Konference asociace ředitelů gymnázií ČR

Transkript

1 Konference asociace ředitelů gymnázií ČR Pokusné ověřování přijímacích zkoušek na SŠ + Některé poznatky z projektu MATEMATIKA+ a Maturitní zkoušky Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání ÚNOR 2016 Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, Praha 7, tel.:

2 Pilotní ověřování organizace přijímacího řízení 2015 Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, Praha 7, tel.:

3 POZNATKY (1) Výsledky jednotných testů v krajích velmi dobře korelují s výsledky maturitních zkoušek. V krajích, kde žáci dopadli špatně v jednotných testech, dosahují maturanti srovnatelně špatných výsledků. Tuto hypotézu bude potřeba podrobit detailnějšímu zkoumání. Klasifikace v základních školách nelze považovat za objektivní srovnatelné kritérium kvality uchazečů. Známky z jednotného testu jsou v průměru o více než jeden klasifikační stupeň horší než známky ze základní školy a výrazně se liší škola od školy. Známky ze základní školy mají tak pro hodnocení úrovně vědomostí a dovedností minimální vypovídací hodnotu. 3

4 POZNATKY (2) Negativní vliv rámcových vzdělávacích programů (RVP) V důsledku velké volnosti RVP se školní vzdělávací programy (ŠVP) na různých školách mohou značně odlišovat, a to jak v rozsahu, tak i v čase. Pro střední školy je velmi obtížné v čase věnovaném výuce (zejména u matematiky) vyrovnat propastné rozdíly ve vědomostech jednotlivých žáků, natož pak zvládnout jejich přípravu k maturitě. 4 zákona č. 561/2004 Sb.: Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům: a) vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání zprostředkovat, a Cílem tedy není naučit, ale pouze zprostředkovat? Z výsledků je patrné, že pojetí zprostředkování je škola od školy, třída od třídy významně odlišné. 4

5 POZNATKY (3) Zodpovědnost základních škol Masivní realizace přijímacích zkoušek komerčními společnostmi, jejichž prvořadým a pochopitelným zájmem je zisk, změnilo vnímání podílu odpovědnosti základních škol za přípravu žáků. Žáci pak v přípravě nezískají žádné vědomosti, ale naučí se zvládnout konkrétní typ testu. Tento neblahý trend potvrzuje výsledek dotazníkového šetření, v němž ředitelé i učitelé umístili na třetí místo v pořadí odpovědnosti za přípravu žáků na přijímací zkoušky organizaci, která přijímací zkoušky realizuje. Rodiče V současné době, kdy jedním z hlavních zákonem předjímaných kritérií pro přijímání žáků na střední školy jsou známky, je vytvářen očekávatelný tlak ze strany rodičů na udělování co nejlepších známek. Škola, která takový trend akceptuje, je mezi rodiči školou oblíbenou. Objektivní, srovnatelné přijímací zkoušky by mohly způsobit, že by tlak na neobjektivní přidělování pěkných známek mohl ustoupit požadavku žáky něco naučit. 5

6 POZNATKY (4) Téma k diskusi Působnost vzdělávání orientovaného na kompetence Ekonomem Daniel Münich v jednom rozhovoru uvádí: České střední školy by měly mnohem větší pozornost věnovat pěstování schopností přemýšlet, vymýšlet a učit se, na úkor současného zaměření na vědění a znalosti. Času je málo a studenti toho mají na krku hodně. Dokud neslevíme na objemu encyklopedických faktů, které jdou často do neuvěřitelných detailů, nemůžeme dostatečně pěstovat dovednosti, které budou užitečné dlouhodobě k řešení problémů jakéhokoli druhu, až přijdou. K tomuto tématu Konrad Paul Liessmann: V míře, v níž se kompetence chápou jako formální dovednosti, které lze získat na libovolných obsazích, se maří idea každého poznání, motivovaného zvídavostí a tím vzdělávacího procesu. - Konrad Paul Liessmann, Praxe nevzdělanosti, Academia 2015 Výsledek - Získávání kompetencí cestou nevědění Konečný cíl Získání kompetence pro získávání kompetencí 6

7 POZNATKY (5) Téma k diskusi Dopady a některé jejich příčiny Neporozumění textu Pasivní konzumace mluveného i psaného slova, absence verbální interakce Mediální prezentace, absence vnímání procesu řešení (stavby myšlenky) Digitální komunikace (zkratkovitost, anonymita) Absence produktivních dovedností Formalizmus ve výuce Pracovní sešity Trénink na testy, ne učení Absence základních vědomostí Slučování oborů, ztráta specializace, povrchní znalosti Odklon od opakování a upevňování vědomostí Digitální prostor absence potřeby zapamatování, slepování, nikoli tvorba Absence pracovních návyků, disciplíny Minimalizace nároků (obava ze stresování) Obava z autorit (neučit, jen provázet) Identifikace učení a života mizení učitele a školy Absence motivace 7

8 PODÍL ŠKOL ÚČASTNÍCÍCH SE PILOTNÍCH PŘIJÍMAČEK VŠECHNY ŠKOLY DLE KRAJE PODÍL ŠKOL ÚČASTNÍCÍCH SE PILOTNÍCH PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK 2015 PODLE KRAJE - VŠECHNY ŠKOLY CELKEM 52,9 Kraj Vysočina Karlovarský Pardubický Zlínský Středočeský Plzeňský Moravskoslezský Ústecký Královéhradecký Olomoucký 79,6 79,4 77,3 76,2 71,0 70,6 68,2 65,8 65,3 62,0 Jihomoravský 44,2 Hlavní město Praha 21,6 Jihočeský Liberecký 0,0 4,8 8

9 POČTY PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DLE KRAJE POČET PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO VŠECH OBORŮ SŠ PODLE KRAJE PZ POČET PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO 4LETÝCH OBORŮ SŠ PODLE KRAJE PZ Hlavní město Praha 4607 Hlavní město Praha 3450 Jihočeský 196 Jihočeský 176 Jihomoravský 6078 Jihomoravský 4176 Karlovarský 1967 Karlovarský 1421 Kraj Vysočina 3252 Kraj Vysočina 2566 Královéhradecký 3714 Královéhradecký 3145 Moravskoslezský 7815 Moravskoslezský 6254 Olomoucký 4298 Olomoucký 3128 Pardubický 3782 Pardubický 3074 Plzeňský 3818 Plzeňský 2806 Středočeský 7080 Středočeský 4926 Ústecký 4697 Ústecký 4053 Zlínský 4671 Zlínský

10 PODÍL PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DLE SKUPIN OBORŮ PODÍL ŠKOL S ÚČASTÍ NA PILOTNÍM ŠETŘENÍ PZ OBOROVÁ STRUKTURA ŽÁKŮ HLÁSÍCÍCH SE DO 4LETÝCH OBORŮ DLE KRAJE Při mezikrajovém porovnávání výsledků žáků konajících zkoušky do 4letých oborů je třeba přihlédnout k rozdílné míře participace škol na PO PŘ v jednotlivých krajích a také k rozdílné oborové struktuře přihlášených žáků. Mezi kraji s vysokou mírou participace na PO PŘ jsou rozdíly v oborové struktuře přihlášek poměrně značné. Velkou míru zastoupení gymnaziálních, a tedy potenciálně elitních, oborů mají zejména Kraj Vysočina, Zlínský a Moravskoslezský. Zahrnout mezi ně lze i přes nižší míru celkové participace na PO PŘ také Jihomoravský kraj, kde potenciální gymnazisté tvořili více než 40 % uchazečů o SŠ studium. Naopak ke krajům, kde mezi přihláškami byla relativně vyšší míra uchazečů o učební obory s maturitou, případně o obory středních odborných škol, patří Plzeňský, Královéhradecký, Karlovarský či Ústecký kraj. 140 PODÍL ŽÁKŮ DLE VOLBY 4LETÉHO MATURITNÍHO OBORU V KRAJÍCH PZ ,3 2,6 0,0 11,0 52,9 55,4 67,0 73,3 92,0 44,2 21,6 30,6 33,6 4,8 8,0 42,3 11,8 3,0 79,4 79,6 79,0 84,3 33,3 21,0 9,5 65,3 83,3 17,2 15,6 12,4 17,5 77,3 68,2 62,0 74,7 69,2 71,0 31,3 30,0 28,3 8,6 16,9 11,7 70,6 71,0 65,8 82,3 75,6 77,1 18,6 28,9 25,2 20,7 76,2 63,9 36, SOU SOŠ GY4 PODÍL ZÚČASTNĚNÝCH ŠKOL Pozn.: Při mezikrajovém srovnání je třeba zohledňovat 1) podíl škol účastnících se PO PZ a 2) výrazně rozdílnou oborovou strukturu žáků, kteří se účastnili PO PZ 2015 v jednotlivých krajích. Bez přihlédnutí zejména k zastoupení jednotlivých oborových skupin v krajích není možné v krajském srovnání činit korektní závěry. 11

11 % SKÓR MATEMATIKA A ČEŠTINA % SKÓR ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN: TESTY PRO ROČ. Zkoušku z matematiky konalo celkem uchazečů o studium na 8letém gymnáziu, uchazečů o studium na 6letém gymnáziu a ke zkoušce z matematiky pro 4leté obory vzdělávání se dostavilo celkem žáků. Zkoušku z českého jazyka konalo celkem uchazečů o studium na 8letém gymnáziu, uchazečů o studium na 6letém gymnáziu a uchazečů o studium na 4letých oborech vzdělávání. Průměrný skór v testech potvrzuje, že ve skupinách uchazečů o víceletá gymnázia je větší podíl žáků s lepšími studijními výsledky. Oba testy pro třetí uvedenou skupinu jsou méně obtížné, což potvrzují i výsledky v testu z českého jazyka. Nicméně průměrný skór testu z matematiky je v této nejpočetnější skupině zákonitě nejnižší, neboť narůstající objem navazujícího učiva, jehož pochopení je do značné míry závislé na předchozích vědomostech žáka, se stává pro mnohé velkým problémem MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK PRŮMĚRNÝ % SKÓR PO PZ 2015 ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN 54,1 54,6 54,9 47,2 43,1 58,8 0 UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA MATEMATIKA UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY ČESKÝ JAZYK 12

