Dopad reformy daně z příjmu 2008 na progresi zdanění zaměstnanců

Transkript

1 Dopad reformy daně z příjmu 2008 na progresi zdanění zaměstnanců Seminární práce pro kurz 1VF200 - Veřejné finance II Michal Dvořák Fakulta financí a účetnictví Vysoká škola ekonomická

2 Záměr Cílem studie je provést jednoduchou analýzu vlivu daňové reformy na velikost čisté mzdy zaměstnanců a zkoumat progresivitu tohoto zdanění. Aby byla práce srozumitelná, minimalizujeme použitý matematický aparát, užijeme co největší míru zjednodušení, a kde to jde, aplikujeme grafické znázornění. Konstrukce daně Začneme obecnou charakteristikou daně z příjmu fyzických osob v České republice. Základní mechanismus konstrukce daně má níže uvedenou podobu. Tento mechanismus nebyl reformou změněn. Daň tedy není čistým součinem základu daně (hrubého výdělku) a příslušného procenta zdanění, ale roli zde hrají i položky odčítající se od základu daně 1 a slevy na dani. Obě tyto položky mají za cíl další redistribuci poskytují nástroj, aby: ti určitém smyslu znevýhodnění (např. postižení, vychovávající děti) platili nižší daň určité společensky výhodné chování (např. spoření) bylo odměněno. Je zřejmé, že slevy na dani umožňují výrazně vyšší snížení daně (daň se snižuje v celé výši slevy) než instrumenty snížení základu daně (jejich daňová úspora je dána daňovou sazbou při 15% dani snižují výslednou daň pouze o 15% jejich výše). Slevy na dani jsou obecně dány spíše z titulu prvního uvedeného cíle, kdežto druhý cíl zajišťují odčitatelné položky. Co je to progresivita zdanění? Daň je progresivní, pokud poměr daně a hrubého výdělku s růstem příjmu roste. Daní zde nemyslíme nominální 2 daňovou sazbu, ale finální daň, tedy včetně všech uplatněných snížení daňového základu a slev na dani. Budeme tedy uvažovat celkovou efektivní (skutečnou) daňovou sazbu. Pokud je tedy např. daňová sazba 15% pro všechnu velikost příjmů, nemusí to ještě znamenat proporcionální daň právě různé další uplatněné slevy mohou rovnost podílu odvedené daně k hrubým příjmům porušit. 1 Zákon odlišuje tzv. nezdanitelnou část základu daně a odčitatelné položky. Protože reforma se těchto položek nedotkla, nebudeme se jimi zabývat. Rozdíl mezi těmito instrumenty je srozumitelně vysvětlen např. v knize Daně 2008 (viz seznam literatury). 2 Myšleno procento uvedené např. v zákonech např. 15% pro rok 2008.

3 Konkrétní podoba daně z příjmu v letech 2007 a 2008 Nejprve je nutné seznámit se s legislativní úpravou daně z příjmu fyzických osob. Upravuje je zákon o daních z příjmů č. 586/1992Sb. Tento zákon byl novelizován zákonem č. 261/2007 Sb., novela nabyla účinnosti dne 1. ledna Došlo v ní ke sjednocení sazby daně a (jako kompenzační faktor výhod plynoucích ze sjednocení sazby daně na úroveň 15 % 3 ) i k úpravě výše slev na dani. Právě výše těchto slev je klíčem k pozorování, zda rovná daň je skutečně rovná. Daň se platí za rok, takže všechny následující údaje jsou na roční bázi. Daň z příjmu fyzických osob v roce 2007 Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: od Kč Základ daně: do Kč Daň % Kč + 19 % z částky přesahující Kč Kč + 25 % z částky přesahující Kč a více Kč + 32 % z částky přesahující Kč Slevy na dani v roce : Poplatníkům-fyzickým osobám se daň vypočtená podle výše uvedeného schématu snižuje o částku: a) 7200 na poplatníka b) 4200 na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud tato osoba sama nemá vlastní příjem vyšší než ročně. 8400, je-li tato osoba zvláště těžce postižená s potřebou průvodce držitel(ka) průkazu ZTP/P c) 1500, pokud poplatník pobírá částečný invalidní důchod d) 3000, pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod e) 9600, pokud poplatník je držitelem průkazu ZTP/P f) 2400, pokud se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem 3 Oficiální komentář Ministerstva financí, který naznačuje, že daň mediálně označovaná jako rovná zas až tak rovná být nemá. 4 V zákoně je celá věc prezentována daleko obšírněji každá sleva je rozvedena a její podmínky jsou podrobně definovány. Tento právní jazyk by však komplikoval výklad, takže vše bude prezentováno v co nejjednodušší formě. Pro detailní informace viz literatura.

