Profil návštěvníka zámku Konopiště

Transkript

1 Vysoká škola polytechnická Katedra cestovního ruchu Tolstého 16, Jihlava Profil návštěvníka zámku Konopiště Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Autor práce: Jana Kadlecová Jihlava 2009

2

3 Tímto bych chtěla poděkovat paní RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za vedení a odbornou spolupráci při tvorbě této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem ostatním za poskytnutí materiálů a informací, které jsem zde zpracovala. Poděkování patří i mé rodině, příbuzným a přátelům za podporu a pomoc. V neposlední řadě patří poděkování i Vysoké škole polytechnické Jihlava, která mi umožnila nabýt vysokoškolského vzdělání a napsat tuto práci.

4 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, na základě vlastních poznatků a s použitím pramenů, které uvádím v seznamu. V Jihlavě dne 13. května

5 Abstrakt KADLECOVÁ, Jana: Profil návštěvníka zámku Konopiště. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran Tato bakalářská práce se v úvodu zabývá shromažďováním informací o zámku Konopiště. V hlavní části je prioritou provedení terénního výzkumu ke zjištění údajů o profilu návštěvníka a statistických údajů o poskytovaných službách a především zhodnocení využitelnosti zámku Konopiště a dalších atraktivit v jeho bezprostřední blízkosti pomocí marketingových metod. V koncové části se bakalářská práce zabývá analýzou zjištěných faktů z terénního výzkumu, kde prezentuje využitelnost zámku Konopiště pro oblast cestovního ruchu zejména z hlediska řízení a ekonomiky, návštěvnosti, doprovodných služeb a marketingu. Klíčová slova: Zámek Konopiště, Národní památkový ústav, Profil návštěvníka zámku, Marketingový výzkum, SWOT analýza Abstract KADLECOVÁ, Jana: The profile of typical visitors to Konopiště chateau. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work RNDr. Eva Janoušková. Degree of qualification: bachelor. Jihlava pages This bachelor thesis in introduction deals with gathering information on Konopiště chateau.the priority of its main part is to carry out a research to find out data about the profile of typical visitors to the chateau, statistical data of offered services and especially to assess the efficiency of Konopiště chateau and other attractions in its close surroundings by the help of marketing methods. In the final part my work deals with an analysis of received facto of the research, where it presents the efficiency of Konopiště chateau for tourist trade, especially on the part of operating and economy, visit rates, additional services and marketing. Keywords: Konopiště chateau, National heritage institute, The profile of typical visitors to chateau, Marketing survey, SWOT analysis 5

6 Obsah: 1 Úvod Cíl bakalářské práce Metodika a zpracování bakalářské práce Teoretická část Historie a současnost zámku Konopiště Prohlídkové okruhy Salony jižního křídla zámku Salony severního křídla zámku Soukromé pokoje Františka Ferdinanda d Este Doplňkové okruhy Muzeum svatého Jiří Střelnice Skleníky v Růžové zahradě Organizace provozu zámku Konopiště Organizační struktura Otevírací doba Ceník vstupného Příplatky k základnímu vstupnému Vstupné zdarma Poskytované slevy Experimentální část Sběr sekundárních dat Dostupné statistiky návštěvnosti Sběr primárních dat Vyhodnocení dotazníků SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Návrh na zvýšení návštěvnosti zámku Konopiště Závěr

7 6.1 Zhodnocení a profil nejčastějšího návštěvníka Seznam použité literatury Seznam použitých webových stránek Seznam příloh

8 1 Úvod 1.1 Cíl bakalářské práce Hlavním cílem této bakalářské práce je podrobná specifikace nejčastějšího návštěvníka zámku Konopiště na základě informací zjištěných z dotazníkového šetření mezi návštěvníky zámku. Dalšími cíli jsou: charakteristika významu tohoto památkového objektu jako kulturně historické památky, prezentace návrhů na zvýšení návštěvnosti dle SWOT analýzy, kterou jsem vytvořila po vyhodnocení informací z dotazníkového šetření. 1.2 Metodika a zpracování bakalářské práce Ke zpracování teoretické části této bakalářské práce jsem použila všechny dostupné informace z odborné literatury a jiných obecně přístupných pramenů (statistiky Národního památkového ústavu, Českého statistického úřadu, Ministerstva kultury, Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu a mnoho dalších). Stručně jsem nastínila historii a současnost zámku Konopiště, kde jsem postupně upozorňovala na atraktivnost této lokality pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Pro experimentální část, respektive pro sekundární výzkum, jsem vyhledávala zdroje informací o návštěvnosti zámku Konopiště. Pro primární výzkum jsem v průběhu roku 2008 prováděla průběžné terénní šetření mezi návštěvníky zámku. Při terénním šetření jsem se zaměřila na zmapování profilu návštěvníka zámku Konopiště a na úroveň poskytovaných služeb v jeho areálu. Po kompletaci vyplněných dotazníků jsem začala s vyhodnocováním. Data jsem pak zanesla do příslušně očíslovaných grafů. Ke grafům jsem přidala komentáře a na základě získaných informací a dat jsem sestavila profil nejčastějšího návštěvníka zámku Konopiště. V závěrečné části jsem na základě zjištěných informací z dotazníkového šetření vypracovala SWOT analýzu zámku Konopiště a navrhla jsem opatření, které by mohly dopomoci ke zvýšení návštěvnosti a zkvalitnění poskytovaných služeb. 8

9 2 Teoretická část 2.1 Historie a současnost zámku Konopiště Státní zámek Konopiště patří k nejnavštěvovanějším památkám v České republice. Návštěvníky přitahuje zejména jeho romantická podoba, kterou mu na přelomu 19. a 20. století vtiskl poslední aristokratický majitel, arcivévoda František Ferdinand d Este. Počátky zámku se datují až do 13. století. Pražský biskup Tobiáš z Benešova založil kolem roku 1294 nedaleko svého rodného sídla hrad Konopiště podle vzoru francouzských kastelů, jako pevnost s válcovými věžemi na všech čtyřech nárožích a uprostřed obvodových hradebních zdí. Po vymření Benešoviců v roce 1327 se Konopiště dostalo do držení Šternberků a v majetků tohoto významného rodu zůstalo plných 275 let. V průběhu 17. až 19. století se na Konopišti vystřídala řada majitelů z vlivných šlechtických rodů: Hodějovští z Hodějova, po bitvě na Bílé Hoře vlastnil Konopiště krátce Albrecht z Valdštejna, dále Michnové z Vacínova, Sitzendorfové, Přehořovští z Kvasejovic, Vrbtové z Vrtby a Lobkovicové. Během doby se také změnil vzhled Konopiště a z původního gotického hradu se postupnými přestavbami stával honosný zámek. První podstatnější zásahy na cestě proměny středověkého hradu Konopiště v pohodlné renesanční sídlo prováděli Hodějovští. Definitivně však Konopiště ztratilo svůj pevnostní charakter v období, kdy panství vlastnili Vrbtové. Hrabě Jan Josef z Vrbty, rytíř Zlatého rouna a nejvyšší purkrabí království českého koupil konopišťské panství v roce V roce 1725 byla přeorientovaná provozní dispozice zámku. Na východní straně objektu vznikl nový hlavní a reprezentační vstup do zámku. Barokní bránu navrhl architekt František Maxmilián Kaňka, pískovcové sochy antických božstev jsou z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Zmizely valy, přibyla terasa a pod ní oranžérie. Podstatné úpravy vznikly rovněž uvnitř zámku: Velký sál vyzdobil monumentální alegorickou nástropní malbou Julius František Lux, řezbářské práce zde provedl sochař Lazar Widman, stejně jako kompletní vybavení kaple, nad kterou bylo vybudováno zámecké divadlo. 9