12 % SKÓR MATEMATIKA A ČEŠTINA % SKÓR UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA Zkoušku z matematiky konalo celkem uchazečů o studium na 8letém gymnáziu. Dosáhli průměrného skóru 54,1 %, přičemž průměrný skór uchazečů, kteří zkoušku konali v řádném termínu, byl o desetinu procentního bodu lepší (tedy 54,2 %). 67 žáků, kteří konali zkoušku v náhradním termínu, dosáhlo průměrného skóru 48,8 %. Zkoušku z českého jazyka konalo celkem uchazečů o studium na 8letém gymnáziu, v tomto případě činí průměrný skór 54,6 %. V řádném termínu se ke zkoušce dostavilo uchazečů a dosáhli stejného průměrného skóru, naopak průměrný skór uchazečů, kteří zkoušku konali v náhradním termínu, byl o šest desetin procentního bodu horší (tedy 54 %). Nelze předpokládat, že by málo početný soubor uchazečů, kteří konají zkoušku v náhradním termínu, statisticky odpovídal reprezentativnímu vzorku uchazečů konajících zkoušku v řádném termínu MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK PRŮMĚRNÝ % SKÓR UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA PO PZ 2015 ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN 54,1 54,6 54,2 54,6 54,0 48, CELKEM ŘÁDNÝ TERMÍN NÁHRADNÍ TERMÍN MATEMATIKA ČESKÝ JAZYK 13

13 PODÍL ŽÁKŮ (%) PODÍL ŽÁKŮ (%) ROZLOŽENÍ BODŮ MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA 6 ČESKÝ JAZYK PO PZ 2015 ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA 4,0 MATEMATIKA PO PZ 2015 ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA 5 4 3,5 3,0 2,5 3 2, ,5 1,0 0, BODY Z DIDAKTICKÉHO TESTU 0, BODY Z DIDAKTICKÉHO TESTU Z rozložení výsledků uchazečů je zřejmé, že testy z obou předmětů jsou velmi dobrým nástrojem pro hodnocení výstupu ze vzdělávání. Test z českého jazyka obsahuje větší podíl uzavřených úloh, a proto má zákonitě vyšší náhodný skór (tj. pravděpodobný průměrný počet bodů získaný díky náhodnému výběru správných odpovědí). Proto v testu z českého jazyka na rozdíl od druhého testu nebudou mít s vysokou pravděpodobností ani nejslabší žáci nulový nebo téměř nulový bodový skór. V případě požadavku stanovení minimální hranice úspěšnosti (ředitelem školy či centrálně) by s ohledem na tuto skutečnost měla být v každém z obou těchto testů stanovena jiná hranice v testu z matematiky nižší hodnota, v testu z českého jazyka o něco vyšší hodnota. 14

14 % SKÓR MATEMATIKA A ČEŠTINA % SKÓR UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA Zkoušku z matematiky konalo celkem uchazečů o studium na 6letém gymnáziu. Dosáhli průměrného skóre 47,2 %, přičemž průměrný skór žáků, kteří zkoušku konali v řádném termínu, byl o desetinu procentního bodu lepší (tedy 47,3 %). 20 žáků, kteří konali zkoušku v náhradním termínu, dosáhlo průměrného skóru 42,4 %. Zkoušku z českého jazyka konalo celkem uchazečů o studium na 6letém gymnáziu, v tomto případě činí průměrný skór 54,9 %. Stejného průměrného skóru dosáhli jak žáci, kteří se v počtu dostavili ke zkoušce v řádném termínu, tak žáci, kteří zkoušku konali v náhradním termínu. Opět nelze předpokládat, že by soubor 20 žáků, kteří konají zkoušku v náhradním termínu, statisticky odpovídal reprezentativnímu vzorku žáků konajících zkoušku v řádném termínu MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK PRŮMĚRNÝ % SKÓR UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA PO PZ 2015 ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN 54,9 54,9 54,9 47,2 47,3 42, CELKEM ŘÁDNÝ TERMÍN NÁHRADNÍ TERMÍN MATEMATIKA ČESKÝ JAZYK 15

15 PODÍL ŽÁKŮ (%) PODÍL ŽÁKŮ (%) ROZLOŽENÍ BODŮ MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA 7 ČESKÝ JAZYK PO PZ 2015 ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA 4,5 MATEMATIKA PO PZ 2015 ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA 6 5 4,0 3,5 3,0 4 2,5 3 2, ,5 1,0 0, BODY Z DIDAKTICKÉHO TESTU 0, BODY Z DIDAKTICKÉHO TESTU Z rozložení výsledků uchazečů je zřejmé, že testy z obou předmětů jsou velmi dobrým nástrojem pro hodnocení výstupu základního vzdělávání. Test z českého jazyka obsahuje větší podíl uzavřených úloh, a proto má zákonitě vyšší náhodný skór (tj. pravděpodobný průměrný počet bodů získaný díky náhodnému výběru správných odpovědí). Během prvních dvou ročníků na druhém stupni základní školy se v matematice výrazně zvyšuje náročnost učiva, a tomu odpovídá i obtížnost testu. Proto je v 7. ročníku snazší rozlišit předpoklady žáka k matematice než v 5. ročníku. Naopak v českém jazyce se dobré předpoklady žáka dají identifikovat již v 5. ročníku základní školy. 16

16 % SKÓR MATEMATIKA A ČEŠTINA % SKÓR UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY % SKÓR MATEMATIKA PRŮMĚRNÝ % SKÓR UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY PO PZ 2015 ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN 57,4 57,4 57,6 43,1 43,1 39,2 39,9 39,9 36,1 32,2 32,2 30,8 CELKEM ŘÁDNÝ TERMÍN NÁHRADNÍ TERMÍN GYMNÁZIUM 4LETÉ SOŠ SOU CELKEM Test z českého jazyka zvládli uchazeči o studium na 4letých gymnáziích o 11,5 procentního bodu lépe, než byl celkový průměr. Žáci, kteří se hlásili na SOŠ, se ocitli o 2,4 procentního bodu pod celkovým průměrem, uchazeči o studium na SOU dosáhli v porovnání s celkovým průměrem o 9,8 procentního bodu horšího výsledku. Uchazečům o studium na 4letých gymnáziích se podařilo u testu z matematiky dosáhnout o 14,3 procentního bodu lepšího výsledku, než byl celkový průměrný skór za tuto cílovou skupinu, tzn. za všechny uchazeče o studium ve 4letých oborech vzdělávání. Uchazeči, kteří se hlásili na SOŠ, tento test zvládli o 3,2 procentního bodu hůře oproti průměru, výsledky uchazečů o studium na SOU byly oproti průměru horší o 10,9 procentního bodu ČESKÝ JAZYK PRŮMĚRNÝ % SKÓR UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY PO PZ 2015 ŘÁDNÝ A NÁHRADNÍ TERMÍN 70,3 58,8 70,3 58,9 56,4 56,4 49,0 49,0 67,1 49,6 46,4 41,9 CELKEM ŘÁDNÝ TERMÍN NÁHRADNÍ TERMÍN GYMNÁZIUM 4LETÉ SOŠ SOU CELKEM Pozn.: Příslušnost uchazeče k oborové skupině, do níž se hlásí, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Např. pokud se uchazeč hlásí na gymnázium a zároveň na SOŠ, jeho výsledek figuruje v obou oborových skupinách. Pokud se hlásí na 2 gymnázia, jeho výsledek je zahrnut pouze jednou. 17

17 PODÍL ŽÁKŮ (%) PODÍL ŽÁKŮ (%) ROZLOŽENÍ BODŮ MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY (PODLE OBOROVÝCH SKUPIN) Je zřejmé, že vzorek uchazečů, kteří se hlásí na 4letá gymnázia, bude jiný než vzorek uchazečů o studium na SOŠ nebo SOU. Rozdíly mezi výsledky uchazečů do jednotlivých oborů jsou viditelné na první pohled, lze tedy konstatovat, že testy dokázaly tyto uchazeče dobře rozlišit. Z výsledků je patrné, že ne všichni zájemci o 4letá gymnázia zvládnou požadavky kladené na tento typ studia. Obdobně také mnozí zájemci o SOŠ, na něž se dosud většinou přijímají uchazeči bez přijímacích zkoušek, by lépe zvládali spíše studium na SOU. Do učebních oborů s maturitou se hlásí v průměru nejslabší žáci, avšak nezanedbatelná skupina z nich předčí svými výsledky jak zájemce o SOŠ, tak i mnohé zájemce o studium na gymnáziu. Přijímání uchazečů bez přijímacích zkoušek se tedy jeví jako neefektivní GY4 SOS SOU 4LETÉ CELKEM ČESKÝ JAZYK PO PZ 2015 ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY 5,0 4,5 4,0 3,5 MATEMATIKA PO PZ 2015 ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY GY4 SOS SOU 4LETÉ CELKEM 4 3 3,0 2,5 2,0 2 1,5 1 1,0 0, BODY Z DIDAKTICKÉHO TESTU 0, BODY Z DIDAKTICKÉHO TESTU Pozn.: Příslušnost uchazeče k oborové skupině, do níž se hlásí, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Např. pokud se uchazeč hlásí na gymnázium a zároveň na SOŠ, jeho výsledek figuruje v obou oborových skupinách. Pokud se hlásí na 2 gymnázia, jeho výsledek je zahrnut pouze jednou. 18

18 PODÍL ŽÁKŮ (%) PODÍL ŽÁKŮ (%) ROZLOŽENÍ BODŮ MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY 5,0 ČESKÝ JAZYK PO PZ 2015 ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY 4,0 MATEMATIKA PO PZ 2015 ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY 4,5 4,0 3,5 3,0 3,5 3,0 2,5 2,5 2,0 2,0 1,5 1,0 0,5 1,5 1,0 0,5 0, BODY Z DIDAKTICKÉHO TESTU 0, BODY Z DIDAKTICKÉHO TESTU Z rozložení výsledků uchazečů je zřejmé, že oba testy jsou velmi dobrým nástrojem pro hodnocení výstupu ze vzdělávání. Test z českého jazyka obsahuje větší podíl uzavřených úloh, a proto má zákonitě vyšší náhodné skóre, tzn. vyšší pravděpodobnost náhodného výběru správné odpovědi. S ohledem na tuto skutečnost byly doporučené minimální hranice úspěšnosti (v histogramech označeny červeně) v obou testech rozdílné: ČJ 20 bodů, M 10 bodů. Pokud by byly doporučené mezní hranice úspěšnosti akceptovány, v testu z českého jazyka by neuspělo 11,4 %, z matematiky 14,8 % uchazečů. žáků (v alespoň jednom předmětu zhruba 20,8 %). 19