4 Daň se dále (po uplatnění slev podle 35ba zákona) snižuje o částku daňového zvýhodnění na dítě podle 35c a 35d zákona o daních z příjmů ve výši 6000 na každé vyživované dítě (je-li dítě postižené, pak ještě více). Daň z příjmu fyzických osob v roce 2008 Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. Slevy na dani v roce 2008 Poplatníkům-fyzickým osobám se daň vypočtená výše uvedeným systémem snižuje o částku: a) na poplatníka b) na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud tato osoba sama nemá vlastní příjem vyšší než ročně , je-li tato osoba zvláště těžce postižená s potřebou průvodce držitel(ka) průkazu ZTP/P c) 2520, pokud poplatník pobírá částečný invalidní důchod d) 5040, pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod e) 16140, pokud poplatník je držitelem průkazu ZTP/P f) 4020, pokud se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem Daň se dále (po uplatnění slev podle 35ba zákona) snižuje o částku daňového zvýhodnění na dítě podle 35c a 35d zákona o daních z příjmů ve výši na každé (nepostižené) dítě. Základní model 2007 Uvažujme konstrukci daně podle výše uvedené tabulky a obdrženou daň zmenšeme o slevu na poplatníka, což je sleva pro všechny. Grafické znázornění výše daně na výši (ročních) příjmů:

5 ukazuje, že (kvůli slevě na poplatníka) osoby s příjmem pod ročně nezaplatí na dani ani korunu, a čárkované přímky naznačují velikost progrese jako růst mezní daňové sazby 5. Základní model 2008 Při konstrukci daně podle systému 2008 je potřeba počítat se superhrubou mzdou 6. Protože nás zajímá zdanění hrubé mzdy, tedy kolik odvede pracovník s platem x kč, musíme vzorec pro výši daně brát jako: T ( x) = 1,35 x 0, , kde x je hrubá mzda, 1,35 je zvýšení základu daně v důsledku aplikace superhrubé mzdy a roční sleva na pracovníka. Úpravou dostáváme: T ( x) = x 0, , takže ačkoli deklarovaná daňová sazba rovné daně je 15%, ve skutečnosti je to 20,25%. Povšimněte si, že v porovnání s rokem 2007 velikost slevy na pracovníka více než trojnásobně vzrostla. 5 Tj. odvedená daň z poslední jednotky důchodu 6 Superhrubá mzda má vlastnost nazývanou dvojí zdanění zaměstnanec platí daň z části toho, z čeho už platil daň v podobě odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel

6 Důsledkem slevy na dani ti, kteří vydělali méně než ročně, platí nulovou daň z příjmů. Fakt, že přímka zachycující velikost daně je lineární, ovšem nemůžeme ztotožnit s tvrzením, že daň není progresivní! Daň 2007 a 2008 kdo si polepšil? Pro lepší vypovídací hodnotu spočítáme poměr velikosti výsledné daně k hrubým měsíčním příjmům graf ukazuje, jaké % své hrubé mzdy zaměstnanec odvedl státu v závislosti na výši jeho mzdy 8. Z obrázku je patrné několik věcí: 7 Číslo vychází z úvahy pro která x je výraz T ( x) = x 0, menší nebo roven nule 8 Jde tedy o nejpřesnější míru rozsahu zdanění, nazývána v textu také sazbou efektivní nebo skutečnou.

7 daňová reforma pomohla všem bez ohledu na výši příjmů. Nejvíce si polepšili (vertikální rozdíl mezi modrou a červenou funkcí) bohatí a chudí, nejméně pak nižší střední vrstva obyvatel s příjmy okolo hrubého, což je však nejvíce lidnatá subpopulace efektivní daňová sazba je ve všech případech nižší, než je nominální daňová sazba (u roku 2008 bereme jako sazbu 20,25%), a to v důsledku institutu slevy na dani i v roce 2008 je daň progresivní daňová progrese znamená, že poměr odvedené daně a hrubé mzdy roste s výší hrubé mzdy, jinými slovy - obě křivky jsou rostoucí. tři zuby v červené funkci okolo příjmů , a Kč jsou dány skokovým růstem marginálních daňových sazeb (viz tabulka výpočtu daně 2007). Zde se hodí poznamenat, že nejvyšší marginální sazba zdaňující bohaté od Kč hrubého rozhodně nemířila pouze na nehorázně bohaté milionáře 9. Vliv slev na dani na efektivní daňovou sazbu Jaký je vliv slev na dani (potažmo odčitatelných položek a nezdanitelného základu) na progresivitu zdanění? Ukažme si na příkladu rovné daně ) Nechť máme daň ve výši 20,25% bez slevy na dani na poplatníka. 2) Do předchozí situace přidáme slevu na dani na poplatníka (obecně takovou, která je aplikovatelná na co největší počet daňových poplatníků) ve výši ročně. Výsledek není překvapivý, ale je ho vhodné připomenout v případě 1) máme proporcionální (tj. neprogresivní ) daň, kdežto zavedením slevy na dani dostáváme daň výrazně progresivní. Efekt slevy na daně je samozřejmě silný pro nízkopříjmové skupiny (ti s příjmem menším než malým jsou v podstatě od daně osvobozeni), a účinek slevy na dani se postupně rozpouští s přibývajícím příjmem pro dostatečně velký plat se efektivní daňová sazba blíží sazbě nominální 20,25%. Existence slev na dani na poplatníka má naprosto stejný charakter 9 Jde o parafrázi bolševické rétoriky, nikoli o projev sympatií autora.

