformace zaniklo a bylo včleněno do organizačních struktur Krajských ředitelství policie Moravskoslezského a Olomouckého kraje jako odbory cizinecké policie. Nejvyšší státní zastupitelství Nejvyšší státní zastupitelství vykonává dohled nad činností vrchních státních zastupitelství a je činné při vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona v trestních věcech a při jejich přezkoumávání z vlastní iniciativy. Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně. Bližší informace: Soudcovské unie České republiky Soudcovská unie České republiky, o. s., je nepolitické profesní a stavovské sdružení soudců. Hlavním cílem soudcovské unie je pozvednutí soudnictví v České republice, proto prosazuje a chrání nezávislost soudců, podílí se na jejich profesionální přípravě, vystupuje na jejich ochranu a poskytuje médiím informace o stavu českého soudnictví. Bližší informace: Přehled poskytovatelů sociálních služeb pro oblast prevence Mezi významné partnery, podílející se na realizaci preventivních opatření v kraji patří také poskytovatelé sociálních služeb. Sociální služba je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění (registrace) dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ), který nabyl účinnosti od Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Služby sociální prevence Jednou z kategorií služeb definovaných zákonem o sociálních službách jsou služby sociální prevence. Tyto služby mají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroženy krizovou sociální situací, životními návyky a způsobem života vedoucím ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícím prostředím a trestnou činností jiných osob. V tabulce č. 11 je uvedeno srovnání vývoje počtu registrovaných služeb sociální prevence v MSK v letech 2009 a Rozvoj nových služeb byl umožněn zejména díky individuálního projektu Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v MSK, který byl realizován v letech Strana 47 (celkem 78)

48 Tabulka č. 56: Přehled vývoje počtu služeb sociální prevence v MS kraji v letech 2009 a 2012 SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE POČET SLUŽEB V MS KRAJI V ROCE 2009 POČET SLUŽEB V MS KRAJI V ROCE 2012 (PLATNÉ K ) ZMĚNA STAVU V POČTU SLUŽEB V LETECH 2009 A 2012 RANÁ PÉČE TELEFONICKÁ KRIZOVÁ POMOC TLUMOČNICKÉ SLUŽBY AZYLOVÉ DOMY DOMY NA PŮLI CESTY KONTAKTNÍ CENTRA KRIZOVÁ POMOC INTERVENČNÍ CENTRA NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ NOCLEHÁRNY SLUŽBY NÁSLEDNÉ PÉČE SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY TERAPEUTICKÉ KOMUNITY TERÉNNÍ PROGRAMY SOCIÁLNÍ REHABILITACE Strana 48 (celkem 78)

49 SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE (CELKEM) Zdroje: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MS kraji na léta a Registr poskytovatelů sociálních služeb: V Moravskoslezském kraji fungovalo v prvním čtvrtletí roku 2012 více než 320 registrovaných sociálních služeb. Největší zastoupení měly azylové domy (45), nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (39) a terénní programy (38), tedy služby zaměřující se na tyto cílové skupiny: osoby a rodiče bez přístřeší, děti a mládež ohrožené společensky negativními jevy a osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto stylem ohroženi. Intervenční centra Moravskoslezský kraj patří ke krajům, kde je evidován vysoký počet trestných činů spojených s domácím násilím. Na pomoc obětem této kriminality se zaměřují intervenční centra. Intervenční centra jsou druhem služeb vymezených 60a zákona o sociálních službách, ve znění platných předpisů. Intervenční centra (dále "IC") zajišťují pomoc ohroženým osobám v konkrétních případech domácího násilí. Hlavním úkolem IC je poskytnout ohroženým osobám psychologickou, právní a sociální podporu při řešení problému domácího násilí. V Moravskoslezském kraji fungují 2 intervenční centra, která mají rozdělenou celokrajskou působnost dle jednotlivých okresů: Intervenční centrum pro okresy Nový Jičín, Opava, Ostrava Bílý kruh bezpečí, o. s. 28. října Ostrava tel.: ic.ostrava@bkb.cz Intervenční centrum pro okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná Slezská diakonie Opletalova 4/ Havířov-Šumbark tel.: ic.ostrava@slezskadiakonie.cz Graf č. 9: Srovnání jednotlivých krajů dle počtu vykázání ( ) Zdroj: Za sledované období byl nejvyšší počet vykázání evidován v Moravskoslezském kraji (677), dále pak v kraji Ústeckém (637) a Jihomoravském (441). Strana 49 (celkem 78)