10 Po smrti Františka Josefa Vrbty zdědil veškeré jeho statky Jan Karel z Lobkovic.Jeho syn František Eugen prodal v roce 1887 konopišťské panství pod tíhou neuspokojivé finanční situace arcivévodovi Františku Ferdinandu I. Rakouskému d Este. V důsledku tragické smrti korunního prince Rudolfa se arcivévoda stal v roce 1897 oficiálním následníkem rakouského trůnu a začal budovat Konopiště jako budoucí císařské sídlo. Přestavba probíhala podle plánů architekta Mockera, do kterých arcivévoda aktivně zasahoval. Vnější podoba zámku se stala kombinací dvou charakteristických projevů historické architektury: severní, východní a západní strany zdůrazňují ještě původní středověký pevnostní ráz stavby, jižní trakt však připomíná renesanční severoitalské zámecké rezidence, propojené se soustavou zahradních teras. Po svém sňatku s hraběnkou Chotkovou v roce 1900 nechal arcivévoda rozsáhlý konopišťský objekt modernizovat tak, aby se v něm také jeho rodině pohodlně bydlelo. K úpravám a vybavování interiérů byl povolán architekt František Schmoranz. Zámek měl vedle komfortního příbytku pro rodinu plnit ještě funkci reprezentační i poskytnout místo pro uložení sbírek. Všude zavládla nádhera a efektní výpravnost. Arcivévoda sídlo vybavil skvostným starožitným nábytkem, kolekcí italských obrazů, gotických plastik, trofejemi, Svatojiřskou sbírkou i Estovskou zbrojnicí, která nemá v Evropě obdoby. Spolu se zámkem byl koncepčně budován přírodní park a okrasné zahrady. 28. června 1914 byl následních rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand d Este spolu se svou chotí Žofií zavražděn v Sarajevu. Hned po sarajevském atentátu byly veškeré stavební práce na Konopišti zastaveny. Panství přešlo na arcivévodovy dědice Hohenbergy a po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1921 přešlo vlastnictví na Československou republiku. Park i zámek byly zpřístupněny veřejnosti. Za II. světové války bylo Konopiště připojeno k cvičebnímu prostoru SS a na zámku sídlil hlavní štáb. Část vzácných obrazů byla přemístěna do Zemské galerie v Praze, část sbírek převezena do solných dolů u Salzburku a na další místa v Rakousku a Německu. Po osvobození byly všechny odvlečené předměty vypátrány a navráceny zpět na 10

11 Konopiště. Po správě Ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, Okresního národního výboru v Benešově je od roku 1965 státní zámek Konopiště ve správě Státního památkového ústavu v Praze. 1 Obrázek č. 1: Zámek Konopiště Zdroj: [online]. [cit ] V současné době Konopiště patří mezi nejnavštěvovanější zámky Středočeského kraje. Návštěvníkům nabízí tři základní prohlídkové okruhy a čtyři doplňkové okruhy. Výklad je podáván v češtině, angličtině, němčině a ruštině. V hlavní sezóně je doplněn o italštinu, francouzštinu a španělštinu. Občerstvení nabízí Kavárna d Este či Růžová kavárna a bistro na prvním nádvoří zámku. Vpravo od vstupní brány jsou prodejny upomínkových předmětů kde je nabízen široký sortiment suvenýrů, uměleckých předmětů, pohlednic, publikací, videokazet o Konopišti a audionosičů s vážnou a klasickou hudbou. Za zmínku stojí prodejna hraček a suvenýrů Modré z nebe. Nachází se na nádvoří zámku. Nabízí široký sortiment dárků, hraček, stolních her a její specialitou jsou české hlavolamy. Samozřejmostí je možnost využití služeb směnárny. Mezi doplňkové programy patří mimo jiné i ukázky sokolnictví, procházka parkem či Růžovou zahradou, případně kolem zámeckého rybníka. Všechny návštěvníky jistě přiláká pohled do hradního příkopu s výběhem pro medvědy. V areálu Konopiště se nachází i muzeum motocyklů značky Jawa. O víkendech v měsících červen až září zde probíhají minikoncerty během prohlídky a na nádvoří zámku. Pro návštěvníky je zde možnost projížďky v kočáře či turistickým vláčkem za poplatek. V salonku jižního křídla zámku se konají i svatební obřady. Nabízí se i možnost pronájmu salonku k pořádání welcome drinků, setkání, kongresů, ap. Konají se zde koncerty, taneční vystoupení a jiné. Mezi zajímavosti v blízkém okolí patří zámek Jemniště, hrad Český Šternberk, klášter Sázava, 1 NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. [online]. [cit ]. URL: < 11

12 Okresní město Benešov, Týnec nad Sázavou s románskou rotundou a muzeum kameniny ležící nedaleko zříceniny hradu Zbořený Kostelec. Návštěvníci se mohou ubytovat v nádherném Penzionu Konopiště, dále v Amber hotel Konopiště, motelu Švarc, hotelu Benica a mnoha dalších ubytovacích zařízeních přímo v Benešově. Nachází se zde nepřeberné množství stravovacích zařízení. Restaurace U Zvonice nabízí excelentní českou i světovou kuchyni, v klidném a krásném prostředí. Restaurace Stará Myslivna nabízí zvěřinové speciality a restaurace Nová Myslivna přímo sousedí s Penzionem Konopiště a mnoho dalších přímo v Benešově. Za zmínku jistě stojí i Golf resort Konopiště. Jedná se o jeden z nejkrásnějších golfových areálů ležící 40 kilometrů jižně od Prahy. Golf Resort Konopiště byl slavnostně otevřen dne 20. července Jeho domovem je panství Tvoršovice, jehož historie sahá až do 10. století. Poslednímu majiteli, rodině Bartoňů, sloužilo jako letní sídlo. V roce 1997 vstoupila do projektu Golf Konopiště a.s., která vybudovala resort, jehož chloubou jsou dvě 18-jamková mistrovská hřiště. Radecký Course, pojmenovaný po jednom z dřívějších vlastníků, slavném maršálovi napoleonských válek, Václavu Radeckém z Radče a D Este Course pojmenovaný po arcivévodovi Ferdinandovi d Este, následníkovi rakousko-uherského trůnu. Hřiště jsou nápaditě zasazena do mírně zvlněné krajiny, obklopena lesem a protkána bunkery i četnými vodními překážkami. Charakteristické jsou zejména velké, modelované greeny. Celý resort vznikl ve spolupráci s Evropskou Asociací Profesionálních Golfistů (PGAE). Krásný zrekonstruovaný zámek s klubovnou, recepcí, pro-shopem i restaurací je skvostem resortu. Významnou součástí je i "Zámecký hotel" s možností ubytování v luxusních pokojích a ideálními prostory pro konference a společenské akce. Další gastronomické služby poskytuje restaurace "Steak House". 2 Obrázek č. 2: Hřiště D Este Course Zdroj: [online]. [cit ] 2 GOLF RESORT KONOPIŠTĚ. [online]. [cit ]. URL: < 12