8 jako pásmový systém marginálních daní. (Samozřejmě ne co se týče výše, pouze ztráty proporcionality!) Vliv reformy na různé sociální skupiny. V této kapitole se ve stručnosti zaměříme konkrétněji na dopady reformy na určité skupiny obyvatel, které čerpají určitá daňová zvýhodnění. Poplatníci vyživující manžela/manželku Jak ukazuje graf, skupina poplatníků uplatňující slevu na dani z titulu (b) v našem přehledu slev na dani, tj. žijící s partnery bez příjmu ve společné domácnosti, si reformou výrazně polepšila. dvojnásobná. Graf zachycuje situaci, kdy se nejedná o tělesně postiženého partnera v opačném případě by byl rozdíl ještě výraznější, protože pro tyto případy je výše slevy na dani Sleva na dani typu (b) je v roce 2008 ohromná ročně. Invalidní důchodci (1) Na obrázku vlevo podobná situace pro částečně invalidní důchodce 10 (sleva typu c) reformou si též polepšili, ale v porovnání s jinými skupinami ne o moc. (2) Vpravo uprostřed situace pro plně invalidní důchodce (sleva typu d). (3) Vpravo dole konečně situace nejvíce invalidních důchodců držitelů průkazu ZTP/P. Ti, díky vysoké slevě na dani z titulu (d) ve výši 10 invalidní důchodce = pobírající invalidního důchodu, nikoli starobní důchodce, který je invalidní

9 16140Kč, si polepšili z výše uvedených tří skupin relativně největší měrou. Studenti Studentům vysokých škol a těm, co se soustavně připravují na výkon povolání, se nabízí (relativně malá) sleva na dani. Vidíme, že dopad reformy je i na tuto skupinu příznivý, byť jiné specifické skupiny na reformě vydělaly více. Rodiny s dětmi Reforma zvýšila slevu na dani na vyživované dítě z 6000 na každé vyživované dítě na v roce Rozdíl mezi situací s jedním dítětem (červená vs. tmavomodrá) je značný, zvláště při nižších úrovních příjmu (v porovnání s jinými slevami na dani velký rozdíl pro vysoké příjmy je dán základní konstrukcí daně). Rodiny s dvěma dětmi (oranžová vs. světle modrá) na tom vydělaly ještě více. Za povšimnutí stojí, že efektivní daňová sazba je v roce 2008 příznivější pro poplatníky vyživující 1 dítě, než v roce 2007 pro vyživující děti dvě. Fakt, že křivky stejného roku se k sobě přibližují, je dáno s rostoucím příjmem se snižujícím významem slevy na dani.

10 Rozdíl v absolutních částkách Přestože předchozí vyjádření efektu progrese je z hlediska měření výhodnější, pro představu si ukážeme, kolik lidé ušetřili na daňové reformě a to na příkladě základního modelu (tj. pouze sleva na poplatníka) a na modelu s jedním a dvěma dětmi. Základní model Ukázali jsme, že daňový systém roku 2008 je pro všechny poplatníky výhodnější. Nyní budeme počítat, kolik (v absolutních částkách) poplatníkům zůstane z měsíční mzdy po zaplacení daně tedy čistou mzdu a její závislost na mzdě hrubé. Vedle toho spočteme pro všechny hrubé mzdy, kolik poplatníci díky reformě ušetří (světlomodrá tlustá čára). Jedno a dvě vyživované děti Totéž provedeme se zakalkulováním slevy na dani na 1 vyživované dítě protože grafy ukazující závislost čisté mzdy na hrubé mzdě nejsou, jak je vidět, příliš spektakulární, tak ukážeme pouze velikost rozdílu, tedy úspory.