19 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH UCHAZEČŮ MATEMATIKA A ČEŠTINA UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY (PODLE OBOROVÝCH SKUPIN) Neúspěšní uchazeči o 4leté obory v % CJ MA Alespoň v jednom předmětu Všichni GY4 SOS SOU Všichni GY4 SOS SOU Všichni GY4 SOS SOU 11,4 1,1 12,6 23,4 14,8 2,2 16,8 27,1 20,7 3,1 23,4 39,2 Pokud by byly akceptovány doporučené hranice úspěšnosti (MA 10 bodů a ČJ 20 bodů), a to u všech oborů zakončených maturitní zkouškou, část zúčastněných žáků by v testech neuspěla. Mezi zájemci o gymnázia by v testu z matematiky neuspělo 2,2 % uchazečů, v testu z českého jazyka 1,1 % uchazečů a celkově 3,1 % uchazečů. Mezi zájemci o střední odborné školy by v testu z matematiky neuspělo 16,8 % uchazečů, v testu z českého jazyka 12,6 % uchazečů a celkově 23,4 % uchazečů. Mezi zájemci o učňovské obory s maturitou by v testu z matematiky neuspělo 27,1 % uchazečů, v testu z českého jazyka 23,4 % uchazečů a celkově 39,2 % uchazečů. Ze všech zájemců o čtyřleté obory zakončené maturitou by v testu z matematiky v řádném termínu neuspělo 14,8 % uchazečů, v testu z českého jazyka 11,4 % uchazečů a alespoň v jednom z obou předmětů by neuspělo celkem 20, 7 % uchazečů. Poznatky z výsledků maturitní zkoušky dlouhodobě potvrzují, že v případě přijetí těchto uchazečů na obory zakončené maturitní zkouškou mají jejich budoucí učitelé těžký úkol dosáhnout toho, aby si doplnili učivo, které zanedbali na základní škole, a pokusit se o to, aby i s tímto počátečním hendikepem zvládli navazující středoškolské učivo na konci čtyřletého studia složili maturitní zkoušku. Pozn.: Příslušnost uchazeče k oborové skupině, do níž se hlásí, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Např. pokud se uchazeč hlásí na gymnázium a zároveň na SOŠ, jeho výsledek figuruje v obou oborových skupinách. Pokud se hlásí na 2 gymnázia, jeho výsledek je zahrnut pouze jednou. 20

20 M Č Počet 29,11 35,44 Průměr Max 0 4 Min 9,61 6,28 SmOdch GY4 porovnání četností bodových zisků M Č

21 M Č Počet 19,19 27,60 Průměr Max 0 0 Min 9,96 7,32 SmOdch SOŠ porovnání četností bodových zisků M Č

22 SOU porovnání četností bodových zisků M Č Počet 15,28 23,96 Průměr Max 0 0 Min 8,83 6,84 SmOdch M Č 23

23 M Č Počet 27,07 27,32 Průměr Max 0 2 Min 10,37 7,68 SmOdch GY8 porovnání četností bodových zisků M Č 24

24 Zpráva pro ZŠ příklad datové struktury ČESKÝ JAZYK PŘIHLÁŠENI KONALI PRŮMĚRNÉ PERCENTIL. UMÍSTĚNÍ % SKÓR CELKEM 1. kvartil 2. kvartil 3. kvartil MAXIMUM CELÁ ČR ŠKOLA UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA ,2 54,6 44,0 56,0 66,0 100,0 UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA ,7 54,9 46,0 54,0 64,0 94,0 UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY ,4 58,8 48,0 58,0 70,0 100,0 CELKEM UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY ,5 61,8 50,0 62,0 78,0 90,0 UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA ,6 44,4 38,0 44,0 50,0 64,0 MATEMATIKA PŘIHLÁŠENI KONALI PRŮMĚRNÉ PERCENTIL. UMÍSTĚNÍ % SKÓR CELKEM 1. kvartil 2. kvartil 3. kvartil MAXIMUM ,0 54,1 38,0 54,0 70,0 100, ,3 47,2 32,0 46,0 62,0 100, ,2 43,1 26,0 42,0 58,0 100, ,7 47,7 34,0 46,0 58,0 88, ,4 44,8 32,0 44,0 56,0 74,0 25

25 Žáci ZŠ u přijímacích zkoušek příklady interpretace (1) Cyrilometodějská církevní základní škola, Brno, Lerchova 65, počet: 32 Základní škola a Mateřská škola, Višňové, Nová žáků GY4 SOŠ SOU GY4 SOS SOU 26

26 Žáci ZŠ u přijímacích zkoušek příklady interpretace (2) CJ MA 27

27 KOMPLEXY ÚLOH 28

28 ČESKÝ JAZYK 5. ROČNÍK % SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ ČJ: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA ČESKÝ JAZYK PRAVOPIS SÉMANTIKA, LEXIKOLOGIE A SLOVOTVORBA SYNTAX MORFOLOGIE POROZUMĚNÍ TEXTU KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA 42,2 38,7 54,6 52,4 64,5 63,6 70,5 V případě testů pro 5. ročník není cílem ověřit, zda uchazeči zvládají učivo na úrovni průměrného žáka 5. ročníku, ale vybrat z uchazečů o studium na 8letém gymnáziu ty, kteří jsou v dané populaci nadprůměrní, a u nichž lze tedy předpokládat, že náročné studium na víceletém gymnáziu zvládnou. Proto testy jako celek mají spíše charakter rozlišující: obsahují ve větší míře úlohy, při jejichž řešení je nutné provést více myšlenkových operací či propojit různé oblasti učiva, vyskytují se v nich také texty náročnější na porozumění. Žáci z 5. ročníků zvládli v porovnání s žáky ze 7. a 9. ročníků nejlépe úlohy zaměřené na porozumění textu. Větší problémy jim nečinily ani úlohy ověřující slovní zásobu, význam slov či základy tvoření slov. Mezi úlohy, které měly celkově nejmenší průměrnou úspěšnost, patřily úlohy ověřující znalost pravopisu, slovních druhů, mluvnických kategorií či tvarů slov. Z velmi dobrých průměrných výsledků úloh, které spadají do okruhů Komunikační a slohová výchova a Literární výchova, nelze vzhledem k jejich malému zastoupení v testu vyvodit relevantní závěry. LITERÁRNÍ VÝCHOVA 73,2 29

29 ČESKÝ JAZYK 7. ROČNÍK % SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ ČJ: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA ČESKÝ JAZYK PRAVOPIS SÉMANTIKA, LEXIKOLOGIE A SLOVOTVORBA SYNTAX MORFOLOGIE POROZUMĚNÍ TEXTU KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA LITERÁRNÍ VÝCHOVA 39,3 40,8 50,2 54,9 52,0 61,8 59,8 70,2 Test pro 7. ročník je koncipován obdobně jako pro 5. ročník, má tedy také spíše charakter rozlišující. Také v tomto případě uchazeči pracovali s texty náročnějšími na porozumění, řešili úlohy vyžadující uvědomění si souvislostí. Ze všech tematických okruhů zvládli žáci ze 7. ročníků nejlépe úlohy ověřující slovní zásobu, význam slov či základy tvoření slov. Úlohy, které ověřují znalost pravopisu, mají tradičně nízkou úspěšnost, v tomto směru nejsou ani žáci ze 7. ročníků výjimkou, přesto však v této oblasti v porovnání s dalšími dvěma skupinami dosáhli nejlepších průměrných výsledků (o 8 procentních bodů lepší výsledek než žáci z 5. ročníku a o 9,7 procentního bodu lepší výsledek než žáci z 9. ročníku). Oproti žákům z 5. ročníku však významně klesla úspěšnost úloh ověřujících porozumění textu, a to o 18,5 procentního bodu. Výsledky úloh ověřujících znalosti a dovednosti z morfologie jsou srovnatelné s výsledky žáků z 5. ročníku. Přestože průměrný procentní skór tematického okruhu Literární výchova se zásadně snížil, ani v tomto případě nelze vyvodit relevantní závěry z důvodu minimálního zastoupení tohoto celku v testu. 30

30 % SKÓR ČESKÝ JAZYK 9. ROČNÍK % SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ ČJ: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY 100 ČJ: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY ČESKÝ JAZYK 58, PRAVOPIS 40, SÉMANTIKA, LEXIKOLOGIE A SLOVOTVORBA 75, SYNTAX 75, MORFOLOGIE 45, ,8 40,5 75,3 75,3 45,5 54,4 72,6 57,2 POROZUMĚNÍ TEXTU 54,4 KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA LITERÁRNÍ VÝCHOVA 57,2 72,6 CELKEM GYMNÁZIUM 4LETÉ SOŠ SOU Vzhledem k tomu, že test pro 9. ročník je určen všem uchazečům o čtyřleté studium na SŠ zakončené maturitní zkouškou, tedy bez odlišení jednotlivých oborů, musí většina úloh ověřovat osvojení zcela základního učiva a pouze menší část úloh může mít charakter rozlišující. Žáci z 9. ročníku dosáhli nejhorších výsledků v úlohách ověřujících znalost pravopisu, průměrný procentní skór těchto úloh je oproti výsledkům uchazečů o studium na víceletých gymnázií ch nejnižší. Nižší úspěšnost (kolem 50 %) vykazovaly také úlohy zaměřené na porozumění textu, morfologii a literaturu, vyšší úspěšnost (kolem 70 %) pak úlohy ověřující znalosti a dovednosti z oblasti syntaxe, lexikologie a sémantiky a také zařazené do celku Komunikační a slohová výchova. 31