13 2.2 Prohlídkové okruhy Salony jižního křídla zámku Zahrnuje reprezentační a hostinské pokoje, umístěné v 1. patře jižního křídla zámku, ve kterých je instalováno množství dobového nábytku, historických obrazů a porcelánu. Prohlídka je zahájena v lovecké chodbě s trofejemi zvěře, ulovené arcivévodou Františkem Ferdinandem d Este. V této chodbě je jich vystaveno přes 800 kusů. Bude následovat růžový, sloupový a přijímací salon. K reprezentaci sloužila velká slavnostní jídelna s nástropní freskou ze začátku 18. století od plzeňského malíře Julia Luxe, na kterou navazuje přípravna. Prohlídka pokračuje apartmány, které obývali v roce 1914 německý císař Vilém II a jeho pobočník admirál Alfréd Tirpitz. K těmto místnostem patří i koupelna z roku Délka prohlídky: minut Počet osob ve skupině: maximálně Salony severního křídla zámku Patří sem nejstarší prostory zámku s gotickými a renesančními klenbami v kapli sv. Huberta a tzv. Kronprinzi. Toto apartmá tvoří společenský salon, pracovna a ložnice. Přes místnost zvanou alkovna se pokračuje do kaple, dále chodbami s dobovými skříněmi, ve kterých jsou instalovány zbraně, do zbrojnice, která se nachází ve třetím patře zámku. Zbraně tzv. Estenské zbrojnice patří k nejcennějším a nejvýznamnějším ve střední Evropě. Jsou to jak zbraně chladné, palné, tak i zbroje italské a německé provenience z období století. V malé lovecké chodbě lze nahlédnout do osobního výtahu arcivévody a na závěr se prochází knihovnou a kuřáckým salonem. Délka prohlídky: cca minut Počet osob ve skupině: maximálně 25 13

14 2.2.3 Soukromé pokoje Františka Ferdinanda d Este Nacházejí se ve třetím patře zámku a byly zpřístupněny v roce Instalovaly se podle dobové fotodokumentace a inventárních seznamů tak, jak byly zařízeny v době, kdy na zámku žil František Ferdinand d Este. Prochází se Loveckou chodbou a tzv. ostrými schody do chodby s obrazy ze 17. století, představující významné historické osobnosti. Mládenecké apartmá F.F. se skládá z pracovny, ložnice, šatny, toalety a koupelny. O lovecké vášni F.F. vypovídají interiéry parůžkového salonu a věžičky, které jsou plné srnčích a kamzičích parůžků. Rodina se scházela v soukromé jídelně. Růžový salon sloužil manželce F.F., Žofii Hohenbergové, rozené Chotkové, se kterou František Ferdinand d Este uzavřel tzv. morganatický sňatek. První část salonů uzavírá ložnice Jejich Veličenstev a jejich koupelna. Další část obývaly jejich děti, je zde možnost vidět ložnici mládenců - Maxe a Ernesta, hernu dětí a pokoje obývané vychovatelem Abbé Stanovským a vychovatelkou. Celé křídlo uzavírají ložnice Žofinky a hudební salon. Dá se nahlédnout do velké věže, ve které jsou instalovány plastiky a reliéfy ze sbírky F.F. z století. Chodbou s fotografiemi z cesty kolem světa se vchází do vstupní haly a potom schodištěm do malé lovecké chodby, kde prohlídka končí. Délka prohlídky: cca minut Počet osob ve skupině: maximálně 8 14

15 Obrázek č. 4: Růžový salon Zdroj: [online]. [cit ] Obrázek č. 5: Dětská herna Zdroj: [online]. [cit ] Obrázek č. 6: Parůžkový salon Zdroj: [online]. [cit ] 15

16 2.3 Doplňkové okruhy Muzeum svatého Jiří Muzeum sv. Jiří je umístěno v bývalé barokní oranžerii. Svatojiřská sbírka je jedinou sbírkou, kterou arcivévoda František Ferdinand vybudoval od základu sám. Během čtvrt století nashromáždil soubor dřevořezeb, obrazů a rozmanitých artefaktů uměleckého řemesla z období od 15. do počátku 20. století, vztahujících se ke kultu svatého Jiří. Při shromažďování svatojiřských antikvit arcivévoda soupeřil s britským králem Eduardem VII., který byl rovněž zasvěceným sběratelem obrazů a soch statečného drakobijce Střelnice Herna s kuriózní střelnicí byla zřízena na místě velké konírny na nádvoří zámku a roku 1900 slavnostně otevřena. Je složena z několika částí - z pohyblivých automatických terčů, které jsou kombinovány s akustickým hlášením zásahu, části pro ostrou střelbu z malorážky a kuželníku. Na rozdíl od městských střelnic byla konopišťská střelnice čistě soukromou panskou střelnicí, určenou k zábavě Františka Ferdinanda a jeho přátel. Díky arcivévodově náruživé zálibě pro střelbu a kuriozity se nám dochovala naprosto unikátní památka, která nemá obdobu na žádném objektu v Čechách Skleníky v Růžové zahradě Skleníky pro vzácné teplomilné rostliny byly zbudovány Františkem Ferdinandem současně s Růžovou zahradou na místě bývalé barokní zahrady, na ploše 1200 m 2. V letech byly zrekonstruovány a znovu po 20 letech zpřístupněny veřejnosti. Tak jako za doby Františka Ferdinanda, i nyní se zde pěstují vzácné palmy, subtropické a tropické rostliny a v bazénku se chovají okrasné rybičky. Hraběnka Žofie měla ve velké oblibě žlutou růži, která se stále pěstuje ve sklenících. Tu dostala kdysi paní hraběnka od anglického maršála Neela, a od té doby se jí říká Maršálka. V létě tyto růže zdobí až do dnešní doby zámeckou knihovnu s velkým obrazem hraběnky Žofie. 3 3 ZÁMEK KONOPIŠTĚ. [online]. [cit ]. < 16