50 Graf č. 10: Přehled počtu vykázaných osob v Moravskoslezském kraji za roky Zdroj: V letech 2007 až 2011 bylo v rámci celého Moravskoslezského kraje vykázáno celkem 677 osob. Moravskoslezský kraj Kraje (vyšší územně správní celky) při realizaci opatření z oblasti prevence kriminality postupují v rámci své samostatné působnosti, neboť tato problematika není dosud nikde komplexně legislativně zakotvena. Kraje mohou získat na své preventivní záměry finanční prostředky například z dotačního programu Ministerstva vnitra. Kromě toho většina krajů vyčleňuje na podporu opatření a aktivit z oblasti prevence kriminality finance také z vlastního rozpočtu. Také Moravskoslezský kraj vyčleňuje v rámci své preventivní politiky každoročně vlastní peněžní prostředky ze svého rozpočtu. Tyto prostředky jsou určeny na podporu potřebných preventivních projektů a jsou poukazovány subjektům, které se řešení těchto problémů věnují. Kromě oblasti prevence kriminality, jsou vynakládány finanční prostředky také na protidrogovou prevenci, prevenci rizikových projektů chování dětí a mládeže a nebo podporu rozvoje sociálních služeb (včetně problematiky sociálně-právní ochrany dětí). Vyhlašované dotační programy MSK (v r. 2012) Podpora neinvestičních aktivit z oblasti prevence kriminality Program protidrogové politiky kraje Program na podporu aktivit v oblasti rizikových projevů chování Program rozvoje sociálních služeb v kraji Bližší informace: Koordinace prevence kriminality v rámci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj věnuje oblasti prevence kriminality velkou pozornost a to již od roku 2008, kdy přistoupil do tzv. krajské úrovně systému prevence kriminality a vytvořil svoji první Koncepci prevence kriminality. Na zajištění této oblasti se podílejí: o Pracovní skupina prevence kriminality Krajská pracovní skupina prevence kriminality byla zřízena radou kraje v roce 2008, sdružuje odborníky z různých oblastí a institucí, kteří na realizaci prevence kriminality v kraji participují (aktuální složení pracovní skupiny viz tabulka č. 57). Tabulka č. 57: Přehled členů pracovní skupiny prevence kriminality PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ ORGANIZACE Vedoucí pracovní skupiny - náměstek hejtmana kraje zodpovědný za sociální oblast KÚ MSK Strana 50 (celkem 78)