31 MATEMATIKA 5. ROČNÍK % SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ A OBTÍŽNOSTI ÚLOH V případě testů pro 5. ročník není cílem ověřit, zda uchazeči zvládají učivo na úrovni průměrného žáka 5. ročníku, ale vybrat z uchazečů o studium na 8letém gymnáziu ty, kteří jsou v dané populaci nadprůměrní, a u nichž lze tedy předpokládat, že náročné studium na víceletém gymnáziu zvládnou. Tyto testy jako celek mají proto spíše charakter rozlišující: obsahují ve větší míře úlohy, při jejichž řešení je nutné kromě aplikace naučeného provést další myšlenkové operace nebo vzájemně propojit více vědomostí. Rovněž některé texty jsou náročnější na porozumění. Jednotlivé tematické okruhy jsou zastoupeny vždy několika úlohami, a to zpravidla na různém stupni obtížnosti. V tematickém celku Číslo je zastoupeno nejvíce úloh na základním stupni obtížnosti. Mělo by se jednat o nejlépe procvičené učivo ve školách. Obtížnější jsou pro žáky tzv. slovní úlohy (tematický celek Zpracování informací a matematizace). K získání uceleného pohledu na úroveň vědomostí a dovedností žáka nesmí chybět ani úlohy z konstrukční geometrie, které umožňují pouze testy obsahující otevřené úlohy. K nejobtížnějším patří úlohy na prostorovou představivost, které nelze tak snadno nacvičit. M: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 UCHAZEČI O 8LETÁ GYMNÁZIA MATEMATIKA ČÍSLO ZPRACOVÁNÍ INFO. A MATEMATIZACE GEOMETRIE POČETNÍ V ROVINĚ A PROSTORU GEOMETRIE KONSTRUKČNÍ V ROVINĚ GEOMETRIE V PROSTORU, PŘEDSTAVIVOST 29,4 49,5 47,3 54,1 66,1 63,6 32

32 MATEMATIKA 7. ROČNÍK % SKÓR DLE TEMATICKÝCH OKRUHŮ A OBTÍŽNOSTI ÚLOH Rovněž testy pro sedmý ročník jsou určeny výhradně zájemcům o víceletá gymnázia, proto obsahují větší počet obtížnějších úloh pro danou věkovou skupinu než např. testy pro devátý ročník, které by měly být naopak univerzální, tedy pro zájemce o různé typy škol. Během dvou ročníků na druhém stupni základní školy se značně zvyšují nároky v matematice. Proto se mnohem lépe daří sestavit pro žáky test, který má rozlišovací charakter, ačkoli úlohy nepřekračují rámec běžně probíraného učiva. Nejsou však opomenuty ani úlohy v základní úrovni obtížnosti. Jednotlivé tematické celky mají rovnoměrné zastoupení. V testu opět převažují otevřené úlohy, což odpovídá i běžnému písemnému zkoušení žáka ve škole. Uchazeč se musí spoléhat na své vědomosti a dovednosti a neuchyluje se ke strategiím vyžadujícím speciální zkušenost. Úlohy vyžadují osvojení probraného učiva v celé jeho šíři, nejsou vyňaty ani úlohy z konstruktivní geometrie a ani problémové úlohy. M: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA MATEMATIKA ČÍSLO ZPRACOVÁNÍ INFO. A MATEMATIZACE GEOMETRIE POČETNÍ V ROVINĚ A PROSTORU GEOMETRIE KONSTRUKČNÍ V ROVINĚ 36,3 47,2 48,1 46,6 58,6 GEOMETRIE V PROSTORU, PŘEDSTAVIVOST 39,9 33

33 % SKÓR M: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY MATEMATIKA ČÍSLO MATEMATIKA 9. ROČNÍK % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ 43,1 51, M: % SKÓR TEMATICKÝCH OKRUHŮ PO PZ 2015 UCHAZEČI O 4LETÉ OBORY CELKEM GYMNÁZIUM 4LETÉ SOŠ SOU PROMĚNNÁ 54, ZPRACOVÁNÍ INFO. A MATEMATIZACE GEOMETRIE POČETNÍ V ROVINĚ A PROSTORU 24,5 40, ,1 51,1 54,3 24,5 40,9 33,5 55,4 GEOMETRIE KONSTRUKČNÍ V ROVINĚ 33,5 GEOMETRIE V PROSTORU, PŘEDSTAVIVOST 55,4 Vzhledem k tomu, že test pro 9. ročník je určen všem uchazečům o čtyřleté studium na SŠ zakončené maturitní zkouškou, tedy bez odlišení jednotlivých oborů, musí v něm být dostatečný počet úloh ověřujících osvojení učiva, nechybí však ani obtížnější úlohy, které nabývají charakter rozlišující. Žáci z 9. ročníku mají nejméně problémů s aplikačními úlohami ověřujícími nacvičené dovednosti. Úlohy, které předpokládají porozumění i zdánlivě jednoduchému zadání, jsou pro žáky mnohem obtížnější. Mezi průměrnými výsledky uchazečů rozdělených podle oborů, na něž se hlásí, jsou viditelné rozdíly, nicméně mezi individuálními výsledky jednotlivců jsou v rámci téhož oboru rozdíly ještě mnohem větší. 34

34 ANALÝZA ZNÁMKOVÁNÍ ZŠ 35

35 36

36 9. Ročník ZŠ Korelace průměrných odchylek CJ Korelace průměrných odchylek MA Korelace odchylek průměrných známek z jednotného testu z CJ a MA Korelace odchylek průměrných bodových hodnocení didaktických testů MZ z CJ a MA 0,626 0,862 0,856 0,936 37

37 38

38 39

39 Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. 40

40 Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. 41

41 Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. 42

42 Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. 43

43 Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. 44

44 Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. 45

45 Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. 46

46 Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. 47

47 48

48 49

49 50

50 51

51 52

52 Klasifikační stupeň Skupina oborů vzdělání Průměrná pololetní známka z MA (muž) Průměrná pololetní známka z MA (žena) Rozdíl průměrné pololetní známky MA (muž - žena) Skupina oborů vzdělání Průměrná známka z testu MA (muž) Průměrná známka z testu MA (žena) Rozdíl průměrné známky z testu MA (muž - žena) GAL 1,70 1,64 0,06 SOS 2,43 2,46-0,03 SOU 2,86 3,01-0,15 GAL 1,79 1,93-0,14 SOS 2,53 2,80-0,27 SOU 3,21 3,67-0,46 Průměrná diskriminace Skupina oborů vzdělání Průměrná diskriminace GAL 0,20 SOS 0,24 SOU 0,31 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,20 0,24 0,31 0,05 0,00 GAL SOS SOU 53

53 54

54 55

55 56

56 57

57 58

58 59

59 60

60 DOTAZNÍKY ŘEDITELÉ 61

61 MAJÍ BÝT SOUČÁSTÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ JEDNOTNÉ CENTRÁLNĚ ZADÁVANÉ TESTY? Názor na projekt centrálních jednotných přijímacích zkoušek se liší dle toho, jakého typu školy by se měly týkat. V případě gymnázií je centralizace žádoucí podle bezmála 90 % ředitelů škol. Na středních odborných školách by měly být centrální přijímačky podle 72 % ředitelů a v případě oborů SOU je tento názor spíše menšinový zastává jej pouze 36 % dotázaných. MAJÍ BÝT SOUČÁSTÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ JEDNOTNÉ CENTRÁLNĚ ZADÁVANÉ TESTY? PŘ DO VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ 87,0 13,0 PŘ DO 4LETÝCH GYMNÁZIÍ 88,9 11,1 PŘ DO OBORŮ SOŠ 72,0 28,0 PŘ DO OBORŮ SOU 36,0 64,0 Ano Ne Vzorek: 422 Q1. MAJÍ BÝT SOUČÁSTÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ (PŘ) JEDNOTNÉ CENTRÁLNĚ ZADÁVANÉ TESTY? 62

62 OBECNÉ HODNOCENÍ PILOTNÍHO OVĚŘOVÁNÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ Celkový dojem z PO PŘ je podle ředitelů kladný, když v úhrnu 95 % z nich uvedlo, že jej hodnotí zcela nebo spíše pozitivně. Na gymnáziích deklaruje pozitivní dojem kolem 92 %, na SOŠ 95 % a na odborných učilištích 97 % ředitelů. JAK HODNOTÍTE ORGANIZACI LETOŠNÍHO PILOTNÍHO OVĚŘOVÁNÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ? Vzorek: CELKEM 44,5 49,8 5,0 0,7 422 GYMNÁZIUM 8LETÉ 41,2 50,9 7,0 0,9 114 GYMNÁZIUM 6LETÉ 38,1 57,1 4,8 0,0 21 GYMNÁZIUM 4LETÉ 42,5 48,8 7,9 0,8 127 SOŠ 43,9 51,2 4,6 0,4 285 SOU 50,6 46,1 1,9 1,3 154 Zcela pozitivně, nezaznamenali jsme žádné problémy. Spíše pozitivně, vyskytly se pouze dílčí problémy. Spíše negativně, v menší míře se vyskytly závažnější problémy. Zcela negativně, ve vysoké míře se vyskytly závažnější problémy. Q2. JAK HODNOTÍTE ORGANIZACI LETOŠNÍHO PILOTNÍHO OVĚŘOVÁNÍ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ? 63

63 KOMUNIKACE S CERMATEM PŘED ZAČÁTKEM PROJEKTU Komunikace s CERMATem před samotných začátkem přijímaček je hodnocena v drtivé většině kladně. Přes 60 % dotázaných uvedlo, že byla velmi dobrá a měli všechny potřebné informace, 37 % uvedlo, že komunikace byla dobrá, pouze některé informace přišly pozdě. Špatné hodnocení uvedlo pouze 2,4 % ředitelů. Na SOŠ a SOU bylo hodnocení informovanosti o něco pozitivnější, než v případě gymnázií. JAK HODNOTÍTE KOMUNIKACI S CERMATEM PŘED SAMOTNÝM KONÁNÍM PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY? CELKEM 60,4 37,2 2,4 Vzorek: 422 GYMNÁZIUM 8LETÉ 49,1 47,4 3,5 114 GYMNÁZIUM 6LETÉ 57,1 42,9 0,0 21 GYMNÁZIUM 4LETÉ 48,8 47,2 3,9 127 SOŠ 64,6 33,3 2,1 285 SOU 70,8 26,6 2,6 154 Velmi dobře, měli jsme všechny potřebné informace. Dobře, měli jsme dostatek informací, některé z nich jsme ale dostali poměrně pozdě. Špatně, zásadní informace jsme dostali pozdě. Velmi špatně, měli jsme nedostatek informací. Q3. JAK HODNOTÍTE KOMUNIKACI S CERMATEM PŘED SAMOTNÝM KONÁNÍM PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY? 64