17 Obrázek č. 7: Střelnice Zdroj: [online]. [cit ] Obrázek č. 8: Medvěd ve výběhu Zdroj: [online]. [cit ] Obrázek č. 9: Páv Zdroj: [online]. [cit ] 17

18 3 Organizace provozu zámku Konopiště 3.1 Organizační struktura Daný památkový objekt je ve správě Národního památkového ústavu. Spadá do územního odborného pracoviště středních Čech se sídlem v Praze. Odbor správy SZ Konopiště je řízen Úsekem provozního náměstka a je rozdělen do čtyř oddělení: Oddělení návštěvnického provozu, Referát mobiliárních fondů, Referát údržby staveb, Referát údržby zahrad. Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště středních Čech Úsek provozního náměstka Odbor správy SZ Konopiště Oddělení návštěvnického provozu Referát mobiliárních fondů Referát údržby staveb Referát údržby zahrad Zdroj: [online]. [cit ] 18

19 3.2 Otevírací doba Zámek je otevřen od dubna do listopadu. V měsících leden, únor, březen a prosinec je zavřený. Všechny tři prohlídkové + doplňkové okruhy i skleníky v růžové zahradě jsou přístupné od pondělí do neděle. V listopadu jsou přístupné pouze tři základní prohlídkové okruhy. Pro větší přehlednost jsem tyto informace zpracovala do přehledné tabulky. leden, únor, březen, prosinec duben květen srpen září říjen listopad 1., 2., 3. okruh Střelnice, muzeum, výstavy zavřeno zavřeno zavřeno 9-12, (so, ne 16) 10-13, 13:30-15 (so,ne 16) skleníky 10-13, 13:30-16 pouze so, ne 9-12, , 13: , 13: , (so,ne 17) 9-12, (so,ne 16) 9-12, okr. zavřeno 10-13, 13:30-16 (so, ne 17) 13-13, 13:30-15 (so,ne 16) výstava so,ne,sv zavřeno 10-13, 13:30-16 (so,ne 17) 10-13, 13:30-16 pouze so,ne,sv zavřeno Tabulka č. 1: Otevírací doba Zdroj: [online]. [cit ] 3.3 Ceník vstupného Tabulka č. 2 znázorňuje výši vstupného doprovázeného výkladem průvodce. Za cizojazyčný výklad se platí příplatek. Návštěvnický okruh s průvodcem 1. salony jižního křídla 2. salony severního křídla 3. soukromé pokoje FF Vstupné s příplatkem Vstupné za cizojazyčný výklad Základní Snížené Základní Snížené Kč/os. Kč/os. Kč/os. Kč/os. 130,- 90,- 200,- 130,- 130,- 90,- 200,- 130,- 200,- 130,- 300,- 200,- Tabulka č. 2: Ceník vstupného včetně výkladu průvodce Zdroj: [online]. [cit ] 19

20 Tabulka č. 3 znázorňuje výši vstupného bez výkladu průvodce. Jedná se o ceník doplňkových prohlídkových okruhů. Návštěvnický okruh bez průvodce Základní Kč/os. Snížené Kč/os. 4. střelnice 30,- 15,- 5. muzeum sv. Jiří 30,- 15,- 6. skleníky 35,- 20,- 7. aktuální výstavy 30,- 15,- Tabulka č. 3: Ceník vstupného bez výkladu průvodce Zdroj: [online]. [cit ] Příplatky k základnímu vstupnému V tabulce č. 4 jsou uvedeny příplatky k vstupnému. Návštěvníci si připlácí za rezervaci předem, prohlídku po otevírací době nebo po sezóně a fotografování či filmování je zakázáno. rezervační poplatek použití magnetofonu prohlídka po otevírací době prohlídka po sezóně tlumočení průvodcem CK, skupiny zapůjčení cizojazyčného textu fotografování, filmování 20,-Kč /os/okruh při koupi vstupenky 10,- Kč /os/okruh (sleva) + 20,-/10,- Kč / 1 osobu /1 okruh + 200% k základnímu vstupnému + 400% k základnímu vstupnému + 40,-/20,- /osoba/okruh nutno zakoupit zakázáno Tabulka č. 4: Příplatky k základnímu vstupnému Zdroj: [online]. [cit ] Vstupné zdarma Tabulka č. 5 znázorňuje skupiny osob, které mají vstup do zámku, či některých jeho součástí, zdarma. Jsou to děti do 6ti let, osoby a děti s průkazem ZTP, pracovníci NPÚ, průvodce skupin s počtem převyšující 20 osob a novináři. 20

21 děti do 6ti let TP, ZTP, ZTP/P - děti ZTP/P - průvodci pracovníci NPÚ průvodce skupiny větší než 20 osob novináři 1. a 2. okruh po předložení průkazu po předložení průkazu po předložení průkazu 1 vstupenka pro celou skupinu pouze po předchozí dohodě s kastelánem, pokud se jedná o služební cestu Tabulka č. 5: Vstupné zdarma Zdroj: [online]. [cit ] Poskytované slevy Tabulka č. 5 obsahuje skupiny, které mají nárok na uplatnění slevy na vstupné. dětem do 6 let dětem od 6ti do 15ti let studentům od 15ti let seniorům po dovršení 65ti let věku ZTP/P dospělí rodinné vstupné (rodiče + max. 3 děti do 15ti let) 1., 2. okruh okruhy bez průvodce 3. okruh všechny okruhy po předložení studentského průkazu ISIC nebo po předložení soupisu studentů potvrzeném školou po předložení dokladu (občanský průkaz, pas apod.) nebo po předložení soupisu potvrzeného CK po předložení průkazu 335,- Kč český výklad, 520,- Kč vstupné s příplatkem za cizojazyčný výklad 75,- Kč (střelnice, muzeum, výstava), 90,- Kč (skleníky) Tabulka č. 6: Poskytované slevy Zdroj: [online]. [cit ] 21

22 4 Experimentální část 4.1 Sběr sekundárních dat Údaje do mého sekundárního výzkumu jsem získala převážně oslovováním zástupců různých institucí přes . Pro představu jich několik uvedu: Národní památkový úřad, Český statistický úřad, Národní informační a poradenské středisko (zřízené ministerstvem kultury ČR), Informační středisko Středočeského kraje, Informační centrum Benešov, Městský úřad Benešov, Středočeská turistická a informační služba a mnoho dalších. Tímto způsobem jsem získala několik důvěryhodných informací, které jsem v této kapitole uvedla a zpracovala. 4.2 Dostupné statistiky návštěvnosti Tabulka č. 7: Přehled o zpřístupněných památkových objektech a jejich návštěvnosti ve Středočeském kraji 4 Celkem Typ památkového objektu objektů návštěvníků hrady zámky Středočeský kraj okres Benešov Český Šternberk Jemniště, Konopiště okres Beroun Karlštejn, Točník Hořovice okres Kolín Zásmuky okres Kutná Hora Vlašský dvůr Zruč nad Sázavou, Žleby okres Mělník Nelahozevez, Veltrusy okres Mladá Boleslav Michalovice Mnichovo Hradiště Praha - východ Brandýs nad Labem Praha - západ Mníšek pod Brdy, Průhonice Příbram Březnice, Dobříš, Hluboš Rakovník Krakovec, Křivoklát - Zdroj: Výkonové indikátory ze statistických šetření v oblasti kultury ČR NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. [online]. [cit ]. str. 69. URL: < 22