51 vedoucí odboru sociálních věcí (problematika sociálně právní ochrany dětí) krajský manažer prevence kriminality krajský protidrogový koordinátor krajský koordinátor pro národnostní menšiny a romské záležitosti krajský školský koordinátor prevence krajský metodik sociální prevence vedoucí odboru kancelář hejtmana kraje (problematika krizového řízení) vedoucí střediska Probační a mediační služby ředitel dětského školského zařízení (problematika delikventních dětí a mládeže) vedoucí preventivně informačního oddělení vedoucí odboru služby pořádkové policie KÚ MSK KÚ MSK KÚ MSK KÚ MSK KÚ MSK KÚ MSK KÚ MSK PMS - středisko Bruntál Diagnostický ústav Bohumín - Šunychl Krajské ředitelství policie MSK Krajské ředitelství policie MSK Platné k březnu 2012 Dále se na koordinaci preventivní politiky kraje podílejí následující odbory a orgány: o Odbor sociálních věcí Problematika prevence kriminality je v rámci struktury Krajského úřadu MSK (dále jen KÚ ) primárně zajišťována odborem sociálních věcí. V rámci tohoto odboru pracuje na oddělení rozvoje sociálních služeb krajský manažer prevence kriminality, který koordinuje aktivity kraje v oblasti prevence kriminality a poskytuje v tomto směru i metodickou pomoc obcím. Dále jsou na tomtéž odboru organizačně zařazeny také agendy protidrogové prevence a prevence romské exkluze. o Další odbory KÚ zapojené do řešení problematiky prevence kriminality V rámci souvislého zajištění preventivních aktivit na krajské úrovni probíhá spolupráce také s krajským školským koordinátorem prevence, který je v rámci organizační struktury KÚ zařazen do odboru školství, mládeže a sportu. Při vyhodnocování činností z oblasti zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti je spolupracováno také s oddělením pro krizové řízení, které je organizačně zařazeno pod odbor kancelář hejtmana kraje. o Výbor sociální Zastupitelstva MSK Výbor sociální, který je poradním orgánem, projednává a předkládá stanoviska a návrhy radě a zastupitelstvu kraje, týkající se oblasti sociálních věcí a to včetně problematiky prevence kriminality. Doporučuje radě kraje návrhy na vyhlášení dotačních programů na podporu sociálních služeb (včetně služeb sociální prevence) a sociálních aktivit (také z oblasti prevence kriminality) a projednává žádosti o poskytnutí dotací na podporu výše zmíněných sociálních služeb a sociálních aktivit a předkládá své návrhy prostřednictvím rady kraje ke schválení zastupitelstvu. Obce Města a obce, stejně jako kraje, postupují v oblasti prevence kriminality v samostatné působnosti. Na své preventivní projekty mohou obce získat finanční dotace z dotačních programů jednotlivých institucí zmíněných v této kapitole. Dále také v současnosti řada měst vyčleňuje finanční prostředky na realizaci potřebných preventivních opatření také ze svého rozpočtu a za účelem koordinace této Strana 51 (celkem 78)

52 oblasti má zřízenou pozici manažera prevence kriminality a pracovní skupinu/komisi prevence kriminality. Přehled o existenci pozice pracovníka zajišťujícího agendu manažera prevence kriminality a zřízení pracovní skupiny prevence kriminality v rámci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností je znázorněn v tabulce č. 58. Tabulka č. 58: Přehled zajištění pozice manažera prevence kriminality a pracovní skupiny PK v rámci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (platné k červnu 2012) OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ PRACOVNÍK ZAJIŠŤUJÍCÍ AGENDU MANAŽERA PREVENCE KRIMINALITY (ORGANIZAČNÍ ZAŘAZENÍ) ROK VZNIKU PRACOVNÍ SKUPINY PREVENCE KRIMINALITY /POČET ČLENŮ BÍLOVEC ano (MP) 2002/6 BOHUMÍN nezjištěno nezjištěno BRUNTÁL ano (MÚ, odbor sociálních věcí) 2005/25 ČESKÝ TĚŠÍN ano (MP) 2003/3 FRENŠTÁT POD ano (MP) nezjištěno RADHOŠTĚM FRÝDEK - MÍSTEK ano (MP) 2008/13 FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ nezjištěno nezjištěno HAVÍŘOV ano (Magistrát, odbor sociálních 2008/8 věcí) HLUČÍN nezjištěno nezjištěno JABLUNKOV nezjištěno nezjištěno KARVINÁ ano (MP) 1997/9 KOPŘIVNICE ano (MÚ, odbor sociálních věcí 1996/13 a zdravotnictví) KRAVAŘE nezjištěno nezjištěno KRNOV ano (MÚ, odbor školství, kultury nezjištěno a sportu) NOVÝ JIČÍN ano (MÚ, odbor sociálních věcí) 2008/10 ODRY ano (MÚ, odbor rozvoje města) 2009/6 OPAVA ano (Magistrát, odbor školství) 2008/ nezjištěno ORLOVÁ ano (MÚ, odbor školství, kultury 2011/12 a sportu) OSTRAVA ano (Magistrát, odbor kultury a 2007/ nezjištěno zdravotnictví) RÝMAŘOV nezjištěno nezjištěno TŘINEC ano (MÚ, odbor kancelář vedení 2007/ nezjištěno města, regionální rozvoj) VÍTKOV nezjištěno nezjištěno Zdroj: Interní databáze KÚ MSK Vysvětlivky: MP = městská policie MÚ = městský úřad obce s pověřeným obecním úřadem Magistrát = Magistrát statutárního města Obecní policie Dle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, mohou obce za účelem udržování veřejného pořádku a zvyšování bezpečí zřizovat obecní policii, která se rovněž podílí na realizaci preventivních opatření a projektů. Obecní policie má v oblasti navazování vazeb a v kontaktu s komunitou (s občany) nezastupitelnou roli a to s ohledem na dobrou znalost místních podmínek. Při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií České republiky. Přehled služeben městské policie je uveden v tabulce č. 59, v Moravskoslezském kraji má zřízenou městskou policii celkem 30 obcí.. Strana 52 (celkem 78)