64 KOMUNIKACE S CERMATEM BĚHEM PROJEKTU Komunikace s CERMATem během přijímaček byla řediteli hodnocena také převážně v pozitivním slova smyslu. Přes tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že byla velmi dobrá a že měli všechny potřebné informace, 23 % uvedlo, že komunikace byla dobrá, pouze některé informace přišly pozdě. Negativní zmínky se vyskytly v méně než 1,5 % případů. Na SOŠ a SOU bylo hodnocení informovanosti opět o něco pozitivnější, než v případě gymnázií. JAK HODNOTÍTE KOMUNIKACI S CERMATEM V PRŮBĚHU KONÁNÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY? Vzorek: CELKEM 76,1 22,5 1,2 0,2 422 GYMNÁZIUM 8LETÉ 74,6 24,6 0,9 114 GYMNÁZIUM 6LETÉ 61,9 38,1 0,0 21 GYMNÁZIUM 4LETÉ 71,7 26,8 1,6 127 SOŠ 78,2 20,4 1,1 0,4 285 SOU 80,5 17,5 1,3 0,6 154 Velmi dobře, měli jsme všechny potřebné informace. Dobře, měli jsme dostatek informací, některé z nich jsme ale dostali poměrně pozdě. Špatně, zásadní informace jsme dostali pozdě. Velmi špatně, měli jsme nedostatek informací. Q4. JAK HODNOTÍTE KOMUNIKACI S CERMATEM V PRŮBĚHU KONÁNÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY? 65

65 HODNOCENÍ SYSTÉMU DISTRIBUCE ZKUŠEBNÍ DOKUMENTACE Podle 93 % ředitelů byl systém distribuce zkušební dokumentace nastaven dobře či spíše dobře, negativně se k němu vyjádřilo 7 % dotázaných. Na gymnáziích uvedlo negativní hodnocení přes 8 % ředitelů, na SOŠ jej hodnotilo negativně 7 % a na SOU pouze necelá 4 % z nich. JAK HODNOTÍTE SYSTÉM DISTRIBUCE ZKUŠEBNÍ DOKUMENTACE? Vzorek: CELKEM 68,5 24,4 4,7 2,4 422 GYMNÁZIUM 8LETÉ 68,4 22,8 6,1 2,6 114 GYMNÁZIUM 6LETÉ 52,4 42,9 4,8 0,0 21 GYMNÁZIUM 4LETÉ 64,6 26,8 5,5 3,1 127 SOŠ 69,8 22,8 5,3 2,1 285 SOU 75,3 20,8 3,2 0,6 154 Systém distribuce byl nastaven velmi dobře, žádné problémy se nevyskytly. Systém distribuce byl nastaven spíše dobře, vyskytly se pouze dílčí problémy. Systém distribuce byl nastaven spíše špatně, vyskytly se závažnější problémy Systém distribuce byl nastaven špatně, vyskytly se závažné problémy. Q5. JAK HODNOTÍTE SYSTÉM DISTRIBUCE ZKUŠEBNÍ DOKUMENTACE? 66

66 NÁZOR NA DISTRIBUCI ZKUŠEBNÍ DOKUMENTACE Inspirováni systémem distribuce zkušební dokumentace u maturitní zkoušky ředitelé v drtivé většině případů uváděli, že by upřednostňovali dovoz testů přímo do své školy. Tento názor deklaruje přes 95 % dotázaných napříč všemi typy škol. DALI BYSTE PŘEDNOST DISTRIBUCI PŘÍMO DO SÍDLA ŠKOLY? Vzorek: CELKEM 95,7 4,3 422 GYMNÁZIUM 8LETÉ 96,5 3,5 114 GYMNÁZIUM 6LETÉ 100,0 21 GYMNÁZIUM 4LETÉ 96,9 3,1 127 SOŠ 95,4 4,6 285 SOU 96,1 3,9 154 Ano Ne Q5.1. DALI BYSTE PŘEDNOST DISTRIBUCI PŘÍMO DO SÍDLA ŠKOLY? 67

67 NÁZOR NA RVP JAKO VÝCHODISKO PRO TVORBU TESTŮ Rámcové vzdělávací programy by měly být závazným východiskem při tvorbě testů pro přijímací řízení podle drtivé většiny ředitelů. MAJÍ TESTY K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM VYCHÁZET VÝHRADNĚ Z RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ? Vzorek: MATEMATIKA 5. ROČNÍK 95,6 4,4 113 MATEMATIKA 7. ROČNÍK 100,0 0,0 27 MATEMATIKA 9. ROČNÍK 92,6 7,4 407 ČESKÝ JAZYK 5. ROČNÍK 94,1 5,9 118 ČESKÝ JAZYK 7. ROČNÍK 96,2 3,8 26 ČESKÝ JAZYK 9. ROČNÍK 92,3 7,7 404 Ano Ne Q10. MAJÍ TESTY ZADANÉ V RÁMCI PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ VYCHÁZET VÝHRADNĚ Z RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ? 68

68 ŘEDITELÉ Z... NÁZOR NA STANOVENÍ MEZNÍ HRANICE ÚSPĚŠNOSTI Ke stanovení alespoň nějaké mezní hranice úspěšnosti u přijímacích zkoušek se kladně staví polovina ředitelů, přičemž 22 % se domnívá, že by se měla týkat všech typů škol a 29 % tvrdí, že by měla být stanovena pouze pro některé typy škol. Polovina dotázaných simyslí, že nastavení hranice pro úspěšné složení přijímací zkoušky by mělo být na řediteli školy. Ředitelé gymnázií se ke stanovení mezní hranice staví spíše skepticky přes tři čtvrtiny z nich se domnívají, že by to měla být pravomoc ředitele školy. Ředitelé ze SOŠ naopak by považovali stanovení cut-off score za pravomoc ředitele pouze v 38 % případů a ředitelé SOU dokonce pouze v 29 % případů. MĚLA BY BÝT CENTRÁLNĚ STANOVENA MEZNÍ HRANICE PRO PŘIJETÍ ŽÁKA DO STŘEDOŠKOLSKÉHO STUDIA? Vzorek: CELKEM 21,6 28,9 49,5 422 GYMNÁZIUM 8LETÉ 16,7 7,9 75,4 114 GYMNÁZIUM 6LETÉ 14,3 85,7 21 GYMNÁZIUM 4LETÉ 15,0 8,7 76,4 127 SOŠ 24,6 37,2 38,2 285 SOU 30,5 40,3 29,2 154 Ano, a to pro přijetí do všech typů středních škol Ano, ale pouze pro přijetí do některých typů středních škol Ne, nastavení hranice úspěšnosti by mělo být ponecháno plně v kompetenci ředitelů škol Q11. MĚLA BY BÝT CENTRÁLNĚ STANOVENA MEZNÍ HRANICE ÚSPĚŠNOSTI (CUT-OFF SCORE) PRO PŘIJETÍ ŽÁKA NA STŘEDNÍ ŠKOLU ZAKONČENOU MATURITNÍ ZKOUŠKOU? 69

69 PRŮMĚRNÁ VÁHA TESTU (%) VÁHA TESTU V PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ Z dotazu na ředitele škol, jakou dali váhu jednotlivým testům v celkovém přijímacím řízení, vyplývá, že vyšší byla udělena u spíše elitnějších oborů, tedy na gymnáziích. V případě 8letých gymnázií si oba testy dohromady vysloužily v průměru váhu necelých 65 % a každý zvlášť pak bezmála 35 %. 4letá gymnázia si nastavila váhu jednotných testů v průměru o něco níže pro oba testy na 56 %, každý zvlášť pak kolem 30 %. U 6letých gymnázií tomu bylo velmi podobně. V přijímacím řízení na obory SOŠ uvedli ředitelé průměrnou váhu obou testů dohromady přes 36 %, na obory SOU pak 31 %. Oba testy zvlášť pak na těchto typech škol oscilují s svým podílem na přijímacích kritériích kolem % ,4 JAKOU VÁHU JSTE DALI JEDNOTNÝM TESTŮM V KONTEXTU OSTATNÍCH KRITÉRIÍ PŘÍJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA VAŠÍ ŠKOLE? 54,8 56, ,7 34,6 29,6 28,5 30,6 30,3 35,9 23,8 22,9 31,1 22,9 23, Q12. JAKOU VÁHU JSTE DALI JEDNOTNÝM TESTŮM V KONTEXTU OSTATNÍCH KRITÉRIÍ PŘÍJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA VAŠÍ ŠKOLE? 70

70 NÁZOR NA INSTITUCE PŘIPRAVUJÍCÍ ŽÁKY K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM Klíčovou institucí pro přípravu žáků k přijímacím zkouškám do středoškolského studia je podle ředitelů základní škola tento názor zastává 95 % z nich. Na druhém místě pak figuruje rodina, které přikládá zásadní podíl 38 % ředitelů a dalších 31 % deklaruje, že by se měla podílet na přípravě ve větší míře. Podle necelé třetiny dotázaných je to organizace připravující přijímací řízení, kdo by se měl zásadně či ve větší míře podílet na tvorbě testů. Střední škola jakožto subjekt připravující žáky na přijímačky by takto měla fungovat podle 8 % ředitelů, tedy velice okrajově. A zcela zanedbatelnou roli v tomto ohledu ředitelé dávají libovolné organizaci, která se na tvorbě testů nepodílí zásadně či ve větší míře by měla připravovat žáky pouze dle 3 % ředitelů. DO JAKÉ MÍRY BY SE PODLE VAŠEHO NÁZORU MĚLY NÁSLEDUJÍCÍ INSTITUCE ČI SUBJEKTY PODÍLET NA PŘÍPRAVĚ ŽÁKŮ K PŘIJÍMACÍMU ŘÍZENÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLU? Základní škola, kterou žák navštěvuje 87,4 8,3 1,9 2,4 Rodina 37,7 31,3 23,9 7,1 Organizace, která připravuje testy pro přijímací řízení 10,7 21,3 35,5 32,5 Střední škola, na níž se žák hlásí 0,9 7,3 45,5 46,2 Organizace, která nepřipravuje testy pro přijímací řízení 0,2 2,8 28,9 68,0 Zásadně Ve větší míře V menší míře Vůbec Vzorek: 422 Q13. DO JAKÉ MÍRY BY SE MĚLY NÁSLEDUJÍCÍ INSTITUCE ČI SUBJEKTY PODÍLET NA PŘÍPRAVĚ ŽÁKŮ K PŘIJÍMACÍMU ŘÍZENÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLU? 71