23 Na základě této tabulky můžeme vyvodit, že zámek Konopiště patří mezi první tři pomyslné příčky co se týče návštěvnosti památkových objektů ve Středočeském kraji. Na prvním místě je okres Kutná Hora, nejspíše díky atraktivitě Chrámu Sv. Barbory, na druhém místě je okres Beroun, samozřejmě díky hradu Karlštejn, který je velmi známý. Na třetím místě, co do počtu návštěvníků, je okres Benešov, kde se mimo jiné nachází i zámek Konopiště. Tabulka č. 8: Návštěvnost zámku Konopiště v rozmezí let Z toho Rok Celkem Zámek Dospělí Děti Cizinci Zdroj: Tabulka byla poskytnuta od paní Ing. Marie Krejčové, kastelánky zámku Konopiště Z údajů, uvedených v tabulce č. 8, vyplývá, že od roku 2000 do roku 2003 počet návštěvníků klesal, v roce 2004 zaznamenal mírný nárůst, ale od roku 2005 do roku 2008 začal opět klesat. Tento klesající trend je patrný u všech monitorovaných skupin (zámek, dospělí, cizinci), jen u skupiny děti se v posledních letech zaznamenával postupný nárůst. To může mít na svědomí zvýhodněné vstupné pro děti, školní výlety a exkurze v rámci výuky a vzdělávání, rodinné výlety, různé naučné výstavy, výběh s medvědy a mnoho dalších. 23

24 Tabulka č. 9: Návštěvnost památkových objektů na Benešovsku v rozmezí let Památka Návštěvnost Okres Benešov Zámek Konopiště NKP Hrad Český Šternberk Zámek Louňovice p. Blaníkem * * * Zámek Jemniště Zámek Vrchotovy Janovice * * * Zdroj: Návštěvnost památek v krajích České republiky v roce 2007 Z tabulky č. 9 je patrné, že zámek Konopiště zaujímá v okrese Benešov mezi památkovými objekty bez pochyby první místo v počtu návštěvníků ve všech třech sledovaných obdobích. Dalšími nejnavštěvovanějšími památkovými objekty jsou: hrad Český Šternberk a zámek Jemniště. 5 NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. [online]. [cit ]. str. 10. URL: < 24

25 Tabulka č. 10: Charakteristika zahraničních návštěvníků a turistů v rozmezí let Průměr na rok (za období ) Pořadí dle průměru Dlouhodobý podíl na průměru Trend Hosté celkem % v tom: nerezidenti ,07% v tom: Německo ,20% Nizozemsko ,84% Slovensko ,89% Polsko ,10% Francie ,77% Dánsko ,48% Itálie ,34% Ostatní asijské země ,16% Belgie ,94% Velká Británie ,94% Rakousko ,85% USA ,80% Jižní Korea ,77% Ostatní evropské země ,71% Rusko ,70% Maďarsko ,59% Kanada ,42% Bulharsko ,42% Izrael ,39% Švédsko ,37% Rezidenti ,93% Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji Velmi mě zaujala tato tabulka při hledání informací pro můj sekundární výzkum. Ačkoliv se nejedná přímo o údaje vztahující se k zámku Konopiště, tak i přesto mě překvapila podobnost zde zveřejněných údajů o profilu zahraničních návštěvníků Středočeského kraje, které se v některých pasážích podobají údajům, které jsem zjistila při svém terénním dotazníkovém šetření. Dovoluji si uvést pro informaci několik podobných údajů. Zvýraznila jsem několik hesel, která se shodují s mým výzkumem. 25

26 Pro dopravu využívají zahraniční zákazníci auto, zájezdový autobus, vlak a letadlo, použití prostředků hromadné dopravy je omezené. Více než dvě třetiny respondentů navštívily region poprvé. Hlavním motivem návštěvy zahraničních návštěvníků je poznávání (cca 2/3), dále zdraví a relaxace, turistika a sport. Neznalost prostředí rovněž determinovala rozhodnutí zahraničních návštěvníků využít pro cestování služeb cestovních agentur (zcela nebo částečně až 50%). V tom se zahraniční návštěvníci výrazněji odlišují od tuzemských návštěvníků. Profil zahraničních návštěvníků se z hlediska délky pobytu výrazně liší od profilu českých návštěvníků. U zahraničních návštěvníků převládá orientace na delší pobyty. 43 % zahraničních respondentů stráví v kraji alespoň 3 a více nocí, avšak rovněž více než 1/3 zahraničních návštěvníků nestráví v kraji ani jednu noc. Zahraniční návštěvníci výrazněji spoléhají na nepersonální zdroje informací (propagační materiály CK a internet), v porovnání s tuzemci jsou rovněž jsou častějšími zájemci o služby informačních center. Celkově je nejčastěji využívaným zdrojem informací internet. Zahraniční zákazníci využívají kvalitnějších ubytovacích služeb. Téměř čtvrtina z nich bydlí v tříhvězdičkovém hotelu či hotelu ještě vyšší kategorie. S výběrem ubytování souvisí rovněž i rozsah využití stravovacích služeb. Přes 50% zahraničních zákazníků zcela spoléhá na využití restauračních služeb. Protože zahraniční návštěvníci využívají nadprůměrně ubytovací a stravovací služby, pociťují jako nedostatek regionu špičková zařízení a služby pro náročnou klientelu a hustější síť ubytovacích a stravovacích zařízení. Zahraniční návštěvníci mají celkově vyšší výdaje než Češi. Téměř 80% zahraničních návštěvníků utratí v rozmezí 501 až 2000 Kč na osobu a den. Domácí hosté vystačí většinou s částkou do 1000 Kč (až 88%). Více než 1/5 Čechů utratí méně než 200 Kč za den. Spokojenost s návštěvou regionu se odráží i v deklarované věrnosti vrátit se do regionu středních Čech. Více než 70% Čechů a více než 1/3 zahraničních respondentů je rozhodnuta znovu dříve či později tento region navštívit. 6 6 STŘEDOČESKÁ TURISTICKÁ A INFORMAČNÍ SLUŽBA, a. s. [online]. [cit ]. URL: < DOKUMENT V MS OFFICE.2_SYNTETICKÁ ČÁST_FINAL.DOC. str