53 Tabulka č.59: Přehled služeben městské policie v rámci MSK (k ) SLUŽEBNA MĚSTSKÁ POLICIE (OBCE A OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM) BÍLOVEC BOHUMÍN BRUNTÁL BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU ČESKÝ TĚŠÍN FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM FRÝDEK-MÍSTEK FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ FULNEK HLUČÍN HORNÁ BENEŠOV JABLUNKOV KARVINÁ KOPŘIVNICE KRAVAŘE KRNOV MĚSTO ALBRECHTICE NOVÝ JIČÍN ODRY OPAVA ORLOVÁ OSOBLAHA OSTRAVA PŘÍBOR RÝMAŘOV STUDÉNKA ŠENOV TŘINEC VÍTKOV VRATIMOV VRBNO POD PRADĚDEM Zdroj: Sociální kurátoři ADRESA Slezské náměstí 1/1, Bílovec Masarykova 158, Bohumín Nám. Míru 1, Bruntál Partyzánská 671, Budišov nad Budišovkou Frýdecká 826/23, Český Těšín Tyršova ul. 1836, Frenštát p.r. tř. T. G. Masaryka 633, Frýdek-Místek MP není zřízena MP není zřízena Mírové náměstí 24, Hlučín MP není zřízena Dukelská 144, Jablunkov Park Julia Fučíka 51, Karviná Fryštát Štefánkova 1163, Kopřivnice Náměstí 405/43, Kravaře Žižkova 20, Krnov-Pod Cvilínem MP není zřízena Divadelní 8, Nový Jičín Kostelní č. 7, Odry Krnovská 2860/75A, Opava Polní 973,, Orlová-Lutyně MP není zřízena Nemocniční 11/3328, Ostrava Náměstí S. Freuda 19, Příbor 8.května 48, Rýmařov Poštovní 772, Studénka Radniční náměstí 300, Šenov Smetanova 498, Třinec náměstí Jana Zajíce 4, Vítkov MP není zřízena MP není zřízena V rámci organizační struktury úřadů obcí s rozšířenou působností jsou zařazeni odborní sociální pracovníci, kteří se věnují různým cílovým skupinám obyvatel (osoby se zdravotním postižením nebo duševním onemocněním, osoby bez přístřeší, oběti domácího násilí, osoby ohrožené sociálním vyloučením, osoby bez přístřeší a další). Mezi tyto pracovníky řadíme také sociální kurátory, kteří se zaměřují zejména na práci se zletilými osobami ohroženými sociálním vyloučením z důvodu Strana 53 (celkem 78)

54 předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu a osoby, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Tabulka č. 60: Statistika práce sociálních kurátorů v Moravskoslezském kraji za roky ROK POČET EVIDOVANÝCH KLIENTŮ POČET OSOB PROPUŠTĚNÝCH Z VTOS, KTERÉ SE NA SOC. KURÁTORA OBRÁTILY PRŮMĚRNÝ 212,16 216,93 217,8 222,35 196,48 162,21 POČET KLIENTŮ NA 1 SOC KURÁTORA Zdroj: Interní databáze MPSV Celkový počet osob v evidenci sociálních kurátorů v MSK v letech vždy přesahoval osob ročně (viz tabulka č. 60). Průměrný počet klientů na 1 sociálního kurátora v kraji se pohyboval v daných letech kolem 200 osob ročně s výjimkou roku 2011, kdy to bylo průměrně 160 osob na 1 pracovníka. Strana 54 (celkem 78)