71 POŘÁDALY ŠKOLY PŘIJÍMAČKY NANEČISTO? Jakousi přípravku na přijímací zkoušky konala dle ředitelů bezmála polovina škol, a to napříč všemi typy SŠ. ORGANIZOVALA VAŠE ŠKOLA LETOS PŘED SAMOTNÝM PILOTNÍM OVĚŘOVÁNÍM PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK PŘIJÍMAČKY NANEČISTO? Vzorek: CELKEM 48,3 51,7 422 GYMNÁZIUM 8LETÉ 48,2 51,8 114 GYMNÁZIUM 6LETÉ 47,6 52,4 21 GYMNÁZIUM 4LETÉ 51,2 48,8 127 SOŠ 47,7 52,3 285 SOU 47,4 52,6 154 Ano Ne Q14. ORGANIZOVALA VAŠE ŠKOLA LETOS PŘED SAMOTNÝM PILOTNÍM OVĚŘOVÁNÍM PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK PŘIJÍMAČKY NANEČISTO? 72

72 Pilotní ověřování organizace přijímacího řízení

73 POČET PŘIHLÁŠENÝCH ŠKOL - POROVNÁNÍ Kraj Přihlášeno 2015 Přihlášeno 2016 Rozdíl Jihočeský Karlovarský Plzeňský Kraj Vysočina Zlínský Olomoucký Hlavní město Praha Jihomoravský Ústecký Královéhradecký Pardubický Moravskoslezský Středočeský Celkový součet

74 ANALÝZA VÝSLEDKŮ DOPORUČENÍ Následující stručná doporučení vyházejí z výše uvedených poznatků, datových analýz a dotazníkového šetření. Řazení jednotlivých doporučení nijak nereflektuje míru důležitosti či urgentnosti potřeby jejich realizace. Jsou pojata jako náměty k diskusi. Co tedy podle zjištění a mého mínění vzdělávací systém potřebuje: 1) Potřebuje srovnatelné jednotné zkoušky, poskytující: a. Objektivní srovnatelné kritérium kvality. b. Motivaci žáků k učení. c. Lepší podmínky učitelům základních škol pro kvalitní výuku (výuka motivovaného žáka je snazší). 2) Potřebuje kvalitní, objektivně hodnocené ředitele škol s dostatečnou pravomocí. Je žádoucí, aby kariérní systém ředitelů nabídl i možnost využít a zaplatit kvalitního ředitele jako krizového ředitele ve školách špatných. 3) Potřebuje jasné vymezení kurikula. Je žádoucí vymezit velmi pevně obsah, rozsah a časovou osu výuky, zejména na prvním stupni ZŠ. 4) Potřebuje financování na základě kvality. 5) Potřebuje omezit vliv aktuálně deklarovaných požadavků trhu práce na vzdělávací systém. 6) Potřebuje stabilitu a předvídatelnost. 7) Potřebuje posílit podíl tvůrčí práce žáků ve výuce a omezit pasivní metody výuky s otrockým užitím pracovních sešitů či mediálních prezentací. Je žádoucí posilovat u žáků pracovní návyky a omezovat vliv pasivního vstřebávání plošných (dvourozměrných) informací. 8) Potřebuje vymýtit nešvar výuky testováním. 75

75 MATEMATIKA Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, Praha 7, tel.:

76 PŘIHLÁŠENI KONALI NEKONALI USPĚLI NEUSPĚLI ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST (%) % SKÓR CELKEM ,7 52,3 GYMNÁZIA CELKEM ,1 58,5 GYMNÁZIUM 4LETÉ GYMNÁZIUM 6LETÉ GYMNÁZIUM 8LETÉ ,7 53, ,3 58, ,2 62,4 LYCEUM ,8 44,7 SOŠ TECHNICKÉ ,6 35,4 SOŠ OSTATNÍ, SOU ,3 24,3 77

77 78

78 79

79 80

80 Podíl žáků v % Podíl žáků v % Podíl žáků v % Výsledky v MA+ u skupiny žáků se známkou 1 z matematiky v MZ Úspěšnost v % Výsledky v MA+ u skupiny žáků se známkou 2 z matematiky v MZ Úspěšnost v % Výsledky v MA+ u skupiny žáků se známkou 3 z matematiky v MZ Úspěšnost v % 81

81 GYMNÁZIA Kraj Účast škol (%) Účast tříd (%) Účast žáků (%) Zastoupení (váha) zúčastněných škol (%) Hl. město Praha 51,9 38,1 6,9 13,4 Jihočeský 52,2 38,2 4,5 8,7 Jihomoravský 56,1 38,7 7,4 13,2 Karlovarský 20 23,8 1,7 8,7 Kraj Vysočina 61,1 39,5 3,9 6,4 Královéhradecký 55,6 41,7 5,5 9,8 Liberecký 50 33,3 4,9 9,7 Moravskoslezský 46,3 37,6 5,7 12,3 Olomoucký 45 32,1 6,1 13,5 Pardubický 65 64,1 9,3 14,3 Plzeňský 53,3 47,5 4,2 7,8 Středočeský 68,8 56,4 7,9 11,6 Ústecký 27 23,2 3,4 12,5 Zlínský 50,1 40,7 4,6 9,3 ČR 51,7 39,9 5,9 11,5 82

82 83

83 84

84 Matematika Gymnázia Kraj Vysočina Pardubický kraj Ústecký kraj 85

85 Matematika Gymnázia - Třídy s nejlepšími výsledky GY8 Gymnázium třída Kapitána Brno Jaroše 14 GY8 Gymnázium Voděradská 2 Praha 10 - Strašnice GY8 Gymnázium Brno- Terezy Brno - Řečkovice Řečkovice Novákové 2 GY8 Gymnázium Josefa Olbrachtova 291 Chrudim Ressela GY6 Gymnázium Vídeňská 47 Brno GY8 Gymnázium Opatov Konstantinova Praha GY4 Gymnázium Christiana Dopplera Zborovská 45 Praha 5 - Smíchov GY4 Gymnázium Jana Parléřova 2 Praha 6 Keplera GY4 Gymnázium Dašická 1083 Pardubice GY8 Slovanské tř. Jiřího z Olomouc gymnázium Poděbrad 13 GY8 Gymnázium Písnická 760 Praha 4 GY8 Gymnázium nám. Edvarda Kladno Beneše 1573 GY8 Gymnázium Studentská 11 Havířov-Podlesí GY8 Gymnázium Tomkova 45 Olomouc - Hejčín GY8 Gymnázium Nad Kavalírkou 1 Praha 5 86

86 Matematika Lycea a technické školy Třídy s nejlepšími výsledky LYC SPŠ stavební Středoškolská 3 Ostrava - Zábřeh LYC Střední průmyslová Manželů Třebíč škola Třebíč Curieových 734 ST1 SŠ a VOŠ aplikované Hradecká 1151 Hradec Králové kybernetiky s.r.o. LYC SPŠ sdělovací Panská 3 Praha 1 techniky LYC SPŠ strojní a Komenského Tábor stavební 1670 ST1 SPŠ stavební Pospíšilova tř. Hradec Králové 787 ST1 Střední průmyslová Resslova 2 České Budějovice škola stavební ST1 SŠ a VOŠ aplikované Hradecká 1151 Hradec Králové kybernetiky s.r.o. LYC SPŠ sdělovací Panská 3 Praha 1 techniky ST1 SPŠ sdělovací Panská 3 Praha 1 techniky ST1 Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734 Třebíč 87

87 Rozložte na součin: 9x 3 + 3x 1 2 = Tematický celek Algebraické výrazy úspěšnost diskriminace korelace Gymnázia 63,5 % 54,7 % 0,393 Matematika příklady Přímka p leží v rovině EFG horní stěny krychle ABCDEFGH. Rovina σ je určena přímkou p a vrcholem D. E H F G p Lycea a ST1 43,0 % 54,3 % 0,357 D C A B Bod Y leží uvnitř úsečky CD. Obsah trojúhelníku ABY je roven 5 obsahu lichoběžníku ABCD (AB CD). 6 D Y C (CZVV) 7 Sestrojte řez krychle ABCDEFGH rovinou σ. V záznamovém archu obtáhněte všechny čáry propisovací tužkou. max. 2 body Tematický celek Stereometrie A 15 cm B úspěšnost diskriminace korelace (CZVV) 6 Vypočtěte délku strany CD lichoběžníku ABCD. max. 2 body Gymnázia 60,0% 55,7 % 0,362 Lycea a ST1 19, 0 % 43,3 % 0,386 Tematický celek Planimetrie úspěšnost diskriminace korelace Gymnázia 61,7% 72,7 % 0,510 Lycea a ST1 28,6 % 61,0 % 0,433 88

88 Matematika poznatky Vysoké školy rezignují na kvalitu Špatné výsledky Chybí externí motivace Proč? Malá pozornost výuce matematiky na SOŠ i G Nízká hodinová dotace Nemotivující odměňování Financování, atd. Malá účast i žáků gymnázií Podpora Matematiky+ Reálný obraz stavu vzdělání Co s tím? Změna financování Odměňování podle kvality Nadšený a poctivý učitel Vyšší hodinová dotace Půlení tříd. atd. 89

89 MATEMATIKA Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, Praha 7, tel.:

90 91

91 92

92 Kraj Počet přihlášených žáků podle kategorie a skupin oboru vzdělání GAL NAS SOS SOU Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský Zřizovatel Počet žáků Podíl v % Fyzické nebo právnické osoby 40 1,68% Kraje ,80% Obce a svazky obcí 16 0,67% Registrované církve nebo náboženská společenství 41 1,72% Neznámý 3 0,13% Kraj Počet přihlášených žáků podle kategorie a skupiny PUP MZ Podíl PUP SP-1 SPUO-1 SPUO-2 SPUO-3-A ZP-2-16 ZP-2-20 bez PUP v % Hlavní město Praha ,69 Jihočeský ,57 Jihomoravský ,45 Karlovarský ,26 Kraj Vysočina ,76 Královéhradecký ,38 Liberecký ,43 Moravskoslezský ,07 Olomoucký ,55 Pardubický ,19 Plzeňský ,60 Středočeský ,51 Ústecký ,53 Zlínský ,40 93