27 5 Sběr primárních dat Za účelem zjištění profilu návštěvníka zámku Konopiště bylo provedeno vlastní terénní šetření. Sběr dat proběhl formou přímého dotazování a skupinou respondentů se stali tuzemští a zahraniční návštěvníci zámku Konopiště. Byl pro ně připraven dotazník ve třech jazykových verzích (čeština, angličtina a němčina) s devatenácti otázkami, z nichž dvě byly otevřené. Ostatní otázky byly uzavřené a polouzavřené. V těchto otázkách měli respondenti možnost uvést vlastní odpověď, pokud v dotazníku nebyla uvedena možnost, která by respondentovu mínění o dané otázce vyhovovala. Cílem dotazníků bylo zjistit informace, které se týkaly: významu zámku Konopiště pro návštěvníky proč se jej rozhodli navštívit, důvody a motivace jejich návštěvy, charakter jejich cesty atd. spokojenosti s poskytovanými službami otázky byly zaměřeny na ubytovací služby, dopravu a na názor návštěvníků na poskytované služby v areálu zámku. profilu návštěvníka zjišťování pohlaví, věku, bydliště, vzdělání a zaměstnání. Zahrnuto bylo i zjišťování počtu hodin popřípadě dní strávených na zámku Konopiště a ve Středočeském kraji. Samotné dotazování započalo na jaře roku 2008 v průběhu měsíců dubna, května a června. Nejvíce návštěvníků bylo osloveno v průběhu měsíců července a srpna a to vzhledem k letní turistické sezóně, kdy jich na Konopiště přijíždí nejvíce. Návštěvníci byli dotazováni v areálu zámku Konopiště, nejvíce však v zámeckém parku a na parkovišti. Celkem jich bylo osloveno 195. Z toho 145 tuzemských a 50 zahraničních respondentů. Jejich odpovědi byly zaznamenány pro další zpracování. 27

28 5.1 Vyhodnocení dotazníků Tato podkapitola se zabývá interpretací a vyhodnocením získaných odpovědí z dotazníků. Zjištěná data byla sečtena a pro lepší přehlednost zadána do grafů. 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? Graf č. 1: Respondenti z ČR 4% 5%3%1%5% 7% 3% 52% 20% Dovolená/odpočinek Výlet Návštěva příbuzných Pouze projíždím Služební cesta Zdravotní pobyt/lázně Svatba Sport Výběh s mědvědy Graf č. 2: Respondenti ze zahraničí 6% 16% Dovolená/odpočinek Výlet Návštěva příbuzných Služební cesta 24% 54% 28

29 První otázka měla za cíl zjistit, co vedlo tuzemské a zahraniční turisty k návštěvě zámku Konopiště. Z grafu č. 1 pro respondenty z ČR je patrné, že hlavním důvodem byl výlet, zato hlavním důvodem pro zahraniční turisty byla dovolená (viz graf č. 2). Dalšími nejčastějšími důvody byly návštěva příbuzných a služební cesta. Respondenti z ČR uvedli mezi jinými důvody také výběh s medvědy, který je velmi oblíbený obzvláště u dětí. Nejméně vyskytovanými důvody byly sport a svatba. 2. Jak často navštěvujete tento zámek? Graf č. 3: Respondenti z ČR 23% 14% 46% Poprvé Podruhé Potřetí Již vícekrát 17% Graf č. 4: Respondenti ze zahraničí 0% Poprvé 100% 29

30 Druhá otázka zjišťovala jak často turisté navštěvují tento zámek. U respondentů z ČR převládala odpověď poprvé (viz graf č. 3) a druhá nejčastější byla již vícekrát. U zahraničních respondentů se vyskytovala pouze odpověď poprvé. (viz graf č. 4) 3. Jak je Vaše cesta organizována? Graf č. 5: Respondenti z ČR 29% Individuálně Prostřednictvím CK/CA Jsem na služební cestě Skupinový zájezd 5% 14% 52% Graf č. 6: Respondenti ze zahraničí 30% 10% Individuálně Prostřednictvím CK/CA Jsem na služební cestě Skupinový zájezd 16% 44% Třetí otázka si kladla za cíl zjistit způsob organizace cesty. Turisté z ČR odpovídali, že jejich cesta je organizována převážně individuálně. Druhou nejčastější odpovědí byl skupinový zájezd. Méně vyskytovanými byly prostřednictvím CK/CA a služební cesta. (viz graf č. 5) U turistů ze zahraničí převažovala odpověď prostřednictvím CK/CA a skupinový zájezd. Za nimi se umístily služební cesta a individuálně. (viz graf č. 6) 30

31 4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Graf č. 7: Respondenti z ČR 21% 30% Jaro Léto Podzim 49% 12% Graf č. 8: Respondenti ze zahraničí 30% Jaro Léto Podzim 58% Čtvrtá otázka se zaměřila na zjišťování ročního období, ve kterém se respondenti rozhodli zámek navštívit. Respondenti z ČR odpovídali nejčastěji léto a jaro. Odpověď podzim se vyskytovala podstatně méně. (viz graf č. 7) U respondentů ze zahraničí se nejčastěji objevovala taktéž odpověď léto a jaro a odpověď podzim opět méně. (viz graf č. 8) 31

32 5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Graf č. 9: Respondenti z ČR 15% 12% 10% 5% 9% 1 hodina 2 hodiny 3 hodiny 4 hodiny 5 hodin 1 den 38% 2 dny 11% Tato otázka se týkala pouze respondentů z ČR. Z grafu č. 9 je patrné, že 25% návštěvníků se ve Středočeském regionu zdržuje nanejvýše dva dny. Většina z celkového počtu respondentů se zde zdrží v rozmezí 1 5 hodin, z toho nejčastější odpověď byla 3 hodiny. 6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? Graf č. 10: Respondenti ze zahraničí 6% 6% 4% 18% 1 den 2 dny 3 dny 4 dny 34% 6% 12% 14% 5 dní 6 dní 7 dní 8 dní 32

33 Tato otázka se týkala zahraničních respondentů. Jelikož nejčastějším důvodem návštěvy Středočeského regionu byla uvedena odpověď dovolená, tak z tohoto důvodu se průměrná doba pobytu pohybuje ve dnech, tak jak to jasně vyplývá z grafu č. 10. Z celkového počtu zahraničních návštěvníků se 34% z nich zdrží v České republice v průměru 5 dní, 18% se zdrží v ČR jeden den, nejspíše z důvodu služebních cest, 14% dva dny a 12% tři dny. Zbytek respondentů stráví v ČR v průměru od čtyř do osmi dní. 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? Graf č. 11: Respondenti z ČR V tomto místě 7% 13% 3% V tomto regionu V Praze Na více místech Nikde Doma 10% 47% 20% Graf č. 12: Respondenti ze zahraničí 6% 10% 14% 70% V tomto místě V tomto regionu V Praze Na více místech 33

