Informační vzdělávání definice a sjednocení pojmů

Transkript

1 Informační vzdělávání definice a sjednocení pojmů Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna jananej@mzk.cz

2 Obsah prezentace Vývoj terminologie od roku 1970 Rámcové vzdělávací programy Vysokoškolské knihovny Informační gramotnost Máme uţ jasno v terminologii?

3 Úvod spíše zamyšlení Terminologie v širších souvislostech Veřejné knihovny jako vzdělávací instituce podporující celoţivotní učení Význam informační gramotnosti v informační společnosti

4 Odkud začít? 70.léta reforma výchovně-vzdělávacího systému, potřeba přípravy jedince na práci s informacemi. Aktivity se ujímají knihovny. Není přímá vazba na vyučovací proces. Knihovnické nebo knihovnicko-bibliografické lekce nebo příprava. Výklad dějiny písma, knihtisku, práce s knihou, orientace v knihovně, jejich katalozích, fondech, sluţbách.

5 Výraznější kvalitativní změna 80. léta snaha o systematickou informatickou výchovu dětí a mládeţe podle věkových kategorií (tříd) např. Středočeský kraj. Pracují experimentální ţákovské knihovny (Filipová, Vacková). Lekce informační výchovy, knihovnickoinformatická výchova. Exkurze, výklad se rozšiřuje i o orientaci v dalších informačních institucích (region), práce s informačními prameny, samostatná práce ţáků.

6 Výraznější kvalitativní změna Knihovnicko-bibliografická příprava dětí (Houdková). Knihovnické lekce ne (!) izolovaně, ale součástí komplexu kulturně-výchovné činnosti knihovny a učebního programu škol. Převáţně úkol učitelů českého jazyka. Snaha naučit děti systematicky si doplňovat vědomosti, pracovat s informačními prameny. Ale také jak se chovat ke knize, vyuţívání informačního a bibliografického aparátu knihy, jak si půjčovat, seznamování s organizací knihovny a jejich knihovních fondů a sluţeb.

7 Počítače, ICT, Internet 90. léta prostředí informační společnosti, informační technologie v knihovnách, školách. Tomu odpovídající nárůst náročnosti a změn v poţadavcích a potřebách. Mění se uţivatel, jeho schopnosti, dovednosti. Lekce informační výchovy a exkurze, cyklus knihovnicko-informačních lekcí, informační výchova, práce s informacemi. Nejednotnost v terminologii. Stále se nedaří propojení s výukou.

8 Počítače, ICT, Internet Je rozpracovávána práce s informacemi v jednotlivých ročnících, nejen (!) v českém jazyce, výchova k práci s informacemi není pojímána jako samostatný předmět, ale jako součást, metoda výuky. Je neoddělitelnou součástí výchovněvyučovacího procesu školy. Informatická výchova, informatická příprava. Přestává se pouţívat starší termín knihovnickobibliografická gramotnost. Práce s informacemi na ZŠ a SŠ. (Sakálová-Smetáček, Bratislava 1990).

9 Potřeby informační společnosti Změny po roce Důraz na vzdělávání. Legislativa (Státní informační a komunikační politika, SIPVZ), učebny na školách, nové zdroje informací. Určitý posun lze zaznamenat. Knihovny v rámci informační výchovy vyuţívají ICT, seznamují s vyhledáváním v on-line katalozích, s novými typy sluţeb. Propojení s výukou se ještě plně nedaří. Aktivity Klubu školních knihoven, SKIP ČR. Projednávání Metodického pokynu o činnosti a funkcích školní knihovny a ICŠ na ZŠ a SŠ. Portál viz

10 Rámcové vzdělávací programy RVP pracují s klíčovými kompetencemi. Definují vědomosti, dovednosti, postoje. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie pro ZŠ a SŠ (IG v procesu vzdělávání, Komunikace, zpracování a prezentace informací). Požadavek (zadání) pro přípravu informačního vzdělávání ve veřejných knihovnách. Nová terminologie.

11 Klíčové kompetence Soubor dovedností nezbytných k vykonávání odborné činnosti a zvládání poţadovaných úkonů. Jejími sloţkami jsou znalosti, know-how a schopnosti. Tyto sloţky mají být operativní, vyuţívané v praxi a právoplatné. (Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních sluţeb, Praha : SKIP, 2006).