55 Shrnutí Významné postavení při řešení problematiky prevence kriminality má Republikový výbor pro prevenci kriminality, který odpovídá za zpracování materiálů pro jednání vlády a parlamentu z oblasti prevence kriminality a schvaluje žádosti o dotace na projekty prevence kriminality. V MSK je zřízeno 20 dětských domovů. Dále v MSK poskytují své služby 2 diagnostické ústavy a nachází se zde rovněž 19 středisek volného času a 12 domovů dětí a mládeže. V roce 2012 fungovaly v MSK 4 protialkoholní záchytné stanice (Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava a Opava), které měly k dispozici celkem 39 lůžek. Důležitou úlohu a to zejména při výkonu alternativních trestů má Probační a mediační služba, v roce 2012 působilo v MSK 7 středisek Probační a mediační služby. Na území MSK fungují 4 věznice (Opava, Ostrava, Ostrava Heřmanice a Karviná). Jejich celková kapacita v roce 2011 byla míst, která byla obsazena ze 111 % a to odsouzenými. V roce 2012 fungovalo v MSK více než 320 registrovaných služeb v oblasti sociální prevence. Nejvíce bylo zařízení azylových domů pro jednotlivce a rodiče s dětmi. Na území MSK fungují 2 intervenční centra, která se zaměřují na pomoc a práci s oběťmi domácího násilí. V souvislosti s tímto jevem bylo v rámci MSK v roce 2011 vykázáno ze společného obydlí 135 násilných osob. Svou činnost v MSK vykonává 30 služeben městské policie. Mezi jejich hlavní aktivity v oblasti prevence patří zejména aktivity ke zvýšení ochrany bezpečnosti občanů, života, zdraví a majetku, ochrana veřejného pořádku a sledování dopravní situace ve městě. V MSK vykonávalo v roce 2011 celkem 39 pracovníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností agendu sociálních kurátorů. Celkový počet občanů v evidenci sociálních kurátorů v MSK za rok 2011 přesahoval osob. Strana 55 (celkem 78)

56 4. Přílohy Strana 56 (celkem 78)

57 Příloha č. 1 - vybrané socio-demografické jevy Obrázek č. 1: Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje...58 Obrázek č. 2: Změna počtu obyvatel...59 Obrázek č. 3: Migrace obyvatel Moravskoslezského kraje...60 Obrázek č. 4: Změna počtu obyvatel (v %) ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje za období let 2010 až Obrázek č. 5: Podíl seniorů na celkové populaci e správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje v roce 2010 a Obrázek č. 6: Pomoc v hmotné nouzi na celkovém počtu obyvatel...63 Obrázek č. 7: Míra nezaměstnanosti v roce Obrázek č. 8: Vývoj zaměstnanosti na území Moravskoslezského kraje v letech Obrázek č. 9: Vymezení městských a venkovských sídel Moravskoslezského kraje...66 Obrázek č. 10: Shlukování indexu sociální problémovosti v obcích MSK v roce Zdroj: Vondroušková, K.: Analýza demografických a socio-ekonomických faktorů v kontextu nových sociálních rizik v Moravskoslezském kraji: Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji, FSS OU v Ostravě, Strana 57 (celkem 78)

58 Obrázek č. 1: Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje Výše uvedené mapové výstupy zobrazují průměrný věk obyvatel v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností ( dále jen SO POÚ ) na území Moravskoslezského kraje, ve čtyřech vybraných letech 1995, 2000, 2005 a Při srovnání jednotlivých období je na první pohled patrná tendence růstu naměřených sledovaných hodnot v rámci jednotlivých SO POÚ, ale také kraje jako celku. Zatímco v roce 1995 nabývala nadpoloviční většina správních obvodů menších hodnot průměrného věku než 35,5 let, o 15 let později přesahovala tato hodnota hranici 40,5 let ve zhruba polovině těchto územních celků. Největších rozdílů bylo dosaženo na Krnovsku, Rýmařovsku a Bruntálsku, a to především z důvodů přirozeného stárnutí populace a minimálních přirozených i migračních přírůstků této periferní lokality. Nejvyšší hodnota průměrného věku v rámci Moravskoslezského kraje byla naměřena ve všech sledovaných obdobích v SO POÚ obce Vratimov (v roce 1995 nabývala hodnoty 39,63 let, v roce 2010 již hodnoty 41,77 let), naopak nejnižších hodnot bylo naměřeno v roce 1995 na Bruntálsku (33,09 let) a v roce 2010 na Osoblažsku (38,29 let). Strana 58 (celkem 78)