93 MATURITNÍ ZKOUŠKA Co je určující pro maturitní zkoušku? Certifikační charakter Kvalifikační zákony Srovnatelnost podmínek Dopady maturitní zkoušky Vliv na strukturu a obsah vzdělávání? Nesporně, míra však není určena maturitou jako takovou, ale jejím přijetím jako cíle vzdělávání, nikoli prostředku k ověření jeho úrovně Vliv na úroveň vzdělání? Nivelizace Pozitivní u maturantů s nižším vzdělávacím potenciálem Vliv na vzdělávání pro kompetence MZ ověřuje vědomosti a dovednosti, nikoli kompetence k řešení úkolů pro žitý svět Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, Praha 7, tel.:

94 Slabé stránky vzdělávacího systému Provokace k diskusi Experti na vzdělání Parafráze: Českého školství ničitelé prohnaní? samozvaní experti na vzdělání. Nestabilita Chybějící žitá dlouhodobá koncepce Panika ze srovnávání (zejména mezinárodní šetření) Reformy reforem Financování Nezávislé na kvalitě Oddělená odpovědnost od pravomocí Společnost Nivelizace (růst entropie systému, ztráta motivačních gradientů) Nevzdělanost tlumící potřeby vzdělání pro vědění Ekonomizace vzdělávacího systému 95

95 MATURITNÍ ZKOUŠKA 2015 JARO Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, Praha 7, tel.:

96 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) MATURITNÍ ZKOUŠKA A JEJÍ ČÁSTI ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST ,3 16,0 MATURITNÍ ZKOUŠKA A JEJÍ ČÁSTI ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST MZ JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN 21,5 18,2 19,8 16,2 22,2 18,7 5,9 6,2 6,5 6,9 24,3 21,0 MZ CELKEM SPOLEČNÁ ČÁST PROFILOVÁ ČÁST 2011 JARO 2012 JARO 2013 JARO 2014 JARO 2015 JARO 7,5

97 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%) MATURITNÍ ZKOUŠKA CELKEM ČISTÁ A HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST ,3 MATURITNÍ ZKOUŠKA CELKEM ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ JARO CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ/NÁHRADNÍ 47,5 21,5 50,7 19,8 56,9 56,0 22,2 24, ,8 MATURITNÍ ZKOUŠKA CELKEM HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ JARO CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ/NÁHRADNÍ 52,2 55,2 29,6 28,9 61,9 62,0 31,9 34, ,3 23,5 22,5 25,5 27, ,8 31,3 31,1 34,7 36,

98 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%) SPOLEČNÁ ČÁST MZ ČISTÁ A HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST ,0 SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ JARO 46,6 18,2 53,5 16,2 60,2 59,9 CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ/NÁHRADNÍ 18,7 21, ,7 SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ JARO CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ/NÁHRADNÍ 51,2 57,6 26,6 25,6 64,5 65,1 28,8 31, ,0 20,4 19,2 22,3 24, ,7 28,5 28,0 31,8 34,

99 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%) PROFILOVÁ ČÁST MZ ČISTÁ A HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ JARO CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ/NÁHRADNÍ 33,8 35,2 36,5 38, PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST - MZ JARO CELKEM ŘÁDNÝ OPRAVNÝ/NÁHRADNÍ 41,1 43,5 46,7 48, ,6 15,9 16,8 18,3 19,2 10 5,9 6,2 6,5 6,9 7, ,9 6,7 7,1 7,7 8, ,6 16,3 17,4 19,1 20,

100 MATEMATIKA RELIABILITA TESTŮ POČET KONANÝCH ZKOUŠEK CRONBACHOVO ALFA MATEMATIKA TEST J J J J J J J J J J Z ,87 0,86 0,89 0,90 0,88-0,01 0,03 0,01-0,02 rozdíl 11/12 jaro V ,82 0,79-0,03 rozdíl 12/13 jaro rozdíl 13/14 jaro rozdíl 14/15 jaro

101 PERCENTILOVÉ UMÍSTĚNÍ MATEMATIKA DISTRIBUČNÍ KŘIVKY 100 MATEMATIKA - DISTRIBUČNÍ KŘIVKA MZ ŘÁDNÝ TERMÍN % SKÓR

102 MATEMATIKA OBOROVÁ STRUKTURA ŽÁKŮ 100% 90% 80% 70% MATEMATIKA - OBOROVÁ STRUKTURA MATURANTŮ MZ ,7 17,9 11,2 10,9 15,2 13,2 12,0 10,6 9,6 9,3 NÁSTAVBY 60% 50% 42,0 42,7 43,4 42,1 40,2 SOU 40% SOŠ 30% 20% 10% 27,2 28,5 30,9 35,0 38,5 GYMNÁZIUM 0% 2011 JARO 2012 JARO 2013 JARO 2014 JARO 2015 JARO

103 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) % SKÓR MATEMATIKA ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST A % SKÓR MATEMATIKA - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST A % SKÓR MZ JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY ,2 28, ,5 22,1 25,4 20,5 24,1 24, ,0 16,3 17,0 20,5 20, ,6 11, ,2 62,4 54,6 56,3 58,6 53,3 54,8 56,3 52,6 51,0 52,7 48,7 52,1 53,4 50, JARO 2012 JARO 2013 JARO 2014 JARO 2015 JARO CELKEM - % SKÓR MUŽI - % SKÓR ŽENY - % SKÓR CELKEM - NEÚSP. ŽENY - NEÚSP. MUŽI - NEÚSP. 0

104 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) MATEMATIKA ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST 80 MATEMATIKA - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST MZ 2015 a 2014 JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN, POVINNÉ ZKOUŠKY JARO 2014 JARO 58,0 56,7 57,8 70, ,8 43,8 41,5 38,7 39,9 24,1 31,5 26,8 12,8 17,2 24,0 3,5 1,5 3,1 5,1 14,4 18,3 35,1 36,6 42,3 43,3 46,5 50,0 52,5 53,2 55,6 63,0 68,8 3,3 1,7 1,3 4,8

105 PODÍL ŽÁKŮ (%) MATEMATIKA HISTOGRAM 3,5 3,0 MATEMATIKA - DT - ROZLOŽENÍ VÝSLEDKŮ MZ 2015 JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN 2015 JARO 2014 JARO 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0, BODY DT

106 Zajímavý pohled na výsledková data poskytuje distribuce průměrného skóru podle jednotlivých škol nebo oborů v rámci jednotlivých krajů. Pro ilustraci je v následujících dvou grafech provedeno porovnání pro gymnázia Ústeckého kraje a gymnázia Hlavního města Prahy. Z průběhu křivek je na první pohled patrné, že Praha disponuje v daleko větší míře školami s průměrným skórem nad 70 %. Jejich podíl je zhruba polovina, na rozdíl od Ústeckého kraje, který takové gymnázium nemá žádné. Významně jiný je však výsledek porovnání středních odborných škol technických a technologických. Jejich rozložení podle průměrného procentního skóru je v podstatě obdobné (Praha je mírně silnější ve skupině s průměrným skórem nad 50 %) 107

107 VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 3 Tiskárna vytiskne k listů za n sekund (k, n N). Vyjádřete v závislosti na veličinách k a n počet listů, které tiskárna vytiskne za 5 minut. Čistá úspěšnost: 18.5% Nedosáhli: 0 0.0% Korig. úspěšnost: 18.5% Vynechali: 0 0.0% Hrubá úspěšnost: 18.5% Neplatné: 0 0.0% 300 k n Matematika 2015J - příklady Diskriminace: 39.3% Biseriální korelace: Celkem Nejlepší Nejhorší Rozdíl Skupiny (%) Celková úsp.(%) počet % počet % počet % % 1/5 5/ e *

108 ÚLOHA 10 2 n 1 Pro n N je dán lomený výraz: n 9 Lomený výraz rozšiřte číslem 3 a odstraňte závorky Úloha 10 Čistá úspěšnost: 27.5% Nedosáhli: 0 0.0% Korig. úspěšnost: 27.5% Vynechali: 0 0.0% Hrubá úspěšnost: 27.5% Neplatné: 0 0.0% Diskriminace: 44.9% Biseriální korelace: n n Celkem Nejlepší Nejhorší Rozdíl Skupiny (%) Celková úsp.(%) počet % počet % počet % % 1/5 5/ e *

109 VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 12 Zaváděcí ceny sportovní obuvi jsou o 12,5 % nižší, než jsou běžné ceny. Emil si koupil jedny boty za zaváděcí cenu a později stejné boty za běžnou cenu. Za oba páry bot zaplatil celkem Kč. Vypočtěte, kolik korun Emil ušetřil při nákupu prvního páru obuvi. Úloha 12 Čistá úspěšnost: 54.7% Nedosáhli: 0 0.0% Korig. úspěšnost: 54.7% Vynechali: 0 0.0% Hrubá úspěšnost: 54.2% Neplatné: 0 0.0% Diskriminace: 71.3% Biseriální korelace: Kč Celkem Nejlepší Nejhorší Rozdíl Skupiny (%) Celková úsp.(%) počet % počet % počet % % 1/5 5/ * e

110 MATURITNÍ ZKOUŠKA 2015 PODZIM DIDAKTICKÉ TESTY Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, Praha 7, tel.:

111

112 RJ - PODÍL ŽÁKŮ NJ - PODÍL ŽÁKŮ AJ - PODÍL ŽÁKŮ MA - PODÍL ŽÁKŮ CJ - PODÍL ŽÁKŮ DIDAKTICKÉ TEST MZ2014p A MZ2015p POKUSY ŽÁKŮ MZ2015p - DIDAKTICKÉ TESTY - POKUSY ŽÁKŮ 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% MZ2014p 66,2% 32,1% 1,7% MZ2015p 44,0% 52,6% 3,4% MZ2014p 17,2% 75,7% 7,1% MZ2015p MZ2014p 16,2% 55,7% 75,2% 42,5% 8,5% 1,8% 1. POKUS 2. POKUS MZ2015p 45,1% 50,9% 3,9% 3. POKUS MZ2014p 44,0% 50,4% 5,6% MZ2015p 27,2% 67,6% 5,2% MZ2014p 70,0% 30,0% MZ2015p 67,1% 30,4% 2,5%

113 MA - PODÍL ŽÁKŮ MADT POKUSY ŽÁKŮ MZ2015p - MADT- POKUSY ŽÁKŮ 0% 20% 40% 60% 80% 100% MZ2014p 17,2% 75,7% 7,1% MZ2015p - MADT %SKÓR MZ2015p 16,2% 75,2% 1. POKUS 2. POKUS 3. POKUS MADT POČET ŽÁKŮ MZ2014p 7708 MZ2015p ,5% ,7 37,0 36,3 30,0 MZ2014p 29,5 32,2 31,1 24,7 MZ2015p 1. POKUS 2. POKUS 3. POKUS CELKEM MA % SKÓR Zajímavé je, že ti, kteří píší didaktický test na druhý pokus, dosáhli nejvyššího % skóru.