11 I z těchto grafů je vidět, že rodiny s nižším středním příjmem ( ) si polepšily relativně nejméně. Fakt, že funkce jsou rostoucí, je dán změnou v daňových sazbách, nikoli slevou na dani na dítě. Závěrečné shrnutí Za připomínku stojí několik věcí: rovná daň zavedená ODS je ve skutečnosti progresivní na reformě si přišli na své nejen bohatí, ale polepšili si bez výjimky všichni relativně nejméně si polepšily bezdětné středostavovské rodiny díky superhrubé mzdě je daňová sazba nikoli deklarovaných 15%, ale 20,25% existují-li (jakékoli) slevy na dani, tedy faktory, které vstupují do výpočtu daně jinak než jako % sazba, je takřka každá daň progresivní Zdroje a literatura Legislativa: Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu a jeho novela č. 261/2007 Sb. Daně ASPI: Wolters Kluwer. Praha, 2008 Ministerstvo financí ČR: Finance.cz: Balabánová Petra: Co se skrývá za českým konceptem rovné daně? Diplomová práce VŠE, 2008.

12 Apendix: Reforma 2008 a změna Lorenzovy křivky nerovnosti distribuce mezd zaměstnanců Analyzujeme (za určitých zjednodušení) dopady daňové reformy na datech Českého statistického úřadu rozdělení zaměstnanců do intervalů podle měsíční hrubé mzdy za rok Metodická poznámka: pro jednoduchost intervaly centrovány dolní (neomezený) interval centrován na 8 000, horní na hrubé mzdy. Data a výpočet: intervaly mezd v Kč centrování čistá mzda (07) čistá rozdělení mezd mzda (08) f(n) F(n) f (NI(n)) F(NI(n)) f(ni(n)) F(NI(n)) do ,87 3,87 1,47 1,47 1,45 1,45 0, ,66 9,53 2,87 4,34 2,88 4,33 0, ,49 17,02 4,40 8,73 4,37 8,70 0, ,03 26,04 6,03 14,76 5,95 14,65 1, ,85 30,89 3,53 18,29 3,47 18,11 0, ,88 35,78 3,75 22,05 3,67 21,79 1, ,86 40,63 3,92 25,97 3,83 25,62 1, ,96 45,60 4,19 30,16 4,10 29,72 2, ,84 50,44 4,27 34,43 4,19 33,91 2, ,65 55,09 4,28 38,71 4,20 38,11 2, ,30 59,39 4,11 42,82 4,04 42,15 2, ,06 63,45 4,04 46,86 3,97 46,11 3, ,69 67,15 3,81 50,66 3,74 49,85 2, ,39 70,53 3,62 54,28 3,56 53,41 2, ,79 76,32 6,50 60,78 6,41 59,82 5, ,42 80,74 5,28 66,06 5,23 65,05 4, ,33 84,07 4,20 70,26 4,18 69,24 3, ,54 88,60 6,18 76,44 6,21 75,45 4, ,94 91,54 4,40 80,83 4,46 79,91 2, ,84 95,38 6,66 87,50 6,85 86,76 2, ,71 97,09 3,51 91,01 3,68 90,44 0, ,43 98,52 3,69 94,70 3,89 94,33 0, a více ,48 100,00 5,30 100,00 5,67 100,00 0,00 celkem , ,55 Poznámky: f(n) % domácností s hrubou mzdou v daném intervalu; F(n) kumulativní f(n) kolik % populace má příjmy rovné, nebo menší, nežli hodní mez daného intervalu; f(ni(n)) kolik procent celkového čistého důchodu společnosti (tj. suma f(n) krát čistá mzda přes všechny intervaly) tvoří příjmy subpopulace s příjmy v daném intervalu; F(NI(n)) kumulativní hodnota předchozího. NI zkratkou pro Net Income. Kolonka rozdíl je aproximativní rozdíl Lorenzových křivek v letech 2007 a 2008 kladné hodnoty značí větší nerovnost příjmu v letech Výsledek je nutné interpretovat jako 49,55/( ), tedy jako 0,4955% plochy celkového čtverce. rozdíl

13 % příjmů Rovná distribuce % populace Reforma 2008 neměla tedy (alespoň při uvažované míře zjednodušení) téměř žádný vliv na nerovnost rozdělení mezd zaměstnanců rozdíl mezi křivkami je na úrovni technických chyb při konstrukci křivek. Spíše však nerovnost v příjmech zvýšila, nežli naopak.