34 Grafy č. 11 a 12 poukazují na místa, kde návštěvníci Středočeského regionu upřednostňují ubytování. U respondentů z ČR má největší podíl odpověď v tomto regionu, na druhém místě se často objevuje odpověď v Praze, nejspíše z důvodu aktivního využití volného času při služebních cestách. Třetí nejčastější odpovědí je doma a na více místech, jelikož zde má několik respondentů trvalé či přechodné bydliště. Respondenti ze zahraničí nejčastěji uváděli odpověď v Praze, kde většina z nich má zajištěné ubytování během jejich dovolené. 8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku? Graf č. 13: Respondenti z ČR Reference od známých Informace od CK/CA 21% Tištěné informace 39% Vlastní zkušenost Rozhlas, televize 12% 8% 6% 9% 5% Turistické informační centrum Internet Graf č. 14: Respondenti ze zahraničí Reference od známých 38% 12% 16% Informace od CK/CA Tištěné informace Vlastní zkušenost Turistické informační centrum Internet 14% 6% 14% 34

35 V grafech č. 13 a 14 jsou znázorněny motivace návštěvníků, které ovlivnili právě výběr návštěvy zámku Konopiště. Většina respondentů z ČR dala přednost odpovědím reference od známých a internet. Zbylá část z nich uváděla odpovědi turistické informační centrum, tištěné informace, vlastní zkušenost, Rozhlas, televize a nejméně se vyskytovala odpověď informace od CK/CA. U zahraničních respondentů převládala odpověď internet, informace od CK/CA, turistické informační centrum a tištěné informace. 9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? Graf č. 15: Respondenti z ČR 29% Před zahájením tohoto pobytu/výletu Po příjezdu do tohoto regionu/místa 71% Graf č. 16: Respondenti ze zahraničí 26% Před zahájením tohoto pobytu/výletu Po příjezdu do tohoto regionu/místa 74% 35

36 Tato otázka se zaměřuje na zmapování rozhodnutí respondentů ohledně návštěvy zámku Konopiště. Většina respondentů z ČR se rozhodla k návštěvě již před zahájením tohoto pobytu/výletu a u zahraničních respondentů zase naopak figurovala odpověď po příjezdu do tohoto regionu/místa. 10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil(a)? Graf č. 17: Respondenti z ČR Hrad Karlštějn Hrad Křivoklát 3% 10% 8% 16% 9% Zámek Jemniště Hrad Český Šternberk Zámek a park Vlašim Rozhledna Blaník 6% 2% 5% 7% 10% 10% 14% Zámek Hořovice Zámek Březnice Kláštěr Sázava Týnec nad Sázavou Slapy Benešov Graf č. 18: Respondenti ze zahraničí 14% 13% 36% Hrad Karlštějn Hrad Křivoklát Zámek Jemniště Kláštěr Sázava 8% Slapy 11% 18% Benešov Jak vyplývá z grafu č. 17, respondenti z ČR shodně určili nejčastější odpovědí hrad Karlštejn. Velmi často uváděli zámek Jemniště, který je nedaleko Konopiště, dále hrad Český Šternberk, zámek a park Vlašim a rozhlednu Blaník. Neopomněli ani hrad Křivoklát, přehradní nádrž Slapy a Benešov. Mezi méně vyskytovanými odpověďmi 36

37 byly: klášter Sázava, zámek Hořovice, zámek Březnice a Týnec nad Sázavou. Podle grafu č. 18, většina zahraničních respondentů uváděla odpověď hrad Karlštejn, dále hrad Křivoklát, přehradní nádrž Slapy, Benešov, zámek Jemniště a klášter Sázava. 11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Graf č. 19: Respondenti z ČR Hotel 30% 8% 11% Penzión Ubytování v soukromí Kempink/tábořiště Chata/chalupa 10% 8% 16% 17% U známých/příbuzných Doma Graf č. 20: Respondenti ze zahraničí 10% 22% 40% 28% Hotel Penzión Kempink/tábořiště U známých/příbuzných Grafy č. 19 a 20 poukazují na podíl druhů ubytování, které návštěvníci preferují při pobytu ve tomto regionu. Nejvíce respondentů z ČR upřednostňuje ubytování doma, protože většina z oslovených návštěvníků v tomto regionu bydlí. Dalšími odpověďmi jsou: ubytování v soukromí a kempink/tábořiště. Z toho plyne, že při výběru ubytování bude mít velký vliv na rozhodnutí respondenta z ČR právě cena. Respondenti 37

38 z ČR na služební cestě uváděli penzión nebo hotel. Zahraniční respondenti uváděli nejčastěji odpověď hotel a penzión Svědčí to o rostoucích nárocích zahraničních návštěvníků, kteří chtějí mít na své dovolené zajištěný komfort v ubytování. Nezanedbatelné procento také zaujímají mladí zahraniční návštěvníci, kteří uváděli odpověď kempink/tábořiště, nejspíše z úsporných důvodů. 12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Graf č. 21: Respondenti z ČR Čisté životní prostředí Klidné prostředí bez hluku 27% 5% 6% 8% Lesy,krajina Vodní plochy a toky 10% Historická města a památky 1% 10% 9% 3% 3% 5% 13% Dobře vybavená zařízení pro turisty Kulturní akce a zábava Výkonnostní sport Rekreační sport, turistika Aktivní rekreace Pracovní důvody Soukromé důvody Graf č. 22: Respondenti ze zahraničí Čisté životní prostředí 2% 12% 7% 5% 11% 8% Klidné prostředí bez hluku Lesy,krajina Vodní plochy a toky Historická města a památky 1% 9% 6% 15% 11% 13% Dobře vybavená zařízení pro turisty Kulturní akce a zábava Výkonnostní sport Rekreační sport, turistika Aktivní rekreace Pracovní důvody Soukromé důvody V grafech č. 21 a 22 jsou znázorněny priority návštěvníků při výběru Středočeského regionu. Respondenti z ČR i ze zahraničí nejvíce uváděli odpověď historická města a památky. Čeští návštěvníci preferovali i další odpovědi, a to: vodní plochy a toky, 38