114 8 Funkce f s definičním oborem R má předpis y = 4 2x. 8.1 Sestrojte graf funkce. Matematika 2015P - příklad 115

115 SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 VÝSLEDKY Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, Praha 7, tel.:

116 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) 15,6 16,6 16,2 18,7 17,3 17,6 18,2 18,7 19,0 18,6 21,0 21,6 21,2 20,3 26,4 SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST PODLE KRAJE ,0 SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST MZ JARO - ŘÁDNÝ TERMÍN 2015 JARO 2014 JARO 16,8 16,9 18,2 19,7 20,2 20,4 20,8 20,8 21,2 22,0 24,8 25,2 25,6 30,

117 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) SPOLEČNÁ ČÁST MZ ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE SPOLEČNÁ ČÁST MZ - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE KRAJE 18 16, MZ 2015 MZ ,0 13,7 15,3 15, ,8 9,7 8,0 7,9 8,1 7,6 9,6 9,8 8,6 8,9 10,2 9,4 10,4 10,5 10,9 11,1 11,7 8,3 10,0 9,5 8,9 9,6 10,6 11,7 11, POZN.: Čistá neúspěšnost = neuspěli / konali všechny povinné zkoušky SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 118

118 SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST PODLE KRAJE VÝVOJ 119

119 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) SPOLEČNÁ ČÁST MZ ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ 40 SPOLEČNÁ ČÁST MZ - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE SMO ,8 9,7 MZ 2015 MZ ,6 8,4 3,9 0,6 0,8 1,5 7,1 6,6 3,2 0,4 0,4 1,1 10,9 9,2 14,3 14,8 15,5 15,8 11,2 12,4 14,6 15,3 19,4 21,4 17,6 17,6 26,2 24,8 29,8 22,4 33,8 27,5 POZN.: Čistá neúspěšnost = neuspěli / konali všechny povinné zkoušky SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 120

120 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%) SPOLEČNÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE SPOLEČNÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE KRAJE 30 28,4 MZ ,4 16,9 12,2 14,8 16,1 14,1 13,7 MZ ,8 16,7 17,3 17,6 17,7 17,8 15,5 15,1 15,0 16,6 18,6 18,9 17,7 16,4 20,9 21,0 18,9 19,0 23,7 21,3 25, ,5 5 0 POZN.: Hrubá neúspěšnost = (neuspěli + nekonali)/ přihlášeni. SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 121

121 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%) SPOLEČNÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ 60 SPOLEČNÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE SMO16 50 MZ 2015 MZ ,9 49, ,4 15,7 17,3 16,5 16,5 22,4 23,5 23,6 24,2 26,5 21,5 20,8 20,4 21,0 25,4 31,1 26,7 36,5 34,3 36,5 42, ,9 1,8 2,1 3,6 1,5 1,6 3,4 7,1 6,7 14,9 13,8 POZN.: Hrubá neúspěšnost = (neuspěli + nekonali)/ přihlášeni. SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 122

122 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) MZ CELKEM ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE MZ CELKEM - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 PODLE KRAJE MZ 2015 MZ ,7 15,8 18,4 16, ,6 10,6 9,3 8,9 9,1 9,4 8,8 8,9 10,8 10,9 11,1 9,8 9,8 9,6 11,5 11,5 12,1 12,5 11,1 10,0 9,4 11,3 13,3 12,0 12,0 12, POZN.: Čistá neúspěšnost = neuspěli / konali všechny povinné zkoušky SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 123

123 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) MZ CELKEM ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ 40 MZ CELKEM - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 PODLE SMO MZ15 MZ14 26,0 30,6 34, ,6 10,6 0,9 1,6 2,2 0,7 0,9 1,7 5,0 4,8 11,7 9,1 10,4 10,8 8,4 8,9 13,6 13,4 15,1 15,2 16,3 12,6 13,1 16,1 20,1 22,9 18,1 19,4 24,9 23,3 28,1 POZN.: Čistá neúspěšnost = neuspěli / konali všechny povinné zkoušky SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 124

124 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%) MZ CELKEM HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE 35 MZ CELKEM - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 PODLE KRAJE 30 MZ 2015 MZ , ,3 17,9 13,2 12,8 14,7 14,4 16,9 15,3 18,0 17,9 18,4 18,5 18,7 18,8 16,6 17,0 15,7 15,7 19,6 19,9 18,8 18,1 20,7 19,4 22,6 20,2 24,3 22,7 27,0 5 0 POZN.: Hrubá neúspěšnost = (neuspěli + nekonali)/ přihlášeni. SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 125

125 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%) MZ CELKEM HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ 60 MZ CELKEM - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A 2014 PODLE SMO16 50 MZ 2015 MZ ,5 49, ,3 17,9 2,2 2,9 4,4 1,9 2,2 4,0 8,3 8,3 17,2 18,5 18,9 21,1 23,0 24,1 25,2 18,5 19,6 16,3 16,2 22,1 22,5 20,5 27,2 26,2 32,5 28,5 36,7 34,8 37,5 43,1 POZN.: Hrubá neúspěšnost = (neuspěli + nekonali)/ přihlášeni. SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 126

126 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) PROFILOVÁ ČÁST MZ ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE PROFILOVÁ ČÁST MZ - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE KRAJE ,0 2,8 2,0 2,3 2,0 1,9 MZ 2015 MZ ,6 2,6 2,5 2,5 3,2 4,0 3,0 2,6 2,7 2,7 2,8 2,8 2,9 2,7 2,2 2,5 4,0 2,2 4,6 4,2 4,4 3,8 5,5 4,8 1 0 POZN.: Čistá neúspěšnost = neuspěli / konali všechny povinné zkoušky SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 127

127 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) PROFILOVÁ ČÁST MZ ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ 7 PROFILOVÁ ČÁST MZ - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE SMO ,0 2,8 0,5 0,5 1,0 0,7 MZ 2015 MZ ,9 2,7 2,3 1,9 1,2 1,0 3,2 3,0 3,3 3,3 4,8 3,7 3,8 3,8 3,6 3,0 4,0 3,8 4,2 3,6 4,8 4,5 4,7 4,1 4,9 5,7 4,6 4,7 POZN.: Čistá neúspěšnost = neuspěli / konali všechny povinné zkoušky SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 128

128 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%) PROFILOVÁ ČÁST MZ HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE PROFILOVÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE KRAJE ,0 10,3 6,5 6,5 7,5 7,5 MZ 2015 MZ ,0 8,5 10,9 10,2 9,9 10,1 10,4 10,5 8,1 9,3 11,0 11,0 9,6 8,7 11,5 10,9 12,0 11,4 12,6 12,6 15,3 13,2 18,2 16,0 2 0 SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 129

129 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH A NEKONAJÍCÍCH Z PŘIHLÁŠENÝCH (%) PROFILOVÁ ČÁST MZ HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ PROFILOVÁ ČÁST MZ - HRUBÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE SMO MZ 2015 MZ ,8 25, ,0 10,3 1,8 2,1 1,6 1,9 3,3 3,2 5,2 5,8 12,3 10,7 10,9 11,6 11,8 11,9 13,1 13,9 14,8 14,0 11,3 11,6 11,6 11,7 9,6 9,2 17,0 17,3 15,3 15,5 21,2 22,8 SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 130

130 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE KRAJE 30 MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE KRAJE ,7 12,0 MZ 2015 MZ ,2 14,2 14,5 14,5 15,7 16,8 17,0 11,2 11,5 12,7 12,6 9,7 11,7 12,1 11,4 12,6 10,2 20,3 22,1 15,0 15,8 22,8 24,0 18,8 15,6 9,4 9,0 9,3 5 0 SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 131

131 PODÍL NEÚSPĚŠNÝCH Z KONAJÍCÍCH (%) MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST - ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST STAV PO PODZIMNÍM TERMÍNU 2015 A PODLE SMO MZ 2015 MZ ,7 29,2 31,4 33,0 31,5 31,9 36,7 37,4 37,8 41,6 31,1 48,1 35,6 54,0 45, ,7 12,0 7,5 8,8 0,4 1,1 1,9 5,9 0,3 0,1 0,9 4,1 17,6 11,2 15,8 17,6 21,6 23,7 21,0 SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 132

132 PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ %SKÓR MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST PRŮMĚRNÝ % SKÓR ZA CELÝ ROČNÍK MZ 2015 (2014), PODLE KRAJE MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST - PRŮMĚRNÝ % SKÓR ZA CELÝ ROČNÍK MZ 2015 A PODLE KRAJE MZ 2015 MZ ,6 57,9 55,8 54,2 53,8 54,0 54,3 53,8 52,8 53,1 53,6 51,2 50,1 52,2 49, ,2 57,8 56,7 55,3 54,1 53,8 53,6 53,5 52,7 52,2 52,0 50,0 49,5 49,0 47,7 SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 133

133 PRŮMĚRNÝ DOSAŽENÝ %SKÓR MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST PRŮMĚRNÝ % SKÓR ZA CELÝ ROČNÍK MZ 2015 (2014), PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST - PRŮMĚRNÝ % SKÓR ZA CELÝ ROČNÍK MZ 2015 A PODLE SMO16 53,6 74,8 71,8 65,3 56,3 53,2 47,4 46,2 MZ 2015 MZ ,1 43,4 40,8 41,4 38,5 41,1 39,6 37,4 53,2 74,4 70,2 65,5 55,6 52,1 45,6 42,4 39,9 39,7 39,2 37,6 37,1 36,9 35,9 33,0 30,9 33,6 SPOLEČNÁ ČÁST MZ - VÝSLEDKY 134

134 MATURITNÍ ZKOUŠKA 2016 JARO 135

135 Termíny zkoušky Celkem Náhradní Opravný Řádný

136 137

137 138