Drogy a společnost, přednáška 10: Drogové kultury a subkultury

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Drogy a společnost, přednáška 10: Drogové kultury a subkultury"

Hana Němečková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Drogy a společnost, přednáška 10: Drogové kultury a subkultury Mgr. Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha Praha

2 Východiska Drogy jsou vždy užívány v nějakém sociálním kontextu (ovšem ne vždy v přítomnosti jiných osob). Na užívání nelegálních, ale i legálních drog je výhodné pohlížet prizmatem subkultury.

3 Hlavní poselství přednášky Užívání drog je společným projevem řady rozličných skupin, nejen subkultur. Sociologie a veřejná politika zkoumá nejen jejich rozmanitost, ale i vliv subkultur na vzorce užívání drog a praktické veřejně politické otázky, např. možnosti a překážky minimalizace škod v těchto skupinách.

4 Osnova přednášky Pojem kultury a subkultury Drogové subkultury Co studuje sociologie na drog. subkulturách? Minimalizace škod v subkultuře Jak může ze studia drogových subkultur těžit drogová politika? Sociologický pohled na filmy o subkulturách party people, pivařů, hooligans, hippies

5 Pojem kultury (1) Kultura v širším smyslu zahrnuje veškeré lidské výtvory nebo životní podmínky lidí (na rozdíl od všeho, co nalézáme v přírodě). Spektrum kulturních forem sahá od stavby budov přes užití nástrojů, odívání, etiketu a sociální instituce až po oblasti vědy a umění.

6 Pojem kultury (2) Kultura v užším smyslu je omezena na duchovní a umělecké aspekty. Často nese konotaci něčeho vyššího a neúčelového. Zahrnuje především literaturu, krásná umění a filosofii. Zdroj: Vogt (2005)

7 Pojem subkultury Subkultura je odvozena od širší referenční kultury, ale odlišuje se od ní. Pojem volně označuje sdílené systémy norem, hodnot nebo zájmů, které nějakou skupinu odlišují od širších společností a od širších kulturních systémů. Obvyklé případy: subkultury mládeže; etnické; regionální; profesní; nebo vzniklé okolo lidí sdílejících speciální zájmy, jako je pozorování ptactva, filatelie nebo kriminální či delikventní vzorec chování. Zdroj: Short (2001)

8 Prolínání subkultury a širší kultury Komentovaný příklad: Němý videoreport z akce Babion er_embedded&v=eoeflnb2ebi Zdroj:

9 Pojem subkultury Každá subkultura je v něčem odlišná od referenční kultury některé více, jiné méně Deviantní subkultury se formují okolo vzorců chování, které jsou v rozporu s dominantními kulturními normami a hodnotami. Zdroj: Faupel (2001)

10 Pojem subkultury Obecné charakteristiky subkultur: 1. Mechanismy udržování hranic 2. Svébytné normy 3. Specializované znalosti 4. Svébytná sociální organizace Zdroj: Faupel, Horowitz a Weaver 2004

11 Drogové subkultury Skupiny, které jsou součástí kulturního mainstreamu a často s ním sdílejí mnohé hodnoty a cíle, nicméně udržují si zvláštní životní styl, utvářený okolo užívání nelegálních drog Zdroj: Faupel, Horowitz a Weaver 2004

12 Deviantní drogové subkultury Historicky vznikaly v prostředí ilegality nebo silného společenského odsudku drog Utilitární pohled deviantní drogové subkultury usnadňují dosahování společných cílů: opatřování drog opatřování prostředků na nákup drog prevence odhalení prevence zdravotních škod sdílení specializovaných znalostí a dovedností Zdroj: Faupel, Horowitz a Weaver 2004

13 Identita v postmoderní době S klesající předurčeností životních drah na základě rodiny, rasy, pohlaví, statusu nebo místa narození se stupňuje snaha mladých lidí o nalezení osobní identity Jednou ze strategií konstrukce identity v konzumní společnosti je spotřeba shopping for a self Rozhodnutí mladého člověka o koupi konkrétních druhů zboží a služeb je dnes motivováno méně představou o jejich funkční užitečnosti a více představou o tom, co vypovídají o povaze kupujícího Zdroj: Duff 2003

14 Postmoderní drogové subkultury Volný čas je pro mladé lidi klíčovou příležitostí k autonomnímu vyjádření jejich identity a preferencí. Užívání legálních a nelegálních drog je významnou složkou tohoto procesu Normalizační teze: Většina rekreačního užívání drog se [dnes] odehrává v rámci spotřebního, nikoli deviantního životního stylu Zdroj: Duff 2003, Parker et al. 1998

15 Postmoderní drogové subkultury původní sociologická premisa, že hodnoty, normy a přesvědčení drogových subkultur musí být v rozporu s dominantní kulturou, tak platí pouze v omezené míře např. u tanečních subkultur může být užitečnější Bourdieuova teorie kulturního kapitálu tyto subkultury propůjčují svým členům identitu a hodnotu prostřednictvím distinktivního životního stylu Zdroj: Perrone 2007

16 Postmoderní drogové subkultury Postsubkultura je chápána jako fragmentární, nesoudržná a neukotvená (post-)subkultura jako praktika každodenního života konstruuje své členy jako podnikavé individuality, které se nezajímají tolik o sociální rozpory ( ) jako spíše o seberozvoj, sebeřízení a seberealizaci. Zdroj: Muggleton (2000), dle Ren (2005) Česky též: Kolářová (2011)