59 Obrázek č. 2: Změna počtu obyvatel Výše uvedené mapové výstupy zobrazují změnu počtu obyvatel v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje ve třech časových řadách, a to v rámci pětileté, desetileté a patnáctileté změny, od roku 1994 do roku Při srovnání jednotlivých období je na první pohled patrná tendence poklesu ve změně počtu obyvatel převážné části Moravskoslezského kraje. Zatímco v prvním sledovaném pětiletém období většina obcí, resp. SO POÚ, fluktuovala kolem nulové hladiny ve změně počtu svých obyvatel (resp. zaznamenávala zcela nepatrný úbytek obyvatel ve svém správním obvodu), v letech následujících úbytek obyvatel ve větší polovině MSK významně narůstal, přičemž nejvyšších ztrát v počtu obyvatel připadalo na období do roku 2004, kdy pouze tři správní obvody POÚ z celého MSK zaznamenaly významnější přírůstky obyvatel (šlo o SO POÚ Bílovec, Kravaře a Frýdlant nad Ostravicí). V posledních pěti letech rozdíly nadále velmi významně rostly až do stádia rozdělení Moravskoslezského kraje na dvě zcela nesourodé části, kdy celá severozápadní polovina tohoto území (od Opavska, Fulnecka a Oderska dále na sever), zaznamenala významný pokles počtu obyvatel ve svých správních obvodech, a to především z důvodů migrace obyvatel z regionu (přirozený přírůstek nabýval kladných hodnot), přičemž celá jihovýchodní část Moravskoslezského kraje (krom průmyslových oblastí Ostravska, Karvinska a Třinecka), zaznamenala pozitivní trendy vývoje počtu svých obyvatel. Konkrétní vývoje stavu počtu obyvatel v jednotlivých SO POÚ Moravskoslezského kraje, včetně jejich věkového rozložení, jsou k uvedeny v příloze č. 2 Bezpečnostní analýzy MSK aktualizace Strana 59 (celkem 78)

60 Obrázek č. 3: Migrace obyvatel Moravskoslezského kraje Výše uvedená kartografická znázornění zobrazují hrubou míru migračního salda v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje ve třech pětiletých obdobích, od roku 1994 do roku Kartogramy jednotlivých časových období dobře znázorňují různorodost procesu, který v rámci kraje v konkrétním období převažoval. První pětileté období rozdělilo Moravskoslezský kraj na tři velikostně relativně stejné skupiny obcí, které se potýkaly s procesem vystěhování, s migračním přírůstkem, či s migrační stagnací. Následující období let 1999 až 2004 lze označit za období vysídlování, neboť převážná část SO POÚ Moravskoslezského kraje byla tímto procesem postižena, nejvíce však ve své severozápadní části (Rýmařovsko, Vrbensko, Město Albrechtice, Bruntálsko, Vítkovsko, Odersko). Poslední období přineslo především pro jižní část kraje migrační zisky, které se nejvíce projevily v SO POÚ Frýdek-Místek a Nový Jičín. Největších migračních zisků nabyl za celé období SO POÚ Frýdlant nad Ostravicí (s průměrnou velikostí migračního salda 36,5 ), neboť beskydské předhůří nabízí pro obyvatele průmyslové ostravské pánve a přilehlého okolí atraktivní rezidenční zázemí, které se, díky své dobré dopravní dostupnosti krajského města a tudíž i značným pracovním příležitostem, stalo velmi žádanou a vyhledávanou lokalitou. Mezi další migračně významné přírůstkové obvody v rámci všech patnácti let patří také SO POÚ Frenštát pod Radhoštěm, Příbor, Vratimov, Kravaře, Hlučín a Bílovec. Naopak procesem vysídlování byly nejvíce postiženy správní obvody Rýmařov, Vrbno pod Pradědem, Horní Benešov, Kopřivnice, Fulnek a Český Těšín (vždy s průměrnou hodnotou migračního úbytku nad 15 ). Strana 60 (celkem 78)