12 Klíčové kompetence v RVP Vedle předmětových vědomostí a dovedností jsou ţáci vybaveni v průběhu vzdělávání také znalostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami, které budou moci pouţít v průběhu celého ţivota Kompetence k učení, komunikativní, k řešení problémů, sociální a personální, občanské a pracovní.

13 Klíčové kompetence Klíčové kompetence nelze (!) učit samostatně, odděleně. Klíčová kompetence se u ţáků vytváří postupně, dílčí dovednosti a vědomosti ţáků získané při různých příleţitostech se propojují, spojují a doplňují. Ţáci, mladí lidé, jsou pak schopni řešit problémy, orientovat se v současném světě informací

14 Proč potřebují IG? Co to je? Rozvíjet informační gramotnost znamená přesun důrazu z pouhého vyhledávání faktů na obecnější kompetence, rozvoj čtenářské gramotnosti, komunikačních dovedností a důraz na výuku cizího jazyka. Zahrnuje také schopnost pracovat s IT, coţ je důleţitou podmínkou uplatnění se v informační společnosti a prostředkem k vyuţívání všech moţností vyhledávání potřebných informací v elektronické podobě.

15 Struktura informační gramotnosti Elementární gramotnost (základní gramotnost čtení, psaní, počítání. Čtení zvládnuté nejen po technické stránce, ale čtení s porozuměním, tedy čtenářská gramotnost). Funkční gramotnost (literární, dokumentová, numerická, jazyková vztahuje se i na znalost mateřského jazyka). Digitální gramotnost (počítačová, internetová).

16 Informační gramotnost Schopnost porozumět a uţívat informace získané v rozmanitých formátech, ze širokého spektra zdrojů. Nejen schopnost číst, ale současně porozumět problému, sestavit sadu dotazů, které vedou k vyřešení informační potřeby. Potřeba čerpat z různých informačních zdrojů, hodnocení získaných informací, kritické myšlení.

17 Informačně gramotný člověk Umí rozpoznat vznik určitého problému a také jej definovat. Určit otázky, které jsou problémem vyvolány. Identifikovat relevantní informace k řešení. Nalézt poţadované informace, vyhodnotit je, analyzovat. Syntetizovat do řešení nebo odpovědi.

18 Aktivity vysokých škol Knihovníci vysokoškolských knihoven reagují na poţadavky informační společnosti aktivně, cílevědomě a s dobrými výsledky! IVIG (konference) Pilotní projekt Standard IG studenta VŠ Koncepce informačního vzdělávání na VŠ ČR Infogram Terminologie: informační vzdělávání.

19 Máme jasno??? Vrátíme se do historie dvojí pojetí od 80. let (knihovnicko-bibliografická příprava, informačně orientované vzdělávání-odborná literatura a informace). V současné době knihovnické lekce, informační výchova, knihovnickoinformační lekce.

20 Informační věda a knihovnictví (výkladový slovník, Praha : NK ČR, 2006). Informační vzdělávání Ucelený formativní proces získávání znalostí, vědomostí a návyků z oborů a disciplín, které se zabývají shromaţďováním, zpracováním, uchováváním, zpřístupňováním a vyuţíváním informací.

21 Výkladový slovník Příprava uživatelů informací Výuka a školení uţivatelů zaměřená na získání nebo rozvinutí jejich schopnosti samostatné práce s informačními zdroji a vyuţívání sluţeb knihovny.

22 Shrnutí Nároky na vzdělávání mladých lidí se liší výrazně od 70., 80., ale i 90. let. Práci s informacemi je nutné pojmout jako ucelený formativní proces pro jednotlivé věkové kategorie, jako podporu vzdělávacího procesu školy, součást celoţivotního vzdělávání. Vyţaduje to změnu obsahu, ale i forem, metod, celkového pojetí a přístupu. Informační vzdělávání v sobě zahrnuje i motivaci, výchovu k potřebě informací, k využívání nejrůznějších informačních zdrojů.

23 Vaše názory? Děkuji za pozornost