17 Drogové subkultury a sociologie na drogových subkulturách studujeme sociologicky relevantní jevy jako normy, hodnoty, role, status, identita, ideologie, spotřeba, habitus kulturní projevy jako hudba, vkus, móda, rituály, argot tvoří pozadí, nikoli hlavní zaměření tohoto studia využíváme teorie deviantní subkultury i teorie postmoderní

18 Minimalizace škod v subkultuře Příklad 1: Rekreační uživatelé extáze v Austrálii Hodnoty: zábava, zdraví, solidarita, přátelství Normy: pre-party, užívání ve skupině, společný čas užití, udržování skupiny pohromadě, afterparty Role ve skupině: nákupčí, řidič, zásobovač vodou

19 Minimalizace škod v subkultuře praktiky minimalizace škod: prevence špatného setu, nákup z ověřeného zdroje, sladění prožitku intoxikace, kontrola spotřebovaného množství drogy, kontrola vypitého množství vody, péče, doprava domů bez nehody ideál versus skutečnost Zdroj: Panagopoulos a Ricciardelli 2005

20 Minimalizace škod v subkultuře Příklad 2: injekční uživatelé heroinu a kokainu v Rotterdamu Hodnoty solidarity a přátelství v prostředí materiálního nedostatku vedou k normě sdílení drogy mezi nejbližšími přáteli. To minimalizuje riziko abstinenčního syndromu Některé praktiky sdílení však představují riziko přenosu HIV, žloutenky atd. Zdroj: Grund 1993

21 Jak může ze studia drogových subkultur těžit drogová politika? osvěta peer pracovníků se má zaměřovat nejen na jednotlivce, ale i na skupinovou dynamiku (Panagopoulos a Ricciardelli 2005) z pozorování hodnot, norem a praktik prospívajících uživatelských skupin se mohou poučit oficiální preventivní aktivity

22 Hodnoty Sociologický pohled na filmy o subkulturách: Hooligans Věrnost Stát si za názorem, týmem Úcta k autoritě, k hierarchii Skupinová solidarita, bratři ve zbrani Hrdost a čest Odvaha nenávist k oponentovi Nacionalismus, lokální patriotismus Fair play Normy chování, rituály Pití alkoholu Rvát se se členy outgroup Zpívání hymny Pití rund Hospoda fotbal rvačka Oblékání: bílé boty, modré džíny, Fred Perry bunda Stále stejná hospoda Uzavřenost skupiny Do ležícího se nekope Role Vůdce firmy Pravá ruka Bojovníci Kamarádi, bratři Otec, manžel Učitel Zaměstnanci Úředník Syn Bratr Minimalizace škod Velikost skupiny vítězství Stále stejná hospoda riziko napadení Vzájemná pomoc v boji Hierarchie domluva s nepřítelem, pravidla boje

23 Hodnoty Sociologický pohled na filmy o subkulturách: Slavnosti sněženek Normy chování, rituály Role Minimalizace škod

24 Hodnoty Sociologický pohled na filmy o subkulturách: Human Traffic Normy chování, rituály Role Minimalizace škod

25 Hodnoty Sociologický pohled na filmy o subkulturách: Easy Rider Normy chování, rituály Role Minimalizace škod

26 Přeji Vám pěkné adventní dny.

27 Mgr. Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK jan.moravek [at] gmail.com Web kurzu:

28 Použitá literatura Duff, C Drugs and Youth Cultures: Is Australia Experiencing the Normalization of Adolescent Drug Use? Journal of Youth Studies 6 (4): Faupel, C. E Subcultural Aspects of Drug Use. Prezentace. Dostupné online na Faupel, C. E., Horowitz, A. M. a Weaver, G The Sociology of American Drug Use. New York: McGraw-Hill. Grund, J. P Drug Use as a Social Ritual: Functionality, Symbolism and Determinants of Self- Regulation. Rotterdam: Instituut voor Verslavingsonderzoek. Dostupné online na Kolářová, M. (ed.) Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství. Morávek, J Kontrolované užívání drog: co nám přináší výzkum uživatelů, kteří s drogami umějí zacházet. Adiktologie 7 (4): Muggleton, D Inside Subculture: The Postmodern Meaning of Style. Oxford: Berg. Panagopoulos, I. a Ricciardelli, L. A Harm reduction and decision making among recreational ecstasy users. International journal of drug policy 16: Parker, H., Aldridge, J. a Measham, F Illegal Leisure: The Normalization of Adolescent Drug Use. London: Routledge. Perrone, D Clubbing, culture, consumption, capital and control: Drug use among the New York City club kids. Disertační práce. Rutgers: State University of New Jersey Ren, H Subculture as a Neo-Liberal Conduct of Life in Leisure and Consumption. Rhizomes (10). Dostupné online na Short, J. F. Jr Criminal and Delinquent Subcultures. Pp in Encyclopedia of Sociology, Vol. 1. New York: Macmillan Reference. Vogt, L Culture and Civilization. Pp in Encyclopedia of Social Theory, ed. George Ritzer. Thousand Oaks, CA: Sage Reference.

Podobné dokumenty

Drogy a společnost, přednáška 3: Smysl užívání drog z perspektiv uživatelů

Drogy a společnost, přednáška 3: Smysl užívání drog z perspektiv uživatelů Mgr. Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha Praha 16. 10. 2013 Východiska V tradici interpretativní sociologie