61 Obrázek č. 4: Změna počtu obyvatel (v %) ve SO POÚ MSK za období let 2010 až 2030 Prostorové rozložení SO POÚ s největšími a nejmenšími ztrátami v počtu svých obyvatel znázorňuje výše uvedený kartogram (obrázek č. 4). Největší ztráty lze predikovat v periferních hraničních oblastech kraje, ať již v jeho severní, jižní či východní části. Příliš pozadu však nezůstává ani Ostrava se svým nejbližším okolím, a to především severovýchodně od krajského města. Takto dotčené správní obvody jsou do budoucna nejvíce ohroženy stárnutím své populace. Procesem vymírání svých obyvatel bude naopak nejméně postižena celá střední a jihozápadní část Moravskoslezského kraje. Strana 61 (celkem 78)

62 Obrázek č. 5: Podíl seniorů na celkové populaci v SO POÚ MSK v roce 2010 a 2030 Z výše uvedených mapových výstupů je jasně čitelná výrazná tendence zvyšujícího se podílu obyvatel v seniorském věku nad 65 let, a to ve všech SO POÚ Moravskoslezského kraje, přičemž podíl obyvatel v seniorském věku k celkové populaci ve všech obvodech přesáhne hranici 20 % (krom Osoblahy a Horního Benešova, kde se však této hranici velmi významně blíží). Nejvýraznějších změn se mohou dočkat správní obvody Frýdlant nad Ostravicí, Vrbno pod Pradědem a Město Albrechtice, významně však zestárne také správní obvod Rýmařov, Havířov, Karviná a Studénka. Lze tedy shrnout, že proces vymírání nejvýznamněji postihne oblasti na periferii kraje, a to jak v jeho severní, jižní, tak i východní části. Strana 62 (celkem 78)

63 Obrázek č. 6: Pomoc v hmotné nouzi na celkovém počtu obyvatel (v %) Výše uvedená kartografická znázornění zobrazují podíl obyvatel pobírajících dávky hmotné nouze k celkovému počtu obyvatel v jednotlivých SO POÚ Moravskoslezského kraje, a to ve třech, po sobě následujících, letech. Z výše uvedených kartogramů je tak patrná mírná zvyšující se tendence v nárůstu takto sociálně potřebných obyvatel v rámci celého kraje. Severní část Moravskoslezského kraje zůstává po celé sledované období téměř beze změn (až na mírný nárůst v SO POÚ Bruntál), avšak střední, průmyslová část kraje, představuje znatelnější změny v podílech sociálně potřebných domácností. V nejbližším okolí Ostravy je tak patrný nárůst nejen v krajském městě samotném, ale také v přilehlém Hlučínsku, či Orlové (oproti roku 2009). Další nárůst byl zaznamenán také v SO POÚ Odry, Fulnek, Kopřivnice a Studénka. Největší podíl obyvatel pobírajících dávky hmotné nouze připadá za celé období na SO POÚ Vítkov (s průměrnou hodnotou 6,92 % za celé tři roky) a Bílovec (s průměrnou hodnotou 6,9 % za celé období), dále pak na Odry, Karvinou a Krnov (s průměrnými hodnotami cca 6 % za celé sledované období). Mezi správní obvody naopak nejméně ohroženými chudobou a sociálními riziky tak patří především SO POÚ Příbor, Vratimov a Studénka, v nichž za celé tříleté období nepřekročil podíl osob pobírajících tyto dávky více než 1,3 %, stejně tak jako obvody nejsevernější části Moravskoslezského kraje, mezi které patří především Město Albrechtice, Vrbno pod Pradědem a Horní Benešov. Strana 63 (celkem 78)