39 aktivní rekreace, rekreační sport, turistika a lesy a krajina. Většina z nich uváděla odpověď soukromé důvody. Zahraniční respondenti uváděli často odpovědi: lesy, krajina, čisté životní prostředí, vodní plochy a toky a rekreační sport, turistika. Stejně jako návštěvníci z ČR, uváděli ponejvíce odpověď: soukromé důvody 13. S kým cestujete? Graf č. 23: Respondenti z ČR 16% 9% Sám/sama S rodinou S kamarády/se známými Se skupinou/se zájezdem 34% 41% Graf č. 24: Respondenti ze zahraničí 36% 20% Sám/sama S rodinou S kamarády/se známými Se skupinou/se zájezdem 14% 30% Grafy č. 23 a 24 znázorňují s kým návštěvníci na zámek Konopiště přijeli. U respondentů z ČR převládají odpovědi s rodinou a s kamarády/se známými. Stejně je tomu tak i u zahraničních respondentů. Nejméně se vyskytovala odpověď sám/sama, tuto odpověď uváděli převážně návštěvníci, kteří v tomto regionu byly toho času na služební cestě. Odpověď se skupinou/se zájezdem se vyskytovala ojediněle u respondentů z ČR, u zahraničních respondentů naopak více oproti ČR. 39

40 14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a) do tohoto místa? Graf č. 25: Respondenti z ČR Automobil Motocykl 4% 14% 3% Kolo Vlak Autobus Pěšky 12% 59% 8% Graf č. 26: Respondenti ze zahraničí 30% Automobil Vlak Autobus 10% 60% Z grafů č. 25 a 26 je patrné, že respondenti z ČR i ze zahraničí nejvíce preferovali cestu automobilem. Na druhém místě obě skupiny respondentů uvedli odpověď autobus. Na třetím místě zmiňovali zahraniční respondenti odpověď vlak a respondenti z ČR kolo (nejspíše z důvodu nevelké vzdálenosti atraktivity od trvalého bydliště návštěvníků z ČR). Čeští návštěvníci mimo jiné uváděli odpovědi motocykl, vlak a pěšky. 40

41 15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? 15(a). Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení... ap.) Graf č. 27: Respondenti z ČR Známka 1 - nejlepší 15% 0% 6% 22% Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím 32% 25% Graf č. 28: Respondenti ze zahraničí Známka 1 - nejlepší 16% 0% 8% 26% Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím 32% 18% Výsledná průměrná známka hodnocení srozumitelnosti informací pro návštěvníky je 2,4. 41

42 15(b). Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu Graf č. 29: Respondenti z ČR 16% 0% 8% 32% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím 23% 21% Graf č. 30: Respondenti ze zahraničí 10% 0% 14% 12% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší 36% Nevím 28% Výsledná průměrná známka hodnocení přístupu a vstřícnosti obsluhy pokladny je 2,3. 42

43 15(c). Nabídka zboží v prodejně Graf č. 31: Respondenti z ČR 26% 12% 0% 6% 23% 33% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím Graf č. 32: Respondenti ze zahraničí 12% 0% 6% 24% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší 28% 30% Nevím Výsledná průměrná známka hodnocení nabídky zboží v prodejně je 2,2. 43

44 15(d). Úroveň průvodcovských služeb Graf č. 33: Respondenti z ČR Známka 1 - nejlepší 8% 0% 9% 36% Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší 21% Nevím 26% Graf č. 34: Respondenti ze zahraničí 16% 12% 0% 8% Známka 2 Známka 1 - nejlepší 34% Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím 30% Výsledná průměrná známka hodnocení úrovně průvodcovských služeb je 2,4. 44

45 15(e). Výška vstupného Graf č. 35: Respondenti z ČR 6% 10% 8% 10% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 18% Známka 5 - nejhorší Nevím 48% Graf č. 36: Respondenti ze zahraničí 14% 0% 20% 14% Známka 1 - nejlepší 34% Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím 18% Výsledná průměrná známka hodnocení výšky vstupného je 2,8. 45

46 15(f). Možnost výběru z více prohlídkových tras Graf č. 37: Respondenti z ČR 12% 11% 0% 9% 51% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím 17% Graf č. 38: Respondenti ze zahraničí 30% 8% 0% 4% Známka 2 Známka 1 - nejlepší 46% Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím 12% Výsledná průměrná známka hodnocení možnosti výběru z více prohlídkových tras je 1,9. 46

47 15(g). Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu Graf č. 39: Respondenti z ČR 21% 3% 7% 17% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 18% Známka 5 - nejhorší Nevím 34% Graf č. 40: Respondenti ze zahraničí 18% 6% 0% 18% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší 26% Nevím 32% Výsledná průměrná známka hodnocení místa pro odpočinek/čekací doby na návštěvu je 2,7. 47

48 15(h). Celkový dojem z atraktivity objektu Graf č. 41: Respondenti z ČR 27% 17% 0% 56% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím Graf č. 42: Respondenti ze zahraničí 28% 18% 0% 54% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím Výsledná průměrná známka hodnocení dojmu z atraktivity objektu je 1,6. 48

49 15(i) Celková spokojenost s úrovní služeb Graf č. 43: Respondenti z ČR 19% 0%3% 16% Známka 1 - nejlepší Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší 28% 34% Nevím Graf č. 44: Respondenti ze zahraničí 42% 8% 0% Známka 1 - nejlepší 30% Známka 2 20% Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím Výsledná průměrná známka hodnocení spokojenosti s úrovní služeb je 2,5. 49

50 16. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Graf č. 45: Respondenti z ČR 13% 5% 0% Určitě ano Spíše ano Nevím Spíše ne Určitě ne 22% 60% Graf č. 46: Respondenti ze zahraničí 16% 0% Určitě ano Spíše ano Nevím Spíše ne Určitě ne 24% 60% Grafy č. 45 a 46 znázorňují ochotu respondentů doporučit návštěvu této historické atraktivity. Nejvíce se vyskytovala odpověď určitě ano, a to jak u respondentů z ČR, tak i u respondentů zahraničních, celkem tak odpovědělo 60% návštěvníků. Z tohoto zjištění vyplývá, že zámek Konopiště je velmi oblíbenou cílovou atraktivitou při návštěvě Středočeského kraje. 22% českých a 24% zahraničních návštěvníků odpovídali spíše ano. Odpověď nevím určilo 13% respondentů z ČR a 16% zahraničních. Odpověď spíše ne volilo 5% návštěvníků z ČR, ze zahraničních návštěvníků nikdo. Odpověď určitě ne se nevyskytovala. 50

51 17. Jste ochoten / ochotna uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? Graf č. 47: Respondenti z ČR Středočeský kraj 8% 6% 5% 3% 2% 27% Praha Kraj Vysočina Jihočeský kraj Jihomoravský kraj 12% 17% 20% Pardubický kraj Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Liberecký kraj Na základě grafu č. 47 nejvíce návštěvníků zámku Konopiště pochází ze Středočeského kraje a to 27%. Z kraje Praha sem zavítalo 20% respondentů, z kraje Vysočina 17% a z Jihočeského kraje 12%. Tyto kraje jsou od lokality Konopiště nejblíže. Z dalších je to kraj Jihomoravský, který zaujímal 8%, kraj Pardubický 6%, kraj Královéhradecký 5%, kraj Plzeňský 3% a kraj Liberecký 2%. 51