64 Obrázek č. 7: Míra nezaměstnanosti v roce 2010 (v %) Z obrázků lze zaznamenat, že po celé sledované období existují na území Moravskoslezského kraje dvě významné lokality, v nichž se problematika nezaměstnanosti soustřeďuje. První z nich je průmyslová oblast ostravsko-karvinského revíru, v níž dodnes způsobuje největší podíl strukturální nezaměstnanost související se zrušením těžebního průmyslu a absence nastupujících odvětví národního hospodářství především v SO POÚ Karviná, Orlová a Havířov. Druhou pak severní periferní oblasti kraje, s absencí endogenního potenciálu a lokalizačních výhod pro implementaci nových firem či odvětví v daném regionu. Jedná se o celý příhraniční pás od Osoblažska, Města Albrechtice, Vrbna pod Pradědem, až po Rýmařovsko, Bruntálsko a Horní Benešov. Mezi další oblasti s významnou mírou nezaměstnanosti lze řadit také SO POÚ Fulnek, Vítkov, a Odry. Strana 64 (celkem 78)

65 Obrázek č. 8: Vývoj zaměstnanosti na území MSK v letech Výše uvedené mapové výstupy vývoje zaměstnanosti na území kraje podle jednotlivých SO POÚ v letech potvrzují změny, které byly popsány výše, a to především skutečnost, že do roku 2008 převážná část kraje zaznamenávala nárůst zaměstnanosti, avšak po tomto roce se situace razantně obrátila. Regiony, které zůstaly po celou dobu zaměstnanostně přírůstkové, jsou soustředěny zejména v jihovýchodní části kraje, a to především SO POÚ Příbor, Frýdek-Místek, Vratimov a Jablunkov, stejně jako Frýdlant nad Ostravicí, Třinec a Český Těšín. Všechny ostatní oblasti (krom mírně přírůstkových Kravař a Hlučína) obsadily do roku 2009 méně pracovních míst, než tomu bylo na počátku řešeného období. Největší pokles zaměstnanosti připadl ve všech obdobích na SO POÚ Orlová (téměř třetinový pokles), Odry (pokles téměř 30 %) a Město Albrechtice (téměř čtvrtinový pokles), podobný osud však postihl celý severozápadní pás Moravskoslezského kraje. Strana 65 (celkem 78)

66 Obrázek č. 9: Vymezení městských a venkovských sídel Moravskoslezského kraje Z výše uvedených kartografických znázornění je patrný převažující venkovský charakter jednotlivých obcí (co do rozlohy svého území, které představuje 58 % rozlohy kraje), v nichž však žije pouze 13 % všech obyvatel. Znamená to, že více než čtyři pětiny (87 %) obyvatel severní Moravy žije v městských sídlech, čímž se Moravskoslezský kraj řadí do popředí v podílu městského obyvatelstva v rámci celorepublikového srovnání. Strana 66 (celkem 78)

67 Obrázek č. 10: Shlukování indexu sociální problémovosti v obcích MSK v roce 2010 Pro tvorbu indexu sociální problémovosti byly vybrány ukazatele indikující možný sociální problém, přičemž jejich kombinací lze identifikovat sociálně problémové lokality v kraji. Jedná se o ukazatele hrubé míry migračního salda, hrubé míry přirozeného přírůstku, nezaměstnanosti, dlouhodobé nezaměstnanosti, průměrného věku, míry podnikatelské aktivity, naděje na dožití mužů i žen, indexu stáří, hustoty obyvatelstva a pobírání dávek hmotné nouze. Všechny ukazatele byly podrobeny statistickým šetřením a hot spotové analýze, za vzniku kartografického znázornění shlukování indexu sociální problémovosti v jednotlivých obcích Moravskoslezského kraje (viz obrázek č. 11). Sledované sociálně problémové oblasti kraje jsou znázorněny odstíny červené barvy, přičemž její intenzita odpovídá míře naměřené kumulované problémovosti území. Území Moravskoslezského kraje (dle výše vybraných indikátorů) je diferencováno jasně ohraničenými plochami, v nichž se jednotlivé ukazatele sociální problémovosti nejvíce (či naopak nejméně) kumulují. Jedná se především o obce náležící do správního katastru ORP Vítkov, Bruntál, Rýmařov, část Oder a Opavska, dále lze zde zařadit celý pás území ležící východně od Ostravy, a to především obce v SO ORP Orlová, Karviná a Bohumín, kde je intenzita výskytu tohoto jevu vůbec nejvyšší Strana 67 (celkem 78)